Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
Kolik farmer vyt&ii z akru. Vysetfovanim, ktere provedly jednak vlada federalni, jednak ruzne vlady statni, zjistilo se na de vsechnu pochybnost, ze za dnesnich pomeru tezi farmar jen malo ze sve pudy, a jeho od mena za praci a financni vylohy je tudiz skrovna. Lide, ktefi nese ji, ani neznou, ani neshromazd'uji do stodol, nezfidka mivaji z pra ce farmerovy zisk mnohem vetsi nezli on sain. To jest-ovsem jenom zcela pfirozeny dusledek kapitali stickeho zfizeni, ve kterem far- i mer jest odiran tovarniky, zelez- Noyy ZakOll Ve PFO- nicemi a obilnimi spekulanty a , neni odmenovan podle sve prace, SpeCH OSaZeill Zeme. nybrz jen podle nestalych a me- Velke plochy vefejne pudy. jez nivych pomeru svetoveho trim, az dosud byly vylouceny z jake Pokud kapitalism potrva, neni koliv formy zabrani k villi moz arci nadeje na rozumne urovnani ' nemu jich nerostnemu obsahu,,isou pomeru. Na nejvyse lze pracovati nyni spolkovym zakonem ze due o torn, aby farmer dosahl vetsiho 17. cervence 1914 otevfeny zeini5 vytezku z akru, ac ovsem ani pfi ( delskemu osazeni. Pfi zabrani si torn neni jisto, bude-li ten vetsi j vlada pouze vyhrazuje vlastnietvi vytezek pany kapitalisty f armero- j k urcitym nerostum, kdyby se na vi ponechan. Jeden z vysetf ovate- ( lezly pod povrchem pozeniku. Ten lu federalniho departmentu orby to zpusob zemedelskych zaboru ve sborniku "Technical World" byl jiz dovolen na uhelnych pozem vypocitava. ze prace a vylohy spojene s vypestovanim jednoho akru psenice ve Spojenych Sta- srpna. '912. Nynejsi zakon rozsi tech pfedstavuji prumerne vyda- fuje pravo beznerostoveho zaboru - ni $11.15, a ze z jednoho akru te- .na vsechny dosud vyloucene po zi se prumerem 14.1 buslu psenice. zemky, klasif ikovane jako loziska Obdrzi-li farmer 80 centu za busl, fosfatu, nitratn, drasla, petroleje, znamena to vytezek pouze 13 cen-' plynu a asf altu. Vsechny druhy tu z akru. Pestovani kukufice sto- beznerostoveho zaboru jsou moz ji $12.27 na akr, a vytezek jest 26 ny : domovinovy, opustene pudy centu z akru, Pestovani ovsa do se tykajici. die pravidel o statnim konce pfinasi farmerum ztratu 25 vyberu. ''tmber and stone" atd. centu na akr, pokud lze souditi ze Vlada si jenom vyhrazuje pravo k zkusenosti poslednich deseti let. jhledani a dolovani vyslovne uve Nejvetsi vvtezek pfinasi jeste,den'ch Kdyz tedy nekdo pestovani dobytka. Ve statu New Pvede zabor na nekterem z vel Yorku 90 procent veskereho vv- kh fosfatovych poli ve Floride, tezku malych farem plyne z pe- Uaho' Utall Wyoming nebo v stovani dobytka. Pocitame-li, ze ontang. dava rau jeho patent u za libru hoveziho masa farmer ob- Phl Prvo k POvrchu a ke vsem drzi prumerem po 5 centech, toz "erostum. ktere by se tarn nalez chov dobytka ve Wisconsinu pfi- l', .i?nom klasifikacni nerost, fos nese vytezek $6.94 z akru. Mleko Mt Je vyloueen. Nebo kdyz nekdo a mlecne produkty v North Da- "aude domoviny v petrolejovych kote a Minnesota pfinaseji Pru-:Poll'ch v Kalifornii, Wyoming, U- merny