Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
PREKAZEL NAPSALA VLASTA PITTNEROVA. "Nebude pfekazeet, leda v ko nani spatnosti,"' odvetila Anicka. "Posli hocha nekam, at' to pfed nun nemusim povidat.'' Hajna pfistoupila blize a Anic ka obratila se k ni, tez ji vyzyva jic, at' hocha odesle pryc. 44 Jarku, Froliku, co ty veverus ky ? Jdi se na ne zatim podivat sam vsak ty troehy snehu v prikopech preskocis, neroztajou, myslira, az po prvni jarni boufce. Pfijdeme pak tuhle s paniuiamou za tebou," fekl Tomas a hoch zavysknuv u bihal ze vratek. "Nezabloudir tazala se Anic ka strastlive. 'Ten? Takovej lesak." usmala se hajna. "Nenecham ho tain rad samot neho ale pro dues tedy povidej, sestficko." "Ze jsem s temi vdavkami, s tim svym muzem spatne trefila," pocala vypraveti Anicka. A vypravela, ze v techto sesti le tech, so hospodafi Lucin Kalina na statku s ni, nebylo mnoho u nich veseli, jen s pocatku, a pak ze se to zacalo hatit. Lucm ze po cal hyfiti, ze predhazoval ji, ze nedostavuje se dedic, pak zase ze vycital, ze netesi jej byti hospoda fem na statku, kde jest jeho zena pani. Ze schvalne rozkazuje vse jejinm prani naopak, kde ona chce siti, on nechava pole uhorem, ze kaci v lesich drva bez potreby, prodava dobytek, na kterem by mozno bylo se vetsiho uzitku do chovati. zkratka dela vse na vzdo ry. Stary pantata ze do liieeho nesmi promluviti i domluvam pa tera Jana ze se vysmiva. fiika pry, kdyz jest zena jeho Kucerkou, ze on Kucerou byt neniusi a Kalina ze neni nicinr vazan. Na tu velkou lasku, kterou k Anicce pfi prvem spatreni na svatbe jeji sestrenice zahofel, ze nechce se pamatovati a ze vyhledava si milenky a to z dev cat neprkve dobre povesti. Ze jestlsnmtno, nemilo u Ruee ru, tak doznelo vypravovani Anic cino. Zatim zatahovala se obloha, zdalo se jako by-vyletali nad le sem obrovsti cerni ptaei a rozta hovali svoje perute, predletujice jedny druhe, az ty perute rozpros tfely se pfes celou oblohu. A Anicka vypravela dale, ze brala radu i s otcem, i s bratrem knezem i s Antoninem, ti zeLuci na napominali, prosili, at' se neza pomina, at necini necest rodu je jich tak vazenemu. A on ze odpovida s pustym vy smechem, ze vzal si divku neza chovalou. ze jeste chteli jej uvaza ti jako za robotnika a ze za to. ze on yJastne ji, zenu svou, ucinili Ku cerkou, chce take neco uziti, eo uziti se da. Davno ze nejde s nim jiz Anicka mezi lidi na poute a posviceni vsady ze tropi ostudy a ponizuje Tedy ze se rozhodla. ze vezme si domu sveho snika a vyehova jej za nastupce, vsak ze jeho otec ne mohl byti horsim, nez jest jeji muz ktery take jako lunak rozdira. spa ry svymi jeji srdce. "To dobfe hudelas." fekl To mas. "Nedal bych ti jinace toho chlapce, ale za dediee ti ho dam. Viak by ho bylo skoda. kdyby se z neho mel stati takovy lesni ku lieh jako jsu ja.'' "Neobstojime bez neho!'' vzkfi kla hajna. "Ponizim se, ohnu hi-bet, po prosim u vrchnosti, aby mne pfe sadili blize. A treba stfibrnaky do lozim, jako to pantata delaval," fekl Tomas. V torn zaznelo huceni hromu, jako by ti cerni ptaei na obloze vy dali ze sebe pojednou vzkfek, hruzny a desivy. "Boufe!" Tomas vykfiknid. "A to dite je v lese!" zakvilela Anicka. Jdu pro neho," zvolal Tomas a hvizdnuv na psa, velkymi