if
BBBBE&
BBBBai J
BBBBB& "
Bmmmmma53fW
BBk1I3L'"
BBBBBBSE"
OZVENA ZAPADU
(ECHO OF THE WEST)
ZAfiAViN?
3? . - :
PUBLISHED 1VEEKLY
Vyekixi kazdoii stredu. PuWithed Wednesday
Vydayatale 2 1. Publisheri
tDVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
Pfedplatar na rok $1.00 Subscription $1.00
AaVeta jednoduie:
MYARKA BROS.
CLARKSON, NEBR.
Co jest americka
svoboda.
O Spojem'ch Statech americ
kych vsude se mluvi jako 0 zemi
svobody. Jest to zeme svobody
pro vsechny, nebot dava svobodu
Tsera stejne, bilemu jako cerne-
mu, bohatemu nebo chudemu.
Jako narod jsou spravovany
Spojene Staty lidem pro lid. Je
jich obcane delaji zakony. a voii
tifedniky, ktefi je vymahaji. Vy
mahati zakony znamena dohlizeti.
zda jsou vykonavany. Pocet ob
canu SpAjenych Statu obnasi
mnoho milionu lidi. Tito maji
mnoho mysli a proto nemuze se
od nieh ocekavati, ze budou stej
ne o vsech otazkach mysliti. Nic
mene, kazdemu jest volno vyslovi
ti sve mineni 0 verejnych zalezi
tostech a to tak dlouho dokud
neporusi, zakon a neb nesvadi ji
nych k porusem zakona. Jest mu
volno vyjadfiti toto mineni fec
nenim neb psanini; jest tez yol
jrym vyjadfiti je pfi volbe bud'
pro neb proti zakonu, neb pro ci
proti ufedniku zakona.
Mineni vetsiny neb vetsiho poe
tu volicu, ktefi stejne yoli. roz
fesi otazku pfed volbon pfedlo
zenou. M'ensina neb mensi pocet
volicu musi byti spokojena a po
nechati rozhodnuti mineni vetsi
ny. Toto jest zakon v teto zemi.
Lide jsouci v mensine, mohou
i pfivesti drulie na sve nazory. Pak
3i pfikloni se vetsina k jich irk
zorum, mohou byti zakony, ktere
.se jim nezamlouvaji. zraen'yny a
novi uredniei mohou byti zvoleni
aby zaujmuli mista savajicich.
Lide, zijiei po'd svou vlastni
spravou, kde vetsina vladne, jsou
srobodni v uplnem toho slova
smyslu. Jejich jest prava svo
boda, nebot' jest to svobodna pro
vsechny. Mohou ji stfeziti verne
do posledniho deehu a v celem
svete nemfize byti nie vzaenejsi
ho. "Dejte mi svobodu nebo mi
dejte smrt," rekl ehrabry vlaste
nec, Patrick Henry, davno v do
bach kolonialnich. Behem teto
dbby tisice dobrvch a vernych
muzu. nilujicich zivot prave tak
jako vy neb ja, celilo nebezpeeim
a nadsene umirali za americkou
svobodu. ifiliony dalsich stoji pfi
praveny nasledovati velkeho je
jich pfikladu, bude-li toho kdy
amerieka svoboda potfebovati.
Jest tedy podivno. ze pfeee vy
skytnou se osoby. kter mylne tvr
di, ze americka svoboda neni svo
bodouJest to tim, ze nerozumi
pravem'u vyznamu tohoto slova.
Mysli, ze svoboda patfici vsem.
nalezi pouze jim samyin.
Kazdy hlasite mluvi 0 svem
"pravu" udelati to neb ono "jak
se mu libi" v "zemi svobody".
Tato slova dokazuji. ze ma mylne
poneti 0 torn, co zeme svobody!
jest. Nerozumi, ze ve svobodne ze
mi je svoboda pro vsechny. a nik
dy pro jedince na ucet druheho.
Takova svoboda jest pfilis ne
vedoma nbe sobecka, aby uznala
)aklize jeden clovek ma pravo
jednat jak se mu libi. ze ostatni
lide by meli nut to same pravo;
pakli kazdy by met toto pravo,
mold by lehce "zlibiti si" delati
veci, ktere by poskozovaly ostatni
a nebo by pfekazely jejich svo
bode. (Z anglickeho.-)
Odporucte tento ca
sopis vasernu souse,
dtiy. zdaliz nenf odbe-
ratelem.
