Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 23, 1918)
ČÁST REDAKČNÍ EDITORIAL SECTION POKROK DNE 23 ŘÍJNA 1918 V oznamoTánl výsledek platí Zkuste "POKROK" nejdříve! Ia Advertisment Resnlti Count Try "POKROK" First Dobrudža je opět "území bez pána" KDYŽ zpráva o vypadnutí fini- skéhb Později náležela k římské harska z války dostihla Ber- provincii Moesia n ve čtvrtém sto lín jeden z čelných německých ča- letí tvořila zvláštní provincii Sey sopisu žele této pohromy plísnil thii Okolo roku C78 se jí zmoe- bulharského premiéra pro takový i nili Bulhaři a od roku 971 do ro K památce chrabrých belgických hrdinů eiivat aoioiv ze uobrutiza byla by piiřéena Bulharsku kdyby mě lo trpělivosti a ještě několik dní I se svým rozhodnutím vyčkalo Ale bylo pozdé bycha honit a o osudu Dohrudžc už sotva bude rozhodo vat! Německo Dobrudža je jed ním z území které v popředí záj mu uvedeno bylo světovou válkou Průměrný čtenář nevěděl dříve mnoho o tomto zapadlém koutu světa jakkoliv toto jméno po ji- II I 'IV si on (lomí oojevovaio sci ve vaiee ných zprávách z druhého balkán ského zápasu z kterého Bulhar sko vyšlo stejně neslavně jako z přítomné války Kde je Dobrudža? Co je Do brudža? A kdo jo pánem tohoto území? Tukové otázky jsou kla deny lidmi kteří nejsou seznáme ni s útvarem balkánského polo ostrova který způsobil evropským diplomatům více starost í než kte rákoliv jiná část evropského kon tinentu iMize vytáhneme mapu Balkánu n ponořme sev její stu dium jak už častokráte jsme či nili od zahájení světové války kdy nové nějaké jméno se obje vilo a marné lovili jsme v studni ci svých vědomostí abychom roz pomněli se na to co uniklo nám z paměti Dobrudža je dlouhým jazykem území mezi nejdolejším Dunajem a Černým mořem v jihovýchodní Evropě Dobruilžou jmenuje se krajina až tam kam sahá step až za Dobrie k vrchům u Varny a -Provadije Hranice její spočívají na severní pomezní linii Bulhar ska a části východních hranic sta rého Rumunska- Te to hlinitý o strov s plochou stepnaton — kra jina střídajících se hor bažin a ú rodtiýfh plání obývaná smíšeni uou obyvatelstva tureckého ar ménského tatarského židovského rumunského a ruského Xejsevernější část Dobrttdže j značně malebná majíc hojnost krásných lesů Břeh dunajský jest však jednotvárný a břeh mořský provázen je slanými lagunami z nichž nejvě-lsí je Razimská Pří stavu přirozených tu ncníNa se verní straně rozkládá se delta du najská plná močálů Nej větší část obyvatelstva v do bě míru zabývá se zemědělstvím chovem dobytka a rybářstvím — Kde jsou podmínky k úspěšnému zemědělství tam pilní bulharští rolníci vzdělávají půdu většinou vsak obyvatelstvo zasmušilých a nehostinných krajů těchto živí se chovem ovcí a koz pro něž se tu jakž takž píce nalezne Při ře kách a při moři je rybaření hlav ním pramenem obživy lidí žijících „m„'ii i„í'i - z-íx lil V li unii uiij i li uiiaiťivii v njmi': jež je plcmenišíčni přerňzných ne mocí Území rozděluje se na dva kra je Tulču a Kustendži Hlavními osadami utvořenými z bývalých tureckých pevností je Nova Sili Htria Rasova Černavoda Hrsovo Mačin Izakča Tulča a Sulina a při moři Managlia a Kustendže Kustendže s Černovodou je spoje na železnicí jež táhne se podél ssu tín starého Trajunova valu mo čálovitou to