A i
V
VOKIVM ífSK H CíIvUVKVít: pH
Ktran a
r
s
in " i II
I Života jasem a stínem
i — — — — — — — — — —i — —
Tiran
V Albánií šlehají plameny
vpoury o JJra' se bojuje e zou
falým úsilím Všude ozývá
jménu Vrnfi' Ale ohnisko vlast
ní vzpour její východišfé je
jindu — to jmenuje Tirana
riAnto Jýada paši & rodiny Top-
lam jí kf Jíssad pasa poelia--d
u která je nejmocnéjším rodem
Albanaku 'JVnlo tmi to lyl
tké který zažehnul požár ny
iijší vzpoury která vyšla tedy ne
z' J)IhvjKio a sídelního mčsta pa
novníkova Ie z Tirany sídla
vdorovítébo rodu Nebude snad
proto wajímavo se tímto mí
stem trochu projití a prohlédnou
tí ní ho
Z I)rače# do Tirany je pouze asi
4) kilometru vzdálenost tedy
celkem neveliká ale přece cesta
málo lákavá Ne snad že by byla
) ohrožena bezpečnost cestujícího
nikoli Četné četnická hlídky
'kolem silnice rozestavené jhou
dostatečnou zárukou bezpečností
4 (Matné cestu Albánií zemi hor a
lesů představují m prý v hvro
i fi trochu romantičtěji a dobro
družněji než je v skutečnosti
Kískantnosf této cesty spočívá
hlavní v mizerných cestách které
h- ostatní poslední dobu ani zlep
šily takže prý rakouská albán
ská komise mohla tuto cestu pod
1 iiiknoiiti UŽ — automobilem Ale
ješté před nedávnem bylo jinak
li hůře Centu do Tirany bylo
možno konat i buď na osedlaném
soumaru anebo povozem V draž
ské kréme se ohlédneme po jed
nom éí druhém Sotva že je na
celém svčtí zemí kde by uáleeh
tilejší kůň byl tak pod pna při
praven jako je Albánii' Sotva
kde uvidíš zvířata tak sešlá a
mirzačená jako jsou tamní koně
Vidí li élovék tuto příšeru po
krytou krvavými ranami otekli
nami pokrytou špínou h kostna
tým hřbetem a dřeveným sedlem
předloží si dvakrát dobře má-li
NI
SC
na ní sednouti Ke všemu zda
bytí herka posedlá rovnčj mo-
hamedánským fanatismem zdrft
hajíe se nésti "ďaura cizozemec"
a nelze ji v prvníeh chvílích žád
ným způsobem příměti k chůzi—
Vzpírá se jako tvrdošíjný osel
Hvými čtyřmi nohami tluče zou
fale žalostným pahýlem svého o
honu odhánějíc tak nesmírné
množství much a komárů kteří
na otevřených ranách slaví skvě
lou hostinu Nezbývá než použi
ti obvyklého prostředku — a ná
sadkou podaného biče zvíře zpra
covat i a tak pohnouti k poslušno
sti 1'řipadá to surové ale zvíře
už je tak zvyklé jinak je nedo
staneš ani krok ku předu Stej
nou práci dá opatřit i "vůz" pra
vý to musejní kus s vysokými ko
ly strašné zablácený a špinavý
napolo rozpadlý Takové je ce
stovní spojení mezi Tiranou a
Dráčem! Jede se bažinatou kra
jinou pak nastoupl w opuštěnou
pustou hornatinou na jejíž patě
konečné se objeví Tirana
Město samo připravuje návňtě
vniku překvapení 1'ředstavujo
ní špinavé nezajímavé hnízdo a
lile před nim jakýsi druh resi
dence h dřevěnými dumy a jeky
ním podobnými krámy natřený
mi ztvou barvou A tady se obje
vuje řlověku pohádka Vstupuje
do drobného trpasličího téměř
městečka kile mlčelo celá dvě
tři šumí pět století trpasličí mě
tečko pravého orieitt&Ukéhu ty
pu 2e l člověk stěit si uvědomil
j
H chápe že poue ťtiílect k!
