Buffalo
Hrdina divokeho zapadu-
Magda, dcera pateho
pluku.
Slunce vznaselo se jeste nad ob
.zorem, kdyz Buffalo Bill prebro
dil feku nedaleko tak zvaneho
Dvorskeho ostrova.
Ostrov tento slavneho zveda od
jakziva veliee zajimal, nebot' byl
obydlen tajemnou spolecnosti, kte
re nebylo niozna pfijiti na kobyl
3ra. Brode se f ekou, uzil te prilezi
tosti a kukatkem proslidil cele je
ho pobfezi, pokud mu bylo vidi
tehrym. Ale nespatfil nic podezfeleho.
Chteje si o dobrou anglickou
mili ukratiti cesty, vjel do puste
skalni rokle. ktere se vsichni po
vereivi obyvatele tamnejsiho kraje
tizkostlive vyhybali.
Aui mezi nejodvaznejsimi neby
lo miioho tech, ktefi se molili po
"hlubit: ze sn.tnym tim inistem
az jednou projeli.
Texasky Jack na pfiklad byl
muz, ktery se nebal ani certa. Ale
po torn, co die sveho vypravovani
zazil jedne noci ve Smrtne rokli,
nebyl by ho tain vicekrate nikdo
dostal ani tf emi pary koni.
"Neni ziveho cloveka, ktereho
"bych se lekl!" rikaval. "Ale di
vati se na hole kostlivce, jak tan
ci pfi mesieku dejte mi svaty
pokoj, to mi nevoni!"
Marne mu Buffalo Bill vymlou
"val, ze si s nim kdosi ztropil jen
zert, Texasky Jack setrval na
svem.
"Co jsem videl, videl jsem!"
znela jeho nevrla odpoved'. "Snad
dovedu rozeznati chresticiho kost
livce od cloveka z masa a krve!"
Kdyz tedy muz slavne povesti
Texaskeho Jacka se Smrtne rokli
radeji z daleka vyhybal, rozumelo
se to u ostatnich zvedu. samo se-
bOTL
. "Nechejte nas rokli objeti!"
l-n Tyzvam, aDy si tu-
Ijmtdjeli. 'Nam nesejde na ne
kolika anglickych mflich."
Buffalo Bill projel Smrtnou rok
li jiz aspon padesatkrat za bo-'
ziho svetla i za noci. Tof se vi, ze Pouze temena vysokych, zubatyeh
u neho nebylo zminky o nejakem skal a vrcholky stromu, ktere se
strachu, ale i on uznaval, ze ne- , tu a tarn mezi nimi uchytily, by
ni na svete mista pustsiho a smut ly jeste slabe pozlaceny odleskem
nejsiho.
Ani vojsko tudy netahlo a co se
tyce pastyf u, lovcu a osadniku, ti
se jiz dokonce neodvazili blize nez
na dve nebo tfi anglicke mile.
"Co bychom tam delali?" od-
povidali, kdyz se jich nekdo tazal
po pficine. "Pastvy tam neni, zve
-A Til v
re tam neni a kdyby, zivot je
nam pfece nejmilejsi."
Smrtna rokle mela smutne deji
ny. Nidko jich sice nesepsal, ale
pfece je vsichni lide daleko siro
ko znali.
Byla v ni kdysi od Indianu pfe
padena a do posledniho pobita
velka vystehovalecka v'prava.
A byla to vesela tlupa, ktera teh
da rozbila nocni tabor ve vypra-1
i i i.t l.i : r j '
hie, skalnate rokline, o niz se dom
nivala, ze v ni bude nejlepe skry
ta pfed vselikymi skudci a nepfa
boroveho ohne dali se muzove i
zeny do tance a v torn byli pfe
padeni.
Housle a pist'aly doznely ostrym
pronikavym nesouzvukem. Stejne
nahle umlkl tez vesely smich a
zpev rozjafenych tanecniku
aby se hned na to promenil v za
lostny nafek a kvileni ranenych
a umirajicich.
Nebot' celv tabor bvl okamzite
zasypan krupobitim kulek a sipu.
