Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 28, 1914)
ZAPADU ECHO OF THE WEST 'Rocnik - Volume IT. Clarkson, Nebraska, vdstfedu, 2S. fijna (October) 1914 Entered as Second-Cla ma'-fr August 4. 1!'13, at the post office at Clarkson. Nebraska, under the Aet of Congress of March 3. 137U. Cisio - Number 14? OZYENA Z Evropske valky Pafiz. Kavasova spolecnost obdrzela z Petrohradu zpravu o velkych postupack Ruskeho voj- , sko Ruskem Polsku a Halici. Pfes Berlin se oznamuje, ze jich ! velka dela byla otocena proti Nieu ! portu v severni Francii, ktere do-' bvaji se velkych uspechu. Londyn. Rotterdamsky zpra vodaj Daily Mailu oznamuje: "Zvolna, ale jiste zatlacovani jsou Nemci zpet na zapadnim kfidle. Roulers byl dobyt a ztracen cty fikrate, a jest obracen v ssutiny. Depese z Ostburgu oznamuji, ze Britove bombarduji pfedmesti Ostende, obsazene Nemci. Mysli se, ze pfistavni hraze v Ostende byly vyhozeny do povetfi. Jedine body v Belgii, jez jsou silne obsa zeny Nemci, jsou Lutich a Na mur." Londyn. Zpravodaj Daily Chroniclu oznamuje z Flushing!.;: "Nasledkem kriticke posice ne meckeho kfidla existuje moznost, ze cast nepfatelskych sil bude od- nznuta nebo ze unikne do noi - landska. Hollandska vlada pfi pravuje se na tuto eventuaiitu, vysilajic silny sbor do Sluis." Petrohrad. Nemci byli zahna ni zpet na 50 mil od Visly. Jest zjevno, ze doufaji dosici dobfe o pevnenych, davno pripravenych pogic na Warte, ktere lezi vsak padtfit tfi mile vzadu. Flushing. Nemci dosud drM Ostende, ale jejich ustup mozno ocekavati kazdym okamzikem. NSmecky stfed byl prudce napa- 9 den, a jest otazkou, zdali jejich linie muze o mnoho dele odolavati straslivemu natlaku. Uprchlici z Middelkerke, ktefi byli svedky bombardovani nemeckych zakopu lod'stvem spojencu, vypraveji, ze ztraty epfitele byly ohromuji ci. Byli koseni lodemi z boku a amadou z cela. Pafiz. Casopis Excelsior uve fejnuje depesi ze zenevy, die kte re Francouzove okupuji Thion ville, na sever od Met, jakoz i vsechny prusmyky ve Vogesach az v Elsasku. Pafiz opet bude kapitolem. Pf e mystf se vazne o pfestehovani si dla francouzske vlady z Bordeax .zpet do Pafize neb situace jest nspokojiva. Nemci nesetkali se s "vysledkem pfi svem zufivem uto 3su na posice spojenecke u Llle. Pfes Petrohrad se sdeluje, ze by lo 16,000 Rakusanu zajato na vy chodnim bojisti. Pfes Berlin dochazi zprava, ae Rusove poslali do Lvova posilu ci tajici 80,000 muzu. Narody pfijmou vanocni nadilku. "Washington, D. C. Anglic a Rusko oznamily, ze pfijmou darky pro ditky svyeh vojinu, darky to, na kterez se v Soustati sbira, a jez do Evropy ma pfivezti "va nocni lod'.". Rakousky cisaf opet nemocen. Videfi. Cisaf Frantisek Josef trpi zaduchou. Jest stihan nespa osti a vzrustajici slabosti, ktera ve spojeni se stisnenosti nad nez darem zakefniekyeli jeho planu na Srbsko prispiva k podryti zdra vi "velebneho fmeta." Bylo by velikym nestestim, kdyby stary di ktator mel smrti ujiti rozpadnuti sveho mocnafstvi. Jak mluvi Belgicne. tjfedni a statni feci jes v Belgii francina, ale vetsina obyvatelstva neni francouzska, nj'brz vlamska. Z pul osma milionu obyvatelu mlu i :.MYm) ..)uf. vl.iuisky a 25!). 