liiiiteUft odtud v Hráči maji l
ilnukové elektiiťké lampy lb-4
mračná obloha klem s nad lim
tnéntci 'keiii a vypínají e smutně
hory a četnými rpiii Tyto cy-
pfiie JhiiU jediné eu pitponduA
Um řlověku jih Kvropa pro
ťháiejh 1 se tam V líunmvéin U
in
a V ci'lovnl čapce vypadA
niti jako ol upitý výsměch to-
1'
mulu rtUH iiiii i úiku ěutěho
(ríentu Tlupy hnědých tn4hi
čiiýth U tichých a udivených
tlětl tihklopiiji rlíittce ~ ai mA
ltkdv maji prUiitmt viděti t4řl
v l4r ttMpta Teď v pl'd
id dh aretř j jituk -~ V pmU1
ith h oMiicvh j Ttran vltem
ktci t- kaldý podmUc dMt
tlt4 mprttvhi e to ui ku
lo t1 tií ftl k peltim Ci lU'0 t d
rM Jk řeěehtt le tu j
♦ rpn %" peledMUh Mttsvh
il nUuiti lH l jinak hAt Uk
4k ilwfi povědítoM rMhttý %A#
se zpola zleehlým koiém J)ne
už i "auto"
Tedy historie udělala ne po
krok ale zrovna skok! Jaké mě
sto bylo Tirana ještě před třemi
měsíci Tehd příšel-lí cizinec
byl sledován jda bazarovou ulicí
sty udivených užaslých očí y te
mných krámků vynořovaly se pří
mo pohádkové skupiny postav o
děných v barevný antastícké Jin
dry N bosýma nohama anebo a
podivnými zobák ovitým i střevíci
které íimí nyní brzy budou vystří
dány evropskou obuví Na slamč
ných rohožíeh v kavárnách ho vč
ti si hodžové probírajíce m dlou
hýma jantarově žlutýma rukama
ve svých černých kaftanech po
kuřujíee pří tom nekonečné a bez
počet né množství cigaret a popí
jejíce pří tom stejné úžasné množ
ství horké černé kávy vařené ve
žhavém uhelném popelu I'ři tom
pozorně prohlíželi cizince svýma
chytrýma očima % jichž pozadí a
níž by snad chtěli nebo věděli o
tom jejich majitelé vyzařuje ja
kýsi lehký nádech výsměchu A
le zvedají ihned vlídné ruce k
pozdravu kolemjdoucích a zvou
je k posazení ustupujíce trochu
na zad aby udělali místo J'ři
tom nepouštějí z poutníka zra
ky až si konečně také sedne a
poručí si kávu a konečně se cti
hodné společnosti poroučí
l'od dřevěnými průjezdy baza
rové ulice sedí na bobku mladí
Albánci v kruhu klaekové s ple
tí jako hlinkou natřenou a o
brovskvini svaly a se sladkými
tvářemi z nichž velmi často pod
temnou dlouhou brvou blesknou
oči krásně modré Také oni mají
cosi pohádkového v sobě l'ři-stoupíš-li
k nim blíže naznačíň-li
posuňkem že bys rád mezí ně už
máš volnou židli a se všech stran
lítají do klína cigarety — opra
vdová to národní vášeň albánská
a orientálská viíbec — a ihned tu
je také proslulá a neméně ne
zbytná černá káva ostatně téměř
vždycky znamenitá zaěež arcif je
nutno co nejzdvořileji sc odvděči
li vlastními cigaretami Každý z
klacků se upejpá jako děvčátko
nabízíme-Ii mu Spatné v Dráči
koupené cigarety nebo dokonce
dobrý cigaretový tahák černo
horský A sotva že cigarety se o
ctly v ústech už ze všech kapes
letí modré škatulky — se švéd
skými sirkami Až tak daleko ci
vilisace tu pokročila že mají i
švédské sirky!
