Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Nov. 11, 1914)
I - ! " Z pfatelskych kruhu. REEDING, OKLA. Slavna redakce. Jsem vaseho cteneho listu novy odberatel. list ten se me veliee zamlouva, je to dobry casopis dokud do neho to tiz nenacpete inoc ohlasek. pak ne bude stat za nic. Abych psal o pocasi. na to si nemuzeme styskat. to je dost kras ne na tento cas. Tak drazi kra jane. noviny nas vybizi. a by jsme kazdy jpfispel nejakym darkem do stare vlasti. coz je chvaly hodny cm. Je'to dobra vec, jen jest-li ale to dostanou ti, ktefi to nejviee po tfebuji', a by pak to ti cesti pani mezi sebou nerozklidili. Na ty ne muzeme se spolehat. Vzdyt" je to samy Sviha. Cetl jsem v novi naeh,' ze zastfelili tarn dva Kra mafe ale mraz kopfivu nespali, takovy pan by prodal eely narod za misu cockove kase. Noviny pi sou jak se imi eeskemu narodu po mahat aby se stal samostatnym. Tolio bohuzel nikdy vsak cesky na rod nedokaze, neb tarn .neni svor nosti, je tarn sama strana a ze stranicaku by kazdy chtel byt presidentem, jako to bylo a je v Mexiku. Kazda strana by ehtela mit sveho pana, a proto se mezi sebou potiraji. Oni pfijdou pod vladu prajzkou, kdyz uz volaji: "af zije Wilhelm mluvka!" Jim neni pomoci. nemaji vice jako meli Franeouzove; ti meli sveho Kambetu, kdezto cesky narod ma same Jidase. Kdyz jim ve Yidni fkli "dier" a usmali. se na ne, pak hlasovali pro to co vlada elite la, at to bylo. pro -narod dobre ne bo ne. Tu byli vladnimi pacholky. Kdyz tak ctu ty zpravy z bojiste, tak me' ziistava. rozum stat, eo pro takoveho mizerneho chlapa se vrazdi lidi, co tu zbude mrzaku. vdov a sirotku. Jak se ti dvai lotfi zodpoyidaji, az jich cerne duse z jich mizerneho tela vyleti a budou muset klasti u'ety ze sveho jedna m. : Kdyby ti vojaei, byli chytf i, a ty co je komanduji a ty co maji zlate vylozky, je smahem postri leli a pak dat kvery na ramena a f ekli tern druhym co jsou jich pro tivnici : ' ' bratf i, podejme si ruce a bud 'me pfatele!" To by- nebyla zadna vrazda, to by byl dobry sku tek. Ale hloupost lidska nevymi zi. Pozdrav na vsechny ctenaf e a eely personal tohoto listu. Frank Hrdlicka. Vanocni lod'. Neslyseli jste vase dite, pfisedsi ze skol', praviti: "Ucitelka nam f ekla,- abychom; poslali nejake hrac ky " a jmenovati. misto, kara hracky. ty anebo penize anebo sa ty maji.se poslati ? Snad jste nero zumeli syemU diteti. Snad jste ne ppchopili; o cem yas chtelo zpravi ti. Nuze slyste.: amer. deti poslou na vnoce evropskym detem, jieliz otcoye padli na bojisti, darky a ruzne nutnosti. Po celych Spoj. Statech hosi a devcata, pod vede nim dospelych, sbiraji hracky, ku puji je za sve vlastni penize, slni- neji pfikryvky a pradlo, vsechny ty darky budou dany na jeduu lod', ktera vypluje pod praporem hvezdnat'm a pod vlajkou bilou do Evropy, z jednoho pfsitavu bu de se ubirat do druheho a skladat zbozi sve, by sirotkove v Anglii, Francii, Belgii, Nemeeku, Rakou-sku,- Srbsku a Rusku, kteri uz vi ce nespatfi otcu svych, o vanocieh necim byli rozradostneni. Itika se, ze Americane jsou na rodem nejviee obchod mihijicim. Vanocni lod' "svedci, ze