Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
87 OZVENA ZflPADU ECHO OF THE WEST Rocnik - Volume II. Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 11. listop. (November) 1914 "Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79. Cislo - Number lt Z Evropske Rusove nachazeji se nyni pouze 70 mil od Berlina, jak se oznamuje z Petrohradu. Jak na vychodnim, tak na za padnim bojisti jsou Nemci na ustu pu. Kaiser neustale zene novou po silu do predu, vsak bezvysledne. mose pfihiizelo .s zatajonym de ehem toniuto ojedinelcmu divadlu. Konecne nemeeti aviatikove. isou- .Smrt generala Kluckfi potvrzena. Duluth, IMimi. -Mrs. Miehaei rindenova z Duluth. sest -a gene rala von Klucka, viitele praveho kfidla nemeckeho pn tazeni na Pafiz. obdrzela od svych pfibuz :iyeh v Nemecku dopis. ve kLorem se ji oznamuje, ze jeji bratr zomrel na rany. utrpene v bojivh ve Fran ce v mensine, ale s ryehlejsimi stro ' eii. ji, uletli s nosnymi plochami pro- vrtam'mi stfelbou. Jeden z nich se Rakousky cisaf zivouci mrtvola. sfitil k zemi, kdyz dospel uad ne- i Rakousky cisaf musi byti zivou mecko linie. a nilot se zabil. Geor- 'mrivolou. pouhvm automaton, kte Jeneral Joffre vydal rozkaz k, plabo- ael.011autickv znalec. ry se sice pohybuje, ale nema lid- rozhednemuvzepfem, kterymchcepravi) ge x-mei zanechali p0Uziva skych smyslii, lidskeho citu. Kdy nepntele r.adobro vyhnati z Fran- j nj apr0I)lailu typu Taubex pone-'hy mold pozorovati tu hroznou bi-cle- vadz se nehodi k vyzvednym uce- 'l,J- ty bezmerne bolesti, jakych Armady rakouska a nemecka jliim, a stavi nyni vyhradne aero- IJ,yl puvodcem, kdyz dal sve svole- ni ku prohlaseni valky Srbsku a na bojisti a tun zamezi jinak nutne odneti udu a rake z-i -b.ova mnoho lidi pri zivote. eimz se zmen pecet mrzaku a umrli. ktera, by jinak byla znacna. jsou rozdeleny a vojsku rakouske-; plany systemu Ayiatik Albatros a mu krosi zniceni neb zajeti. Z Tokia se uredne oznamuje, ze nemecka pevnost Tsing-Tau pod lehla Japoncum a Anglicanum. Dobytim Tsing-Tau ztratili Nemci jejich posledni bastu v Asii. Londyn. Petrohradsky zpra vodaj Daily Telegraphu dozvida se o jinem vyznamnem vitezstvi, jez nebylo dosud oznameno v caso pisech, ktere vsak jest nejvetsim spechem v teto valce. Sdeluje, ze spejenym rakousko-nemeckym ar- madam zasazena dvouplosniky tovarny Deutsche Flugen AVerke. Civilni aviatikove. slouzici nemecke armade, dostciva ji $209 mesicue platu, a krome to ho $20 za kazdy let. S Rakouskem je jiz velmi zle. Pafiz. Z Vidne sem dosly zpra vy, ze se Rusove rychle blizf Kra kovu a ze rakousko-uherske ufady nyni proro volaj: do zbrane, kde jakeho muze. Pri posledni vyzve domobrany bylo vydano take iia- zajmu maji se lined ufadum pri- "iori byly: ' Az ysecky podrobnosti o ruskych operacich v Polsku vyjdou na je- vo," pravi zpravodaj, "velkokni- hlasiti ie Nikolaj Nikola je vie bude pro- ilasovaii za jednoho z nejvetsich 6ny v ruskem vojsku co kozaci Petrohrad. Od bitevni carv 116 valecnych lodi zniceno neb po skozeno od zacatku valky. Odpocatku valky byla znicena jiz cela fada lodi. Nektere : ne