Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19??, December 21, 1914, Image 2

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    K utoku Nemcu
na Anglii.
Javno ocekavanv iitok nemecke
ho lod'stva na Anglii se tedy ko
neene dostavil, a skoncil spise di
vadelnim efektem nezli nejakym
vykoneni. jenz by mold miti dide
zity na celkovou situaci na
mofi. Nemei, vyuzivse seslabene
blokady anglickeho lod'stva, jehoz
znaena ciist dli dosud v Atlantic
kem oceane od tukani s nemeckou
eskadrou u Falklandskych ostro
vii, vyslali nekolik rychlych kfizni
ku k severnimu pobfezi Anglic, a
po oomoaraovani m neopevne-
1-
nych mest, pri cemz zabito bylo
irejakyeli padesat bezbrannycli ob-
canu, muzu. zen i deti, jakoz i po-
bofeno neco budov. krizniky vra
tilv se zpet- To jest stezi vykon,
ienz by mold Nemeum prinesti ne- ia nejVetsi valeenou kofist, zaku- su, aby mold se venovati spisova
jaky zisk ve valeene situaci. Podo- sja 7 vlastni zkusenosti, jakou ce- telstvi i herectvi, ovsem ochotni
hk se bombardovani neopevnenych nu piatj jej Sp0jenci, kteri se za ckemu. C'tyfi roky na to fidil di
uiCst Zeppelinovymi vzducholode- nj Djjj Anglicke casopisy jsou u-jvadlo na "Kajetance". kde ocliot
ini na poeatku valky. Zpusobeno jiStaviene pfeplneny nadsenymi mci brali eesky. Roku 1S42 vzdal
tim trochu sensaee. povrazdeno ne- zm-avami o statecnem chovaiu se 'se voianeinv a zaroven s Kolarem
co bezbrannycli lidi.
PL 110
mnobo skody na majetku, a na ko-
nec cela billance vyznela v nepro
spech Nemecka, sesilivsi proti ne
inu nepfatelski' smysleiii v neu
trahiicli zenncli, zvlaste ve Spoje
nych Statecb. po jejichz pfatelstvi
se Neinci v posledm dobe tak iisi
?vne paebti. Xicmene zustava zde
fakt, ze bfeby A'elke Jiritanie, po
vazovane tak dloulio za uplne bez
)ecne pfed vpadein nepntele, sly
fcely hfmeni odpurcovyeh del, bri
tieka krev prolita byla na pude ot
ciny poprve za vice nez sto let.
Dejiny zaznamenava.p mnobo in
vasi a utoku na breby Anglie. Nej
starsnni navstevniky tecbto ostro
vii, obydlenych Kelty, byli Feni-
eane, ale tito pficbazeli jako kup
1 1
ci. Jejich vynosny obehod upozor- hajila Sueeky priip'nv v delce 100 yy opravdu stelesnenim vlastene
hil vsak na tyto ostrovy Julia Cae- 'kilometru, a aby obsadila se svym 'cke romantiky buditele naroda. V
sara. ienz nodnikl proti Angii dve 'voiskem mesto Kurnu. A'oienske roee 1834 bvl take redaktorem
v
vypravy. jez vsak nemely valnych
vysleciku. leprve jeho nastupce
Claudius polozil tu pevny zaklad a
slo k hromadneniu stehovani An-
Sasu z nynejsiho Danska a
let! zazila Anglie dva velke vpady,
od Danu, jejichz slavny kral Knut v0. Nebot nejen ze Velka Britanie . J8C2 v Rotterdamu, v n-vys'ovne
zmocnil se vlady v Anglii, a v dm- poeita na nejbohatsi kofist s nej-, touze )0 vlasti ceske. Zaklady hu
he polovici dostavil se normansky mensiini obetmi, chystajic se zabra d-!ni mu vs'epoval jeho otee, u
vevoda Vilem. zvany Dobyvatel. ti Egypt, nemeeke osady v Africe. 1 cdtel-hudebnik velmi bore, nebot'
jenz v botve u Ilastingsu v roee Babylonii a nektera souostrovi v jiz jako hoeh sestilety lmil vefej
1066 porazil jednoho z nasledniku Oeeanii a Pacifickem oceane, ale ne na fletnu. Rosicky dekan Ig
Ivnutovych a zmocnil se vlady. Od 'soueasne kuje pikle proti spojen- 'nac Kuchynka poslal maleho
teto doby datuje se rovnez puvod'fim. kteri ji vitezstvi nad nejne- skroupa do Prahy, a opatfil mu
nynejsi anglicke feci, jez povstal bezpecnejsim soupefem umoznuji, misto vokalisty v Tyne a v Lore
smesi starych anglosaskyeh a kelt- 'zejmena proti Rusku, jehoz vzru-' te. Pozdeji studoval v radci Kval.
