Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 21, 1914)
Buffalo Hrdina divokeho zapadu- Magda, dcera pateho pluku. Slunce vznaselo se jeste nad ob .zorem, kdyz Buffalo Bill prebro dil feku nedaleko tak zvaneho Dvorskeho ostrova. Ostrov tento slavneho zveda od jakziva veliee zajimal, nebot' byl obydlen tajemnou spolecnosti, kte re nebylo niozna pfijiti na kobyl 3ra. Brode se f ekou, uzil te prilezi tosti a kukatkem proslidil cele je ho pobfezi, pokud mu bylo vidi tehrym. Ale nespatfil nic podezfeleho. Chteje si o dobrou anglickou mili ukratiti cesty, vjel do puste skalni rokle. ktere se vsichni po vereivi obyvatele tamnejsiho kraje tizkostlive vyhybali. Aui mezi nejodvaznejsimi neby lo miioho tech, ktefi se molili po "hlubit: ze sn.tnym tim inistem az jednou projeli. Texasky Jack na pfiklad byl muz, ktery se nebal ani certa. Ale po torn, co die sveho vypravovani zazil jedne noci ve Smrtne rokli, nebyl by ho tain vicekrate nikdo dostal ani tf emi pary koni. "Neni ziveho cloveka, ktereho "bych se lekl!" rikaval. "Ale di vati se na hole kostlivce, jak tan ci pfi mesieku dejte mi svaty pokoj, to mi nevoni!" Marne mu Buffalo Bill vymlou "val, ze si s nim kdosi ztropil jen zert, Texasky Jack setrval na svem. "Co jsem videl, videl jsem!" znela jeho nevrla odpoved'. "Snad dovedu rozeznati chresticiho kost livce od cloveka z masa a krve!" Kdyz tedy muz slavne povesti Texaskeho Jacka se Smrtne rokli radeji z daleka vyhybal, rozumelo se to u ostatnich zvedu. samo se- bOTL . "Nechejte nas rokli objeti!" l-n Tyzvam, aDy si tu- Ijmtdjeli. 'Nam nesejde na ne kolika anglickych mflich." Buffalo Bill projel Smrtnou rok li jiz aspon padesatkrat za bo-' ziho svetla i za noci. Tof se vi, ze Pouze temena vysokych, zubatyeh u neho nebylo zminky o nejakem skal a vrcholky stromu, ktere se strachu, ale i on uznaval, ze ne- , tu a tarn mezi nimi uchytily, by ni na svete mista pustsiho a smut ly jeste slabe pozlaceny odleskem nejsiho. Ani vojsko tudy netahlo a co se tyce pastyf u, lovcu a osadniku, ti se jiz dokonce neodvazili blize nez na dve nebo tfi anglicke mile. "Co bychom tam delali?" od- povidali, kdyz se jich nekdo tazal po pficine. "Pastvy tam neni, zve -A Til v re tam neni a kdyby, zivot je nam pfece nejmilejsi." Smrtna rokle mela smutne deji ny. Nidko jich sice nesepsal, ale pfece je vsichni lide daleko siro ko znali. Byla v ni kdysi od Indianu pfe padena a do posledniho pobita velka vystehovalecka v'prava. A byla to vesela tlupa, ktera teh da rozbila nocni tabor ve vypra-1 i i i.t l.i : r j ' hie, skalnate rokline, o niz se dom nivala, ze v ni bude nejlepe skry ta pfed vselikymi skudci a nepfa boroveho ohne dali se muzove i zeny do tance a v torn byli pfe padeni. Housle a pist'aly doznely ostrym pronikavym nesouzvukem. Stejne nahle umlkl tez vesely smich a zpev rozjafenych tanecniku aby se hned na to promenil v za lostny nafek a kvileni ranenych a umirajicich. Nebot' celv tabor bvl okamzite zasypan krupobitim kulek a sipu. Strasna bitevni vfava rozlehala se potom tisicerou ozvenou mezi holymi skalami, nebot vsichni mu zove se brzy vzpamatovali z prv niho leku a chopivse se zbrani, jali se s odvahou zoufalstvi haji ti svuj zivot a zivoty svych dra hych. Avsak nic platno. Eudi d 'ablove meli strasnou, zdreujici pfesilu, takze brzy bojiste opanovali. Ani . jedinemu vystehovalci se nepoda filo uniknouti z vrazedneho boje, aby