Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (July 8, 1914)
A i V VOKIVM ífSK H CíIvUVKVít: pH Ktran a r s in " i II I Života jasem a stínem i — — — — — — — — — —i — — Tiran V Albánií šlehají plameny vpoury o JJra' se bojuje e zou falým úsilím Všude ozývá jménu Vrnfi' Ale ohnisko vlast ní vzpour její východišfé je jindu — to jmenuje Tirana riAnto Jýada paši & rodiny Top- lam jí kf Jíssad pasa poelia--d u která je nejmocnéjším rodem Albanaku 'JVnlo tmi to lyl tké který zažehnul požár ny iijší vzpoury která vyšla tedy ne z' J)IhvjKio a sídelního mčsta pa novníkova Ie z Tirany sídla vdorovítébo rodu Nebude snad proto wajímavo se tímto mí stem trochu projití a prohlédnou tí ní ho Z I)rače# do Tirany je pouze asi 4) kilometru vzdálenost tedy celkem neveliká ale přece cesta málo lákavá Ne snad že by byla ) ohrožena bezpečnost cestujícího nikoli Četné četnická hlídky 'kolem silnice rozestavené jhou dostatečnou zárukou bezpečností 4 (Matné cestu Albánií zemi hor a lesů představují m prý v hvro i fi trochu romantičtěji a dobro družněji než je v skutečnosti Kískantnosf této cesty spočívá hlavní v mizerných cestách které h- ostatní poslední dobu ani zlep šily takže prý rakouská albán ská komise mohla tuto cestu pod 1 iiiknoiiti UŽ — automobilem Ale ješté před nedávnem bylo jinak li hůře Centu do Tirany bylo možno konat i buď na osedlaném soumaru anebo povozem V draž ské kréme se ohlédneme po jed nom éí druhém Sotva že je na celém svčtí zemí kde by uáleeh tilejší kůň byl tak pod pna při praven jako je Albánii' Sotva kde uvidíš zvířata tak sešlá a mirzačená jako jsou tamní koně Vidí li élovék tuto příšeru po krytou krvavými ranami otekli nami pokrytou špínou h kostna tým hřbetem a dřeveným sedlem předloží si dvakrát dobře má-li NI SC na ní sednouti Ke všemu zda bytí herka posedlá rovnčj mo- hamedánským fanatismem zdrft hajíe se nésti "ďaura cizozemec" a nelze ji v prvníeh chvílích žád ným způsobem příměti k chůzi— Vzpírá se jako tvrdošíjný osel Hvými čtyřmi nohami tluče zou fale žalostným pahýlem svého o honu odhánějíc tak nesmírné množství much a komárů kteří na otevřených ranách slaví skvě lou hostinu Nezbývá než použi ti obvyklého prostředku — a ná sadkou podaného biče zvíře zpra covat i a tak pohnouti k poslušno sti 1'řipadá to surové ale zvíře už je tak zvyklé jinak je nedo staneš ani krok ku předu Stej nou práci dá opatřit i "vůz" pra vý to musejní kus s vysokými ko ly strašné zablácený a špinavý napolo rozpadlý Takové je ce stovní spojení mezi Tiranou a Dráčem! Jede se bažinatou kra jinou pak nastoupl w opuštěnou pustou hornatinou na jejíž patě konečné se objeví Tirana Město samo připravuje návňtě vniku překvapení 1'ředstavujo ní špinavé nezajímavé hnízdo a lile před nim jakýsi druh resi dence h dřevěnými dumy a jeky ním podobnými krámy natřený mi ztvou barvou A tady se obje vuje řlověku pohádka Vstupuje do drobného trpasličího téměř městečka kile mlčelo celá dvě tři šumí pět století trpasličí mě tečko pravého orieitt&Ukéhu ty pu 2e l člověk stěit si uvědomil j H chápe že poue ťtiílect k! liiiiteUft odtud v Hráči maji l ilnukové elektiiťké lampy lb-4 mračná obloha klem s nad lim tnéntci 'keiii a vypínají e smutně hory a četnými rpiii Tyto cy- pfiie JhiiU jediné eu pitponduA Um řlověku jih Kvropa pro ťháiejh 1 se tam V líunmvéin U in a V ci'lovnl čapce vypadA niti jako ol upitý výsměch to- 1' mulu rtUH iiiii i úiku ěutěho (ríentu Tlupy hnědých tn4hi čiiýth U tichých a udivených tlětl tihklopiiji rlíittce ~ ai mA ltkdv maji prUiitmt