VLASTENECKÉ VYDÁNÍ
ČÁST '4
POKROK
DNE 3 ŘÍJNA 1917
PATRIOT1C ED1TION
PART 4
z Sál
ta #11
11
šil llllllllllllllllllllll
JIInlilIjlIIIIIIIIIM
PROČ JSME ODEŠLI]
ZA HRANICE
lllllliilllllllilliillilllllllllllllllll
Vojta Beneš
I!
lllllllllllllllltlllllllfi
OSLEDNÍCH padesát lot na
Seho národního života ve
staré vlasti projevuje se zoufalou
snahou o pojištéiý národní exi
stence Chápalo se příliš jasné že
Rakousko pod vlivem a mocí Ber
lína bylo by naším národním hro
bem a počátkem konce naši ná
rodní kultury naší historie jako
národa Sváděli jsme těžké boje s
Němci v Rakousku a touhou na
šich vůdců byla snaha od věsti
Rakousko od Německa a připou
tati je přátelsky k Rusku a Fran
cii Byl to zvláště žalářovaný Dr
Kramář který si tuto politiku
přátelství k Francii a Rusku uči
nil svým životním úkolem Veli
ké řeči jeho v rakouském parla
mentu volaly vždy po tomto přá
telství a varovaly před katastro
fální politikou Berlína který po
sílen spojenectvím Rakouska vr
hne Evropu do děsné války 'Ale
Habsburkové rakouští Němci i
Maďaři přáli si takové války —
Habsburkové považujíce národy
za svůj majetek báli se rostoucího
uvědomění jihoslovanského jež
bylo jejich dynastickým zájmům
nebezpečno Maďaři třásli se před
postupem demokracie jež by je
byla přinutila aby vzdali se suro
vé nadvlády nad ubohými národy
slovanskými v Uhrách a rakouští
Němci těšili se na hodinu vyhlá
šení válečné bouře poněvadž oče
kávali od ní smrt a bídný pád na
šeho národa A protože tyto ně-jnecko-maďarské
a dynastické ži
vly byly mocnější než český od
por proti Berlínu zvláště když
bratři Poláci vedeni sžírající ne
návistí proti Rusku — spojili se s
'Vídní stál tu český národ osamo
cen a s vědontím že boj který
nad Evropou stojí jako hrozný
přízrak — bude pro náš národ bo
jem na život a na smrt
Čím hrozivěji rýsovalo se nad
evropským obzorem nebezpečí ně
meckého útoku a militarismu tím
strašlivěji se nám doma dýchalo
Slova poslance Schreinera a zvlá
ště Paehera jimiž mluvě z duše
německého lidu v Rakousku na
veliké schůzi v(I)ěčíné r 1910 tak
jasně ukázal smysl budoucích bo
jů a podrobení se Ilohenzoller
nňm pálila v každé české duši ja
ko sžíravý oheň "Jako všecky
ieky z Cech do německého moře
tekou tak také utone v něme
ckém moři protivník dnes proti
Němcům v Cechách stojící!" volá
Bac her
A hlasy z německé říše tak ne
urvale rvoucí všecku naději naši
ve velkomyslnou spravedlnost
mocného nepřítele zněly pro Hu
sův národ ještě osudněji: "Trpě
livost německé říše je vyčerpána!