maji take srdce, srdce na pravem miste. Spravne di londynsky dennik "The Daily Telegraph", ze jsou narodem nejsentimentalsim. Je to dojemny obraz : dite jed noho zemedilu podava pomocnou ruku diteti druheho zemedilu. Ne ohlizi se na to, kde trpici jeho druh bydli, zda je Anglicanem a- nebo Germanem anebo Slovanem. zda je protestantem anebo katoli . kem anebo pravoslavnym anebo zidem: pfed americkym ditetem stoji jen jeho kamarad. I vdek tim vyjadfuje americky svet ma lickyeh. Jet' vseobecne znamo, ze vanocni detske darky, ty nej cist si, nejnevinejsi a nejkouzelnejsi privazeny k nam byly z Evropy. zvlaste z Nemecka. Nemecko lines sviji se pod dutkami vseobfOji-'ho kriticismu. lee i za pHtonino roz drazdene doby nezapominame, co "domov skolek. vyrabitel hracek procely svet, ueitel malych poesii a zpevu," jak matku Germanii na vzal tydennik "The Outlook", uei nilo pro dite amer. a toto dite, po .ilajic ted" darky za more splnri alespon eastecne tern, kteri v illou hveh nocich zimnich', vyfezavali rucne figurkv. jez bv tjbyeselilv ar madu tleti velkeho americkeho na rodu. Prirozene vz)ominame pri torn na svoje deti. deti ceske. Doui'ej me, ze jifi vanocni podilce nebu na ne zapomenuto, ze osoby. jiniz svereno bude rozdelovani me zi rakouskou drobotinu (nevadi u zlvame tohoto slova, uzivame je vsak pfece, ponevadz je nalezame v air.oriekem ufednim rozvrhu,) nebudou slepi ku drobotine eeske. Tak by to bylo dojemne, kdyby zactvo cesko-americkych skol za hajilo podobnou akei ve prospeeh ceskych deti! Jak by ta oeka tarn kolem Prahy a Hrna zafila, jak by ta srdeeka bila veselhn, ze maji v Americe "bratranky" a "sestfe nicky!" Podobna akce neni ne mozna. ac cas je kratky. Lee va noee nejsou tim jedinyin easem, kdy se osvedeuje zajem. Hnojenf travnsku na podzim. Majitele malyeh zahradek ve meste vedi dobfe. eo to da praee. aby se udrzel pekny travnik. Ne staei sekani ti'avy a pilne zah'va ni, je tfeba i pleti a zbavovati dr ily plevele, ktery by travn poma lu udusil. To vsak jest prace let ni. a ton se nechceme zabyvati v tomto elanku. Podzimek jest pro travniky ddbou hnojeni. a ma-li kdo travu tak seslou, ze poslcdni potrebuje, jest na to cas prave nvm. Nejjednodusim hnojeni bylo by rozhazeti po travniku obycejny kravsky hnuj. To vsak nesmi se stati drive pokud prvni nocni mra- ziky vzrust travy nezarazi. Hnuj vsak ma byti dukTadne prohnily. coz jest veliee dulezite. Kdyby ehom travnik pokryli hnojem eerst vym, vice mu ublizime nezli pro spejeme. Kazdy hnuj totiz obsa huje mnoho semen. . ktera trave nnim klicivost' neztratila. Tak by se mohlo stat, ze bychom si do trav niku nasili ruzneho ple-vele, o kte ry nestojime a ktery by nam byl malo pfijenmy. Ilaf plevel tako vy klieivosf uzasnou a zaehyti se vsude mnohem snaze nezli trava pofadna. Hnuj ma byti nejen slmi ly. ale take nalezite prolezely, ce hoz se docili utvorenim tak zvane ho kompostu". Kompost dela se nasledovne: Polozi se jedna vrst va hnoje a na ni vrstva bud' ste liva anebo cerne zeme, a to se sta le stfida. Kompost musi se udrzo vati nalezite vlhky, aby e neza paril. M;i