viděti t4řl v l4r ttMpta Teď v pl'd id dh aretř j jituk -~ V pmU1 ith h oMiicvh j Ttran vltem ktci t- kaldý podmUc dMt tlt4 mprttvhi e to ui ku lo t1 tií ftl k peltim Ci lU'0 t d rM Jk řeěehtt le tu j ♦ rpn %" peledMUh Mttsvh il nUuiti lH l jinak hAt Uk 4k ilwfi povědítoM rMhttý %A# se zpola zleehlým koiém J)ne už i "auto" Tedy historie udělala ne po krok ale zrovna skok! Jaké mě sto bylo Tirana ještě před třemi měsíci Tehd příšel-lí cizinec byl sledován jda bazarovou ulicí sty udivených užaslých očí y te mných krámků vynořovaly se pří mo pohádkové skupiny postav o děných v barevný antastícké Jin dry N bosýma nohama anebo a podivnými zobák ovitým i střevíci které íimí nyní brzy budou vystří dány evropskou obuví Na slamč ných rohožíeh v kavárnách ho vč ti si hodžové probírajíce m dlou hýma jantarově žlutýma rukama ve svých černých kaftanech po kuřujíee pří tom nekonečné a bez počet né množství cigaret a popí jejíce pří tom stejné úžasné množ ství horké černé kávy vařené ve žhavém uhelném popelu I'ři tom pozorně prohlíželi cizince svýma chytrýma očima % jichž pozadí a níž by snad chtěli nebo věděli o tom jejich majitelé vyzařuje ja kýsi lehký nádech výsměchu A le zvedají ihned vlídné ruce k pozdravu kolemjdoucích a zvou je k posazení ustupujíce trochu na zad aby udělali místo J'ři tom nepouštějí z poutníka zra ky až si konečně také sedne a poručí si kávu a konečně se cti hodné společnosti poroučí l'od dřevěnými průjezdy baza rové ulice sedí na bobku mladí Albánci v kruhu klaekové s ple tí jako hlinkou natřenou a o brovskvini svaly a se sladkými tvářemi z nichž velmi často pod temnou dlouhou brvou blesknou oči krásně modré Také oni mají cosi pohádkového v sobě l'ři-stoupíš-li k nim blíže naznačíň-li posuňkem že bys rád mezí ně už máš volnou židli a se všech stran lítají do klína cigarety — opra vdová to národní vášeň albánská a orientálská viíbec — a ihned tu je také proslulá a neméně ne zbytná černá káva ostatně téměř vždycky znamenitá zaěež arcif je nutno co nejzdvořileji sc odvděči li vlastními cigaretami Každý z klacků se upejpá jako děvčátko nabízíme-Ii mu Spatné v Dráči koupené cigarety nebo dokonce dobrý cigaretový tahák černo horský A sotva že cigarety se o ctly v ústech už ze všech kapes letí modré škatulky — se švéd skými sirkami Až tak daleko ci vilisace tu pokročila že mají i švédské sirky! V bazaru nabízejí také koberce a vyšívání všeljjaká Koberce prostřední jakosti výšivky ubo hé Na bezrukávových kazajkách připomínají všechno možné — jen ne vyšívání 1'roto šetři každý zlatým dvacrtifrankem — to jest totiž jediná měna ve které Albá nec uzavírá obchody! — a neku puj nic Za to nepochodí špatně kdo zajde ke kožešníkovi kde koupí krásné kůže vpravdě za babku zejména kůže liščí a z ku ny Musí arci se přičinit a hod né smlouvat půl hodiny hodinu až kupující i prodavač jsou ukři četli a unaveni smlouváním prodavač konečné povolí Zlatni ci maji na prodej rozkošné drob nůstky Provázen opravdu četnou dru žinou kluků pečlivě zahalených Žen obrovitých sedláků a útul ných hodžň kráčí cizinec ulice mi tohoto malého městečka o nčmi by člověk sotva chtěl věři li že má obyvatel Snad Je to jeti neobvyklé ticho které činí Tirany ves akh tmi a lidu prázdnou a dáiili$ menši Itei je ve skutcčnimtí l'u eelě hodiny sotva asle hneš hlasitějšího slo va mimo melancholický Ma mue iutt který děU dojem krákoravý a tekuý lidě mluví vyvřtlujl hádají havl ale tiše anil hy pt omlátili pít tmu hlasitěji Ví thito jako íakWté pravý opak Mičii-iho iuUkěho