kroky spechal do lesa. Anicka shodivsi 4 pfes hlavu plachytku spechala za nim. Frolik nasel dobfe eestu k pas' ce. lylo mu areit' skakati pfes pfi kopy, kde byl namrzly doposud snih, pod spoustami snehu prolo mily se tu a tarn polozene mustky 7. nekolik tycek jen sestavajici. Ten snih byl take skorem eerny jak nametl nan vitr zvadleho me chu a opadaleho jehlici. Frolik lehce )feskakoval pfikopy, pfele zal lehce vyvracene vetrem za zi my stromy, neb pod tizi jinovat ky odtrzene vetve. lezici v ceste. Jiz byl blizko u paseky. Ano jiz ji videl j)rosvitati mezi stromy. Zdala se mu mnohem vetsi nez v lete. To tim. ze to vfesoviste. kte re ji pokryvalo, bylo tak tmave bez kvetnych droboimkych zvo- necku. ze i to brusinci, boruvci a malenci bylo bezliste, cerne. Ta borovice ve stfedu zdala se jeste vyssi, jeste rozsochatejsi, vztahoyala ty vetve jako obrovske nice, jako by je zpinat chtela, ze jest ji tak smutno. Frolik se neod- vazil rozbehnouti se pfes paseku. Drobnymi krucky spel ku pfedu. pohlizeje bedlive, zda neplazi se nekde had, mel pojednou strach. Hledel na strom. Ach tarn bylo oziveno! Kfepka telicka veverek mihala se sem a tarn, snad vyvade ly mainicky vevefi bfeznovou svo ji mlad'. ' ' Veverusky, ciperusky !' ' volal Frolik. Tleskal rukama a zvedna nekolik drobnych kamenkii i od podzimu se zde povalujicich boro vych sisek, hazel je mezi vetve. aby trochu vyplasil ty mile, he zoucke hryzalky. Podafilo se mu to. Z hnizda do hnizda pfeskako valy veverusky, svazely se po vet vich, jiskfily granatovymi ocky, cechraly hunate ocasky. Hosik hledel a hlede, nepozoru je, ze se zatahuje obloha, ze se tmi. Rozmlouval s veveruskami, ktere cijice boufku pocaly se sch ova vati do hnizd a tuliti k sobe. Frolik volal na ne, ze jsou ospa le, lenosne. ze jsou falesnice ne chtice s nim si hrati. Pojednou lia ble setmeni upozornilo hocha na mraky a tu jiz ozval se i rachot hromu. "Bude broufka," fekl si hoch a zachvel se. Bal se boufky a nebyla posud nikdy jej zastihla venku, Tomas. zkuseny lesak, poznaval vzdy na kolik hodin dfive. kdy boufka se dostavi se dbal, aby ne byl v lesich, kde kazda boufe na delala mnoho vyvratu, any hnste lesy pfitahovaly ten blesk. Yzpi naly svoje vrcholy tak proti mra kum. jako by ty blesky vyzyvaly, aby jenom bily a zapalovaly .... A tu se Tomas v lesich neobrne- skal i chlapce varoval, aby neod bihal ze staveni. "Bude boufka," opakoval si Frolik a nahh'm strachem vstou pily mu slzy do oci. Lec v torn si fekl: "''Vsak strejc vi, kde jsu a pfijde pro me." A jiz usednul pod borovici. stulil se k jejimu pni tak aby byl od zadu chranen pfed . e- trem a jiz si hral v te sve detske mysli. Byl take veverkou a tulil se v hnizdecku, septal si. ze pfijde ta jeho mamicka. stara veverus ka a donese mu bukvic a fisku. Pocalo prseti a blesky pocaly li tati z mraku do mraku. Hoeh mhoufil ocka, zakryval si je ruka ma pne borovice, pfitisknul se k nemu a i celo tisknul k drsne ku- fe. Desf promacel mu saty a cele prameny vody stekaly mu po vla sech za krk. Chvel se po eelem te lieku. Zatim spechal Tonifis a jemu v zapeti jeho sestra lesem. Boufe hucela. pod klenbou stromu by a temef tma, jednotlive blesky pro letaly spleti vetvi zaryvajice se do zeme. Bylo