Kolik farmer vyt&ii
z akru.
Vysetfovanim, ktere provedly
jednak vlada federalni, jednak
ruzne vlady statni, zjistilo se na
de vsechnu pochybnost, ze za
dnesnich pomeru tezi farmar
jen malo ze sve pudy, a jeho od
mena za praci a financni vylohy
je tudiz skrovna. Lide, ktefi nese
ji, ani neznou, ani neshromazd'uji
do stodol, nezfidka mivaji z pra
ce farmerovy zisk mnohem vetsi
nezli on sain. To jest-ovsem jenom
zcela pfirozeny dusledek kapitali
stickeho zfizeni, ve kterem far-
i
mer jest odiran tovarniky, zelez- Noyy ZakOll Ve PFO-
nicemi a obilnimi spekulanty a ,
neni odmenovan podle sve prace, SpeCH OSaZeill Zeme.
nybrz jen podle nestalych a me- Velke plochy vefejne pudy. jez
nivych pomeru svetoveho trim, az dosud byly vylouceny z jake
Pokud kapitalism potrva, neni koliv formy zabrani k villi moz
arci nadeje na rozumne urovnani ' nemu jich nerostnemu obsahu,,isou
pomeru. Na nejvyse lze pracovati nyni spolkovym zakonem ze due
o torn, aby farmer dosahl vetsiho 17. cervence 1914 otevfeny zeini5
vytezku z akru, ac ovsem ani pfi ( delskemu osazeni. Pfi zabrani si
torn neni jisto, bude-li ten vetsi j vlada pouze vyhrazuje vlastnietvi
vytezek pany kapitalisty f armero- j k urcitym nerostum, kdyby se na
vi ponechan. Jeden z vysetf ovate- ( lezly pod povrchem pozeniku. Ten
lu federalniho departmentu orby to zpusob zemedelskych zaboru
ve sborniku "Technical World" byl jiz dovolen na uhelnych pozem
vypocitava. ze prace a vylohy
spojene s vypestovanim jednoho
akru psenice ve Spojenych Sta- srpna. '912. Nynejsi zakon rozsi
tech pfedstavuji prumerne vyda- fuje pravo beznerostoveho zaboru
- ni $11.15, a ze z jednoho akru te- .na vsechny dosud vyloucene po
zi se prumerem 14.1 buslu psenice. zemky, klasif ikovane jako loziska
Obdrzi-li farmer 80 centu za busl, fosfatu, nitratn, drasla, petroleje,
znamena to vytezek pouze 13 cen-' plynu a asf altu. Vsechny druhy
tu z akru. Pestovani kukufice sto- beznerostoveho zaboru jsou moz
ji $12.27 na akr, a vytezek jest 26 ny : domovinovy, opustene pudy
centu z akru, Pestovani ovsa do se tykajici. die pravidel o statnim
konce pfinasi farmerum ztratu 25 vyberu. ''tmber and stone" atd.
centu na akr, pokud lze souditi ze Vlada si jenom vyhrazuje pravo k
zkusenosti poslednich deseti let. jhledani a dolovani vyslovne uve
Nejvetsi vvtezek pfinasi jeste,den'ch Kdyz tedy nekdo
pestovani dobytka. Ve statu New Pvede zabor na nekterem z vel
Yorku 90 procent veskereho vv- kh fosfatovych poli ve Floride,
tezku malych farem plyne z pe- Uaho' Utall Wyoming nebo v
stovani dobytka. Pocitame-li, ze ontang. dava rau jeho patent u
za libru hoveziho masa farmer ob- Phl Prvo k POvrchu a ke vsem
drzi prumerem po 5 centech, toz "erostum. ktere by se tarn nalez
chov dobytka ve Wisconsinu pfi- l', .i?nom klasifikacni nerost, fos
nese vytezek $6.94 z akru. Mleko Mt Je vyloueen. Nebo kdyz nekdo
a mlecne produkty v North Da- "aude domoviny v petrolejovych
kote a Minnesota pfinaseji Pru-:Poll'ch v Kalifornii, Wyoming, U-
merny vytezek $2.20 z akru. Nej- tah Colorado nebo v Lousiane, do
vice vynasi chov dobytka vepfo- tane Patent lia uPlu6 vlastnietvi
veho. Jak daleko vynosnejsim je- jkrome petroleje a plynu. Pfi torn
chov dobytka nad pestovani obili, !v5ak vlada ru6i za Skeru skodu,
lie! posouditi nejlepe, srovname-U bv b-vla zpusobena, kutaniin a
prumgrny vvtezek v cele zemi. Na dolovanim. jez by provadela vlada
jeden akr pudy psenice vynasi neD zmcnenec.