měU Proto Tirana M hýli Uk nulou — Jednu ♦ mul přtíiiai tirattskvui občanům i dttútlot je latu do ma pt at tyt j"jo'h občanskou eno s( a piWd nllittdiu djmeiu prM hiii tl e inedi obrovskými pu uhy ozbrojenými a tn4h tlr mdiivn hU-dlcItul pmtavatnl kt# s pfmUtlhujI - V !iehutl hu vwiu NNjhlučttějshnl tvory v TI rli JsoU jejl luiluhl id pf# vS-tid t v"h utreeh miiretí pltt hrdulh td slyiU j- jích ttéjcfiní milostní vrkání Dra? městem krkaveft J'odívanoti poskytujo Tirana v čtvrtek o trhu Tu přicházejí vfcrh koulili z široka daleka ho ralě do města Kssadova írač ň dávno je oloupenu o svůj svéráz za to Tirana o trzích hemží w sta rouvétskýmí postavami které J-y mohli zrovna tak před třemi sty lety jako dne prodávali drůbež vejce vlnu tabák atd Tito obří nosí ještě po otcích zděděné do ma vlastnoručně utkané kazajky n dlouhým třepením s troj až čtyřnásobně nasbíranými rukáv 'i jichž nošení ponechali "osvíce ní" dračští Albánci právě už jen těmto horským sedlákům J'římy-slime-Ji sí k tomu ještě prastaré zbraně bez nichž pravý Albánec neudělá kroku a které nosí sebou í do trhu máme tu před sebou překrásné zjevy pravé musejní kousky v celé jejich původnosti a romantice í s jejich nevykoření telnoit krvavou mstou o které by mohly ty jejich pušky dýky a pi stole mnoho vyprávět i Rozkošný jsou malé mešity ti ranské no svými nádvořími která tonou ve stínu stromoví a v nichž bělobradí vážní derviší tráví své nekonečné siesty Turbanovíté náhrobní kameny na nichž roste staletý triech stojí tu ošlehány deští a větry založeny do trávy z malé studny mešity vyvěrá vo da lesknoucí ne v zlatých paprs cíeli holubi vrkají vánek líbezně věje a tiše hraje si v korunách cypřišů a dřevěným mřížovím hledí oknem do mešity nevěřící jemuž vstup do svatyně není do volen Vidí tichou sladkým leni vým klidem orientu vyplněnou místnost na jejichž stěnách zá hadným písmem je psána tisícile tá moudrost Islámu kterou však dnes pro sešlost písma nikdo už nepřečte Vybledlé arabské pÍM ineiiy zlaté na modré půdě jíž ne jsou k přečtení Zde vládne posvátné ticho střežené zbožnými mnichy jen hlasem muesina občas přerušené rzkýmí točitými schůdky vystu puje na minaret aby s dřevěného balkonu zpíval svou večerní mo dlitbu zatím co červánky zapa dajícího slunce polévají svou ru dou září taškové i šindelové stře chy loučíce se dříve než zapad nou a zhasnou za blízkými hora mi Tichá noc na to snese se k ze mi všude hrobový klid který le da že někde přeruší zavytí psa který toulá se po ulicích s oho nem svěšeným slídě po kořisti — úplně volný a svobodný- snad nejsvobodnější tvor v orientě Na prahu domků sedí v podvečerním šeru Albánci tiše nehnuté jako bůžkové a hrají tiše — šuch! Teď taky už je čas jiti na ku tě Dříve ale ještě než se za ná mi zavře dřevěná závora vyhléd neme na matně tichou měsíčním světlem zatopenou ulici Iv své mu úžasu vidí oko obrovskou po stavu zcela nahého muže Jako divoch je zarostlý vlasem i vou sem i kráčí jako příšera tiše uli cí cosi bruče pro sebe "Kdo je to!" tážeš se hospod ského Ten jen pohodí hlavou věc je cela obyčejná Je to "svatý" který nesnil býti rušen Tako vých je tu víc richáá unaven dojmy Opra vdová pohádka ta Tirana! Noe je tichá měsle si hraje v sladce se kolébajících písních Krásná pohádková noe východní jejíž mrtvé ticho nic neruší žádný křik hospod kaváren Ticho kte ré Mitrvá až do rána kdy je pře ruší xac hlas volající k modlitbě Taková j Tirana pohádka Al bánie město PNHttda paši odkudž x toho ticha a svatého klidu Víplauulrt bouře