Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
OZVENA ZAPADU (ECHO OF THE WEST) ZABAVNY TYDENNIK PUBLISHED WEEKLY Vychazi kazdou slredu. Published Wednesday Vydavateie : : ODVARKA BROTHERS, Publishers CLARKSON, NEB. Predplatne na rok $1.00 Subscription $1.00 Adresa jednoduse : ODVARKA BROS., CLARKSON, NEBR. Spech Americanu. Americane jsou dobfi pracovni ci. ale jsou veliee netrpelivi a ne dovedou dlouho cekati. Yycisti le sy ve velkem chvatu, ale nemaji se k zasevani a sazeni, a"by jej uzitee ne z urodnili. Casto bez jakehoko liv rozmysleni a moudreho rozme fovani polozi uliee mesta a tepr va po ease pfijdou k nahledu, ze nejednali spravne, jezto jednali ve chvatu. Vsude vidime clival a shon a ca stokrate sami sezname. ze vice touto kvapnou praci bylo poka.e 110, liez nahrazeno. American ne zna trpelivosti. jako znali narodo ve stafi. ktefi provadeli prace du kladne, tak ze pfervaly veky. Po rovnejte amerieke stavhy s onemi. ktere videli jste v Evrope. Xazna cte jenom jednu, ktera pretrvala by veky a byla vymluvnym sve deetvim dukladnosti a trpelivosti lidi minulych generaci. Ponevadz American .nem ilosti trpelivym, aby poseckal pro uplne dohotoveny vyrobek, mame mno ho vyrobku, pfi niehz nehledi se tak na kvalitu, jako na ryehle zho toveni. Lide ptaji se nynf, jk je vec lacina, lnisto aby ptali se, jak je dobra. Lide vzdy v trim perou se o lacine veci, trebaze jsou boisi kvality. Obcbodnik, ktery proda va solidni a trvanlive zbozi z?. pra videlne eeny, nemuze se dopraco vati takoveho uspecbu jako 1i-n, ktery prodava zbozi horsibo drn 1m za ceny levne. Po cele zemi vidinie vysb'dky tohoto chvatu. tohoto shonu po la ci. Nevidime vyckavati pfirodniho procesu uzranL Ovoce trim se se stromu zelene, naklada se do ze leznicmch kar a necha se dozrava ti cestou. Neni tak chutiie, ale ob ehodnici jsou ve vyhode, Mebot' o voce se tak nekazi. Pnrodni vina nase nejsou tak ebutna, protoze nejsou dostatecne vylezela. Pivo nema te chuti jako stara a vyleze la piva evropska. Aby docileno by lo ryclilejsiho procesu, uziva se vuz nych chemickyeh prostfedku a to nikterak neni ku prospeehu na- poje. A tento chvat vidime vsude, lie-1 lPnnm v nrfnnvsln a nhnTinn 91A i jinde, v umeni i zakonodarstvi. Casto navrhuji se a pfijimaji zakc ny bez rozmyslu. a ponevadz jsou nepraktickymi, za cas stanou se mrtvou literou a vesele se obeha zeji. Kazdy stat nni fadu zakonu, ktere se nezachovavaji, bud 'to jich neni dbano vfibec anebo se ob chazeji. Mnoho by nam prospelo, kdy bychom uzivali vice rozvahy a vy hnuli se tomuto casto skounemu chvatu. Ucime se od Americanu tomuto chvatu a mimodek skovli rae sami sobe. Yenkovsky farmaf nepfijde do styku s domorod.i ja ko lide ve mestech a proto je do brym hospodafem. ze je trpelivym. vytrvalym a neda se odraditi od vyknuteho cile. Liga balkanskych statu obnovena. Xejvetsi nebezpeei, ktere hrozi lo na Balkane v torn pfipadu, kd' by se Turecko valky sucastnilo. bylo sfastne odvraceno. Zasadila se o to cela trojdohoda. hlavne Eusko. ale italska vlada dela si zasluliU; ze take k tomu platne pf ispela. Nyni jest nadeje, ze