ufedinch zpniv o nich nebyly po tvrzeny, zvlaste Neineckc a Ra kousko mlci k udajum o sych ztratach na mori. Die uredniho a neufdniho sde- jlice a Bukoviny. Ve svem vlastnim ' leiii. ztraty jednotlivycii statu na i-nemecKymar- Hzeui abv ge vSichnij kdo5 nppa byla .zdrcujici tH d vw . Df.ihlasili ison.i; sIll5 idna podel cele komunikacni linie, bou domobraneckou povinni. hlav ktera jest svrchovane dulezitosti. I ne ti kdo2 (o vidng. ? tak k zaluijeni obrovske valky svetove, kdyby mel v sobe jisker ku citu a jenom nejmensi zbytek svedomi. musil by sesiliti pri 1113' slence, jakym zpusobem zakonci to sve dlouhe. nekdy slabosske, jindy zlocinne panovi'mi. Usmrceni ve valce bez zraneni. Ve vykazecl.' ztrat casto je po znameuano u jmena padleho voji na. ze nebylo mozno najit zrane ni. Aspon cast' teehto pfipadu moz no vysvetliti okolnosti. ze moder m de'a nekdy usmrti tlakem vzdu chu. Pfipady podobne jsou uz zna my z napoleonskych valek. zjiste ny vsak byly v posledni valee bal kanske. A'lastni nricinou smrti ie pak podle vseho ochrnuti mozku a michy, jez vsak nemusi vzdy vesti k smrti. nybrz muze minouti za priznaku otfeseni mozku nebo castecneho ochrnuti. Ale i tehdy nebyly nalezeny ani na nervech stony zraneni. Poruchy mozku a michy staly se v takovein pfipade pa true uchem. Take v rusko-japon ske valce byla zaznamenana tako va )ozorovani, ale tehdy bylo po chybovano o jejich spolehlivosti. onu korun denne. pfipocteme-li k jEozvod pro pfilis hlucnou hubicku. tomu 2") milionu korun za trail-' -fersey City, X. J. Albert sport rohoto zbozi, stoji vyzva val- Steinmetz zaloval svoji zenu Lenu. cicicli vojinu 105 milionu korun ' 0 rozvod. a kdyz svedcil pfed sou- den n e. Lid Spoj. Statu sice valkou. ktere nevede. tez byi znacne poskozen, ale vzdor tomu dem, vypravel. jak jednoho vece ra jel s zenou a pfitelem v auto mobilu. kdyz pojednou zaslechl zvuk, jako kdyz praskne pneuma tika. "Ohledl jsem se," vypravel, "a ti dva se tarn libali.' Kdvz man muze se povazovati sfastnym. bo hatyiu proti tern nebozakum. ktefi izele v cervenci se rozesli. ze "jeho Lena 11111 ode musili vypiti kalieh utrpeni. viil kou jim pripraveny, az na dno. Jsou to predevsim Helgicane. Xa rod ten valky nevyhledaval, ji nevypovidal. byl k ni donucen ve- trelci nemeckynii, musil se chopiti zbrane. a by uhajil svoji samostat nost. Tisice jelio synu i deer bylo jiz usmrceno a milliony jich trpi hroznou bidu. Ta bude se v nasta vajici zime stupnovati. Chteji-li a mericti bohaci jako Rockefeller a jini nekde pomahati obetim valky, ielgicane si pomoci takove nejvi- srdce jest pukle. psala : "Al. nepfijdesli domu. me srdce bude rozdrceno; a pamatuj, ze pukle M-dce mozno spravit ale rozdreene nikoli." Al uvadel jes te jiny pripad. Pravil. ze v roce 1913 seslo se nekolik pfatel jejieh u nich v dome, a by pozorovali zat meni mesiee. Jeho zena a jisty pK tel dleli vzadu na dvorku. "Nedi ali se na mesic,' tvrdil klamany manzel. "Ma zena na nine volala: Pojd" sem, Al, podivej se na zat meni mesice." "Xe, Leno," odpo- vedel jsem. 