PREKAZEL
NAPSALA VLASTA PITTNEROVA.
"Nebude pfekazeet, leda v ko
nani spatnosti,"' odvetila Anicka.
"Posli hocha nekam, at' to pfed
nun nemusim povidat.''
Hajna pfistoupila blize a Anic
ka obratila se k ni, tez ji vyzyva
jic, at' hocha odesle pryc.
44 Jarku, Froliku, co ty veverus
ky ? Jdi se na ne zatim podivat sam
vsak ty troehy snehu v prikopech
preskocis, neroztajou, myslira, az
po prvni jarni boufce. Pfijdeme
pak tuhle s paniuiamou za tebou,"
fekl Tomas a hoch zavysknuv u
bihal ze vratek.
"Nezabloudir tazala se Anic
ka strastlive.
'Ten? Takovej lesak." usmala se
hajna.
"Nenecham ho tain rad samot
neho ale pro dues tedy povidej,
sestficko."
"Ze jsem s temi vdavkami, s
tim svym muzem spatne trefila,"
pocala vypraveti Anicka.
A vypravela, ze v techto sesti le
tech, so hospodafi Lucin Kalina
na statku s ni, nebylo mnoho u
nich veseli, jen s pocatku, a pak
ze se to zacalo hatit. Lucm ze po
cal hyfiti, ze predhazoval ji, ze
nedostavuje se dedic, pak zase ze
vycital, ze netesi jej byti hospoda
fem na statku, kde jest jeho zena
pani. Ze schvalne rozkazuje vse
jejinm prani naopak, kde ona chce
siti, on nechava pole uhorem, ze
kaci v lesich drva bez potreby,
prodava dobytek, na kterem by
mozno bylo se vetsiho uzitku do
chovati. zkratka dela vse na vzdo
ry. Stary pantata ze do liieeho
nesmi promluviti i domluvam pa
tera Jana ze se vysmiva. fiika pry,
kdyz jest zena jeho Kucerkou, ze
on Kucerou byt neniusi a Kalina
ze neni nicinr vazan. Na tu velkou
lasku, kterou k Anicce pfi prvem
spatreni na svatbe jeji sestrenice
zahofel, ze nechce se pamatovati a
ze vyhledava si milenky a to z dev
cat neprkve dobre povesti.
Ze jestlsnmtno, nemilo u Ruee
ru, tak doznelo vypravovani Anic
cino. Zatim zatahovala se obloha,
zdalo se jako by-vyletali nad le
sem obrovsti cerni ptaei a rozta
hovali svoje perute, predletujice
jedny druhe, az ty perute rozpros
tfely se pfes celou oblohu.
A Anicka vypravela dale, ze
brala radu i s otcem, i s bratrem
knezem i s Antoninem, ti zeLuci
na napominali, prosili, at' se neza
pomina, at necini necest rodu je
jich tak vazenemu.
A on ze odpovida s pustym vy
smechem, ze vzal si divku neza
chovalou. ze jeste chteli jej uvaza
ti jako za robotnika a ze za to. ze
on yJastne ji, zenu svou, ucinili Ku
cerkou, chce take neco uziti, eo
uziti se da.
Davno ze nejde s nim jiz Anicka
mezi lidi na poute a posviceni
vsady ze tropi ostudy a ponizuje
Tedy ze se rozhodla. ze vezme
si domu sveho snika a vyehova jej
za nastupce, vsak ze jeho otec ne
mohl byti horsim, nez jest jeji muz
ktery take jako lunak rozdira. spa
ry svymi jeji srdce.
"To dobfe hudelas." fekl To
mas. "Nedal bych ti jinace toho
chlapce, ale za dediee ti ho dam.
Viak by ho bylo skoda. kdyby se
z neho mel stati takovy lesni ku
lieh jako jsu ja.''
"Neobstojime bez neho!'' vzkfi
kla hajna.
"Ponizim se, ohnu hi-bet, po
prosim u vrchnosti, aby mne pfe
sadili blize. A treba stfibrnaky do
lozim, jako to pantata delaval,"
fekl Tomas.
V torn zaznelo huceni hromu,
jako by ti cerni ptaei na obloze vy
dali ze sebe pojednou vzkfek,
hruzny a desivy.
"Boufe!" Tomas vykfiknid.
"A to dite je v lese!" zakvilela
Anicka.
