87
OZVENA
ZflPADU
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu, 11. listop. (November) 1914
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number lt
Z Evropske
Rusove nachazeji se nyni pouze
70 mil od Berlina, jak se oznamuje
z Petrohradu.
Jak na vychodnim, tak na za
padnim bojisti jsou Nemci na ustu
pu. Kaiser neustale zene novou po
silu do predu, vsak bezvysledne.
mose pfihiizelo .s zatajonym de
ehem toniuto ojedinelcmu divadlu.
Konecne nemeeti aviatikove. isou-
.Smrt generala Kluckfi potvrzena.
Duluth, IMimi. -Mrs. Miehaei
rindenova z Duluth. sest -a gene
rala von Klucka, viitele praveho
kfidla nemeckeho pn tazeni na
Pafiz. obdrzela od svych pfibuz
:iyeh v Nemecku dopis. ve kLorem
se ji oznamuje, ze jeji bratr zomrel
na rany. utrpene v bojivh ve Fran
ce v mensine, ale s ryehlejsimi stro ' eii.
ji, uletli s nosnymi plochami pro-
vrtam'mi stfelbou. Jeden z nich se Rakousky cisaf zivouci mrtvola.
sfitil k zemi, kdyz dospel uad ne- i Rakousky cisaf musi byti zivou
mecko linie. a nilot se zabil. Geor- 'mrivolou. pouhvm automaton, kte
Jeneral Joffre vydal rozkaz k, plabo- ael.011autickv znalec. ry se sice pohybuje, ale nema lid-
rozhednemuvzepfem, kterymchcepravi) ge x-mei zanechali p0Uziva skych smyslii, lidskeho citu. Kdy
nepntele r.adobro vyhnati z Fran- j nj apr0I)lailu typu Taubex pone-'hy mold pozorovati tu hroznou bi-cle-
vadz se nehodi k vyzvednym uce- 'l,J- ty bezmerne bolesti, jakych
Armady rakouska a nemecka jliim, a stavi nyni vyhradne aero- IJ,yl puvodcem, kdyz dal sve svole-
ni ku prohlaseni valky Srbsku a
na bojisti a tun zamezi jinak
nutne odneti udu a rake z-i -b.ova
mnoho lidi pri zivote. eimz se zmen
pecet mrzaku a umrli. ktera, by
jinak byla znacna.
jsou rozdeleny a vojsku rakouske-; plany systemu Ayiatik Albatros a
mu krosi zniceni neb zajeti.
Z Tokia se uredne oznamuje, ze
nemecka pevnost Tsing-Tau pod
lehla Japoncum a Anglicanum.
Dobytim Tsing-Tau ztratili Nemci
jejich posledni bastu v Asii.
Londyn. Petrohradsky zpra
vodaj Daily Telegraphu dozvida
se o jinem vyznamnem vitezstvi,
jez nebylo dosud oznameno v caso
pisech, ktere vsak jest nejvetsim
spechem v teto valce. Sdeluje, ze
spejenym rakousko-nemeckym ar-
madam zasazena
dvouplosniky tovarny Deutsche
Flugen AVerke. Civilni aviatikove.
slouzici nemecke armade, dostciva
ji $209 mesicue platu, a krome to
ho $20 za kazdy let.
S Rakouskem je jiz velmi zle.
Pafiz. Z Vidne sem dosly zpra
vy, ze se Rusove rychle blizf Kra
kovu a ze rakousko-uherske ufady
nyni proro volaj: do zbrane, kde
jakeho muze. Pri posledni vyzve
domobrany bylo vydano take iia-
zajmu maji se lined ufadum pri- "iori byly:
' Az ysecky podrobnosti o ruskych
operacich v Polsku vyjdou na je-
vo," pravi zpravodaj, "velkokni- hlasiti
ie Nikolaj Nikola je vie bude pro-
ilasovaii za jednoho z nejvetsich 6ny v ruskem vojsku co kozaci
Petrohrad. Od bitevni carv
116 valecnych lodi zniceno neb po
skozeno od zacatku valky.
Odpocatku valky byla znicena
jiz cela fada lodi. Nektere : ne
ufedinch zpniv o nich nebyly po
tvrzeny, zvlaste Neineckc a Ra
kousko mlci k udajum o sych
ztratach na mori.