Strasna bitevni vfava rozlehala
se potom tisicerou ozvenou mezi
holymi skalami, nebot vsichni mu
zove se brzy vzpamatovali z prv
niho leku a chopivse se zbrani,
jali se s odvahou zoufalstvi haji
ti svuj zivot a zivoty svych dra
hych. Avsak nic platno. Eudi d 'ablove
meli strasnou, zdreujici pfesilu,
takze brzy bojiste opanovali. Ani
. jedinemu vystehovalci se nepoda
filo uniknouti z vrazedneho boje,
aby o nem pfinesl zpravu vukol-
gill!
nim osadnikum.
Mrtvoly povrazdenych muzu,
zen a deti zustaly lezeti na hro
madach, az s nich supi a vlci pos
ledni zbytek masa ohlodali a kosti
jejich rozhazeli po cele rokline.
Tepr.ve za nekolik let nasel je
zde Buffalo Bill, hledaje cestu
pro oddil pateho dragounskeko
pluku, ktery byl vyslan, aby v ne
pokojnem uzemi indianskem zalo
zil novou tvrz na ochranu bilych
osadniku. Oddilu tomu velel set
nik Taylor, a ten lined rozkazal
vojakmn, aby kosti sebrali a po
hfbili. A nevkrocil-li pfed tim po cely
bozi cas nikdo na tato mista, ja
ky pak div, ze se jim teprve kaz
dy z daleka vyhybal, az vojaci roz
nesli zpravu o tomto pnsernem
nalezu?
Setnik Taylor nazval rokli tu
Smrtnou, zfldil nestastnikum tr
valy kamenny nahrobek s pfimefe
in'111 napisem a vojsko tahlo dale
az na misto, kde potom vystavelo
pevnost Beal.
Jak feceno, chtel si Buffalo Bill
ukratiti cesty a proto bez bazne
pfed strasidly zabocil do Smrtne
rokle.
Ale jeste jedna okolnost jej k to
pu pohnula. Spatril cerstvou
stopu, ktera pfetinala obycejnou
vozovou cestu a napfic po kameni
te, fidkym kfovim porostle strani
smefovala zrovna ke Smrtelne
rokli.
Zkusenym rfrakem snadno ro
zeznal, ze je to stopa okovaneho
piny m tryskem uhanejiciho kone.
Nebyl to tedy Indian, nybrz be
loch a pfi zname povercivosti a
strachu vukolniho obyvatelstva
pfed Smrtnou rokli byl slavny ju
nak ovsem velice zveda v, kdo se
do ni pak pozde na vecer odvazil
1,.1
ujrn icuj ucia piuwcuv, si
ummil stopu tu sledovati. j
Slunce zatim jiz zaslo za pasmo j
hor, jez bylo Smrtnou rokli pfetrz
no, a nocni stiny zacaly pomalu vy j
stupovati ze skalnich rozsedlin i z
der.
vecernich cervanku.
Ysude ticho jako v hrobe.
Kdyz Buffalo Bill dojel na kraj
vlastni rokle, zpozoroval, ze cerst
va stopa, kterou sledoval, setkala
se zde s jinou, jen o malo starsi
istopou a jiz se ji nespustila. Kro
me toho bylo i za soumraku videti
TV i . V
ze obe stopy ubiraji se po cesticce,
vyslapane temitez kopyty na due
rokle. -
"Divna vec!" kroutil Buffalo
Bill hlavou. Tot' vypada, jako by
se zde bjrly posledni dobou usadily
lidske bytosti! Je to k vife nepo
dobno avsak lined uvidime!"
Udoli bylo cim dal uzsi a hlub
ci, az se slavny zved octl docela
ve stinu pf evislych, strasne roz
i i i i
pukanych a sesutim hrozicich
skal.
Cloveka zde opravdu obchazela
hruza !
Bezdeky stanui na miste, kde
nest'astni vystehovalci kdvsi tabo
fili. Y duchu prozil znova celou
pfisernost okamziku, kdyz na sve
prvni ceste Smrtnou rokli spatfil
pfed sebou mnozstvi lidskych kos
ter, destem a sluncem jiz davno
vybelenych !
