Pokrok západu. (Omaha, Nebraska) 189?-189?, August 12, 1898, Image 14

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    s-: „ „„: — ~ v --J —
''ti- — " iw"'''- 1 1
— — x
r~- " ' „ '"""
Pokrok Západu
12 t — ' v v ~
f f
Ji
f
I
l
!':
TOJEtlSEfi HUUOBESKT
í
Od LUDŽKA ARCHLEBA
Na pátém čísle
Za pěkného jarního dne pro
cházel jsem se za Bruskou bránou
a pohlížel jsem se zálibou na cvi
čící se zde dělostřelce
Cvičili právě postup služby při
kuse za střelby
Dle starších tváří zarostlých
vousy soudil jsem hlavně však
dle stejnokroje který byl dosti
rozedrán i dle bot špatně cídě
ných že to jsou reservisté Po
křik a povely poddůstojníků a ra
chot kol sem tam strkaných a ta
haných rozléhal se prostranstvím
a odrážel se od zdí letohrádku
Belvederu jemuž také již jednou
hrozilo nebezpečí že se" z něho
stanou kasárny neb nějaké erární
skladiště
Vandalismus devatenáctého sto
letí jest právě takovým jako van
dalismus století iinvch Ani o
vlas lepší Jak je tomu dávno
co se z Hvězdy té skutečné hvěz
dv na poli vytvarnictví s jejími
polovypouklými okrasami jejichž
odlitků se užívá po celém vzděla
ném světě lako předložek v ústa
vech a akademiích ' vystěhovala
vojenská prachárna
Tak jsem se zamyslel nad tím
vším a napadlo mi také co za dob
josefínských chtěli učinit z našich
královských Hradčan a slunéčko
mile hřálo dále a vojáci seběhli se
kolem několika bab které prodá
valy bandury a samožitnou s ru
mem
Z pozorování a dumání vyrušil
mně chraplavý hlas mužský:
"Pánbůh dobrýtro!"
Ohlédnuv se poděkuji tak ze
zvyku a pozoruju že na lavičku
vedle mne si sedá nějaký při-
tloustrý občan tak hodně přes pa
desát odf ukuje si a v ruce drže
klobouk stírá si levicí pot z holé
úplně holé hlavy a obličej z ně
hož lezou dvě zelenomodré oči
se mu usmívá jako měsíček-
Zář spokojenosti blahobytu a
bodrosti svítí mu z těch vypouk
-'lých očí a houbovitý jeho nos
hlásá že majitel je vasalem Gam-
brina krále
Na levém límci kabátu má
knoflíkové dírce nějakou vybled
lou stuhu
"Á to to pěkně hřeje" povídá
a protahuje se jako kocour a tvr
dý nad ústy vodorovně přistřiže
ný knír se mu ježí do předu když
pohne tučnými rty
Já poděkovav za "dobrýtro"
mlčím a pohlížím na kostelík sv
Matěje naproti !
"A aáách" protahuje se sou
sed opět a povídá mně v tónu
zcela důvěrném jako starému
známému nebo příbuznému "je
to na světě přec jenom velmi
krásně viďte!?"
A ani na mne nepohlédna tak
jakoby vlastně mluvil sám k sobě
povídá dále:
"Že ty lidi takhle zbytečně ta
dy honějí! Reservisti! Hm! Tí
to znají lépe než celý ten cvičí
tel Sám slouží druhý rok a chce
něco povídat vysloužilému kano
nýru Jo to mají tak oni to jistě
neznají ale já jim to povím jak
to opravdu je Já jsem starý ka
nonýr Z roku šestašedesátého
A to už jsem byl v reservu Jó
panečku tenkrát to měli vidět
ne jen za pecí noviny číst Jak
byli tenkrát starej co?" a povídá
vý občan se konečně na mne o-
brátil celým obličejem
Zastyděl jsem se nějak kdyl
jsem mu slušně odpověděl jak se
cit slušně vychovaného člověka
sluSÍ že šest let
"Šest Jet?" — a občan vyval
oči roztáhl nozdry a pravil s po
divným tníchem:
"A to by asi museli jít pro ta
tlil To ji al byl počkaj v fte
desátém jsem si bral moji Žany
to jsem přišel na čisto na dovole
nou a byl jsem pětadvacet jo tak
to jsem já už byl tenkrát jedena
třicet ano je de-na-tři-cet let
Voni mládě! To byl můj Václav
už pět let to jsou tedy tak s ním
v stejném stáří Však teďka slou
ží u žený a taky byl v Bosně A
voní nesloužili?" — obrátil se na
mne najednou s otázkou
Přisvědčil jsem že ano a on se
tázal: "u kereich?"
