r
ozjm
ZAPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume IT.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 21. prosince (December) 1914
"Entered as Second-Class matter August 4. 1M3, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879.
Cislo - Number 22
Z Evropske valk
Die zpravy pfes Londyn, Rumun
sko a Recko, jsou pf ipraveny vstou
piti do valky po b.okti spojencu
proti Nemcum. Bulharsko jest
dosud nerozhodnuto. .
Vojsko na zapadnim a vychod
nfm bojisti plahoci se ve snehu a
v blate..
Petrohrad jakoz? i Berlin, hla
ji se o viezstvi na vychod. bojis
ti. Je vsak znamo, ze Rusy zasta
vili nadobro posup nepfatelskych
vojsk a cini pfipravy na utok.
Londyn. Nemecky cisaf se upl
ne pozdravil a navratil sa opet do
fronty, jak bylo v Berime ufedne
oznameno, jak se sem sdeluje pfes
Amsterdam Reuterove kancelafi.
Viden. Ufedne bylo zde ozna
meno: "V Karpatech byly odraze
ny ku pfedu posunute voje nepfa
telske v udoli Latorczy. Na se
verozapad od Lupkovskeho pru
2Ta linii Krosno-Zakliczyn ziskali
jsem vsude pudy. V udoli Bialy
IJronikla nase vojska az k Tucho
wu, na jih od Tarnova. Na dolnim
Dunajci bojuje se nepfetrztie. Ru
sove objevili se nedavno v Halici
tnymi silami. V jiznirn Pol-
sku dorazili k fece Nide."
Varsava. Se svolenim ruskeho
generalissima, velkoknizete Niko
la je Nikola jevice, zalozena byla
polska legie, ktera bude bojovati
pod vlastnim praporem. Legie ode
"befe se do fronty behem iesti ne
clel. 6ita pfiblizne 4,000 muzu.
Londyn. Exchange Telegraph
Co. kabeluje se z Amsterdamu:
"Nemci vyklidili Dixmude. Av
sak zprava, ze spojenci obsadili
Middelkerke, nezaklada .se na
pravde,"
Amsterdam. Zpravodaj Tele
grafu oznamuje ze Sluis: "Prud
ie boje zufi na Ysefe. Dela britic
!keho lod'stva zpusobila v fadach
Germanu, straslive spousty. Trans
porty se zranenymi pfijiadeji do
Bruggu. Vetsina techto vlaku od-jizdi-dale
na vychod zjevne na ne
mecke hranice. Spojenci neobsadi
li dosud Roulers. Bojuje se vsak
prudce mezi Roulers, Ypres Dix
mude." Jiim. Policie v rozlicnych ital
skych mestech. mela pine ruce s
potlacovanun bouflivych demon
straci pfi oslave vyroci popravy
irredentisty Overdanka, jenz odpy
fcal smrtfbezuspesny atentat na ra
kouskeho cisafe. Demonstrace v
Rime dosahla vrcholu, kdyz Rio
cciotti Garibaldi, syn velkeho ital
skeho revolucionafe, povstal, opi
Taje se o berli, a zvolal: "Hlas do--sud
zni z ostrova Caprera, kdez
muj otec jest pochovan. Vola po
cinech, nikoli po slovech od vybo
ru, organisujiciho hlaseni dobro
volniku." Tisicihlavy dav propukl
v nadseny jasot: "At' zije Italie!
At? zije Trest! At' zije Trest!"
Londyn. Exchange Telegraph
Company oznamuje z Athen, ze
lod'stvp bombardovalo vnitfni tvr
ze Dardanell.
Londyn. Rotterdamsky zpra
vodaj Daily Mailu oznamuje: "U
prchlik z West Capelle oznamuje,
ze briticky aviatik vrhl pumu na
nemecky vojensky vlak pfijizde
jici do nadrazi, a usmrtil ctyficet
a zranil pfes sto vojaku.''
Calais. Vr&eny byly na mesto
dve pumy z nemeckeho hydropla
nu. Jedna padla do mofe nedale
ko tvrze, kdezto druha dopadla
nedaleko nadrazi. zadna skoda
nebyla zpusobena.
