Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 23, 1905)
CÍSAŘOVNA ALŽBĚTA Romái oi Viléma Boroie "Mytlil jiem již často nato"í "ZníS MiVhVU?'' pravil po krátká pomlčce "Také "lu hvfh h včera ráno stanul jsem před oí kolem mé dcery Jeit to hodoý r uviwchi ze li zaiMfllfll Al Dl Ofmui Viď E vfrolTv Uimu vzpomnll jiem si že Arragoo jest doma Vzpomnll jiem lí rouivai iiem se kotlat do oci a bylo po viem Mlčky iiem le od plížil Ale budu silný kamarádci Knize Často cestu e moc zřídka bťře icbou Nepovažuj moe za zhahtlce Já budu mlti také pení ze rojaeme do l'ame k vůdcům Ať žije společoý majetek voloá láskal" "rak tak Luccheoi To iiou Dlíc záiady To jeit naše beilo Pijme Ut) Elvíro jefitě tu oe mám víno? Jedoa dvě rychle sice rozházím celou tu osterií f ' lil víra kvspoě pfíoesla nafialo vílí víoo utrijiké nilivíí do nibo bodní loďové vody takže se pěnilo jako iampaliké ťarmský policejní náčelník byl také oikloníoi?" "A o o otče anol Míchíeli jeit velmi poctivý" pravila dívka "Vy jíte prou! dobromyilnl lidé Míchiela je nebezpečným anarchíitou" Hostíoiký i dcera jeho dali ie do imíchu "Viřte moě to" "Není možoá pane řediteli Míchiela se potud aoi nepohádal nikým v hostinci aoudruzi bo mají rádi jeit oblíben u nich a ám jeho miitr chová o nim nei Upil míoíní" "Dělnicí bo milují ale jeho mutr ty a tvá dcera jíte na velí' kém omylu" "Máte snad dokladv o tom _ _ - r pane řediteli?" "Zajiatél Poalechnite mne vlak vleček zbrozeo elovy jež napolo vy budete hoed na toho muže jíaak od druhého atolu zaalecbl "Nu počkejte zlodiíí iá vám dám kntžau lil víru peníze i Pa rní" myilii ai a vrátil ae pomalu do lvího úřadu aby uvažoval co by 10 melo ucioiti KAPITOLA 38 Kvit i tiboa osterie Parmský policejoí náčelník ae rozmýšlel ml li flcl knížeti Arra gonikému co v hoitínci 'Golentě' Slyšel cl má-li jedooduie oba oe tiezpecoe anarchisty zatknouti? Hoitíoiký poslouchal Policejní náčelník pokračovali "Dnes jsem byl zde u vás V pře strojení sedél jiem v sousedství Michielsa e Luccheniho" "Ah pan ředitel bvl u nás v přcitrojeni!" Žasl hoitíoiký "Nebylo to poprvé vždvť Ml chiels a Luccheoi jsou nám dávno podezřeli "A co jste slyíelr Co si vvora vovalíf" "Míchiela řekl zřejmě Lucche — — - — — — -f w oimu že z Elvíry si trooí ienom a Luccheoi mluvili o anarchitmu žerty že jako anarchista nemůže jea vleobecoě nestaral se mnoho nesmí vážně mílovati Míchiela o ně co vlak nyaf slyiel bylo ve-1 touží jen po pmlzích Elvířiných Kdyby knížeti fekí jakýma oči- oitstním soudruhům anarchisti ma Luccbeni pohlíží na jeho eboť ckým Rotami se že by divče vyhnal by kníže okamžiti svého vše připravil také o čest neboť sluhu a tím byla by jeho policejní dcera vale se mu líbí arci jen na ostraihoit tak Aňbizln dLn chvilku'1 r m kdyby se obou zmocoíl Po dlouhém uvažování a přemý iieoí se rozhodl že neřekne kní žeti ničeho ale že dá Michielsa i sluhu zatknout! Ale jak? Odvést je z jejich bytů chvilku Hostinský divil se až bróza Se rtů Elvířinýcb zmizel úsmlvs zbledla ale přes to potřásala hla vou že nevěří co policejní náčel nik vypravoval mstwu Tllisa LIslVII bylo by lehké ale protože jest on jí náčelník policie "slyiel jsem to sám jediným svědkem proti ním Derntlo by zatknuti jejich takové ho účinku jako kdyby je na pří klad přistihl při Čínu Vymyilíl si tedy plán Vzpome _ P V tě M nui si na biviru spaoiiý květ z bahna osterie jež mu bude nápo mocna k zmocněni se obou nebez pečných mužů Vyčkal až ruch v mésti se uti lil a osterie se skoro vyprázdnila Pak veiel do krčmy a zavolal si hospodského stranou "Rád bych promluvil a tebou a a tvou dcerou o samotě řekl policejní