Jako strasidlo pfed nim pnul vel-
ky kamenny kfiz, jejz setnik Tay!
lor dal postaviti na spolecnem
hrobe nestastniku. Nedaleko od
kfize byla studanka, z niz Buffalo
Bill hodlal napojiti kone.
Bylo to jedine misto v cele rok
li, kde se prystila voda.
Vroubilo je huste smrkove mla
zi, jehoz nebylo mozna ocima pro
niknouti.
Pfistup ke studance byl mno
hem nesnadnejsi nez se na prvni
pohled zdalo. Bylo pfede vsim
dluzno projeti mocalem, zarostlym
ostfici a misty tak hlubokym, ze
se kiin az po kolena bofil do lep
kaveho bahna.
"Je to na kazdy zpiisob nej
mizernejsi koutek naseho divoke"
ho zapadu!" pomyslil si Buffalo
Bill, vybiraje ocima, kudy by se
nejsnaze dostal pfes moeal. "ko
da, ze neni kolem pulnoci, abych
take jednou videl tanec kostlivcu,
jemuz se muj pfitel Texasky Jack
obdivoval !
Je sice pravda, ze v nasi pev
nostiii kantine prodavaji vybor
nou palenku, kterou se Texasky
Jack lepe nacestu zasobi nez chle
bem ale jakziv bych nefekl, ze
dovede roziiiti i obrazotvornost
takoveho chladnokrevneho zeme
plaza, jakym je muj pfitel a na
mestek! Yeru, stalo by za to
dopatrati se. jak pfisel k takove
mu divadlu!
Na pfiklad tahle stopa, ktera
vede rovnou ke studance, jiste ne
pochazi od konske kostry, nybrz
od ziveho a zdraveho kone na
to jsem kazdou chvili hotov vsa
diti sve posledni dobre boty!
Avsak doufam, ze se co nevidet
dovim, kdo je ten odvazlivec, kte
ry se neboji tak casto dojizdeti v
tato desna mista nebo zde dokonce
bydleti. Co na torn, zdrzim-li se o
nejakou hodinu aj?!"
Poslednivykfik svedcil necemu,
co jej velice pfekvapilo.
Strhl kone zpatky a jiz se mu ta
ke zableskla v rukach puska, kte
rou okamzite zdvihl k Hci.
Zdalo se, ze mifi ale najednou
ji zase spustil a klidne si ji hodiv
na rameno, jel dale.
"Divna vec! Jiz po druhe je
zde vidim pfi ta jne schuzce V za-
septal Buffalo Bill sam k sobe. Po
torn zdvofile smeknuv siroky som
brero, dodal hlasite:
' ' Dobiy vecer, panst vo ! Tot' ve
ru nenadale setkani, slecno Bes
sie a done Eduarde ! Odpust'te,
ze vyrusuji nevedel jsem, ze
zde nekoho zastanu, kdo se Smrtne
rokle neboji!"
Na tvafich obou lidioek bylo
videti hrozne rozpaky nad tim, ze
j'ejich tajna sehuzka byla slavnym
zvedem zpozorovana.
Sedeli vedle sebe na podstavci
kfize, stojiciho na hrobe nest'ast-
nych vystehovalcu, kdezto jejich
kone se opodai klidne pasli na chu
dickem travniku.
Buffalo Bill je zahledl jen Ojdobrym znalcem povah a zkuse
neco malo drive nez oni jeho (nym ctenafem lidskj'ch tvafi, aby
ale to stacilo. Sedeli zarazeni a ne-. nepoznal, ze jeho nenadaly zjev
mi vztekem i uzasem.
Divka, jiz Buffalo Bill nazval
tovala.
"Bud'te jist, Bille Cody, ze i ja
jsem pfekvapena vasim nenada
lym zjevem!" fekla, nutic se do
usmevu. "Ale upfimne feceno,
jsem tonm velice rada nebot' po
tfebuji svedka!"