Londyn. Dosla sem zprava ze
2 rozkazu samotneho cisafe Fran-
tiska Josef a byl general Potiorek
sbaven velitelstvi armady pf ed ne-
kolika dny v Srbsku porazene a ze
tyz bude postaven pfed vojensky
soud. Nastupcem jeho stane se,
jak se proslycha, general Minarelli
Fitzgerald. Proti vojenskemu vele
ni jevi se velika antipathie ve
vsech velikych mestech Rakouska.
jNekde jako na pfiklad v Buda
pesti, ve Vidni a v Praze vzala na
I sebe raz dokonce velikych demon-
straci.
I Berlin. Pfes Amsterdam a Lon
, dyn se zdeluje ze posledni vykazz
nemeckych zrat pozustava ze 22,
601 jmen zabitych ranenych a po-
hfesevanych vojaku. Wuertem
bersky pluk c. 247 ztratil 1600 mu
zu a pluk cis. 240 pak 1500. Sasky
puk, bojoval v okoli Becelare, utr
pel v jedine bitve ztratu 2.000
muzu. Die tohoto posledniho vy
azu ktery se vztahuje ztratami na
boje vedene u feky Ysery, pfisli
tarn Nemci o 30,000 vojaku.
Oslava mucennika Irredenty v
Jltalii. Vlachove pfipominaji si
jpopravu studenta Jenz podnikl
'atentat na rrakouskeho cisafe.
Varsava napadena pumami ze
vzducholodi. 18 bomb vrzeno
Zeppelinovym letadlem jia hlavni
meso Polska. "Vitezstvi" Nemcu
bajkou.
Nemecka armada v okoli Varsa
vy ma 800,000 muzu. Cisaf Vilem
.naridilaby Varsava bya obsaze
na za kazdou cenu a jeho armady
se die vseho o to pokusi aniz by
Ise ohlizely na zraty. Rusove po o-
pusteni Lodze nalezali se v baz
nate krajine, kde nebylo mozno
zbudovati obranne posce ktere
mohly b yvydrzeti tlak Nemcu.
! Nemci v techto mistech byli sesi-
leni do znacne miry kdezto Ruso
ve selabili znacne svoje linie po
slanim posil k Maiwe a ke Karpa
tum. Praha a jina ceska
a moravska mesta spolu s Narodo
pisnym museem rozhoilly se vypra
viti zvlastni oddeleni na vystave
v Lyone ve Francii. Franeouzskc
urady v odvetu za nieeni ume
leckvch pamatek Nemci v nynr-jsi
valce usnesly se zabaviti majetek
lUMiiecky a rakousky na teto vy
stave umisteny. v nemz zahrnuty
byly dva velike ceske saly. A tu,
jak sdeluje ('.A.T.K.. delegat ces
ke exposice a cesky vybor v Pari
yA obratili se na presidenta fran
couzske republiky a na starostu
mesta Lyonu se zadosti aby ceske
sbirky byly z konfiskace vyjmuty
a uschovany. Zadosti bylo vyho
veno a zaroven sdeleno. ze ze za
baveni vyjima se tez vsechen ma
jetek ceskych podanych (Cechu ve
Francii bydlicichK t'.A.T.K. da
le sdeluje. ze tamni Tesi poslali
bt'lgickemu ministerskemu predse
dovi, ktery se octl v Havre, tele
gram, v nemz vyslovuji obdiv krali
Albertovi I., jenz "postavil se na
ochranu rava a spra vedlnosti a
tak se stal i zastancem osvobozv-ni
utiskovjuivch narodu Slovjinskych.
timrti 24palcu vysoke zeny
lidumilky.
(Jianite, City. Ill-- Zemrela zde
461eta miss Florence Tate-ova. 24
palcu vyoka, malirka a lidumilka.
Vazila pouze 57 liber. Pfed mno
ho lety zamitla nabidku eirku .$100
tydne. Jako invalidka. jez nemoli
la vyehazeti z domova, ponnihala
vseinozne organizaci ve prospeeh
krpieich. Miss Tate-ovii byla malif-
kou ;i mnolie jeji obrazy byly vy
staveny na vychode. ByVd nejstar-
si ze sesti deti manzelu Samuel Ta-
teovyeh ve Flora, 111.
, Cechy budou za kratko jedinou ne
' mocnici a utocistem halicslych
uprchliku.