Die uredniho a neufdniho sde-
jlice a Bukoviny. Ve svem vlastnim ' leiii. ztraty jednotlivycii statu na
i-nemecKymar- Hzeui abv ge vSichnij kdo5 nppa
byla .zdrcujici tH d vw . Df.ihlasili ison.i; sIll5
idna podel cele komunikacni linie, bou domobraneckou povinni. hlav
ktera jest svrchovane dulezitosti. I ne ti kdo2 (o vidng. ?
tak k zaluijeni obrovske valky
svetove, kdyby mel v sobe jisker
ku citu a jenom nejmensi zbytek
svedomi. musil by sesiliti pri 1113'
slence, jakym zpusobem zakonci
to sve dlouhe. nekdy slabosske,
jindy zlocinne panovi'mi.
Usmrceni ve valce bez zraneni.
Ve vykazecl.' ztrat casto je po
znameuano u jmena padleho voji
na. ze nebylo mozno najit zrane
ni. Aspon cast' teehto pfipadu moz
no vysvetliti okolnosti. ze moder
m de'a nekdy usmrti tlakem vzdu
chu. Pfipady podobne jsou uz zna
my z napoleonskych valek. zjiste
ny vsak byly v posledni valee bal
kanske. A'lastni nricinou smrti ie
pak podle vseho ochrnuti mozku
a michy, jez vsak nemusi vzdy
vesti k smrti. nybrz muze minouti
za priznaku otfeseni mozku nebo
castecneho ochrnuti. Ale i tehdy
nebyly nalezeny ani na nervech
stony zraneni. Poruchy mozku a
michy staly se v takovein pfipade
pa true uchem. Take v rusko-japon
ske valce byla zaznamenana tako
va )ozorovani, ale tehdy bylo po
chybovano o jejich spolehlivosti.
onu korun denne. pfipocteme-li k jEozvod pro pfilis hlucnou hubicku.
tomu 2") milionu korun za trail-' -fersey City, X. J. Albert
sport rohoto zbozi, stoji vyzva val- Steinmetz zaloval svoji zenu Lenu.
cicicli vojinu 105 milionu korun ' 0 rozvod. a kdyz svedcil pfed sou-
den n
e.
Lid Spoj. Statu
sice valkou. ktere nevede. tez byi
znacne poskozen, ale vzdor tomu
dem, vypravel. jak jednoho vece
ra jel s zenou a pfitelem v auto
mobilu. kdyz pojednou zaslechl
zvuk, jako kdyz praskne pneuma
tika. "Ohledl jsem se," vypravel,
"a ti dva se tarn libali.' Kdvz man
muze se povazovati sfastnym. bo
hatyiu proti tern nebozakum. ktefi izele v cervenci se rozesli. ze "jeho
Lena 11111 ode
musili vypiti kalieh utrpeni. viil
kou jim pripraveny, az na dno.
Jsou to predevsim Helgicane. Xa
rod ten valky nevyhledaval, ji
nevypovidal. byl k ni donucen ve-
trelci nemeckynii, musil se chopiti
zbrane. a by uhajil svoji samostat
nost. Tisice jelio synu i deer bylo
jiz usmrceno a milliony jich trpi
hroznou bidu. Ta bude se v nasta
vajici zime stupnovati. Chteji-li a
mericti bohaci jako Rockefeller a
jini nekde pomahati obetim valky,
ielgicane si pomoci takove nejvi-
srdce jest pukle.
psala : "Al. nepfijdesli domu. me
srdce bude rozdrceno; a pamatuj,
ze pukle M-dce mozno spravit ale
rozdreene nikoli." Al uvadel jes
te jiny pripad. Pravil. ze v roce
1913 seslo se nekolik pfatel jejieh
u nich v dome, a by pozorovali zat
meni mesiee. Jeho zena a jisty pK
tel dleli vzadu na dvorku. "Nedi
ali se na mesic,' tvrdil klamany
manzel. "Ma zena na nine volala:
Pojd" sem, Al, podivej se na zat
meni mesice." "Xe, Leno," odpo-
vedel jsem. 'mohu videti pouze
strategy teto doby.
