Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Dec. 21, 1914)
r ozjm ZAPADU ECHO OF THE WEST Rocnik - Volume IT. Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 21. prosince (December) 1914 "Entered as Second-Class matter August 4. 1M3, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879. Cislo - Number 22 Z Evropske valk Die zpravy pfes Londyn, Rumun sko a Recko, jsou pf ipraveny vstou piti do valky po b.okti spojencu proti Nemcum. Bulharsko jest dosud nerozhodnuto. . Vojsko na zapadnim a vychod nfm bojisti plahoci se ve snehu a v blate.. Petrohrad jakoz? i Berlin, hla ji se o viezstvi na vychod. bojis ti. Je vsak znamo, ze Rusy zasta vili nadobro posup nepfatelskych vojsk a cini pfipravy na utok. Londyn. Nemecky cisaf se upl ne pozdravil a navratil sa opet do fronty, jak bylo v Berime ufedne oznameno, jak se sem sdeluje pfes Amsterdam Reuterove kancelafi. Viden. Ufedne bylo zde ozna meno: "V Karpatech byly odraze ny ku pfedu posunute voje nepfa telske v udoli Latorczy. Na se verozapad od Lupkovskeho pru 2Ta linii Krosno-Zakliczyn ziskali jsem vsude pudy. V udoli Bialy IJronikla nase vojska az k Tucho wu, na jih od Tarnova. Na dolnim Dunajci bojuje se nepfetrztie. Ru sove objevili se nedavno v Halici tnymi silami. V jiznirn Pol- sku dorazili k fece Nide." Varsava. Se svolenim ruskeho generalissima, velkoknizete Niko la je Nikola jevice, zalozena byla polska legie, ktera bude bojovati pod vlastnim praporem. Legie ode "befe se do fronty behem iesti ne clel. 6ita pfiblizne 4,000 muzu. Londyn. Exchange Telegraph Co. kabeluje se z Amsterdamu: "Nemci vyklidili Dixmude. Av sak zprava, ze spojenci obsadili Middelkerke, nezaklada .se na pravde," Amsterdam. Zpravodaj Tele grafu oznamuje ze Sluis: "Prud ie boje zufi na Ysefe. Dela britic !keho lod'stva zpusobila v fadach Germanu, straslive spousty. Trans porty se zranenymi pfijiadeji do Bruggu. Vetsina techto vlaku od-jizdi-dale na vychod zjevne na ne mecke hranice. Spojenci neobsadi li dosud Roulers. Bojuje se vsak prudce mezi Roulers, Ypres Dix mude." Jiim. Policie v rozlicnych ital skych mestech. mela pine ruce s potlacovanun bouflivych demon straci pfi oslave vyroci popravy irredentisty Overdanka, jenz odpy fcal smrtfbezuspesny atentat na ra kouskeho cisafe. Demonstrace v Rime dosahla vrcholu, kdyz Rio cciotti Garibaldi, syn velkeho ital skeho revolucionafe, povstal, opi Taje se o berli, a zvolal: "Hlas do--sud zni z ostrova Caprera, kdez muj otec jest pochovan. Vola po cinech, nikoli po slovech od vybo ru, organisujiciho hlaseni dobro volniku." Tisicihlavy dav propukl v nadseny jasot: "At' zije Italie! At? zije Trest! At' zije Trest!" Londyn. Exchange Telegraph Company oznamuje z Athen, ze lod'stvp bombardovalo vnitfni tvr ze Dardanell. Londyn. Rotterdamsky zpra vodaj Daily Mailu oznamuje: "U prchlik z West Capelle oznamuje, ze briticky aviatik vrhl pumu na nemecky vojensky vlak pfijizde jici do nadrazi, a usmrtil ctyficet a zranil pfes sto vojaku.'' Calais. Vr&eny byly na mesto dve pumy z nemeckeho hydropla nu. Jedna padla do mofe nedale ko tvrze, kdezto druha dopadla nedaleko nadrazi. zadna skoda nebyla zpusobena. Londyn. Dosla sem zprava ze 2 