Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Dec. 21, 1914)
K utoku Nemcu na Anglii. Javno ocekavanv iitok nemecke ho lod'stva na Anglii se tedy ko neene dostavil, a skoncil spise di vadelnim efektem nezli nejakym vykoneni. jenz by mold miti dide zity na celkovou situaci na mofi. Nemei, vyuzivse seslabene blokady anglickeho lod'stva, jehoz znaena ciist dli dosud v Atlantic kem oceane od tukani s nemeckou eskadrou u Falklandskych ostro vii, vyslali nekolik rychlych kfizni ku k severnimu pobfezi Anglic, a po oomoaraovani m neopevne- 1- nych mest, pri cemz zabito bylo irejakyeli padesat bezbrannycli ob- canu, muzu. zen i deti, jakoz i po- bofeno neco budov. krizniky vra tilv se zpet- To jest stezi vykon, ienz by mold Nemeum prinesti ne- ia nejVetsi valeenou kofist, zaku- su, aby mold se venovati spisova jaky zisk ve valeene situaci. Podo- sja 7 vlastni zkusenosti, jakou ce- telstvi i herectvi, ovsem ochotni hk se bombardovani neopevnenych nu piatj jej Sp0jenci, kteri se za ckemu. C'tyfi roky na to fidil di uiCst Zeppelinovymi vzducholode- nj Djjj Anglicke casopisy jsou u-jvadlo na "Kajetance". kde ocliot ini na poeatku valky. Zpusobeno jiStaviene pfeplneny nadsenymi mci brali eesky. Roku 1S42 vzdal tim trochu sensaee. povrazdeno ne- zm-avami o statecnem chovaiu se 'se voianeinv a zaroven s Kolarem co bezbrannycli lidi. PL 110 mnobo skody na majetku, a na ko- nec cela billance vyznela v nepro spech Nemecka, sesilivsi proti ne inu nepfatelski' smysleiii v neu trahiicli zenncli, zvlaste ve Spoje nych Statecb. po jejichz pfatelstvi se Neinci v posledm dobe tak iisi ?vne paebti. Xicmene zustava zde fakt, ze bfeby A'elke Jiritanie, po vazovane tak dloulio za uplne bez )ecne pfed vpadein nepntele, sly fcely hfmeni odpurcovyeh del, bri tieka krev prolita byla na pude ot ciny poprve za vice nez sto let. Dejiny zaznamenava.p mnobo in vasi a utoku na breby Anglie. Nej starsnni navstevniky tecbto ostro vii, obydlenych Kelty, byli Feni- eane, ale tito pficbazeli jako kup 1 1 ci. Jejich vynosny obehod upozor- hajila Sueeky priip'nv v delce 100 yy opravdu stelesnenim vlastene hil vsak na tyto ostrovy Julia Cae- 'kilometru, a aby obsadila se svym 'cke romantiky buditele naroda. V sara. ienz nodnikl proti Angii dve 'voiskem mesto Kurnu. A'oienske roee 1834 bvl take redaktorem v vypravy. jez vsak nemely valnych vysleciku. leprve jeho nastupce Claudius polozil tu pevny zaklad a slo k hromadneniu stehovani An- Sasu z nynejsiho Danska a let! zazila Anglie dva velke vpady, od Danu, jejichz slavny kral Knut v0. Nebot nejen ze Velka Britanie . J8C2 v Rotterdamu, v n-vys'ovne zmocnil se vlady v Anglii, a v dm- poeita na nejbohatsi kofist s nej-, touze )0 vlasti ceske. Zaklady hu he polovici dostavil se normansky mensiini obetmi, chystajic se zabra d-!ni mu vs'epoval jeho otee, u vevoda Vilem. zvany Dobyvatel. ti Egypt, nemeeke osady v Africe. 