pouze 13 centu, kukufice 26 cen- j Jelikoz v suchych a polosuchych
tu, dojue kravy $2.20, hovezi do- zapadnich statech je velmi mnoho
Dytek na maso $5.90, vepfovy do- takto vyloucene pudy, otvira novy
bytek $20. zakon sucm1iospodafskem domo-
Vytezek z piidv jeste se zmen- vinafstvi velke uove vlasti. Mnoho
vanim nekterych plodin. Tak na
pfiklad odbornici hospodafske
kblleje v Missouri vysetfili. ze
jedna tuna bojinku (timothy) od
nima pude zroTia tolik vyzivnych
latek,, co je tfeba k produkci dva-
nacti tun masla. Ale timothy vy
nese jenom $10, kdezto maslo pfi
nese vice nez $5,000 ba nekdy
az $9,000. Tuna vepfoveho masa
vezme pude za $5.70 vj'zivnych la
tek a proda se za $110. Tuna, ma
sla, ktera se proda za vice nezli
$470, vezme pude jenom za 77
centu latek. Z techto cisel plyne,
ze farmer, ktery pestuje dobytek
pro maslo. teprve za 238 let odej
me pude takovy dil-jeji urodnosti,
jaky ji farmer pestujici obili od
nima kazdy rok.
V Iowe odbornici zemedelske
kolleje na zaklade dukladnych
eperimentu vypocitali. ze nepo
uzitim kukuficnych stonkii far
mer ztraci do roka po $12.09 na
kazdem akru. Silo bylo zavedeno
prave za tim ucelem, aby se kuku
ficna bylina zaehovala cela. Silo
stalo se velice popularnim: je
nom lonskeho roku bylo jich zfi
zeno na 15,000. To znamena znac
nou usporu proti dfivejsim letum.
Stfida've hospodafstvi, vetsi
sklizen po akru a chov dobytka
jsou .prostfedky, kterymi farmer
muze zvysiti vytezek ze sve far
my a odmeu za svou praci. Zejme
na pestovani dobytka chrani far
mera proti ztratam. Specializace
cili usilovne pestovani jedne urci
te plodiny sice za caste pfinasiva
veliky vytezek, ale vysiluje pudu,
coz pak miva vazne nasledky. Svr
chu uvedena cisla na prvni pohled
zdaji se neuvefitelna, ale je to vy
sledek bedliveho vysetfovani.
Za kapitalistickeho zfizeni ovsem
neni mozna najiti trvale odpomoci
pro farmera. Vidime to nyni na
zoufalem postaveni pestitelu bavl
ny. Spousta tovaren potfebuje ba
vlny, lide potfebuji bavlnenych la
tek, ale pestitele bavlny nemohou
ji prodat, protoze nikdo nechne ku
povat. A proc? Protoze jak pesto
vani tak zpracovani bavlny jest v
rukou soukromnikfi. Tovarnici ne
koupf lee za nejnizsi mnznou cenu
a prolo vyckavaji az bavlna bude
za pul darma. Miliony lidu ti'm tr
pi, ale neni pomoci.
cich od 22. cervna 1910 a na petro
lejovych pozemcich v Utah od 24.
die zakoua o rozsifenem domovi
nafskem zaboru bylo zamitnuto v
minulosti !: viUi vylouceni te-h1o
pozemku, ale nyni mohou tyto ;
dosti byti znovu podany. a ti. kilo
' byli odmitnuti, maji zadosti sve
znovu zaslati fediteli Geologickeho
zemedelskeho ustavu (Director of
the U. S. Geological Survey,
Washington. D. C.)