V bazaru nabízejí také koberce
a vyšívání všeljjaká Koberce
prostřední jakosti výšivky ubo
hé Na bezrukávových kazajkách
připomínají všechno možné — jen
ne vyšívání 1'roto šetři každý
zlatým dvacrtifrankem — to jest
totiž jediná měna ve které Albá
nec uzavírá obchody! — a neku
puj nic Za to nepochodí špatně
kdo zajde ke kožešníkovi kde
koupí krásné kůže vpravdě za
babku zejména kůže liščí a z ku
ny Musí arci se přičinit a hod
né smlouvat půl hodiny hodinu
až kupující i prodavač jsou ukři
četli a unaveni smlouváním
prodavač konečné povolí Zlatni
ci maji na prodej rozkošné drob
nůstky Provázen opravdu četnou dru
žinou kluků pečlivě zahalených
Žen obrovitých sedláků a útul
ných hodžň kráčí cizinec ulice
mi tohoto malého městečka o
nčmi by člověk sotva chtěl věři
li že má obyvatel Snad
Je to jeti neobvyklé ticho které
činí Tirany ves akh tmi a lidu
prázdnou a dáiili$ menši Itei je
ve skutcčnimtí l'u eelě hodiny
sotva asle hneš hlasitějšího slo
va mimo melancholický Ma mue
iutt který děU dojem krákoravý
a tekuý lidě mluví vyvřtlujl
hádají havl ale tiše anil hy
pt omlátili pít tmu hlasitěji Ví
thito jako íakWté pravý opak
Mičii-iho iuUkěho měU Proto
Tirana M hýli Uk nulou —
Jednu ♦ mul přtíiiai tirattskvui
občanům i dttútlot je latu do
ma pt at tyt j"jo'h občanskou eno
s( a piWd nllittdiu djmeiu
prM hiii tl e inedi obrovskými pu
uhy ozbrojenými a tn4h tlr
mdiivn hU-dlcItul pmtavatnl kt#
s pfmUtlhujI - V !iehutl hu
vwiu NNjhlučttějshnl tvory v TI
rli JsoU jejl luiluhl id pf#
vS-tid t v"h utreeh miiretí
pltt hrdulh td slyiU j-
jích ttéjcfiní milostní vrkání
Dra? městem krkaveft
J'odívanoti poskytujo Tirana v
čtvrtek o trhu Tu přicházejí
vfcrh koulili z široka daleka ho
ralě do města Kssadova írač ň
dávno je oloupenu o svůj svéráz
za to Tirana o trzích hemží w sta
rouvétskýmí postavami které J-y
mohli zrovna tak před třemi sty
lety jako dne prodávali drůbež
vejce vlnu tabák atd Tito obří
nosí ještě po otcích zděděné do
ma vlastnoručně utkané kazajky
n dlouhým třepením s troj až
čtyřnásobně nasbíranými rukáv
'i jichž nošení ponechali "osvíce
ní" dračští Albánci právě už jen
těmto horským sedlákům J'římy-slime-Ji
sí k tomu ještě prastaré
zbraně bez nichž pravý Albánec
neudělá kroku a které nosí sebou
í do trhu máme tu před sebou
překrásné zjevy pravé musejní
kousky v celé jejich původnosti
a romantice í s jejich nevykoření
telnoit krvavou mstou o které by
mohly ty jejich pušky dýky a pi
stole mnoho vyprávět i
Rozkošný jsou malé mešity ti
ranské no svými nádvořími která
tonou ve stínu stromoví a v nichž
bělobradí vážní derviší tráví své
nekonečné siesty Turbanovíté
náhrobní kameny na nichž roste
staletý triech stojí tu ošlehány
deští a větry založeny do trávy
z malé studny mešity vyvěrá vo
da lesknoucí ne v zlatých paprs
cíeli holubi vrkají vánek líbezně
věje a tiše hraje si v korunách
cypřišů a dřevěným mřížovím
hledí oknem do mešity nevěřící
jemuž vstup do svatyně není do
volen Vidí tichou sladkým leni
vým klidem orientu vyplněnou
místnost na jejichž stěnách zá
hadným písmem je psána tisícile
tá moudrost Islámu kterou však
dnes pro sešlost písma nikdo už
nepřečte Vybledlé arabské pÍM
ineiiy zlaté na modré půdě jíž ne
jsou k přečtení
Zde vládne posvátné ticho
střežené zbožnými mnichy jen
hlasem muesina občas přerušené
rzkýmí točitými schůdky vystu
puje na minaret aby s dřevěného
balkonu zpíval svou večerní mo
dlitbu zatím co červánky zapa
dajícího slunce polévají svou ru
dou září taškové i šindelové stře
chy loučíce se dříve než zapad
nou a zhasnou za blízkými hora
mi Tichá noc na to snese se k ze
mi všude hrobový klid který le
da že někde přeruší zavytí psa
který toulá se po ulicích s oho
nem svěšeným slídě po kořisti —
úplně volný a svobodný- snad
nejsvobodnější tvor v orientě Na
prahu domků sedí v podvečerním
šeru Albánci tiše nehnuté jako
bůžkové a hrají tiše — šuch!