lezeti aspon rok, pfes zimu i pfes leto a po eely ten cas muze se asi trikrate prohaseti. Hnojiva sila se tim spusobein zlep si, kdezto naopak seinena, ktera by ve hnoji zustala, uplne se zahn bi. To, co jsme tuto popsaii, jest, prace, kterou by zajiste malokdo chtel podnikati k vuli mensimu travniku. Stalo by to za to jen tenkrate. kdyby byl travnik veli ky. Vedle toho obycejny hnuj se mnoha lidem nelibi. Semena se z neho zridka kdy vypleni, vedle to ho je to spatmi okrasa vsousedstvi domova a konecne se tim ohrozuje i zdravi. Mnozi davaji pfednost' lmojivum umelym. Jednim z nej obyeejnejsich jest moueka i kosti, ktera se.k tomu ucelu mieha s dre venym popelem. Kosti, musi Inti jemne rozemlety a mnozstvi, jake ho se ma pouziti, byva od ;"Q0 liber do jedne tuny na akr. podie toho. je-li puda bohata nebo chiula. Moucka z kosti prodiiva se od 25 do $30 za tunu, takze si kazdy do vede priblizne vypocitati, kolik by asi spotfeboval na travnik meiisi. Dfeveneho popela dava se dva krate tolik co k.osti. Popel obsa huje mnoho vapna a jinych latek piide potfebnych ve forme dobre rospustne, tak ze ma pro hnojeai nemalou eenu. Ovsem, stoji penize, ale neni-li travnik veliky, neni to tak zle. C'hloi'ove draslo (muriate of. po tash) prijde lacineji nezli dfeveny pojiel, ale ma tu vadu, ze neobsa Imje vapna. lucre je tak dulezite a ktei" dodava popelu tolik ceny. Nyni. kdyz vy)ukla valka v Ev rope, jest draslo vzacne a cena je ho vystoupila. Jestif to latka, kte ra s em tlo Spojenych Statu do sud dovazela skoro vyhradne z Xemecka. Michame-li draslo ku kostem, ma se ho pridati ponze jed na desetina tolik co kostni mouc ky. luzeme siti kazdou tuto latku zvlaste auibo je smichati pfed po syjiavanim. Totez plati i o Ifeve iiem popelu. kdyz ho uzivame. Je vsak tfeba posypati opatrne a ve dni bezvetrnem. abychom linoji vem pfilis neplytvali. Toto posypavani, stejne jako hnojeni mrvou kravskou musi se diii v dobe, kdy jeste neni p;ida ujihie zamrzla. jinak by se mohlo stati. ze by nam hnojivo vo-Ia vy jilavila. aniz by se dosti hluboko do zeme dostalo. Hsto moueky kostni mozno ta ke uziti mlata z bavlneneho senie ;ic kde je k dostani. To se proda va za 2-") tuna, ovsem na miste, bez dopravy. Xekdy pouzivaji i zvifecich a lybich odpadku, ale to se neodporueuje. ionevadz ahni vani )fisobi nepfijemny zapach )0 eel em okoli. Pfinravovany hnuj ovei jest pro travniky hnojivem vyteenym. V tovarnach jej vysusi a zbavi zapa chu, tak ze proti neniu nemuze byt namitek ze stanoviska zdravotni ho. Je vsak drazsi nezli hnojivo o byeejne, ale kdo ma maly travnik, ten s tim velke vydani miti ne muze. Kdo chee miti travnik pekny. musi jej take chraniti pfed slapa nim. coz jest diilezitejsi v zime nez li v lete. Nikdy v lete travnik to lik netrpi jako v dobe, kdyz na nem snih taje a puda jest hodne rozmokla. .Skoda takovymto spu soliem utrjiena, byva na travniku dlouho do leta viditelna. Nektefi lide zasevaji take tra vu pozde na podzim. To se muze delati drive, ale jak mile nastavaji mrazy a hrozi napadnouti snih, je to prace mania a semenem se zby teeue plytva. Nastrahy pro