'Inu skoro u všech" povídám
akonicky : %l
'Hm tak jste něco viděli as-
po5 "
"Ba viděl viděl!"
"Ale to neviděli co já viděl a
zažil v roce šestašedesátém to
né !" '
A hovorný Pražák sháněje zu
řivě šátkem mouchy sedající na
jeho eliášskou hlavu rozhovořil se
s takovým náběhem že marnými
by bývala všechna stavidla
Roztekl se v řeči jako Rožm
berský rybník a zaplavil mne ce
lého Co jsem z toho všeho vylovil po
dobu dvou hodin ve kterých se
výmluvnost jeho rozlévala a ve
kterých nám slunéčko pálilo do
zad a pomalu nahoru na témě —
blížilo se k polednímu — a kde
se před námi reservisté dále na
máhali otáčeli děla mířili nazna
čovali výstřel opět se otáčeli a
manévrovali chci zde jako rybo-
lovnou kořisť říci
Vypravovací talent starého "ka
nonýra" sice postihnouti mi nelze
ale zde pokus můj:
"To by ani neřekli jak tu se
dím vedle nich že už jsem měl
být sedmadvacet let nebožtíkem
jo jak tu sedím prea nima taK
jsem hleděl smrti do očí
Jo já měl jim být zastřelený
jak říkáme "štandrechtlich" —
no vždyť to znají když byli vo
jákem
A to jim bylo jakorát jednou v
pondělí v šestašedesátém roce
Leželi jsme před Jičínem měli
jsme vyházeny náspy a průvodci
byli tenkráte myslivci už nevím
který prapor ale měli to na kno
flíkách však se mi zdá že to byli
"šestí" a mžilo
Byla nás 'celá divise a čekali
jsme na Prušáka dole pod náma
měl táhnout jak se povídalo
princ Friedrich postrach našich
ale my se nebáli
Měli jsme dobrou posici a byli
bychom to odtamtud všecko roz
sekali ale on tea den tudy netáhl
Ale to nic
Když jsme tak čekali bylo od-
přaženo koně se pásli a my 1 ou
káme jeden na druhého myslivci
leží v příkopech a spějí jak syslo
vé slunce praží jako dnes a dole
stojí vozy s municí a zas myslivci
u toho tak jsem si pomyslil:
"A tomuhle se říká vojna?" A
v duchu jsem se smál co jsem vy
stál marného strachu
Ale najednou naproti na kopci
tam jako tamhle u Klecan se za
kouřilo pak ještě jednou dvakrát
to zahouklo a už jsme věděli že
to začalo
Ono bylo slyšet sice již od rána
hukot střelby daleko někde na
východě ale tohle platilo nám
Kule padaly sto kroků za nás do
zdi jedna urazila patník druhá
zůstala jako syreček připlácnutá
na zdi
Však jsem si ji pak vyloupl a
mm ji na památku toho dne kdy
jsem měl být — ale nesmím pře
skakovat Pěkně jedno za dra
hýra
Tedy Prušáci začali na nás ka
nonádu a my nelenovali nařídili
jsme naše kusy a teď to začalo
Netrvalo to dlouho ale bylo to
pěkné
Pak jsme do toho přišli a kaž
dá naše kule měla trefu Prušáci
stříleli stále za nás a za nás Ne
se trefit Tá stál u třetího kusu
na čísle pátém
Myslivci udělali řadu až k mu
ničním vozům a podávali mně ná
boje
Už jsem byl celý spocen a roz
čilen když najednou vedle mne
něco zahučí já se ohlédnu a je
den myslivec leží na zemi a mlátí
kolem sebe rukama a koulí o-
čima
Kule ho trefila do břicha při
máčkla k zemi a přeletěla přese
mne dál
Náš pan poručík takový neši
ka povídá: "Jen dál bude to
ještě horší už trefují" A odtáh-
i jsme tedy kus na deset kroků
stranou
Poručík kouřil viržínku koukal
na Prušáky sklem a nadával na
nás
Při tom kroutil očima po kade
tovi u druhého kusu který byl ce
lý zelený a když padl ten mysli
vec tak udělal kříž a krčil se za
koše
A pak už lítaly kule častěji ta
ké náš nadkanonýr jeden padl
hrozně nadával a najednou se za
kousl do drnu a umlkl
To mne dopálilo I povídám
myslivcům: "Hoši čerstvěji po
dávat !"
Ale kdepak!