skych slov s vyrazy iraneouzsky-
mi, pfinesenymi Normany. Od te
doby nebyla Anglie vazne obroze-
na az do roku 1588, kdy povestna
nepfemozitelna Armada vyprave-
na byla spanelskym kralem Fili -
jiem II. proti kralovne Alzbete.
Armada stekala se s zalostnym
koncem. V kanale La Manche za
chvacena byla divokou boufi, kte
ra pfes polovinu je jich lodi zni
eila. Tehdy dala kralovna Alzbe
ta raziti pamatny peniz s napisem
"Afflavit Deus et dissipati sunt"
(Dechl bull a rozptyleni jsou). kte
rehoz naisu, mimochodem feceno,
uziva Chicagsky Staats Zeitun
trochu pfedcasne fi nadsenem po
isn lir'iniwki'bn utoku. Andieke
lod'stvo ma daleko ke sveinu
idyleni. a kdybyehom chteli brati
7. dejin oueeni. jak skoneili ti,
kdoz vypravovali se k napad'Mii
Anglie, nedopadlo by porovnani
pro Nemeeko pfilis mnobo slibne
Frapantnim pfikladem toho jsou
Holland 'ani.
X sedmnactem stoleti byli Hol
la ml "ani mohutnou namofni mo"I,
a jejich slavny admiral De Ruyter
zpusobil Anglicanum nejednu ue
fijemnou chviii. V roee 1667 vni
kl do siti Temze a znicil zakotvene
tain lodi anglicke. Take tehdy n
bylo pobfezi Pritanie jisto ani na
chviii pfed nepfitel em. Ale dues
Hollandsko jest zemi pomerne
patrnou, se stinein by vale slavy a
A'elikosti. s nepatrnym zbyLkem
za m of skych osad, a nad fisi Velke
Britanie slunce nezapada. Ke kou
ci osmnacteho stoleti a m eric ky ;d
miral John Paul Jones behem re
volucni valky navstivil bfeby An-
a po dva roky pfipravoval
ostrovni fisi nemalo nesnazi.
sledni vnad nepfatelskych iboru
do Anglie udal se roku 1797, kdy
druzina Francouzu v poctu 1,400
muzu pod velenim generala Tatea,
irskeho dobrodruha, vysedla na
bfeh "Walesu, ale s vysledkem cha
trnvm. Bvla nucena vzdati se mist
ni miliei, aniz by byla s to zpiiso
biti nepfitel i nejake ztraty. To by
lo posledne co nepfitel ohrozil pfi
nio bfeby Anglie, ktera po 117 let
neznala nepfatelskeho utoku z
vlastni zkusenosti- Jak velika byla
moc Napoleonova a jeho valecny
renins, nfeee nebvl s to. aby pu-
..r.cl iirtT-v;'irlcti-i im "ipii vbistrn un-
JlVJ'lim.iHii nt . . I
j(ju a )VIX to Anglie, jez na kjuec
pf-jvodila pad nejvetsiho valecni-'
ka jakoho znaly dejiny.
livlo bv zadoucno, abv take An-
crlie. ktera iiz nyni cini si naroky
1 . - . . r
.anglicke armady. a jsou same iom
mv Atkins sem. Tommy Atkins
lam. ze nonialu ansrlicka vefejnost .
i
musila by se domnivati, jako by to kdyz pomery divadla se zmenily,
byli Britove, kteri na zapade dri stla se fiditelem koeujici spolecno
priliv teutonskeho more. Celkovajsti. pri cemz trpel nejen hmotne
sila briticke vypravy na kontinen- a dusevne, ale i telesne az do roku
te neobnasela nikdy vice nez 150,-. 1S55, kdy zemyel v Plzni.