"Co pak vam mam dosvedciti,
slecno Bessie?"
"Inu, do n Eduardo vsadil se
se mnou o sveho pfekrasneho si
vaka, ktereho take dobfe znate,
ze se neodvazim v noci do Smrtne
rokle tot' se vi, ze docela sama.
Na znameni, ze jsem zde byla, me
la jsem zastrciti rukavicku tuhle
pod podstavec kfize "
"A byla jste zde?" vyrusil ji
slavny zved s usmevem.
"Yzdyt vidite, ze jsem zde do
sud!" odsekla rozdurdena, vidic,
ze si ji jen dobira.
"Yiis vidim, ale nevidim, ze by
uz byla noc !"
"To je arci pravda! Avsak str
cila jsem rukavicku pod kamen a
chtela jsem zde klidne pockati tfe
ba az do pulnoci, abych videla,
zdali se sem don Eduardo odvazi.''
"Tak jest a ja s litosti uzna
vam, ze jsem sveho kone prohral!'
pfisvedcil don Eduardo kysele.
"Yedel jsem, ze sleena Bessie jest
divka smela a odvazna, ale ze by
se nebala ani Smrtne rokle toho
jsem se pfece nenadai!"
'Pak jste se mel zeptati jen nine,
mily done Eduarde!" zasimtl se
Buffalo Bill. "Byl bych vam fe
kl, co slecna Bessie dokaze. A
le zda se nine, ze jste ji neduvefo
val a proto jste si sem pospisil
hned s vecera, abyste cihal na ni,
kdy vlastne pfijede."
"Vidite, Bille Cody, prave to
jest od neho zrovna hanebne!"
zvolala divka na oko dopalena.
"Sotva jsem polozila rukavicku
na urcene misto, pfilmal se za
mnou jako vichor. Pfala brch vam
abyste byl videl jeho jizlivy uskle-
bek, kdyz nine zde zastal jiz za
soumraku ! Nechtel ani slyseti
o torn, ze sazku prohral a prave
jsme se uz skoro chytali za vlasy.
Ale jsem rada, ze vas sem naho-
da pf inesla. Ve vas mam nejhod -
novernejsiho svedka a proto donu
Eduardovi nebude zbyvati nic ji
neho, nez aby mi vyhraneho kone
vydai!"
"Ba niyslim, ze se tomu nevy
hnete, mily done ! ' ' fekl slavny ju-
nak s potutelnym usmevem. "Pfi
tomnost slecninu ve Smrtne rokli
musim dosvedciti a co se ostat
niho tyee, jake pak spory se ze-
nou
? ?
"XT
Nuze, pak mi opravdu nezby-
va nez sloziti zbran a slavne pro
hlasiti, ze muj skvostny sivak na
lezi ted' vam, slecno Bessie Bon
dova!" zvolal don Eduardo, nute
se do veselosti. "Pfeii vam, abv-
ste s nim byla vzdy tak spokojena
jako ja !''
Bessie Bondova se radostne za
smala. "Avsak, mily Bille Cody," fe
kla pak vazne, "ted' mi musite po
vedeti, kde vy jste se vzal ve Smrt
ne rokli? Myslila jsem vzdy, ze se
ji kazdy vyhyba."
"Pfedne nejsem ja kazdy!" od
povedel Buffalo Bill. "Za druhe
se nebojim neboztiku, ktefi jsou
sami radi, ze odpocivaji ve svatem
pokoji. A konecne jsem si zvo
lil cestu Smrtnou rokli, protoze
jest o nejakou anglickou mili krat
si a muj hodny konik ma jiz za
potfebi noclehu."
"Tim nas napominate, abychom
tez my pomysleli na navrat!" pra
vila slecna Bessie. "Nuze, done
Eduarde," obratila se k nestast
nemu majiteli prohraneho kone,
"pfeji vam, ze budete miti na
zpatecni ceste do pevnosti tak pfi
jemnou spolecnost."
"Aj, eoz mi ani dues nedovo
lite, abych vas vyprovodil domu ? ' '
zasmusil se mlady Mexikan.