Kollejm vzddlani a
naii president).
Nynejsi presidentska kampan
mane ozivuje zajem o muze, kte
fi dosud zastavali nejvyssi ufad,
do ktereho muze nekoho ame"ie-
ky lid zvoliti. Jednou z casto kla
denych otazek jest ta, jake vzde
lani nasi presidenti meli, a do ja
ke miry historie potvrzuje obec
ne mineni o eene kollejnih.j
lani jako prostfedku, dopomaha-
jiciho k iispechu v zivote?
President Cleveland mel r. QS7
za jakesi oslavy na Harvardske
universite fee, v niz pravil. ze
jen dvanacti z jeho 21 pfedchud
cu na presidentskem kfesle dosta
lo se vzdelani na kollejich. C'isli
ce ta nebyla vsak spravna. Cleve
land nespocetl dobfe universira
nv, ktefi se dostali do Bileho do
mu. nebot faktem jest, ze z Cleve
landovych pfedchudcu studovalo
jich ctrnact na kollejich, ac vsi
ehni nedostudovali. Po Clevelan
dovi pak pet muzu sedelo na pi'e
sidentskem kfesle. ktefi studovali
na kollejich. ac jeden z nieh
McKinley negraduoval.
Jakymi studenty byli presiden
ti, kdyz byli na kollejich? Pokud
mohlo byti die fakt zjisteno, nc
ktefi z nieh byli pilnymi studen
ty, ale jini zase pfilis ve vedo
mostech nevynikali. John Adams
byl vybornym student em a ko!!ej
absolvoval s vyznamenanim. Jeho
syn John Quincy Adams zisknl
druhou poetu ve sve tridS a jeho
graduacni fee "The Importance
of Public Faith to the Well Be
ing of a Community" byla pro
svoji vnitfni cenu uvefejnena.
Jefferson v tech dvou letech. jez
ztravil na kolleji. vynikal v lati
ne. fectine a mathematice.
!Madison byl jednhn z nasieh
nejvzdelanejsich presidentu. Vlel
vyhodu zamoznosti a spolecenske
ho postaveni a z Princetonske u
niversity graduoval jako "jeden
z nejvetsich vzdelancu sve'doby."
Wm. Henry Harrison, tippe-
canoesky hrdina, byl graduantem
HampdenSidneyske kolleje vp
Yirginii. Kollej ta byla sice mala.
ale tesila se zvuenemu jmenu. Po
jeho smrtj byl za presidenta zvo
leri John. Tyler, jenz take studo-
val na kolleji. James K. Polk byl
absolventem Severokarolinske u-
niversity, a po graduaci platil za
jednoho z nejlepsieh znaleu ma-
thematiky a klasiku ze vsech, kte
fi do te doby na torn vysokem uci-
listi studovali.
Dalsim graduantem kolleje byl
president Franklin Pierce, absol
vent kolleje Bowdoinske, a spolu-
zak to spisovatele Nathaniele
Ha-vlhorna, ktery napsal jeho
kampanni biografii. a jehoz za to
Pierce odmenil tim, ze ho jmeno-
val konsulem v Liverpoolu v An-
fflii.
Xasledujiei president Bucha
nan bvl srraduantem Dickinson-
ske kolleje v Carlisle. Pa. Kollej
ta bvla za one doby ve velmi spat-
uem stavu, a budouci president li
toval ze sc nedal zapsati na jim'1
vvsoke ueeliste.
Po Lincolnovi a Johnsovi. kte
fi ne.studovali na kollejich, pfisel
Grant, absolvent vojenske akade
mie ve "West Pointu. kde byl mezi
30 kadety na miste 21. Jeho za
stupce Hayes pozival vysokoskol
skeho vzdelani a za studii viiikal
obzvlaste v mathematice a logice.
Mezi 9 studenty ve sve tfide na
Konyonske koleji, byl prvnim, po
te studoval prava na Hardvard
ske universite.
Zeleny Garfield byl absolven
tem Williamsovy koleje, jejimz fe
ditelem jest nyni jeho syn Harry
Jeho nastupce Arthur byl gradu
antem kolleje Union. Po nem pfi
sel Cleveland jenz nestudoval na
zadnem vzornem ucelisti, ale po
zdeji byl s Hardvardskou univer
sitou stotoznen tak, ze krasna vez
na graduatni skole tamni byla po
jmenovana podle neho.