Boloněmeeké Rakousko musí se
státi úplně německým údem ně
mecké národní říše!" Tak volají
k nám Němci z Lipska A rakou
ští Němci z Cech posíleni takto
svými soiikmenovci jdou v té
chvíli do Pruhy kde zasedá po
slední opora našeho národního ži
vota poslední zbytky našeho ná
rodního řicbMirčcní : český zem
ský sněm A u vědomí budoucích
bouří a německého vítězství —
rozbíjejí jej Usekli nám tak i le
vou ruku Pravou ztratil národ
náš dávno dáVno již v tesklivé
minulosti Jako bědný žebrák od
kázaný na milost i ncmilost svého
pána stojí tu nás národ Kníže
Thun poslední Rakušan varuje
říši i její vládu před takovými dů
sledky volá znovu po čestném če-sko-nčmeckém
smíru ale hlas je
ho není slyšen ve Vídni Duch
míru odstěhoval se z vládních sí
ní a válečný Hohenzolernský po
křik zahlušil i císařské svědomí
Vše padá do zajetí Berlína a tou
ha po krvi chorobně prosycuje
rakouský vzduch Momscnovo he
slo: Rozbijta české lebky! veslo v
podvědomí německého lidu z Cech
a zničilo naděje v čestný smír rí
boi národfv
A tak český lid který dotud
věřil že práva svá vybojuje si
vlastní silou a na rakouské půdě
'počíná jaaně chápati strašný svůj
osud uvědomuje i plně že při
chází hodina těžkých zkoušek v
nichž jako v ohni zkušena bude
síla národa Pochopili uviděli
jsme že Rakousko vrhlo se střem
hlav do osidel Berlína a že o otáz
ce české nebude již rozhodovati
Vídeň — ale Berlín !
Tehdy také poznal řeský lid o
sudnou chybu své politiky Po
znal že otázku ěeskou již po celá
desetiletí měl předkládati kultur
nímu fivětu aby z otázky české u
ěinil otázku mezinárodního zájmu
Nikdy jsme se nestarali aby nás
znal svět Nic o nás nevěděla An
glie nic Rusko ba ani Francie —
Sokolské styky s Francií byly pří
liš nepatrné než aby mohly vyvo
lat více zájmu o malý porobený
národ Tak byli jsme cizinci v ci
zině i doma Pozdě poznali jsme v
celé hrůze důsledků tuto pravdu
Nad Paříží hřměla vítězná pruská
děla a ruské regimenty utíkaly z
podupané Polsky Započala hroz
ná katastrofa této světové války
Bylo nesmírně smutno nesmír
ně teskno v našich Čechách v těch
dnech Ale je-li co podivuhodné
ho v našem národě pak je to ten
veliký 'div ta pravda že ani v tá
to chvíli zoufalého poznání neztra
til víru v sama sebe Nikdy ne
zoufal sám 'nad sebou a neztratil
odhodlání k boji za svá práva
Naší - předností bylo že znali
jsme slabiny zpuchřelého Rakou
ska Ty slabiny znala i vídeňská
vláda A chápala že svět nesmí
se dozvědět ó jejích slabostech o
nespokojenosti a touhách jejích
národů po svobodě Zavřela par
lamenty uzavřela hranice své do
ciziny a cizině censurovala tisk i
svědomí člověka: otevřela žaláře
? postavila šibenice Strašlivé o
kovy ducha i těla uchystala svým
nespokojeným národům Národ
český stal se nenáviděným náro
dem nebezpečných otroků
Proto také poslala tato vláda
do světa duše nečisté které mlu
vily a deklamovaly nedůvěřivému
světu o nesmírné oddanosti slo
vanských národů k císaři a říši
ke "stařičkému panovníku" Ne
bylo nikdy hanebnější lži bídněj
ší zrady v dějinách národů a na
národech než takovéto pohádky o
věrnosti českého lidu Ten jenom
nenáviděl a nenávidí z hloubi du
še Chtělo se mu vykřiknout! do
širokého světa slovo odporu a o
vržení Ale do úst dali mu roubík
a ten nepopsatelný žalář národů v
Rakousko obehnali zdí bajonetů
Byly to děsné hodiny vnitřního
utrpení české duše
Pravda mohli někteří utéci v
prvých dobách Ale žel propásli
vhodnou chvíli kdy ještě Rakou
sko nepočítalo v každý den vše
cky své duše A jiní kteří nebyli
tak hlídáni ti opět neviděli do dá
lek jejich oči nebyly dosud ote
vřeny -aby pochopily hrůzu hodi
ny která přicházela mílovými
kroky Jiní pak viděli už smrt a
pád viděli vítězství německého