Jdu pro neho," zvolal Tomas
a hvizdnuv na psa, velkymi kroky
spechal do lesa. Anicka shodivsi
4
pfes hlavu plachytku spechala za
nim.
Frolik nasel dobfe eestu k pas'
ce. lylo mu areit' skakati pfes pfi
kopy, kde byl namrzly doposud
snih, pod spoustami snehu prolo
mily se tu a tarn polozene mustky
7. nekolik tycek jen sestavajici.
Ten snih byl take skorem eerny
jak nametl nan vitr zvadleho me
chu a opadaleho jehlici. Frolik
lehce )feskakoval pfikopy, pfele
zal lehce vyvracene vetrem za zi
my stromy, neb pod tizi jinovat
ky odtrzene vetve. lezici v ceste.
Jiz byl blizko u paseky. Ano jiz
ji videl j)rosvitati mezi stromy.
Zdala se mu mnohem vetsi nez v
lete. To tim. ze to vfesoviste. kte
re ji pokryvalo, bylo tak tmave
bez kvetnych droboimkych zvo-
necku. ze i to brusinci, boruvci a
malenci bylo bezliste, cerne.
Ta borovice ve stfedu zdala se
jeste vyssi, jeste rozsochatejsi,
vztahoyala ty vetve jako obrovske
nice, jako by je zpinat chtela, ze
jest ji tak smutno. Frolik se neod-
vazil rozbehnouti se pfes paseku.
Drobnymi krucky spel ku pfedu.
pohlizeje bedlive, zda neplazi se
nekde had, mel pojednou strach.
Hledel na strom. Ach tarn bylo
oziveno! Kfepka telicka veverek
mihala se sem a tarn, snad vyvade
ly mainicky vevefi bfeznovou svo
ji mlad'.
' ' Veverusky, ciperusky !' ' volal
Frolik. Tleskal rukama a zvedna
nekolik drobnych kamenkii i od
podzimu se zde povalujicich boro
vych sisek, hazel je mezi vetve.
aby trochu vyplasil ty mile, he
zoucke hryzalky. Podafilo se mu
to. Z hnizda do hnizda pfeskako
valy veverusky, svazely se po vet
vich, jiskfily granatovymi ocky,
cechraly hunate ocasky.
Hosik hledel a hlede, nepozoru
je, ze se zatahuje obloha, ze se
tmi. Rozmlouval s veveruskami,
ktere cijice boufku pocaly se
sch ova vati do hnizd a tuliti k sobe.
Frolik volal na ne, ze jsou ospa
le, lenosne. ze jsou falesnice ne
chtice s nim si hrati. Pojednou lia
ble setmeni upozornilo hocha na
mraky a tu jiz ozval se i rachot
hromu.
"Bude broufka," fekl si hoch a
zachvel se. Bal se boufky a nebyla
posud nikdy jej zastihla venku,
Tomas. zkuseny lesak, poznaval
vzdy na kolik hodin dfive. kdy
boufka se dostavi se dbal, aby ne
byl v lesich, kde kazda boufe na
delala mnoho vyvratu, any hnste
lesy pfitahovaly ten blesk. Yzpi
naly svoje vrcholy tak proti mra
kum. jako by ty blesky vyzyvaly,
aby jenom bily a zapalovaly ....
A tu se Tomas v lesich neobrne-
skal i chlapce varoval, aby neod
bihal ze staveni.
"Bude boufka," opakoval si
Frolik a nahh'm strachem vstou
pily mu slzy do oci. Lec v torn si
fekl: "''Vsak strejc vi, kde jsu a
pfijde pro me." A jiz usednul pod
borovici. stulil se k jejimu pni tak
aby byl od zadu chranen pfed . e-
trem a jiz si hral v te sve detske
mysli. Byl take veverkou a tulil se
v hnizdecku, septal si. ze pfijde
ta jeho mamicka. stara veverus
ka a donese mu bukvic a fisku.
Pocalo prseti a blesky pocaly li
tati z mraku do mraku. Hoeh
mhoufil ocka, zakryval si je ruka
ma pne borovice, pfitisknul se k
nemu a i celo tisknul k drsne ku-
fe. Desf promacel mu saty a cele
prameny vody stekaly mu po vla
sech za krk. Chvel se po eelem te
lieku. Zatim spechal Tonifis a jemu v
zapeti jeho sestra lesem. Boufe
hucela. pod klenbou stromu by a
temef tma, jednotlive blesky pro
letaly spleti vetvi zaryvajice se do
zeme. Bylo desno, jak ve skalach
buracel ohlas tfeskutych hromo
vych ran.