bude znovu utvofena liga balkanskych statu, ktera pfede dvema lety ve dla tak uspesnou valku proti Tur kum. ale s tou zmenou, ze k ni pfistoupi vedle cleini starych take jeste Rumunsko. Liga nenni ten ucel, abr trojdohode vojskem pfi spela, valky by se zucastnily je nom ty zeme, ktere dosud valci, Srbsko a Cerna Hora,, ostatni by Tsak musily zaruciti neutralitu. Nejvetsi obtize ovsem delalo Bul harskb; ktere bylo pred rokem val kou tak zkruseno a niuselo pfij niouti pokofeni, ktere inn pfinesl mir bukuresfsky. Rumunska vlAda sania nyni nabidla. aby so Bulha rvnn ucinily vistupky a smlouva bu- kuresfska al)y byla revidovana. ! j o valee dostat a pak museli by Bulharsko chtelo by nabidku pfij- j mlcet. Ale nic takoveho neudelali. mouti s ton podminkou. kdyz muiOni si ponechali volnost" jednj'mi. Rumunsko vrati east Silistrie a 'ktera bade vyznamna. az se po u fieeko i Srbsko east Macedomie. ' zavfeni mini bude jednati o torn. jKeeko a Srbsko se tomu vzeprely, iale Rumunsko nedalo se odstraii- ti a vyjednavalo dale. Xa natlak Rusu uzavrena byla koneene doho- da. ktera zajisfuje neutralitu bal- kanskych statu. Podmmkv nejsou znamy, ale patrne se jedna o to. zo lmdou veeky po vale odskod- nenv na utratv Tureeka a Rakou- ska, jejiebz osud jest jiz z)et-cten. Bulbarsko dostalo by onu east ev - ropskeho Tureeka, ktera nm mela pripadnouti mi'rem londynskvm. o kterou vsak se ono samo svou ztre- stenou politikou pripravilo. Snail by dostalo i kus Macedonie. Ru - munsko bv dostalo Sedmihradv a snad i fast jibovyebodm'cb Uier. kde je obyvatelstvo rumunske. sJi-hcl.-rv ..i rv,.i. iTn,.. ,inct,,iv liv 1 'Jli' l . I till A A J 1 (4 I 1.') l I Uosnii a Ileree-rovinu. Pro Rumu - nv a Kiilliarv verlle tnlin hvln In - velikym dobrodinnn otevrem Dar- danell. ktei-e by jim otevrelo ees- tu do stredozemnilio more. sj,nimiA., ;,cf ,-,.rtvo1',, ,o;m na Jen mezi Kumunskem a Hul- narv. ale nenocnvouie se. ze k ni Srbsko i Roeko take pristouj)!. Take-lt-aSaCk DaR PujC-ite nekomu knibu. r?kate na ni mesie. dva. i .il rok A kniba nejde zpet. jako byste ne byli jejuni majiteli. PnjeiV zna memu nejaky prediiicl. a tot.1?., eo se stalo s knibo:1, opakuje se s timto predmetem. Zvyk vypujeo vati si je ustj'deuym zvykem. ai.' zaroven je obyejem mnohyeb li-: di nevraeeti veci vyivVjr-enyeh. nebo M-aeeti je io dlotdu' dol.e. A tu v jednom mestcekj v .a padni Kentucky j)risli na dobrou myslenku: zavedli si Take-it-back Day. rozbodli se totiz zacliova vati jeiten uen v roce pod nazvem ez- mete to zpet", kdy obcane jsou unominani vratit to. eo si wnniei. 1 n a .-. Inohdy tvrdime o svem blizinm , " neeo, eo neni pravda. mnohdy se o nem spatne vyjadfnne, i je uee lem zmhieneho due "vziti zpet' vsecbna.nemila slova. odvolati je, omluviti se. Coz neni zlou myslenkou. Ta kove moderni ''svatky' se mohou stati dobrym prostfedkem vedou- eim ku lepsimu obebvani a vvssi mravilOStl VCSlllC a 111 est. ' I B . i Jaik TA hgurlc uunin; ' w mu wjphubu V NeiTieckU PO Valce. Ravmond E. Swing, ameriekv zpravodaj v XTMueeku. pise elanek. venovanv budoucnosti Xemeeka ! po valee. Pravi v nem : ' Yalka ta to nevvvola asi nikde zmt'iiv vetsi nezli v Rakouskn. ktere ie" 5 k lomu pfedurceno. ale take cko prodela zmeny velike. at' uz - i l l l -I t xt . vysledek nakvkoh. Xa pi-vnim H1 miste ja nevefim. ze valka skonci nejakym velikym, rozhodujicim ' vitezstvim pro tu nebo onu stra nu. Obe strany jsou pfilis silne ! Jibv cm rhilv mlrtlnfi Qt-?2 l- , - . : oue vysiii a vyslecikem bude mir bez velkeho jiokofeni pro poraze-i'1" neho. Jake budou v Xemecku zme ny ptf valce, b torn rozhodne hlav- ne strana socialistickii. Kazdy vi, I hou pfieinu uvadi piti lihovin na z.e od tobo okamziku, kdy valka ,strane muze a nekdy na strane ze poeala. padlo nepfatelstvi mezi via '" a pak nasleduji eetne sb.be dou a mezi socialisty uplne. Soci- stranky zen. marnotratnost, zaned aliste nejen pfestali agitovati i bjivani domacnosti a pod. "'Tchy proti valce. ale chopili se zbrani l11 zodpovedny jsou za velkou vet jako kazdy jiny a statisice jich bo-;sinu vsech pfipadu, jez projedna- juji na bitevni cafe. Xa druhe strane vlada pfestala socialisty stihat. Yola je do svyeh fad. ne vzpira se jejieh kandidaturam. ba dovoluje, aby se socialisticke lis ty cetly na samem bitevnim fron tu. Cisaf prohhisil, ze v Xemecku "prestavaji vsecky strany" a z toho ani socialistu nevyloueil. Po jeho pfikladu armada )fijima je beze vsebo podezfeni a povysuje je, kdyz si toho zasluhuji. Pfi torn jedna vec zasluhuje povsim- nuti. Socialiste pfi vypukuti valky s vladou nevyjednavali, podrobili se ji beze vsech vyhrad a podmi- nek. Kdyby byli zadali, aby cisaf za to udelil zemi opravdovou u- stavu a zodpovedne ministerstvo a aby bylo v Prusku zayedeno yse- obeciie pravo hlasovaei. mohli to ! kdo se dopustil toho zlot-inu. ze za- ; vk'kl Xemeeko do teto valky tak ' mikladne a tak z))ytov-iie. Povazu- ji to za jiste. ze po valeQ provede- ny budou v NiMiiecku velike zme- ny politieke, af uz jest vysledek jeji jakykoli. Jest pravdou. ze si nemeeky lid nepral teto valky. jest mozna. ze si ji neprala ani vlada. tezko nei. ale jisto jest, ze vlada 'provedla straslive ebyby a ze ne- 'muselo k vnlce dojit. kdyby byla obratnejsi. Xemeeti' diplomate ne- byli proziravi a sebopni zastavati 'svfij ukol. dali se podsko(Mti dijilo- 'maty angliekymi a ruskymi. To 1 jest vseobecnvm nahledem mezi ne ' m.'ekou intelligenei. Xemeeko ne- mflo se pousteti do valky. ve ktere vfit:n fKMimiwnn Cn tv.', hp- ; meekebo militarismu. mobu nei. ' ze iest dues velike nanied mezi ak- j tivnimi dustojm'ky armadm'mi a 'statm'mi ufady. Sami nemecti du- !stojnici jsou rozboreeni na diplo- 'niMtv l-ti-vm ,l:'.v!(ii viim . ln-ln AemeeKo taK oezinave uvrzeno do H'to nrozne vaiKv. Zajiste i tomto dii.stojnikfun bu Viv. IU1U A(IILIJ, l J VIUOUUU iC .mko jdiou vlatlu, ktera by na prist e lakove clivbv ueinila nemoz- . nymi. Myslini. ze i po valee zusta- nou neia a nueeny ouvocl. pone- vadz ona znovu jen dokaze. ze. vybrava ten. kdo jest lepe pf-ipra- ven. ale stary militarismus nemee- listiekeho programu v dobe do-, ky preee jenom padne. Xemeeko "h1iu. skromne odpomocne iro bude ph'ste zastouj)eno pred sve- stredky jako