' .Im)u jiz vsude. Susicky "Sva-(tol-or"
na priklad pise: kJ k nam
jdo Susice irijcl IS. listopadu v
noci zvlastni vlak s 1.170 polskymi
j vystchovalei v. llaliec. kteri zave-
.t-n'i byli primo do dolejsi tovarny
j"Sola"". kde. ponechani byli v vaz
iSf'dilych tovj'irnieh nustnosleeli po
pet dnu v narizene karautene. A'
j)atek prijel druhy vlak asi se 400
j)sob;uni. -7sou to Vfsmes obyvate
'.'' staroslavm'ho Krakova. Asi 250
josob y. nicli bylo umisteno ve zdej
sich hostineieh. ostatni budou roz-
vczt-ni po okrese suiekein a kas
j)erskohorskeiii. Jt'st u nas arcit
kraj chudy. borsky a jn to i zajis
te na okres nas veliky pocet no-
ivy eh obyvatelu. lee ilanie jim nidi,
jco maine. IMladez svou niohou u
nas (bile vzdelavati: jest zde do
istatck eeskyeh skol i realka cesk;i
a doufame pevne. ze svoje- slovan
stvi zde v ceske Susici nezapfou.?"
Coz Polaei. ti se vrati, ale polsti
zide asi hojnym poetem zustaiiou
v reehaeh i po valce. nebof jistc
se jim tarn zalibi.
At' jiz Polsko po valce dostane
uplnou samostatnost
nebo autonomii. nikdo nebude mo
ci upriti, ze si ji zaslouzilo a zs za
ni zaplatilo krvavou cenu. Nejen.
ze Polaei krvaceji a padaji v ar
ie'de earove i ve vojsku rnkousko
irMneckem, ale Polsko kronii toho
0est jevistem hrcznycli a nistosi
cK'h boju, jake se pfehnaly pr-.-s
l-elgii. Od Visly az k nrMueckyin
litnnicim jest Polsko zmitano a ni-
ct-n'o viclrrici v.Vlecnou. Ji: IrikivflT
obi'ovske armady Nemcu a Rusu
pu'alily se pi'v-; tuto nsfasinoi
"mi. Neni snad luesta ni vesnice,
jez by byly usetfeny hruz valec-
jnvch. Dobra polovice polski'ho o-
I vvatelstva je zbavena svyeh do
movu a vsech tech strastecli. jez
musil lid tamejsi vytrpeti. se snad
fini nikdy nedovime. -fe-h kivv
criiou svobody, ak Polsko jisr- n
pla.ilo za svou svobotlu phiou ce
nou. Ooufejme. ze zadn.'- koi-.mo
vany svindlcr jim jeji.-h odsuenu
na konee nevezme.
Drahe a lacine vojsko.
Jsou dva druhy vojska. Jed no
jest lacine. druhe jest pro stat dra
he. Nejlacinejsim vojskem pro
staty jest; linie. ktera aktivne slou
zi. Vojaci jsou vesmes svobodni a
stat nenia vetsich vydani nez eo
stoji vydrzovani aktivniho vojaka.
Drahym vojakem jest jiz vojak ze
naty. reservista, a nejdrazsim vo
jakem domobranec druhe vyzvy.
Skorem vsichni domobranci jsou
jiz zenati a otcove rodin. Nektery
jest pozehnan vydatnym a mnoho
clennym stestim rodinnym. Tako
xy domobranec vyzaduje tolik ni
kladu. ze by si za nebo mold stat
snadno opatriti nejmene 4 vojaky
mlad.'i. Jest tfeba ziviti nejen do
mobranec. jenz hlida nekde zelez
nicni most, ale i jeho zenu a deti.
Takove hlidani zelezniciiich objek
tu prijde pak hodne draho. mila
dy vojak nestoji ani ctvrtiini toho
nakladu. kolik stoji mnohy domo
branec zenaty.
Konec militarismu?
Tvrdi se leckde,ze nynejsi valka
znamena konec militarismu. V
Nemecku tak nenaziraji, jak sveil
ei jejieh pocinani si v Belgii. Lu
tisska opevneni, ktera byla neme
ckymi dely znicena, jsou znovu
budovana. pretvofena ve vzomou
ncmeckou jievnost. a zaci vojen-
skycli skol tarn uceni. Zda sc. ja
koby Nemci byli jisti, ze v Belgii
zustanou. Temef vsechny lutisske
tvrze byly opravcm-, stare kanony
nahrazeny modernimi Krupovymi
dely, i okoli zmeneno, aby vice pod
piralo bezpecnost tvrzi. Odbornici
nemecti a rakousti veskt'ren svuj
dumysl vkladaji v tyto nove pev
nosti. Zaveden tarn by obdivuhod
ny system spojujiei )redni tvrze
s hlavnimi misity, zvlastni zretel
byl vzat na vesnice a lesy. aby
kryly opevneni zakopy. vysuene
a castecne chi-anene jifed destem
a snehem, dosti siroke pro zasoby
muniee. jsoii vodorovjie se zemi.
takze Ize je spat rit i jen se shora, a
jsou hajeny jdotem z ostnateho
dratu. Nemecka vojenska pripra
venost a jjrozii'avost je zajiste n"-popii-atelnou.