Anicka plakala. Zavesila se
bratrovi na rameno prosic, at' ji
nepfedbiha.
Pfes pfikopy, zapadajiee do roz-
macejiciho se snehu, pfes vyvra
cene stromy. pfes vetve lezici v
ceste a silnym vetrem sem tarn po
hazovane drali se bratr se sestrou
v pfed. Zastavili se, aby nabrali
dechu.
I boufe jako by nabirala znovu
deehu, ustala na ehviliniu.
"Vidis, jak touzis nyni po torn,
co ti pfekazelo," fekl bratr k ses
tfe a ta bolestne zalkala.
Jiz dosahovali paseky. jiz vide
li stonky vfesu temef odumfele
zmitany vetrem, bieovany destem.
Videli borovici a to dite pod ni.
To dite, ktere si skryvalo oblicej
na pni stromu, to dite, ktere si
snad v te chvili pfedstavovalo ze
ta paseka kvete zaruzovatelym
kvetem vfesu. ze nedaleko rdi se
jahody a maliny, ze skotaei tu ma
ly lesak s veveruskami.
"Froliku.'' zvolal Tomas.
Jfkot vetru a zaburaceni hromu
pferusily jeho bias. Spechal v
pfed, sestru talma za sebou. Za-
j)ietali se nohama v tvrde stonky
vfesovi. klopytali o kameni, drali
se se kefi malin a lisek.
S Aniccina satu visely carj pla
chytku ztratila a jeji krasne vlasy
splyvaly ji rozpleteny kolera tla.
Jiz jen sto krokii a jsou u boro
vice, u Frolika. Matka pfivine sve
dite k srdci, vezme je s sebou a
vice se od neho neodlouci
V torn zaznela tak strasna rana
hromova, sjel blesk tak zhavy, ze
i Tomas vykfiknul a mane pokles
nul na kolena; Anicka onidlela,
shroutic se do vlhkeho vfesovii.
Nechal ji lezeti a vzchopiv se,
vnivorave pokrcil.
Fhodilo!
Borovice ve dvi rozrazena, roz
cesnuta hofela jasnym, modravym
plamenem, sycicim pod proudy
splyvajiciho deste jako by stero
hadu v jeho plapolu se svijelo.
Tomas vztahnul nice a podal si
Frolika ....
Frolikovo tilko ; neb dusicka by
la z neho uletela jiz k nebesum,
an byl mec andela boufe zasahnul
tu milou hlavnku.
Ta zvaf ena ocka jak se byla za
mhoufila v strachu pfed boufi, tak
pfimknula svoje vicka k vecnemu
snu.
Tomas zavzlykal jako ozvenou
boufe, zavjTl temef placem. Anic
ka se vzpamatovala. Nemohla po
vstati a po kolenou plizila se k
bratrovi. Vztahovala nice po telu
djtete. plakala,, stkala.
"Huz nebude nikda nikomu
pfekazet," zvolal Tomas, klesaje
podle sestry do mokreho vfesovi.
Boufe se vyzufila, ustala a opet
se rozjasnilo. Tomas se sestrou vra
celi se k myslivne, kde vyhlizela
je stara hajna. vseeka strachem
vydesena.
Vratili se s neboztickem
Vratila se Anicka provazena bra
trem na rodny statek, vratila se s
mrtvolou sveho ditete. Zabalenu
v bile rozsivce mela ji po celou
eestu na kline. A fetezy na voziku
a podkovy konu zvonily jako by
hrany pfi te smutne jizde.
Yystrojila Anicka pohf eb svemu
odstrkovanemu diteti takovy, ze
po leta se o torn v horach povidalo.
Dala mu udelat rakvicku mo
drym aksamitem potazenou. ruba
sek dala mu usit z teeh svyeh ?u
zovyeh satu. ktere mela k primici
bratra Jana a na hlavicku.na jejiz
skrani zafialovatela skvrna vestila
stom blesku. vtiskla ten svuj
venee z ruzi se stribrnymi listky,
ktery mela ve vlasech v osudny
nesfastny den.