nižinon Rozloha tí žemi je asi 6000 čtverečních mil a žije tu asi 275000 lidí Nicméně se strategického a po litického stanoviska území toto má důležitost daleko přesahující je ho zemědělské možnosti Zahrnu je v sobě bránu do ostatního svě ta přístav Kustendži či Constan zu Ten kdo kontrolovat! bude Dobrudžu bude kontrolovali ta ké bránu do světa V mocí Bul harska znamenala by ovládnutí západních břehů Černého moře— Bez přístavbě toho Rumunsko by m stalo státem od světa odříznu tým bez naděje na námořní a za hraniční obchody To je příčina proč o krajinu tn vede se mezi Bulharskem a Rumunskem spor který přiostřil se opětně v průbě hu současné války nistorie Dobrudži je dosti pe stré ježto často tu pochodovala vojska v různých válečných do bách Rakové zřídili tu osadý Kallatis a Istros u jezera Razirn- ku 11S6 byla pod Byzautinci V tomto roce opětně přešla na Bul hary v jejichž moci se udržela až do konce čtrnáctého století načež přešla pod turecké panství Až do rnsko-turecké války v ler těch 1877 ažJ878 Dobrudža byla tureckou provincií Rumunsko tehdy vojensky pomáhalo Rusku a zvláště vyznamenalo se v boji u Plevna Je přirozeno že po vál ce žádalo náhradou Dobrudžu V smlouvě berlínské učiněno bylo o- patření o předání provincie Ru munsku Za to ale Rusko připra vilo Rumunsko o Bessarabii To Rumunsku nebylo nikterak po chuti bylo však nuceno podrobiti se osudu jakkoliv nemilému Vzalo za vděk i Dobrudžou ku které poutaly je posvátné tradice Zd" dle tradic bydleli Dacíané za jichž potomky Rumuni se pova zuji liyli podrobeni rrajanem jehož úspěchy v Dacii byly zazna menaný na lrajanskein sloupu v Římě Dle všech tradic byli li dem statečným a kladli silný od por římskému dobyvateli Po získání území berlínskou smlouvou Rumunsko zbudovalo železnici z Kustendže do Bukure- šti a provedlo i jiné opravy a zve lebení Snažilo se využitkovati tí žemi tohoto ku svému prospěchu co nejvíce Přístav v Kustendži poskytl Rumunsku dvéře do ostat ního světa a v důsledku toho mo řeplavecký obchod Rumunska vzrostl v důležitosti V době kdy Rumunsko zvelebovalo Dobrudžu Bulharsko začalo pošilhávat po tomto uzenu Dobrudža byla pri- inou toho že Rumunsko vstoupi lo do druhé balkánské války po jejíž skončení připojilo další pruh půdy k dosavadnímu ohraničení tohoto území tentokráte na účet Bulharsku Rumunsko tehdv pro hlašovalo že jeho zájem vyžadu je aby hranice Bulharska posu nuty byly o něco dále na jih Dobrudža patřila Rumunsku a době kdy vstoupilo do světoví: války Když z ní vystoupilo při javši mír Dobrudža byla pod bul harskou kontrolou podepřenou jiěmeckvmi a bulharskvmi bodá kv : ' Kdo získal Dobrudžu nyní kdy Bulharsko vystoupilo z válkyf — Měla by připadnoufi zpět Rumun sku ale tato země dle opatření ně meckého míru určitě neví může li se k ní hlásiti A tak po ně jakou dobu Dobrudža zůstane "ú zeiním bez pána" Dobrudža byla bojištěm od řím ské éry Po starožitných cestách a průsmyky pochodovala vojska dobyvatelů jež lákaly ráje jihu Přes jižní část poloostrova Trajon vybudoval proslulý val jehož ssu tiny jsou doposud památníkem té neklidné doby Po pustých její stepích Gothové a Slované postu povali na říši Byzantinců a Tata ři hrnuli se s nadějí na vzácnou kořist vv Cařihradé I kozáci kte ří následovali