tLhiL Z diplomatickych kruhu
vraceji se zhusta i zeii-, ktere u
se sdeluje, ze Buium se podafilq castnily se bitev jako pravidelni
oddliti armady nemecke a rakou- vojaci, abyly raneny, aueb dopro
ke, a iniino to obejiti levy bxk Ea-j vaze ji sve ranene manzely, s ni-
(iiaau a odfanouti mu uitup na miz sdilely hruzy a nesnaze valky
Xrv. P0litl Bakustni, r sfle Tyto amazonky osvedcuji se velice
x,vxr,wv muau, usiupuji nyni pres ;uuure a casro jsou 1 mezi kozaky,
Karpaty do tJher, zanechavajice
sa -sebou zasoby, strelivo, ambu
lancni vozy a automobily v hor
skych souteskach snehem zavatych
v divokem uteku pfed' Busy. Ne-
bojujice stejne s nimi
Take dcera jisteho plukovnika
se sueastnila boju u Augustovo
ela stejne jako ostatni pravidel
ny vojensky odev a nebyla ani k
anCKy euar jest tezce dotcen rus- rozeznani mezi muzi. Zena ta jest
kynoi uipechy, jak se sdSluje z ne- manzelkou kapitana Tomilovskeho
meckyck pramenu, "a konal valec-jbyla jiz tfikrate ranena, ale pou
nou Toradu, ktere se sucastili ge
ntril Hindenburg, vevoda virtem
benky , a ncelnfk rakouskeho ge-
ze lehce a zustala stale 11 sveho
manzela. bojujie po' jeho boku. Po
celyeh pet dni vydrzela utrapy u-
ntriiafliofttbu,-- baron Konrad toku v lesieh u Augustovo a veli-
VOn Boetaendrof , k vypracovani ct? se vynzamenavala. Jina zena
manzelka jisteho mo'skevskeho ka
pitana bojuje v Halici, sedic stej-
noveho plinu kampane.
Peking. Lakave nabidky uci
niny byly Japonsku agenty spo
jencu v Cme; aby mikado dal se
primSti k vyslani 200,000 vycvi6e
nch vojaku na evropske bojiste.
-JPoskytnuti volnejsi rnky v zalezi
toctich cinskyck nabm se Japon
ika za odmenu. Ifiadsi statnici vi--taji
tuto nabidku "s hadsenim, ale
konservativrii pfedaci vahaji.
film. Zpravy sem dosle na
svedcuji, ie" PbiPU zamSH vypu
diti vsecky Vlarz Tripolska a
iskati "zpit aiiwD provincie, ztra-
ibjevfli se na Dtcne, na nej-
. TyckodkixB konci Kyrenej-
itMCiuia, a poknsiK se
-suSti tamnSjsi tabor. Byli zapuze
ni pechotou.
Washington. Spolkovou vla
dou'stanovena lhuta, behem jiz ne
meck delovy clun "Geier" mel 0
pustiti pfistav v Honolulu a Ha--vajskycli
ostrovech, jiz uplynula a
"Giar4' innsi tudii aa do skonceiii
Talky zustati v pristavu. Japonske
vilecne lodi cihaly pfed yjezdem
do pristavu na nSmeckou lod'.
ne jako ostatni vojmi na koni, v
druzine sveho manzela. Tfi jine
zeny cekaji v Yyjeve na povoleni ji
ti na bitevni caru, bstfihaly si
vlasy a maji jiz vojeUske unifor-niv.
Bitva mezi aeroplany nad Remesi.
Deset aerbplanu, sest francouz
skych a ctyf i nemecke, utkalo se v
"bitve nad Remesi. Utkani skoncilo
vitezstvim Francouzu. Po pul ho
diny manevrovaly aeroplany ve
"vysi 2.000 stop nad mestem, vyme
mijice salvy. Dela obou armad za
stavila palbu, a obyvatesltvo Re-
Cisaf sam si udelil fad.
Z Mnichova se oznamuje, ze ci
saf Vilem udelil sam sobe fad ze
lezneho kfize, ktery jest v Nemec-
iku odmenou za statecriost.Mnichov
ska zprava pravi, ze na popud ba
vorskeho krale Ludvika. vsichni
nemecti panovnici podepsali pa
metni spis, zadajice cisafe, aby
hodnost zelezneho kfize pfijal. Ci
saf dal se nejakou chvili prositi a
konec.ne jim slibil, ze pfijme. Tiad
vsak nemuze udeliti nikdo jiny
nezli on sam, dostal je tedy sam
od sebe.