o nem pfinesl zpravu vukol- gill! nim osadnikum. Mrtvoly povrazdenych muzu, zen a deti zustaly lezeti na hro madach, az s nich supi a vlci pos ledni zbytek masa ohlodali a kosti jejich rozhazeli po cele rokline. Tepr.ve za nekolik let nasel je zde Buffalo Bill, hledaje cestu pro oddil pateho dragounskeko pluku, ktery byl vyslan, aby v ne pokojnem uzemi indianskem zalo zil novou tvrz na ochranu bilych osadniku. Oddilu tomu velel set nik Taylor, a ten lined rozkazal vojakmn, aby kosti sebrali a po hfbili. A nevkrocil-li pfed tim po cely bozi cas nikdo na tato mista, ja ky pak div, ze se jim teprve kaz dy z daleka vyhybal, az vojaci roz nesli zpravu o tomto pnsernem nalezu? Setnik Taylor nazval rokli tu Smrtnou, zfldil nestastnikum tr valy kamenny nahrobek s pfimefe in'111 napisem a vojsko tahlo dale az na misto, kde potom vystavelo pevnost Beal. Jak feceno, chtel si Buffalo Bill ukratiti cesty a proto bez bazne pfed strasidly zabocil do Smrtne rokle. Ale jeste jedna okolnost jej k to pu pohnula. Spatril cerstvou stopu, ktera pfetinala obycejnou vozovou cestu a napfic po kameni te, fidkym kfovim porostle strani smefovala zrovna ke Smrtelne rokli. Zkusenym rfrakem snadno ro zeznal, ze je to stopa okovaneho piny m tryskem uhanejiciho kone. Nebyl to tedy Indian, nybrz be loch a pfi zname povercivosti a strachu vukolniho obyvatelstva pfed Smrtnou rokli byl slavny ju nak ovsem velice zveda v, kdo se do ni pak pozde na vecer odvazil 1,.1 ujrn icuj ucia piuwcuv, si ummil stopu tu sledovati. j Slunce zatim jiz zaslo za pasmo j hor, jez bylo Smrtnou rokli pfetrz no, a nocni stiny zacaly pomalu vy j stupovati ze skalnich rozsedlin i z der. vecernich cervanku. Ysude ticho jako v hrobe. Kdyz Buffalo Bill dojel na kraj vlastni rokle, zpozoroval, ze cerst va stopa, kterou sledoval, setkala se zde s jinou, jen o malo starsi istopou a jiz se ji nespustila. Kro me toho bylo i za soumraku videti TV i . V ze obe stopy ubiraji se po cesticce, vyslapane temitez kopyty na due rokle. - "Divna vec!" kroutil Buffalo Bill hlavou. Tot' vypada, jako by se zde bjrly posledni dobou usadily lidske bytosti! Je to k vife nepo dobno avsak lined uvidime!" Udoli bylo cim dal uzsi a hlub ci, az se slavny zved octl docela ve stinu pf evislych, strasne roz i i i i pukanych a sesutim hrozicich skal. Cloveka zde opravdu obchazela hruza ! Bezdeky stanui na miste, kde nest'astni vystehovalci kdvsi tabo fili. Y duchu prozil znova celou pfisernost okamziku, kdyz na sve prvni ceste Smrtnou rokli spatfil pfed sebou mnozstvi lidskych kos ter, destem a sluncem jiz davno vybelenych ! Jako strasidlo pfed nim pnul vel- ky kamenny kfiz, jejz setnik Tay! lor dal postaviti na spolecnem hrobe nestastniku. Nedaleko od kfize byla studanka, z niz Buffalo Bill hodlal napojiti kone. Bylo to jedine misto v cele rok li, kde se prystila voda. Vroubilo je huste smrkove mla zi, jehoz nebylo mozna ocima pro niknouti. Pfistup ke studance byl mno hem nesnadnejsi nez se na prvni pohled zdalo. Bylo pfede vsim dluzno projeti mocalem, zarostlym ostfici a misty tak hlubokym, ze se kiin az po kolena bofil do lep kaveho bahna. "Je to na kazdy zpiisob nej mizernejsi koutek naseho divoke" ho zapadu!" pomyslil si Buffalo Bill, vybiraje ocima, kudy by se nejsnaze dostal pfes moeal. "ko da, ze neni kolem pulnoci, abych take jednou videl tanec kostlivcu, jemuz se muj pfitel Texasky Jack