náčelník "Naveďte mne do světničky věc je nadmíru vážná ' na své vlastní uli jak málo si tě tvůj milý váží" "Co máme dělati?" tázat se ho stinský "El víra nechť sem přiláká oba ty muže My v úkrytu vyslechne me jich řeč Elvíra poví Mi chíelsovi že by ráda z Parmv odeila — na příklad do Pařížeby si tam oaSla výnosnou službu Ať požádá Michielsa aby ji doprovo dil Nechť mu mluví o Droalulém anarchistovi Kavachovi který ie Taliánem ať se staví jakoby bo od dřívějika již znala Uvidíte že tím oběma jazyky rozváže Vy znají ae jí ochotně že jí doprovo Hospodský tupě se podíval na I dl a ai si všecko umluví vystou- policejního náčelníka a první jeho myšllnka byla že již přílli na jeho manipulace a vínem a proto ie si přeje policejoí úředník a ním promluvili 'Pojďte do mého bytu(" řekl hospodský áaečoě - "Myillm si oč se asi jedná'' "Tím lépe vli-ií o tom" odvě lil policejoí náčelník a lei do svitoice Klvíra ubírala se lhostejni aa otcem nepolekala se přilil pflcho dew policejního náčelníka vždyť hostinský mívá často slyky a poli dl Vstoupili do prosté malé čislé ivitoUky Policejní náčelník iivřel dvéře na klič a lekl hospodskému! "VII ie Ivou oiutii navštěvují lidé ve líce ntbcipecolr" "Ntvlm Kdo ke mol třkhá plme z úkrytu a zmocníme se jich" "Co tomu říká! Elvíro?'' "Mám za to že se pan ředitel mýlí Míchiela nikdy neměl svě toborných myšlének ke mně cho val se také vždy uctivě Ale aby chom ho poznali v jaaoém světle poleptám mu zítra až saae nřiida jako pravidelně ie budu zde v pokoji na něho čekatl aby přiletí a Luccheoim že — chci ifil Aa Pařile Učiním lo jit proto bvch se upokojila Alelo si vymifiuii le Sfiliil bili itlfcnl len w lom připadl pakli skutečoě se ukále i i u MAoo jea tehdy Elvíio" pra vit policejní ředitel "len v tom připadl přUtihoeme li je při ne- ťeipečoím umlouváaí Koíhodal lí jlOU VSIIliií PQkud VÍO) DOttlliuuil Mil nhtin ik l dllolcl I Wlikll Uv! la l'll- A abys to mohla učinit! a dobrým svědomím opakuji že Míchiela se does Luccbeoimu velmi potupní o tobě vyjádřil" Dívka vážoěla stále víc a více Hostinský pak velikými kroky pře cházel po pokoji zlobil ae hněval se "Měl bych zakroutili krk tomu lotru" bručel hostinský rozčíleně "To by tak scházelo aby se má jediná dcera dostsla do rukou da rebákovil Postsrám se o to bych poznal tobo Michielsa i Lucche oíbol Arci arci Já jsem je často vídával pospolu ai leptali a se radit) Přijďte jen pane ře diteli zítra večer zase A přiveďte a sebou také strážníky vyplatíme zajíčky z roští Dcera moje je po uli zamílováoa ta je slepá a dftvě řívá Pan ředitel vlak ví Jí i chladnou rozvahou a se střízlivým rozumem Odhalíme je ať se jim stane po zásluze!" A obrátiv se k Elvíře hněvivě zvolil "Tebe nadobro vvdědím pakli sem oba ty podezřelé hochy nedostsoell Jsi obratoá hezká i chytrá múŽel to soadoo udělali jeo když budei cbtíti" "Dobrá otčel Zítra budou tady v pokoji" leptala dcera smutně "Aspofi se přesvědčil i ty že jest Míchiela Člověk počestný" Policejní úředník byl a výsled kem spokojen Vrátil se domů a klidně si ulehl V osterií niitalo ticho Otec i dcerou mluvili jeitě chvíli o událo ití ale pak i oni odebrali se na odpočinek V domku nastala tma vle spalo -vyjímaje Elvíru jež a otevřený ma očima čekala až všichni oby vatelé v domku usnou Milovalať Michielsa nesmírně i bolelo jí velice co od policejního relitels slylela Nechtěla čekati do zítřka do večera Chtěla zvěděli jeitě té noci zdali ji milenec opravdu miluje či nic A aby se to dozvěděla šla mou dřejŠI cestou nežli policista aby oba anarchisty dostal do své mo ci Když se přesvědčila o tom že v domečku vlečko spí zvedla