1 cdtel-hudebnik velmi bore, nebot' jenz v botve u Ilastingsu v roee Babylonii a nektera souostrovi v jiz jako hoeh sestilety lmil vefej 1066 porazil jednoho z nasledniku Oeeanii a Pacifickem oceane, ale ne na fletnu. Rosicky dekan Ig Ivnutovych a zmocnil se vlady. Od 'soueasne kuje pikle proti spojen- 'nac Kuchynka poslal maleho teto doby datuje se rovnez puvod'fim. kteri ji vitezstvi nad nejne- skroupa do Prahy, a opatfil mu nynejsi anglicke feci, jez povstal bezpecnejsim soupefem umoznuji, misto vokalisty v Tyne a v Lore smesi starych anglosaskyeh a kelt- 'zejmena proti Rusku, jehoz vzru-' te. Pozdeji studoval v radci Kval. skych slov s vyrazy iraneouzsky- mi, pfinesenymi Normany. Od te doby nebyla Anglie vazne obroze- na az do roku 1588, kdy povestna nepfemozitelna Armada vyprave- na byla spanelskym kralem Fili - jiem II. proti kralovne Alzbete. Armada stekala se s zalostnym koncem. V kanale La Manche za chvacena byla divokou boufi, kte ra pfes polovinu je jich lodi zni eila. Tehdy dala kralovna Alzbe ta raziti pamatny peniz s napisem "Afflavit Deus et dissipati sunt" (Dechl bull a rozptyleni jsou). kte rehoz naisu, mimochodem feceno, uziva Chicagsky Staats Zeitun trochu pfedcasne fi nadsenem po isn lir'iniwki'bn utoku. Andieke lod'stvo ma daleko ke sveinu idyleni. a kdybyehom chteli brati 7. dejin oueeni. jak skoneili ti, kdoz vypravovali se k napad'Mii Anglie, nedopadlo by porovnani pro Nemeeko pfilis mnobo slibne Frapantnim pfikladem toho jsou Holland 'ani. X sedmnactem stoleti byli Hol la ml "ani mohutnou namofni mo"I, a jejich slavny admiral De Ruyter zpusobil Anglicanum nejednu ue fijemnou chviii. V roee 1667 vni kl do siti Temze a znicil zakotvene tain lodi anglicke. Take tehdy n bylo pobfezi Pritanie jisto ani na chviii pfed nepfitel em. Ale dues Hollandsko jest zemi pomerne patrnou, se stinein by vale slavy a A'elikosti. s nepatrnym zbyLkem za m of skych osad, a nad fisi Velke Britanie slunce nezapada. Ke kou ci osmnacteho stoleti a m eric ky ;d miral John Paul Jones behem re volucni valky navstivil bfeby An- a po dva roky pfipravoval ostrovni fisi nemalo nesnazi. sledni vnad nepfatelskych iboru do Anglie udal se roku 1797, kdy druzina Francouzu v poctu 1,400 muzu pod velenim generala Tatea, irskeho dobrodruha, vysedla na bfeh "Walesu, ale s vysledkem cha trnvm. Bvla nucena vzdati se mist ni miliei, aniz by byla s to zpiiso biti nepfitel i nejake ztraty. To by lo posledne co nepfitel ohrozil pfi nio bfeby Anglie, ktera po 117 let neznala nepfatelskeho utoku z vlastni zkusenosti- Jak velika byla moc Napoleonova a jeho valecny renins, nfeee nebvl s to. aby pu- ..r.cl iirtT-v;'irlcti-i im "ipii vbistrn un- JlVJ'lim.iHii nt . . I j(ju a )VIX to Anglie, jez na kjuec pf-jvodila pad nejvetsiho valecni-' ka jakoho znaly dejiny. livlo bv zadoucno, abv take An- crlie. ktera iiz nyni cini si naroky 1 . - . . r .anglicke armady. a jsou same iom mv Atkins sem. Tommy Atkins lam. ze nonialu ansrlicka vefejnost . i musila by se domnivati, jako by to kdyz pomery divadla se zmenily, byli Britove, kteri na zapade dri stla se fiditelem koeujici spolecno priliv teutonskeho more. Celkovajsti. pri cemz trpel nejen hmotne sila briticke vypravy na kontinen- a dusevne, ale i telesne az do roku te neobnasela nikdy vice nez 150,-. 1S55, kdy zemyel v Plzni. 