000 muzu, a zatini co Francouzove j Dramaticka prace Tylova zaca
drzeli linii v delce nejakych dve la kusy historicko-vlastenckymi,
ste mil, Anglicani byli rozlozeni jidiz jest cela fada- Nektere jsou
na f route stezi dvacatou cast toho. ; dosud na jevisti, jako: "Strako-
hrezitim Earl Kitchener oznamuje,
ze liovji auglicka armada v sile jed
noho milionii muzu bude pohotove
na jafe, kdy valka bude jiz ze tri
ctvrtin dohrana.
Kdezto vsak na sesileni spojeneu
ve Francii nema Anglie dosti voj-
..l.-n rlncti i-iTnctvpfllrn nbv 11-
1UU UUOU i wv.--.. J
- -
stredisko Turecka v jizni Babylo-
ni jimz si zajist'uje kontrolu no-
Ve obchodni cesty do Orientu Ma-
iou Asii. Obehod, obehod a zase ob-
ehod. tot Drvni a posledni myslen-
hou, iakou Anglie hraje v teto val-
stu se. obava. Z toho cluvodu an - ,
glieke lodi nechaly bombardovj'ini
Kotoru a odebraly se v ne.vetsnn
jspeehu k utokum na Dardanelly,
kdyz rychly vpad ruskych sboru
.do Armenie zdal se pfedpovidati,
1 Caf ibrad stane se zahy sidelnim
mesiem earn, j iuiiu umuuu unu
by jen davkou spravedlnosti pro
Anglii. kdyby nepfitel vvstoupii
na jeji bfeby. f tok Nemcu ovsem
ninoho neznamena : jest to spise va
leene extempore, nezli vazne mine
ne najiadeni odpurce v jeho vlast
nim brlohu. Bdo D7 potfebi km
tejsi rany. aby Anglie bda vyru
sena z vedomi sve bezpecnosti.
Nemei nroievuii ovsem neinah
nnrlspTiT nad tim to zdafilvm r.to-
roz-'kem; ale jest pochybno, zdali je
jieh radost jest vetsi, nezli uspo-
kojeni anglickeho minisl ra valky,
earla Kitchenera. jehoz starosti
nad malym nadsenim rkrutu k
hlaseni se do vojska jsou ilmto u-
tokem nepfitele na nedotknniel
ne bfeby Britanie nemalo ulehee
nv. Kde domov muj -
Hej Slovane!
Due 21. prosinee bylo tomn 80
roku. od doby. kdy poprve zaznela
na jevisti pisen "Kde domov
muj?" Zapel ji tenkrate znamy pe
vee eesky. basista obsahlelio hlasu
a cini, Karel Strakaty. jako vloz
ku eis. 10 ve frasee -l- K. Tyl a "Fi
dlovacka. aneb Zadny hnev a zad
na vvacka.
Podavanie cteiiafum nasim v
kratkosti, vedle popisu vzniku na
rodni pisne nasi take nektera data
ze zivotu skladatelu jeji i rozsifo-
Po-'vatele neunavneho a vzporamame
pri te pfilezitosti take toho, ze v
tyz rok bylo to 1834 v listopa
du, slozil take slovacky basnik Sa
mo omasik svou '"Hej Slovane,
jeste nase slovanska fee zije." I
o neni se nizeji zminime .
Slova napsal Jos. K. Tyl a vlozil
je ve jmenovane jiz frasce do ido
hy staremu a slepemu zebrakovi
Maresovi. Napsana byla v listopa
du, asi v tu samou dobu kdy "Hej
Slovane".
Josef Kajetan Tyl narodil se v
Kutne Ilore due 4. unora 1808, stu
doval v Praze a Ilradci Kralove.
lrrlo volkv vliv na nebo mel TCI 10-
v v v. v. - "
pera. V roee 1828 studoval v Pra
ze
ze filosofii. ale brzy sbebl se stu-
dii a stal se koeujieim bercem. Ro-
ku 1S31 v Praze vstoupil do voien
skeho uradu, kdez nalezl dosti ca-
.se stal reziserem eeskeno clivadia
v Ruzove ulici, ktere patfilo k di-
vadlu stavovskemu. X roee 1851,
'nickv dudak", "Jifikovo videni"
i . ..
a j. Z prazske frasky "Fidlovac-
ka , jak jiz feeeno, pochazi "Kde
domov muj. Tyl vsak napsal ce-
lou fadu novel historickych, dale
lieieich soucasnou spolecnost ees-
kou. Zivot jeho byl skuteene po-
t-x-oonn niivruln n v tpkveb dob;'n;b
O V V 11 iituvv, n ' ,
.