000 pouze fraiicousky.Jak jest ov ?tin 1.100.000 oby varolii, kteri ov ladaji obe reel, aniz by namnoze vyslovene se hiaili k teaneb one narodnosti. Kdybychom tyto obou jazyeniky-rozdelili mezi ne. bylojbylo z T'enstoehove do p ruskeho nv Franeouzu ores tfi a Ylairni ! Iezska. $ pies 4 milionv. ' Svetovy mir je pry nedostiznym. t . Trvalv sVetovv mir ie nednstiz- I.cO l liai'nson vvs nvmc m M en r nyni a ze mezinarodjii arbitraeni tribunal take vsechny valky neod vrati. Poeet valek mozno oinezit jedine spoleeenskou reformou. Val ky za nai-odni eest' a sebezachovani jsou neodvratne a budou vzdy ve- leny. --Kdvz jsou statnici a di- "Kdyz jsou statnici a plomati u koncc se svymi vyvody a sporno strany nejsou uspokojc ny. Co zbvva nezli zbrane? Je ne- jaky mezinarodni soud. jenz je vi- sich zdejsich tydeniuku anglickyeh ce nezli pouhym stinem? A i kdy- '"Colliers Weekly". Jen si povaz-j by takoveho soiulu bylo a kdy!jyni( e0 si oasopis ten dovolil. Pfi-. mel svrchovanou autoritu. mohl '-i'sl obnizek. pod niniz napsano. by rozhodovat jedine o vec-eeh za- : lozenyon na pi'avu. a na rozumu. Ale jsou veei; ktere nejsou zaloze - n na j.ravu a na rozumu. nybrz na narodni vasni. na plemonno zasti atd. A o techto nemuze arbi- tracni tribunal rozhodovat. Z tech to a mohyeh jinych duvodu jsem pevno pfesvedcen, ze k trvalemu jVive". Tento obrazek popudil vla svetovemu niiru nikdy nedojde, stenecka srdce nemecka prave tak ae spolecenska reforma miize po cet valek znaene omezit. Haagsky mirovy palac, na nejz byly vyna lozenv milionv, nevvkonal nic a neiii value nadejo, ze kdy kda.' co vv- Kozaci pouzivaji pfi utocich ovci. Londyn. Jedon korespondent ; to republice a jimz by melo byti i listu "Daily Mail." ktery pro cos- jrepublikanske zrizeni v jejich rod toval bitovni pole ve vychodnim : no zomi idealem, tolik zlobi, kdyz Prusku. popisuje lost ruskych ko-si nekdo udehi zert z Vilema. Kdy zaku. na ktorou pripadli, aby j)iv-jby so stal sumarem nebo kocim, konali obtize ostanateho dratu kol iaspon by delal neco lidstvu pro zakopu nemockeho delostrolec: va. spesnoho. pfispival by k zabave A'e zprave to so uvadi: "Cole jiste )romonilo so v ohromne fsosta v:ste, ktlyz rusti kozaci pfed uio kom na nemeeke delostreleetvo hnali prod sebou obrovske stado ovci a tolat prir.iO do dratenyeh o ln-ad. Pak hnali kone priino ores tuto massu pobitohc dobytka a zni cili muzstvo nekolika nemeckych bat'iii v zakopech. Tento plan ko zaku I yl vsak velice brzy n:q30 doben nemeekymi vojiny, kteri maji skoro tutez odvahu jako ko zaci a potkal se a nekolika mis tech s velikym iispechem." 296,869 zajatcu v Nemecku. Londyn. Die berlinskych zprav pocet v Nemecku v zajeti drzenych spojencu bylo 21. fijna uhrnem 296,896. Z tech je nejvice Franeouzu a to : 2472 dustojniku a 146,S97 muzu, Rusu : 2164 dustoj niku a 104,524 muzi. Pelgicanu: 547 dustojniku a 31.37S muzu a Britu: 218 dustojniku a 8,669 mu- V O Zll. Cisaf Vilem malem v "lapaku". Zprava z Petrohradu oznamu je: Mnoho ranenych vojinu z Var savy prohlasilo, ze cisar nemecky ualezal se na bojisti u Varsavy a malem byl by byval zajat. Tyto zpravy jsou potvrzovany minister