Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 4, 1916)
if BBBBE& BBBBai J BBBBB& " Bmmmmma53fW BBk1I3L'" BBBBBBSE" OZVENA ZAPADU (ECHO OF THE WEST) ZAfiAViN? 3? . - : PUBLISHED 1VEEKLY Vyekixi kazdoii stredu. PuWithed Wednesday Vydayatale 2 1. Publisheri tDVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB. Pfedplatar na rok $1.00 Subscription $1.00 AaVeta jednoduie: MYARKA BROS. CLARKSON, NEBR. Co jest americka svoboda. O Spojem'ch Statech americ kych vsude se mluvi jako 0 zemi svobody. Jest to zeme svobody pro vsechny, nebot dava svobodu Tsera stejne, bilemu jako cerne- mu, bohatemu nebo chudemu. Jako narod jsou spravovany Spojene Staty lidem pro lid. Je jich obcane delaji zakony. a voii tifedniky, ktefi je vymahaji. Vy mahati zakony znamena dohlizeti. zda jsou vykonavany. Pocet ob canu SpAjenych Statu obnasi mnoho milionu lidi. Tito maji mnoho mysli a proto nemuze se od nieh ocekavati, ze budou stej ne o vsech otazkach mysliti. Nic mene, kazdemu jest volno vyslovi ti sve mineni 0 verejnych zalezi tostech a to tak dlouho dokud neporusi, zakon a neb nesvadi ji nych k porusem zakona. Jest mu volno vyjadfiti toto mineni fec nenim neb psanini; jest tez yol jrym vyjadfiti je pfi volbe bud' pro neb proti zakonu, neb pro ci proti ufedniku zakona. Mineni vetsiny neb vetsiho poe tu volicu, ktefi stejne yoli. roz fesi otazku pfed volbon pfedlo zenou. M'ensina neb mensi pocet volicu musi byti spokojena a po nechati rozhodnuti mineni vetsi ny. Toto jest zakon v teto zemi. Lide jsouci v mensine, mohou i pfivesti drulie na sve nazory. Pak 3i pfikloni se vetsina k jich irk zorum, mohou byti zakony, ktere .se jim nezamlouvaji. zraen'yny a novi uredniei mohou byti zvoleni aby zaujmuli mista savajicich. Lide, zijiei po'd svou vlastni spravou, kde vetsina vladne, jsou srobodni v uplnem toho slova smyslu. Jejich jest prava svo boda, nebot' jest to svobodna pro vsechny. Mohou ji stfeziti verne do posledniho deehu a v celem svete nemfize byti nie vzaenejsi ho. "Dejte mi svobodu nebo mi dejte smrt," rekl ehrabry vlaste nec, Patrick Henry, davno v do bach kolonialnich. Behem teto dbby tisice dobrvch a vernych muzu. nilujicich zivot prave tak jako vy neb ja, celilo nebezpeeim a nadsene umirali za americkou svobodu. ifiliony dalsich stoji pfi praveny nasledovati velkeho je jich pfikladu, bude-li toho kdy amerieka svoboda potfebovati. Jest tedy podivno. ze pfeee vy skytnou se osoby. kter mylne tvr di, ze americka svoboda neni svo bodouJest to tim, ze nerozumi pravem'u vyznamu tohoto slova. Mysli, ze svoboda patfici vsem. nalezi pouze jim samyin. Kazdy hlasite mluvi 0 svem "pravu" udelati to neb ono "jak se mu libi" v "zemi svobody". Tato slova dokazuji. ze ma mylne poneti 0 torn, co zeme svobody! jest. Nerozumi, ze ve svobodne ze mi je svoboda pro vsechny. a nik dy pro jedince na ucet druheho. Takova svoboda jest pfilis ne vedoma nbe sobecka, aby uznala )aklize jeden clovek ma pravo jednat jak se mu libi. ze ostatni lide by meli nut to same pravo; pakli kazdy by met toto pravo, mold by lehce "zlibiti si" delati veci, ktere by poskozovaly ostatni a nebo by pfekazely jejich svo bode. (Z anglickeho.