Nesnaze s jidlem pro indicke
vojsko,
Indicke vojsko. jehoz je na bo
jisti v severni Francii nekolik plu
ku, pusobi anglicke vlade nepri
jemnosti pri zasobovani potravou.
Nektere j)luky jsou brahminske.
jine mohamedanske. a oboji maji.
jako zide a jini orientalove. velmi
pfisne nabozenske predpisy o ci
stote potravy. A'ojenska sprava do
pustila se toho omylu. ze raiu'iie
Indy. at' byli vyznani jakehokoli.
davala dopravovati na anglicke pu
dy do stejnyeh nemocnic. Indove
nejedi jineho masa nezli kozi nebo
ovci. ale kazdy dice miti zvire za
bite jinym spusobem. Pro moha
medany nmsi se ovcim usekavati
hlavy, brahmini maji zavedene ko
serovani, to jest profiznuti hrd
la, az zvire vykrvaci. jako pravo
verni'zide. Napfed sprava nemoe
nice nebrala na to zfetele, kdyz
vsak doslo k vaznym hadkam, ano
i prackam mezi ranenymi pfislus
uiky obou vyznani. byli konecne
pacienti oddeleni a nyni se muze
iazdenm vvhoveti .aniz by se jho
nabozenske pfesvedceni urazelo.
Mirove podminky,
ktere nedavno navrhlo Eusko Ra
kousku a ktere obsahuji osanio
statneni C'ech. budou jednou pri-
jaty. ale teprve tenkrate. az bude
Rakousko i s NC'meckem uplne po
razeno a rozdrceno. Od sameho za
catku jsme pfedpovidali. ze bude
valka dlouha a je nas nahled jeste
dues, aekoli trva jiz pet mesicu.
Valka mohla bvti jiz skoncena.
kdyby spojenci chteli. nebo spise
mohli prijmouti nejaky mir laei
ny. nerozhodny. Ale k villi tomu
se nevede tato valka. nejvetsi, ja
ke kdy svet videl. v niz zapasi
milliony vojaku a utraci se denne
velike milliony penez tezce vyde
lanych. Mir bude uzavren teprve
tehdy. az bude jedna strana. a to
bude Nemecko s Hakouskem. zkru
sena tak. ze bude muset navzdy
dati pokoj. tak aby se uz zadne
valkv nikdy nevedly.
Matefska srdce a valka.
dak matky citi s matkami kt -re
koli narodnosti. o torn svedci dopis
nemecke matky. zaslany franeouz
ske pani a jehoz strucny obsah vy
jimame: -'Matka. ktera jako y
videla jiti syna do boje na obranu
vlasti. rada by vain napsala neko
lik slow Due 2iS. srpna byli sem do
praveni raneni vojini. mezi u;mi
Vas syn, pan Lucien Paul. Mel
tezke poraneni na hlave. liyl do
praveu do nemoeiiiee a i)eco, ano
o neho vsemoznou peei a nic l e
bylo zanedbano, aby jeho mla ty
zivot byl zachranen. Pres to ze
mrel. patrne bylo tu tezke jiora
ni mozku. -leho pohivb vkonal se v
iitery se vsemi vojenskymi pocfa
mi. Dva nase vojenske spolky tvo
rily pnivod. Mod re lu'be klenulo se
nad otevrenym hrobem. kdyz ly 1 v
vypaleny na pocest mrtveho tii
salvy. Kez odpociva v ijokoji. Do
voluji si poslati Vain neknlik vet
vicek vavrinoveho vence. ktere mu
nase spolky polozily na hrob, ja
koz i vystrizky nasich novin. V
vidite, jaka poeta byla Vasemu mi
lemu synu vzdaua pfi posledni ce
ste. Kekli mi, ze si pfal videti jn-e-
devsim svoji matku. a to se nine
dotklo tak. ze jsem se l-ozhodla -bohe
matce ihueil psati. a sd'!iii s
ni vse. co jsem se dozvedela o nd.i
dem vojinovi. Ndot' i ja mam je
dineho syn a. ktery sel ln nadse
ni za hlasem cisare. a od 22. srpna
nemam o neni zpniv. Prijmete. nii
lostiva pani. njisteni neuprimnejsi
ueasti matky. ktera hluboce s V.'i
mi citi."