násilí na obzorech zítřka a skoro
zoufali Nechápali že boj který
počal hubiti tvář země stane se
bojem za demokracii a svobodu
člověka a že nemůže být vybojo
ván vítězným Německem Báli se
toho Německa a nenáviděli je ale
neměli v prvé chvíli zklamání do
sti odvahy nastaviti hrdé čelo —
Čeští Pálčové to tehdy byli Dnes
jich není Vymřeli za ta tři léta
trpkých zkoušek Pálčové v če
ském lidu Národ z žuly jak pě
je Neruda dívá se k nám z dálek
východu očima krví podlitýma
Tomáš Oarik Masaryk byl prvý
z těch kdož pochopili v čas Vy
stihl hodinu zkoušky procítil je
jí smysl a odhodlaně vyšel za
svým svědomím Jako vždy ve
svém životě stál tu odhodlaný a
mluvící jediným jazykem Jeho
svědomí vedlo jej aby pti svého
národa postavil před soudnou
stolici váeho světa na fórum ná
rodu a jejich svatého práva
Jménem svého národa a za je
ho souhlasu který vyvěral z hlou
bek české duše podal žalobu de
seti milíionů
Je to stará cesta porobených
tiárodův: Reků v počátcích stole
tí Poláků od dob jejich poroby
Maďarů i Italů: Tato válka pře
svědčila český lid že marné volal
by o svobodu k císaři křivopřísež
níku Přesvědčila český lid že je
dině vysoké vody širokého světa
skrývají ony hlubiny na nichž
možno vyvážiti perlu naší svobo
dy Na těchto hlubokých vodách
světa hledal a našel ji pro svůj
národ veliký Mazzini hledal ji
Košut hledal ji i nešťastný národ
polský A tak jsme vypluli na o
keány Šli jsme k světu a do svě
ta volat o svá práva Osud dal
nám velkého a neohroženého vůd
ce T O Masaryka To bylo naše
štěstí i
ním Klofáčovýra a několika jeho
přátel byla jista že odklidila z
cesty Veškero nebezpečí
Přes to ovšem špioni této vlády
po Evropě slídící přísně a pečlivě
sledovali život české emigrace
zvláště z Francie docházely jejich
zprávy jež svou povahou nabáda
ly vládu k opatrnosti vůči Ce
chům Když potom na podzim r
1914 odejel prof Masaryk 2
Čech do ciziny přicházely prvé
žaloby o "podezřelém" jeho pů
sobení a ukázaly vládě odkud se
může čeho obávati Nedlouho na
DR KAREL KRAMÁŘ
vůdce českého poselstva na rakouské říšské radě a prominentní če
ský politik jenž v průběhu této války byl žalářován a k~ smrti od
souzen Trest smrti byl proměněn v patnáctiletý žalář Všeobecnou
amnestií udělenou politickým provinilcům propuštěn byl ze žaláře
a uvítán byl po svém návratu do Čech jako vítěz
Jeho jasný rozhled daleko do
předu dějin se dívající vede jej
hned při počátku válkv do ciziny
Ale nejde tam snad jedině ze své
vůle vlastní jeje tam se souhlasem
nejlepších lidí svého národa A
počíná tak požehnanou práci svbi
za hranicemi
Věří že přišla doba kdy osud
národňv vzat bude z rukou násilí
a vložen v ruce synův jejich kdy
to následovala zatčení Dra Schei
nera a Dra Kramáře posl Bechy
ně a j Tato zatčení a hanebné
jednání s uvězněnými neměla o
vsem právního podkladu Byla
založena na domněnkách podezře
ních nedostatečných průkazech a
ještě více ovšem na nenávisti k
českému národu který čím dále
tím otevřeněji dával na jevo svou
nenávist k Rakousku Národ měl
svého národa na rakouské zločiny
na českém lidu Jasuě formuluje
smysl našich dějin i ducha náro
da Celému světu ukazuje onu
hlubokou a nepřeklenutelnou pro
past dvou nesmiřitelných světů a
dvou ideí: české a rakouské Je
to idea svobody proti otroctví —
Idea ducha proti hmotě Idea prá
va proti náiilí Idea demokracie
proti středověkému otroctví Idea
života proti idei smrti Masaryk
ukazuje že proti vůli národa
hnán je lid český na jatky a do
boje proti civilisaci Ukazuje že
jako vždycky v dějinách "za lid
skou rovnost stojí Čech" jak vždy
cky za ni stál" že jako národ sto-
c a paclame s clemokraeai a vy
povídá boj habsburskému otro
ctví: "Mezi národem českým a
ideou rakouskou není smíru!"