' Kvetu ceskych" a zastaval ufad
ten az do roku 183 a potom zase
0d roku 1841 do 1845. Casopis ten
bvl stfediskem mladsich beletristu
a bvl velmi citan.
c:eh r Pardubec a zemfel 7. unora
- v roee joi'.i uou se iai-i
Prahv. abv st uloval filosofii. V r
1S2"2 zpival s? svvm pfitelem Kro
vem, ktery slozil 'Tlusitskoti",
clim'ii stnvnvskeho divadla. S
nekterymi pfateli se uradil, zf-1
budou zpivati oeskou operu a take
lined se pustiii do opery "Svyar
ska rodina" od WV.gla, kterou 22.
prosinee 1823 provedli. Byia to
prvni eesky hrana oiiera. V roee
1825 slozil sam operu ' Drateidk."
na slova J. K. Chmelenskelie. kte
ra provozovana byla prvn" due 2.
unora 1826 a s nadsenim velikym
pfijata. Fdrzela se az do roku 1S
05. Nyni deji se znovu pfipravy a
by se objevila na jevisti.
Mimo teto napsal jeste nekolik
oper eeskyeb i nemecke. Nesmrtel
nost ovsem mu pfinesla pisen 'Kde
domov muj." Psal ji v listopadu
1834 v noei u luzka sve chore man
zelky. ktere se nevylovne libda.
Manzelka Skroupova byla ro.ena
Koudelkova z domu "ii lumii" z
Myslikovy ulice. na ni'miz jesi pfi
pevnena pametni deska. Vdasajiei,
ze tarn skroup zil n hyninn nasi
oiwii lfvnnn doekal se ieste. ze
-
"Kde domov muj" stal se bym
nou narodni. Zivot skroupiiv byl
velmi pestrym. Pusobil na mnoha
mistecli jako fiditel znevu. v loce
1842 byl zvolen fiditelem piaske
konservatofe. pfedcasne vsaic byl
pensiovan. coz jej tranib, prave
tak jako neuspechy jeho upev, a
proto pfijmul misto kapelnik i u
nemeckeho divadla v Role. l:me a
Amsterodame- V roee IS 31 z-idal o
misto kapelnika u Proz im ilho
divadle v Praze, nedostal jej. Pra
hu navstivil, ale roznemohl 5-e a
po navratu do Rotterdamu zemfel.
Dues ani neiii znamo misto, kde le
zi. Vi se jen, ze kdesi na evangeli
ckem bfbitove. Knisna melodic
svedla mnobo skladatelu k zpra
covani umeleckemu. Nejkrasneji
vsak ji vyuzil Antonin Dvorak nad
heme overture meziaktni hudbe a
melodramech v F. F- Sambei'ka
'Josefa Kajetan Tyl', kde ji ne
chal rozvinouti celym jich -trva-inm,
pouziv ji jako thematicky
podklad. Skroup slozil mnobo ji
nych pisin. z nichz asi 50 vy:v,lo
tiskem.
Tretim muzem, jenz si o l.ymnu
iskal zasluby jey.w. rozsirovanim. j
jest. Karel Strakaty, openu pevee j
elikeho jmena, narozmy 2. cor
venee v roee 3 SO 1 v lMatn.' a ze
mfel v Praze 26. d'ibn.i ISil. ne
nechav se nikdy lak.'li a ii urj
vyhodnejsimi naSdiHcami z ciziny,
zustal veren Praz"- Xadani hudi b
in jevil od utleho ii'.i.'u'i a ji:": v ro
ee 1823 vystouiu'l jako solov zpe
iik na koncertecb. Studoval pr;'i
va po tfi behy, ale pak neehal se
pfinutiti tehdejsi.n feditelem sta
ovskeho clivadia, Janem Stepan
kem, vrbl se na drab i divadidm.
Poprve vvstoupii 'lc Ki:u-
zelniku" v roee 2 a jak , ;..
podotkli 21. prosinee 1 ."'! pu.d
v Tylove '"Fidlo.M' pisi-n ze
braka ''Kde domo ' muj." Psobi
va melo.lie a krasrv bins nor -el-a-
posluclurce chlaibinn. Zaiiy ; i
sen se stala lidu neposl ' adatehiou.
zvlaste pak, kdyz Strakaty s bari
tonistou Janem Piskem na vsech
koncertecb v Praze i )o venkove ji
predm'iseli. Pisen byla poprve y
tistena v roee 1838 v I. dile v Che
lenskeho "Tence"-
Prosta, tkliva slova a libezna me
lodie byla v dobe oslreho dualismu
hlasatelem velike mysleuky lasky
k vlasti a az do druheho politieko
ho probuzeni ceskebo v leU-eh se
desatveh nadsene bla zvlastT1 zpi-
vana a do dnes se udrzela jako
jhymna naroda ceskeho, znama oe
lemu svetu.