stveni valky. Jeden z nemeckych generalu a oblibence cisafuv byl vsak zajat. Cisar a jeho stab pri blizil se k Varsave spolecne s nemeckym vojskem, by mohli j)o zorovati operace tezkeho delostre lectva. Rusky vzduehoplavee o znamil, ze vysoci dustojnici nale zaji se blizko valecne fronty, coz nebj'va pravidelnym zvykem. Di vise jizdy byla urcena, aby na mi- : ueinila utok. Tato prorazila ; -kj-ze prvni nemeeke linie. ale , li'uha linie postavila se jizde na ;-"dj)or s bod.iky a ryehlopalnyini jpuskaini. Postup i-uske jizdy byl Izarazen a dustojniei v ryclilosti j :askakaii ilo automobilu a odjelL , Rusti vojini. kteri se tohoto utor 1 ku sueastnili. prohlasuji, ze dol)fe n r.ie lx.s'lio e!sa:v rozeznaii. vie zpravy z Lnndyna sidlo nemecks- i -io generalniho stabu pfelozenq Proti obchodn s devcaty za . valky. k . i i;r:.sK Miuit'iv pestsky proti. se usnesl vzitiv j , obchodn s deveatv v ocliranu io colon valku zenv a divkv bez zaniestiuini, jichz otecj pripadne muz. puvolan do zbrane j(;faiiou v utulnaeh pristresi ai , budou zde zamestnany. JNemecky cisar a 'Hungry Five".1 Xt'inecke nov-iny americke ne nalezaji dosti slov rozhorleni nad jednanini jednoho z nejprednej- bylo -Wacht am Rhein roku 1915' nuuiven . oui.i.ku spau u-. j.ie.no Vilema II.. nynejsiho eisareCvlag' v prflinvshl a ZCmedelstvi. ; nemockeho, jak po vyprasku, ktey ind jj vi . ry nm spojenei udehli, uprchl douje nedostatek tgch ldtek ktev0 Amerdcy a tady si vydelava zivo- gem byly vfilkou dov&2env byti jako reditel sumafske kape- Evr0 v .y l.v, jedno z tech cetnych "Hungry- jako vyrok jisteho Anglicana, 5e bv Vilimek, az pfijde o trun, devT ' . , ! 1 i, ' 'Tpv nooiie prace, ale u porovnani lal znamemteho kociho u nektere- " q , ho amenckeho milionafe. Vera, (le.Ko pocuo)ii, proc se zuejsi iem iM.11. . 1 Zl- -. v - - 1 r " T v ici. kteri pfece jiz se odfekli pfi- ,slusnosti k Xemecku a poddanstvi :k cisari, kteri prisahali vernost te- bo-isvych spolubhznich, nebo by jim uzitecne slouzil a poctive si chleb vydelaval, kdezto nyni je zbytec nym prizivnikem a pri torn nej votsim skudcem sveho vlastniho naroda a coleho Iidstva. Patnact set muzu hlida cisafe. Londyn. Zpravodaj Exchange Telegraph Company oznamuje. z Petrohradu, ze die ozmimeni polo urodne tarn vydaneho. hlavni stan nemockeho cisafe, jenz pfestoho van byl prave do Francie, jest tak rozsahly, zo se podoba male vesni ci. Cita 1500 osob, krome cetneho sluzebnictva a priivodu. Cisafova druzina sklada se z generalft Ploe sena, Gomtarda, Helmse a Mar chanda : )lukovnika Mutirse pod plukovnika Hautnea, majora Ca pristiho, majora Hirschielda a ma jora hrabete von Moltko. Take knize Schoenberg a Pless maji cet n6 druziny. Nedaleko domu, jejz cisaf obyva, ubytovani jsou cleno ve ministorstva valky a goneralni ho stabu. Dale jsou cizi attaches a representanti nemeckeho fisske ho svazu a Rakousko-Uherska. Dr. von Bethmann-Holhveg. fissky kanclof, dostavil se rovnez do hlav niho stanu. Jak so oznamuje do Londyna z Kodane, hlavni stan ne moeky ve Francii naloza so nyni v Mezieres. v departmentu Arden nes, ctyficet sedm mil na severo vvchod od Remese. Vyroba 463,514,880 liber