ducšnt albánské ípoury Jak ! prodlouiitl iivot? Ptol' Mičuikov musil pted několika My eclý svět ipiávumi o svých pokusech bakteriemi které obsahuje kyselí Itdčko Vý (dedkem jho bádáni byl puim tek íe bakterie kyselého mlčka Utčl ikod!tč bakterie ttsrtivlté V lidském strvvě Jtuymi slovy ky s lé mléku nsi'tiě pripU4 k pr i dhotJild lidského iivol V touí době al yS A s oUikou proďhoi telil luUViho iivota Nda badate lů IW uriMiHy uudraji! Mť tfiinistov hyoou proto l# V boůkieU se hromadí iuiuUtl 14 tik tělu lo-políehliVťh iUté IO y loučit a ortfMtUmu4 slAtto al emfe "VýuJ a virtUt" praví dr Hnutu Wolf i pthlo gíckébo ústavu na universti roz tocké "déje mt pf-inssíHHt wmUm Hměr a hraníce každého tvora u loženy Jmou již v zárodku obsaže né" životní energií" Tato životní energie vytvoří jen jednou živo čišný otyanÍMons ale nemá aehop nost dokonale obnovovali opotřc bovaná tkaoíva kostí a součást ky živočišného těla Jen y částí obnovují c tělesné ústroje a jak mile převládnou choroboplodné a neživé součástky v tle následuj' smrt 1'méní prodloužit í sí život spočívá v toru dodávat! tělu co nejvíce b-hee stravitelné n výži vné potravy a vzdalovali m vše ho co naše buňky zatěžuje a po zvolna iismrcnje Jistý moudrý muž projevil tajemství dlouhého života slovy "1'méní život pro dloužit! spočívá v umění nezkrá tili sí jej" Na dlouhý život ma nadějí jen člověk který od mlá dí všechny zdravotnické příkazy zachovává Vážní badatelé jako Uuřelnnd ve své "Makrobiotice" nebo dr Jorand z Karl Varů a jiní odporučují jako nejlepší prostředek k prodloužení života péči ojliicha i tělo na podkladě moderního zdravotnictví V prvé řadě náleží k umění dlouhého ži vota vůle nezemříti dříve dokud všechny tělesné i duševní síly ne budou vyčerpány Střídmost o tnžovárií hojnost čerstvého či stého vzduchu pravidelnost a po řádek od ranného mláďí až do pozdního stáří jednoduché a stří dmé jídlo i pili zdrželivost v po žívání masa a alkoholu cvičen] svalů péče o kůži varování se různých vzrušení ovládání bole Mí a nepříjemností zdrželivost ve společenských zábavách jasný životní názor spokojenost a ná klonnost k humoru jsou hlavní kapitoly k umění dlouhého živo ta Ani lidé s vrozenou náklon ností k tiiberkulose rakovině nervositě a jiným chorobám ne musí se obávali předčasné smrti šetři li se a zachovávají li pokud jen možno zdravotní zásady Po silováním ducha i těla a dobrou výživou předejde i zatížený člověk onemocněni a může založili nové generaci lepší zdravotní fond než jaký sám do vínku svého života přijal Mnoho skoro vše má člo věk yn své moci co se týká mládl a dlouhého života Jen jednu věn nutno stále se učili: za všech o koliioslí pevně a energicky za vy tknutým cílem lodičku svého ži vota řídili O hospodárnosti Co znamená hospodařit i '! Ne pochybně jíl i zlatou st řední ce stou mezi marnotratnosti a lako tou obmeziti se na potřebné ne plýtvali na věci zbytečné ale ta ké se neiiuzovali neskrbliti v tom co je potřebné a spravedli vé Hospodárnost obsahuje v sobě dvojí uměni: jednak umění inu jel ku a jiných věci k životu nu tných nabývali jednal uměni jich správně užívali šetřili a před zkáou chránili Těžko říci které z obou umění je Ičžší dobrému hospodáři je ti til no naučili se oběma On po třebuje nejen znát prameny diV maky mtmvNi: bt atitrt tekou píťhotoici luS t ttiot-l v V II I ~ ' I ť 'í Ar lyhS chodů jaké mu poskytnout i mo hou prostředky kterými disponu je ale také vědět jak důchodů těch s nejlepším prosécheii ku zlepšení své existence použili — Klásí i