Tam dole na voze stál nějaký
nešika a hrabe se v truhlicích
Nikdo nepodával
Najednou přinesli mně "Šrap-
nel"
Povídám co s tím? -Položím
milý šrapnel stranou
Ti napřed u kusu dávají ještě dvě
poslední rány i běžím k vozům
tak asi dvě stě kroků od nás
abych to tam spravil
Shodím milého nešiku s vozu a
začnu hledat truhlice s kartáči
pětiliberními
A tak se do toho zaberu hle
dám a hledám jim přes vůz byla
plachta pod ní chládek a já zapo
menul na všecko
Tak jsem pomalu našel dvě tru
hlice a tahám je stranou a sly
ším jak to okolo padá a prská
Prušáci začali s granáty
Najednou si vzpomenu:
"Ferdo — já se jmenuju Fer
dinand Capoušek prosím — že
jsem se u pana poručíka neohlá
sil kam jdu" a hrůza mne obe
šla ' Ale kampak v tom kvapu za
pomene člověk na všecko
Vylezu jim z té káry a hledím
okolo
A hle náš kus stál na prázdno
a pan poručík poslal si kanonýra
Brožka vypůjčit vedle od dvojky
pár "nábojů"
U kusu padli již tři a vedle n&
mohli kadeta ani najít utekl
pryč :
Já jim vyskočím popadnu tři
rány a letím s nima k panu poru
číkovi "Poslušně hlásím pane lajt-
nant já hledal tamhle náboje —
oni ti myslivci tomu nerozumějí a
podávali něco jiného" — ale už
jsem viděl Že je zle
Zakoulel očima a povídá:
"Mlčej to já znám Půl hodiny
hledali pod plachtou dole pětili-
berky? Standrecht! Já jich od -suzuju
k smrti zastřelením jako
desertéra před nepřítelem Já
jim dám opustit své číslo Vědí
co to je?"
"Ano prosím poslušně vím"
povídám
Ale kolena mi při tom klesala
fá to tak všecko dobře myslel a
on na mne spustí takovouhle
Zavolal na myslivce kteří už
nespali ale zavrtali se do země
(však jich odtamtud moc nevylez
loj a postaví jich šest do řady na
deset kroků přede mne a koman
duje:
"Schiessen! Fertig!"
Udělám kříž a zavru jim oči a
myslím si "s bohem moje Zany
s bohem Václavíčku už vás ne
uvidím" a čekám na povel "Ani
a "Feur!" který má "do mne jako
rozinky zavrtat šest kulek
Najednou jim ale slyším zvuk
jako když do bláta něco plácne a
v obličeji cítím mokro
Tak jim prohlédnu přede mnou
stojí myslivci drží pušky "fertig"
a koukají ustrašeně aulekaně ko
lem sebe
Já hledám očima poručíka a
ono ho tam leželo kousek — to
ostatní jsme měli rozstříknuté po
sobě jako omáčku
Ruka jeho se šavlí iežela na la
fetě Přilít šrapnel rozprsk se zrov
na nad ním a zbyla z něho jen
hromádka
Chudák ani to nemohl doko
mandovat Tak v tom "fertig" by byli stáli
ti myslivci v jednom kuse a já
bych byl čekal na svoji smrt snad
do dneška ale v tom přijde od
čtverky ohQostrůjce Hulena můj
spolužák a povídá:
"Nechte toho hoši a jděte si
lehnout na svá místa Já viděl
Capouška že nedesertoval! Já to
zodpovím I"
Ale v tom už zas bác a bác to
lítá okolo nás
Žádná pomoc
Rozbilo nám to trojku tak že
by z ní nebyl mohl střílet ani sám
Jabůrek
A tak isme to nechali stát a šli
jsme k druhým kusům vypoma
hat
Tam nás byjo potřeba prořídli
všade
Ale já to leknutí odstonal
Druhý den horko a zima a já
musel do lazeretu
Dosel isem tam sice sám ale
poležel jsem si
Když jsem vyšel bylo ju po
vojně
Jo a z leknutí mi tehdy slezly
všecky vlasy
Ale s Hulenou my se scházíme
u Majera "v kanónu" moc často a
tu vždycky rád něiakou tu slzu
ze z Plzně" zaQ zaplatím
Kdo ví co by byli ti myslivci
neudělali
Čert jim věř chocholáčům
A abych nezapomněl
Ten kadet co utekl od dvojky
s tím jsem se sešel tehdy v nemoc
nici
Nevím co mu bylo ale vypa
dal mizerně měl prý průjem a ko
liku
Prosím jich má to mléko na
