Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 3, 1917)
VLASTENECKÉ VYDÁNÍ ČÁST '4 POKROK DNE 3 ŘÍJNA 1917 PATRIOT1C ED1TION PART 4 z Sál ta #11 11 šil llllllllllllllllllllll JIInlilIjlIIIIIIIIIM PROČ JSME ODEŠLI] ZA HRANICE lllllliilllllllilliillilllllllllllllllll Vojta Beneš I! lllllllllllllllltlllllllfi OSLEDNÍCH padesát lot na Seho národního života ve staré vlasti projevuje se zoufalou snahou o pojištéiý národní exi stence Chápalo se příliš jasné že Rakousko pod vlivem a mocí Ber lína bylo by naším národním hro bem a počátkem konce naši ná rodní kultury naší historie jako národa Sváděli jsme těžké boje s Němci v Rakousku a touhou na šich vůdců byla snaha od věsti Rakousko od Německa a připou tati je přátelsky k Rusku a Fran cii Byl to zvláště žalářovaný Dr Kramář který si tuto politiku přátelství k Francii a Rusku uči nil svým životním úkolem Veli ké řeči jeho v rakouském parla mentu volaly vždy po tomto přá telství a varovaly před katastro fální politikou Berlína který po sílen spojenectvím Rakouska vr hne Evropu do děsné války 'Ale Habsburkové rakouští Němci i Maďaři přáli si takové války — Habsburkové považujíce národy za svůj majetek báli se rostoucího uvědomění jihoslovanského jež bylo jejich dynastickým zájmům nebezpečno Maďaři třásli se před postupem demokracie jež by je byla přinutila aby vzdali se suro vé nadvlády nad ubohými národy slovanskými v Uhrách a rakouští Němci těšili se na hodinu vyhlá šení válečné bouře poněvadž oče kávali od ní smrt a bídný pád na šeho národa A protože tyto ně-jnecko-maďarské a dynastické ži vly byly mocnější než český od por proti Berlínu zvláště když bratři Poláci vedeni sžírající ne návistí proti Rusku — spojili se s 'Vídní stál tu český národ osamo cen a s vědontím že boj který nad Evropou stojí jako hrozný přízrak — bude pro náš národ bo jem na život a na smrt Čím hrozivěji rýsovalo se nad evropským obzorem nebezpečí ně meckého útoku a militarismu tím strašlivěji se nám doma dýchalo Slova poslance Schreinera a zvlá ště Paehera jimiž mluvě z duše německého lidu v Rakousku na veliké schůzi v(I)ěčíné r 1910 tak jasně ukázal smysl budoucích bo jů a podrobení se Ilohenzoller nňm pálila v každé české duši ja ko sžíravý oheň "Jako všecky ieky z Cech do německého moře tekou tak také utone v něme ckém moři protivník dnes proti Němcům v Cechách stojící!" volá Bac her A hlasy z německé říše tak ne urvale rvoucí všecku naději naši ve velkomyslnou spravedlnost mocného nepřítele zněly pro Hu sův národ ještě osudněji: "Trpě livost německé říše je vyčerpána! Boloněmeeké Rakousko musí se státi úplně německým údem ně mecké národní říše!" Tak volají k nám Němci z Lipska A rakou ští Němci z Cech posíleni takto svými soiikmenovci jdou v té chvíli do Pruhy kde zasedá po slední opora našeho národního ži vota poslední zbytky našeho ná rodního řicbMirčcní : český zem ský sněm A u vědomí budoucích bouří a německého vítězství — rozbíjejí jej Usekli nám tak i le vou ruku Pravou ztratil národ náš dávno dáVno již v tesklivé minulosti Jako bědný žebrák od kázaný na milost i ncmilost svého pána stojí tu nás národ Kníže Thun poslední Rakušan varuje říši i její vládu před takovými dů sledky volá znovu po čestném če-sko-nčmeckém smíru ale hlas je ho není slyšen ve Vídni Duch míru odstěhoval se z vládních sí ní a válečný Hohenzolernský po křik zahlušil i císařské svědomí Vše padá do zajetí Berlína a tou ha po krvi chorobně prosycuje rakouský vzduch Momscnovo he slo: Rozbijta české lebky! veslo v podvědomí německého lidu z Cech a zničilo naděje v čestný smír rí boi národfv A tak český lid který dotud věřil že práva svá vybojuje si vlastní silou a na rakouské půdě 'počíná jaaně chápati strašný svůj osud uvědomuje i plně že při chází hodina těžkých zkoušek v nichž jako v ohni zkušena bude síla národa Pochopili uviděli jsme že Rakousko vrhlo se střem hlav do osidel Berlína a že o otáz ce české nebude již rozhodovati