zástavu proslulého svého vůdce Mazcppy na čas roz bili tu svoje tábory Dobrudža hrála důležitou rolli ve všech válkách mezi Rusy a Tur ky v roce 112 v roce 1828 v v I V ¥ f i 1 + nmm roce WH a operně v letecit i&u- 1878 i j 1 HÝ Ů W ' 1 'U#% ťJlť V Na ScorncliUe (larnson hřbitově v Anglii odhaleno bylo v mi milých dnech toto mausoleum zbudované na paměť belgických vojá ku fcteri padli v boji na obranu své vlasti Je to jediné mausoleum toho druhu v Anglii Slovensku po obnovení samostat nosti těchto zemí Jaký základ prazsKym prezuei nu brzy jme není "zmrzlíků" pro jejich pěk vazovani o nove CESK£ PENÍZE ZNAČITÝ zájem v minulých dnech vvvolala znráva ví- leáského korrespondenta časopi su Weser Zoiť nnr jenž vychází v Brémách že v českých zemích byly dány do oběhu Českosloven ské peníze pravý jinveh korre- spondentů dokonce prohlašovaly že na nových penězích jsou fran couzské a české nápisy Jedna z těchto mincí měla prý na líci sta roslavné Hradčany a na rubu dva sokoly Němečtí novináři v Če chách od nepaměti slySelí i trávu růst nicméně je možné žs něja ké mince Československé dány by ly do oběhu jakkoliv možno po chybovali že na nich byly jiné než výhradně české nápisy Če skoslovenské peníze dostanou se do oběhu v zemích Českých a na bude míti tato česká měna není j nou ryze bílou barvu Brzy však doposud známo jisté vsak pn u-U to již po třech letech od prvé naři- il král Václav aby z jedné hřiv ny stříbra raženy byly (A groše Král Jan Lucemburský jemuž vždy peněz se nedostávalo dal í jedné hřivny též 64 groše raziti avšak již s příměsí mědi Jedna hřivna stříbra mela 7C8 haléřů— Kromě těchto haléřů razili též Chebští své haléře což jim sice král Václav II když počal svoje groše raziti nezakázal avšak roz kázal abv mu ze své mince ročně odváděli jedno sto liber haléřů— Těchto chebských haléřů počítá no do pražského groše 36 byly to tedy penízky praskrovné Jméno haléř vyskytuje se pak často při české minci drobné známe halé ře husitské (v době husitské ne byly raženy groše nýbrž kutno horské halíře jichž se počítalo 14 Jo českého groše) byly mincí 'leh kou' (to jest nevalné ceny) a- po jedné straně toliko tepané- Ny nější cena Václavských grošů ob nášela by okrouhlým počtem 20 krejcarů tedy 40 nynějších halí řů za kus Halíř staročeský kte rých bylo do groše dvanáct měl lby tedy ceny 40:12-31-3 haléřů nynějších Za Vladislava II měl groš 7 bí lých či 14 malých penízů Avšak před tím již jak pověděno počal se horšili ráz grošů a toto horše ní zrna pokračovalo v té míře až roku 1470 platil groš pražský či český jen něco přes 10 kr pozděj ších peněz Kdežto za Václava II zrno kopových grošů českých by lo 91 1000 bylo za Karla IV již jen nuiutJU a za rerdinanda i dokonce 420:1000 Za Ferdinanda měl bílý groš G haléřů a tak zva ný hubaček 9 haléřů Za Rudolfa II plalila kopa grošů již jen 5 zl 32 kr a kopa míšeňská pak2 zl 40 kr (polovičáků) Způsobem tím pochopitclno kterak z téže hřivny čistého stříbra ze které r 3300 ražena kopa (íiO) grošů praž ských v šestnáctém věku 120 ne bo dvě kopy st razily — k pro spěchu královské komory Za Rudolfa II zaveden " MA LE Y GROSS" jehož dva šly na bílý groš Stalo se tak za příčinou oblíbeného tehdy počítání v Če chách na kopy grošů míšeňských méně pnslusne