Zadost nevyzaduje zadne urcite
formy, neni proto tfeba pravnicke
pomoci k jejimu sepsani. zaaost
musi pouze co mozna byti obmeze
na urcity pozemek, jenz ma byti
zabran, obsahovati postovni adre
su zadatelovu, udani sekce town
shipu a range puvodniho domovi
nafskeho zaboru zadatelova, da
tum zabrani a popis (is legaluimi
poddivisemi) pozemku, zadane
ho za dostateeny zabor. (Pozu.
Slovem zabor pfekladame anglicke
"entry"). Take budiz podana in
formace, zda je tu moznost zavod
neni, vzdalenost a smer nejblizsi
ho vodniho toku nebo existujiciho
jiz ci projektovaneho zavlazovaci
ho kanalu, vyska nejnizsiho bodu
pozemku nad takovymto zdrojem
dodavky vody, hloubka, v ktere
lze dosici vody hnacimi studny na
pozemku a vsechny informace o zi
skani vodr timto zpusobem. Take
budiz popsana vseobecna povaha
pudy, jak puvodniho zaboru domo
vinafova (je-li jaky), tak pudy,
zadane k dostatecnemu zaboru,
aby geologicky ustav mohl dojiti
k rozhodnuti o jeho nezavodnitel-
nosti. Budiz poznamenano, ze ii3r
ni pouze zabornici (eutryman),
ktefi neprovedli dosud "final
proof", jsou opravneni k dodatec
nemu zaboru. Zadosti se vyfizuji
die toho, jak dosly, a okolnost, zda
ji sepsal vefejny notaf, nijak ne
rozhoduje, staci tudiz, kdyz ji
zadatel sepise sam. x
Jak by nam bylov kdy
bychom prestali pit?
Mnohy bratr z mokre ctvrti by
se nemalo podesil takovou otaz
kou. Pouhe pomysleni, ze by mel
pf estat se svym oblibenym zamest
nanim, pozustavajicim v torn, ze
deime vysedi poctive peknou fadu
hodin u sveho piva a obraei jednu
za druhou. My nechceme dnes u
vazovati o prospesnosti ci nepros
pesnosti alkoholickyeh napojii, ny
brz mame na mysli piti viibec. Jak
by nam bylo v techto parnych
dnech, kdybychom si uminili, ze
pfestaneme vubec pit, kdybychom
i vytecnou vodou opovrhli?
Lide! ktefi se touto otazkou za
byvali, prohlasuji v prve fade, ze
hlad se daleko snadneji snasi nez
zizeii. Pfi delsim hladoveni pocit
hladu u pi ne zmizi o nekolika
dnech. kdezto poeit y.zui si iva se
stale palcivejsim a nesnesit(4nej
sim. Jiz v prvnini stadia delsi ziz-
ne dostavi se nepfijemuy pocit
stazeneho hrdla, jazyk je such' a
jidlo nelze polknouti. bousta pu-1 vybocuji ze svych drah a musi ko
sobi v krku bolest, jakoby drasala. negn6 doiiti ku katastrofam. sra-
Telesny stav se znacne zhorsuje.