tfaska vin v Soustati. Washington, D. C. Produkce tfaskavin ve Spojenych Statech obnasela r. 1913 463,514,880 liber. Richter's Anchor Pain-Ejcpellor. Americke zpr Vsimejme si tike volby. Xyni )red volbou by neskodilo. kdybyebom trochu pozoiMiosti ve novali take politico a kandidatum a nestarali se pouze o vojnu v Evrope. Volba. ktera jest jiz tak fka pfede dvermi. jest velmi du lezitou. nebot" budou pri ni voleni clenove zakonodarnych shorn spol kovych i statnich. urednici okres ni. atd. Kdyz obeane nebudou so starat, a by si zvolili kandidaty nej lopsi, nejschopnejsi a nojpoctivoj si. ponosou nasledky toho jeste dlouho po to. kdyz jiz vojna bude ukonoena a pozoi-nost obcanstva zaso bude obracona k pomerum domacim. Jest moznym. ze i my dlouho budeme cititi nasledky val ky, treba bychom zadne nemeli. ei vlastne nasledky nevsimavosti a lhostejnosti pro vlastni Zc'dezitosti. a pfilisne pece o to. co se deje v Evrope. .To je tak, kdyz se rvou kralove, odnese to lid. v Pocet tech. kteri z ciste hos)0 "dafskych dftvodfi oznacuji evrop- skou valku za hodne velike nostes- ti take pro Ameriku, den ode due , , i zdt kisnu ion iicinkv sta e horsuni nh- prumyslovych odvotvich. jako na ph v niasuem prumyslu a industrii ptomobilove je sice nvm nasled lem .velikvch objednavek z Evro- se sivuiiuu, ivieiuii jiiui odvetvi prumyslova, jo to pro bi lanci nasi zeme zcela nepatrne mi nus. Je take sice pravda, ze obili je draho. a ze take za kone a mu ly dostavaji farmafi vice nezli pfed valkou, nobot" Anglic a Fran eie kupuji ty tahouny z Anieriky, ale valka ovropskji je nestestim pro pestitele bavlny a je k nema le skode majitelu sad ft citrovniko vych a pomerancovyeh v Kalifor nii a jablonovych sadu na vycho de, nobot' export bavlny a jnieno vaneho ovoce do Evropy pfostal kkoro na dobro. A tretim, jenz ve- dle prftmyslniku a sadafe trpi, jest delnik, a ten tihu tu pocituje nej vice. Zlou bude letos zima pro ty armady lidi bez prace. Ano, do- dnes plati, ze kdyz se rvou kralo ve. odnese to lid. Reservni banky budou otevf eny 16. listopadu. Washington, D. C. Tajemnik McAdoo ohlasil. ze fodoralni re servni banky zahaji cinnost v pon- deli due 16. listopadu. Vsech 12 reservnich bank bude ten den o tevfeno. Ve spojeni s timto ohla- senim pravil tajemnik pokladny. ze jakmile reservni banky budou obehu. ulozi v nich co mozna nejvetsi sumu vladnich penoz. To umozni roservnim bankam udelo- vati vetsi uver narodnim a statnim bankam, jez jsou cleny novo re servni soustavv. Rovnez upozornu na skutecnost. zo zavedeni novo soustavv uvolni vice nez $'400,000 000. iez isou nvni ulozenv iako zalolia v narodnich bank-ieh a zo tyto peniz.4 ptmohou uloviri financ tyto penize pomohou uleviti financ ni situaci. Nocni jezdei v Texasu opet cinni. Daingerfield. Tex. Xocni jezd ei vylepili vyhruzne vyhlasky na dvefich mistnieh obchodnikft , o kterych bylo znamo, ze kupovali bavlnu za meno nez 10 centft libra. V navesti so obchodnikum vyhro- zuje, ze jejich skladiste budou spa lena, jestlize budou vyuzivati bidy pestitelu bavlny a kupovati nada- le bavlnu lacineji nez za 10 centft libra. cesti skladatele nepocitani za Rakusany. Paiiz. Slavny