Odchod z Rakouska byl v této
době již skoro úplně znemožněn
Zvláště pak mužové politického
vyřnamu nejen že nemohli pomý-
leti na odjezd nebo útěk z Rakou
ska ale byli vůbec bedlivě střeže
ni Hejna tajných střežila každv
u'ok českých politiku
V takových poměrech byl jsem
vyzván k odjezdu do ciziny do
Ameriky jejíž nesmírná důleži
tost pro zdar českého boje byla v
prvé řadě vystižena Odjezdu ma
lého českého učitele který v poli
tickém životě nikdy se neuplatňo
val nikdo si nepovšimnul a nikdo
také netušil že by mohl odjížděti
za posláním politickým Odejel
jsem 28 července 1915 s rodinou
svou z vlasti a měsíc na to prchl
můj bratr Dr Eduard Beneš pro-
fessor university pražské Odešel
koncem srpna pěšky přes bavor
ské hranice do Němec a Švýcar
Skrývaje se za dne v pohraničních
lesích přešel za noci hranice a tak
?e dostal do ciziny Nedotýkám se
zde poslání říšského poslance J
Dyricha Nečiním tak proto a
bych umenšoval jeho význam —
Musí pri jiti doba kdy o jeho po
slání pověděno bude autorativní
slovo Není mým právem abych
o něm psal
i i ťl
-Mři'
r
&méíM
tam
"gi7rřrrl
1
DR KAREL MATTUŠ
stařičký vůdce českého národa předseda Národní Rady České člen panské sněmovny a vrchní ředitel
zemské banky Království Českého v Praze
každý národ podle sil svých a
schopností položí sám podmínky
ke své budoucnosti
Rakouská vláda pozorovala vře
ní v české duši hned od počátků
války Chápala co v ní se děje
ale považovala tyto úkazy za ner
vové záchvaty bezmocného těla
Nevěřila z počátku v odvahu če
ského člověka Aby pak byla ji
sta úplně obrátila se proti nejra
dikálnější české straně a uvězuě-
tak býti zastrašen a odvrácen od
cesty po níž se dával Hranice
rakouské do Švýcar byly úplně u
zavřeny do Německa pak pečlivě
hlídány
Dne 6 července 1915 vystupuje
prof Masaryk na evropskou Ve
řejnost ve švýcarské Ženevě V
den Husův prohlašuje hlasitě a
zřetelně před celým světem a tak
aby to znělo až pod okna císař-
Shromáždiv kolem sebe zástup
ce české a slovenské emigrace v
Rusku Francii a Anglii i Ameri
ce vydává 15 listopadu 1915 pro
fessor Masaryk památné a slavrté
prohlášení o české neodvislosti
jehož smysL obsah i velký cíl vtě
len byl v tato slova :
Žádáme neodvislý česko-sloven
ský stát!