desno, jak ve skalach buracel ohlas tfeskutych hromo vych ran. Anicka plakala. Zavesila se bratrovi na rameno prosic, at' ji nepfedbiha. Pfes pfikopy, zapadajiee do roz- macejiciho se snehu, pfes vyvra cene stromy. pfes vetve lezici v ceste a silnym vetrem sem tarn po hazovane drali se bratr se sestrou v pfed. Zastavili se, aby nabrali dechu. I boufe jako by nabirala znovu deehu, ustala na ehviliniu. "Vidis, jak touzis nyni po torn, co ti pfekazelo," fekl bratr k ses tfe a ta bolestne zalkala. Jiz dosahovali paseky. jiz vide li stonky vfesu temef odumfele zmitany vetrem, bieovany destem. Videli borovici a to dite pod ni. To dite, ktere si skryvalo oblicej na pni stromu, to dite, ktere si snad v te chvili pfedstavovalo ze ta paseka kvete zaruzovatelym kvetem vfesu. ze nedaleko rdi se jahody a maliny, ze skotaei tu ma ly lesak s veveruskami. "Froliku.'' zvolal Tomas. Jfkot vetru a zaburaceni hromu pferusily jeho bias. Spechal v pfed, sestru talma za sebou. Za- j)ietali se nohama v tvrde stonky vfesovi. klopytali o kameni, drali se se kefi malin a lisek. S Aniccina satu visely carj pla chytku ztratila a jeji krasne vlasy splyvaly ji rozpleteny kolera tla. Jiz jen sto krokii a jsou u boro vice, u Frolika. Matka pfivine sve dite k srdci, vezme je s sebou a vice se od neho neodlouci V torn zaznela tak strasna rana hromova, sjel blesk tak zhavy, ze i Tomas vykfiknul a mane pokles nul na kolena; Anicka onidlela, shroutic se do vlhkeho vfesovii. Nechal ji lezeti a vzchopiv se, vnivorave pokrcil. Fhodilo! Borovice ve dvi rozrazena, roz cesnuta hofela jasnym, modravym plamenem, sycicim pod proudy splyvajiciho deste jako by stero hadu v jeho plapolu se svijelo. Tomas vztahnul nice a podal si Frolika .... Frolikovo tilko ; neb dusicka by la z neho uletela jiz k nebesum, an byl mec andela boufe zasahnul tu milou hlavnku. Ta zvaf ena ocka jak se byla za mhoufila v strachu pfed boufi, tak pfimknula svoje vicka k vecnemu snu. Tomas zavzlykal jako ozvenou boufe, zavjTl temef placem. Anic ka se vzpamatovala. Nemohla po vstati a po kolenou plizila se k bratrovi. Vztahovala nice po telu djtete. plakala,, stkala. "Huz nebude nikda nikomu pfekazet," zvolal Tomas, klesaje podle sestry do mokreho vfesovi. Boufe se vyzufila, ustala a opet se rozjasnilo. Tomas se sestrou vra celi se k myslivne, kde vyhlizela je stara hajna. vseeka strachem vydesena. Vratili se s neboztickem Vratila se Anicka provazena bra trem na rodny statek, vratila se s mrtvolou sveho ditete. Zabalenu v bile rozsivce mela ji po celou eestu na kline. A fetezy na voziku a podkovy konu zvonily jako by hrany pfi te smutne jizde. Yystrojila Anicka pohf eb svemu odstrkovanemu diteti takovy, ze po leta se o torn v horach povidalo. Dala mu udelat rakvicku mo drym aksamitem potazenou. ruba sek dala mu usit z teeh svyeh ?u zovyeh satu. ktere mela k primici bratra Jana a na hlavicku.na jejiz skrani zafialovatela skvrna vestila stom blesku. vtiskla ten svuj venee z ruzi se stribrnymi listky, ktery mela ve vlasech v osudny nesfastny den. Druzic a mladencu bylo, co dalo se jen sehnati. luziku ale nevzala Anicka. vzpominajie, jak hosik pfi hudbe plakaval. Jen vsemi zvony na kostele dala zvoniti. Vi taly zvuky zvonu pruvod jiz od dediny, hlaholily