ho vvdání těchto zmrzlíku autority budou přihlíželi k tomu aby aspoň jménem zachovala se paměť na dobu starou V před večer obnovení české „měny bude jistě zajímati čtenáře něco o čes kých penězích v minulosti První známé české peníze j"ou denáry (od latinského denarius desetník) Boleslava I (939-967) Xa jedné straně měly kapliei bez ob vodku a na druhé straně kříž a opis: Praga eivitas (Praha mě sto) Jméno vévody nalézá se ko lem kříže Až asi do roku 1050 měly české denáry v průměru osmnáct až jedenadvacet tnillime trň později byly menší ale za to něco tlustší Za času krále Přemy sla Otakara I razily se ještě de náry později pak (1215) tak řeče né plecháče (jinak brakteaty od latinského bractea cetka plíšek)' jako papír tenké peníze stříbrné razené jen po jedné straně tak žé co na jedné straně vypouklým je na druhé straně prohloubeno Jsou to mince velmi hrubé a nc úhledné které však skorém celé století ostaly v oběhu ačkoli pro svou křehkost a nepraktičnost valně oblíbeny nebyly První pa novník český který dobrou stří brnou minci raziti dal byl král Václav II Panovník tento usilo val' o zavedení jednotné měny v Čechách jíž do té doby nebylo a kde před tím třeba dvakráte do roka mince se měnila a povolal z příčiny té do Čech z Florencie (te dy z Itálie) muže v mincovniectví velmi zběhlé a sice Týna Lombar da Alfarda a Reinharda Tito asi roku 1300 počali raziti vlastně kladivy tepati první groše české či pražské z pěkného a čistého stříbra kutnohorského a mimo těch grošů též i haléře jimž se také penízky říkalo a jichž šlo na takovýto groš dvanácte ' Tyto pražské groše krále Váe lava II byly mincí na svůj čas velmi úhlednou a zejména v Něm cích ano jinde v cizích zemích na stal po nich velký shon Z jedné hřivny stříbra {měla 16 lotů po 4 kvcntlíkách) raženo bylo šedesát čili kopa grošů v každém groši bylo čtvrt lotu Stříbra — Halíř tehdejší obsahoval tedy čtyřicátý a osmý díl jednoho lotu Grošům které od roku 1460 byly mincí do volenou Šedesát těchto ntalých grošů šlo na kopu míšeňskou ktc rá počítána dle nynčjší hodnoty platila by asi 3 zl r m Tak jako dukáty jsou rázu českého nebo zavedeny jsou králem Janem Lu cemburským r 1325 dle vzoru po dobné mince floreneské tak jsou tolary původu českého Objevi ly se poprvé roku 1519 když k jich ražení ňlikové v Jáchymově od sněmu českého f ovalení 'do stali Když po r íf27 Šlikňm právo ono odňato razily se tolary h jejich dílce i dále v zemské min covně Tolar brán za 45 grošů bí lých Roku 1619 po "nastoupení sta vovských direktorů vzala staroče ská grošová měna a počítání na aipy za své Tehdy klesla cena ?rošů nejníže kopa česká platila pouze 140 a míšeňská 70 kr Na fejí místo zaveden zcela nový řád mincovní a sice tak řečené číslo krejcarové (drobné peníze s kří- iem od německého Kreuzer latin sky eruciferi) které již od roku 1559 v Německu panovalo kde po čítal říšský zlatý 60 kr Říkalo se jim tez llorm zkráceno ll byla to původně zlatá mince po způso bu floreneského dukátu' až kone čně i stříbrné mince tak jmeno vány byly Groše bílé a malé pe níze přestaly se vybíjet za to ale razily se nové 48níky 24níkv 12- 3-krejcary a krejcary jakožto mince Hlavni in bíle groše rov naly se 10 kr nové měny Pojme nování groše udrželo se pak jen ve