vytezek $2.20 z akru. Nej- tah Colorado nebo v Lousiane, do vice vynasi chov dobytka vepfo- tane Patent lia uPlu6 vlastnietvi veho. Jak daleko vynosnejsim je- jkrome petroleje a plynu. Pfi torn chov dobytka nad pestovani obili, !v5ak vlada ru6i za Skeru skodu, lie! posouditi nejlepe, srovname-U bv b-vla zpusobena, kutaniin a prumgrny vvtezek v cele zemi. Na dolovanim. jez by provadela vlada jeden akr pudy psenice vynasi neD zmcnenec. pouze 13 centu, kukufice 26 cen- j Jelikoz v suchych a polosuchych tu, dojue kravy $2.20, hovezi do- zapadnich statech je velmi mnoho Dytek na maso $5.90, vepfovy do- takto vyloucene pudy, otvira novy bytek $20. zakon sucm1iospodafskem domo- Vytezek z piidv jeste se zmen- vinafstvi velke uove vlasti. Mnoho vanim nekterych plodin. Tak na pfiklad odbornici hospodafske kblleje v Missouri vysetfili. ze jedna tuna bojinku (timothy) od nima pude zroTia tolik vyzivnych latek,, co je tfeba k produkci dva- nacti tun masla. Ale timothy vy nese jenom $10, kdezto maslo pfi nese vice nez $5,000 ba nekdy az $9,000. Tuna vepfoveho masa vezme pude za $5.70 vj'zivnych la tek a proda se za $110. Tuna, ma sla, ktera se proda za vice nezli $470, vezme pude jenom za 77 centu latek. Z techto cisel plyne, ze farmer, ktery pestuje dobytek pro maslo. teprve za 238 let odej me pude takovy dil-jeji urodnosti, jaky ji farmer pestujici obili od nima kazdy rok. V Iowe odbornici zemedelske kolleje na zaklade dukladnych eperimentu vypocitali. ze nepo uzitim kukuficnych stonkii far mer ztraci do roka po $12.09 na kazdem akru. Silo bylo zavedeno prave za tim ucelem, aby se kuku ficna bylina zaehovala cela. Silo stalo se velice popularnim: je nom lonskeho roku bylo jich zfi zeno na 15,000. To znamena znac nou usporu proti dfivejsim letum. Stfida've hospodafstvi, vetsi sklizen po akru a chov dobytka jsou .prostfedky, kterymi farmer muze zvysiti vytezek ze sve far my a odmeu za svou praci. Zejme na pestovani dobytka chrani far mera proti ztratam. Specializace cili usilovne pestovani jedne urci te plodiny sice za caste pfinasiva veliky vytezek, ale vysiluje pudu, coz pak miva vazne nasledky. Svr chu uvedena cisla na prvni pohled zdaji se neuvefitelna, ale je to vy sledek bedliveho vysetfovani. Za kapitalistickeho zfizeni ovsem neni mozna najiti trvale odpomoci pro farmera. Vidime to nyni na zoufalem postaveni pestitelu bavl ny. Spousta tovaren potfebuje ba vlny, lide potfebuji bavlnenych la tek, ale pestitele bavlny nemohou ji prodat, protoze nikdo nechne ku povat. A proc? Protoze jak pesto vani tak zpracovani bavlny jest v rukou soukromnikfi. Tovarnici ne koupf lee za nejnizsi mnznou cenu a prolo vyckavaji az bavlna bude za pul darma. Miliony lidu ti'm tr pi, ale neni pomoci. cich od 22. cervna 1910 a na petro lejovych pozemcich v Utah od 24. die zakoua o rozsifenem domovi nafskem zaboru bylo zamitnuto v minulosti !: viUi vylouceni te-h1o pozemku, ale nyni mohou tyto ; dosti byti znovu podany. a ti. kilo ' byli odmitnuti, maji zadosti sve znovu zaslati fediteli Geologickeho