Druzic a mladencu bylo, co dalo
se jen sehnati. luziku ale nevzala
Anicka. vzpominajie, jak hosik
pfi hudbe plakaval. Jen vsemi
zvony na kostele dala zvoniti. Vi
taly zvuky zvonu pruvod jiz od
dediny, hlaholily vazne a slavne
a udery jich srdci v kov ozyvaly
se v srdci matcine.
Lucin. zbledly a zvaznely sel
se zenou za rakvi. Stydel se pfede
vsemi lidmi. davaje si vinu. Slibo
val zene modlitebne ze se zjinaci.
Stary pantata vravoral opfen o
Antonina a jeho zenu.
Pater Jan vedl pruvod. A pfed
pruvodem misto hocha ministran
ta nesl ovenceny kfizek stryc Fro
liku, Tomas, jehoz vlasy a vousy
zbelely tim zalem co kvety hrnsni.
Panimamu odnasely selky od j
jhrobecku omdlelou. Az nad tim
jejim zalem zapomenuli lide posu
zovati, ze tresta ji Bull odejmutim
ditete, jehoz se zprvu odfikala,
ktere chtela odstrciti, ktere ji pfe
kazelo. Jen si septali, jak ta pan
ska svevole a zvule natropi nestes
ti a zalu.
Nedockali se u Kuceru dediee.
V imilo letech po sveni synku kles
la do hrobu Anicka. odkazavsi sta
tek po pfislusne Lucinove v' plate
brat rum. Lee piiter Jan vzdal se
dedictvi ve prospech drub' eh. An
tonin zadal si podilu a statek ujal
Tomas.
Hospodafil tedy na te rodne
hroude. ale v zalu a stesku. Do
ehoval otce k smrti a fikal. ze
ceka jenom na Vojtecha, vrati li
se. Ale Vojtech se nevratil. Bidi
vi. kdy a kde slozil kosti.
Tomas se neozenil. Dedicem Mai
se synek Antoninuv zas Timas
Kucera a stryc vychoval jej v las
ee k tern rolim, ktera .:ivi ly, jiz
je obstaravaji a miluji. Dockal se
Tomas vysokeho veku a dockal se
i vzejiti svobody ujafmenemu sel
skemu lidu.
"Pfislo to pozde, ale pfislo to
pfece," fikaval.
Na Frolikove hrobu zadumal se
Tomas vzdy az k slzara. fikaje si,
proc to asi tak dopadlo, ze ten mi
lacek ve svem kratkem ziti pfeka
zel vsem i tomu poslu bozimu.
KONEC.
Pfisti tyden zapocne vychazeti
velice zajimava povidka pod naz
vem: Petr a Petrolina, tez od
Vlasty Pittnerove. Jelikoz jest
to velmi krasna a zajimava povid
ka, zadame proto naie ctenafe
aby tento list odpomcili svym
sousedum aneb pfatelum, ktef i do
sud jej neodbiraji.
I mala farma se
muze vyplaceti.
Lide, ktefi dovedou upravovati
zeleninu, niaslo a drubez do trim,
mohou dopracovati se velkeho u
spechu i na nialyeh, nekolikaakro
vych farmach. jezto mohou ziskati
za sve produkty znamenite ceny.
Po farmafskych produktech ve
meste je velka poptavka a dobre
ceny jsou placeny za veci. jez jsou
do trim dodany vkusne a ciste. A
pravime jen pravdu, kdy$ podo
tkneme, ze ten, kdo dbii, aby jeho
produkt mel pekny vzhled, ab na
prvni pohled dala se tusiti eistota
ve vyrobe, obchoduje s produktem
prodejnejsim a ziska vyssi ceny.
Tato uprava pro trh je do jiste mi
ry uraenim, ale nikoliv takovym,
aby neslo si je osvojiti. Pri dobre
snaze da se vsechno dokazati.
Pfi velkem mnozstvi kufat stoji
krmeni jednoho 10 centu do dvou
az tfi mesicu a 5 eentu stoji pfi-
prava do trim. Dostane-li farma?
25 centu za kure. dostava sotva
to, co jej kufe skutecne stoji, po-
cita-li v to take svoji namahu. D'
stane-li vsak 35 az 40 centu, ziska
v;'i jisty vytezek. Pfi vetsim
mnozstvi tento vyezek je slusny
a do jiste miry nahradi farmafi
praci s osetfovanim drobne dnV
beze.