Nekolik slov jeste o skladateli
hymny: '"Hej Slovane." Samo lo-
masik narozeny v roee 18!.;
Zeslavske Teplici v unraeu. i:aa
gelicky farar a spisovatel na sve
eeste za stndiemi stavel se v Pra
ze a jednoho nedelaiho odpoledno
zasel do divadla, kde so hralo pra
ve eesky. Rozbolestnen, ze divadlo
bylo takrka prazdne. odesei domu
a dal se do psani. Take ceiy zivot
eesky v Praze jej k tomn ponou
kal, bylo to zvofeni vlastne a proto
v nadeji v lepsi budouenost slovan
stva celeho napsal 'IIej Slovane."
Pozdeji iisen podlozena byla na
pevem polskeho mazura a dnes jest
znama vsem Slovanum jako hym
na slovanska. Piseii byla poprve
vytistena v kalendafi Fejerpata
k'yho v roee 1868. Tamasik zemfel
orr- m X.-.
v roee loot v Linucm-
Ceska Amerika a
trpici domovina.
A "Sokole Ameriekem" pise -lo-sef
Cermak:
Ma se vseobeene za to. ze nas
nai-od oeit'uje se na prabn velkyeh
)fevratu a tu vznikla v eeske
Ameriee myslen ka. ze byehom my,
jako vend synove naroda nemeli
zustati necinnymi. kdy narod ten
oeit'uje se na prahu udalosti dejin
ne. Jak dalece ceska Amerika niu
ze miti vliv na beh udalosti sveto
vyeh jakym vlivem mu.e zasahnou
ti tarn, kde rozhodovano bude o
osudech narodu. neni-li pfed eas
ily m einiti jiz nyni pokusy. pokud
nelze s ureistosti jifeilpoveiliti vy
sledek kazdeho zapasu. jehoz de
jistem stala se Evropa. o torn mu
zeme miti kazdy sve nahledy. a
niz byehom chteli nekomu v jeho
snaze pfekazeti. Ale kazdy clen
nasi eeske vetve ma ju-avo pro-
jeviti nesjiokojenost nad tim. ze
veci tak dalekosahlc, )Ovolane
kruby nebyly s to dorozumeti se.
abv k tak velkemu cili raeovano
bylo usilim spoleenym- Pohledne
me co v tak vazne dobe odehrava
se j)fed nasimi zraky. Ani ta snaha
pfispeti narodu k lepsi bndouenos
ti neni s to potlaciti v nas zakofe-
nelou fevnivost i v tak vazne
chviii rozdvojujeme se na 'vy
chod" a. "zapad", i v tak vaznem
nade vse diilezitem podniku, rusi
iodnn teleso zumvslne veskerou
harmonii jen z t( obavy, aby tele
so drub nehralo pryni housle. Iloj,
jak dmouti se musi pychou hrud"
kazdeho Cecho-Americana pri po
hledu na ten zjev budoenosti nasi
stare domoviny, my Iia.st.-nme so
o to, ktery z lias jest pro tak vel
ke dilo povolanejsim, spiifobilej
sim. kdo z nas jest s to voliti lepsi
cestu. At' uz o tak dalekosahlem
podniku ma kazdy z nas nazory ja
kekoliv, at vefime. ze bias nas
pronikne az k zelenemu stolu sliro
mazdenych diploniatu anebo ne,
rece jen kazdy chovati musi pra
ni, kdyz pokus ucine byl aby akce
ta byla dustojnou zivlu pokrocile
ho. aby byla dustojnou vetve knl
turinbo naroda. Akci takovou ri
diti by melo veskerou duverou po
zivajiei teleso ustredni v telese
tomto kristalisovati liy se mely
vsechny navrhovane kroky, spuso
by. eesty. ale tot ovsem jest zad'i
no mnobo- Sly Tecbove amerieti
abveliom dali se vesti jedinou.