hinh'bin skla datel Camille Saint-Saens. autor opery Samson a Haliia. pokraeuje ve svo novinarske kampani proti nemeeke. a zvlaste Wagnerovsk-' hmlbe. Jak se sdeluje. cetni franeouzsn ucitelo hudbv mil do- psali, ze nemohou pfedkladati svym zakum nrmeokou hudl)U. a tazi se ho. jak jest mozno vyuco zaky bez laeha. IIozarta a lieethovena. Saint-Saens odpovnla illouhym seznamem skladatelu, kteri die jeho prcsvileeni mohou nahraditi jmenovane rakousk a uomecke skladatele. lezi jmony, kiera ol)jevuji se na jeho seznamu, jsou: Clemonti. Cramer. Stamaty, Ravina. Chopin. Field. Scarlatti. Palakjerev. Rubinstein. C'ajkov skij. Rameau. Rebor, Alban. Du sek. Dvorak. Smetana a Svendson. 16 milionu lidi z 92 milionfi zije v "suchem" uzemi. Virgino jest 10. suehym statem Unie. Z 92 milionu obyvatelft ve Spoj. Statoeh zije jieh l-yni 16 mi lionu v "suchem" uzemi Cim vice se vsak dosud na jedne strane pro hibiee sifila, tim vice stoupala na druhe strane spotfeba iihovin. Xe ni to komicko? C'im jest ice absti nontu, tim so vice pije ! Zde je vi deti colon tu prazdnotu americke reformy. Xevezi za ni nic npzli pokrytectvi. Ufodne, na venek, se Amorika stavi, jako by ji byl al kohol do te duse protivnym, ale po tajmu pije tim vice. Ostatne prohibicni zakon ve Virginii bude fraskou. Nebot' je v nem klausule, ze'reVirgmii plvo, ginger, ale a vino vyrabeti smeji, jsou-li urce ny k vyvozu do jinych statfi. Jaka pak je to moralka? Virginane ve svem state lihoviny piti nesmeji, ale smeji je vyrabeti pro lidi v jinych statech Vyhodili 3308 milionu dollaru a stale nejsou jeste spokojeni. Die ufadnich zprav vydaly Spo jene Staty od roku 1900 pfes 3308 milionft dolhrft na arnuuln a ini mofnictvo. Prumernomu olove- ku zdala bv se tak obrovska snma dostateenou ku vsem pfipravam k valce. ale vzdor tonui jest stale stozovano. zo Spojene Staty jsou nepfipraveny k obrano. Ve zprave z minuleho roku stezoval si gen. AVood na nedostatek del a streli- va a namofnickv odbor take neu- stale pozaduje nove milionv na rozsifeni lod'stva. Jsou-li tato tvrzeni spravna, pak jsou jen dve veci mozno. i3ua nase viaua na- hazela v uplvnulvch ctrnaeti le- tech pfes tfi biliony dollaru do bezedne propasti, aneb nase 'ne- j)fipravenost" je mnohem naklad- nejsi luxus, nez by se kterykoliv obcan mohl domnivati. Je patrno, ze nase vlada vydala tolik milionft dollarft na to. aby zftstavala dale '"nopfipravena" a 3308 milionft bvlo vvhozeno, aniz bv z toho mel americky lid nojakeho prospechu, an die nahledu nasich odborniku vojonskyeh jsme na torn 'prave tak. jako by zadne takovo penize nebvlv vvdanv. Hracky z Nemecka do Soustati. Obavy, ze sem nasledkem valky nebudou letos z Nemecka a Ra kouska dopraveny pro vanocni trhy zadne hracky, byly zbytecny. Ze zprav z rftznych celnic c Sou stati vyeluizi totiz na jevo, ze sem bylo uz pfivezeno pfes 200 beden v nichz je na tisice hracok. Zbozi to bylo sem poslano ze Sonnen borgu v Nemecku, jenz je stfedem h r a c k a f s k o h o p r ft m 'sl u . Valecny material z Amerikjr. Jedna firma v Alton, 111., ktera se zabyva vyrobou patron, dostala velikou objednavku, ktera ji vez me sest mesicu a pfinuti ji, aby