Teď taky už je čas jiti na ku
tě Dříve ale ještě než se za ná
mi zavře dřevěná závora vyhléd
neme na matně tichou měsíčním
světlem zatopenou ulici Iv své
mu úžasu vidí oko obrovskou po
stavu zcela nahého muže Jako
divoch je zarostlý vlasem i vou
sem i kráčí jako příšera tiše uli
cí cosi bruče pro sebe
"Kdo je to!" tážeš se hospod
ského Ten jen pohodí hlavou věc je
cela obyčejná Je to "svatý"
který nesnil býti rušen Tako
vých je tu víc
richáá unaven dojmy Opra
vdová pohádka ta Tirana! Noe
je tichá měsle si hraje v sladce
se kolébajících písních Krásná
pohádková noe východní jejíž
mrtvé ticho nic neruší žádný
křik hospod kaváren Ticho kte
ré Mitrvá až do rána kdy je pře
ruší xac hlas volající k modlitbě
Taková j Tirana pohádka Al
bánie město PNHttda paši odkudž
x toho ticha a svatého klidu
Víplauulrt bouře ducšnt albánské
ípoury
Jak ! prodlouiitl iivot?
Ptol' Mičuikov musil pted
několika My eclý svět ipiávumi
o svých pokusech bakteriemi
které obsahuje kyselí Itdčko Vý
(dedkem jho bádáni byl puim
tek íe bakterie kyselého mlčka
Utčl ikod!tč bakterie ttsrtivlté V
lidském strvvě Jtuymi slovy ky
s lé mléku nsi'tiě pripU4 k pr i
dhotJild lidského iivol V touí
době al yS A s oUikou proďhoi
telil luUViho iivota Nda badate
lů IW uriMiHy uudraji! Mť
tfiinistov hyoou proto l# V
boůkieU se hromadí iuiuUtl 14
tik tělu lo-políehliVťh iUté IO
y loučit a ortfMtUmu4 slAtto
al emfe "VýuJ a virtUt"
praví dr Hnutu Wolf i pthlo
gíckébo ústavu na universti roz
tocké "déje mt pf-inssíHHt wmUm
Hměr a hraníce každého tvora u
loženy Jmou již v zárodku obsaže
né" životní energií" Tato životní
energie vytvoří jen jednou živo
čišný otyanÍMons ale nemá aehop
nost dokonale obnovovali opotřc
bovaná tkaoíva kostí a součást
ky živočišného těla Jen y částí
obnovují c tělesné ústroje a jak
mile převládnou choroboplodné a
neživé součástky v tle následuj'
smrt 1'méní prodloužit í sí život
spočívá v toru dodávat! tělu co
nejvíce b-hee stravitelné n výži
vné potravy a vzdalovali m vše
ho co naše buňky zatěžuje a po
zvolna iismrcnje Jistý moudrý
muž projevil tajemství dlouhého
života slovy "1'méní život pro
dloužit! spočívá v umění nezkrá
tili sí jej" Na dlouhý život ma
nadějí jen člověk který od mlá
dí všechny zdravotnické příkazy
zachovává Vážní badatelé jako
Uuřelnnd ve své "Makrobiotice"
nebo dr Jorand z Karl Varů a
jiní odporučují jako nejlepší
prostředek k prodloužení života
péči ojliicha i tělo na podkladě
moderního zdravotnictví V prvé
řadě náleží k umění dlouhého ži
vota vůle nezemříti dříve dokud
všechny tělesné i duševní síly ne
budou vyčerpány Střídmost o
tnžovárií hojnost čerstvého či
stého vzduchu pravidelnost a po
řádek od ranného mláďí až do
pozdního stáří jednoduché a stří
dmé jídlo i pili zdrželivost v po
žívání masa a alkoholu cvičen]