zakon o starobnim tern takovou vladou. ze nebude vi- pojist'ovain v Aiijrln, nejdou na ee poebybnosti o jebo umyslecli koren zla- musiinc povazovati so-mii-umilovnycb. .7a sam slysel jsem eialism. tento tbeoretieky mozny mnohokrate od soukromniku, vo- odpomoeny pi-ostredek )ro dege-. jaku i tlustojm'ku vysloviti nadeji, "eraci za nepouzitelny." ! ze valka bude kratka a "bude po- Degeneraee. poki-aeuje Dr. Nor- 1 ' O 1 1 sledni . To muze bvti dvoismvsl- Vr, l,-. i , , ,, , J Ka niava. Kciyoy men aoDyti vitez- ' nmi 111 lj '.ii stvi rozboduji'ciho,iiebot'potoin by.Tfnoe(illto zlocinu, silenstvi a ne- vsecky hruzy valceni zastineny by-" I I . . I . . I J 1 1 iy lesKem ponticKe moci a siavy. i,Biiauiuau muu, Ale i potom jsou zde jeste socialis- vgecl1 liystei-ickvch poblouzneni ve te. Jest smesne, oddavaji-li se ne- fejneho mi'neni. vsech anai-chistic-pfatele nadeji, ze se po valce Xe-k.N'ch llllllti v politico, spoleeen- 'mecko rozpadne na fadu drobnych 'skych obyceju. mravnosti. Je to statu, jako bylo pfed roke-n 1S70. hlavne ve velikyeb mestecb, kde rXemecky narod je uz davno u- sbledavame bezzenstvi a vbezdet sjeduocen a rozdrobiti se neda. Ta- 110st- ke nevefim. ze bude iiroliliisiii n- "Zakrnele i'ormy. s nimiz setka- publika. Ani pomysleni! Cisaf jest . . i v v i jn ece jen v zemi neooycejue oDli- Oen. 1 VZ( OJ- tomu. ze nm Me in v -a. ,1,, 1 . ,1 i -a. ' .iuii u in pieuaiia raio urozna ' . . cliyua. Az cio.ide k suctovani. my- Kt-11(J nui- ezsneno nerrroruu. j11'"1 e cisaf vyjde z tobo bez p0.'.flngHckelio Xortbumberlan.lu. Ye mom ,noe -l10 mul(1 l l,f,,stf,i- ,t'1, M ou Jest' w 81 ",llvede voliti radee i . v .j m. v I t . IV IV I . ftl III" hoz vladnul Bismark." Otiskuje- 1,111 POJiwm' toto. aekoli jsme pre Xeni,-!'11'' 2e v ll6m J)isatel h6i'e P' lis veliky obled na amerieke Xem-1 ice. a proto se ve svem usudku ve- 1 "M1UKU u lice mirni. HSavrsi pneiny rozvodu. l'lidli- Iif"n- T?nn AI.Mn..i-i..'. i ' - i v. , . ... i jUredniee pri soiuiu domaeieli vzta v XeAvYorku tcbyne zodpoved ny jsou za nejvetsi pocet rozvodu a neshod mezi manzeli. Jako d ru v.-'my jsou pfed timto soudem," jiravila sleena IcQuade-ova o nehdy. "Tehyne nemela by kouati vice nezli formalni navstevy v do me sveho zete a za zadnyeh okol nosti nemela by zustati pfes noc. Piti na strane muze a nepofadnost na strane zeny jsou dalsimi pfici nami. ktere fivadeji lidi pfed ten to soud. 0 takovyeb pfipadech ne tfeba se zminovati, odporna fakta znama jsou vseobeene. Pak jest to zanedbavani na strane zeny. "Avsak kofene vseho,'' skon- ciJa siecna 31cQuade-ova, "jest ona tvrda skutecnost, ze prumerna nmla mv ktoH zdo se 0ejtll0ll? jest mczi 10 a 12. )y mgi byti jist? 5e rfovede podporovat 'tlomov 1e se 0zeni." Velkaratestsky zivot a feho obetL Dr. Max Xordau uvef'juoval pfed casern pozoruhodny eh''n'k v loiidynsk.-m -'Ilibberl Joninat" o prolilemu degeneraee C-li plei.Mi- zvrhlosti. Pojedn;'. .-a o prmis.- k silensivi a zloeinnosti a te-b jenmejsi'eh formaeb 'l'i'in-i'i-cc. k jsou iu-jnebezp.MMiej.sjmi pro ooeenosf. ponevadz jejieh i-ieivy v1iv .i'oiii pozvolna jest po.