"Ne! Yite jiz, ze toho nikdy a
nikomu nedovolim!" odbyla ho
krasna senorita. "Dobrou noc, pa
nove!" To fkouc, vysvihla se na kone
a ta tam.
Podivni lide.
" 'Buffalo Bill by nesmel byti tak
velmi nemile pfekvapil dona Edu-
arda Yincenta i slecnu Bessii Bon-
dovou.
Vycetl jim z oci, ze by se byli
ve Smrtne rokli radeji nevideli.
Oba se v prvni chvili zapalili a
hned zase zbledli. Ani potom, kdyz
se jak tak vzpamatovali, nemohli
mu smele pohlednouti do oci.
Divka osvedcila sice velkou du
chapfitomnost svou rychlou vy
mluvou, ze se sjeli ve Smrtne rokli
k vyfizeni sazky, a jeji pfitel byl
tak rozumnym, ze na jeji lest' svo
lil. Ale oba pfi torn zapomneli, ze
pfed sebou maji Billa Codyho, kte
reho je velmi nesnadno opiti ro
hlikem. Pod kuzi se slavny zved take
srdecne smal hlouposti divcine,
ktera se domnivala, ze mu muze
povesiti bulika na nos jako neja
kemu lehkovernemu novaekovi. A
le prozatim na sobe nikterak ne
dal znati, ze krasne lhafce nevefi.
Naopak, smal se a mluvil, jako
by byl skalopevne pfesvedcen o
pravdivosti kazdeho slova, ano do
biral si jeste Mexikana pro jeho
nevedomost, ze zena jest schopna
vseho, co si jednouvezme do hlavy.
"Co nine se tyce, ja se se zena
mi nikdy nesazim, nebot' mam zku
senost, ze s nimi clovek vzdy pro
hraje!" fekl mu, kdyz sedali na
kone a meli se take k odjezdu od
studanky. ''Zvliiste sleena Bessie
Bondova jest posledni, s kterou
bych se o neco vsadil. Vim, ze bu
de hotova rozvazati tfeba piny py
tel vzteklych divokvch kocek, kdy
by nekdo pochyboval o jeji odva
ze." Kdyz konj'-ne vyjeli ze stinu
Smrtne rokle a klusali vedle sebe
.o silniei k pevnosti, vidT-l slavr.y
zved i ve veeernim seru, jak don
Eduardo vsi moei hledi nabyti sve
obycejne rozvahj'.
Jiste se neco pfihodilo, co jej
pfivedlo z miry, takze z roztcmi
leho, uhlazeneho spolecnika stal
se najednou skoro protivny mr-
zout.
Buffalo Bill vsak delal, jako by
toho nevidel. Chvili jeste klabosil, j klobouk po teto poklone. V du
tu a tarn t'ukaje Mexikanovi na chu se radoval, ze ma sveho cl
zoubek, ale vida, ze z neho dues j veka tarn, kde chtel. Don Eduar-
1 uz niceho nedostane, fekl :
"Nic platno, mily done Eduar
de muj kiui jest jiz tak ulinan,
ze ho musim nechat' jiti volnym
krokem. Nezdrzujte se tedy se
mnou a ujizdejte s Panem Bohcni
napfed, abyste velice nezatmel!"
"To mi pranic nevadi, pane Co
dy!" odpovedel Mexikan zive, ne
bot' konecne uznaval, ze se svou
zasmusilosti stava Billu Codymu
nemilym spolecnikem anebo se
bal, aby v nem jeho zamlklost ne
vzbudila podezfeni. "Mam casu
dost a muj hfebec se take nebude
hnevati, dopfeji-li mu trochu od
dechu. Zda se mi, ze mate dnes
jiz dalekou jizdu za sebou."
' ' Uhodl jste ! Ano mohu smele
fiei, ze jsem takofka neslezl se
sedla od te chvile ,co jsme se oneh-
dy na silniei potkali. Pamatujete
se jeste, jak jsem vas tehda upo-
zornil na cerstvou stopu, ktera
jsem si nemohl lined vysvetliti?"