zemedelskeho ustavu (Director of the U. S. Geological Survey, Washington. D. C.) Zadost nevyzaduje zadne urcite formy, neni proto tfeba pravnicke pomoci k jejimu sepsani. zaaost musi pouze co mozna byti obmeze na urcity pozemek, jenz ma byti zabran, obsahovati postovni adre su zadatelovu, udani sekce town shipu a range puvodniho domovi nafskeho zaboru zadatelova, da tum zabrani a popis (is legaluimi poddivisemi) pozemku, zadane ho za dostateeny zabor. (Pozu. Slovem zabor pfekladame anglicke "entry"). Take budiz podana in formace, zda je tu moznost zavod neni, vzdalenost a smer nejblizsi ho vodniho toku nebo existujiciho jiz ci projektovaneho zavlazovaci ho kanalu, vyska nejnizsiho bodu pozemku nad takovymto zdrojem dodavky vody, hloubka, v ktere lze dosici vody hnacimi studny na pozemku a vsechny informace o zi skani vodr timto zpusobem. Take budiz popsana vseobecna povaha pudy, jak puvodniho zaboru domo vinafova (je-li jaky), tak pudy, zadane k dostatecnemu zaboru, aby geologicky ustav mohl dojiti k rozhodnuti o jeho nezavodnitel- nosti. Budiz poznamenano, ze ii3r ni pouze zabornici (eutryman), ktefi neprovedli dosud "final proof", jsou opravneni k dodatec nemu zaboru. Zadosti se vyfizuji die toho, jak dosly, a okolnost, zda ji sepsal vefejny notaf, nijak ne rozhoduje, staci tudiz, kdyz ji zadatel sepise sam. x Jak by nam bylov kdy bychom prestali pit? Mnohy bratr z mokre ctvrti by se nemalo podesil takovou otaz kou. Pouhe pomysleni, ze by mel pf estat se svym oblibenym zamest nanim, pozustavajicim v torn, ze deime vysedi poctive peknou fadu hodin u sveho piva a obraei jednu za druhou. My nechceme dnes u vazovati o prospesnosti ci nepros pesnosti alkoholickyeh napojii, ny brz mame na mysli piti viibec. Jak by nam bylo v techto parnych dnech, kdybychom si uminili, ze pfestaneme vubec pit, kdybychom i vytecnou vodou opovrhli? Lide! ktefi se touto otazkou za byvali, prohlasuji v prve fade, ze hlad se daleko snadneji snasi nez zizeii. Pfi delsim hladoveni pocit hladu u pi ne zmizi o nekolika dnech. kdezto poeit y.zui si iva se stale palcivejsim a nesnesit(4nej sim. Jiz v prvnini stadia delsi ziz- ne dostavi se nepfijemuy pocit stazeneho hrdla, jazyk je such' a jidlo nelze polknouti. bousta pu-1 vybocuji ze svych drah a musi ko sobi v krku bolest, jakoby drasala. negn6 doiiti ku katastrofam. sra- Telesny stav se znacne zhorsuje. U clelsim ziznem poctava nam.ka ta vsak neda se porovnati vystiznou zpravu z vlastni zkuse- se srazkou dvou vlaku, ktere pro nosti sve slavny cestovatel Sven tivnyini silami proti sobe se ze- Hedin. Na svych cestach po Asii musil jednou s celym pruvodem za velikych veder snaseti po ueko lik dnu zizeii. Sily ucastniku vy pravy rychle mizely. Musili odha zovat jedno bfemeno za druhym a konecne jiz sami sotva sli. Druhe- ho dne po poslednim dousku vody ou nasi slunecni soustavy, pohlti dostavila se muka zizne. Vudce ka- cili stvhne na sebe maleho Neptu ravany Muhamed Sast, omdlel a na Urana i velikeho Saturna. Ne nemohl ani fadne vydechnouti. ' stane