obdivoval ! Je sice pravda, ze v nasi pev nostiii kantine prodavaji vybor nou palenku, kterou se Texasky Jack lepe nacestu zasobi nez chle bem ale jakziv bych nefekl, ze dovede roziiiti i obrazotvornost takoveho chladnokrevneho zeme plaza, jakym je muj pfitel a na mestek! Yeru, stalo by za to dopatrati se. jak pfisel k takove mu divadlu! Na pfiklad tahle stopa, ktera vede rovnou ke studance, jiste ne pochazi od konske kostry, nybrz od ziveho a zdraveho kone na to jsem kazdou chvili hotov vsa diti sve posledni dobre boty! Avsak doufam, ze se co nevidet dovim, kdo je ten odvazlivec, kte ry se neboji tak casto dojizdeti v tato desna mista nebo zde dokonce bydleti. Co na torn, zdrzim-li se o nejakou hodinu aj?!" Poslednivykfik svedcil necemu, co jej velice pfekvapilo. Strhl kone zpatky a jiz se mu ta ke zableskla v rukach puska, kte rou okamzite zdvihl k Hci. Zdalo se, ze mifi ale najednou ji zase spustil a klidne si ji hodiv na rameno, jel dale. "Divna vec! Jiz po druhe je zde vidim pfi ta jne schuzce V za- septal Buffalo Bill sam k sobe. Po torn zdvofile smeknuv siroky som brero, dodal hlasite: ' ' Dobiy vecer, panst vo ! Tot' ve ru nenadale setkani, slecno Bes sie a done Eduarde ! Odpust'te, ze vyrusuji nevedel jsem, ze zde nekoho zastanu, kdo se Smrtne rokle neboji!" Na tvafich obou lidioek bylo videti hrozne rozpaky nad tim, ze j'ejich tajna sehuzka byla slavnym zvedem zpozorovana. Sedeli vedle sebe na podstavci kfize, stojiciho na hrobe nest'ast- nych vystehovalcu, kdezto jejich kone se opodai klidne pasli na chu dickem travniku. Buffalo Bill je zahledl jen Ojdobrym znalcem povah a zkuse neco malo drive nez oni jeho (nym ctenafem lidskj'ch tvafi, aby ale to stacilo. Sedeli zarazeni a ne-. nepoznal, ze jeho nenadaly zjev mi vztekem i uzasem. Divka, jiz Buffalo Bill nazval tovala. "Bud'te jist, Bille Cody, ze i ja jsem pfekvapena vasim nenada lym zjevem!" fekla, nutic se do usmevu. "Ale upfimne feceno, jsem tonm velice rada nebot' po tfebuji svedka!" "Co pak vam mam dosvedciti, slecno Bessie?" "Inu, do n Eduardo vsadil se se mnou o sveho pfekrasneho si vaka, ktereho take dobfe znate, ze se neodvazim v noci do Smrtne rokle tot' se vi, ze docela sama. Na znameni, ze jsem zde byla, me la jsem zastrciti rukavicku tuhle pod podstavec kfize " "A byla jste zde?" vyrusil ji slavny zved s usmevem. "Yzdyt vidite, ze jsem zde do sud!" odsekla rozdurdena, vidic, ze si ji jen dobira. "Yiis vidim, ale nevidim, ze by uz byla noc !" "To je arci pravda! Avsak str cila jsem rukavicku pod kamen a chtela jsem zde klidne pockati tfe ba az do pulnoci, abych videla, zdali se sem don Eduardo odvazi.'' "Tak jest a ja s litosti uzna vam, ze jsem sveho kone prohral!' pfisvedcil don Eduardo kysele. "Yedel jsem, ze sleena Bessie jest divka smela a odvazna, ale ze by se nebala ani Smrtne rokle toho jsem se pfece nenadai!" 'Pak jste se mel zeptati jen nine, mily done Eduarde!" zasimtl se Buffalo Bill. "Byl bych vam fe kl, co slecna Bessie dokaze. A le zda se nine, ze jste ji neduvefo val a proto jste si sem pospisil hned s vecera, abyste cihal na ni, kdy vlastne pfijede." "Vidite, Bille Cody, prave to jest od neho zrovna hanebne!" zvolala divka na oko dopalena. "Sotva jsem polozila rukavicku na urcene misto, pfilmal se za mnou jako vichor. Pfala brch vam abyste byl videl jeho jizlivy uskle- bek, kdyz nine zde zastal jiz za soumraku ! Nechtel ani