U clelsim ziznem poctava nam.ka ta vsak neda se porovnati
vystiznou zpravu z vlastni zkuse- se srazkou dvou vlaku, ktere pro
nosti sve slavny cestovatel Sven tivnyini silami proti sobe se ze-
Hedin. Na svych cestach po Asii
musil jednou s celym pruvodem
za velikych veder snaseti po ueko
lik dnu zizeii. Sily ucastniku vy
pravy rychle mizely. Musili odha
zovat jedno bfemeno za druhym a
konecne jiz sami sotva sli. Druhe-
ho dne po poslednim dousku vody ou nasi slunecni soustavy, pohlti
dostavila se muka zizne. Vudce ka- cili stvhne na sebe maleho Neptu
ravany Muhamed Sast, omdlel a na Urana i velikeho Saturna. Ne
nemohl ani fadne vydechnouti. ' stane se to ovsem na jednou, nybrz
Sveu Hedin snasel zizeii nejstatec- j ag drahy jejich vyboci z koleji,
neji. Vedel, ze nesini se oddatijtakze pfitazlivost Jupiterova bu
spanku. nechce-li zahynouti zizni. (e dosti mocnou, by je k sobe
Zizeii velice ku spanku svadi. ziz- 'strhla. Nez vsak k tomu dojde, o
niei rychle usne tvrdym a klidnym dehraje se podobna katastrofa ta
spankem. ale z takoveho spankii ke na "druhem konci" nasi sluuec
ho jiz nikdo neprobudi. Dostavi
se smrt. Jeden z druzinv Sven He
dinovy padl k zemi a blabolil ne-
souvisla slova. Oci mel vytfeste- jbalem se pfiblizi slunci, rozehf eje
ny, pohled jeho byl zmateny, ale phromny zar tohoto jeji led, vlast
pfes to tvaf jevila naprosty klidLMe promeni jej okamzite v pary,
Sven Hedin nemohl niceho pojistil ktere zpusobi pfed sluncem veli
Potravin bylo v zasobe dosti, ale ky mrak, jenz potrva dlouho, nez
nebylo mozno je polknouti. Jicen'se rozplyne.
byl uplne suchy. Kdyz se pokusil ; Takove padani ledovych kusii
neceho pojisti, uvazlo mu sousto v do slunce opakuje se dosti casto
krku. Ale to mu nepusobilo zad- j a padaji mu za obef iitrzky nekte
uych obtizi Sven Hedin pravi, ze , rvCh mensich hvezd.
pocit hladu vedle pocitu zizne u
plne mizi ; pocit zizne je v prvnich
dnech tak mucivy, ze clovek je
blizek silenstvi. Cim vice houstne
krev, tim vice se pfestava clovek
potit. az konecne pot pfestane vu
bec. Po nekolika dnech byla kuze
ziznici karavany sueha a tuha jako
T 1 1 1 1. ' 1
eit rdouseni, bylo nam. jako by
! vseckv castice tela se v nas boufi
ly a tfely se vzajemne do rozpale
ni. Oci byly tak such 6. ze jsme je
nemohli ani zavirat, ani otevirat.
j Po mnohadennim bloudeni nasel
Sven Hedin opetne vodu. Za de
set minut vypil tfi litry vody. I-
. hned ucitil, jak se mu zivot vraci.
peigainen. aaz.vK ,m sucuy a zoe-j jj opgt spoji s kvsiikeni ve vodu,
11. Rty zmodraly, oci pohasly. V'kterA zase mrzne a sraz1 se v nov5
krku jsme meli trvaly bolestivy po ltPleso je2 tllje vesmirem, A ne-
Tepna pocala rychleji a rychleji -n t v, . ,
, , . , 1 , . .. Padani meteoru nejsou zhave kou-
biti, krev lehceii proudila v zi- , . , . , , v
, , , , , , , j le, jak se za to posud melo. nybrz
lach. vvschle nice, podobne suche , , , ,
. . . , 'kusv ledu, ac nejsou vvlouceny l
houzvi. Docalv se ODet vraceti dot.. ...
,
svycu siai en xureiii a pcrgameiio-
va kuze zmekla a zvlacnela.. Za
kratko zaperlil se na cele pot. . . .
Karavana byla po straslivych nm
kach zachranena.
Narodove Orient ; niaji mnoho
krasnych baji, e ktorycli vocla a
zizeii hraji hlavni roli. Dovedou si
take vaziti vody jako darce zivota.
Zvlaste v krajich pustyeh, sezeh
lyeh sluncem, na nokraji nekonec
ny ch pousti. To dobfe tak' vypo
zorovala francouzska vlada pfi ob
sazeni Alziru a Tunisu. Jeji prvni
prace tu byla. ze do mest zavedla
vodovody a zasobila je dobrou a
pitnou vodou v nadbytku. Do te
doby byla mesta tato zasobovana
vodou z cisteren, nadrlenou v do
be zimnich dest'u, vodou paehnou
ci a mnohdy i otravnou.
Jedno zname orientalske pfislo
vi pravi, ze kapka vody, podana
ziznicimu v pousti, smyva hfichy
za sto roku.
Nova theorie
o vesmiru.
