Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189? | View Entire Issue (Aug. 12, 1898)
s-: „ „„: — ~ v --J — ''ti- — " iw"'''- 1 1 — — x r~- " ' „ '""" Pokrok Západu 12 t — ' v v ~ f f Ji f I l !': TOJEtlSEfi HUUOBESKT í Od LUDŽKA ARCHLEBA Na pátém čísle Za pěkného jarního dne pro cházel jsem se za Bruskou bránou a pohlížel jsem se zálibou na cvi čící se zde dělostřelce Cvičili právě postup služby při kuse za střelby Dle starších tváří zarostlých vousy soudil jsem hlavně však dle stejnokroje který byl dosti rozedrán i dle bot špatně cídě ných že to jsou reservisté Po křik a povely poddůstojníků a ra chot kol sem tam strkaných a ta haných rozléhal se prostranstvím a odrážel se od zdí letohrádku Belvederu jemuž také již jednou hrozilo nebezpečí že se" z něho stanou kasárny neb nějaké erární skladiště Vandalismus devatenáctého sto letí jest právě takovým jako van dalismus století iinvch Ani o vlas lepší Jak je tomu dávno co se z Hvězdy té skutečné hvěz dv na poli vytvarnictví s jejími polovypouklými okrasami jejichž odlitků se užívá po celém vzděla ném světě lako předložek v ústa vech a akademiích ' vystěhovala vojenská prachárna Tak jsem se zamyslel nad tím vším a napadlo mi také co za dob josefínských chtěli učinit z našich královských Hradčan a slunéčko mile hřálo dále a vojáci seběhli se kolem několika bab které prodá valy bandury a samožitnou s ru mem Z pozorování a dumání vyrušil mně chraplavý hlas mužský: "Pánbůh dobrýtro!" Ohlédnuv se poděkuji tak ze zvyku a pozoruju že na lavičku vedle mne si sedá nějaký při- tloustrý občan tak hodně přes pa desát odf ukuje si a v ruce drže klobouk stírá si levicí pot z holé úplně holé hlavy a obličej z ně hož lezou dvě zelenomodré oči se mu usmívá jako měsíček- Zář spokojenosti blahobytu a bodrosti svítí mu z těch vypouk -'lých očí a houbovitý jeho nos hlásá že majitel je vasalem Gam- brina krále Na levém límci kabátu má knoflíkové dírce nějakou vybled lou stuhu "Á to to pěkně hřeje" povídá a protahuje se jako kocour a tvr dý nad ústy vodorovně přistřiže ný knír se mu ježí do předu když pohne tučnými rty Já poděkovav za "dobrýtro" mlčím a pohlížím na kostelík sv Matěje naproti ! "A aáách" protahuje se sou sed opět a povídá mně v tónu zcela důvěrném jako starému známému nebo příbuznému "je to na světě přec jenom velmi krásně viďte!?" A ani na mne nepohlédna tak jakoby vlastně mluvil sám k sobě povídá dále: "Že ty lidi takhle zbytečně ta dy honějí! Reservisti! Hm! Tí to znají lépe než celý ten cvičí tel Sám slouží druhý rok a chce něco povídat vysloužilému kano nýru Jo to mají tak oni to jistě neznají ale já jim to povím jak to opravdu je Já jsem starý ka nonýr Z roku šestašedesátého A to už jsem byl v reservu Jó panečku tenkrát to měli vidět ne jen za pecí noviny číst Jak byli tenkrát starej co?" a povídá vý občan se konečně na mne o- brátil celým obličejem Zastyděl jsem se nějak kdyl jsem mu slušně odpověděl jak se cit slušně vychovaného člověka sluSÍ že šest let "Šest Jet?" — a občan vyval oči roztáhl nozdry a pravil s po divným tníchem: "A to by asi museli jít pro ta tlil To ji al byl počkaj v fte desátém jsem si bral moji Žany to jsem přišel na čisto na dovole nou a byl jsem pětadvacet jo tak to jsem já už byl tenkrát jedena třicet ano je de-na-tři-cet let Voni mládě! To byl můj Václav už pět let to jsou tedy tak s ním v stejném stáří Však teďka slou ží u žený a taky byl v Bosně A voní nesloužili?" — obrátil se na mne najednou s otázkou Přisvědčil jsem že ano a on se tázal: "u kereich?" 