vazne a slavne a udery jich srdci v kov ozyvaly se v srdci matcine. Lucin. zbledly a zvaznely sel se zenou za rakvi. Stydel se pfede vsemi lidmi. davaje si vinu. Slibo val zene modlitebne ze se zjinaci. Stary pantata vravoral opfen o Antonina a jeho zenu. Pater Jan vedl pruvod. A pfed pruvodem misto hocha ministran ta nesl ovenceny kfizek stryc Fro liku, Tomas, jehoz vlasy a vousy zbelely tim zalem co kvety hrnsni. Panimamu odnasely selky od j jhrobecku omdlelou. Az nad tim jejim zalem zapomenuli lide posu zovati, ze tresta ji Bull odejmutim ditete, jehoz se zprvu odfikala, ktere chtela odstrciti, ktere ji pfe kazelo. Jen si septali, jak ta pan ska svevole a zvule natropi nestes ti a zalu. Nedockali se u Kuceru dediee. V imilo letech po sveni synku kles la do hrobu Anicka. odkazavsi sta tek po pfislusne Lucinove v' plate brat rum. Lee piiter Jan vzdal se dedictvi ve prospech drub' eh. An tonin zadal si podilu a statek ujal Tomas. Hospodafil tedy na te rodne hroude. ale v zalu a stesku. Do ehoval otce k smrti a fikal. ze ceka jenom na Vojtecha, vrati li se. Ale Vojtech se nevratil. Bidi vi. kdy a kde slozil kosti. Tomas se neozenil. Dedicem Mai se synek Antoninuv zas Timas Kucera a stryc vychoval jej v las ee k tern rolim, ktera .:ivi ly, jiz je obstaravaji a miluji. Dockal se Tomas vysokeho veku a dockal se i vzejiti svobody ujafmenemu sel skemu lidu. "Pfislo to pozde, ale pfislo to pfece," fikaval. Na Frolikove hrobu zadumal se Tomas vzdy az k slzara. fikaje si, proc to asi tak dopadlo, ze ten mi lacek ve svem kratkem ziti pfeka zel vsem i tomu poslu bozimu. KONEC. Pfisti tyden zapocne vychazeti velice zajimava povidka pod naz vem: Petr a Petrolina, tez od Vlasty Pittnerove. Jelikoz jest to velmi krasna a zajimava povid ka, zadame proto naie ctenafe aby tento list odpomcili svym sousedum aneb pfatelum, ktef i do sud jej neodbiraji. I mala farma se muze vyplaceti. Lide, ktefi dovedou upravovati zeleninu, niaslo a drubez do trim, mohou dopracovati se velkeho u spechu i na nialyeh, nekolikaakro vych farmach. jezto mohou ziskati za sve produkty znamenite ceny. Po farmafskych produktech ve meste je velka poptavka a dobre ceny jsou placeny za veci. jez jsou do trim dodany vkusne a ciste. A pravime jen pravdu, kdy$ podo tkneme, ze ten, kdo dbii, aby jeho produkt mel pekny vzhled, ab na prvni pohled dala se tusiti eistota ve vyrobe, obchoduje s produktem prodejnejsim a ziska vyssi ceny. Tato uprava pro trh je do jiste mi ry uraenim, ale nikoliv takovym, aby neslo si je osvojiti. Pri dobre snaze da se vsechno dokazati. Pfi velkem mnozstvi kufat stoji krmeni jednoho 10 centu do dvou az tfi mesicu a 5 eentu stoji pfi- prava do trim. Dostane-li farma? 25 centu za kure. dostava sotva to, co jej kufe skutecne stoji, po- cita-li v to take svoji namahu. D' stane-li vsak 35 az 40 centu, ziska v;'i jisty vytezek. Pfi vetsim mnozstvi tento vyezek je slusny a do jiste miry nahradi farmafi praci s osetfovanim drobne dnV beze. Vsechno zbozi. pfipravovane pro rrh. imisi byti vypraveno s tim umyslem, aby svym vzhledem A- kalo ku koupi. Je tfeba dbati pfe- devsim naproste cistoty pfi pfi )rave doma. Pravda, nikdo tu ne-' stoji, aby svedcil o vasi praci, ale za vas bude mluviti vas