"Svata valka" vyhlasena.
Londyn. Uredne oznameno v
Berline, ze sejk-ul-islam turecky
papez vydal dekret jimz vola vse-
do boje proti
Rusum, Aglicanum a Francouzum.
Svatou povinnosti kazdeho moha
medana je boj proti temto tfem
narodum. Dekret byl sdelen Moha
medanum eel eh 0 sveta a byl zvlas
te cten mohamedanskym poutni
kiim v Mekce. Mohamedanu je 200
millionu a mohli by zpusobit zvla
ste Anglii zle nepfijemnosti.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
iVemecko 4(1 '
Anglic 24
Rakousko 23
Rusko 16
Japonsko 3
Francie 2
Turecko 2
Bitevnic ztratily Rakousko 3.
Auglie a Rusko po jedne; kfizni-
kii Nemecko 10, Anglie13; Rak'ot
sko 4, Rusko 3: pomocnyeh kfiz
niku Nemecko 3, Anglie 1: clelo
vie Nemecko 6, Anglie 2, Ruskol.
Torpedovek Nemecko 20, Rakou
sko 11, Angliel. Podmofske cluny
Nemecko 3. Rak. 1. Anglie 3, 0-
statni jsou lode na mefeni, klade-
ni min a p. Cifry ty ovsem nejsou
zaruceny. tfeba cifrv bvlv sesta-
veny die zprav od pocatku valky
doslvch.
"Nemci budou vladnouti svetem."
Kodansky dopisovatel londyn-
SKven iiiveninf? iews mse. ze s
jisty nemeeky poddany, ktery sly
sol fee nemeckeho cisafe Vilona
ku sve -armade, cituje jej nasle
dovne :
"My nyni bojujeme 0 zivot ne
mecke rise. Nasi nepfatele snazi
se zahubiti XTemecko, ale ja pra
vim. ze zvitezime-li a my .nusi
me zviteziti novji rise bude utvo
fena. rise mocnejsi nez jakou kdy
svet videl, nova rimsko-ne iiecka
rise, ktera bude vladnouti sve
tem a svet bude sfastnym. ' '
Z teto bombastiky nemeckeho
cisafe Vilema lze seznati, kam
Nemci .smetuji. a kdo vlastne-za-
rinil valkn. Jest to nemecka pa-
novacnost. ktera strhla Evropu do
valkv.
ce zaslouzi a nejvice ji potfebuii.
XVirod americky a cely eivilisova- sve vlastni zatmeni."
ny svet by Rockefellerovi odpu-!
stil vselicos z jeho minulosti, kdy-! Podmofsky clun Edisonuv.
by nyni svych millionu pouzil k j West Oran?. N. J. Tonms Edi-
07
umirneni bidv
liejstatecnejsiho. S011 se zabvva nlanv na zdokonale-
in-o svobodu nejvetsi obeti pfina- . ni podmofskvch clunu. a kdvbv se
ju-iuu a iiejnesiasuiejsino naro- mu to bghem pHtomne valky po
da. Iielgicanu. I vedlo mohl bv urvehiiti skonceni
ipfitomneho konfliktu. Jiz ydoko-
Proti nemeckym vzducholodim. jnalil nabijeci elektrickou batrii,
Kolik listu a casopisu bylo zasta-
veno v Nemecku v dobe valecne
Jak trpi casopiseetvi valecimu
dobou, videti nejlepe z ufednich
zaznamu nemeeky ch. Od pocatku
valky pfestalo vychazeti 35 listu
a casopisu na vzdy, 165 prozatim-
ne. Z prozatimne zastavenvch lis
tu vychazelo 17 v Berline. 16 po-
litickyeh listu, padlych za obet'
valce, byly ponejvice male listy
venkovske. Casopisy, jez zanikly
byly vetsinou odborne. venovane
sj)ortu. divadlu. prumyslu. feme
slum a obchodu.
Rusove uci se cesky.
Car vydal nafizeni, abv bylo v
ufednirn uzivani iilavni mesto ta
reeke misto Konstantinopoli jme-
nov-ino pfiste C.ir-gradem Drive
Petrograd. ted' Cargrad. oboji z
cestinv.