Nemci prohlasuji: cim vice nepfa-
tel tiin vice slavy !
Ale Zt'isada ta neni spnivna a me
zi pokrokovymi lidmi neplati. Na
opak : C'im vice nepratid. tim vice
ma kazdy narod duvodu. aby zpy
toval svedomi a aby se ptal. proc
a jak si nepratele ty udelal. A'zbou
ri-li se proti nekteremu naroilu
sousede vsichni. velci i mail, je to
dukazem. ze s nini nikdo vydrzeti
nemuze. ze je bud panovacny. ne
bo lakomy. hrabivy a nenasytny a
nebo nesnaselivy, ze zneuznava pra
va jinych, zvlaste, kilyz si je sami
obhajiti nedovedou. A ze vsecky
ty krasne vlastnosti maji. dokaza
li Nemci za ten pul pata inesiee, co
valka trva. Pelgie, jak ji zfidili.
nevzpamatuje se ani za sto roku.
At' jiz vyhraji nebo prohraji, titu
lu surovych brabaru se nikdy ne
zbavi. Kdo vynalezl srapnel.
Mezi slovy pouhym zvukem
budieimi strasnou pfedstavu, jest
strucne slovo anglickeho puvodu :
srapnel. Jest to duty delovy naboj
ruziieho tvaru. naplneny sto gra
iny trhaeiho niiboje z ruenieoveho
prachu neb jine tfaskave latk',
oiovenymi kulKami. piskem a pro
Hty sirou. K vybiichu pfiv.idi se
rozmanite upravenymi zapalkami.
ktere se po vystrelu roztrhnou. Pu
vodne byl srapnel vynalezeny an
glickym plu'kovnikem Rhi-apnelem.
obycejny granat. najdneny oiove
nymi kulkami ruenicovymi. Srap
nely pusobi hrozne spousty rozle
tujicimi se stfepy a kulkami.
Hruzy v Belgii.
Do AVashingtonu pise jedna ze
na, slechticna z lelgie svemu stry
ci, ktery dopis jeji dal do vefej
nosti : "Museli jsme uteri z naseho
zamku na bfezich feky M"aasy.
kdyz jej nepfitel zacal bombar
dovati. a byli jsme radi, ze jsme
zacliranili holy zivot. Po hroznyeh
utrapach podafilo se nam dostati
se do Angie, kde jsme nasli pfi
stfesi. Zde pockame na konee val
ky. Dvacet tisie lidi. kteri utikaji
)fed Prusaky, tlacilo se na na
brezi. kdyz odjizdely posledni lode
i doslo k hrozne tlacenici. Videli
isme. jak byly deti uslapany. zeny
zabity a muzi svrzeni do vody. Bel
girane v teto valce prokazali ob
divuhodnou statecnost', ale osud
jejirh je zly. Celii zeme jest v
troskach. ani jediny kout tomu ne
usel. neni jedine rodiny. ktera by
pro nekoho nezelela. Take .nesto
Dinant. lezici v sousedstvi naseho
zamku. jest uplne rozboreno."
Vystfilel 160.000 patron.
Die budapestskych listu mezi vo
jaky. kteri se yyznamenali u Ivras
m'ku, byl zvlaste reservni eetar Jo
sef Lajko. Za sve rele vojenske
drahy byl pridelen jeiiom ke stroj
niiiL puskam a sveho casu ziskal v
zavodecli na vojenske stfelniei v
Moste nad L. prvni cciui svymi 36-1
trefami ze 400 ran. Josef Lajko.
n vm sestarlv reservista. byl v
valee opet pridelen k teto sluzbe.
Poslan byl do Krasniku. Se vri,
strojni jiuskon vyhledal si ?am mi
st o. a sire za koimnem na strese
jednoho domu. Strecha byla nyni
jeho abori Kfi. mu dou.t'
id bylo nejen .-'ielivo. ale i jidb.