rozkazu samotneho cisafe Fran- tiska Josef a byl general Potiorek sbaven velitelstvi armady pf ed ne- kolika dny v Srbsku porazene a ze tyz bude postaven pfed vojensky soud. Nastupcem jeho stane se, jak se proslycha, general Minarelli Fitzgerald. Proti vojenskemu vele ni jevi se velika antipathie ve vsech velikych mestech Rakouska. jNekde jako na pfiklad v Buda pesti, ve Vidni a v Praze vzala na I sebe raz dokonce velikych demon- straci. I Berlin. Pfes Amsterdam a Lon , dyn se zdeluje ze posledni vykazz nemeckych zrat pozustava ze 22, 601 jmen zabitych ranenych a po- hfesevanych vojaku. Wuertem bersky pluk c. 247 ztratil 1600 mu zu a pluk cis. 240 pak 1500. Sasky puk, bojoval v okoli Becelare, utr pel v jedine bitve ztratu 2.000 muzu. Die tohoto posledniho vy azu ktery se vztahuje ztratami na boje vedene u feky Ysery, pfisli tarn Nemci o 30,000 vojaku. Oslava mucennika Irredenty v Jltalii. Vlachove pfipominaji si jpopravu studenta Jenz podnikl 'atentat na rrakouskeho cisafe. Varsava napadena pumami ze vzducholodi. 18 bomb vrzeno Zeppelinovym letadlem jia hlavni meso Polska. "Vitezstvi" Nemcu bajkou. Nemecka armada v okoli Varsa vy ma 800,000 muzu. Cisaf Vilem .naridilaby Varsava bya obsaze na za kazdou cenu a jeho armady se die vseho o to pokusi aniz by Ise ohlizely na zraty. Rusove po o- pusteni Lodze nalezali se v baz nate krajine, kde nebylo mozno zbudovati obranne posce ktere mohly b yvydrzeti tlak Nemcu. ! Nemci v techto mistech byli sesi- leni do znacne miry kdezto Ruso ve selabili znacne svoje linie po slanim posil k Maiwe a ke Karpa tum. Praha a jina ceska a moravska mesta spolu s Narodo pisnym museem rozhoilly se vypra viti zvlastni oddeleni na vystave v Lyone ve Francii. Franeouzskc urady v odvetu za nieeni ume leckvch pamatek Nemci v nynr-jsi valce usnesly se zabaviti majetek lUMiiecky a rakousky na teto vy stave umisteny. v nemz zahrnuty byly dva velike ceske saly. A tu, jak sdeluje ('.A.T.K.. delegat ces ke exposice a cesky vybor v Pari yA obratili se na presidenta fran couzske republiky a na starostu mesta Lyonu se zadosti aby ceske sbirky byly z konfiskace vyjmuty a uschovany. Zadosti bylo vyho veno a zaroven sdeleno. ze ze za baveni vyjima se tez vsechen ma jetek ceskych podanych (Cechu ve Francii bydlicichK t'.A.T.K. da le sdeluje. ze tamni Tesi poslali bt'lgickemu ministerskemu predse dovi, ktery se octl v Havre, tele gram, v nemz vyslovuji obdiv krali Albertovi I., jenz "postavil se na ochranu rava a spra vedlnosti a tak se stal i zastancem osvobozv-ni utiskovjuivch narodu Slovjinskych. timrti 24palcu vysoke zeny lidumilky. (Jianite, City. Ill-- Zemrela zde 461eta miss Florence Tate-ova. 24 palcu vyoka, malirka a lidumilka. Vazila pouze 57 liber. Pfed mno ho lety zamitla nabidku eirku .