se to ovsem na jednou, nybrz Sveu Hedin snasel zizeii nejstatec- j ag drahy jejich vyboci z koleji, neji. Vedel, ze nesini se oddatijtakze pfitazlivost Jupiterova bu spanku. nechce-li zahynouti zizni. (e dosti mocnou, by je k sobe Zizeii velice ku spanku svadi. ziz- 'strhla. Nez vsak k tomu dojde, o niei rychle usne tvrdym a klidnym dehraje se podobna katastrofa ta spankem. ale z takoveho spankii ke na "druhem konci" nasi sluuec ho jiz nikdo neprobudi. Dostavi se smrt. Jeden z druzinv Sven He dinovy padl k zemi a blabolil ne- souvisla slova. Oci mel vytfeste- jbalem se pfiblizi slunci, rozehf eje ny, pohled jeho byl zmateny, ale phromny zar tohoto jeji led, vlast pfes to tvaf jevila naprosty klidLMe promeni jej okamzite v pary, Sven Hedin nemohl niceho pojistil ktere zpusobi pfed sluncem veli Potravin bylo v zasobe dosti, ale ky mrak, jenz potrva dlouho, nez nebylo mozno je polknouti. Jicen'se rozplyne. byl uplne suchy. Kdyz se pokusil ; Takove padani ledovych kusii neceho pojisti, uvazlo mu sousto v do slunce opakuje se dosti casto krku. Ale to mu nepusobilo zad- j a padaji mu za obef iitrzky nekte uych obtizi Sven Hedin pravi, ze , rvCh mensich hvezd. pocit hladu vedle pocitu zizne u plne mizi ; pocit zizne je v prvnich dnech tak mucivy, ze clovek je blizek silenstvi. Cim vice houstne krev, tim vice se pfestava clovek potit. az konecne pot pfestane vu bec. Po nekolika dnech byla kuze ziznici karavany sueha a tuha jako T 1 1 1 1. ' 1 eit rdouseni, bylo nam. jako by ! vseckv castice tela se v nas boufi ly a tfely se vzajemne do rozpale ni. Oci byly tak such 6. ze jsme je nemohli ani zavirat, ani otevirat. j Po mnohadennim bloudeni nasel Sven Hedin opetne vodu. Za de set minut vypil tfi litry vody. I- . hned ucitil, jak se mu zivot vraci. peigainen. aaz.vK ,m sucuy a zoe-j jj opgt spoji s kvsiikeni ve vodu, 11. Rty zmodraly, oci pohasly. V'kterA zase mrzne a sraz1 se v nov5 krku jsme meli trvaly bolestivy po ltPleso je2 tllje vesmirem, A ne- Tepna pocala rychleji a rychleji -n t v, . , , , . , 1 , . .. Padani meteoru nejsou zhave kou- biti, krev lehceii proudila v zi- , . , . , , v , , , , , , , j le, jak se za to posud melo. nybrz lach. vvschle nice, podobne suche , , , , . . . , 'kusv ledu, ac nejsou vvlouceny l houzvi. Docalv se ODet vraceti dot.. ... , svycu siai en xureiii a pcrgameiio- va kuze zmekla a zvlacnela.. Za kratko zaperlil se na cele pot. . . . Karavana byla po straslivych nm kach zachranena. Narodove Orient ; niaji mnoho krasnych baji, e ktorycli vocla a zizeii hraji hlavni roli. Dovedou si take vaziti vody jako darce zivota. Zvlaste v krajich pustyeh, sezeh lyeh sluncem, na nokraji nekonec ny ch pousti. To dobfe tak' vypo zorovala francouzska vlada pfi ob sazeni Alziru a Tunisu. Jeji prvni prace tu byla. ze do mest zavedla vodovody a zasobila je dobrou a pitnou vodou v nadbytku. Do te doby byla mesta tato zasobovana vodou z cisteren, nadrlenou v do be zimnich dest'u, vodou paehnou ci a mnohdy i otravnou. Jedno zname orientalske pfislo vi pravi, ze kapka