'Inu skoro u všech" povídám akonicky : %l 'Hm tak jste něco viděli as- po5 " "Ba viděl viděl!" "Ale to neviděli co já viděl a zažil v roce šestašedesátém to né !" ' A hovorný Pražák sháněje zu řivě šátkem mouchy sedající na jeho eliášskou hlavu rozhovořil se s takovým náběhem že marnými by bývala všechna stavidla Roztekl se v řeči jako Rožm berský rybník a zaplavil mne ce lého Co jsem z toho všeho vylovil po dobu dvou hodin ve kterých se výmluvnost jeho rozlévala a ve kterých nám slunéčko pálilo do zad a pomalu nahoru na témě — blížilo se k polednímu — a kde se před námi reservisté dále na máhali otáčeli děla mířili nazna čovali výstřel opět se otáčeli a manévrovali chci zde jako rybo- lovnou kořisť říci Vypravovací talent starého "ka nonýra" sice postihnouti mi nelze ale zde pokus můj: "To by ani neřekli jak tu se dím vedle nich že už jsem měl být sedmadvacet let nebožtíkem jo jak tu sedím prea nima taK jsem hleděl smrti do očí Jo já měl jim být zastřelený jak říkáme "štandrechtlich" — no vždyť to znají když byli vo jákem A to jim bylo jakorát jednou v pondělí v šestašedesátém roce Leželi jsme před Jičínem měli jsme vyházeny náspy a průvodci byli tenkráte myslivci už nevím který prapor ale měli to na kno flíkách však se mi zdá že to byli "šestí" a mžilo Byla nás 'celá divise a čekali jsme na Prušáka dole pod náma měl táhnout jak se povídalo princ Friedrich postrach našich ale my se nebáli Měli jsme dobrou posici a byli bychom to odtamtud všecko roz sekali ale on tea den tudy netáhl Ale to nic Když jsme tak čekali bylo od- přaženo koně se pásli a my 1 ou káme jeden na druhého myslivci leží v příkopech a spějí jak syslo vé slunce praží jako dnes a dole stojí vozy s municí a zas myslivci u toho tak jsem si pomyslil: "A tomuhle se říká vojna?" A v duchu jsem se smál co jsem vy stál marného strachu Ale najednou naproti na kopci tam jako tamhle u Klecan se za kouřilo pak ještě jednou dvakrát to zahouklo a už jsme věděli že to začalo Ono bylo slyšet sice již od rána hukot střelby daleko někde na východě ale tohle platilo nám Kule padaly sto kroků za nás do zdi jedna urazila patník druhá zůstala jako syreček připlácnutá na zdi Však jsem si ji pak vyloupl a mm ji na památku toho dne kdy jsem měl být — ale nesmím pře skakovat Pěkně jedno za dra hýra Tedy Prušáci začali na nás ka nonádu a my nelenovali nařídili jsme naše kusy a teď to začalo Netrvalo to dlouho ale bylo to pěkné Pak jsme do toho přišli a kaž dá naše kule měla trefu Prušáci stříleli stále za nás a za nás Ne se trefit Tá stál u třetího kusu na čísle pátém Myslivci udělali řadu až k mu ničním vozům a podávali mně ná boje Už jsem byl celý spocen a roz čilen když najednou vedle mne něco zahučí já se ohlédnu a je den myslivec leží na zemi a mlátí kolem sebe rukama a koulí o- čima Kule ho trefila do břicha při máčkla k zemi a přeletěla přese mne dál Náš pan poručík takový neši ka povídá: "Jen dál bude to ještě horší už trefují" A odtáh- i jsme tedy kus na deset kroků stranou Poručík kouřil viržínku koukal na Prušáky sklem a nadával na nás Při tom kroutil očima po kade tovi u druhého kusu který byl ce lý zelený a když padl ten mysli vec tak udělal kříž a krčil se za koše A pak už lítaly kule častěji ta ké náš nadkanonýr jeden padl hrozně nadával a najednou se za kousl do drnu a umlkl To mne dopálilo I povídám myslivcům: "Hoši