$100 tydne. Jako invalidka. jez nemoli la vyehazeti z domova, ponnihala vseinozne organizaci ve prospeeh krpieich. Miss Tate-ovii byla malif- kou ;i mnolie jeji obrazy byly vy staveny na vychode. ByVd nejstar- si ze sesti deti manzelu Samuel Ta- teovyeh ve Flora, 111. , Cechy budou za kratko jedinou ne ' mocnici a utocistem halicslych uprchliku. ' .Im)u jiz vsude. Susicky "Sva-(tol-or" na priklad pise: kJ k nam jdo Susice irijcl IS. listopadu v noci zvlastni vlak s 1.170 polskymi j vystchovalei v. llaliec. kteri zave- .t-n'i byli primo do dolejsi tovarny j"Sola"". kde. ponechani byli v vaz iSf'dilych tovj'irnieh nustnosleeli po pet dnu v narizene karautene. A' j)atek prijel druhy vlak asi se 400 j)sob;uni. -7sou to Vfsmes obyvate '.'' staroslavm'ho Krakova. Asi 250 josob y. nicli bylo umisteno ve zdej sich hostineieh. ostatni budou roz- vczt-ni po okrese suiekein a kas j)erskohorskeiii. Jt'st u nas arcit kraj chudy. borsky a jn to i zajis te na okres nas veliky pocet no- ivy eh obyvatelu. lee ilanie jim nidi, jco maine. IMladez svou niohou u nas (bile vzdelavati: jest zde do istatck eeskyeh skol i realka cesk;i a doufame pevne. ze svoje- slovan stvi zde v ceske Susici nezapfou.?" Coz Polaei. ti se vrati, ale polsti zide asi hojnym poetem zustaiiou v reehaeh i po valce. nebof jistc se jim tarn zalibi. At' jiz Polsko po valce dostane uplnou samostatnost nebo autonomii. nikdo nebude mo ci upriti, ze si ji zaslouzilo a zs za ni zaplatilo krvavou cenu. Nejen. ze Polaei krvaceji a padaji v ar ie'de earove i ve vojsku rnkousko irMneckem, ale Polsko kronii toho 0est jevistem hrcznycli a nistosi cK'h boju, jake se pfehnaly pr-.-s l-elgii. Od Visly az k nrMueckyin litnnicim jest Polsko zmitano a ni- ct-n'o viclrrici v.Vlecnou. Ji: IrikivflT obi'ovske armady Nemcu a Rusu pu'alily se pi'v-; tuto nsfasinoi "mi. Neni snad luesta ni vesnice, jez by byly usetfeny hruz valec- jnvch. Dobra polovice polski'ho o- I vvatelstva je zbavena svyeh do movu a vsech tech strastecli. jez musil lid tamejsi vytrpeti. se snad fini nikdy nedovime. -fe-h kivv criiou svobody, ak Polsko jisr- n pla.ilo za svou svobotlu phiou ce nou. Ooufejme. ze zadn.'- koi-.mo vany svindlcr jim jeji.-h odsuenu na konee nevezme. Drahe a lacine vojsko. Jsou dva druhy vojska. Jed no jest lacine. druhe jest pro stat dra he. Nejlacinejsim vojskem pro staty jest; linie. ktera aktivne slou zi. Vojaci jsou vesmes svobodni a stat nenia vetsich vydani nez eo stoji vydrzovani aktivniho vojaka. Drahym vojakem jest jiz vojak ze naty. reservista, a nejdrazsim vo jakem domobranec druhe vyzvy. Skorem vsichni domobranci jsou jiz zenati a otcove rodin. Nektery jest pozehnan vydatnym a mnoho clennym stestim rodinnym. Tako xy domobranec vyzaduje tolik ni kladu. ze by si za nebo mold stat snadno opatriti nejmene 4 vojaky mlad.'i. Jest tfeba ziviti nejen do mobranec. jenz hlida nekde zelez nicni most, ale i jeho zenu a deti. Takove hlidani zelezniciiich objek tu prijde pak hodne draho. mila dy vojak nestoji ani ctvrtiini toho nakladu. kolik stoji mnohy domo branec zenaty. Konec militarismu? Tvrdi se leckde,ze nynejsi valka znamena konec militarismu. V Nemecku tak nenaziraji, jak sveil ei jejieh pocinani si v Belgii. Lu tisska opevneni, ktera byla neme ckymi dely znicena, jsou znovu budovana. pretvofena ve vzomou ncmeckou jievnost. a zaci vojen- skycli skol tarn uceni. Zda sc. ja koby Nemci byli jisti, ze v Belgii zustanou. Temef vsechny lutisske tvrze byly opravcm-, stare kanony nahrazeny modernimi Krupovymi dely, i okoli zmeneno, aby vice pod piralo bezpecnost tvrzi. Odbornici