svalů péče o kůži varování se
různých vzrušení ovládání bole
Mí a nepříjemností zdrželivost ve
společenských zábavách jasný
životní názor spokojenost a ná
klonnost k humoru jsou hlavní
kapitoly k umění dlouhého živo
ta Ani lidé s vrozenou náklon
ností k tiiberkulose rakovině
nervositě a jiným chorobám ne
musí se obávali předčasné smrti
šetři li se a zachovávají li pokud
jen možno zdravotní zásady Po
silováním ducha i těla a dobrou
výživou předejde i zatížený člověk
onemocněni a může založili nové
generaci lepší zdravotní fond než
jaký sám do vínku svého života
přijal Mnoho skoro vše má člo
věk yn své moci co se týká mládl
a dlouhého života Jen jednu věn
nutno stále se učili: za všech o
koliioslí pevně a energicky za vy
tknutým cílem lodičku svého ži
vota řídili
O hospodárnosti
Co znamená hospodařit i '! Ne
pochybně jíl i zlatou st řední ce
stou mezi marnotratnosti a lako
tou obmeziti se na potřebné ne
plýtvali na věci zbytečné ale ta
ké se neiiuzovali neskrbliti v
tom co je potřebné a spravedli
vé Hospodárnost obsahuje v sobě
dvojí uměni: jednak umění inu
jel ku a jiných věci k životu nu
tných nabývali jednal uměni
jich správně užívali šetřili a
před zkáou chránili
Těžko říci které z obou umění
je Ičžší dobrému hospodáři je
ti til no naučili se oběma On po
třebuje nejen znát prameny diV
maky mtmvNi:
bt atitrt tekou píťhotoici luS
t ttiot-l
v V II
I ~ '
I ť 'í
Ar lyhS
chodů jaké mu poskytnout i mo
hou prostředky kterými disponu
je ale také vědět jak důchodů
těch s nejlepším prosécheii ku
zlepšení své existence použili —
Klásí i peníe na hromadu a míl í
radost jak jích přibývá to ještě
není prínakem dobrého hospo
dáře Nebo peníc samy o sobě
jsou mrtvou Jimořou které nabý
vají ceny a významu teprve sprá
vným použitím
i) tom není pochybností že k
náležité hospodárností náleží ji
stý rozhb-d zkušeností a vědomo
st i riovčk nezkušený s poměry
nepočítá jící a o budoucnost se
valné nestarající mnoho nenaho
spodaří J'říjde li náhodou k ma
jetku myslí že mu konce nebu
de utrácí peníc za trety a věcí
zbytečné a záhy shledá že mu ne
zbývá peněz ani na věcí nutné a
potřebné Jiný spoléhá na cizí li
dí myslí že nepotřebuje přiložit
sám ruku k dílu žije po kavalír
sku a zatím dřív než se naděje
prohospodaří co má a přijde na
mizinu
Proti tomu zase mnohý z pří
lišné dychtivoslí po majetku dře
sc do úmoru nepřeje si potřebné
posily a oddechu nasazuje až
zbytečné své zdraví a když se o
uč připraví a pozná že hez něho
nic nemá ceny pozdě ho želí
Musí tedy dobrý hospodář do
bře počítat a správně vše oceňo
val Musí dále dobře uvažovat
při všem co podniká ať jde o ně
jaké nové zařízení o koupi neho
prodej a pod jaký mu z něho vy
plyne prospěch není li snadeh vá
la planá jsou li slibované výhody
vskutku rcelní atd není-li pak
sám dost zkušeným nezbývá m"?