rnest'a kav jenz chce f armarit Odbor zemedelsky dostava mno ho dopisu od obyvatelu mestskych, ktefi eetli nadsena vylicovani bo liatsvi, jez lze udelati na farme. Velke procento teehto lidi si jiz iftrmafske pozemky zakoupili. Ne ktefi z nich zdaji se vefiti, ze du vodem, proe vsichni farmafi nej sou bohati, jest marnotratnost, plytvani, nevedomost a nedosta tek obchodni schopnosti. Na tyto dopisy odbor zvlaste nasledovne odpovida : "Jak si veci stoji, farmafi jako tfida jsou intelligentni, pficinlivi a setrni. a mnozi z nich maji dobry obchodni usudek. Dale oni. ktefi dukladne prostudovali oiicliodni stranku farmafeni. tahnou znaeny vydelek ze svelio obchodu. Nejvet si cast penez v poslednich leteeh na farme vvziskanvch, bvlo zis kano nikoli farmafe.nim, nybrz stoupnutim ceny farmafskyeh po zemku. Prirozene toto stoupani ne muze trvati do nekonecna, a ne kdo bude vlastniti pudu, az se ce na nadobro ustali nebo tfebas zac ne klesati. Ac jest pravdou, ze pfilezitost ne rodina ve meste vychovana pro spiva na farme, jest to vyjimkou a ne pravidlem. Jest to vzydeky ri siko, vloziti penize do neceho, co nebylo drive diikladne prostudo vano. Mnozi lide z inest, ktefi si uspofili nekolik set dollaru, a ma ji jen malo nebo prazadnou zku senost na farme, jsou vsak napl neni ruzovymi vyhlidkami na ra dosti a zisky ve farmafeni, koupi spatny pozemek za vysoke ceny a tim ztraceji uspory. jez po leta shromazd'ovali. Jedna mestska ro dina zaplatila $10,000 hotove a vza la a sebe $12,000 markyc na farmu, majici hodnotii pouze asi $11,000. Jina zaplatila $2000 hotove a po- depsala markyc na $6000 na far mu, ktera pozdeji byla odhadnuta na $3000. Jedna mestska rodina, jez uspofila $2000, upotfebila tech penez na prvni splatku za laciny fa rm a f sky pozemek, a kdyz se jim otevfely oci, shledali. e dosud dlu huji o hodne vice, nez zae farm a stala. Po sedm roku praeovali te mef ve due v noei. aby zaplatili u rok, aniz byli s to zmensiti zaklad j li jistinu. Takovych pfipadu mo hlo by se uvesti skoro do nekonec na. Pfi kujiovani fanny dluzno veli ee dbati, aby se dostala farm a za slusnou cenu. Zaplatiti aneb uvoli ti se zaplatit vice nez zae farm a stoji, pfivede nejspise nezdar. S obchodinlio stanoviska zadna far ina, ktera nenese urok ze vsech pe nez za ni zaplacenych. za opotfe beni vybavy a mzdu za vseehnu praci na ni vykonanou. neni do brym ulozenim penez. Ale i kdyz dobry pozor se dav.i pfi investovani pouze ve vyjimec nyeh pfipadech, mela by se v mes te vychovana rodina pokouseti o farmafeni. Povsechne nejlepsi ra don jest pro ve meste vyeliovane ho eloveka. ktery se chee stati far mafeni. aby dfive nez farmu kou pi, pracoval jako delnik na farme dva nebo tfi roky. To mu poskyt ne pfilezitost seznati z jjrvni ruky mnohe veci v obchodu jakoz i pra ktiekou stranku farmafeni. Z pra vidla zadnym jinym z)iisobem ne muze si opatfit fadny farmafsky vycvik a zkusenost pfi mene sta rosti a vydani, nebo bez nebezpeci financni zahubv. Alaska - raj nevest. Divka. ktera by se rada vdala, mela by jiti na Alasku, kde pfi lezitoti k nalezeni manzela jsou