"Pamatuji se. Pfeli jsme se, je
li to stopa Indianova nebo belo-
chova. Vy jste tvrdil, ze ji zane
chal kuii belochuv "
' ' A take jsem se brzy pf esvedcil,
ze jsem mel pravdu!" vyrusil jej
slavny zved s potutelnym usme
vem. "Nebot' ja po certech rad jdu
az na kloub vsemu, co mi vrta v
hlave."
Don Eduardo se patrne zarazil.
"Slysei jsem v pevnosti, ze je
to vasim zvykem !" vj'koktal. 'Nu
a co jste vyslidil?"
"Nic zvlastniho! Byla to stopa
slecny Bessie, ktera se i tehda vra
cela sama z projizd'ky po horach.
Dohonil jsem ji jeste u brodu a to
v nejlepsim pofadku.
Je to kus pfepodivneho dibli
ka ! Byl bych ji rad vyprovodil az
domu, ale nechtela o torn slyseti.
Ostatne se mi zda, ze se v jejich
dome vubec zadne navstevy ne
prrjimaji." "V torn mate pravdu!" zamru
cel Mexikan. "Ani se mnou nede
la zadne vyjimky, ackoli se jiz
davno zname. A co jinak nesete
noveho se svych cest?"
"Ani toho nejmensiho !''
"Vzdyf jste byl na vyzvedach
a z tech se Buffalo Bill nikdy ne
vraci s prazdnou!"
"Tentokrate jsem byl jen vGu-.'stil za ni, a tu jsem ji zastal klid
ajavalu." jne a docela chladnokrevne sedicl
"Jen? Pekne dekuji, vzdyt na kamennem nahrobku nesfast-
je to az kdesi na konci sveta!"
"Musite fici na zacatku, pfite
li!" zasmal se slavny zved. "'Ne
bot' jak zajiste vite v 6ua
javalu pocina trat' vychodni j osty
i rychlych poslu expresni spolee
nosti." "Inu, na kazdy zpusob jste se
ostfe projel, kdyz uz jste zase
zpatky ! "
"To je videt na mem koni."
"Proc pak jste mu cestou nedo
pfal oddechu? Mel jste tak veli
ce na speeh?"
"Mel a nemel. V Guajavalu
jsem byl s odevzdanim depesi br
zy hotov, proto jsem se tam dlou
ho nezdrzel a na ceste domu od
jakziva nedelavam dlouhych za
stavek." Buffalo Bill se volky nevolky
utekl ke lzi, nebot" mu ani nena
padlo, aby dona Eduarda Yincen
ta zasvetil do neeeho, po cem mu
nic nebvlo.
"Vase sluzba jest opravdu na- obyvatele jsou tak podivinsti, ja
mahava, Bille Cody. Doufam, iko slecna Bessie."
ze nebezi o valecny poplach nebo
vubec o neco vazneho?"
"To ne ackoli vam bezpo
chyby bude znamo, ze posel jen
velmi zfidka zna obsah sveho po
selstvi!" odpovedel Buffalo Bill
vyhybave.
"Obycejny posel ano. 0 vas
vsak jsem myslil, ze jste vyjim
kou." "Buh zavaruj! Plukovnik Ro
yal a vsichni dustojnici hlavniho
velitelstvi pevnosti jsou ke nine
sice velmi pfivetivi, ale do svych
tajnych receptu nine nezasvecuji.
Jsem bez toho az pfilis v-zname-navan."
"Podcenujete se, mily Bille Co
dy!" fekl Mexikan hlasem, ktery
znel jiz docela upfimne. "Ucty a
vaznosti, kterych se vam se vsech
stran dostava, take plnou merou
zasluhujete."
Buffalo Bill zdvofile posmekl
do Yincente zapomnel na svou mr
zutost a zajiste ho jiz nebude po
dezfivati, ze je do Smrtne rokle
schvalne stopoval.
Skutecne take pomalu roztal a
byl cim dal hovornejsim. Ale o
svem pomeru ke krasne Bessii Bon.
dove se ani slabikou nezminil.