Nejvetsi delo na svete.
Washington. D. C. Nejvetsi
delo na svete ma americka vlada.
ale dosud se s nim delaji pokusy.
Osvedci-li se, bude zavadeno na
vsech novych lodich. Ma raz sest
nacti palcu. Jedno takove delo by
lo nedavno zhotoveno pro opevne
ni na Paname. nyni se jedna o to.
aby se dostal o i na lode. Pravi se,
Joce jim budou opa tfony jiz tfi nove
lode, ktere nedavno kongres povo
lil. Dosud mely americke lode nej
vetsi dela ctrnactipalcova. nejno
vejsi anglicke lode patnactipalco
va. Delo ma stfileti na vzdalenost'
patnacti mil a nui miti pri nejmen-
sim dvakrate tak velikou pruboj
nou silu jako povestne nemecke
hinozdyfe. Tyto hmozdyfe, o kte
rych se v posledni dobe tolik mlu
vi a pise, maji raz jeste vetsi, to-
tiz 16.535 palcu, ale nejsou to dela.
Kule nemohou se z nich stfileti
rovnym smerem. nybrz vyhazuji
se z nieh dynamitove bomby v
obloukti na vzdaleosf pomerne ne-
velkou. Nemaji prnbojne sily a ne
hodi se proto na lode. Americka
dela budou vice nez dvakrate tak
dlouha jako nemecke hmozdyfe.
Ry-
Lekafska veda obohacena. -
chla pomoc ranenym.
Pafiz. Xikrob. jenz zavinuje
snef ran zpusobenych kulemi a
srapnely byl objeven dvema lekafi
to Dr. J. Scarlettem a G. Des-
jardinsem pfidelenym americkemu
zdravotnimu shorn. Puvodne
vsecky pocatecni kultury byly ne-
ciste a vedlv ucence k nazoru. ze
ificinou choroby nebyl jeloji, ale
combinace zarodku c-horoboplod-
nych. Po delsim zkoumani shleda
no. ze existuje bacil z nehoz .pak
bylo pfipraveno Dr. Henri Wies
borgem v Pasterove ustave lecive
serum. Objev ten bude miti brzy
obrovskou dftlezitosr. Serum, muze
yti vstfikovano zranenvm lined
Anglie ma sve vzducholode, vy-
borne opatfene, ku hajeni Lon
dyna. V posledni dobe mnoho se mluvi
o strachu Anglicanu pfed nemoe
k vmi vzducholodemi a pfepadoni
Londyna Nemci. Ze ani Anglica
ne nespi, vysvita z teto zpravy.
ktera nam byla zaslana nasim za-
stupcem v Londyne. Zprava zni
' V Londyne je velika proti-rakou-ska
a proti-nemecka nalada. Cosi,
ktenbylipisfeOTremecl
klubech, byli s Nemci a Rakusa
ny zajati a dani do zvhistniho ia
boru zajateu. Okolnost tato za-
vinila. ze i ostatni krajane londyn
sti oeitli se v nebezpeci zatceni co
valecni zajatci a proto cela fada
jich odjizdi do Ameriky a jini ce
kaji, ze budou eo nejdfive zajati.
Jisty krajan. jenz zamestnan byl
po leta v tovarne na statni vzducholode,--byl
pronusten a dovoleno
mu opustiti AnuLi. Z vypovedi je
ho vysvita, ze Anglie ma 20 vzdu
cholodi od 150 do 170 konskveh sil
s pontony po stranach, jez uiiioz
nuji, ze vzducholod' muze plouti
i po vode rychlosti az 40 mil za
hodinu a 78 mil ve vzduehu.
Kazda vzducholod' muze nesti
13 stfevicu dlouhe torpedo. Zpra
va o torn nebyla dosud v zadnem
liste ani anglickem ani jinem."
(Puvodni zprava Korrespondenc
ni kaneelafe Svazu Z A. Zurnalis
tu.)
Denni stravovani nemecke armady
"Economista d 'Italia " udaAra
vypocet o stravovani nemecke ar
mady. Nemecke vojsko spotfebu
je tydne: 27.300.000 bilogramu
chleba. 7.278,000 kg inasa, 54.60,0-
000 kg brambor, 913,000 kg soli.