'mohu videti pouze strategy teto doby. tLhiL Z diplomatickych kruhu vraceji se zhusta i zeii-, ktere u se sdeluje, ze Buium se podafilq castnily se bitev jako pravidelni oddliti armady nemecke a rakou- vojaci, abyly raneny, aueb dopro ke, a iniino to obejiti levy bxk Ea-j vaze ji sve ranene manzely, s ni- (iiaau a odfanouti mu uitup na miz sdilely hruzy a nesnaze valky Xrv. P0litl Bakustni, r sfle Tyto amazonky osvedcuji se velice x,vxr,wv muau, usiupuji nyni pres ;uuure a casro jsou 1 mezi kozaky, Karpaty do tJher, zanechavajice sa -sebou zasoby, strelivo, ambu lancni vozy a automobily v hor skych souteskach snehem zavatych v divokem uteku pfed' Busy. Ne- bojujice stejne s nimi Take dcera jisteho plukovnika se sueastnila boju u Augustovo ela stejne jako ostatni pravidel ny vojensky odev a nebyla ani k anCKy euar jest tezce dotcen rus- rozeznani mezi muzi. Zena ta jest kynoi uipechy, jak se sdSluje z ne- manzelkou kapitana Tomilovskeho meckyck pramenu, "a konal valec-jbyla jiz tfikrate ranena, ale pou nou Toradu, ktere se sucastili ge ntril Hindenburg, vevoda virtem benky , a ncelnfk rakouskeho ge- ze lehce a zustala stale 11 sveho manzela. bojujie po' jeho boku. Po celyeh pet dni vydrzela utrapy u- ntriiafliofttbu,-- baron Konrad toku v lesieh u Augustovo a veli- VOn Boetaendrof , k vypracovani ct? se vynzamenavala. Jina zena manzelka jisteho mo'skevskeho ka pitana bojuje v Halici, sedic stej- noveho plinu kampane. Peking. Lakave nabidky uci niny byly Japonsku agenty spo jencu v Cme; aby mikado dal se primSti k vyslani 200,000 vycvi6e nch vojaku na evropske bojiste. -JPoskytnuti volnejsi rnky v zalezi toctich cinskyck nabm se Japon ika za odmenu. Ifiadsi statnici vi--taji tuto nabidku "s hadsenim, ale konservativrii pfedaci vahaji. film. Zpravy sem dosle na svedcuji, ie" PbiPU zamSH vypu diti vsecky Vlarz Tripolska a iskati "zpit aiiwD provincie, ztra- ibjevfli se na Dtcne, na nej- . TyckodkixB konci Kyrenej- itMCiuia, a poknsiK se -suSti tamnSjsi tabor. Byli zapuze ni pechotou. Washington. Spolkovou vla dou'stanovena lhuta, behem jiz ne meck delovy clun "Geier" mel 0 pustiti pfistav v Honolulu a Ha--vajskycli ostrovech, jiz uplynula a "Giar4' innsi tudii aa do skonceiii Talky zustati v pristavu. Japonske vilecne lodi cihaly pfed yjezdem do pristavu na nSmeckou lod'. ne jako ostatni vojmi na koni, v druzine sveho manzela. Tfi jine zeny cekaji v Yyjeve na povoleni ji ti na bitevni caru, bstfihaly si vlasy a maji jiz vojeUske unifor-niv. Bitva mezi aeroplany nad Remesi. Deset aerbplanu, sest francouz skych a ctyf i nemecke, utkalo se v "bitve nad Remesi. Utkani skoncilo vitezstvim Francouzu. Po pul ho diny manevrovaly aeroplany ve "vysi 2.000 stop nad mestem, vyme mijice salvy. Dela obou armad za stavila palbu, a obyvatesltvo Re- Cisaf sam si udelil fad. Z Mnichova se oznamuje, ze ci saf Vilem udelil sam sobe fad ze lezneho kfize, ktery jest v Nemec- iku odmenou za statecriost.Mnichov ska zprava pravi, ze na popud ba vorskeho krale Ludvika. vsichni nemecti panovnici podepsali pa metni spis, zadajice cisafe, aby hodnost zelezneho kfize pfijal. Ci saf dal se