Ucenci Hoerbiger a Fauth zpra
covali novou theorii na vysvetleni
zivota ve vesmiru, ktera se znacne
uchyluje od theorie stavajiei.
Die teto jsou telesa nebeska roz
zhavenou hmotou, die theorie Fau
thovy jsou mozna telesa ohromny
mi kusy ledu, tedy pravy opak,
toho, co posud bylo uznavano. As
tronom Fauth pfiznava sice, ze
jadro planet muze byti mineralne
(nerostne), vrchni vrstva vsak je
vrstvou ledu. v niz zrcadli se od
lesk slunce a tim zda se, jakoby
sam svitila.
K vysvetleni obehu planet, pou
gjn budovatele nove theorie stava-
jici theorie gravitacni, die niz pla
nety ve vesmiru udrzuji se vzajem
nou pfitazlivosti a setrvacnosti v
pohybu, ktery jest nekonecny, po-
;ngVadz vzduchoprazdny vesmir ne-
klade obihajicim planetam zadne
ho odporu. Fauth naproti toinu
tvrdi, ze cely vesmir vyplnen jest
hmotnym etherem, ktery je sice
mnohonasobne fidci vzduchu. pfes
t0 vak klade planetam v obehu
1 0dpor, nasledkem cehoz pozvolne
zenim se dvou nebo vice planet.
nou, nybrz bude mensi teleso str
zeuo vetsim. Die theorie gravitac
ni je hmotna tela vzajemne pfita
huji a sice cim ktere telo je vetsi,
tim take silnejsi jho pfitazlivost.
Z toho dovozuje Fauth, ze casern
j Jupiter, kterv jest nejvetsi plane-
ni soustavy, nebot' slunce pohlti
Venusi, Merkura i nasi zemi. Jak
mile planeta zabalena ledovym o-
Timto zpusobem lze si vysvetli
ti niraciia, jez obcasne hromadi se
kol slunce.
Pfi padech teles ledovych do
slunce vznikaji vybuehy, zvane
protuberance.
Z pary vznikaji nove svety. Pa
ra se nej prve rozlozi. pak se vodik
jen slunce. ale take zeme a jine
planety strhuji na sebe mensi o
kolni planety, cimz vznikaji vybu
ehy a velike geologicke zmeny.
Take zeme takove zmeny jiz pro
delala a pokazde to znamenalo
smrt vseho organickeho zivota, kte
ry musil se poznovu vyvijeti. kdyz
nastalv na 7cnu linrniabn nnmerv.
1 takove meteory. ktere jsou puvo-
du nerostneho.
Za kosmicky led oznacuje Fauth
take nejvyssi mracna, zvane be
ranky. Krupobiti neni nicim jinym, nez
spoustou jemne roztfisteneho ledu.
jaky odletl pfi padu ledove hmo
ty na nasi zemi. To jsou hlavni
asi myslenky, ktere jsou ovsem
kuse, nez abychom si mohli ucini
ti nalezitou pfedstavu o cele theo
rii. Jak zfejmo, pfidrzuje se sta
vajiei theorie o padani hvezd na
slunce a planety, jenom ze misto
mineralnim meteorum, dava pa
dati kusmn ledu. Odvozuje se to
od toho, ze cim dale od slunce, jest
ve vesmiru vetsi zima, v ktere vod
ni pary, jez jsou ze vsech planet
vyzafovany, musi zmrznouti. Sta
vajiei astronomove vytapi slunce
dopadanim nan kusu nerostu.
Fauth dice udrzovati teplotu jeho
dopadanim kusu ledu mocnou si-
lou musilo by zvysovati zar slun
ce, kdyby skutecne led na ne do
padl, nebot' hmota zahfiva se ude
rem. at' jiz pochazi od cehokoli.
Fauth vsak sam pfiznava, ze ledo
ve balvany ani na slunce nedopad
nou a promeni se teplotou jehd v
pary a to by neznamenalo zvyso
vani teploty slunce, nybrz jeji sni
zovani. K vypafeni se takoveho
ledoveho telesa bylo b- tfeba o
brovskeho tepla o nez by bylo shin
ee zkraceno a ponevadz die Fau
tha dopadani ledu jest nepfetrvi
te, muselo by slunce rychle teplo
ty sve pozbyvati. Tomu vsak bada
ni o teplote slunce nennasvedcuje.