vody, podana ziznicimu v pousti, smyva hfichy za sto roku. Nova theorie o vesmiru. Ucenci Hoerbiger a Fauth zpra covali novou theorii na vysvetleni zivota ve vesmiru, ktera se znacne uchyluje od theorie stavajiei. Die teto jsou telesa nebeska roz zhavenou hmotou, die theorie Fau thovy jsou mozna telesa ohromny mi kusy ledu, tedy pravy opak, toho, co posud bylo uznavano. As tronom Fauth pfiznava sice, ze jadro planet muze byti mineralne (nerostne), vrchni vrstva vsak je vrstvou ledu. v niz zrcadli se od lesk slunce a tim zda se, jakoby sam svitila. K vysvetleni obehu planet, pou gjn budovatele nove theorie stava- jici theorie gravitacni, die niz pla nety ve vesmiru udrzuji se vzajem nou pfitazlivosti a setrvacnosti v pohybu, ktery jest nekonecny, po- ;ngVadz vzduchoprazdny vesmir ne- klade obihajicim planetam zadne ho odporu. Fauth naproti toinu tvrdi, ze cely vesmir vyplnen jest hmotnym etherem, ktery je sice mnohonasobne fidci vzduchu. pfes t0 vak klade planetam v obehu 1 0dpor, nasledkem cehoz pozvolne zenim se dvou nebo vice planet. nou, nybrz bude mensi teleso str zeuo vetsim. Die theorie gravitac ni je hmotna tela vzajemne pfita huji a sice cim ktere telo je vetsi, tim take silnejsi jho pfitazlivost. Z toho dovozuje Fauth, ze casern j Jupiter, kterv jest nejvetsi plane- ni soustavy, nebot' slunce pohlti Venusi, Merkura i nasi zemi. Jak mile planeta zabalena ledovym o- Timto zpusobem lze si vysvetli ti niraciia, jez obcasne hromadi se kol slunce. Pfi padech teles ledovych do slunce vznikaji vybuehy, zvane protuberance. Z pary vznikaji nove svety. Pa ra se nej prve rozlozi. pak se vodik jen slunce. ale take zeme a jine planety strhuji na sebe mensi o kolni planety, cimz vznikaji vybu ehy a velike geologicke zmeny. Take zeme takove zmeny jiz pro delala a pokazde to znamenalo smrt vseho organickeho zivota, kte ry musil se poznovu vyvijeti. kdyz nastalv na 7cnu linrniabn nnmerv. 1 takove meteory. ktere jsou puvo- du nerostneho. Za kosmicky led oznacuje Fauth take nejvyssi mracna, zvane be ranky. Krupobiti neni nicim jinym, nez spoustou jemne roztfisteneho ledu. jaky odletl pfi padu ledove hmo ty na nasi zemi. To jsou hlavni asi myslenky, ktere jsou ovsem kuse, nez abychom si mohli ucini ti nalezitou pfedstavu o cele theo rii. Jak zfejmo, pfidrzuje se sta vajiei theorie o padani hvezd na slunce a planety, jenom ze misto mineralnim meteorum, dava pa dati kusmn ledu. Odvozuje se to od toho, ze cim dale od slunce, jest ve vesmiru vetsi zima, v ktere vod ni pary, jez jsou ze vsech planet vyzafovany, musi zmrznouti. Sta vajiei astronomove vytapi slunce dopadanim nan kusu nerostu. Fauth dice udrzovati teplotu jeho dopadanim kusu ledu mocnou si- lou musilo by zvysovati zar slun ce, kdyby skutecne led na ne do padl, nebot' hmota zahfiva se ude rem. at' jiz pochazi od cehokoli. Fauth vsak sam pfiznava, ze ledo ve balvany ani na slunce nedopad nou a promeni se teplotou jehd v pary a to by neznamenalo zvyso vani teploty slunce, nybrz jeji sni zovani. K vypafeni se takoveho ledoveho