-iio- i-ozepisuje se o jrdne z v-li- k. Pi degenerace. s.-beojo- a organieke pokleslosli pn- vodene prei)raeovam'm. a pouk-i- .W nebezpeei mesta. P v:xi: "tale ve vetsim poetu obyvatcl stvo venkovske stehuje se do niest. aby vyinenilo zeinetb'lske po- vlanl za praci v dilnach a iovar- lu'u'n- Po('M'T li(h' vt "H'stech s !i natosti vice nez iuu.uuu vsude sra- le rostc : vsude mezi eivdisovaii V- f ,ni "'"'ody jevi se tento skion pre-j tvoriti lid, ktery bydli na pnde ;l pestuje pnrodni produkty v lid velikyeb mesl. vyrabeji'ci ruzne xuo- Proces tento tvon boliatstvi a --'" i.e., wwwj,....... . '''" w w.w , . LWlk' "wiu"- 4 to ain- 1 i 'V ji-unuin on piepr.i-, covam a unavy, ktera jej eini plo- " v" ' 111 u- 1 'k''to vsaK Z(l;i se t0 h.vtl P1'1'" . I'lem oeekavati uskuteenem soci- (1;IU- ma SVUJ niavni ciomov ve ve- liL-oni niMctp "Pi'sii'i' . .t ,., , , , , . fmoci : velike mesto jest stredis- 111111 IToillll 1lDT1Al llAftl iilAhf Vi"ne 8,1 ve t-tvrticb chudiny ve ti-i1i i I ii i ii i -iiliAiTiiliiliiiiv-k T . - "e ..sun puiumui uuiovsivveii Oail-llll v olc-L-l 1 1 Sliit?C'iiYii Ion -.o.w.v, .,..-,.-., w,...- ..i.-i... . TT J(. , ------- -, . e ,.- vodne mely tu ndokonale.isi kon .stituci. nnzi ve etyreel, neb peti " ustalym pfitokem cerstve krve venkova. ! Y Londvne a Pafizi .TIllHl- tlymi mesty v Ameriee nelze jeste v v pot-itati v teto otazce neni snad ' , . . (Sto osob. ktere mohou se vykazati .rodokmenem '")0 roku pozust;'iva- jicim po obou stranach z pfedku. ' rozenyeb v Londvne aneb v Pa ' 1M71 t eii i' eiiKe mesio lest nronasti. kte- 11 7 ra poll leu je obyvatelstvo z venko- va l z eizich zemi. Dr. Nordau po- . . 1 kracuje , , v , . ' , . .meteva umozni nm eestu tu vvko- ku. velke mesto by vvbvnulo asi v ' , , , x,, . , ' C11 , . , , L, . ' . , , ,nati beze vsech obtizi v padu ztro puldruhem stoleti. jezto jeho obv-1 , A, . , . , , , , , , . , skotani lodi usetren jest strasli- vatelstvo neni obnovovano z leho . , , , . . , , .. 13 ' v.vel1 okmaziku, jakyin bvh pod- vlastnich zdroju. Pro pntomnou , . , . 4 . ,, , , , , . , ' , robeni cestujiei na Titanicu '. dobu venkovske obyvatelstvo do- . , . , , , . sud muze sytiti velika mesta. . - , . , , , v f porravni. oy vynoveia vsem laDuz- Avsak pnjde den. kdv vvhdne- ... , . , , , , , , ' . ;nikum na ni se nalezajicim ! Sub- ny venkov nebude miti vice posi- , , , , , , 'Stance prof. Bachmeteva odstrani ly, kterou by poskytl vehkemu - , . , , , , ,,vsecnnv uesnaze morske cestv: u mestu a )otom nebezpeei narodni . . . . , . . , ., A ,w brehu Jiivropv pnvedou se vsiehni degeneraee ocitneme se tvan vi, , , , , rn , , , , ,ku zivotu a s tancici nohou vvkro- tvar. loto nebezpeei bude evrop-i , , - , . ,.. ,'! ua zem stareho sveta. skym ve svem rozsaliu. nebot ie-; . , , , , . , t , , Aneoo jmy unpad : mladv muz den lid za druhym prijnna civil i- ! . 