peníe na hromadu a míl í radost jak jích přibývá to ještě není prínakem dobrého hospo dáře Nebo peníc samy o sobě jsou mrtvou Jimořou které nabý vají ceny a významu teprve sprá vným použitím i) tom není pochybností že k náležité hospodárností náleží ji stý rozhb-d zkušeností a vědomo st i riovčk nezkušený s poměry nepočítá jící a o budoucnost se valné nestarající mnoho nenaho spodaří J'říjde li náhodou k ma jetku myslí že mu konce nebu de utrácí peníc za trety a věcí zbytečné a záhy shledá že mu ne zbývá peněz ani na věcí nutné a potřebné Jiný spoléhá na cizí li dí myslí že nepotřebuje přiložit sám ruku k dílu žije po kavalír sku a zatím dřív než se naděje prohospodaří co má a přijde na mizinu Proti tomu zase mnohý z pří lišné dychtivoslí po majetku dře sc do úmoru nepřeje si potřebné posily a oddechu nasazuje až zbytečné své zdraví a když se o uč připraví a pozná že hez něho nic nemá ceny pozdě ho želí Musí tedy dobrý hospodář do bře počítat a správně vše oceňo val Musí dále dobře uvažovat při všem co podniká ať jde o ně jaké nové zařízení o koupi neho prodej a pod jaký mu z něho vy plyne prospěch není li snadeh vá la planá jsou li slibované výhody vskutku rcelní atd není-li pak sám dost zkušeným nezbývá m"? aby poradil se se zkušenějšími ne bo šc o radu k odborníkovi Je dále nutno aby hleděl o svojili sí vlastnosti které by u diráiiily jeho majetek před ško dou a zkázou Takové nanejvýš užitečné vlastnosti jsou: šetrnost a opatrnost Přísloví pravíš Kdo šetří má za tři A vskutku je po třebí dvoj- a trojnásobného ná kladu na život člověku nešetrné mu naproti šetrnému Tento vše ho si váží ani maličkostí nepohr dá všeho s prospěchem využit ku je svých věcí pečlivě opatruji' o bydlí šat prádlo v čistotě udržu je před pokažením chrání a sta-tie-li se jaká škoda hledí aby včasnou správou předešlo se ško dě větší Nešetrný musí stále pořizovali věci nové které záhy podléhají osudu starých Aby uhradil ro stoucí položky za tato vydání musí si učinit i újmu v jiném če ho si šetrný in úže dopřát i anebo činit dluhy Ovšem nejenom pe něz a koupených za ně životních potřeb má dobrý hospodář šetři li ale také času a sil ("'as nic sice nestojí ale je draž ší peněz lichoť utracené peníze mohou se znova nabýt i a člověku vrátili ale promařený čas se ni kdy nenavrátí Proto šetrný nebude ho ut ráče ti lelkováním planým tlacháním nebo posedáním po hospodách a ni dlouhým ležením nýbrž časně vstane z lože a bude hledět jak by plodné ranní doby užitečně využil Dobrý hospodář nebude také zbytečně plýtvat i svými silami Dopřeje si potřebného odpočin ku práci bude střídat a nikdy ne pracovat do úplného vyčerpáni Nestačí li sám přibere si pomoc Jiná vlastnost k hospodárnosti nebytná je opatrnost Jak vyso ce se vlastnost ta cení to vychá zí přísloví které ji zve matkou moudrost i A skutečně není nic čeho by tolik škody tolik po hrmu a m-štěsli lidem vzešlo ja ko to-opatlliosti pohlédněm-' jen do lokálek V denních listech shledáme íe Itejvětšl počet lů ných lu-hod úrazio a škod pošlo t mdosttttktt oputrnoMi ťíut vlet roste pokrok čliu komplikovuitěj Si stává se iivot tlm vie Itltmži se potíc by tím čelnější jsou Itebc4 pečí ji-i člověku hi ozi a tlm v len třeba mu j" opatrnost i Opatr nost Ukě ihtáol před Ůklrtdy a tUkoky jiných lidi Neopatrný sedne tl kttldott ItttUčilioU hVktl JI iiropatltiosti lidkě lěil přečet n( ibtihuč puttihajícc Maiitt elYituho tisku a Ukiljiee uvrtil ttťmi sltby a ttesUotdtuoi n-kU litou i lidi oííe ? pravidla na oči s člověk nAU-itle