čerstvěji po dávat !" Ale kdepak! Tam dole na voze stál nějaký nešika a hrabe se v truhlicích Nikdo nepodával Najednou přinesli mně "Šrap- nel" Povídám co s tím? -Položím milý šrapnel stranou Ti napřed u kusu dávají ještě dvě poslední rány i běžím k vozům tak asi dvě stě kroků od nás abych to tam spravil Shodím milého nešiku s vozu a začnu hledat truhlice s kartáči pětiliberními A tak se do toho zaberu hle dám a hledám jim přes vůz byla plachta pod ní chládek a já zapo menul na všecko Tak jsem pomalu našel dvě tru hlice a tahám je stranou a sly ším jak to okolo padá a prská Prušáci začali s granáty Najednou si vzpomenu: "Ferdo — já se jmenuju Fer dinand Capoušek prosím — že jsem se u pana poručíka neohlá sil kam jdu" a hrůza mne obe šla ' Ale kampak v tom kvapu za pomene člověk na všecko Vylezu jim z té káry a hledím okolo A hle náš kus stál na prázdno a pan poručík poslal si kanonýra Brožka vypůjčit vedle od dvojky pár "nábojů" U kusu padli již tři a vedle n& mohli kadeta ani najít utekl pryč : Já jim vyskočím popadnu tři rány a letím s nima k panu poru číkovi "Poslušně hlásím pane lajt- nant já hledal tamhle náboje — oni ti myslivci tomu nerozumějí a podávali něco jiného" — ale už jsem viděl Že je zle Zakoulel očima a povídá: "Mlčej to já znám Půl hodiny hledali pod plachtou dole pětili- berky? Standrecht! Já jich od -suzuju k smrti zastřelením jako desertéra před nepřítelem Já jim dám opustit své číslo Vědí co to je?" "Ano prosím poslušně vím" povídám Ale kolena mi při tom klesala fá to tak všecko dobře myslel a on na mne spustí takovouhle Zavolal na myslivce kteří už nespali ale zavrtali se do země (však jich odtamtud moc nevylez loj a postaví jich šest do řady na deset kroků přede mne a koman duje: "Schiessen! Fertig!" Udělám kříž a zavru jim oči a myslím si "s bohem moje Zany s bohem Václavíčku už vás ne uvidím" a čekám na povel "Ani a "Feur!" který má "do mne jako rozinky zavrtat šest kulek Najednou jim ale slyším zvuk jako když do bláta něco plácne a v obličeji cítím mokro Tak jim prohlédnu přede mnou stojí myslivci drží pušky "fertig" a koukají ustrašeně aulekaně ko lem sebe Já hledám očima poručíka a ono ho tam leželo kousek — to ostatní jsme měli rozstříknuté po sobě jako omáčku Ruka jeho se šavlí iežela na la fetě Přilít šrapnel rozprsk se zrov na nad ním a zbyla z něho jen hromádka Chudák ani to nemohl doko mandovat Tak v tom "fertig" by byli stáli ti myslivci v jednom kuse a já bych byl čekal na svoji smrt snad do dneška ale v tom přijde od čtverky ohQostrůjce Hulena můj spolužák a povídá: "Nechte toho hoši a jděte si lehnout na svá místa Já viděl Capouška že nedesertoval! Já to zodpovím I" Ale v tom už zas bác a bác to lítá okolo nás Žádná pomoc Rozbilo nám to trojku tak že by z ní nebyl mohl střílet ani sám Jabůrek A tak isme to nechali stát a šli jsme k druhým kusům vypoma hat Tam nás byjo potřeba prořídli všade Ale já to leknutí odstonal Druhý den horko a zima a já musel do lazeretu Dosel isem tam sice sám ale poležel jsem si Když jsem vyšel bylo ju po vojně Jo a z leknutí mi tehdy slezly všecky vlasy Ale s Hulenou my se scházíme u Majera "v kanónu" moc často a tu vždycky rád něiakou tu slzu ze z Plzně" zaQ zaplatím Kdo ví co by byli ti myslivci neudělali Čert jim věř chocholáčům A abych nezapomněl Ten kadet co utekl od dvojky s tím jsem se sešel tehdy v nemoc nici Nevím co mu bylo ale vypa dal mizerně měl prý průjem a ko liku Prosím jich má