produkt- Jestlize ziskate si reputaci jako clovek. dbaly ve vsem cistoty. zi skate si dobry odbyt na sve pro dukty a budete moci pocitati na lejtsi prodejnost sveho zbozi i v dobe. kdy trh je ochably. Slusi by ti pfedevsim pamatovano, ze za- n'm co levna cena pusobi ifitazli ve na nezaniozne. je tu tisice lidi v kazdem vetsim meste, ktefi jsou ochotni a schopni platiti dvojna- sobne ceny misto pravidelne malo-; obchodni ceny, jestlize mohou zi skati die sveho vyberu a vkusu produkt pfimo z farmy. Prodejny proces vzdy jest jed- nou z nejdiilezitejsich veci pfi far- mafeni a farmaf mel by mu veno vati velkou pozornost. Je tu tisice znamenitych farmaf u, ktefi pusti- ny dovedou promeniti v urodna po le, ale ktefi jsou spatni obchodni- ci, tak ze nechavaji si sve vytezky plynouti jinam prave pod rukou. Zasilatelum dobytka Fro spplehlive a poctive obslouzeni zasilejte vas dobytek firme INTER-STATE LIVE STOCK COMMISSION (Incorporated) CO. v SOUTH OMAHA, - NEBR. Jsme zaradeni mezi ziskatele nejvys sich cen a nas obchod byl zbudovan jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! ! : : i i ! t I ! R. L. REYNOLDS, prodavac Lot. dobytka J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka JIM DONOHUE, vypoHJOcnl prodavac GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac PANI J. DONAHUE, v nradovne. t : Vuradovne jsme vzdy brzo i pozde. Tel. v uradovne (office tel.) South 378 s s t ? - Casto tato vee jest otazkou uspe chu anebo neuspechu. S vyvojem most vzrusta. i stala poptavka po dobry eh produktech farmafskych za ceny zvysene. Pcnevadz do pravni prostfedky a nejnoveji ba lickova )osta umoznuji prime spo jeni fariridfe se spotfebovatelem. je tu dobra pficina, proc f armaf mel by uznamenati pfilezitost k ziskani lepsich cen za sve pro dukty. Jisty i-ew-yorsky obchodnik byl iiiicen vzhledem ku svemu zdravi vzdati se sveho mestkeho zamest nani a ziti na venkove v New Jer sey. Jezto byl elovrkem nez.nmoz nym. byl nucen nalezt.i si pfihod ny prostfedek k zivobyti, vhodnou praci. kterou vykonavati dovoli lo by mu jeho zdravi. Obchodnik ten kupoval ovoce, zeleninu, far- mafske produkty od bkolnich far- mafu, balil a posilal je pfimo spo tfebovateliun. Po case podafilo se mu ziskati velkou fadu odberatelu ve meste a tito ochotne platili poza dovane zvysene ceny. jezto mohli se iiplne na neho spolehnouti, ze posle jim zbozi dobre a cerstve. Zamozne tfidy ve mestech neohli zi se na rozdil nekolika centu v cene a ochotne zaplati, jestlize mohou byti jisty, ze dostanou zbo zi nejcerstvejsi. Obchodnik onen nejenom ze vydelal si slusne zivo byti z pocatku, ale pozdeji i ziskal si znacne jmeni. Nedavno vysetfeno bylo, ze vet sina ovoce zasilana je ve stavu ne dozirnem v sudech, bez vyberu, michana se zemi, Usty a vetvemi, spatne ovoce s lepsim, komisio nafskym domum, ktere vydelavaji velke penize pfebiranim, pfebalo vanim a eistenim ovoce. Proc by tento uzitek nemel miti farmaf? Nyni. v dobe kdy bude jiz po praci, je prave cas, byste o torn )femysleli, planovali, pocitali a pfipravovali se na pfisti podzim. Kazdy farmaf anebo zahradnik. ktery usazen je v pfimefene vzda lenosti od mesta, muze vyteziti znacne penize. jestlize ovoce vkus ne upravene prodavati bude ma lym