-) Odporucte tento ca sopis vasernu souse, dtiy. zdaliz nenf odbe- ratelem. Kollejm vzddlani a naii president). Nynejsi presidentska kampan mane ozivuje zajem o muze, kte fi dosud zastavali nejvyssi ufad, do ktereho muze nekoho ame"ie- ky lid zvoliti. Jednou z casto kla denych otazek jest ta, jake vzde lani nasi presidenti meli, a do ja ke miry historie potvrzuje obec ne mineni o eene kollejnih.j lani jako prostfedku, dopomaha- jiciho k iispechu v zivote? President Cleveland mel r. QS7 za jakesi oslavy na Harvardske universite fee, v niz pravil. ze jen dvanacti z jeho 21 pfedchud cu na presidentskem kfesle dosta lo se vzdelani na kollejich. C'isli ce ta nebyla vsak spravna. Cleve land nespocetl dobfe universira nv, ktefi se dostali do Bileho do mu. nebot faktem jest, ze z Cleve landovych pfedchudcu studovalo jich ctrnact na kollejich, ac vsi ehni nedostudovali. Po Clevelan dovi pak pet muzu sedelo na pi'e sidentskem kfesle. ktefi studovali na kollejich. ac jeden z nieh McKinley negraduoval. Jakymi studenty byli presiden ti, kdyz byli na kollejich? Pokud mohlo byti die fakt zjisteno, nc ktefi z nieh byli pilnymi studen ty, ale jini zase pfilis ve vedo mostech nevynikali. John Adams byl vybornym student em a ko!!ej absolvoval s vyznamenanim. Jeho syn John Quincy Adams zisknl druhou poetu ve sve tridS a jeho graduacni fee "The Importance of Public Faith to the Well Be ing of a Community" byla pro svoji vnitfni cenu uvefejnena. Jefferson v tech dvou letech. jez ztravil na kolleji. vynikal v lati ne. fectine a mathematice. !Madison byl jednhn z nasieh nejvzdelanejsich presidentu. Vlel vyhodu zamoznosti a spolecenske ho postaveni a z Princetonske u niversity graduoval jako "jeden z nejvetsich vzdelancu sve'doby." Wm. Henry Harrison, tippe- canoesky hrdina, byl graduantem HampdenSidneyske kolleje vp Yirginii. Kollej ta byla sice mala. ale tesila se zvuenemu jmenu. Po jeho smrtj byl za presidenta zvo leri John. Tyler, jenz take studo- val na kolleji. James K. Polk byl absolventem Severokarolinske u- niversity, a po graduaci platil za jednoho z nejlepsieh znaleu ma- thematiky a klasiku ze vsech, kte fi do te doby na torn vysokem uci- listi studovali. Dalsim graduantem kolleje byl president Franklin Pierce, absol vent kolleje Bowdoinske, a spolu- zak to spisovatele Nathaniele Ha-vlhorna, ktery napsal jeho kampanni biografii. a jehoz za to Pierce odmenil tim, ze ho jmeno- val konsulem v Liverpoolu v An- fflii. Xasledujiei president Bucha nan bvl srraduantem Dickinson- ske kolleje v Carlisle. Pa. Kollej ta bvla za one doby ve velmi spat- uem stavu, a budouci president li toval ze sc nedal zapsati na jim'1 vvsoke ueeliste. Po Lincolnovi a Johnsovi. kte fi ne.studovali na kollejich, pfisel Grant, absolvent vojenske akade mie ve "West Pointu. kde byl mezi 30 kadety na miste 21. Jeho za stupce Hayes pozival vysokoskol skeho vzdelani a za studii viiikal obzvlaste v mathematice a logice. Mezi 9 studenty ve sve tfide na Konyonske koleji, byl prvnim, po te studoval prava na Hardvard ske universite. Zeleny Garfield byl absolven tem Williamsovy koleje, jejimz fe ditelem jest nyni jeho syn Harry Jeho nastupce Arthur byl gradu antem kolleje Union. Po nem pfi sel Cleveland jenz nestudoval na zadnem vzornem ucelisti, ale po