Vídeň — ale Berlín ! Tehdy také poznal řeský lid o sudnou chybu své politiky Po znal že otázku ěeskou již po celá desetiletí měl předkládati kultur nímu fivětu aby z otázky české u ěinil otázku mezinárodního zájmu Nikdy jsme se nestarali aby nás znal svět Nic o nás nevěděla An glie nic Rusko ba ani Francie — Sokolské styky s Francií byly pří liš nepatrné než aby mohly vyvo lat více zájmu o malý porobený národ Tak byli jsme cizinci v ci zině i doma Pozdě poznali jsme v celé hrůze důsledků tuto pravdu Nad Paříží hřměla vítězná pruská děla a ruské regimenty utíkaly z podupané Polsky Započala hroz ná katastrofa této světové války Bylo nesmírně smutno nesmír ně teskno v našich Čechách v těch dnech Ale je-li co podivuhodné ho v našem národě pak je to ten veliký 'div ta pravda že ani v tá to chvíli zoufalého poznání neztra til víru v sama sebe Nikdy ne zoufal sám 'nad sebou a neztratil odhodlání k boji za svá práva Naší - předností bylo že znali jsme slabiny zpuchřelého Rakou ska Ty slabiny znala i vídeňská vláda A chápala že svět nesmí se dozvědět ó jejích slabostech o nespokojenosti a touhách jejích národů po svobodě Zavřela par lamenty uzavřela hranice své do ciziny a cizině censurovala tisk i svědomí člověka: otevřela žaláře ? postavila šibenice Strašlivé o kovy ducha i těla uchystala svým nespokojeným národům Národ český stal se nenáviděným náro dem nebezpečných otroků Proto také poslala tato vláda do světa duše nečisté které mlu vily a deklamovaly nedůvěřivému světu o nesmírné oddanosti slo vanských národů k císaři a říši ke "stařičkému panovníku" Ne bylo nikdy hanebnější lži bídněj ší zrady v dějinách národů a na národech než takovéto pohádky o věrnosti českého lidu Ten jenom nenáviděl a nenávidí z hloubi du še Chtělo se mu vykřiknout! do širokého světa slovo odporu a o vržení Ale do úst dali mu roubík a ten nepopsatelný žalář národů v Rakousko obehnali zdí bajonetů Byly to děsné hodiny vnitřního utrpení české duše Pravda mohli někteří utéci v prvých dobách Ale žel propásli vhodnou chvíli kdy ještě Rakou sko nepočítalo v každý den vše cky své duše A jiní kteří nebyli tak hlídáni ti opět neviděli do dá lek jejich oči nebyly dosud ote vřeny -aby pochopily hrůzu hodi ny která přicházela mílovými kroky Jiní pak viděli už smrt a pád viděli vítězství německého násilí na obzorech zítřka a skoro zoufali Nechápali že boj který počal hubiti tvář země stane se bojem za demokracii a svobodu člověka a že nemůže být vybojo ván vítězným Německem Báli se toho Německa a nenáviděli je ale neměli v prvé chvíli zklamání do sti odvahy nastaviti hrdé čelo — Čeští Pálčové to tehdy byli Dnes jich není Vymřeli za ta tři léta trpkých zkoušek Pálčové v če ském lidu Národ z žuly jak pě je Neruda dívá se k nám z dálek východu očima krví podlitýma Tomáš Oarik Masaryk byl prvý z těch kdož pochopili v čas Vy stihl hodinu zkoušky procítil je jí smysl a odhodlaně vyšel za svým svědomím Jako vždy ve svém životě stál tu odhodlaný a mluvící jediným jazykem Jeho svědomí vedlo jej aby pti svého národa postavil před soudnou stolici váeho světa na fórum ná rodu a jejich svatého práva Jménem svého národa a za je ho souhlasu který vyvěral z hlou bek české duše podal žalobu de seti milíionů Je to stará cesta porobených tiárodův: Reků v počátcích stole tí Poláků od dob jejich poroby Maďarů i Italů: Tato válka pře svědčila český lid že marné volal by o svobodu k císaři křivopřísež níku Přesvědčila český lid že je dině vysoké vody širokého světa skrývají ony hlubiny na nichž možno vyvážiti perlu naší svobo dy Na těchto hlubokých vodách světa hledal a našel ji pro svůj národ veliký Mazzini hledal ji Košut hledal ji i nešťastný národ polský A tak jsme vypluli na o keány Šli jsme k světu a do svě ta volat o svá práva Osud dal nám velkého a neohroženého vůd ce T O Masaryka To bylo naše štěstí i ním Klofáčovýra a několika jeho přátel byla jista že odklidila z cesty Veškero nebezpečí