Tak se počíná vebký těžký boj
ského zámku vídeňského žalobu našeho národa za samostatnost
Velký Slovák
Každý Čech i Slovák zná Ma
saryka ale málo kdo z Čechů a'
Slováků má dra Milana Šlefáni
ka A přece je to člověk který
zasluhuje aby jeho jméno vyslo
vovali s úctou a láskou všichni
Čechové o obzvláště všichni Slo-
váci
On je nejjasnějším důkazem to
ho že ze spojení s Čechy nehrozí
Slovákům nebezpečí nýbrž že při
nese největší prospěch oběma ná
rodům Narozen na Slovensku
vzdělával se v Čechách a přece zů
stal nejupřímnějším Slovákem
jenz pro svůj národ dycna jenž
pro něj neváhal ani život nasa
diti Je žákem Masarykovým ale ne
ní jeho uapodobitelem Mezi obě
ma těmito muži je poměr čistého
přátelství proniknutého vzájem
nou láskou a úctou ačkoliv je Ste
fá nik mnohem mladší než Masa
ryk Oba znali se dobře již před vál
kou a lile! dobrý náš osud svedl
je oba — Čecha a Slováka — k
svorné obětavé práci pro naše o
svobození Jejich program politi
cký a názor na práci jsou v doko
nalé harmonii a oba představují
nám názorně příští poměr Cechů
a Slováků naprostá upřímnost
plynoucí z lásky naprostá důvěra
plynoucí z práce Nejužší spojení
a přece zachovřní úplné individua
lity obou kmenů
Dr Milan Štefánik je učenec—
astronom jemuž jedinému ze Slo
váků dostalo se nejvyššího vyzna
menání jakého se může učenci do
stati neboť byl jmenován za své
zásluhy o vědu členem Francouz
ské Akademie Procestoval celý
svět dosáhl rekordu co do délky
pobytu na vrcholku' Mount Blan-
eu kde strávil za nejtěžších okol
ností mnoho duí usilovným vědec
kým bádáním Byl vyslán na o
strov Tahiti v Tichém oceánu aby
tam založil hvězdárnu Tam v
klínu panenské přírody mezi pri-
mluvními jako deti dobrými ao-"""
morodci prožil nejšťastnější chvíle
svého života
Krátce před vypuknutím války
měl Sfi tam onét orlfihrntí PrArl-
vídaje však válku nevyhověl vy
zvání a zůstal ve Francii aby tam
po dobu války pracovai pro osvo
bození Čechů a Slováků Již před
válkou konal Štefánik ve Francii
tichou ale neobyčejně cennou prá
ci informuje ne j vyšší kruhy fran
couzské společnosti s jejímiž mno
hými členy je spojen intimním
přátelstvím o našich snahách
A když válka opravdu vypukla
nerozmýšlel se ani okamz-ii a
vstoupil jako prostý voják do
francouzské armády — napřed do
pěchoty pak k aviatice
Za krátko se stal důstojníkem a
létal na všech frontách spojenec
kých: ve Francii v Itálii kde za
prudké kanonády házel proklama
ce do rakouských zákopů na srb
ské frontě kde se sřítil s aparátem
a těžce raněn byl převezen do I
talie kde byl operován Zotavil
se ale zdráv není Trpí občas ne
smírně ale nepřestává pracovati
Měl by se podrobili léčení ale ne
může nechce neboť ví že práci
kterou koná on nemůže konati
nikdo jiný Jel do Ruska kde se
mu po těžké osmiměsíční nadlid
ské práci podařilo urovnati pomě
ry v našem táboře zajel do Ru
munska kde v době ústupu ru
munské armády prokázal spojen
cům velké služby Je vyznamenán
francouzským válečným křížem
srbským řádem a ruským Za své
zásluhy lyl :povysen na majora
(chéf du bataillon) (jo ío tuším
jediný případ ve francouzské ar
mádě) byl jmenován štábním dů
stojníkem
Teprve po válce uvidí osvoboze
ný národ kdo byl ňtefánik
Stefánikův politický program
jest naprosto shodný s programem
Národní Rady: osvobození Čechů
a Slováků a vytvoření nezávislého
česko-slovenského státu v němž
by se oba národové svobodně roz
víjeli Je-li řízení osudu národa v ru
kou takových lidí jako Masaryk
Štefánik a Beneš je to štěstím ná
roda Práce takových lidí musí
býti korunována zdarem — Ferdi
nand Písecký