nejakou chvili prositi a konec.ne jim slibil, ze pfijme. Tiad vsak nemuze udeliti nikdo jiny nezli on sam, dostal je tedy sam od sebe. "Svata valka" vyhlasena. Londyn. Uredne oznameno v Berline, ze sejk-ul-islam turecky papez vydal dekret jimz vola vse- do boje proti Rusum, Aglicanum a Francouzum. Svatou povinnosti kazdeho moha medana je boj proti temto tfem narodum. Dekret byl sdelen Moha medanum eel eh 0 sveta a byl zvlas te cten mohamedanskym poutni kiim v Mekce. Mohamedanu je 200 millionu a mohli by zpusobit zvla ste Anglii zle nepfijemnosti. Richter's Anchor Pain-Expellor. iVemecko 4(1 ' Anglic 24 Rakousko 23 Rusko 16 Japonsko 3 Francie 2 Turecko 2 Bitevnic ztratily Rakousko 3. Auglie a Rusko po jedne; kfizni- kii Nemecko 10, Anglie13; Rak'ot sko 4, Rusko 3: pomocnyeh kfiz niku Nemecko 3, Anglie 1: clelo vie Nemecko 6, Anglie 2, Ruskol. Torpedovek Nemecko 20, Rakou sko 11, Angliel. Podmofske cluny Nemecko 3. Rak. 1. Anglie 3, 0- statni jsou lode na mefeni, klade- ni min a p. Cifry ty ovsem nejsou zaruceny. tfeba cifrv bvlv sesta- veny die zprav od pocatku valky doslvch. "Nemci budou vladnouti svetem." Kodansky dopisovatel londyn- SKven iiiveninf? iews mse. ze s jisty nemeeky poddany, ktery sly sol fee nemeckeho cisafe Vilona ku sve -armade, cituje jej nasle dovne : "My nyni bojujeme 0 zivot ne mecke rise. Nasi nepfatele snazi se zahubiti XTemecko, ale ja pra vim. ze zvitezime-li a my .nusi me zviteziti novji rise bude utvo fena. rise mocnejsi nez jakou kdy svet videl, nova rimsko-ne iiecka rise, ktera bude vladnouti sve tem a svet bude sfastnym. ' ' Z teto bombastiky nemeckeho cisafe Vilema lze seznati, kam Nemci .smetuji. a kdo vlastne-za- rinil valkn. Jest to nemecka pa- novacnost. ktera strhla Evropu do valkv. ce zaslouzi a nejvice ji potfebuii. XVirod americky a cely eivilisova- sve vlastni zatmeni." ny svet by Rockefellerovi odpu-! stil vselicos z jeho minulosti, kdy-! Podmofsky clun Edisonuv. by nyni svych millionu pouzil k j West Oran?. N. J. Tonms Edi- 07 umirneni bidv liejstatecnejsiho. S011 se zabvva nlanv na zdokonale- in-o svobodu nejvetsi obeti pfina- . ni podmofskvch clunu. a kdvbv se ju-iuu a iiejnesiasuiejsino naro- mu to bghem pHtomne valky po da. Iielgicanu. I vedlo mohl bv urvehiiti skonceni ipfitomneho konfliktu. Jiz ydoko- Proti nemeckym vzducholodim. jnalil nabijeci elektrickou batrii, Kolik listu a casopisu bylo zasta- veno v Nemecku v dobe valecne Jak trpi casopiseetvi valecimu dobou, videti nejlepe z ufednich zaznamu nemeeky ch. Od pocatku valky pfestalo vychazeti 35 listu a casopisu na vzdy, 165 prozatim- ne. Z prozatimne zastavenvch lis tu vychazelo 17 v Berline. 