"Smutne mistecko tahle ro
kle!" zamrucel najednou, vzpo
mnev si zase na trapnou chvili,
kdy ho slavny zved s Bessii pfe
kvapil. "Uz davno, mily done Eduar
de!" pfisvedcil Buffalo Bill. 'Pro
to se mu vsichni zvlaste za noci
vyhyba ji."
"Ale vy jiste nevefite hloupym
povidkam o strasidlech, jez si o
iu lid vypravuje!"
"Vefite jim vy, done Eduarde
Yincente?" zeptal se slavny zved
misto odpovedi, ktera se mu -da-
la byti hrozne zbytecnou.
"Inu, abych fekl upfimne, ne-
vim, co si ze vseho vybrati!" po
krcil Mexikan rameny.
" Jakze? Snad nejste take po-
vercivym?"
"Nesmite zapominati, ze jsem
pfislusnikem naroda, ktery od jak
ziva jest velmi nachylen k pover
civosti!" odpovedel don Eduardo.
Nekolik lidi, o jejichz pravdo-
mluvnosti nepochybuji, ujisfovalo
mne, ze zde strasidla videli.
Vzdor tomu jsem se jejich vypra
vovauf jen smal a pfecS "
"Nuze, done Eduarde ?" pobi-
zel ho Buffalo Bill, kdyz Mexikan "
nevedel, ma-li dopovedet inebo ne.
"Inu, chtel jsem jen fici, ze
bych se nikdy nebyl odvazil do
Smrtne rokle po slunce zapadu.
Cloveku tam v prave poledne
vlasy vstavaji!
Uvefite tedy, jak mi po chlad-
ne livaze bylo, ze pochybnosti o
jeji odvaze donutil jsem posetilou
divku, aby se do Smrtne r.)kle vy
dala v noci. Proto jsem se odhod-
lal, ze si na ni hned s vecera ne
kde cestou pockam a pfemluvwn
ji, aby od nesmyslne sazky
upustila.
Jaky tedy byl muj tizas, kdyr
jsem u brodu spatfil stopu jejiho
kone, smefujiei opravdu ke Smrt
ne rokli ! Bez odkladu jsem se pu-
nych vystehovalcu. Byl sice tepr
ve soumrak, ale "
"Ale slecna Bessie Bondova by
si ani z noci nebyla nic delala!
skocil mu slavny jimak se smichem
do feci. "Nebot' ja jsem pfesved
cen, ze divka ta vubec nevi, co je
strach."
"To fikam i ja; ale tomu. jsem
se pfece divil !" zakroutil Mexikan
hlavou. "Je to opravdu neobycej
ne devce, ale pf torn velmi chy
tre, krasne z kratka, dokonale
a pfece zase tak zahadne! U
pfimne feceno, nevim, co si o ni
mam mysleti."
"Toho nevi nikdo!"
"Svata pravda! Ale podle me
ho zdani hnete ji nejaky velky
zarmutek. Aby na nej snaze zapo
mnela, odstehovala se s ni starost
liva matka do teto drsne a zapadle
krajiny. Jak vite, usadily se na
Dvorskem ostrove, k nemuz neni
zadneho pfistupu a jehoz vgichni
"Zdii se, ze byla a citi se do
dosud velmi nest'astnou."
"V torn se asi mylite! 0 neja
kem nestesti v pravem slova smy
slu nemuze byti feci spise v torn
budou nejake divci vrtochy. A
prave proto myslim, ze by pro ni
bylo nejlepe, kdyby se zamilovala
do fadneho muze a vdala se za ne
ho. Pak by pro ni pusty zivot ra
zem nabyl ceny, takze by se zajis
te citila st'astnou."
"Hni, co toho se tyce, myslim,
ze slecna Bessie jest jiz zamilova
na a vsechno ostatni tedy zalezi
jen na muzi, ktereho tak pfede
vsemi vyznaraenava !" fekl slavny
zved s usmevem.
"A vite snad, kdo je tim st'ast
nym smrtelnikem?" otazal se Me
xikan az ku podivu chvatne.
Pokracovani.