slyseti o torn, ze sazku prohral a prave jsme se uz skoro chytali za vlasy. Ale jsem rada, ze vas sem naho- da pf inesla. Ve vas mam nejhod - novernejsiho svedka a proto donu Eduardovi nebude zbyvati nic ji neho, nez aby mi vyhraneho kone vydai!" "Ba niyslim, ze se tomu nevy hnete, mily done ! ' ' fekl slavny ju- nak s potutelnym usmevem. "Pfi tomnost slecninu ve Smrtne rokli musim dosvedciti a co se ostat niho tyee, jake pak spory se ze- nou ? ? "XT Nuze, pak mi opravdu nezby- va nez sloziti zbran a slavne pro hlasiti, ze muj skvostny sivak na lezi ted' vam, slecno Bessie Bon dova!" zvolal don Eduardo, nute se do veselosti. "Pfeii vam, abv- ste s nim byla vzdy tak spokojena jako ja !'' Bessie Bondova se radostne za smala. "Avsak, mily Bille Cody," fe kla pak vazne, "ted' mi musite po vedeti, kde vy jste se vzal ve Smrt ne rokli? Myslila jsem vzdy, ze se ji kazdy vyhyba." "Pfedne nejsem ja kazdy!" od povedel Buffalo Bill. "Za druhe se nebojim neboztiku, ktefi jsou sami radi, ze odpocivaji ve svatem pokoji. A konecne jsem si zvo lil cestu Smrtnou rokli, protoze jest o nejakou anglickou mili krat si a muj hodny konik ma jiz za potfebi noclehu." "Tim nas napominate, abychom tez my pomysleli na navrat!" pra vila slecna Bessie. "Nuze, done Eduarde," obratila se k nestast nemu majiteli prohraneho kone, "pfeji vam, ze budete miti na zpatecni ceste do pevnosti tak pfi jemnou spolecnost." "Aj, eoz mi ani dues nedovo lite, abych vas vyprovodil domu ? ' ' zasmusil se mlady Mexikan. "Ne! Yite jiz, ze toho nikdy a nikomu nedovolim!" odbyla ho krasna senorita. "Dobrou noc, pa nove!" To fkouc, vysvihla se na kone a ta tam. Podivni lide. " 'Buffalo Bill by nesmel byti tak velmi nemile pfekvapil dona Edu- arda Yincenta i slecnu Bessii Bon- dovou. Vycetl jim z oci, ze by se byli ve Smrtne rokli radeji nevideli. Oba se v prvni chvili zapalili a hned zase zbledli. Ani potom, kdyz se jak tak vzpamatovali, nemohli mu smele pohlednouti do oci. Divka osvedcila sice velkou du chapfitomnost svou rychlou vy mluvou, ze se sjeli ve Smrtne rokli k vyfizeni sazky, a jeji pfitel byl tak rozumnym, ze na jeji lest' svo lil. Ale oba pfi torn zapomneli, ze pfed sebou maji Billa Codyho, kte reho je velmi nesnadno opiti ro hlikem. Pod kuzi se slavny zved take srdecne smal hlouposti divcine, ktera se domnivala, ze mu muze povesiti bulika na nos jako neja kemu lehkovernemu novaekovi. A le prozatim na sobe nikterak ne dal znati, ze krasne lhafce nevefi. Naopak, smal se a mluvil, jako by byl skalopevne pfesvedcen o pravdivosti kazdeho slova, ano do biral si jeste Mexikana pro jeho nevedomost, ze zena jest schopna vseho, co si jednouvezme do hlavy. "Co nine se tyce, ja se se zena mi nikdy nesazim, nebot' mam zku senost, ze s nimi clovek vzdy pro hraje!" fekl mu, kdyz sedali na kone a meli se take k odjezdu od studanky. ''Zvliiste sleena Bessie Bondova jest posledni, s kterou bych se o neco vsadil. Vim, ze bu de hotova rozvazati tfeba piny py tel vzteklych divokvch kocek, kdy by nekdo pochyboval o jeji odva ze." Kdyz konj'-ne vyjeli ze stinu Smrtne rokle a klusali vedle sebe .o silniei k pevnosti, vidT-l slavr.y zved i ve veeernim seru, jak don Eduardo vsi moei hledi nabyti sve obycejne rozvahj'. Jiste se neco pfihodilo, co jej pfivedlo z miry, takze z roztcmi leho, uhlazeneho spolecnika stal se najednou skoro protivny mr- zout. Buffalo Bill vsak