000 muzu, a zatini co Francouzove j Dramaticka prace Tylova zaca drzeli linii v delce nejakych dve la kusy historicko-vlastenckymi, ste mil, Anglicani byli rozlozeni jidiz jest cela fada- Nektere jsou na f route stezi dvacatou cast toho. ; dosud na jevisti, jako: "Strako- hrezitim Earl Kitchener oznamuje, ze liovji auglicka armada v sile jed noho milionii muzu bude pohotove na jafe, kdy valka bude jiz ze tri ctvrtin dohrana. Kdezto vsak na sesileni spojeneu ve Francii nema Anglie dosti voj- ..l.-n rlncti i-iTnctvpfllrn nbv 11- 1UU UUOU i wv.--.. J - - stredisko Turecka v jizni Babylo- ni jimz si zajist'uje kontrolu no- Ve obchodni cesty do Orientu Ma- iou Asii. Obehod, obehod a zase ob- ehod. tot Drvni a posledni myslen- hou, iakou Anglie hraje v teto val- stu se. obava. Z toho cluvodu an - , glieke lodi nechaly bombardovj'ini Kotoru a odebraly se v ne.vetsnn jspeehu k utokum na Dardanelly, kdyz rychly vpad ruskych sboru .do Armenie zdal se pfedpovidati, 1 Caf ibrad stane se zahy sidelnim mesiem earn, j iuiiu umuuu unu by jen davkou spravedlnosti pro Anglii. kdyby nepfitel vvstoupii na jeji bfeby. f tok Nemcu ovsem ninoho neznamena : jest to spise va leene extempore, nezli vazne mine ne najiadeni odpurce v jeho vlast nim brlohu. Bdo D7 potfebi km tejsi rany. aby Anglie bda vyru sena z vedomi sve bezpecnosti. Nemei nroievuii ovsem neinah nnrlspTiT nad tim to zdafilvm r.to- roz-'kem; ale jest pochybno, zdali je jieh radost jest vetsi, nezli uspo- kojeni anglickeho minisl ra valky, earla Kitchenera. jehoz starosti nad malym nadsenim rkrutu k hlaseni se do vojska jsou ilmto u- tokem nepfitele na nedotknniel ne bfeby Britanie nemalo ulehee nv. Kde domov muj - Hej Slovane! Due 21. prosinee bylo tomn 80 roku. od doby. kdy poprve zaznela na jevisti pisen "Kde domov muj?" Zapel ji tenkrate znamy pe vee eesky. basista obsahlelio hlasu a cini, Karel Strakaty. jako vloz ku eis. 10 ve frasee -l- K. Tyl a "Fi dlovacka. aneb Zadny hnev a zad na vvacka. Podavanie cteiiafum nasim v kratkosti, vedle popisu vzniku na rodni pisne nasi take nektera data ze zivotu skladatelu jeji i rozsifo- Po-'vatele neunavneho a vzporamame pri te pfilezitosti take toho, ze v tyz rok bylo to 1834 v listopa du, slozil take slovacky basnik Sa mo omasik svou '"Hej Slovane, jeste nase slovanska fee zije." I o neni se nizeji zminime . Slova napsal Jos. K. Tyl a vlozil je ve jmenovane jiz frasce do ido hy staremu a slepemu zebrakovi Maresovi. Napsana byla v listopa du, asi v tu samou dobu kdy "Hej Slovane". Josef Kajetan Tyl narodil se v Kutne Ilore due 4. unora 1808, stu doval v Praze a Ilradci Kralove. lrrlo volkv vliv na nebo mel TCI 10- v v v. v. - " pera. V roee 1828 studoval v Pra ze ze filosofii. ale brzy sbebl se stu- dii a stal se koeujieim bercem. Ro- ku 1S31 v Praze vstoupil do voien skeho uradu, kdez nalezl dosti ca- .se stal reziserem eeskeno clivadia v Ruzove ulici, ktere patfilo k di- vadlu stavovskemu. X roee 1851, 'nickv dudak", "Jifikovo videni" i . .. a j. Z prazske frasky "Fidlovac- ka , jak jiz feeeno, pochazi "Kde domov muj. Tyl vsak napsal ce- lou fadu novel historickych, dale lieieich soucasnou spolecnost ees- kou. Zivot jeho byl skuteene po- t-x-oonn niivruln n v tpkveb dob;'n;b O V V 11 iituvv, n ' , . ' Kvetu ceskych" a zastaval ufad ten az do roku 183 a potom zase 0d roku 1841 do 1845. Casopis ten bvl stfediskem mladsich beletristu a bvl velmi citan. c:eh r Pardubec a zemfel 7. unora - v roee joi'.i uou se iai-i Prahv. abv st uloval filosofii. V r 1S2"2 zpival s? svvm pfitelem Kro vem, ktery slozil 'Tlusitskoti", clim'ii stnvnvskeho divadla. S nekterymi pfateli se uradil, zf-1 budou zpivati oeskou operu a take lined se pustiii do opery "Svyar ska rodina" od WV.gla, kterou 22. prosinee 1823 provedli. Byia to prvni eesky hrana oiiera. V roee 1825 slozil sam operu ' Drateidk." na slova J. K. Chmelenskelie. kte ra provozovana byla prvn" due 2. unora 1826 a s nadsenim velikym pfijata. Fdrzela se az do roku 1S 05. Nyni deji se znovu pfipravy a by se objevila na jevisti. Mimo teto napsal jeste nekolik oper eeskyeb i nemecke. Nesmrtel nost ovsem mu pfinesla pisen 'Kde domov muj." Psal ji v listopadu 1834 v noei u luzka sve chore man zelky. ktere se nevylovne libda. Manzelka Skroupova byla ro.ena Koudelkova z domu "ii lumii" z Myslikovy ulice. na ni'miz jesi pfi pevnena pametni deska. Vdasajiei, ze tarn skroup zil n hyninn nasi oiwii lfvnnn doekal se ieste. ze - "Kde domov muj" stal se bym nou narodni. Zivot skroupiiv byl velmi pestrym. Pusobil na mnoha mistecli jako fiditel znevu. v loce 1842 byl zvolen fiditelem piaske konservatofe. pfedcasne vsaic byl pensiovan. coz jej tranib, prave tak jako neuspechy jeho upev, a proto pfijmul misto kapelnik i u nemeckeho divadla v Role. l:me a Amsterodame- V roee IS 31 z-idal o misto kapelnika u Proz im ilho divadle v Praze, nedostal jej. Pra hu navstivil, ale roznemohl 5-e a po navratu do Rotterdamu zemfel. Dues ani neiii znamo misto, kde le zi. Vi se jen, ze kdesi na evangeli ckem bfbitove. Knisna melodic svedla mnobo skladatelu k zpra covani umeleckemu. Nejkrasneji vsak ji vyuzil Antonin Dvorak nad heme overture meziaktni hudbe a melodramech v F. F- Sambei'ka 'Josefa Kajetan Tyl', kde ji ne chal rozvinouti celym jich -trva-inm, pouziv ji jako thematicky podklad. Skroup slozil mnobo ji nych pisin. z nichz asi 50 vy:v,lo tiskem. Tretim muzem, jenz si o l.ymnu iskal zasluby jey.w. rozsirovanim. j jest. Karel Strakaty, openu pevee j elikeho jmena, narozmy 2. cor venee v roee 3 SO 1 v lMatn.' a ze mfel v Praze 26. d'ibn.i ISil. ne nechav se nikdy lak.'li a ii urj vyhodnejsimi naSdiHcami z ciziny, zustal veren Praz"- Xadani hudi b in jevil od utleho ii'.i.'u'i a ji:": v ro ee 1823 vystouiu'l jako solov zpe iik na koncertecb. Studoval pr;'i va po tfi behy, ale pak neehal se pfinutiti tehdejsi.n feditelem sta ovskeho clivadia, Janem Stepan kem, vrbl se na drab i divadidm. Poprve vvstoupii 'lc Ki:u- zelniku" v roee 2 a jak , ;.. podotkli 21. prosinee 1 ."'