zdeji byl s Hardvardskou univer sitou stotoznen tak, ze krasna vez na graduatni skole tamni byla po jmenovana podle neho. Mezi dve Unity Clevelandovy pfisel Beniamin Harrison, gradu ant kolleje miaminske v Oxfordu. Ohio, kde si nudne studium zpfi jemnoval tim, ze si namlouval si. Garii. dceru pfedsedy kolleje Sco tta, za zajimavou zniinku stoji ze jeho spoluzak Reid v dobe jeho druhe nominace, byl kandidatem na ufad mistopresidentsky. Oba vsak byli porazeni IcKinley ztravil asi rok na ko lleji Alleghenske v Meadville, Pa. Roosevelt jest absolventem uni versity Hardvardske, kde byl jen prostfedmm studentem. Taft byl prvnhn muzem na presidentskem kfesle, jenz absolvoval Yaleskou universitu. Wilsonovi se pravdepodobne dostalo ze vsech presidentu 'nej rozsahlejsiho vzdelani kollejniho. Rok stravil na kolleji Davidsono ve v Sev. Karoline, jest graduant Princentonske university na- Vir ginske universite studoval prava. Dve leta stravil take zvlastnhn studiem na universite Johna Hop kinse v Baltimore. Potom ucil na tfech ustavech.- Bryn Mavrskem. "Wesleyskem a Princentonskem. V jeho tfide na Princetonske bylo 122 studentu, a on byl mezi nimi 41. Bude-li za pfistiho presidenta zvolen Hughes, bude to prvni gra duant Brownovy university na presidentskem kfesle Spojenych Statu. Prvni cast sveho kolejniho kursu prodelal na universite Col gateske v Hamiltonu N. Y., a sta-ne-li se nastupcem pane Wilsono vym, i tato universita bude .miti podil na cti, ze vyehovnla narodu presidenta. Neposmivejte se detem. "Az vyrostu," oznamovala dva- naetileta Sylva, "budu zpevac kou." "Co, ty ze budes zpevackou? No. budes se krasne na jevisti vy- jim'ati, vzdyt' mas kfive nohj'!" "Sylva bude zpevackou, he, he, ne ! A tak to slo dale, aniz by rodi ce zabranili jednani nerozumnych deti. Sylva utekla od stolu, pla cie, a za to byla jeste matkou plisnena. Jako by na torn nebylo dosti, sourozenci dobirali si ji jes- te po kolik nasledujicich tydnu. ! 1 Sylva vyrostla, cvicila se zjjevu j a skutecne stala se zpevackou. A- e 'n dm'Jniho dne odpira vystu- povati pfed obecenstvem. v nemz je kterykoliv clen jeji rodiny. j "Nejsem nikdy sva, kdyz oni jsou pfitomni", fikava, "protoze v detstvi se mi stale posmivali." Neznate sami takovy pfipad, aneb i vice? Vime o jiste pani, ktera fikava : "Mcji lide doma si ze nine tro pivali jen sasky a proto nemohoii ocekavati, ze v jejich pfitomnosti BBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBvP::::::::-:::i4 BBBBBTlfc-wrriv o il BBBv citim se st'astnou a jistou." V kazdem diteti, az na male vy minky, je trochu barbarismu. Je vi to krutym zachazenim se zvi raty a posmivanim se jinym de tem. Rodice by toho nemeli nikdv trpeti, maji naopak nalehati, aby jich deti mely patficnou uctu pro sve sourozence. tak jako oni sami ji maji pro ne miti, chti-li od nieh uctu pozadovati. Desatero pfikazani pro dopisova tele novin. 1. Nebiides psat na obou stra nach papiru. ponevadz jest rfeba nekd" rukopis mezi nekolik aze cu rozdelit, tedy roztfihati. 2. Budes psati zfetelne a srozu mitelne, nebot nemas prava ani redaktora ani sazece 0 jich cas 0 kradati, tim ze jim ukladas, aby tve kliky haky rozlustili. 3. Das pozor hlavne na vlastni a cizi jmena, ab' nepovstalo ne- jake nedorozumeni. 