912,000 kg kavy a 620.000 kg cu-
kru. O obrovske teto spotfebe uei-
nime si protista vu. novazime-h ze
bochnik chloba. vaziei 27.300.000
I. mel by v prumeru 127 m. ina-
so by pfedstavovalo kus 55 motru
dlouhy. 255 m siroky. 54.000,000
kg brambor by se veslo do pytle
56 m vysokeho. Pocitamo-li die ne
mecke armadv i stravovani ostat-
nich armad. tu sozname. ze vyziva
armad valcicich statu stoji 90 mili-
V Americe jest dostatek koni
pro Evropu.
Nasledkem potfeby obrovskeho
runozstvi koni v nynejsr evropske
valce byl zastaven veskery dovoz
cistokrevnych koni z Evropy a ze
zamofi vubec, kterj'ch bylo pou
zivano k chovu dobre racy. Jeli
koz evropske valcici staty zaku
puji jeste kone v Americe pro xa
lecne ucele. vyskytly se vazne va
rovne hlasy proti vyvozu koni. a
by Americe tim nebylo ublizeno.
Odbornici v hospodafskem depart
mentu prohhisili vsak, ze neni tfe
ba projevovati starosti v teto za
lezitosti ani nejmensi merou. po
nevadz Amerika ma dostatek ko
ni pro uslechtily chov a ze jeste
jisty pocet koni muze byti zaslan
do Evropy. V nynejsi dobe ma A
merika pfilezitost dokazati. ze je
ji kone jsou prave tak dobre. Do A
meriky bylo dovazeno kazdorocne
od 2500 do 4000 koni.
kteraz odstranila nebezpeci vyvo-
zovani chlorinoveho plyny, kdyz
cely se zaplni vodou, zajisfujic tak
zdravi plavcu v poncrnem clunu
"otuduji ponorne cluny uz nej&ky
cas,'' pravil svetoznamy ten elek
trik. "XTezli nejakou pr-edpovodr
ucinim. propatram tu vec duklad
ne a tak mohu fiei, ze za nedlou
ho se zacnou staveti ponorne ciu
ny pfitomne uzivane stanou se za-staralvmi.
Soustati stavet Zeppeliny?
Washington, D, C. Aviatik To
mas Baldwin jest odhodlan posta
viti pro nasi vladu nekolik fidi
telnych vzducholodi, cimz vycha
zi na jevo, ze fiditelne balony se
aspon pro jistou cinnost v dobe.
valky lepe osvedcuji nezli plosi
novky. Sestistopovy model b'l
dopraven do Washingtonu k ex
perimentum. Prvni fiditelny ba-
lon ma miti delky 137 stop a une-
se sedm muzu a pf es pul tuny tfa-
skavin, jez by se mohly poustet
dolu na nepfitele v case valky.
Prohlaseni ku dni dikuvzdani
vydano bylo v teehto dnech z u-
fadovny presidenta Wilsona. kte
ry die ustaleneho obyceje vlady f
lidu Spojenych Statu Vrzyva na
rod americky, aby ve ctvrtek dne
26. listopadu. odloziv sva rfizna
zamestnani. shromazd'oval se v
sinich a vzda.val
dikv Vsemohoucimu za bohatou u-
rodu, za usetfeni od valky, za roz-
sifeni vlivu ameriekeho naroda co
sifitele miru mezi narodv sveta a
za.rozmanita dobrodini i za blaho
byt jakemu se lid Spoj. Statu tesi.
President bude brzy dedeckem.
Williamstown, Mass. Presi
dent Wilson stane se co nejdfive
dedeckem. nebof cap krouzi v
posledni dobe nejak podezfele nad
domovem manzelu Francis Bowes
Sayreovych. Pani Jessie Sayreova
je jak znamo, druha dcera presi
denta Wilsona.
Tento casopis stoji pouse $1.00
na cely rok.
Zasilani postovnich, poukazek ze
Soustati do Mexika a obracene
zastaveno)
I Washington, D.C. Postovni
jodbor sdeluje. ze zasilani postov
'liich poukazek ze SoWliti do Me-
xika a obracene je zruseno. Vs
chni postmistfi v zemi uveilomeui,
aby zadriou mexickou poukazku
nevyplaceli. jez byla vydana po
26. fijnu a zadne poukiizky do Ie
xika nevvstavovali.