! pu.d v Tylove '"Fidlo.M' pisi-n ze braka ''Kde domo ' muj." Psobi va melo.lie a krasrv bins nor -el-a- posluclurce chlaibinn. Zaiiy ; i sen se stala lidu neposl ' adatehiou. zvlaste pak, kdyz Strakaty s bari tonistou Janem Piskem na vsech koncertecb v Praze i )o venkove ji predm'iseli. Pisen byla poprve y tistena v roee 1838 v I. dile v Che lenskeho "Tence"- Prosta, tkliva slova a libezna me lodie byla v dobe oslreho dualismu hlasatelem velike mysleuky lasky k vlasti a az do druheho politieko ho probuzeni ceskebo v leU-eh se desatveh nadsene bla zvlastT1 zpi- vana a do dnes se udrzela jako jhymna naroda ceskeho, znama oe lemu svetu. Nekolik slov jeste o skladateli hymny: '"Hej Slovane." Samo lo- masik narozeny v roee 18!.; Zeslavske Teplici v unraeu. i:aa gelicky farar a spisovatel na sve eeste za stndiemi stavel se v Pra ze a jednoho nedelaiho odpoledno zasel do divadla, kde so hralo pra ve eesky. Rozbolestnen, ze divadlo bylo takrka prazdne. odesei domu a dal se do psani. Take ceiy zivot eesky v Praze jej k tomn ponou kal, bylo to zvofeni vlastne a proto v nadeji v lepsi budouenost slovan stva celeho napsal 'IIej Slovane." Pozdeji iisen podlozena byla na pevem polskeho mazura a dnes jest znama vsem Slovanum jako hym na slovanska. Piseii byla poprve vytistena v kalendafi Fejerpata k'yho v roee 1868. Tamasik zemfel orr- m X.-. v roee loot v Linucm- Ceska Amerika a trpici domovina. A "Sokole Ameriekem" pise -lo-sef Cermak: Ma se vseobeene za to. ze nas nai-od oeit'uje se na prabn velkyeh )fevratu a tu vznikla v eeske Ameriee myslen ka. ze byehom my, jako vend synove naroda nemeli zustati necinnymi. kdy narod ten oeit'uje se na prahu udalosti dejin ne. Jak dalece ceska Amerika niu ze miti vliv na beh udalosti sveto vyeh jakym vlivem mu.e zasahnou ti tarn, kde rozhodovano bude o osudech narodu. neni-li pfed eas ily m einiti jiz nyni pokusy. pokud nelze s ureistosti jifeilpoveiliti vy sledek kazdeho zapasu. jehoz de jistem stala se Evropa. o torn mu zeme miti kazdy sve nahledy. a niz byehom chteli nekomu v jeho snaze pfekazeti. Ale kazdy clen nasi eeske vetve ma ju-avo pro- jeviti nesjiokojenost nad tim. ze veci tak dalekosahlc, )Ovolane kruby nebyly s to dorozumeti se. abv k tak velkemu cili raeovano bylo usilim spoleenym- Pohledne me co v tak vazne dobe odehrava se j)fed nasimi zraky. Ani ta snaha pfispeti narodu k lepsi bndouenos ti neni s to potlaciti v nas zakofe- nelou fevnivost i v tak vazne chviii rozdvojujeme se na 'vy chod" a. "zapad", i v tak vaznem nade vse diilezitem podniku, rusi iodnn teleso zumvslne veskerou harmonii jen z t( obavy, aby tele so drub nehralo pryni housle. Iloj, jak dmouti se musi pychou hrud" kazdeho Cecho-Americana pri po hledu na ten zjev budoenosti nasi stare domoviny, my Iia.st.-nme so o to, ktery z lias jest pro tak vel ke dilo povolanejsim, spiifobilej sim. kdo z nas jest s to voliti lepsi cestu. At' uz o tak dalekosahlem podniku ma kazdy z nas nazory ja kekoliv, at vefime. ze bias nas pronikne az k zelenemu stolu sliro mazdenych diploniatu anebo ne, rece jen kazdy chovati musi pra ni, kdyz pokus ucine byl aby akce ta byla dustojnou zivlu pokrocile ho. aby byla dustojnou vetve knl turinbo naroda. Akci takovou ri diti by melo veskerou duverou po zivajiei teleso ustredni v telese tomto kristalisovati liy se mely vsechny navrhovane kroky, spuso by. eesty. ale tot ovsem jest zad'i no mnobo- Sly Tecbove amerieti abveliom dali se vesti jedinou. Jiyl" sebe sehopnejsi hlavou? Tot' neslycbano ! Naopak my veri me, ze eim vice blav, tim vice smy ! iSu