1 ' . . ; ri w , ... , izamiluje se do divkv, jez neni saei vehkeho mesta a bile pleme , , , , . , . , n , , o , , , . plnoleta. schazi ji eelveh 6 mesi- "una ulu iu uai ii, Ucl iica 1IIUIIMJ by se spolehati vyplenim svyeh se slablych a profidlych fad." Pfedplat'te na tento casopis vasim pfatelum v Cechach. Richter's Anchor Pain-Expellor. s a s s s s a Revmaticke bolesti jsou velmi bolestnym one lnocnenlm. TrapMi vas po dobiie bolesti, pfilozte a o & S3 5 a Goth a obdrzfte rychlou x'llcvu. Jest take odporuco van pfi neuralgic:: cii liolestech, l:feccch, oto kach, vymk::utir.;1eh a pohmozdeninach. Uci nek jcho v revmatickych bclestcch ncjlepeje popsan v dopise, ktery nam b3l nedavno zaslan a kterv zde otiskuicme. s j rg Jako dobre mydlo Severovo lece-brie koznf mydlo ma mnoho upctfebeni. Cena 25c. Severovy leky jsou r.a prodej ve vsech lekarnach. Nema-li je vas lekarnik r.a sklade, objednejte si je pnrr.o cd nas. p W. F. Severa Bajecny objev profe sora Bachmeteva. "Xv York Mail" pise: "Pro fesor iiachmetev z loskvy pravi ze vynalezl substanei. kterou po . II1HM1()(M I llr! DlOSt rl ivlM()ll Mill ze privoditi u zvirat uplnou odu- mrelost na cele mesice a libovoine privest zas( k zivotu v (iobrein stavu. lest znam co specialista v l:i bernaci a dosabl znamenitycli vy sledku vlivem mrazeni na zvifee- tvu, jez jest v trim. Pokrocil az k bodu. jak pravi, kde muze cela sta tla dobytka privest do stavu odu mrelosti za panujicieb broznycb mi'azu v Rusku, usetfe pfi torn knnein. preebovavani i osetrein v zime a privesti je die libosti zase k zivotu na jare. Die nokusu nrof. Uacbmeteva. kteiv poilniknu! na rozlienycb zvi ratecb, tlosabnul podivubodnyeb . vysledku. priveda tyto do stavu najn-oste neteenosti. zastaviv upl- ne dyclmm i travein.Udrzoval je v torn stavu po cele mesice pfi usta- lene temperatufe, jiz fidil thermo- korrespondenteni "Expressu" z statem die libosti pod ucinkem o- janglickych hranic, ze kaiser jest tepleneho vzduchu pfivedl je zase! stale biize bitevni linie ve Flan do normalniho stavu, ozivene a drech a vsemi silami se namaha po zdanlive neporusene ve vsi sve si-jvzbudit sve voje k tomu, aby le jako byla pfed pokusem. prorazily hradbou . spojeneekych ; Jake obromne pole cinnosti o- j vojsk do Calaisu. tvira se tu do budoucnosti, osved- "Ackoliv by se byl v minulych iei-li se vynalez prof. Ia-hmeteva dnech malem zdafil pokus fran i na lideeh? 'eouzskycb vetroplavcu. ktefi vrhli .iusime totiz uvazni. ze inisky 0I .;!nisimis jesT ll0l!l.0MM1 .1Il5f. tem samym zivotniia podininkAin . , t.. jako znata i Jake zmeny nastanou v dopra ve jest neilobledne. Yozmeme na pHklul dopi.avn vehkh vojM1!va temef ku kazde vyjizd'ee ji- . Rugko vAllfU lleho ailt0mobilu. aby se nemohl -inf . . odesat m miliomi spojencum donesti popis povozu muzu do rhiv. Jake obromne za- sobv bv musili vziti sebou, abv se ! udi-zeli pfi zivote a sile. Substance I'll 1 . V- 1 , proi. iacnmereva privede je do vozu jako sardeie nebo slanecci. 1 . , , pnbvvse na nusto ureeni, vzbudi se k olivykie cinnosti a postavi do fad s puskou v nice, aniz by utr- leli tlost malo na sve cilosti. , Vseehna zdravotni opatfeni sta- nou se zbyteenymi. j Casto jsem slysel, ze by nekdo ...'