se pomalu z postele přehodila přes sebe laty a po špíčkách vy klouzla ze svitoice Venku byla krásná noc Měsíc svítil Obloha byla úplně Čistá bez mrakfl plná zářících bvězd Ulice byly tiché vymřelé Elvíra věděla kde Michiels bv dlí Věděla 1 to že Michiels spí z pravidla v besídce před dílnou na starém slaměném divaoě Domek byl obehnán plotem z mříží železných ale dvířka nebyla nikdy zavřena Srdce jí prudce bilo když sta nula před dveřmi Napadlo íí jak Ipatoě by o oí smýšleli kdyby ji náhodou někdo známý zde spa tříl A přece jest dívkou poctivou a čest dovedla by si i za takových okolností uhájili kdyby bylo toho třeba Bojácně poněkud stísněně vella do dvora Dvůr byl prázdný ale v jasu měsíčním bylo viděli slámě nou pohovku v besídce na zápraží a kameníka Michielsa který na ní apal Elvíra pomalu přistoupila k němu Dotkla ae rukou jeho čela a til mu pošeptala do uchat "Michielai já jiem tady já tvoje Elvlral" Kameník ze spaní aabručel a kvapně se posadil "Cotoř Tos ly Elvfroř" řekl udiveně a mnul si oči "Ano já ale prosím tě nedo mýšlej se o mně nic slébo Je sle velmi zle přišla jiem tl to říci otl odejdu do svita'1 "Sedoi sl ke mně a mluv" lekl Michiels "Dříve však bys mol mohla dáli hubičku neboť neví řím le by bylo lak ale" "Máš li mne rád nebudeš leď na mni ládatl abych tl líbala — Nepřišla lm na doilavenlčko ale abych ll poprosila o pomoc o ochranu sict budu velmi ne-Ifailoa' "Co to? Mluv Elvíro čekám netrpilivě co mněchcel říci' "Dnes večer jaem mluvila a otcem o tobě ftekla jiem mu Že mne miluje! já pak Že jiem li ve líce nakloněna a že bych se a ra dostí stala tvojí ženou" "Nu — ař" "Otec se nesmírně rozhněval Vydědil moe řekl že nejsem vlce jeho dcerou abych se považovala za teoracku pobihlici " "Co se na moe starý hněvá?" "Určil mně jiného za muže a to ho inrzl" "A co se dále stalo?'' "Svolila jsem ie jsem osiřela že jsem bez domova Odešla jsem z domova mám u sebe jm tolik peněz co bych se skromoě do stsla do Paříže Slyšela jsem již mnoho o tomto velikém měně půjdu tam zkusit svoje Itěslí Je li pravda cos tak často tvrdíval Že moe mál tolik rái pojď se mnou uame ae spolu oddali u parmské ho kněze a půjdeme do svita Ty i ja milujeme práci Uudema pra covati a uživíme se " Elvíra umlkla S líčenou smut nosu skionua niavu na prsa a — pozorovala účinek svých slov Michiels se Ikrábal za uchem Odkašlal si vrtěl hlsvou ohrno val nos Věc ta nebyla mu po chuti Tak oo nepočítali "Nuže neodpovídá!?" tázala se Elvíra když zdálo se jí mlčení ka meníkovo již dlouhým "Co bych odpověděl?" řekl Mi chielalbostejoýmhlaaem "Nemái peniz jai žebračka tak si tě vzíti nemohu" "Tys tedy toužil jenom po mých penězích?" tázala se horko krevná Vlslka a oči sa jí temně zaleskly "To tedy byla ta tvá velká láska?" "Nu nežertuj Elvíro Mám tě rád ale potřebuji také peněz U- končme to krátcel Vrať se domů seber vlečky peníze otcovy jež má ooms prioes také šperky vím U jich máte hodol a pak a liohem doprovodím tě do Paříže" "Ale dříve se dáme oddali?'' "Ano pod některým stromem v psrmském lese" "A proč ne před knězem?'' "Protože nebude na to času budeme li prchati penězi jež otci tvému odcizíme" "Zoái Havachola v Paříži?'1 Michiels s úžasem pohlédl na Elvíru "Proč se ptáš?" "Ježto je mým soudruhem z mládí z dětských let Navitlvím ho Um" "Půjdeme k němu spolu Je to můj učitel můj apoitoll" '"Ne půjdu jen sama Michielsi docela sama Kdo touží jenom po mých penězích kdo mne učí jen krásti ten nemůže býti člověkem poctivým Jiný si mne bude vá Žiti a uhájí mne S Bobem!" Elvíra ae zscbvěla a zastavila se jakoby kořeny do země za rostla Líce i oči jí plály Sty