Po staleti, co teplota slunce jest
zkoumana, zustava stejnou.
Take theorie, ze krupobiti jest
spoustou roztfisteneho ledu kos-
imickeho, nezda se dosti pravde
podobnou a daleko pravdepodoo-
nejsi jest theorie stavajiei, die
niz se tvofi kroupy z deste, kdyz
se srazi v chladnem pasmii vzdu
chovem. kdyz totiz kapky deste
zmrznou na led. Dalsi vec, ktera
zustava nevysvetlitelnou, jest o-
ihen ledovych hvezd. Tvrzeui, ze
se v ledu odrazi slunecni svetlo,
neni dosti zduvodneno, nebot' ne
ktere hvezdy slunci blizsi, ktere by
proto musely miti svetlo vetsi,
jsou matnejsi, nez jine, od tlimce
mnohem vice vzdalene.
Daleko lepe A'ysvetluje svetlo
planet theorie stavajiei, die niz
vsecky planety jsou zhavymi kou
lemi hmoty, a sice cim starsi jsou,
tim svetla jejich ubyva, ponevadz
pozvolne chladnou. Ze skutecne
planety musi byti zhavou iimotou,
dokazuje nase zeme, jejiz jadro
jest dosud vhave. Kdyby byla zba
vena tvrde slupky. jakou tvofi po
vrch zeme. zazafila by take jas
nym svetlem. Aby hvezdy mely
zhave jadro a ledovj' obal, jest re
mozno, nebot by se obal musil roz
pustiti a zbylo by pak jen nerost
ne jadro.
Theorii Fauthovou vysvetluje
se sice dobfe skvrny na slunci a
protuberance, ale na ostatni tak
dobre vyscetleni nepodava. Vy
svetleni slunecnich skvrn a vybu
chu (protuberanci) poskytuje
vsak dosti uspokojive take theorie
stavajiei, die niz skvrny slunecni
nejsou nicim jinym nez mracny
ruznych plynu, ktere povstanou
pfi padu planet a slunce. Ohnive
vybuehy (protuberance) lze dobfe
,vysvetliti stavajicim ucenim, ze
jsou to spousty hoflavych plynu,
; ktere se v atmosfefe slunecni vyvi-
nuji a teplem slunce zapaluji.
Pravem lze pochybovati, ze nova
"ledova" theorie by byla schop
na zatlaciti theorii stavajiei. ne
bof noma proti teto prazadne pfed
nosti. Jinak vsak dokazuje, jak
badavy jest duch lidsky ve snaze
objasniti zahady vesmiru.
Posledni trumf
Nemecka?
Vzpoura proti svrchovnosti an
glicke v jizni Africe jest jmenova
na "poslednim trumf em Neme
cka". Snad by bylo lepe to nazva
ti trumfem proti Anglii, nebot',
jak si veei pfitomne stoji na bo
jisti evropskem, jeste zadiui stra
na nepf isla v torn obrovskem zapa
su k bodu, aby k poslednimu trum
fu sahnuti musela.