si opatfila nekolik set delniku dal sieii. Objednavku ueinila jedna ve lika new-yorska l)anka, ktera o vsom nedala do vefejnosti, pro ko ho jest strelivo urceuo, ale ze je to pro Anglicany o torn malokdo pochybuje. Zbozi dodano bude do Xew Yorku a banka so pak posta ra. abv bylo dodiino na misto sve- j ho urceuL Patrouy maji velikosf asi :imeriek-''lio kalibru 43. jsou to dy povadne vriike. a kule jojicli maji byii jen olovene. bez niklo veho plaste. Americka noutraIit;L nozabrani. aby se mohly ve Spoje nych Statoeh vyrabeti. Tepre az budou nakladany na lod" nestaue li so to dosti opatrno. muze pro testovati ton stat, ktery so tim bu de citit dotoenym. Ale obycejne se doprava tak tajne provodo, ze se o torn nikdo nedovi. Uroda jablek na vychode nejvet si v historii Spoj. Statu. Letos se ve vyehodnich statech m odilo tolik jablek. ze jen jednou v historii Soustati byla tak bohata liroda. V nekterych krajich ve Mrginii jo pry sud krasnych ja blek prodavAn za 50 centft. jest lize si je kupoe odveze sam domu. Mozi farmafi a sadafi ani jablek lioeesaji a nesbiraji, nechavajice jo liniti, ponevadz se jejich dopra va na trh ani neyyplaci. A pfece cena jablek ve velkych mestech je prave takova, t. j. prave talc vysoka jako jindy, kdy uroda jesfc chudsi. A proc? Inu z toho jedno ducheho a snadno pochopitelneho duvodu, ze obehodnici s ovocem, sesikovani v trust, houzevnate juji proti kazdemu pokusu yB:4, zeni' cen, mene by pfi vetsi praei vydelali. Co jim do lidu, jen kdyz oni sami maji se dobfe? A kdyz so nokde ueini pokus o prosazenl ordinance k regulovani cen potra vin jak to na pf. mA v iimyslu komise pro mestske trhy. pfijdou komisionafi do schftze justieniho vyboru mestske rady. kde se o ta kovo ordinance uvazuje. a foknou ze nikomu neni do toho. zac oni plodiny kupuji a zac je prodavaji! A lid ? Ten mlci a plati drahe ceny dal. jako by se to rozumelo samo sebou ! Jiz 25,000 koni zakoupeno pro vojenske ucely. Kansas City, Mo. Zde se odhadu je, ze Francie a Anglic dohromady zakoupily jiz ve Spoj. Statech bohem nynejsi valky 25,000 koni pro ucely vojenske a pravdepo dobne bylo by jich jeste vice koupeno. kdyby doprava techto koni nebyla tak obtiznou. Jisty zastupco angL'cke armady prohla sil. zo budou take mezei kupovani. Jak nade vsi pochybnost lze o cokavati, bude velmi moho koni zniceno na-pjistich evropskych a proto lr?e souditi, ze po valce teprve mnossvti koni i mezkft bu de z Anieriky 'do Evorpy vyvaze no. Velike objednavky ze statu valku. vedoucich. Cincinnati, Ohio. Oziveni ob chodn lze jiz po nekolik dni i ve zdejsim meste znamenati. Jevi se to zejmena v tovaruach na hoto voni riizneho nafadi, ktere obdr zely velike objednavky z Anglic, Francie a Ruska. Vseclmv zdejsi velke tovarny na zbozi sedlafske pracuji pak pfes cas na vyrobe se del pro armadu. Rovnez tak jedna velka tovarna na kamna ma velmi na pilno hotovenim polnich kamen pro vojsko. Jista tovarna na uni formy vyfizuje velike objednavky pro Anglii. Take obchodni domy s obuvi a vyrobky z kftze jsou ve lice zamestnanr a posleze jdou od sud i velike zasilky koni k uceluirt vojenskym. Tento casopis stoji pouze $1.00 na cely rok.