Vsechno zbozi. pfipravovane
pro rrh. imisi byti vypraveno s tim
umyslem, aby svym vzhledem A-
kalo ku koupi. Je tfeba dbati pfe-
devsim naproste cistoty pfi pfi
)rave doma. Pravda, nikdo tu ne-'
stoji, aby svedcil o vasi praci, ale
za vas bude mluviti vas produkt-
Jestlize ziskate si reputaci jako
clovek. dbaly ve vsem cistoty. zi
skate si dobry odbyt na sve pro
dukty a budete moci pocitati na
lejtsi prodejnost sveho zbozi i v
dobe. kdy trh je ochably. Slusi by
ti pfedevsim pamatovano, ze za-
n'm co levna cena pusobi ifitazli
ve na nezaniozne. je tu tisice lidi
v kazdem vetsim meste, ktefi jsou
ochotni a schopni platiti dvojna-
sobne ceny misto pravidelne malo-;
obchodni ceny, jestlize mohou zi
skati die sveho vyberu a vkusu
produkt pfimo z farmy.
Prodejny proces vzdy jest jed-
nou z nejdiilezitejsich veci pfi far-
mafeni a farmaf mel by mu veno
vati velkou pozornost. Je tu tisice
znamenitych farmaf u, ktefi pusti-
ny dovedou promeniti v urodna po
le, ale ktefi jsou spatni obchodni-
ci, tak ze nechavaji si sve vytezky
plynouti jinam prave pod rukou.
Zasilatelum dobytka
Fro spplehlive a poctive obslouzeni
zasilejte vas dobytek firme
INTER-STATE LIVE STOCK
COMMISSION (Incorporated) CO.
v SOUTH OMAHA, - NEBR.
Jsme zaradeni mezi ziskatele nejvys
sich cen a nas obchod byl zbudovan
jedine na zasluze. ZKUSTE NAS! !
: :
i i
! t
I !
R. L. REYNOLDS, prodavac Lot. dobytka
J. R. McPHAIL, prodavac vep. dobytka
JIM DONOHUE, vypoHJOcnl prodavac
GEO. ASHBURN, vypomocni prodavac
PANI J. DONAHUE, v nradovne.
t :
Vuradovne jsme vzdy brzo i pozde.
Tel. v uradovne (office tel.) South 378
s s
t
?
-
Casto tato vee jest otazkou uspe
chu anebo neuspechu. S vyvojem
most vzrusta. i stala poptavka po
dobry eh produktech farmafskych
za ceny zvysene. Pcnevadz do
pravni prostfedky a nejnoveji ba
lickova )osta umoznuji prime spo
jeni fariridfe se spotfebovatelem.
je tu dobra pficina, proc f armaf
mel by uznamenati pfilezitost k
ziskani lepsich cen za sve pro
dukty. Jisty i-ew-yorsky obchodnik byl
iiiicen vzhledem ku svemu zdravi
vzdati se sveho mestkeho zamest
nani a ziti na venkove v New Jer
sey. Jezto byl elovrkem nez.nmoz
nym. byl nucen nalezt.i si pfihod
ny prostfedek k zivobyti, vhodnou
praci. kterou vykonavati dovoli
lo by mu jeho zdravi. Obchodnik
ten kupoval ovoce, zeleninu, far-
mafske produkty od bkolnich far-
mafu, balil a posilal je pfimo spo
tfebovateliun. Po case podafilo se
mu ziskati velkou fadu odberatelu
ve meste a tito ochotne platili poza
dovane zvysene ceny. jezto mohli
se iiplne na neho spolehnouti, ze
posle jim zbozi dobre a cerstve.
Zamozne tfidy ve mestech neohli
zi se na rozdil nekolika centu v
cene a ochotne zaplati, jestlize
mohou byti jisty, ze dostanou zbo
zi nejcerstvejsi. Obchodnik onen
nejenom ze vydelal si slusne zivo
byti z pocatku, ale pozdeji i ziskal
si znacne jmeni.