nemecti a rakousti veskt'ren svuj dumysl vkladaji v tyto nove pev nosti. Zaveden tarn by obdivuhod ny system spojujiei )redni tvrze s hlavnimi misity, zvlastni zretel byl vzat na vesnice a lesy. aby kryly opevneni zakopy. vysuene a castecne chi-anene jifed destem a snehem, dosti siroke pro zasoby muniee. jsoii vodorovjie se zemi. takze Ize je spat rit i jen se shora, a jsou hajeny jdotem z ostnateho dratu. Nemecka vojenska pripra venost a jjrozii'avost je zajiste n"-popii-atelnou. Nesnaze s jidlem pro indicke vojsko, Indicke vojsko. jehoz je na bo jisti v severni Francii nekolik plu ku, pusobi anglicke vlade nepri jemnosti pri zasobovani potravou. Nektere j)luky jsou brahminske. jine mohamedanske. a oboji maji. jako zide a jini orientalove. velmi pfisne nabozenske predpisy o ci stote potravy. A'ojenska sprava do pustila se toho omylu. ze raiu'iie Indy. at' byli vyznani jakehokoli. davala dopravovati na anglicke pu dy do stejnyeh nemocnic. Indove nejedi jineho masa nezli kozi nebo ovci. ale kazdy dice miti zvire za bite jinym spusobem. Pro moha medany nmsi se ovcim usekavati hlavy, brahmini maji zavedene ko serovani, to jest profiznuti hrd la, az zvire vykrvaci. jako pravo verni'zide. Napfed sprava nemoe nice nebrala na to zfetele, kdyz vsak doslo k vaznym hadkam, ano i prackam mezi ranenymi pfislus uiky obou vyznani. byli konecne pacienti oddeleni a nyni se muze iazdenm vvhoveti .aniz by se jho nabozenske pfesvedceni urazelo. Mirove podminky, ktere nedavno navrhlo Eusko Ra kousku a ktere obsahuji osanio statneni C'ech. budou jednou pri- jaty. ale teprve tenkrate. az bude Rakousko i s NC'meckem uplne po razeno a rozdrceno. Od sameho za catku jsme pfedpovidali. ze bude valka dlouha a je nas nahled jeste dues, aekoli trva jiz pet mesicu. Valka mohla bvti jiz skoncena. kdyby spojenci chteli. nebo spise mohli prijmouti nejaky mir laei ny. nerozhodny. Ale k villi tomu se nevede tato valka. nejvetsi, ja ke kdy svet videl. v niz zapasi milliony vojaku a utraci se denne velike milliony penez tezce vyde lanych. Mir bude uzavren teprve tehdy. az bude jedna strana. a to bude Nemecko s Hakouskem. zkru sena tak. ze bude muset navzdy dati pokoj. tak aby se uz zadne valkv nikdy nevedly. Matefska srdce a valka. dak matky citi s matkami kt -re koli narodnosti. o torn svedci dopis nemecke matky. zaslany franeouz ske pani a jehoz strucny obsah vy jimame: -'Matka. ktera jako y videla jiti syna do boje na obranu vlasti. rada by vain napsala neko lik slow Due 2iS. srpna byli sem do praveni raneni vojini. mezi u;mi Vas syn, pan Lucien Paul. Mel tezke poraneni na hlave. liyl do praveu do nemoeiiiee a i)eco, ano o neho vsemoznou peei a nic l e bylo zanedbano, aby jeho mla ty zivot byl zachranen. Pres to ze mrel. patrne bylo tu tezke jiora ni mozku. -leho pohivb vkonal se v iitery se vsemi vojenskymi pocfa mi. Dva nase vojenske spolky tvo rily pnivod. Mod re lu'be klenulo se nad otevrenym hrobem. kdyz ly 1 v vypaleny na pocest mrtveho tii salvy. Kez odpociva v ijokoji. Do voluji si poslati Vain neknlik vet vicek vavrinoveho vence. ktere mu nase spolky polozily na hrob, ja koz i vystrizky nasich novin. V vidite, jaka poeta byla Vasemu