Mezi dve Unity Clevelandovy
pfisel Beniamin Harrison, gradu
ant kolleje miaminske v Oxfordu.
Ohio, kde si nudne studium zpfi
jemnoval tim, ze si namlouval si.
Garii. dceru pfedsedy kolleje Sco
tta, za zajimavou zniinku stoji ze
jeho spoluzak Reid v dobe jeho
druhe nominace, byl kandidatem
na ufad mistopresidentsky. Oba
vsak byli porazeni
IcKinley ztravil asi rok na ko
lleji Alleghenske v Meadville, Pa.
Roosevelt jest absolventem uni
versity Hardvardske, kde byl jen
prostfedmm studentem. Taft byl
prvnhn muzem na presidentskem
kfesle, jenz absolvoval Yaleskou
universitu.
Wilsonovi se pravdepodobne
dostalo ze vsech presidentu 'nej
rozsahlejsiho vzdelani kollejniho.
Rok stravil na kolleji Davidsono
ve v Sev. Karoline, jest graduant
Princentonske university na- Vir
ginske universite studoval prava.
Dve leta stravil take zvlastnhn
studiem na universite Johna Hop
kinse v Baltimore. Potom ucil na
tfech ustavech.- Bryn Mavrskem.
"Wesleyskem a Princentonskem. V
jeho tfide na Princetonske bylo
122 studentu, a on byl mezi nimi
41.
Bude-li za pfistiho presidenta
zvolen Hughes, bude to prvni gra
duant Brownovy university na
presidentskem kfesle Spojenych
Statu. Prvni cast sveho kolejniho
kursu prodelal na universite Col
gateske v Hamiltonu N. Y., a sta-ne-li
se nastupcem pane Wilsono
vym, i tato universita bude .miti
podil na cti, ze vyehovnla narodu
presidenta.
Neposmivejte se detem.
"Az vyrostu," oznamovala dva-
naetileta Sylva, "budu zpevac
kou." "Co, ty ze budes zpevackou?
No. budes se krasne na jevisti vy-
jim'ati, vzdyt' mas kfive nohj'!"
"Sylva bude zpevackou, he, he,
ne !
A tak to slo dale, aniz by rodi
ce zabranili jednani nerozumnych
deti. Sylva utekla od stolu, pla
cie, a za to byla jeste matkou
plisnena. Jako by na torn nebylo
dosti, sourozenci dobirali si ji jes-
te po kolik nasledujicich tydnu. !
1
Sylva vyrostla, cvicila se zjjevu j
a skutecne stala se zpevackou. A-
e 'n dm'Jniho dne odpira vystu-
povati pfed obecenstvem. v nemz
je kterykoliv clen jeji rodiny. j
"Nejsem nikdy sva, kdyz oni
jsou pfitomni", fikava, "protoze
v detstvi se mi stale posmivali."
Neznate sami takovy pfipad,
aneb i vice? Vime o jiste pani,
ktera fikava :
"Mcji lide doma si ze nine tro
pivali jen sasky a proto nemohoii
ocekavati, ze v jejich pfitomnosti
BBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBvP::::::::-:::i4
BBBBBTlfc-wrriv o il BBBv
citim se st'astnou a jistou."
V kazdem diteti, az na male vy
minky, je trochu barbarismu. Je
vi to krutym zachazenim se zvi
raty a posmivanim se jinym de
tem. Rodice by toho nemeli nikdv
trpeti, maji naopak nalehati, aby
jich deti mely patficnou uctu pro
sve sourozence. tak jako oni sami
ji maji pro ne miti, chti-li od nieh
uctu pozadovati.
Desatero pfikazani pro dopisova
tele novin.
1. Nebiides psat na obou stra
nach papiru. ponevadz jest rfeba
nekd" rukopis mezi nekolik aze
cu rozdelit, tedy roztfihati.
2. Budes psati zfetelne a srozu
mitelne, nebot nemas prava ani
redaktora ani sazece 0 jich cas 0
kradati, tim ze jim ukladas, aby
tve kliky haky rozlustili.
3. Das pozor hlavne na vlastni
a cizi jmena, ab' nepovstalo ne-
jake nedorozumeni.