bradě a pošlou to do vojny
Náhle s hrozným rachotem
ozvěnou po celém hradě padla za
námi rána z děla
Můj soused škubl zbledl ale
hned se vzpamatoval sáhl do kap
sy pro své veliké hodinky a poví
dá:
"Mm! ťolednel Jdou mi na
chlup Půjdem k obědu Tak
viději jak nám to uteklo
Prosím já jsem Capoušek Fer
dinand Capoušek mistr krejčov
ský tuhle v Ostruhové ulici a Člen
sboru městské pěchoty"
"Má úcta — poroučím se" pln
obdivu a úcty tisknu bodrému hr
dinovi ruku a spěchám také do
mů
Divím se skutečné že jsem ta
ké nedostal zimnici a že mně
hrůzou neslezly také vlasy ale
doufám že se tak nestalo ani jed
nomu Čtenáři této pravdivé udá
losu — jak ji povídal nrdina pan
Capoušek
Co to měl v knoflíkové dírce za
pestrou stuhu bylo-li to vyzna
menáni za hrdinnost či co nemo
hu si podnes vysvětlit
Ale něco to patrni takového
bylo
Pácim M zdníkfim spolků
Účetní (obchodní) knihy jako Lcdp-
ers JoarnaU denní knihy a jiné od
75c Babora a Fokrou iMjMgn
Ženské nerroce
j
Prohlášena ta nevyUctttlnou
fiorada Dr Hartmana kone-
ini ji pozdravila
Každá chorobná žena by mť
ncíSti Hm Hartmanovi On zo
Dovídá každý dotaz bezcdkladj
a zdarma Tisíce žen tímto
sobem vyWít
každým
V dopise zpl
slední doby dm
Hartmanovi od
jisté paní A
Hildebrand z Mif
tán N C zaslal
ném ona píše: "Nahlédnete-li
zápisků průběhu mé chorotef
znáte že byla jsem bezňadej'nciS
chorobou sklíčénf a dva riejlejt
zde lékaři mne prohlásili za ne vy
léčitelnou Tu počala isemti '
vaší radu uŽívati i vašich léků
užívala jsem devět lahví vaší-
ru-na a myslím že jsei
zdravena Ano Pe-ru-na?
pomalila a myslím Že jest
jeden z nejlepších léků na svět
Můj stav choroby byl ze stáno
ska lékařského velmi poyážl&N
a každý domníval se že nevyliti
tělně zemříti musím Proto něčí
nedbám příležitosti lék váš jfyry
mu odporučiti a můžete tento? (
dopis co důkaz ve veřejnosti 1
třebiti a učiniti jej tak pádný
jen si přejete Bylo by
příjemnou povinností býtf
mocna u přesvědčení kažt
dobnou nemocí sklíčeného
jsem byla odporučiti a velel
presveacena ze v xazaer
V V
vém případě pomohou a i
Pamflet krásně vvoV
: i_y —C"J u I ?
sepsaný vyiirauue piu l n
me ochotně zdarma nÁT v
adresu Knížečka či vQjo
jest všeobecné znarof r)
navajici o zensicycn Katr
nemocech Adresujte:
man Columbus Ohio
Výstavku Union Pacifft
umístněnou v budově i
neměl by nikdo opomenKi
hlédnouti Fotografie p~
Lincoln-a můžete obdr
od prodavače cestovníl
městské písárně dráhy
cihc ťarnam ui c 13c
Předplácejte na Kniho
rickou pouze $100 roČaě
™vA y
zvýšená i"!! fií C
Jest nyní ote vřen
JEDE PO VAN BUREN UL PŘÍMO PREdV t
Chicago Rock Island & PícL
Miwid r
Cestujicl kteří do Chicaga přijedou mohl
po ivjiené dráze dosáhnoutl kterákoliv mi
města aneb ta poplatek 6c navttivlti 1 lJ
a t Hook lnlanl stanici kaidou minuto
loiivoDcnoa v atreau města vlaný iasiM
itn
r (
bodu toto mue sKftau pouse
"Great
Piuilr Tolanil A~Á
uwa jau uiai
Zailete 2centový
kolek a obdrtíte'
DerHuektlvní obrat Chicaga v 6 barvát
snáiorfinie vie cosi o Chlcaru a trflei
i Dřelete vřdétl Maon tuto míli byste
a' Žijete Jinde chcete-li mtsto navití viti'
ite
b-díite-iiTunicaea uooistona
JOHN SEBAtíTIAN O P
Cbloaico 111
IPostarejte se
o budoucnost
svýcli rodin
přiHtonpenira
k rotvěmnemu
řádu
Jen! vyplácl pojistní
prAvné a ryohl
JEDNÁNÍ V ŘEČI ČESKÉ
Hledají m Jednatelé
k caloieni nových tábora
minky
Docilte o podrobnosti fieskv i
Cky na vrchního velitele
J C EOOT
m Sheely BkorNC
MBSSSBMBSm
CT00DIIE1I TO
7