4. Nebudes psati drobnym a ta ke hustym )ismem, nebof sazee musi cisti rukopis ve vzdalenosti asi pul yard 11 a redaktor mnohdy meniti. 5. Clanky pis kratke nebot ne cita rad kazdy dlouhe historie. 6. Sve jmeno a uplnou adresu pokazde udas; ponevadz redaktor snad bude si pfati vstoupiti s te bou ve spojeni, a vidi-li zfetelne jmeno, povazuje dopis za spravny a vi na koho se ma spolehnouti. 7. Neuzivej papiru tenkeho, by sazec a korrektor pfi eteni tveho dopisu si oci nepokazil. 8. Tuzky se chran a uzivej rade ji inkoustu cerneho. 9. Pfikazani tato dobfe si pama tuj. a abys jich nezapomel, vystfi hni si je a povez tarn, kde je bu des miti stale na ocieh. 10. Die nich-li se zachovas, vita nym budes hostem v redakeich ; nebudes-li se jimi sj)ravovati. po- i vandrujou tve dopisy do kose. Vcasn6 vstavani. C'asne vstavani povazuje se 0 bycejne za obtizne a namahave. roto se vzdy najde rano nejaka omluva. Mnohemu zajiste schazi ku vstani odvaha a dost jest tako vyeh. ktefi si mysli rano v poste li, ze jest jeste moe brzy. U dospelych ktefi pochopili roz kos casneho vstavani, neni tfeba velkeho sebezapfeni a namahani' aby tomuto zvyku li nine pfivykli. I Jsou ovsem take chvile, kdy mu ze kazdy bez obtize rano vstat, jako iia pfiklad pfi chystani se na cestu, neb pfi odbyti nejake za milovane prace, ku ktere jinak ca su nezbyva. Kde jest vule tam jest take skutek tot' pravdive pfislovi. Yide jest vsak obtizi, ano i tam, kde zvyk napomaha, neci ni vstavani pfijemnym. lame se nutit abychom povazovali casne vstavani za blahodarnou povin nost; pro telo jest to zdrave, a pfinasi nam vice casu, nez coko liv jineho. Jest to denni pfilezi tost k sebezapfeni a podporuje ro veselost a dobrou naladu. Take docilime klidnym a nerusenym rannim casern pfilezitosti k na hlednuti do nasi duse. Ysechny domaci prace byehom pokud mozna rano odbyti, nebo ziska se tini denne nekolik hodin k jinemu zamestnani. Rozdil mezi vstavanim v 6 a S hodin obnasi v 40 letech 29.000 hodin aneb tfi roky, 120 dni a 16 hodin nebo 8 hodin denne po deset let, takze vstavani 0 6 hodine vzhledem k obchodu jest rovnez tak dobre, ja ko byehom zili 0 deset roku dele. Zahy z rana jest take duch ei lym a kazda prace rychleji se od byva. A jak pfijemnou jest pro- "Nemuez ehazka do zeleny ch lucin!' Anor ranni ptace dal doskace. Kartace na vlasy vy cisti se v studenem roztoku sody lepe nez v horkyclr mydlinach. Soda se do bfe a rychle spojuje s tuky, vyci sti kartac a zbavi ho mastnoty i bez tfeni, kdezto v mydlinach kar tacove chlupy zmeknou a easto I doeela se zkazi. Nater finsky na zelezne nacini i proti rezu sklada se z jedne a pul j easti kalafuny a desiti casti rybi ;ho tuku, smichanym na kasi k nimz se pfida deset casti zitn& mouky 4 casti skalice bile a deset casti vody. Yse se smicha nad 0 hnem s barvou a jeste za horka. se natira. Kozesinove zbozi (rukavnikyr cepice boa a j.) musi byti po pra ni dobfe v cistern benzinu z myd la vy)rain nebot zbyle v nieh mydlo by chloupky slepovalo. Pa uplnem vysehnuti rozklepou se a vlas kartcicem se iirovna, pfipad- ne prosypou se a promnou se pfa kem klouzku, ktery se pak vypra- SI. fleku." ev vork Telc3rajn- mi EM i 1