delal, jako by toho nevidel. Chvili jeste klabosil, j klobouk po teto poklone. V du tu a tarn t'ukaje Mexikanovi na chu se radoval, ze ma sveho cl zoubek, ale vida, ze z neho dues j veka tarn, kde chtel. Don Eduar- 1 uz niceho nedostane, fekl : "Nic platno, mily done Eduar de muj kiui jest jiz tak ulinan, ze ho musim nechat' jiti volnym krokem. Nezdrzujte se tedy se mnou a ujizdejte s Panem Bohcni napfed, abyste velice nezatmel!" "To mi pranic nevadi, pane Co dy!" odpovedel Mexikan zive, ne bot' konecne uznaval, ze se svou zasmusilosti stava Billu Codymu nemilym spolecnikem anebo se bal, aby v nem jeho zamlklost ne vzbudila podezfeni. "Mam casu dost a muj hfebec se take nebude hnevati, dopfeji-li mu trochu od dechu. Zda se mi, ze mate dnes jiz dalekou jizdu za sebou." ' ' Uhodl jste ! Ano mohu smele fiei, ze jsem takofka neslezl se sedla od te chvile ,co jsme se oneh- dy na silniei potkali. Pamatujete se jeste, jak jsem vas tehda upo- zornil na cerstvou stopu, ktera jsem si nemohl lined vysvetliti?" "Pamatuji se. Pfeli jsme se, je li to stopa Indianova nebo belo- chova. Vy jste tvrdil, ze ji zane chal kuii belochuv " ' ' A take jsem se brzy pf esvedcil, ze jsem mel pravdu!" vyrusil jej slavny zved s potutelnym usme vem. "Nebot' ja po certech rad jdu az na kloub vsemu, co mi vrta v hlave." Don Eduardo se patrne zarazil. "Slysei jsem v pevnosti, ze je to vasim zvykem !" vj'koktal. 'Nu a co jste vyslidil?" "Nic zvlastniho! Byla to stopa slecny Bessie, ktera se i tehda vra cela sama z projizd'ky po horach. Dohonil jsem ji jeste u brodu a to v nejlepsim pofadku. Je to kus pfepodivneho dibli ka ! Byl bych ji rad vyprovodil az domu, ale nechtela o torn slyseti. Ostatne se mi zda, ze se v jejich dome vubec zadne navstevy ne prrjimaji." "V torn mate pravdu!" zamru cel Mexikan. "Ani se mnou nede la zadne vyjimky, ackoli se jiz davno zname. A co jinak nesete noveho se svych cest?" "Ani toho nejmensiho !'' "Vzdyf jste byl na vyzvedach a z tech se Buffalo Bill nikdy ne vraci s prazdnou!" "Tentokrate jsem byl jen vGu-.'stil za ni, a tu jsem ji zastal klid ajavalu." jne a docela chladnokrevne sedicl "Jen? Pekne dekuji, vzdyt na kamennem nahrobku nesfast- je to az kdesi na konci sveta!" "Musite fici na zacatku, pfite li!" zasmal se slavny zved. "'Ne bot' jak zajiste vite v 6ua javalu pocina trat' vychodni j osty i rychlych poslu expresni spolee nosti." "Inu, na kazdy zpusob jste se ostfe projel, kdyz uz jste zase zpatky ! " "To je videt na mem koni." "Proc pak jste mu cestou nedo pfal oddechu? Mel jste tak veli ce na speeh?" "Mel a nemel. V Guajavalu jsem byl s odevzdanim depesi br zy hotov, proto jsem se tam dlou ho nezdrzel a na ceste domu od jakziva nedelavam dlouhych za stavek." Buffalo Bill se volky nevolky utekl ke lzi, nebot" mu ani nena padlo, aby dona Eduarda Yincen ta zasvetil do neeeho, po cem mu nic nebvlo. "Vase sluzba jest opravdu na- obyvatele jsou tak podivinsti, ja mahava, Bille Cody. Doufam, iko slecna Bessie." ze nebezi o valecny poplach nebo vubec o neco vazneho?" "To ne ackoli vam bezpo chyby bude znamo, ze posel jen velmi zfidka zna obsah sveho po selstvi!" odpovedel Buffalo Bill vyhybave. "Obycejny posel ano. 0 vas vsak jsem myslil, ze jste vyjim kou." "Buh zavaruj! Plukovnik Ro yal a vsichni dustojnici hlavniho velitelstvi pevnosti jsou ke nine sice velmi pfivetivi, ale do svych tajnych receptu nine