16 po- litickyeh listu, padlych za obet' valce, byly ponejvice male listy venkovske. Casopisy, jez zanikly byly vetsinou odborne. venovane sj)ortu. divadlu. prumyslu. feme slum a obchodu. Rusove uci se cesky. Car vydal nafizeni, abv bylo v ufednirn uzivani iilavni mesto ta reeke misto Konstantinopoli jme- nov-ino pfiste C.ir-gradem Drive Petrograd. ted' Cargrad. oboji z cestinv. Nejvetsi delo na svete. Washington. D. C. Nejvetsi delo na svete ma americka vlada. ale dosud se s nim delaji pokusy. Osvedci-li se, bude zavadeno na vsech novych lodich. Ma raz sest nacti palcu. Jedno takove delo by lo nedavno zhotoveno pro opevne ni na Paname. nyni se jedna o to. aby se dostal o i na lode. Pravi se, Joce jim budou opa tfony jiz tfi nove lode, ktere nedavno kongres povo lil. Dosud mely americke lode nej vetsi dela ctrnactipalcova. nejno vejsi anglicke lode patnactipalco va. Delo ma stfileti na vzdalenost' patnacti mil a nui miti pri nejmen- sim dvakrate tak velikou pruboj nou silu jako povestne nemecke hinozdyfe. Tyto hmozdyfe, o kte rych se v posledni dobe tolik mlu vi a pise, maji raz jeste vetsi, to- tiz 16.535 palcu, ale nejsou to dela. Kule nemohou se z nich stfileti rovnym smerem. nybrz vyhazuji se z nieh dynamitove bomby v obloukti na vzdaleosf pomerne ne- velkou. Nemaji prnbojne sily a ne hodi se proto na lode. Americka dela budou vice nez dvakrate tak dlouha jako nemecke hmozdyfe. Ry- Lekafska veda obohacena. - chla pomoc ranenym. Pafiz. Xikrob. jenz zavinuje snef ran zpusobenych kulemi a srapnely byl objeven dvema lekafi to Dr. J. Scarlettem a G. Des- jardinsem pfidelenym americkemu zdravotnimu shorn. Puvodne vsecky pocatecni kultury byly ne- ciste a vedlv ucence k nazoru. ze ificinou choroby nebyl jeloji, ale combinace zarodku c-horoboplod- nych. Po delsim zkoumani shleda no. ze existuje bacil z nehoz .pak bylo pfipraveno Dr. Henri Wies borgem v Pasterove ustave lecive serum. Objev ten bude miti brzy obrovskou dftlezitosr. Serum, muze yti vstfikovano zranenvm lined Anglie ma sve vzducholode, vy- borne opatfene, ku hajeni Lon dyna. V posledni dobe mnoho se mluvi o strachu Anglicanu pfed nemoe k vmi vzducholodemi a pfepadoni Londyna Nemci. Ze ani Anglica ne nespi, vysvita z teto zpravy. ktera nam byla zaslana nasim za- stupcem v Londyne. Zprava zni ' V Londyne je velika proti-rakou-ska a proti-nemecka nalada. Cosi, ktenbylipisfeOTremecl klubech, byli s Nemci a Rakusa ny zajati a dani do zvhistniho ia boru zajateu. Okolnost tato za- vinila. ze i ostatni krajane londyn sti oeitli se v nebezpeci zatceni co valecni zajatci a proto cela fada jich odjizdi do Ameriky a jini ce kaji, ze budou eo nejdfive zajati. Jisty krajan. jenz zamestnan byl po leta v tovarne na statni vzducholode,--byl pronusten a dovoleno mu opustiti AnuLi. Z vypovedi je ho vysvita, ze Anglie ma 20 vzdu cholodi od 150 do 170 konskveh sil s pontony po stranach, jez uiiioz nuji, ze vzducholod' muze plouti i po vode rychlosti az 40 mil za hodinu a 78 mil ve vzduehu. Kazda vzducholod' muze nesti 13 stfevicu dlouhe torpedo. Zpra va o torn nebyla dosud v zadnem liste ani anglickem ani jinem." (Puvodni zprava Korrespondenc ni kaneelafe Svazu Z A. Zurnalis tu.) Denni stravovani nemecke armady "Economista d 'Italia " udaAra vypocet o stravovani nemecke ar mady. Nemecke vojsko spotfebu je tydne: 27.300.000 bilogramu chleba. 7.278,000 kg inasa, 54.60,0- 000 kg brambor, 913,000 kg soli. 912,000 kg kavy a 620.000 kg cu- kru. O obrovske teto spotfebe uei- nime si protista vu. novazime-h ze bochnik chloba. vaziei 27.300.000 I. mel by v prumeru 127 m. ina- so by pfedstavovalo kus 55 motru dlouhy. 