opalitmsli teprve po těikvVh a ttpkývh ku lttťh IVihrV hospodář lutde proiu hUdči aby juu uM a o SVojd si lotu V V hutnot! vUstUOsl la lčjt di (ve Hel pmdíji J'ří obstarávání avých potřeb bude hledět k tomu aby zakou pené věcí yy josvné u trvanli vé třeba nebyly vždy Je vně Ne dá se svést f domnělou Jáeí vězí a že dobrá věc musí mt řádná za platit! a Že předstíraná láee j většinou jen lákadlem aby odby ly se věcí špatné Jí ud kupovat jen to co potře buje uiž bude vidět zvláštní ště stí v tom mílí plné skříně šatu prádla a nádobí Za luxus a pa rádu mnoho nevydá ale proti to mu nebude skrblili na věcí užiteč né na své poučení a vzdělání V jídle a pití bude skromný a střídmý aniž by sí činil zbyteč né újmy Dá tělu co potřebuje střeže se však labužnici ví a opoj ných požitků aby zachoval sí zdraví sílu k práci a jasnou mysl Nelze také mluvit o skutečné hospodárností kde není dobrého pořádku Nepořádný hospodář je z pravidla špatným hospodářem Neboť nemá patřičného rozhledu nedovede zachovat rovnováhy mezí příjmem a výdajem a když přijdou zlé doby nebo stihne ho kalamita neubrání se a podlehne Pořádný člověk má každou věc na svém místě a v náležité evi denci aby nezmařil času hledá ním j nespoléhá na paměť ale zna mená pečlivě své pohledávky i závazky Má spočteno jaký ná klad na život dovolují mu jeho příjmy a zařizuje dle toho svoje vydání Nepřeceňuje se ale také nciiodccnu je proto s větším kli dem a bezstarostněji hledí do bu doucnosti než člověk nepořádný Mnohý ze čtenářů zná z vlastní zkušenosti neb aspoň z doslechu případy Že zámožní lidé zane dbávajíce svých věcí a věnujíce se jiným zvláště spolkovým a po litickým věcem přišli na mizinu To nebyli dobří hospodáři Dobrý hospodář musí mítí nejprve svoj věci v pořádku a pak teprve mů že obírat sc jinými Proti tomu je nemálo případů že lidé odkázání jen na své ruce svou pílí a ho spodárností domohli se slušného majetku Již z kratičké naší úva hy vysvítá že hospodárnost při náší ílověku mnohý prospěch že ulehčuje existenci a vede k jJ jí třili zlepšení Kdo váží si života a komu na srdci leží blaho jeho rodiny má hledět stát se dobrým hospodářem Jistě toho nebude želeti Nezáviďte svému sousedu pro tože je šťastný a vy jste sklíče ni protože on ho směje kdežto vy vzdycháte On snad není o nic šťastnější než vy ale jeho krev jest čistá a silná kdežto vaše jest bez života a otrávená jeho játru konají svoji Jiráci kdežto vaše odpírají Dra Petra Jfoboko po staví v dobré zdraví a následovně v dobrou náladu Nelze ho do stali u lékárníků nýbrž pouze u místních jednatelů v malém Neb dopište na Dr Peter Fahrney & Sons Co lít— i!ó So Iloyne Ave Chicago III — Advertisement Kdykoliv Jsto ve mČHtí íHjdčttt tiHvštivIt ADAMA SLOUPÁ elegantní hostlneo v t 324 3 a Marnay-ul Omaha Z itaiiiHii US )i vn tflxírii llkory cliiihií luuí Val ilf liml fcU On ES12ÍÍ2S HOSTINEC — vlaitai — FrankSemerád 18 a Wuiiaia ulic Omaha Nbr XfivHf MsUQv ik jskoi t ravé Íniiirluvsii4 ilaeAiké stála ua 'U Korlmluva vlna a nijltM IlUvlttjr oa diva i " velUiu — ťhutiit itákuaoh lil -H ruca NAUČÍME VAB ANOUOKY lotúu f alkoltka tabletek Kun pa t&itava a SOtt Otuk kWrl aaalMuaa Judttu ia druM jak tik ja itukála vy lfouv Katdott ak oulka ir%fta a aavrittwa Vltma pattl t vtdaaUU malkotlua it aovaa ItlUKalal aikuvl J vttáat fHUUa kUk wdHř a iHxllata Vím bliUt pajfwk VIK LA BRATU LoaftUU Mlnnota — Adverlimettt 1 Dr Chas Rosawater I česky lékař ÚMavit m tt 41 1 Oiuh Nkt Ord hodiny — U í da 4 odp — & td iU 4 tailp V UídiUl Id iU II ilopal tMl i