obchodnikum. nebo pfimo spo tfebovatelum. Podobne muze j)ro davati i maslo a vejee a jijie ro ilukty. Venuje-li tomu jen trochu pozornosti. ziska si dobre produk ty, ktera sama pfinese mu odbe ratele. Prace- Prace jest nejlepsi vyehovatel kou sleehetne povahy. Zpusobuje a cvici nas v poslusnosti, v sebe vlade, pozornosti. pilnosti a vytr valosti a zrucnosti ve zvlastnim je ho oboru, i schopnosti a dospelos ti v jednani a v dulezitostech obec neho zivota. Prace jest zakonem. naseho by tu, zivouei zasadou, jez pudi jed notlivce i narody ku pfedu. Vet sina lidi musi pracovati rukama z potreby, aby se uzivil : ale vsiehni museji pracovati zpusobem tim ? ? li CHAS. F. COX, riditel (Manager) FRANK ROBERTS, prodavac ova ED. O'BANION, vypomocni prodavac JOSEPH TOMES, kaslr i i ? f ? ? si ii neb onim, ac chteji-li uiiti zivota, jak se ho nzivati ma. Prace snad jest obtizi a poku tou, ale zajiste je tez cti a oslavou. Bez prace nic nelze vykonati ; vse, eo jest velikeho pfi cloveku, vze slo praci a vzdelanost jejim jest ucinkem. Kdyby se prace odstra nila, stihla by pokoleni lidske mravni smrt. Lenost jest kletbou cloveka, ni koli prace. Lenost ujida srdce jed notlivcum i narodum a nici je,. ja ko rez sezira zelezo. Lenost jest otrava tela i ducha, zivitelka da remnosti, matka vsech nefesti. Praci musime miti pfed sebou a praci za sebou, prazdnou chvili jen pro odpocinek. Zivot nevylnm telne zosklivi se jak lenivemu bo haci, tak lenivemu chud'asu, jenz nema eo delati, anebo maje praci konati ji nechce. Praeuj uzivej casu. Za mla di kroky nase jsou lehk', mysl po volna, vedomosti snadno se ukla daji: ale zanedbame-li jara sveho, budou zle a nase neuzitecna a hod na opovrzeni, zen nase budou pie vy a zima naseho staf i bez vaznosti a bez pfatel. PredplaVte tento ca sQpis yaim vzdalenej sim pratelum, jak zde v Americe, tak i ve stare vlasti.-i - m mm kmmpH mmtAXT orBRanne J! Padoucnicke zachvaty. Golconda, Nev. duben 1912 Od te doby co jsem zapocal uzivat Pas- tora Koenig-a Nerve Tonic nemel jsem zad ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911. a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace. Drive se kazdy obaval me dati praci protoze jsem mel zachvaty padoucnice kazdodenne po mnoho roku, a nyni preji si vsiehni abych pro ne delal, neb vedf, ze nyni jsem jich sprosten. Lek tento jest liste poslan od Bona neb nemuzu jej dosti vynachvaliti. Walter Heard. Zazracne ! Grandview, Wash, srpen L912 Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde dva neb tri tydny od 33 let, kterych me le kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzi- vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla jsem zachvacena timto neduhem jiz po cele dva roky a take se citi'm dobre. rusobi pri zazracne. Pan! J. S. Griffin. ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo vych nemocf a vzorkova lahev leku na kterou koliv adresu. Chudf pacienti dostanou muj lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a ktery nyni pfipravuji. KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL. 62 W. Lake Street, poblize Dearborn. Naprodej v lekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.- 00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00. Mm