smyslu peníze 3 kr platícího jakých šlo 20 na 1 zl Když Ferdinand II dostal se v Cechách opět k panování byly již říšské finance- tak vyčerpány že mincovní regále v Cechách prona jato roku 1621 zvláštní společno sti v jejíž čele jmenuje se Karel Lichtensteinu místodržitel krá- ovství Českého známý Albrecht z Valdštejna ministr Ferdinandův Jan Oldřich z Eggenberěa a j Ti to nesvědomitá společnost zaháji- a u nás vybíjení tak zvané 'dlou- ic mince to jest mince taK zien- ftené a špatné (při tolaru ztrácelo se 86 procent při všech ostatních mincích 87 procent)j- ze během r 621 až 1623 kdy se ona společ nost kupováním konfiskovaných tatků za takovou minci obohaco vala nejen obyvatelstvo tohoto království nýbrž i státní poklad na přišly na mizinu Následek to ho všeho byl že roku 1623 prohlá šen státní bankrot Český znak v celém poli byl na posledy vyražen na tolarech Bed řicha Falckého Po bělohorské bitvě zavedeny pak tolary po 120 kr a jich dílec které vedle zla tých obíhaly Leopold I rozmno žil stávající již mince 15- a 6-kr Marie Teresie 30- 17- a 10-krj Za ní razihr se také naposledy mince na nichž byl jak ještě na evantinských tolarech viděti lze znak království Českého byť i je nom na prsním štítku říšského or- a umístěn Voznice k odstraňování kulometných střílen 1 w jí ''-" 1V' -í&i é~'TÁs "J ho pánem vévoda Burgundský o % kéÍ$$V f ÚŤ ti''4" 'W'Í 'V 1477 celým Nizozemí tSZWhJ'í MUyi 'tal se součástkou ÍSpaněl V roce rTi— rnri-„ Kvmmxmn™mrrmnnmi wmimwnmíVHMr TřeStOUncn bvl MĚSTO DOUAI TEMER všechny boje ve velké světové válce odehrávaly a odehrávají se na historické půdě jsou však jistá místa jež zvláště ííojí v popředí všeobecného záj mu pro svoji velikost obchodní důležitost anebo náboženský vý znam Mezi tuto tridu naiczi me to Douai o kterém nyní velmi ča to dočítáme se ve zprávách z bo jišť v severní Francii Douai je známo světu ako mí sto kde došlo k vytištěni první anglické bible jež je v používán: římských katolíků leč i jinak mě sto toto hrálo důležitou rolli v o sudech Evropy Jsouc asi dvanáct mil na jih od Lilie stalo se stře diskem důležitého íěžařského a průmyslového distriktu v severní Francii a jakkoliv není tak zná mo v obchodním světě jako město sousední přispívalo značuě-k roz- Á množování národního jmění Fran cie než padlo do rukou německých j vetřelců V sedmém století na místě ny- é nějšího Douai stával opevněny áihrad známý jako Diiacensc Ve středověku patřil hrabatům flan derskvm V roce 1381 stal se jc- Jedna z menSích anglických voznie kterých velkou výhodou smlouvou uzavřenou v pouziva se k odstraňování kulometných titrilen nepřítele kterými iy rree 1713 Francii Utrcehtii Němci snaží se krýti svůj ústup v severní Francii Anglie v šestnáctém věku nalezli útočiště v Douai a po dva násle dující věky bylo střediskem je jich činnosti ň školství V roce 156'? španělský král Filip Druhý založil tu universitu na kterou povolal řadu vynikajících anglic kých učenců té doby Ve spojení skonto universitou byla proslulá anglická jezovitská kollej jež za ložena byla v roce ]5{W kardiná lem "WiHiam Allenem proslulým katolickým exulantem vypuze ným 7 Anglie za doby pronásledo vání katolíků za královny Alžbě ty V Douai nalezl nejenom útu lek ale i půdu připravenou k zří