to mléko na bradě a pošlou to do vojny Náhle s hrozným rachotem ozvěnou po celém hradě padla za námi rána z děla Můj soused škubl zbledl ale hned se vzpamatoval sáhl do kap sy pro své veliké hodinky a poví dá: "Mm! ťolednel Jdou mi na chlup Půjdem k obědu Tak viději jak nám to uteklo Prosím já jsem Capoušek Fer dinand Capoušek mistr krejčov ský tuhle v Ostruhové ulici a Člen sboru městské pěchoty" "Má úcta — poroučím se" pln obdivu a úcty tisknu bodrému hr dinovi ruku a spěchám také do mů Divím se skutečné že jsem ta ké nedostal zimnici a že mně hrůzou neslezly také vlasy ale doufám že se tak nestalo ani jed nomu Čtenáři této pravdivé udá losu — jak ji povídal nrdina pan Capoušek Co to měl v knoflíkové dírce za pestrou stuhu bylo-li to vyzna menáni za hrdinnost či co nemo hu si podnes vysvětlit Ale něco to patrni takového bylo Pácim M zdníkfim spolků Účetní (obchodní) knihy jako Lcdp- ers JoarnaU denní knihy a jiné od 75c Babora a Fokrou iMjMgn Ženské nerroce j Prohlášena ta nevyUctttlnou fiorada Dr Hartmana kone- ini ji pozdravila Každá chorobná žena by mť ncíSti Hm Hartmanovi On zo Dovídá každý dotaz bezcdkladj a zdarma Tisíce žen tímto sobem vyWít každým V dopise zpl slední doby dm Hartmanovi od jisté paní A Hildebrand z Mif tán N C zaslal ném ona píše: "Nahlédnete-li zápisků průběhu mé chorotef znáte že byla jsem bezňadej'nciS chorobou sklíčénf a dva riejlejt zde lékaři mne prohlásili za ne vy léčitelnou Tu počala isemti ' vaší radu uŽívati i vašich léků užívala jsem devět lahví vaší- ru-na a myslím že jsei zdravena Ano Pe-ru-na? pomalila a myslím Že jest jeden z nejlepších léků na svět Můj stav choroby byl ze stáno ska lékařského velmi poyážl&N a každý domníval se že nevyliti tělně zemříti musím Proto něčí nedbám příležitosti lék váš jfyry mu odporučiti a můžete tento? ( dopis co důkaz ve veřejnosti 1 třebiti a učiniti jej tak pádný jen si přejete Bylo by příjemnou povinností býtf mocna u přesvědčení kažt dobnou nemocí sklíčeného jsem byla odporučiti a velel presveacena ze v xazaer V V vém případě pomohou a i Pamflet krásně vvoV : i_y —C"J u I ? sepsaný vyiirauue piu l n me ochotně zdarma nÁT v adresu Knížečka či vQjo jest všeobecné znarof r) navajici o zensicycn Katr nemocech Adresujte: man Columbus Ohio Výstavku Union Pacifft umístněnou v budově i neměl by nikdo opomenKi hlédnouti Fotografie p~ Lincoln-a můžete obdr od prodavače cestovníl městské písárně dráhy cihc ťarnam ui c 13c Předplácejte na Kniho rickou pouze $100 roČaě ™vA y zvýšená i"!! fií C Jest nyní ote vřen JEDE PO VAN BUREN UL PŘÍMO PREdV t Chicago Rock Island & PícL Miwid r Cestujicl kteří do Chicaga přijedou mohl po ivjiené dráze dosáhnoutl kterákoliv mi města aneb ta poplatek 6c navttivlti 1 lJ a t Hook lnlanl stanici kaidou minuto loiivoDcnoa v atreau města vlaný iasiM itn r ( bodu toto mue sKftau pouse "Great Piuilr Tolanil A~Á uwa jau uiai Zailete 2centový kolek a obdrtíte' DerHuektlvní obrat Chicaga v 6 barvát snáiorfinie vie cosi o Chlcaru a trflei i Dřelete vřdétl Maon tuto míli byste a' Žijete Jinde chcete-li mtsto navití viti' ite b-díite-iiTunicaea uooistona JOHN SEBAtíTIAN O P Cbloaico 111 IPostarejte se o budoucnost svýcli rodin přiHtonpenira k rotvěmnemu řádu Jen! vyplácl pojistní prAvné a ryohl JEDNÁNÍ V ŘEČI ČESKÉ Hledají m Jednatelé k caloieni nových tábora minky Docilte o podrobnosti fieskv i Cky na vrchního velitele J C EOOT m Sheely BkorNC MBSSSBMBSm CT00DIIE1I TO 7