mi lemu synu vzdaua pfi posledni ce ste. Kekli mi, ze si pfal videti jn-e- devsim svoji matku. a to se nine dotklo tak. ze jsem se l-ozhodla -bohe matce ihueil psati. a sd'!iii s ni vse. co jsem se dozvedela o nd.i dem vojinovi. Ndot' i ja mam je dineho syn a. ktery sel ln nadse ni za hlasem cisare. a od 22. srpna nemam o neni zpniv. Prijmete. nii lostiva pani. njisteni neuprimnejsi ueasti matky. ktera hluboce s V.'i mi citi." Nemci prohlasuji: cim vice nepfa- tel tiin vice slavy ! Ale Zt'isada ta neni spnivna a me zi pokrokovymi lidmi neplati. Na opak : C'im vice nepratid. tim vice ma kazdy narod duvodu. aby zpy toval svedomi a aby se ptal. proc a jak si nepratele ty udelal. A'zbou ri-li se proti nekteremu naroilu sousede vsichni. velci i mail, je to dukazem. ze s nini nikdo vydrzeti nemuze. ze je bud panovacny. ne bo lakomy. hrabivy a nenasytny a nebo nesnaselivy, ze zneuznava pra va jinych, zvlaste, kilyz si je sami obhajiti nedovedou. A ze vsecky ty krasne vlastnosti maji. dokaza li Nemci za ten pul pata inesiee, co valka trva. Pelgie, jak ji zfidili. nevzpamatuje se ani za sto roku. At' jiz vyhraji nebo prohraji, titu lu surovych brabaru se nikdy ne zbavi. Kdo vynalezl srapnel. Mezi slovy pouhym zvukem budieimi strasnou pfedstavu, jest strucne slovo anglickeho puvodu : srapnel. Jest to duty delovy naboj ruziieho tvaru. naplneny sto gra iny trhaeiho niiboje z ruenieoveho prachu neb jine tfaskave latk', oiovenymi kulKami. piskem a pro Hty sirou. K vybiichu pfiv.idi se rozmanite upravenymi zapalkami. ktere se po vystrelu roztrhnou. Pu vodne byl srapnel vynalezeny an glickym plu'kovnikem Rhi-apnelem. obycejny granat. najdneny oiove nymi kulkami ruenicovymi. Srap nely pusobi hrozne spousty rozle tujicimi se stfepy a kulkami. Hruzy v Belgii. Do AVashingtonu pise jedna ze na, slechticna z lelgie svemu stry ci, ktery dopis jeji dal do vefej nosti : "Museli jsme uteri z naseho zamku na bfezich feky M"aasy. kdyz jej nepfitel zacal bombar dovati. a byli jsme radi, ze jsme zacliranili holy zivot. Po hroznyeh utrapach podafilo se nam dostati se do Angie, kde jsme nasli pfi stfesi. Zde pockame na konee val ky. Dvacet tisie lidi. kteri utikaji )fed Prusaky, tlacilo se na na brezi. kdyz odjizdely posledni lode i doslo k hrozne tlacenici. Videli isme. jak byly deti uslapany. zeny zabity a muzi svrzeni do vody. Bel girane v teto valce prokazali ob divuhodnou statecnost', ale osud jejirh je zly. Celii zeme jest v troskach. ani jediny kout tomu ne usel. neni jedine rodiny. ktera by pro nekoho nezelela. Take .nesto Dinant. lezici v sousedstvi naseho zamku. jest uplne rozboreno." Vystfilel 160.000 patron. Die budapestskych listu mezi vo jaky. kteri se yyznamenali u Ivras m'ku, byl zvlaste reservni eetar Jo sef Lajko. Za sve rele vojenske drahy byl pridelen jeiiom ke stroj niiiL puskam a sveho casu ziskal v zavodecli na vojenske stfelniei v Moste nad L. prvni cciui svymi 36-1 trefami ze 400 ran. Josef Lajko. n vm sestarlv reservista. byl v valee opet pridelen k teto sluzbe. Poslan byl do Krasniku. Se vri, strojni jiuskon vyhledal si ?am mi st o. a sire za koimnem na strese jednoho domu. Strecha byla nyni jeho abori Kfi. mu dou.t' id bylo nejen .