..1 .1 ". . -!. .1 . l r . r t i i i i ii'i fin i iwri ti u ii'ivmi . , , , morskou nemoci ho zdrzine. Snad na pomoc: substance prof. Bach- , , w leu. by zakonite mobla sama nad ; sebou rozhoilovat. Rodice, jak se jobyeejne stava, daji sve rozhodne (Veto. Co tu zbyteenych slz a utr ;peni! Prof. Machmeteva substan- ce )fivede divku na 6 mesieu ku 'spanku. by v cele sve krase a si- B W. F. Severa Co., Cedar Rapids, Iowa. "Severuv Gothardsky olej ucinkujexychle a vftecne. Tr pel jsera revinati.-ki'mi bolest; mi v nohou. iicmolil jcm ani rhodit, avsak po nt-kolika ob kladech s fccvorovyin Gothard skym olejein citiin se rtplne dobre. Nikdy iicciici b'li bez nCho v dome. Moji dva synove ho take ehvali jako dobry lini ment pfi vymknutinach a na mozeninaelj z te.ke prace. Od; poruc'iijcme ho v?em. kdo trpi revmatismem, otokem. naruo zetiinou neb vymknutinou. M. Czaeala. R. 1. Box 6. St. Louis, Mich." S S s S3 S3 3 53 B ardsky olej El EI fell e Pro ditky l dospe!6 Severovy Tab-Lax Projfeav cukrovinky. Cena 10 a 25 centu. CO., Cedar Rapids, Iowa. le se pak probudila. Zenicb cekcU poeita kazdou minutu, kazdou bo dinu. kazdy den. by ji mohl k srd ci privinouti a zvola t : Xyni jsi na vzdy ma ! A takovyeb pnkladu bycb mohl citovati do nekonecna. ale bojim ise. ze byeb trpelivost ctenafu tak dlouho naduzival, az by nine od poruciii vzit a rok substanei pro fesora Bachmeteva. tak aby byli usetreni fantastiekyeb mych obje vu a pnkladu. Kaiserovy oci jiz ne zan pychou. Cisaf Vilem jezdi jeste denne na, frontu, ale stfida automobily, by ho francouzsti vetroplavci nenasli. Uprchlici videli jej pfi serne bledeho a ztrnuleho, kdyz pfijimal zpravy z bitevni cary. Oci cisafe nemeckeho Yilema ne zan jiz pychou. jako pred nekoli- ka tydny. kdy se jeho voje hrnu- ly pfes belgicke hraniee k fran- eouzskemu pobfezi. Do Londyna bylo telegrafovano uomuu na uum v inieitu, ze Kte- eho pfed neinnoha okamziky ode- jcl. nepfestava cisaf kazdodenne ' projizdeti lizemim za - cestou z v.'Utu uai uu Jrug. iMJtvll se pit: dem nevi. kudy pojede. a take u- ve kterem jede, a aby tak nebylo usnadneno hledani vetroplavcum s boinbami, ktefi ho snad chtejr svoji visitkou poetiti. Cisaf vybin'i denne z reportu, kte re jsou nm podavany nekolik vo jaku, ktere za jich neobycejntS ei ny hrdinstvi a neohrozenosti od- menuje fadem zelezneho kfize. Xa- vstevuje polni neiriocnice a mluvi s ranenymi vojak'. ale fekne kaz demu tataz slova : "Dobry den, ka marade. Cisaf ti pfeje. abys se br zy uzdravil ! ' ' Jednoho due m.t. obedval cisaf s generalnim stabem v Glientu a vratil se do taboru stabu naprosto nespokojen s vysledky posletlnich nekolika dni kampane. Skupina uprchliku nlCda prile zitost videti cisafe. kdyz tento, se de ve svem automobile pfijimal zpravu z bitevni linie. Jeden z u prchliku vypravel, ze cisaf sedel na zadnim sedadle s kralem Yfier temberskym. Xa pfeduim sedadle sedeli pesaei a jeden ante mobil pi ny pesaku, pfedchazel stroj eisa- ruv. Kazdy si musel povsfmnouti smr telne bledosti a ztrnulych rysu ci saf ovy tvafe. Sedel Jako socha r.e hybne. posluchaje dustojnika, kte ry zpravu podaval. Xa kopec za salutoval. ale ani nejlehei iisme nepfeletl jeho tvaf. Pak neme po kynul chauffeurovi. nby pokraco- val v ceste