aby poradil se se zkušenějšími ne
bo šc o radu k odborníkovi
Je dále nutno aby hleděl o
svojili sí vlastnosti které by u
diráiiily jeho majetek před ško
dou a zkázou Takové nanejvýš
užitečné vlastnosti jsou: šetrnost
a opatrnost Přísloví pravíš Kdo
šetří má za tři A vskutku je po
třebí dvoj- a trojnásobného ná
kladu na život člověku nešetrné
mu naproti šetrnému Tento vše
ho si váží ani maličkostí nepohr
dá všeho s prospěchem využit ku
je svých věcí pečlivě opatruji' o
bydlí šat prádlo v čistotě udržu
je před pokažením chrání a sta-tie-li
se jaká škoda hledí aby
včasnou správou předešlo se ško
dě větší
Nešetrný musí stále pořizovali
věci nové které záhy podléhají
osudu starých Aby uhradil ro
stoucí položky za tato vydání
musí si učinit i újmu v jiném če
ho si šetrný in úže dopřát i anebo
činit dluhy Ovšem nejenom pe
něz a koupených za ně životních
potřeb má dobrý hospodář šetři
li ale také času a sil
("'as nic sice nestojí ale je draž
ší peněz lichoť utracené peníze
mohou se znova nabýt i a člověku
vrátili ale promařený čas se ni
kdy nenavrátí
Proto šetrný nebude ho ut ráče
ti lelkováním planým tlacháním
nebo posedáním po hospodách a
ni dlouhým ležením nýbrž časně
vstane z lože a bude hledět jak
by plodné ranní doby užitečně
využil
Dobrý hospodář nebude také
zbytečně plýtvat i svými silami
Dopřeje si potřebného odpočin
ku práci bude střídat a nikdy ne
pracovat do úplného vyčerpáni
Nestačí li sám přibere si pomoc
Jiná vlastnost k hospodárnosti
nebytná je opatrnost Jak vyso
ce se vlastnost ta cení to vychá
zí přísloví které ji zve matkou
moudrost i A skutečně není nic
čeho by tolik škody tolik po
hrmu a m-štěsli lidem vzešlo ja
ko to-opatlliosti pohlédněm-'
jen do lokálek V denních listech
shledáme íe Itejvětšl počet lů
ných lu-hod úrazio a škod pošlo t
mdosttttktt oputrnoMi ťíut vlet
roste pokrok čliu komplikovuitěj
Si stává se iivot tlm vie Itltmži se
potíc by tím čelnější jsou Itebc4
pečí ji-i člověku hi ozi a tlm v len
třeba mu j" opatrnost i Opatr
nost Ukě ihtáol před Ůklrtdy a
tUkoky jiných lidi Neopatrný
sedne tl kttldott ItttUčilioU hVktl
JI iiropatltiosti lidkě lěil přečet
n( ibtihuč puttihajícc Maiitt
elYituho tisku a Ukiljiee uvrtil
ttťmi sltby a ttesUotdtuoi n-kU
litou i lidi oííe ? pravidla na
oči s člověk nAU-itle opalitmsli
teprve po těikvVh a ttpkývh ku
lttťh IVihrV hospodář lutde
proiu hUdči aby juu uM a o
SVojd si lotu V V hutnot! vUstUOsl
la lčjt di (ve Hel pmdíji
J'ří obstarávání avých potřeb
bude hledět k tomu aby zakou
pené věcí yy josvné u trvanli
vé třeba nebyly vždy Je vně Ne
dá se svést f domnělou Jáeí vězí a
že dobrá věc musí mt řádná za
platit! a Že předstíraná láee j
většinou jen lákadlem aby odby
ly se věcí špatné
Jí ud kupovat jen to co potře
buje uiž bude vidět zvláštní ště
stí v tom mílí plné skříně šatu
prádla a nádobí Za luxus a pa
rádu mnoho nevydá ale proti to
mu nebude skrblili na věcí užiteč