děla se velice za toto setkání Luccbeni tiskl si levici na prsa a blížil se k dívce btanuloddvch si z hluboká a tile pravili "Přede mnou se nestyď Elvíro Vím již dávno že miluješ Michielsa A Že jsi k němu přišla? Toť pole tilost Láska přivede Člověka k mnohým věcem Buď klidná já tě neprozradím ienom tv mně trochu ' i pomoz je zle ae mnou' "Co eti? Vidíoi že iil velice bledý" pravila dívka ( n Na ulici ae někdo blížil volný mi klopýtavými kroky Elvíra bojácně se ukryla ve vratech Bála se Že půjde kolem nikdo známý a že ji pak pomluví Michiels lehl si opět na slaměné své lože Mrzutě si chvíli něco bručel ale nedbal přilil o děvče jel pohněvané a se slzami v očích od něho odcházelo po oné hádce Dbal on o dívkul Toužil jen po peoirlchl Postava potácející se na ulici blliila se stále víc a vlce k obydlí Mlchielsovu "Velký Hole toť Luccbeni!'1 sachvila se Elvíra podiieoě kdyl vrávorajlclho mule pomalá "Co li o mol pomysli pskll moe ide spatři! Ja nejsplšt opilý Jak tilce ktičl Má lilkou blavul A jde ses ka vratům jda k Mi thieliovi Plvlra culila uklouznout! o al kolik domů dále aby se Lucche uhnu vyhnula Luccheoi ji spoiotoval a oslo vili "Stoji Dobře le jsi lady ssitro tul" 1 "1 toho vinoo ie mé ardca Picbli moe sestřičko Vrazili mně dýku do boku ale na štěstí no doit hluboko Vrať se na dvůr k Michielsovi a obvaž moě ránu tv to lépe dovedeš nežli Míchiela" "Byl In na špatných místecb viď? Vidíi jak se daří dotěrným h) milovníkům" f "Kde jaem byl je teď naorostof vedlejší Pojď půjdeme přímo ke i studoicl jsem všecek zkrvácený a bok mna bolí" "Snad lo vydrŽÍI než doidemo domů " 'Ach to je jeitě daleko!" "Michiels mne nemiluierařekla i sem se že více prahu jeho nepře kročím" 1 'To jsou řeči! Jakž by tě nemi- val Včera ieltě mně řekl " "Ano mé peníze po těch on ' toužil" Luccheni na okamžik umlkl Zadíval se dívce do očí a myslil ai zobu soaa včera je oepoaionchala rj když Michiels mluvil o penězích? ak přikročil až k samé dívce a a důrazem řekl: "Kdyby tě Míchiela nemiloval měj mne ráda já si tě vážím Mám peníze mnoho velmi moobo peněz mám nebudu toužit po tvém jměoí" "Pojďme odtud'' odpověděla Elvíra vyhýbavě "Otec mne bude řebas hledati a bylo by zle" "Nevrátil se bys mně zavázala ránu?" "Půjdu ale jen rychle Lucche nl Michielsa zatím ani nebuď neříkej mu nic pokud budu já na dvoře Michbls jest člověk zlý necitelný" Luccbeni opřel se o rámě dívčí' no a oba vkročili do dvora Mi chielsova Ubírali se přímo ke studoíci Luccbeni strhl si laty a fiader a ja! se vymývat! levý bok Bvl samá krev Elvíra podala mu ka- pesník i látek a hlavy: těmi obvá zali ránu způsobenou dýkou v těle Luccheniho Michiels při svitu měsíce mohl jasně přehlédnout! celý dvůr bpozoroval je záhy a pomalu bo k nim blížil "Nu co tu děláte?'' tázal se opřev si ruce v bok "Malé bodnutí do žeber kama ráde" odpověděl Luccheoi "A Elvíra tě ošetřuje?" "Co je ti po tom?" přerušila jej Elvíra hněvivě "Hněvá! se krásni květino? Ale nejsi v právu Bez peněz dnes není nic po láscel Viď Luccheni?" "Ano Ale člověk ai peníze oprtří kdyl ho láska trápí Ale nehádejme ae popřej moě místa Michielsi musím si lehnouti mu sím si odpočinout! sice sahynu" "Kdo li vrazil dýku do žeber!" "Ta" "Aha! Rozumím Nepovedlo se?" Luccheoi naklonil se k Michils- ovi a tile mu poleptali "Pentx a klenoty mám sde a sebou kdyl jsem ale chtěl knilnu políbili vrasita mni dýku do boku" "Pojď trochu ilraoou iiem ve Ilceavldav" ♦'Elvíra poiplehá" 1 4 KiálovoapofiuuiUká Arud ludovsta po nlkoltk roka na lé kařku v Analii a Francií V studiích chce poktača-átl tk dlouho al dotáhne doktorátu !S TPlSL -Wň-fe " SE t