Jiyl" sebe sehopnejsi hlavou? Tot'
neslycbano ! Naopak my veri
me, ze eim vice blav, tim vice smy !
iSu a ja k tomn dodavam : einkostely jsou pfeplneny ranenymi
vice blav, tim vice bezhlavosti !
Jakv niuze bvti vvsledek takove
praee? Dnes zat'uka u diplomatie-
kyeb dvefi A, zitra B A bude
chtiti to. B zase ono, az jednoho
krasneho dne zafvou se d,vefe pfed
A i pfed B. Nedivil bych se. kdyby
z Ceeh pronikla k nam ozvena
teehto slov: "Chran nas pane,
pfed nepfateli dovedeme se uz o-
chaniti sami !"
Zena 150 roku stara.
Catalina Alianza, ktera byla
starsi nez Spojene Staty anebo
prohlaseni neodvislosti. zemfel a v
minulych dnech v nemocnici v Ha
vane na Kube. Zemfela ze stra-
ehu. nebot' se domnivala, ze padla
do rukou Guard ia Civil a. ktery.
jako vudce desitilete valky v roee
1866. zavrazdil mn oho svych spo-
luotroku na panstvich velike rodi-
ny Pulidovy, nedaleko mesta Gui-
ra de Melena. Byla tak ustrasena.
ze stala se idiotkou a zustala
torn stavu az. temef do sveho sko-
MU
O stafi teto zeny nemuze byti
zadny eh pochybnosti. Nalezala se
v seznamu otroku, ktere Don An
tonio Pulido dal sveinu synu v ro-
ce lo:'. y te ciooe uyia siu.kuh
a mela maleho ehlapecka. To bylo
pfed 145 roky. Catalina tvrdila. ze
150 roku stara, ale die vseho
byla starsi a bylo ji jiste aspon 15
r-i vice let. kdyz dala zivot diteti-
Stara zena tato stala se idiotem
kratce po najezdu Guardia Civila
na panstvi Pulidovo. ktery povra-
zdil mnoho otroku, jezto byli ob
vineni: ze chteji ziskati svobodu. V
te dobe byla jiz znacne starou a
povazovana byla za neskodnou a
lroto ponechana byla ve sliiioe v
Pulidove dome. Po vypaleni mlynu
Maximo Gomezem v roee 1896 Ca
talina zmizela a melo se za to, ze
zahynula pri pozaru.
Pfed nejakou dobou delnici, za
mestnani pri odklizeni zbytku sta
reho mlyna na Pulidovu panstvi,
lifisli na nebohou zenu. Nalezala
se ve skrysi. Zprvu delnici se Jo
in vsleli. ze je mrtva. ale kdv. se
ji dotekli, rozlehl se vykfik. Sta-
fenka uehylila se do blizke travy
a prosila. aby zivot jeji byl ji za
ehovan. Byla poslana do nemoe
niee v Ilavane. ale byla tak ustra
sena. ze nechtela ani jisti- Pfes to
vsak udrzovana byla )omoei kr
micieh prist roj u pri zivot e po ne
kolik dni. Pfed svym skonein na
byla smyslu a udala. ze je 150 ro
ku stara a ze jeji jmeno je Cata
lina Alianza.
Lekafi. ktefi ji osetfovali. pro
hlasili. ze jeji prohlaseni je die
vseho pravdou. Ze udrzela se tak
dlouho na zivu pfisuzuji tomn. ze
uplne zivila se stravou rostlinnou.
kofinky. cukrovkou, jistym dru
liem travy. ovoeem a vejci ptaku.
V okoli mista. kde byla nalezena.
nebylo znamek. ktere by nasved
eovaly. ze si nekdy rozzehla ohen.
Na sobe mela pytel, ktery pravde
jiodobne nekde nalezla a do nehoz
si ucinila otvory pro hlavu a pro
nice. V ukrytu jejim nalezeny by
ly skofapky vajec a zbytky potra-
vin, ktere pozivala. Pfipad tento
vyvolal v lekarskyeh kruzich na
Havane velkou pozornost-
Jak je v Cechach.
Zly osiul hrdinske male Belgie
vzbudil vsude hhrbokou soustrasf,
lee kdyby znamy vseck skutec
nosti v Cecliach, v teto zemi dosta-
lo by se tez sympatii sveta. A to
dvou pricin, pfedne ze vsecko
muzske obyvatelstvo Ceeh bylo
prvni, jez poslano bylo na bojiste
rakouske armade, a za druhe, ze
Techy jsou nyni iitulkem vsech u
prehliku ze zt'ini. kam Rusove vtr
bli, hlavne z Ilalice a Flier. Utr
peni uprchliku jest vsak velike.