4. Nebudes psati drobnym a ta
ke hustym )ismem, nebof sazee
musi cisti rukopis ve vzdalenosti
asi pul yard 11 a redaktor mnohdy
meniti.
5. Clanky pis kratke nebot ne
cita rad kazdy dlouhe historie.
6. Sve jmeno a uplnou adresu
pokazde udas; ponevadz redaktor
snad bude si pfati vstoupiti s te
bou ve spojeni, a vidi-li zfetelne
jmeno, povazuje dopis za spravny
a vi na koho se ma spolehnouti.
7. Neuzivej papiru tenkeho, by
sazec a korrektor pfi eteni tveho
dopisu si oci nepokazil.
8. Tuzky se chran a uzivej rade
ji inkoustu cerneho.
9. Pfikazani tato dobfe si pama
tuj. a abys jich nezapomel, vystfi
hni si je a povez tarn, kde je bu
des miti stale na ocieh.
10. Die nich-li se zachovas, vita
nym budes hostem v redakeich ;
nebudes-li se jimi sj)ravovati. po-
i
vandrujou tve dopisy do kose.
Vcasn6 vstavani.
C'asne vstavani povazuje se 0
bycejne za obtizne a namahave.
roto se vzdy najde rano nejaka
omluva. Mnohemu zajiste schazi
ku vstani odvaha a dost jest tako
vyeh. ktefi si mysli rano v poste
li, ze jest jeste moe brzy.
U dospelych ktefi pochopili roz
kos casneho vstavani, neni tfeba
velkeho sebezapfeni a namahani'
aby tomuto zvyku li nine pfivykli. I
Jsou ovsem take chvile, kdy mu
ze kazdy bez obtize rano vstat,
jako iia pfiklad pfi chystani se
na cestu, neb pfi odbyti nejake za
milovane prace, ku ktere jinak ca
su nezbyva. Kde jest vule tam
jest take skutek tot' pravdive
pfislovi. Yide jest vsak obtizi, ano
i tam, kde zvyk napomaha, neci
ni vstavani pfijemnym. lame se
nutit abychom povazovali casne
vstavani za blahodarnou povin
nost; pro telo jest to zdrave, a
pfinasi nam vice casu, nez coko
liv jineho. Jest to denni pfilezi
tost k sebezapfeni a podporuje
ro veselost a dobrou naladu. Take
docilime klidnym a nerusenym
rannim casern pfilezitosti k na
hlednuti do nasi duse.
Ysechny domaci prace byehom
pokud mozna rano odbyti, nebo
ziska se tini denne nekolik hodin
k jinemu zamestnani. Rozdil mezi
vstavanim v 6 a S hodin obnasi
v 40 letech 29.000 hodin aneb tfi
roky, 120 dni a 16 hodin nebo 8
hodin denne po deset let, takze
vstavani 0 6 hodine vzhledem k
obchodu jest rovnez tak dobre, ja
ko byehom zili 0 deset roku dele.
Zahy z rana jest take duch ei
lym a kazda prace rychleji se od
byva. A jak pfijemnou jest pro-
"Nemuez
ehazka do zeleny ch lucin!' Anor
ranni ptace dal doskace.
Kartace na vlasy vy cisti se v
studenem roztoku sody lepe nez
v horkyclr mydlinach. Soda se do
bfe a rychle spojuje s tuky, vyci
sti kartac a zbavi ho mastnoty i
bez tfeni, kdezto v mydlinach kar
tacove chlupy zmeknou a easto I
doeela se zkazi.
Nater finsky na zelezne nacini
i proti rezu sklada se z jedne a pul
j easti kalafuny a desiti casti rybi
;ho tuku, smichanym na kasi k
nimz se pfida deset casti zitn&
mouky 4 casti skalice bile a deset
casti vody. Yse se smicha nad 0
hnem s barvou a jeste za horka.
se natira.
Kozesinove zbozi (rukavnikyr
cepice boa a j.) musi byti po pra
ni dobfe v cistern benzinu z myd
la vy)rain nebot zbyle v nieh
mydlo by chloupky slepovalo. Pa
uplnem vysehnuti rozklepou se a
vlas kartcicem se iirovna, pfipad-
ne prosypou se a promnou se pfa
kem klouzku, ktery se pak vypra-
SI.
fleku."
ev vork Telc3rajn-
mi
EM
i
1