a ja k tomn dodavam : einkostely jsou pfeplneny ranenymi vice blav, tim vice bezhlavosti ! Jakv niuze bvti vvsledek takove praee? Dnes zat'uka u diplomatie- kyeb dvefi A, zitra B A bude chtiti to. B zase ono, az jednoho krasneho dne zafvou se d,vefe pfed A i pfed B. Nedivil bych se. kdyby z Ceeh pronikla k nam ozvena teehto slov: "Chran nas pane, pfed nepfateli dovedeme se uz o- chaniti sami !" Zena 150 roku stara. Catalina Alianza, ktera byla starsi nez Spojene Staty anebo prohlaseni neodvislosti. zemfel a v minulych dnech v nemocnici v Ha vane na Kube. Zemfela ze stra- ehu. nebot' se domnivala, ze padla do rukou Guard ia Civil a. ktery. jako vudce desitilete valky v roee 1866. zavrazdil mn oho svych spo- luotroku na panstvich velike rodi- ny Pulidovy, nedaleko mesta Gui- ra de Melena. Byla tak ustrasena. ze stala se idiotkou a zustala torn stavu az. temef do sveho sko- MU O stafi teto zeny nemuze byti zadny eh pochybnosti. Nalezala se v seznamu otroku, ktere Don An tonio Pulido dal sveinu synu v ro- ce lo:'. y te ciooe uyia siu.kuh a mela maleho ehlapecka. To bylo pfed 145 roky. Catalina tvrdila. ze 150 roku stara, ale die vseho byla starsi a bylo ji jiste aspon 15 r-i vice let. kdyz dala zivot diteti- Stara zena tato stala se idiotem kratce po najezdu Guardia Civila na panstvi Pulidovo. ktery povra- zdil mnoho otroku, jezto byli ob vineni: ze chteji ziskati svobodu. V te dobe byla jiz znacne starou a povazovana byla za neskodnou a lroto ponechana byla ve sliiioe v Pulidove dome. Po vypaleni mlynu Maximo Gomezem v roee 1896 Ca talina zmizela a melo se za to, ze zahynula pri pozaru. Pfed nejakou dobou delnici, za mestnani pri odklizeni zbytku sta reho mlyna na Pulidovu panstvi, lifisli na nebohou zenu. Nalezala se ve skrysi. Zprvu delnici se Jo in vsleli. ze je mrtva. ale kdv. se ji dotekli, rozlehl se vykfik. Sta- fenka uehylila se do blizke travy a prosila. aby zivot jeji byl ji za ehovan. Byla poslana do nemoe niee v Ilavane. ale byla tak ustra sena. ze nechtela ani jisti- Pfes to vsak udrzovana byla )omoei kr micieh prist roj u pri zivot e po ne kolik dni. Pfed svym skonein na byla smyslu a udala. ze je 150 ro ku stara a ze jeji jmeno je Cata lina Alianza. Lekafi. ktefi ji osetfovali. pro hlasili. ze jeji prohlaseni je die vseho pravdou. Ze udrzela se tak dlouho na zivu pfisuzuji tomn. ze uplne zivila se stravou rostlinnou. kofinky. cukrovkou, jistym dru liem travy. ovoeem a vejci ptaku. V okoli mista. kde byla nalezena. nebylo znamek. ktere by nasved eovaly. ze si nekdy rozzehla ohen. Na sobe mela pytel, ktery pravde jiodobne nekde nalezla a do nehoz si ucinila otvory pro hlavu a pro nice. V ukrytu jejim nalezeny by ly skofapky vajec a zbytky potra- vin, ktere pozivala. Pfipad tento vyvolal v lekarskyeh kruzich na Havane velkou pozornost- Jak je v Cechach. Zly osiul hrdinske male Belgie vzbudil vsude hhrbokou soustrasf, lee kdyby znamy vseck skutec nosti v Cecliach, v teto zemi dosta- lo by se tez sympatii sveta. A to dvou pricin, pfedne ze vsecko muzske obyvatelstvo Ceeh bylo prvni, jez poslano bylo na bojiste rakouske armade, a za druhe, ze Techy jsou nyni iitulkem vsech u