zeni kněžské cvičební školy od kudž novicové vysíláni byli do An glie po té když předsudek proti katolické církvi zde ochabl Skotští a irští katolíci stejná měli kollejo ve spojení se slavnou katolickou universitou v Douai a r:é angličtí Benediktini a Fran tiškáni měli tn silné zastoupení Doiiid hrálo důležitou rolli y ka tolickém světě západní Evropy až do roku 1793 kdy universita by la rušena po vypuknutí francouz ské revoluce z předpojatosti nroti řádu Tovaryšstva Ježíšova či je ži vítům D'iiini rozprostírá se uprostřed bažinaté planiny na řezíeb řeky Scnrpe jež protéká městem a o patřujo vodu pro kanály lemují cí město na jedné straně Staré městské valy zbudované již v pat- náctém století byly z větší míry zrušeny aby na jich místě mohly být i zřízeny boulevardy a parky pro které město toto před němec kou in vaší bylo proslulým po ce lé Evropě t 1 moderní Douai má jakýsi ná dech starobylosti sesilovaný čet- nvmLbudovami a chrámy z šest náctého sedmnáctého a osmnácté- ho sfoletí jež zachovány byly v původním svém stava Z chrámů proslulým je hlavně Notre Dame či chrám Matky Boží jehož stav- ' ba zahájena byla v dvanáctém století pro nádherný svůj oltář ze šestnáctého století utvořený z dřevěných tabulí opatřených kre sbami Jeana Bellegambea rodá ka z Douak- -av --- - - Nádherná radnice pocházející z patnáctého století byla hlavní budovou města před válkou Její věž týčila se vysoko nad ostatní stavby a nepochybně používána byla Němci k pozorování a napo tom zničena při bombardování— Starobylý klášter proslul pro svo- -i prostornost bylo jej však v po slední době používáno k jiným ň čeliim Douai před válkou mělo na 25000 obyvatel a bylo neoby čejně Čilým obchodním a prňmv- lovým městem Bylo sídlem proslulé báňské školy a kromě toho byla tu i ško la dělostřelecká a vysoké školy zemědělské a pivovarské Byla tu značně velká zbrojovka v níž ho tovila se hlavně děla chemické to várny sklárny přádelny prova zárny jakož i továrny na hospo dářské stroje mýdlo kožené předměty a velký cukrovar Mě sto mělo čilý obchod obilím ze mědělskými produkty a staveb ním materiálem výhradně téměř dopravovaným po vodě stejně ja ko jiné náklady Železnice jež měcto spojuje s Lilie a Cambra iem používáno bylo hlavně k o robní dopravě Za vlády influenzy Mezi starými pravidly pro dobu influenzy jedním z nejdůležitčj ších jest: St říci se zácpy a udržo vati vnitřnosti stále v činnosti Každodenní vyčistění jich zvýší naši odolávací sílu a poskytne nám nejeennější pomoc v zápase s nemocí Trinerovo Léčivé Hoř ké Víno jest nejspolehlivčjším lé kem k tomuto účelu Jest netoli ko bezpečně účinkující alu i vel mi lahodné a tím právě vyniká nad obyčejné pročišťující pro středky Dostanete jej v ' každé lékárně Cena $110 Jiné léky jež bysto měli míti ntále doma jsou Tiínerův Mírnitcl kašle pro riaítuznní a kašel (cena 2-5 a 50 v lékárnách poštou 35 a 60c protože z nastuzení může se snad no vyvinouti zápal plic a Trine rňv íinimrit (cena 35 a 65 cenťi v lékárnách poštou 45 a 75 cu tft) který skytá rychlou úlevu při reumíitNmu neuralgií bolení v kfíží fctrt -- Joscph Triner Com psny 1333-1313 So Ashland av Cbicauro 111 A mimochodem ře čeno : Kupte ještě více Bpndů Svo- Římští katolíci vypovězení z hody ! — Advertisement