telesa bylo b- tfeba o brovskeho tepla o nez by bylo shin ee zkraceno a ponevadz die Fau tha dopadani ledu jest nepfetrvi te, muselo by slunce rychle teplo ty sve pozbyvati. Tomu vsak bada ni o teplote slunce nennasvedcuje. Po staleti, co teplota slunce jest zkoumana, zustava stejnou. Take theorie, ze krupobiti jest spoustou roztfisteneho ledu kos- imickeho, nezda se dosti pravde podobnou a daleko pravdepodoo- nejsi jest theorie stavajiei, die niz se tvofi kroupy z deste, kdyz se srazi v chladnem pasmii vzdu chovem. kdyz totiz kapky deste zmrznou na led. Dalsi vec, ktera zustava nevysvetlitelnou, jest o- ihen ledovych hvezd. Tvrzeui, ze se v ledu odrazi slunecni svetlo, neni dosti zduvodneno, nebot' ne ktere hvezdy slunci blizsi, ktere by proto musely miti svetlo vetsi, jsou matnejsi, nez jine, od tlimce mnohem vice vzdalene. Daleko lepe A'ysvetluje svetlo planet theorie stavajiei, die niz vsecky planety jsou zhavymi kou lemi hmoty, a sice cim starsi jsou, tim svetla jejich ubyva, ponevadz pozvolne chladnou. Ze skutecne planety musi byti zhavou iimotou, dokazuje nase zeme, jejiz jadro jest dosud vhave. Kdyby byla zba vena tvrde slupky. jakou tvofi po vrch zeme. zazafila by take jas nym svetlem. Aby hvezdy mely zhave jadro a ledovj' obal, jest re mozno, nebot by se obal musil roz pustiti a zbylo by pak jen nerost ne jadro. Theorii Fauthovou vysvetluje se sice dobfe skvrny na slunci a protuberance, ale na ostatni tak dobre vyscetleni nepodava. Vy svetleni slunecnich skvrn a vybu chu (protuberanci) poskytuje vsak dosti uspokojive take theorie stavajiei, die niz skvrny slunecni nejsou nicim jinym nez mracny ruznych plynu, ktere povstanou pfi padu planet a slunce. Ohnive vybuehy (protuberance) lze dobfe ,vysvetliti stavajicim ucenim, ze jsou to spousty hoflavych plynu, ; ktere se v atmosfefe slunecni vyvi- nuji a teplem slunce zapaluji. Pravem lze pochybovati, ze nova "ledova" theorie by byla schop na zatlaciti theorii stavajiei. ne bof noma proti teto prazadne pfed nosti. Jinak vsak dokazuje, jak badavy jest duch lidsky ve snaze objasniti zahady vesmiru. Posledni trumf Nemecka? Vzpoura proti svrchovnosti an glicke v jizni Africe jest jmenova na "poslednim trumf em Neme cka". Snad by bylo lepe to nazva ti trumfem proti Anglii, nebot', jak si veei pfitomne stoji na bo jisti evropskem, jeste zadiui stra na nepf isla v torn obrovskem zapa su k bodu, aby k poslednimu trum fu sahnuti musela. Vnitrozemske spoiy v kterekoliv f isi byly by udalostmi velice vita nymi pro nepfitele tech zemi a cim dfive by pfisly, tim by to bylo mi lejsi, rozumej, tomu nepfiteli. Au glie snad jest nejzranitelnejsi ta kovymi spory a sice nasledkem ro zptylenosti svych drzav, jakoz i ruznorodosti poddanych. Neda se pochybovati, ze Nemeeko na tako ve revoluce v Anglii pocitalo, a zajiste neopomenulo a nezanedba lo zadne pfilezitosti k tajnemu stimulovani rebelie. Nemecka vla da zajiste se koji nadeji v irskou revoluci nebo nespokojenost ; v revoluci jihoafrickou. kteraz :ia byva jiz rozmeru zvlastniho