prehliku ze zt'ini. kam Rusove vtr bli, hlavne z Ilalice a Flier. Utr peni uprchliku jest vsak velike. Mnobo zen a deti zemfelo vysile nim a hladem na ceste. Obyvatel stvo C'ecb jim pomaha co nejvice niuze a jak mil jeho pomery dovo luji. Lec pomery v Cechach jsou takove, ze Cechove mohou malo pomoci. ponevadz potravin jest ma 1 jlo a tak i mist k ubytovani. Yseckv skoly, hostince, kasfirna a jina ve- fejna i soukronuia mista, jakoz i ivojaky a uprchliei mohou byti ubv tovani jen v soiikromyeh budo- tovani jen vach. V Caslavi jest dvakrat tolik ra nenych vojaku. jako vseho obj'va-telstva- V meste S. jest vice upr chliku nez obyvatel domacich. Straeh pfed cholerou jest veliky, ponevadz mnoho pfipadu teto na kazlive nemoci objeveno bylo v armade a lid se boji, ze raneni za vlecnou cholerou do Ceeh. Nej- smutnejsi skutecnosti jest, ze ees ky prumysl a obehod byl znicen valkou, coz zpusobilo nevylictel nou bidu, zvlaste mezi mestskym obyvatelstvem. Lec venkovske, to jest rolnicke obyvatelstvo neni na torn mnoho lepe. poneva nemii ze obstarati osev poli a obstarati svj'i hospodafstvi njisledkem neji- stoty a nedostatku sil muzu a ji ne pomoci. V mnoha vesnicich zu stalo jen nekolik starych muzu ze vseho muzskeho obyvatelstva. Jest mnoho mest a vesnic v nichz vsiehni muzove. ktefi sli dq val- ky. jsou bud' mrtv nebo raneni, nebo v zajeti. liudoucnost obyva- telstva Ceeh hrozi byti beznadej nou. Mnoho usedlosti a zavodu se rozpadlo a jejich dfivejsi niajite le. jsou ozebraceni- Chudi zmira ji jiz vsude v jiravem, slova smy slu hladem. Jest projevovana na deje. ze amerieti Cechove pfispe ji aspon ponekud zmirneny byly ty hrozne, nevylicitelne pomery. Nova Vlast kalendaf na rok 19 15 posilame kamkoliv vyplaeene za 50et. Jest v ikmii velmi zajima va cetba. A TRIUMPH IMTHEAKT OTDRVIfim Padoucnicke zacHvaty. Golconda, Nev. duben 1912 Od te doby co jsem zapocal uzivat Pas tora Kocnig-a Nerve Tonic nemel jsem zad ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911, a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace. Drive se kazdy obaval me dati praci protoze ;.m m?l 7arbvatv Dadoucnice kazdodenne po mnoho roku, a nyni preji si vsiehni abych pro ne delal, neb vedi, ze nyni jsem jicn sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha neb nemuzu jej dosti vynachvaliti. Walter Heard. Zazracne ! Grandview, Wash, srpen 1912 Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde dva neb tri tydny od 33 let, kterych me le kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzf vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla jsem zachvacena timto neduhem jiz po cele dva roky a take se citi'm dobre. Pusobf pri zazracne. Pan! J. S. Griffin. ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo vych nemoci a vzorkova lahev leku na kterou koliv adresu. Chudt pacienti dostanou muj lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876. a ktery nyni pfipravuji. KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL. 62 W. Lake Street, poblize Dearborn. Naprodej v lekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5. 00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.