Mnobo zen a deti zemfelo vysile
nim a hladem na ceste. Obyvatel
stvo C'ecb jim pomaha co nejvice
niuze a jak mil jeho pomery dovo
luji. Lec pomery v Cechach jsou
takove, ze Cechove mohou malo
pomoci. ponevadz potravin jest ma
1
jlo a tak i mist k ubytovani. Yseckv
skoly, hostince, kasfirna a jina ve-
fejna i soukronuia mista, jakoz i
ivojaky a uprchliei mohou byti ubv
tovani jen v soiikromyeh budo-
tovani jen
vach.
V Caslavi jest dvakrat tolik ra
nenych vojaku. jako vseho obj'va-telstva-
V meste S. jest vice upr
chliku nez obyvatel domacich.
Straeh pfed cholerou jest veliky,
ponevadz mnoho pfipadu teto na
kazlive nemoci objeveno bylo v
armade a lid se boji, ze raneni za
vlecnou cholerou do Ceeh. Nej-
smutnejsi skutecnosti jest, ze ees
ky prumysl a obehod byl znicen
valkou, coz zpusobilo nevylictel
nou bidu, zvlaste mezi mestskym
obyvatelstvem. Lec venkovske, to
jest rolnicke obyvatelstvo neni na
torn mnoho lepe. poneva nemii
ze obstarati osev poli a obstarati
svj'i hospodafstvi njisledkem neji-
stoty a nedostatku sil muzu a ji
ne pomoci. V mnoha vesnicich zu
stalo jen nekolik starych muzu ze
vseho muzskeho obyvatelstva.
Jest mnoho mest a vesnic v nichz
vsiehni muzove. ktefi sli dq val-
ky. jsou bud' mrtv nebo raneni,
nebo v zajeti. liudoucnost obyva-
telstva Ceeh hrozi byti beznadej
nou. Mnoho usedlosti a zavodu se
rozpadlo a jejich dfivejsi niajite
le. jsou ozebraceni- Chudi zmira
ji jiz vsude v jiravem, slova smy
slu hladem. Jest projevovana na
deje. ze amerieti Cechove pfispe
ji aspon ponekud zmirneny byly ty
hrozne, nevylicitelne pomery.
Nova Vlast kalendaf na rok 19
15 posilame kamkoliv vyplaeene
za 50et. Jest v ikmii velmi zajima
va cetba.
A TRIUMPH
IMTHEAKT
OTDRVIfim
Padoucnicke zacHvaty.
Golconda, Nev. duben 1912
Od te doby co jsem zapocal uzivat Pas
tora Kocnig-a Nerve Tonic nemel jsem zad
ne paroucnicke zachvaty od jara roku 1911,
a v cervnu jsem opet mohl jiti do prace.
Drive se kazdy obaval me dati praci protoze
;.m m?l 7arbvatv Dadoucnice kazdodenne
po mnoho roku, a nyni preji si vsiehni abych
pro ne delal, neb vedi, ze nyni jsem jicn
sprosten. Lek tento jest jiste poslan od Boha
neb nemuzu jej dosti vynachvaliti.
Walter Heard.
Zazracne !
Grandview, Wash, srpen 1912
Mela jsem padoucnicke zachvaty kazde
dva neb tri tydny od 33 let, kterych me le
kari nemohli zbaviti. Od te doby co vsak uzf
vam Pastora Koenig-a Nerve Tonic, nebyla
jsem zachvacena timto neduhem jiz po cele
dva roky a take se citi'm dobre. Pusobf pri
zazracne. Pan! J. S. Griffin.
ZDARMA cenna kniha o ruznych nervo
vych nemoci a vzorkova lahev leku na kterou
koliv adresu. Chudt pacienti dostanou muj
lek zdarma, ktery pripravolal Rev. Father
Koenig ve Fort Wayne, Ind., od roku 1876. a
ktery nyni pfipravuji.
KOENIG MED., CO. CHICAGO, ILL.
62 W. Lake Street, poblize Dearborn.
Naprodej v lekarnach za 1.00 lahev, 6 za $5.
00. Velka lahev $1.75: 6 za 9.00.