pozo- ru zasluhujicich : a v jeste vaznej- si revoiuci v iiigypie a man. i ikcio nemuze popirati moznost povsta ni techto zemi, kterez mohou ny nejsi zaneprazdnenosti anglicke spatfovati davno ocekavanou pfi lezitost k setfeseni jha "kralovny mofi", k oddeleni se od hrdeho Albionu, jenz vzdor vyhodam, jez jedne tfide lidstva pfinesl, ome zuje panovacnost tfid jinych., Pokud se tyce Irska, s te strany se nezda Anglicku hroziti zadne nebezpeci, ackoliv neschazi na vy stfednicich, ktefiz za vefejnou vzpouru se pfimlouvaji. Z Indie nepfichazi zprava o zadnych po kusech zuzitkovati pfitomne val ky k odtrzeni se, ba na druhe stra ne indicke vojsko statecne bojuje pro slavu a vyhody Anglie ve Fran cii a Belgii a nejmocnejsi rajove indicti prohlasuji vernost a odda nost korune anglicke. V Egypte, jak patrno nemale napjeti existuje. Nkdo nemuze tusiti, co ve pfipade vse-islamske-ho vzplanuti by se dalo provesti. JNaDozensKy ponlavar isiamu se naleza v Cafihrade, kdez je vse obecne mineni silne ve prospech Nemecka obraceno. Je to dost moz no, ze Mohamedani v Indii a E gypte by poslechli apelu nacelni ka sve viry k povstant proti "ne verci", kdyby se uznalo za vhod ne nejakou "svatou valku" vy hlasiti, a pak by se do toho zaplet ly take mohamedanske a italske. Avsak skutecne nadeje na neco ta koveho jsou velmi slaboucke, ac koliv zivlove vaznych, ojedinelych pokusu vzpoury z ohledu narod nostnich i nabozenskych nalezaji se v dosti zive cinnosti jak v In dii, tak i Egypte. Kdyby se nejaka vazna vzpou ra udala v nektere z techto zemi, toz ackoliv by na prubeh valky nemusela miti zadneho rozhoduji ciho vlivu, bylo by to dalsim hfe menem na bedra Anglii. Bylo by zajimavo vedeti, zda-li Japan by pfispel Anglii na pomoe pfi potla covani revoluce v Indii a jaky u cinek by to potom melo na politi ku asijskou. Co se tyce vzpoury boersk-S, ta musela pfinesti trpke zklamani anglicke strane liberalni, kteraz proti Boeram provedla politiku nej vetsi smiflivosti, davsi jim moc, kterez oni nyni zneuzivaji. Mnozi Boerove se s Anglii jiz uplne smi fili, ale jine mnozstvi citi az do sud bolestnou rami, a mezi temito jest mnoho vynikajicich, vlivu po ziva jicich vudcu. A ze by rozsifem se revoluce nebylo zadnou malic kosti pro Anglii, pozname s toho, ze pfed dvanacti roky ji xjfemoze ni Boeru vzalo dve leta casu, rai lion muzu a ohromne sumy penez. "Jeminacku, uz je to tak dlouho, co dluhuji na tento casopis a ja nesvedomi- ity clovek jsem neposlal dosud sve doplatne a pfeplatne! Hned na pravim svou chybu!" Kez tak jedna aspon polovice dluzniku aby nas zbavili A'elikych nesnazi. Tajemny Ostrov! Od Juliuse Vernea Tento krasny roman ve trech dilech a citaji'cf 525 stranek posleme na kte roukoliv adresu ve Spojenych Statech za $1.50. Adresnjte ODVARKA BROS, CUrksoa. ALWAYS POPULAR Chrante se BEZCENNCYH PADELKtf a vzdy zadejte o pravy Richteruv kotvovy s kotvou a ochrannou znamkou jak zde vy obrazena. Za 25 a 50 centu v lekarnach ne bo pri'mo u F. AD. Richter & Co 74-80 Washington St. NEW YORK, H. Y.