Nedavno vysetfeno bylo, ze vet
sina ovoce zasilana je ve stavu ne
dozirnem v sudech, bez vyberu,
michana se zemi, Usty a vetvemi,
spatne ovoce s lepsim, komisio
nafskym domum, ktere vydelavaji
velke penize pfebiranim, pfebalo
vanim a eistenim ovoce. Proc by
tento uzitek nemel miti farmaf?
Nyni. v dobe kdy bude jiz po
praci, je prave cas, byste o torn
)femysleli, planovali, pocitali a
pfipravovali se na pfisti podzim.
Kazdy farmaf anebo zahradnik.
ktery usazen je v pfimefene vzda
lenosti od mesta, muze vyteziti
znacne penize. jestlize ovoce vkus
ne upravene prodavati bude ma
lym obchodnikum. nebo pfimo spo
tfebovatelum. Podobne muze j)ro
davati i maslo a vejee a jijie ro
ilukty. Venuje-li tomu jen trochu
pozornosti. ziska si dobre produk
ty, ktera sama pfinese mu odbe
ratele. Prace-
Prace jest nejlepsi vyehovatel
kou sleehetne povahy. Zpusobuje
a cvici nas v poslusnosti, v sebe
vlade, pozornosti. pilnosti a vytr
valosti a zrucnosti ve zvlastnim je
ho oboru, i schopnosti a dospelos
ti v jednani a v dulezitostech obec
neho zivota.
Prace jest zakonem. naseho by
tu, zivouei zasadou, jez pudi jed
notlivce i narody ku pfedu. Vet
sina lidi musi pracovati rukama z
potreby, aby se uzivil : ale vsiehni
museji pracovati zpusobem tim
? ?
li
CHAS. F. COX, riditel (Manager)
FRANK ROBERTS, prodavac ova
ED. O'BANION, vypomocni prodavac
JOSEPH TOMES, kaslr
i i
? f
? ?
si
ii
neb onim, ac chteji-li uiiti zivota,
jak se ho nzivati ma.
Prace snad jest obtizi a poku
tou, ale zajiste je tez cti a oslavou.
Bez prace nic nelze vykonati ; vse,
eo jest velikeho pfi cloveku, vze
slo praci a vzdelanost jejim jest
ucinkem. Kdyby se prace odstra
nila, stihla by pokoleni lidske
mravni smrt.
Lenost jest kletbou cloveka, ni
koli prace. Lenost ujida srdce jed
notlivcum i narodum a nici je,. ja
ko rez sezira zelezo. Lenost jest
otrava tela i ducha, zivitelka da
remnosti, matka vsech nefesti.
Praci musime miti pfed sebou a
praci za sebou, prazdnou chvili
jen pro odpocinek. Zivot nevylnm
telne zosklivi se jak lenivemu bo
haci, tak lenivemu chud'asu, jenz
nema eo delati, anebo maje praci
konati ji nechce.
Praeuj uzivej casu. Za mla
di kroky nase jsou lehk', mysl po
volna, vedomosti snadno se ukla
daji: ale zanedbame-li jara sveho,
budou zle a nase neuzitecna a hod
na opovrzeni, zen nase budou pie
vy a zima naseho staf i bez vaznosti
a bez pfatel.
PredplaVte tento ca
sQpis yaim vzdalenej
sim pratelum, jak zde
v Americe, tak i ve
stare vlasti.-i -
m
mm
kmmpH
mmtAXT
orBRanne
J!
Padoucnicke zachvaty.
Golconda, Nev. duben 1912
Od te doby co jsem zapocal uzivat Pas-
tora Koenig-a Nerve Tonic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911.
a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace.
Drive se kazdy obaval me dati praci protoze
jsem mel zachvaty padoucnice kazdodenne
po mnoho roku, a nyni preji si vsiehni abych
pro ne delal, neb vedf, ze nyni jsem jich
sprosten. Lek tento jest liste poslan od Bona
neb nemuzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Heard.
Zazracne !
Grandview, Wash, srpen L912
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde
dva neb tri tydny od 33 let, kterych me le
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzi-
vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla
jsem zachvacena timto neduhem jiz po cele
dva roky a take se citi'm dobre. rusobi pri
zazracne. Pan! J. S. Griffin.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemocf a vzorkova lahev leku na kterou
koliv adresu. Chudf pacienti dostanou muj
lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876, a
ktery nyni pfipravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL.
62 W. Lake Street, poblize Dearborn.
Naprodej v lekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.-
00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.
Mm