255 m siroky. 54.000,000 kg brambor by se veslo do pytle 56 m vysokeho. Pocitamo-li die ne mecke armadv i stravovani ostat- nich armad. tu sozname. ze vyziva armad valcicich statu stoji 90 mili- V Americe jest dostatek koni pro Evropu. Nasledkem potfeby obrovskeho runozstvi koni v nynejsr evropske valce byl zastaven veskery dovoz cistokrevnych koni z Evropy a ze zamofi vubec, kterj'ch bylo pou zivano k chovu dobre racy. Jeli koz evropske valcici staty zaku puji jeste kone v Americe pro xa lecne ucele. vyskytly se vazne va rovne hlasy proti vyvozu koni. a by Americe tim nebylo ublizeno. Odbornici v hospodafskem depart mentu prohhisili vsak, ze neni tfe ba projevovati starosti v teto za lezitosti ani nejmensi merou. po nevadz Amerika ma dostatek ko ni pro uslechtily chov a ze jeste jisty pocet koni muze byti zaslan do Evropy. V nynejsi dobe ma A merika pfilezitost dokazati. ze je ji kone jsou prave tak dobre. Do A meriky bylo dovazeno kazdorocne od 2500 do 4000 koni. kteraz odstranila nebezpeci vyvo- zovani chlorinoveho plyny, kdyz cely se zaplni vodou, zajisfujic tak zdravi plavcu v poncrnem clunu "otuduji ponorne cluny uz nej&ky cas,'' pravil svetoznamy ten elek trik. "XTezli nejakou pr-edpovodr ucinim. propatram tu vec duklad ne a tak mohu fiei, ze za nedlou ho se zacnou staveti ponorne ciu ny pfitomne uzivane stanou se za-staralvmi. Soustati stavet Zeppeliny? Washington, D, C. Aviatik To mas Baldwin jest odhodlan posta viti pro nasi vladu nekolik fidi telnych vzducholodi, cimz vycha zi na jevo, ze fiditelne balony se aspon pro jistou cinnost v dobe. valky lepe osvedcuji nezli plosi novky. Sestistopovy model b'l dopraven do Washingtonu k ex perimentum. Prvni fiditelny ba- lon ma miti delky 137 stop a une- se sedm muzu a pf es pul tuny tfa- skavin, jez by se mohly poustet dolu na nepfitele v case valky. Prohlaseni ku dni dikuvzdani vydano bylo v teehto dnech z u- fadovny presidenta Wilsona. kte ry die ustaleneho obyceje vlady f lidu Spojenych Statu Vrzyva na rod americky, aby ve ctvrtek dne 26. listopadu. odloziv sva rfizna zamestnani. shromazd'oval se v sinich a vzda.val dikv Vsemohoucimu za bohatou u- rodu, za usetfeni od valky, za roz- sifeni vlivu ameriekeho naroda co sifitele miru mezi narodv sveta a za.rozmanita dobrodini i za blaho byt jakemu se lid Spoj. Statu tesi. President bude brzy dedeckem. Williamstown, Mass. Presi dent Wilson stane se co nejdfive dedeckem. nebof cap krouzi v posledni dobe nejak podezfele nad domovem manzelu Francis Bowes Sayreovych. Pani Jessie Sayreova je jak znamo, druha dcera presi denta Wilsona. Tento casopis stoji pouse $1.00 na cely rok. Zasilani postovnich, poukazek ze Soustati do Mexika a obracene zastaveno) I Washington, D.C. Postovni jodbor sdeluje. ze zasilani postov 'liich poukazek ze SoWliti do Me- xika a obracene je zruseno. Vs chni postmistfi v zemi uveilomeui, aby zadriou mexickou poukazku nevyplaceli. jez byla vydana po 26. fijnu a zadne poukiizky do Ie xika nevvstavovali.