né na své poučení a vzdělání
V jídle a pití bude skromný a
střídmý aniž by sí činil zbyteč
né újmy Dá tělu co potřebuje
střeže se však labužnici ví a opoj
ných požitků aby zachoval sí
zdraví sílu k práci a jasnou
mysl
Nelze také mluvit o skutečné
hospodárností kde není dobrého
pořádku Nepořádný hospodář je
z pravidla špatným hospodářem
Neboť nemá patřičného rozhledu
nedovede zachovat rovnováhy
mezí příjmem a výdajem a když
přijdou zlé doby nebo stihne ho
kalamita neubrání se a podlehne
Pořádný člověk má každou věc
na svém místě a v náležité evi
denci aby nezmařil času hledá
ním j nespoléhá na paměť ale zna
mená pečlivě své pohledávky i
závazky Má spočteno jaký ná
klad na život dovolují mu jeho
příjmy a zařizuje dle toho svoje
vydání Nepřeceňuje se ale také
nciiodccnu je proto s větším kli
dem a bezstarostněji hledí do bu
doucnosti než člověk nepořádný
Mnohý ze čtenářů zná z vlastní
zkušenosti neb aspoň z doslechu
případy Že zámožní lidé zane
dbávajíce svých věcí a věnujíce
se jiným zvláště spolkovým a po
litickým věcem přišli na mizinu
To nebyli dobří hospodáři Dobrý
hospodář musí mítí nejprve svoj
věci v pořádku a pak teprve mů
že obírat sc jinými Proti tomu je
nemálo případů že lidé odkázání
jen na své ruce svou pílí a ho
spodárností domohli se slušného
majetku Již z kratičké naší úva
hy vysvítá že hospodárnost při
náší ílověku mnohý prospěch že
ulehčuje existenci a vede k jJ jí
třili zlepšení Kdo váží si života
a komu na srdci leží blaho jeho
rodiny má hledět stát se dobrým
hospodářem Jistě toho nebude
želeti
Nezáviďte svému sousedu pro
tože je šťastný a vy jste sklíče
ni protože on ho směje kdežto vy
vzdycháte On snad není o nic
šťastnější než vy ale jeho krev
jest čistá a silná kdežto vaše jest
bez života a otrávená jeho játru
konají svoji Jiráci kdežto vaše
odpírají Dra Petra Jfoboko po
staví v dobré zdraví a následovně
v dobrou náladu Nelze ho do
stali u lékárníků nýbrž pouze u
místních jednatelů v malém Neb
dopište na Dr Peter Fahrney &
Sons Co lít— i!ó So Iloyne Ave
Chicago III — Advertisement
Kdykoliv Jsto ve mČHtí íHjdčttt tiHvštivIt
ADAMA SLOUPÁ
elegantní hostlneo
v t 324 3 a Marnay-ul Omaha
Z itaiiiHii US )i vn tflxírii llkory cliiihií luuí
Val ilf liml fcU On
ES12ÍÍ2S HOSTINEC
— vlaitai —
FrankSemerád
18 a Wuiiaia ulic Omaha Nbr
XfivHf MsUQv ik jskoi t ravé
Íniiirluvsii4 ilaeAiké stála ua 'U
Korlmluva vlna a nijltM IlUvlttjr oa
diva i " velUiu — ťhutiit itákuaoh
lil -H ruca
NAUČÍME VAB ANOUOKY
lotúu f alkoltka tabletek Kun pa
t&itava a SOtt Otuk kWrl aaalMuaa
Judttu ia druM jak tik ja itukála vy
lfouv Katdott ak oulka ir%fta a
aavrittwa Vltma pattl t vtdaaUU
malkotlua it aovaa ItlUKalal
aikuvl J vttáat fHUUa kUk
wdHř a iHxllata Vím bliUt pajfwk
VIK LA BRATU LoaftUU
Mlnnota — Adverlimettt
1 Dr Chas Rosawater I
česky lékař
ÚMavit m tt 41 1
Oiuh Nkt
Ord hodiny — U
í da 4 odp — & td iU 4 tailp
V UídiUl Id iU II ilopal
tMl
i