pravdepoilobne nejveiii na celem svete. Na Alasce jsou tfi muzi na jednu zenu a sku4ecnost, ze vetsina zen je domoroilych, znac ne zvysuje pfilezitost k snatku pro bile nevesty. Jsou take jinde krajiny. ktle lpuzi v poctu pfevysuji ieny, ale nikde neni muzska vetsina tak Ptrnou jako na Alasce. Dle'sta tjfitiku, pouze dva kontinenty Evropa a Afrika maji "ice z?n nez muzu. Ve Spojenych Statech je o 3,500,000 muzu vice, nez zen. V celem svete. jak se odhaduje, je o 5.500.000 muzu vice nez zen. Ponevadz v samotnych Spojenych Statech je o 3.500,000 muzu vice nez zen a take Asie a Australie maji muzu nadbytek, nedostatek jich jevi se jenoni v Evrope a Af rice. Nynejsi valky tento nejio mer poctu zen a muzu v Evrope ucini jeste patrnejsim. V Evrope, die nejposlednejsi statistiky, pfi pada na kazdych 1,000 muzu 1,027 zen. Ale v celem svete na kazdych 990 zen je 1,000 muzu, die nejpo slednejsiho odhadu. ktery dava svetu eelkem 1,100.000,000 obyva telu. V Americe je 964- zen na kaz dych 1,000 muzu. Nedostatek zen je patrny jmenovite v zapadnich ciistech Siioje'nych Statu a v Ka nade. zatim co v statech novoan glickyeh a jizni Americe jsou obe pohlavi asi v stejnem poctu. Proroci valky. Vedle Tolsteho byli tu jeste jini seriosni proroci valky: vojensti od bornici. ktefi kombinovali na za klade poznatku. Jednim takovym "prorockym" dilem na podklade zcela reelnim a vaznem byl spis vysly pod pseudonymem " Vicom te Otojiro Kavakami'' pod nazvem "Evropska valka roku 1913.'' Ze spisu je videt, ze Japonec jej so tva psal. ze spis neni autoi'isova nym pfekladem z japonstiny. ale pravdepodobne dilem nejakeho ne meckeho vojenskeho spisovatele. Knizka je psana s velikou zna losti veenou a tim lisi se prospes ne od ruznych absurdnich fantasii. Spisovatel vypravnje, ze svetova valka vypukla zdanlive k vuli ob tizim balkanskym. ale die pravdy nasledkem vefejne i tajne prace Anglie. Tak zvane vefejne i tajne prace Anglie. Tak zvane "Entente cordiale" mezi Francii a Anglii a Francii stalo se spolkem. Belgie by se nucena k poruseni neutra lity pruchodem francouzsko-an- glickeho vojska a rada ji porusila. Podivuhodno je, jak domnely Japonec spravne naznacuje misto nynejsieh bojist'. Francouzska ar mada shromazd'uje se za lini Bel-fort-Feinal a ma zaplaviti Horni Elsasko "dirou, belfourtskou. Druha armada- francouzska je na cafe Toul-Verdum defensivne pro ti nepfiteli postupujieimu Nem. Lothrinskem, tefti arnuida ma po stupovati Belgii na Kolin nad Ry nem, jsouc podporovana pevnost ni linii mosskou a anglickyin po iiioenym sborem. Ale Nemci pfer 'ioj-lou tomuto pianu. jsou ryehlej si a dobudou Lutychu. Zatim prv ni armada francouzska vnikne do jllor. Elsaska. ale je odrazena. Do- byti pevnosti Mosse uskutecni se pfevahou tezkeho delostfelectva nemeckeho. Ale Francouzi tak zdolani nej sou, vv:;;U(.j kazdy svuj castecny uspech a zamlcuji uspechy nepfi telovy. Anglic ke sbory jsou od Nemcu porazeny. Mezi Nemci a Francouzi zufi dlouho tezky boj mvi fi-kou Aiou a Olson. Veliky francouzsky napor je mistrovsky za'ozen, ale pfilivem n"meckyeh vojsk zacne kolisat leve kfidlo. Pi'ave