Vnitrozemske spoiy v kterekoliv
f isi byly by udalostmi velice vita
nymi pro nepfitele tech zemi a cim
dfive by pfisly, tim by to bylo mi
lejsi, rozumej, tomu nepfiteli. Au
glie snad jest nejzranitelnejsi ta
kovymi spory a sice nasledkem ro
zptylenosti svych drzav, jakoz i
ruznorodosti poddanych. Neda se
pochybovati, ze Nemeeko na tako
ve revoluce v Anglii pocitalo, a
zajiste neopomenulo a nezanedba
lo zadne pfilezitosti k tajnemu
stimulovani rebelie. Nemecka vla
da zajiste se koji nadeji v irskou
revoluci nebo nespokojenost ; v
revoluci jihoafrickou. kteraz :ia
byva jiz rozmeru zvlastniho pozo-
ru zasluhujicich : a v jeste vaznej-
si revoiuci v iiigypie a man. i ikcio
nemuze popirati moznost povsta
ni techto zemi, kterez mohou ny
nejsi zaneprazdnenosti anglicke
spatfovati davno ocekavanou pfi
lezitost k setfeseni jha "kralovny
mofi", k oddeleni se od hrdeho
Albionu, jenz vzdor vyhodam, jez
jedne tfide lidstva pfinesl, ome
zuje panovacnost tfid jinych.,
Pokud se tyce Irska, s te strany
se nezda Anglicku hroziti zadne
nebezpeci, ackoliv neschazi na vy
stfednicich, ktefiz za vefejnou
vzpouru se pfimlouvaji. Z Indie
nepfichazi zprava o zadnych po
kusech zuzitkovati pfitomne val
ky k odtrzeni se, ba na druhe stra
ne indicke vojsko statecne bojuje
pro slavu a vyhody Anglie ve Fran
cii a Belgii a nejmocnejsi rajove
indicti prohlasuji vernost a odda
nost korune anglicke.
V Egypte, jak patrno nemale
napjeti existuje. Nkdo nemuze
tusiti, co ve pfipade vse-islamske-ho
vzplanuti by se dalo provesti.
JNaDozensKy ponlavar isiamu se
naleza v Cafihrade, kdez je vse
obecne mineni silne ve prospech
Nemecka obraceno. Je to dost moz
no, ze Mohamedani v Indii a E
gypte by poslechli apelu nacelni
ka sve viry k povstant proti "ne
verci", kdyby se uznalo za vhod
ne nejakou "svatou valku" vy
hlasiti, a pak by se do toho zaplet
ly take mohamedanske a italske.
Avsak skutecne nadeje na neco ta
koveho jsou velmi slaboucke, ac
koliv zivlove vaznych, ojedinelych
pokusu vzpoury z ohledu narod
nostnich i nabozenskych nalezaji
se v dosti zive cinnosti jak v In
dii, tak i Egypte.
Kdyby se nejaka vazna vzpou
ra udala v nektere z techto zemi,
toz ackoliv by na prubeh valky
nemusela miti zadneho rozhoduji
ciho vlivu, bylo by to dalsim hfe
menem na bedra Anglii. Bylo by
zajimavo vedeti, zda-li Japan by
pfispel Anglii na pomoe pfi potla
covani revoluce v Indii a jaky u
cinek by to potom melo na politi
ku asijskou.
Co se tyce vzpoury boersk-S, ta
musela pfinesti trpke zklamani
anglicke strane liberalni, kteraz
proti Boeram provedla politiku nej
vetsi smiflivosti, davsi jim moc,
kterez oni nyni zneuzivaji. Mnozi
Boerove se s Anglii jiz uplne smi
fili, ale jine mnozstvi citi az do
sud bolestnou rami, a mezi temito
jest mnoho vynikajicich, vlivu po
ziva jicich vudcu. A ze by rozsifem
se revoluce nebylo zadnou malic
kosti pro Anglii, pozname s toho,
ze pfed dvanacti roky ji xjfemoze
ni Boeru vzalo dve leta casu, rai
lion muzu a ohromne sumy penez.
"Jeminacku,
uz je to tak dlouho, co dluhuji
na tento casopis a ja nesvedomi-
ity clovek jsem neposlal dosud sve
doplatne a pfeplatne! Hned na
pravim svou chybu!"
Kez tak jedna aspon polovice
dluzniku aby nas zbavili A'elikych
nesnazi.
Tajemny Ostrov!
Od Juliuse Vernea
Tento krasny roman ve trech dilech a
citaji'cf 525 stranek posleme na kte
roukoliv adresu ve Spojenych Statech
za $1.50.
Adresnjte ODVARKA BROS, CUrksoa.
ALWAYS
POPULAR
Chrante se
BEZCENNCYH
PADELKtf
a vzdy zadejte
o pravy
Richteruv
kotvovy
s kotvou a ochrannou
znamkou jak zde vy
obrazena. Za 25 a 50
centu v lekarnach ne
bo pri'mo u
F. AD.
Richter & Co
74-80 Washington St.
NEW YORK, H. Y.