-'ielivo. ale i jidb. Po sest dnu A-.-di-zel Lajko ve sveiu postaA-eni a za tu dobu vysfilel ?e sve posice za kominem 1G.000 pa- r.cnDnDnDnpnpnpn le vsern nasim ou- 3JU beratelum a pnz- S nivcum, pfejeme vesele Vanocnf o Svatky. So Vydavatelstvo. ;son. Koneeiu' p ).-treh! i nepiitel, r.'ud se sypalj i.uu vrazedna -rf- I 'a. Pobre miiVi.y srapnel mlste- ,li'i-. al Lajka l s jeho kulomeuiei se streehy. Ftrpcl poraneni zad,- na :.tfhne a lev nohy. M"el i 11 ship nu horeeky. h-r jeho stav se zat'im ziepsil. V Inidapesti byl operovan a dostal sestime.icni dovobmou. Dostal zlatou nn dailli. Jake jsou vyhlidky na rok 1915? Pole schyluje se ku koneia fi nancni casopisy zabyvaji se uva hami o torn, jaky asi blahobyt ma me k ocekavani v roee pfistim. V torn souhlasi vsecky. ze bude veli ka tisen o penize a urokova mira velmi vysoka. Jiz nyni se to poei fuje. Evropsti narodove, kteri se ohromne valkv ueastni, budou mu set platit vydani. at' jiz valka be hem roku skonci nebo neskonci. Ilotovych nikdo neina, vseeky pe nize budou se opatrovati na dluh. Ohromna suma penez. ktere se jin dy venuji k iicelum obehodnnm a prumyslovym. bude tim spusobem vzat a z obehu a venovana ucelum jinym. ktere nepfinesou prospeelm nikoinu, lee tern, kdoz vyrabi d lecny material anebo pro vojsko obstaravaji dodavky. Z vypujee nyeh penez vsak se budou muset platit uroky a penize na to. budou se opatrovati danemi. Pfi torn bn de sice pouzivano vseho mozneho iimeni. aby dane na nikoho pfilis tezce nedopadaly. ale pfece je bu dou pocit'ovati vsechni. zvlaste li de chudi, jimz se ztlrazi zivotni potreby. Pro nas. Amerikany. bu de o miti niisledky dosti citelne. nebof dosud velmi muoho evrop skeho kapitalu ukladano bylo do americkych podniku. Tyto penize zaraly putovati zpatky lined po zaln'ijeni valky a bylo by to spfi sobilo velikou tisen. kdyby se a merirke hanky nebyly proi tomu branily ruznymi prostfedky. Jisto jest aspon. ze v budoucnosti. snad dlouhou dobu. nemuze Amerika zadny kapit.al z Evropy ocekavati a bude nucena spolehati na pro stfedky sve vlastni. Pfi torn jeste bude muset evropskvm kapitalis tum vraceti penize ve zdejsich pod nicich ulozene. To se da zadrzeti na cas, ale ne na dlouho. Kdy pfistala lod' "Mayflower"? Cele Novoanglicko oslavovalo due 22. prosince jako domnele vy roci. kdy Poutnici pfistali v Ply mouthu. Ve skutecnosti vsak ueni prazadneho historickeho zaznamu o torn, eo poutnici due 22. prosince 1620 na lodi Mayflower delali. Pra vym vyrocim jest den 21 prosince (anebo den 11. prosince die stare ho kalendafe. a neni sebe mensi ho oduvodneni viry. ze by noha nektereho z Poutniku byla vstou pila na plymouthskou skalu. A prv ni verejna zminka o te sk.'ile vy skytla se teprve az r. 1741. kdy za stavby noveho pristaviste OOlety Eldev Faunce protestoval proti od straneni skiily te tvrde, ze pry tarn podle vypraveni. jez v mladi sly sej od staryrh osadniku, Poutnici pfistali. Nove jmeno drahy. Milwaukee. AVis.. Chicago. Alihvaukee and St. Paul, bude zna ma od nynejska jako draha "Mil waukee'. V torn smyslu zni ufedni oznameni. Niemene akciove obeho dy budou oznaceny pismenami C.? M. & St. P. ani