nezasvecuji. Jsem bez toho az pfilis v-zname-navan." "Podcenujete se, mily Bille Co dy!" fekl Mexikan hlasem, ktery znel jiz docela upfimne. "Ucty a vaznosti, kterych se vam se vsech stran dostava, take plnou merou zasluhujete." Buffalo Bill zdvofile posmekl do Yincente zapomnel na svou mr zutost a zajiste ho jiz nebude po dezfivati, ze je do Smrtne rokle schvalne stopoval. Skutecne take pomalu roztal a byl cim dal hovornejsim. Ale o svem pomeru ke krasne Bessii Bon. dove se ani slabikou nezminil. "Smutne mistecko tahle ro kle!" zamrucel najednou, vzpo mnev si zase na trapnou chvili, kdy ho slavny zved s Bessii pfe kvapil. "Uz davno, mily done Eduar de!" pfisvedcil Buffalo Bill. 'Pro to se mu vsichni zvlaste za noci vyhyba ji." "Ale vy jiste nevefite hloupym povidkam o strasidlech, jez si o iu lid vypravuje!" "Vefite jim vy, done Eduarde Yincente?" zeptal se slavny zved misto odpovedi, ktera se mu -da- la byti hrozne zbytecnou. "Inu, abych fekl upfimne, ne- vim, co si ze vseho vybrati!" po krcil Mexikan rameny. " Jakze? Snad nejste take po- vercivym?" "Nesmite zapominati, ze jsem pfislusnikem naroda, ktery od jak ziva jest velmi nachylen k pover civosti!" odpovedel don Eduardo. Nekolik lidi, o jejichz pravdo- mluvnosti nepochybuji, ujisfovalo mne, ze zde strasidla videli. Vzdor tomu jsem se jejich vypra vovauf jen smal a pfecS " "Nuze, done Eduarde ?" pobi- zel ho Buffalo Bill, kdyz Mexikan " nevedel, ma-li dopovedet inebo ne. "Inu, chtel jsem jen fici, ze bych se nikdy nebyl odvazil do Smrtne rokle po slunce zapadu. Cloveku tam v prave poledne vlasy vstavaji! Uvefite tedy, jak mi po chlad- ne livaze bylo, ze pochybnosti o jeji odvaze donutil jsem posetilou divku, aby se do Smrtne r.)kle vy dala v noci. Proto jsem se odhod- lal, ze si na ni hned s vecera ne kde cestou pockam a pfemluvwn ji, aby od nesmyslne sazky upustila. Jaky tedy byl muj tizas, kdyr jsem u brodu spatfil stopu jejiho kone, smefujiei opravdu ke Smrt ne rokli ! Bez odkladu jsem se pu- nych vystehovalcu. Byl sice tepr ve soumrak, ale " "Ale slecna Bessie Bondova by si ani z noci nebyla nic delala! skocil mu slavny jimak se smichem do feci. "Nebot' ja jsem pfesved cen, ze divka ta vubec nevi, co je strach." "To fikam i ja; ale tomu. jsem se pfece divil !" zakroutil Mexikan hlavou. "Je to opravdu neobycej ne devce, ale pf torn velmi chy tre, krasne z kratka, dokonale a pfece zase tak zahadne! U pfimne feceno, nevim, co si o ni mam mysleti." "Toho nevi nikdo!" "Svata pravda! Ale podle me ho zdani hnete ji nejaky velky zarmutek. Aby na nej snaze zapo mnela, odstehovala se s ni starost liva matka do teto drsne a zapadle krajiny. Jak vite, usadily se na Dvorskem ostrove, k nemuz neni zadneho pfistupu a jehoz vgichni "Zdii se, ze byla a citi se do dosud velmi nest'astnou." "V torn se asi mylite! 0 neja kem nestesti v pravem slova smy slu nemuze byti feci spise v torn budou nejake divci vrtochy. A prave proto myslim, ze by pro ni bylo nejlepe, kdyby se zamilovala do fadneho muze a vdala se za ne ho. Pak by pro ni pusty zivot ra zem nabyl ceny, takze by se zajis te citila st'astnou." "Hni, co toho se tyce, myslim, ze slecna Bessie jest jiz zamilova na a vsechno ostatni tedy zalezi jen na muzi, ktereho tak pfede vsemi vyznaraenava !" fekl slavny zved s usmevem. "A vite snad, kdo je tim st'ast nym smrtelnikem?" otazal se Me xikan az ku podivu chvatne. Pokracovani.