Přes to ovšem špioni této vlády po Evropě slídící přísně a pečlivě sledovali život české emigrace zvláště z Francie docházely jejich zprávy jež svou povahou nabáda ly vládu k opatrnosti vůči Ce chům Když potom na podzim r 1914 odejel prof Masaryk 2 Čech do ciziny přicházely prvé žaloby o "podezřelém" jeho pů sobení a ukázaly vládě odkud se může čeho obávati Nedlouho na DR KAREL KRAMÁŘ vůdce českého poselstva na rakouské říšské radě a prominentní če ský politik jenž v průběhu této války byl žalářován a k~ smrti od souzen Trest smrti byl proměněn v patnáctiletý žalář Všeobecnou amnestií udělenou politickým provinilcům propuštěn byl ze žaláře a uvítán byl po svém návratu do Čech jako vítěz Jeho jasný rozhled daleko do předu dějin se dívající vede jej hned při počátku válkv do ciziny Ale nejde tam snad jedině ze své vůle vlastní jeje tam se souhlasem nejlepších lidí svého národa A počíná tak požehnanou práci svbi za hranicemi Věří že přišla doba kdy osud národňv vzat bude z rukou násilí a vložen v ruce synův jejich kdy to následovala zatčení Dra Schei nera a Dra Kramáře posl Bechy ně a j Tato zatčení a hanebné jednání s uvězněnými neměla o vsem právního podkladu Byla založena na domněnkách podezře ních nedostatečných průkazech a ještě více ovšem na nenávisti k českému národu který čím dále tím otevřeněji dával na jevo svou nenávist k Rakousku Národ měl svého národa na rakouské zločiny na českém lidu Jasuě formuluje smysl našich dějin i ducha náro da Celému světu ukazuje onu hlubokou a nepřeklenutelnou pro past dvou nesmiřitelných světů a dvou ideí: české a rakouské Je to idea svobody proti otroctví — Idea ducha proti hmotě Idea prá va proti náiilí Idea demokracie proti středověkému otroctví Idea života proti idei smrti Masaryk ukazuje že proti vůli národa hnán je lid český na jatky a do boje proti civilisaci Ukazuje že jako vždycky v dějinách "za lid skou rovnost stojí Čech" jak vždy cky za ni stál" že jako národ sto- c a paclame s clemokraeai a vy povídá boj habsburskému otro ctví: "Mezi národem českým a ideou rakouskou není smíru!" Odchod z Rakouska byl v této době již skoro úplně znemožněn Zvláště pak mužové politického vyřnamu nejen že nemohli pomý- leti na odjezd nebo útěk z Rakou ska ale byli vůbec bedlivě střeže ni Hejna tajných střežila každv u'ok českých politiku V takových poměrech byl jsem vyzván k odjezdu do ciziny do Ameriky jejíž nesmírná důleži tost pro zdar českého boje byla v prvé řadě vystižena Odjezdu ma lého českého učitele který v poli tickém životě nikdy se neuplatňo val nikdo si nepovšimnul a nikdo také netušil že by mohl odjížděti za posláním politickým Odejel jsem 28 července 1915 s rodinou svou z vlasti a měsíc na to prchl můj bratr Dr Eduard Beneš pro- fessor university pražské Odešel koncem srpna pěšky přes bavor ské hranice do Němec a Švýcar Skrývaje se za dne v pohraničních lesích přešel za noci hranice a tak ?e dostal do ciziny Nedotýkám se zde poslání říšského poslance J Dyricha Nečiním tak proto a bych umenšoval jeho význam — Musí pri jiti doba kdy o jeho po slání pověděno bude autorativní slovo Není mým právem abych o něm psal i i ťl -Mři' r &méíM tam "gi7rřrrl 1 DR KAREL MATTUŠ stařičký vůdce českého národa předseda Národní Rady České člen panské sněmovny a vrchní ředitel zemské banky Království Českého v Praze každý národ podle sil svých a schopností položí sám podmínky ke své budoucnosti Rakouská vláda pozorovala vře ní v české duši hned od počátků války Chápala co v ní se děje ale považovala tyto úkazy za ner vové záchvaty bezmocného těla Nevěřila z počátku v odvahu če ského člověka Aby pak byla ji sta úplně obrátila se proti nejra dikálnější české straně a uvězuě- tak býti zastrašen a odvrácen od cesty po níž se dával Hranice rakouské do Švýcar byly úplně u zavřeny do Německa pak pečlivě hlídány Dne 6 července 1915 vystupuje prof Masaryk na evropskou Ve řejnost ve švýcarské Ženevě V den Husův