kfidlo jeste se udrzi a doj de k spofadanemu ustupu. Pafiz bude od Nemcu odfiznuta a nyni dochazi k zaveru cele tragedie. Je opravdu pozoruhodne. jak jusatel ve knize, ktera vysla pfede dvema lety dovedl takfka do pod- jrobnosti popisovati vojenske uda i lost i. ktere se nyni deji. a dokonce jmel vedomost o pfevaze tezkeho j nemeckeho delostfelectva I V hlav jnich l-ysech vylicil S)isovatel vse, (co se pozdeji udalo, az na to. ze (Rusko v jeho romane na svetove kolbiste nevystupuje. Neni take nezajimavo, jak spiso vatel nakreslil spravne naladu, kte ra nyni vhuine v Nemeeku proti Anglii. V Nemeeku zavhulne ote- Ivfene vyslovena nenavist' vuci An ;glicanum pro jejich svetovou nad vladu, aie svrchovane rozhofceni nad anglickym vynasenim se, taj j nym stvanim narodu proti Nemee 'ku jako soku uplatnujicim se na jjioli obehodnim a prumyslovem, I zkratka je to zast' proti Anglii pro jeji vyzyvavou "obklicujici poli tiku", ktera ma sve'sidlo na Down ling Streetu a svymi organy ovla- da celv svet. Take je pozoruhodno. jak do mnely Japonec doeela spravne na povida, ze i Japonsko zasahne do 'evropskych zmatkii. odmitne pfe j vahu bileho plemene na dalnem , vychode a bude teziti z rozervane Evro)y, kterii ozbrojenou moei sa ma sebe rozsape. nacez zlute ple me svou ohromnou pfevahou hd- skeho materialu bude miti s Evro Spou snadnou praci. ; Jak daleko nesou ruzne zbrane. i j Jaky pfevrat ve valceni nastal stale zvysenou dalekonostnosti j stfelnych zbrani, o torn svedci zpravy z nynejsieh bojist' na za- pade i na vychode. Ale pozoruhod no je, ze pokrok v oboru daleko- ' J)f!cn veil 'lii'niii rlilom entv.i m.i stoleti. Jeste pfed 80 lety nenesla vojenska puska o mnoho dale nez 250 metru a na tomto stupni byla pfes 200 let. od 1640 az do 1857. To znamena. ze valky Ludvika XIV.. boje za doby francouzske revoluce stejne jeko valky Napo- lleonovy a rovnez jeste valka kry.n ska byly vybojovany puskami, kte re ve vzdiilenosti )fes 250 metru naprosto neucinkovaly. Bylo to ro ku 1857. kdy hladka roura pusko va byla nahrazena rourou tazenou. tim zvysila se nosnost ihned na 600 metru. Tato udalost zdala se tehdy eelemu svetu pravym divem, ale jiz roku 1866 vynalezli fran couzsky setnik Chassepot pusku kalibru 15milimetru, jez nesla na vzdalenost 1200 metru coz byl vykon. na nejz pfed 10 lety dfive ani nikdo neodvazil se pomysliti. 0vto jiusky "chassepotky" byly due 4. listopadu r. 1867 od Fran eouzu, vyslanych k obsazeni Kima a k odporu proti vyprave Garibal diho, vyzkouseny v praxi a byly pak ihned zavedeny ve vojsku fi'ancouzskem, ale roku 'S70 71 ukazalo se, ze nemohou souteziti s puskami pruskymi. Chassepotka vazila 4 kg 300 g : puska Grasova, jez byla zavedena r. 1874, vazila 4 kg 200 g. a mela nosnost 1800 m. V 15 leteeh byla tedy zvysena nosnost pusek o 1550 m, kdezto dfive byla 217 roku na stejnem stupni. V teze dobe take pusky za vedene Rakouskem, Pruskeni a Italii, vykazovaly pokrok. Pfisly opakovacky, ktere vypalovaly 16 ran za minutu a nesly na vzdale nost 3000 metru. Nyni pusky ma ji malou vahu, lepe lze jimi zacha 'eti. nesou na vzdalenost 