Po sest dnu A-.-di-zel Lajko ve sveiu
postaA-eni a za tu dobu vysfilel ?e
sve posice za kominem 1G.000 pa-
r.cnDnDnDnpnpnpn
le vsern nasim ou-
3JU
beratelum a pnz- S
nivcum, pfejeme
vesele Vanocnf
o Svatky. So
Vydavatelstvo.
;son. Koneeiu' p ).-treh! i nepiitel,
r.'ud se sypalj i.uu vrazedna -rf- I
'a. Pobre miiVi.y srapnel mlste-
,li'i-. al Lajka l s jeho kulomeuiei se
streehy. Ftrpcl poraneni zad,- na
:.tfhne a lev nohy. M"el i 11 ship
nu horeeky. h-r jeho stav se zat'im
ziepsil. V Inidapesti byl operovan
a dostal sestime.icni dovobmou.
Dostal zlatou nn dailli.
Jake jsou vyhlidky na rok 1915?
Pole schyluje se ku koneia fi
nancni casopisy zabyvaji se uva
hami o torn, jaky asi blahobyt ma
me k ocekavani v roee pfistim. V
torn souhlasi vsecky. ze bude veli
ka tisen o penize a urokova mira
velmi vysoka. Jiz nyni se to poei
fuje. Evropsti narodove, kteri se
ohromne valkv ueastni, budou mu
set platit vydani. at' jiz valka be
hem roku skonci nebo neskonci.
Ilotovych nikdo neina, vseeky pe
nize budou se opatrovati na dluh.
Ohromna suma penez. ktere se jin
dy venuji k iicelum obehodnnm a
prumyslovym. bude tim spusobem
vzat a z obehu a venovana ucelum
jinym. ktere nepfinesou prospeelm
nikoinu, lee tern, kdoz vyrabi d
lecny material anebo pro vojsko
obstaravaji dodavky. Z vypujee
nyeh penez vsak se budou muset
platit uroky a penize na to. budou
se opatrovati danemi. Pfi torn bn
de sice pouzivano vseho mozneho
iimeni. aby dane na nikoho pfilis
tezce nedopadaly. ale pfece je bu
dou pocit'ovati vsechni. zvlaste li
de chudi, jimz se ztlrazi zivotni
potreby. Pro nas. Amerikany. bu
de o miti niisledky dosti citelne.
nebof dosud velmi muoho evrop
skeho kapitalu ukladano bylo do
americkych podniku. Tyto penize
zaraly putovati zpatky lined po
zaln'ijeni valky a bylo by to spfi
sobilo velikou tisen. kdyby se a
merirke hanky nebyly proi tomu
branily ruznymi prostfedky. Jisto
jest aspon. ze v budoucnosti. snad
dlouhou dobu. nemuze Amerika
zadny kapit.al z Evropy ocekavati
a bude nucena spolehati na pro
stfedky sve vlastni. Pfi torn jeste
bude muset evropskvm kapitalis
tum vraceti penize ve zdejsich pod
nicich ulozene. To se da zadrzeti
na cas, ale ne na dlouho.
Kdy pfistala lod' "Mayflower"?
Cele Novoanglicko oslavovalo
due 22. prosince jako domnele vy
roci. kdy Poutnici pfistali v Ply
mouthu. Ve skutecnosti vsak ueni
prazadneho historickeho zaznamu
o torn, eo poutnici due 22. prosince
1620 na lodi Mayflower delali. Pra
vym vyrocim jest den 21 prosince
(anebo den 11. prosince die stare
ho kalendafe. a neni sebe mensi
ho oduvodneni viry. ze by noha
nektereho z Poutniku byla vstou
pila na plymouthskou skalu. A prv
ni verejna zminka o te sk.'ile vy
skytla se teprve az r. 1741. kdy za
stavby noveho pristaviste OOlety
Eldev Faunce protestoval proti od
straneni skiily te tvrde, ze pry tarn
podle vypraveni. jez v mladi sly
sej od staryrh osadniku, Poutnici
pfistali.
Nove jmeno drahy.
Milwaukee. AVis.. Chicago.
Alihvaukee and St. Paul, bude zna
ma od nynejska jako draha "Mil
waukee'. V torn smyslu zni ufedni
oznameni. Niemene akciove obeho
dy budou oznaceny pismenami C.?
M. & St. P.
ani