prohlašuje hlasitě a zřetelně před celým světem a tak aby to znělo až pod okna císař- Shromáždiv kolem sebe zástup ce české a slovenské emigrace v Rusku Francii a Anglii i Ameri ce vydává 15 listopadu 1915 pro fessor Masaryk památné a slavrté prohlášení o české neodvislosti jehož smysL obsah i velký cíl vtě len byl v tato slova : Žádáme neodvislý česko-sloven ský stát! Tak se počíná vebký těžký boj ského zámku vídeňského žalobu našeho národa za samostatnost Velký Slovák Každý Čech i Slovák zná Ma saryka ale málo kdo z Čechů a' Slováků má dra Milana Šlefáni ka A přece je to člověk který zasluhuje aby jeho jméno vyslo vovali s úctou a láskou všichni Čechové o obzvláště všichni Slo- váci On je nejjasnějším důkazem to ho že ze spojení s Čechy nehrozí Slovákům nebezpečí nýbrž že při nese největší prospěch oběma ná rodům Narozen na Slovensku vzdělával se v Čechách a přece zů stal nejupřímnějším Slovákem jenz pro svůj národ dycna jenž pro něj neváhal ani život nasa diti Je žákem Masarykovým ale ne ní jeho uapodobitelem Mezi obě ma těmito muži je poměr čistého přátelství proniknutého vzájem nou láskou a úctou ačkoliv je Ste fá nik mnohem mladší než Masa ryk Oba znali se dobře již před vál kou a lile! dobrý náš osud svedl je oba — Čecha a Slováka — k svorné obětavé práci pro naše o svobození Jejich program politi cký a názor na práci jsou v doko nalé harmonii a oba představují nám názorně příští poměr Cechů a Slováků naprostá upřímnost plynoucí z lásky naprostá důvěra plynoucí z práce Nejužší spojení a přece zachovřní úplné individua lity obou kmenů Dr Milan Štefánik je učenec— astronom jemuž jedinému ze Slo váků dostalo se nejvyššího vyzna menání jakého se může učenci do stati neboť byl jmenován za své zásluhy o vědu členem Francouz ské Akademie Procestoval celý svět dosáhl rekordu co do délky pobytu na vrcholku' Mount Blan- eu kde strávil za nejtěžších okol ností mnoho duí usilovným vědec kým bádáním Byl vyslán na o strov Tahiti v Tichém oceánu aby tam založil hvězdárnu Tam v klínu panenské přírody mezi pri- mluvními jako deti dobrými ao-""" morodci prožil nejšťastnější chvíle svého života Krátce před vypuknutím války měl Sfi tam onét orlfihrntí PrArl- vídaje však válku nevyhověl vy zvání a zůstal ve Francii aby tam po dobu války pracovai pro osvo bození Čechů a Slováků Již před válkou konal Štefánik ve Francii tichou ale neobyčejně cennou prá ci informuje ne j vyšší kruhy fran couzské společnosti s jejímiž mno hými členy je spojen intimním přátelstvím o našich snahách A když válka opravdu vypukla nerozmýšlel se ani okamz-ii a vstoupil jako prostý voják do francouzské armády — napřed do pěchoty pak k aviatice Za krátko se stal důstojníkem a létal na všech frontách spojenec kých: ve Francii v Itálii kde za prudké kanonády házel proklama ce do rakouských zákopů na srb ské frontě kde se sřítil s aparátem a těžce raněn byl převezen do I talie kde byl operován Zotavil se ale zdráv není Trpí občas ne smírně ale nepřestává pracovati Měl by se podrobili léčení ale ne může nechce neboť ví že práci kterou koná on nemůže konati nikdo jiný Jel do Ruska kde se mu po těžké osmiměsíční nadlid ské práci podařilo urovnati pomě ry v našem táboře zajel do Ru munska kde v době ústupu ru munské armády prokázal spojen cům velké služby Je vyznamenán francouzským válečným křížem srbským řádem a ruským Za své zásluhy lyl :povysen na majora (chéf du bataillon) (jo ío tuším jediný případ ve francouzské ar mádě) byl jmenován štábním dů stojníkem Teprve po válce uvidí osvoboze ný národ kdo byl ňtefánik Stefánikův politický program jest naprosto shodný s programem Národní Rady: osvobození Čechů a Slováků a vytvoření nezávislého česko-slovenského státu v němž by se oba národové svobodně roz víjeli Je-li řízení osudu národa v ru kou takových lidí jako Masaryk Štefánik a Beneš je to štěstím ná roda Práce takových lidí musí býti korunována zdarem — Ferdi nand Písecký