4000 m, rychlosti 800 m za vtefinu. Take re vol very, ktere byly vynalezeny roku 1850 maji zlepsenou nosnost, ktera se zvysovala z 30 na 100, po tom na 200 a konecne na 1000 me tru. Vzhledem k temto vykonum tfeba si vzpomenouti, cim bojova li stafi n.'irodove. Ostep mohl byti vrzen 25 m daleko. prak nesl SO m,)iakovnici Balearu byli proslu li tim, ze dovedli vrhnouti kamen 100 metru. Luk, jehoz uzivano az do polovice 15. stoleti nesl SO az 100 m daleko, samostfil s ocelo vym lukem 100 az 110 m, stara pus ka, ktera musila se opirati o vid- jlici. nenesla dale nez 150 m, mus- ! u -i on i- i.-.i i . ieui ha icu mi a ptK u ui zavetiena puska. s jejiz nosnosti 250 m mu sil se svet tak dlouho spokojiti. Teehnika stfelnych zbrani mela tu diz obrovsky, ba rozhodujici viiv na zpusob valky a je to videt i ted'. Kdy zacala doba pan cerovych lodi. Za valky krimske r. 1851 zptiso bily ruske granaty velkou skodu na lodich anglickyeh a francouz skych. Tak anglickil lod' valecna " London" byla nejmene bkrat za palena a jediny granit iismrtil a i poranil 54 nluzu. Na zakljule tech ' to zkusenosti poealy se pokryvati lodni steny zeleznymi deskami sily pfes 11 cm. Lodi opatfeny byly malymi srouby, aby byl hybuejsi. I Vyhody noveho vynalezu se osved Jicily uplne. Ruske granaty rozbi jely se o zelezne desky aniz j:m skodily. Jen tim dobyli Francouzi ? pevnosti Kinburnu a Kerce. Tim pocina doba paneefovych lodi. Po skonceni krimske valkv Francouzi vystaveli pancefovou lodi. Po skonceni krimske valkv i Francouzi vystaveli pancefovou fregattu "La Gloire" delky 7i m, sifky 17 m ze dfeva, avsak eeloa obrnenou a dale "Varrior" a "Black Prince" v rozmerech po iiiekud vetsich. Tvto lodi vsak pfi jsve delce nemohly byti u ze dfe va a proto pfes veskere namitky anglickyeh dustojniku pfikroceuo ik jich stavbe ze'zeleza. Ale ukazaly se jine nedostatky. Do dfeva vyvrtavala delova koule (ikrouhlou dim. ktera se dala snad no uepati dfevenou zatkou: do ze leza vsak koule prorazila nepravi delne otvory. ktere se ihned ucpat nemohly, co byly stinne stranky zelezne stavby. ktere A'sak musily byt pfekonany.Jeste jina okolnost byla na uvazenou. Lod' nemohla miest pancef sily 12 cm kolem eele lodi, procez byla opancefovana je stfedni cast lodnieh boku, zdeli 65 m, kdezto ostatni zustalo nepokry- to. Tenkrat nebyla teehnika na ta jkovem stupni jako nyni a nedo ivedli stavet lodi tvaru takoveho. ; ktery unese desateronasobnou va- hu tehdejsiho pancefe. Nebezpeci, ze by lod' mohla byt j)otopena kouli stfelenou na ni do I vody, pfedesli tim, ze dali lodi dvo jite dno: vnitfni bylo as 1 m do vnejsiho a prostor tim povstaly rozdelen nepromokavymi vlozkami jiia male komurky. Toto zafizeni bylo tim vyhodne, ze voda vniknu ,vsi snad vyplnila pouze nekolik! : teehto komurek. Krom toho zfize jiio za stejnyni. ucelem napfic lodi j8 9 zeleznych sten, vsude tesne ipfilehajieich. Taz zafizeni, ovsem Iznacne zdokonalena. jsou pfi vsech vetsich valecnyeh lodich dodnes. Nedluiite na tento casopis? Odporucte tento ca sopis vasemu souse du, zdaliz neni odbe ratelem. Richter's Anchor Pain-Expellor.