Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (April 24, 1917)
OZVCNA ZAPADU : (ECHO OF THE WEST) TYDENNIK PUBLISHED WEEKLY Vycfcizi iaiclou stredu. Fublished Wcdneidaj Hlasy naskh zen. . Vydavatele :: Publiihers DVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB. B1BB51 eUtne na rok $130 Subscription $130 "Entered as second-class matter March 10, 191 1, at the postoffice at Clarkson, Nebr., under the Act of Congress of March 3, 1879. 44resa jednoduse : DVARKA BROS," CLARKSON, NEBR, Orac. Paul Shivell. Bazne, krok za krokem kraeim ;brazdou dlouhou. krok za krokem. pole sirokeho kolem. zvraeic zem a nekde mysi hnizcto brazdou, a jasajic v srdci. snive pohlizim za hroudou, jak hladee odletuje tise sumnym zvukem, padajic do tahlych lesklyeh hrub- ku za mnou. Jiz obrazim si stonky korny . klatici. jiz yidim klasy velke se lamajiei, vozici. cas seti a sklizne, smichu a slzy. smatku a radosti, a stesti naieza .lici, rok za rokem jako sipka. zivot speje k cili. a hlubsi stavi se, tof tajemstvi jeho. a blize byt pocina hodina rozlusteni. an mladi straei v sile. Z ang. prelozil A. B. F. Velka poptavka po vlajkach. Domy, vyrabejici a obehodujici s.vlajkami, jsou tfi az pet dnu zdrzeny s vyplnenim objednavck. Nikdy v historii vyroby ameri ckych vlajek nebyla takova po ptavka po patriotickyeh odzna cieh ruznych rozmeru a vseeh fo rem jako v poslednich nekolika dnecb. Kazda posta pfinasi cers tye objednavky, Vyroba vlajek jest dues vynosnym ohchodem. Yyplaci se tovarnikiim a poskytla novy zdroj prace velkemu poctu devcat. V New Yorku samotnem jest poptavka po vlajkach vseho druhu tak velika. ze zadna ze spo leenosti je vyrabejieich nemfize pocet jieh ani zhruba odhadhouti. Jedna firma vyrobi ve tfech svych tovarnach asi 2,000,00 vla 2ck vseeh druhu tydne. Mi mil y tydeii otevfela opet jednu tovar no v New Yorku. aby vyhoveti jitohla -vladn-mn kontraktu pfesa hujidimu $100,000 za vlajky pro armadu, lod'stvo. postovni de partmenty a dopravni sluzbu. Vy roha malych vlajek do kabatove dirky jest ohromna. Jest nejinene nakladna a vlajky se vybonie prodavaji. Skoly, doniovy. ustavy v&eiio. druhu jsou Jiyni ozdo!:eny Dcera v bednera stavu. A Mit chell. Bagdad. Ky.. pise: M;i dee ra byla ve velmi bednem stavu s ledvinovym neduhem. Pnjmel jsem ji k tonm aby uzivala Foley ho ledviuove pilulky a nyni jest zeela vylecena." Foleyho ledvino ve )ilulky sesili znavene a nemoz ne ledviny: napravi niychyfove stiznosti: odezenou l'evniatieke za chvatv a boleiii zad. E. II. Koza. HERRICK, SOUTH DAKOTA, Ctena redakce, mill etenafi a ctenafky! Pfecetla jsem kolik dopisu v kaleudafi "Amerikan" od staryeh osadniku z Nebrasky a i jinyeh statu. Zdali pak si mla de pokoleui uvedomi na cem je jejich blahobyt zalozen? Na ni eem jinem ne nez na velke vytr valosti a pracovitosti jejich rodi eu a pfedku. Yazte si tech mi lvch stafeckii a starenek, kteiri budovali nynejsi bohatstvi a roz kvet. kde se nyni vypma nadher nii residence, staval nekdy maly drnacek. a co radosti a zalu ty drnove steny nekdy skryvaly, a co stn'uhini a zkousek musel muz a zena prodelati nez dosahli sve ho cile. Kdyz jsem tak ty dopisy cetla. easto me size z oci vyhrkly co museli rodice mit za litost kdyz na ceste jim umfelo dite ktere tak dlouho sebou nesli az pfece jej museli pochovat nez dosli sveho cile kde se chteli usa dit. A kdyz pak cap nad drnakem zakrouzil a. noveho svetoobcana pi'inesl. v jakou ehudickou koleb hu jej ukladal. Jak jsem cetla, kdyz zena dala zivot robatku, dr nacek jejich byl mnoho mil vzda len od sousedu a od mesta jeste dale, a tu se manzel a jelio pfitel o zenu starali a venku zufil stras ny blizzard, matka ditete byla tez ce nemocna a v mivalu horecky kazdou cbvili muzum z loze uti kala, a male robe zemfelo. O s jakou dojemnou neznosti se pri tel manzela staral a do rnbasku strniil nialnu nirtvolu. rtv "ielio septaiy modiirou any min aspon matku zachoval. Az teprv kdyz vanice us1;ila. vydal se )Htel pro lekare daleko pres zaveje. Iyslim si tak ze v tech drhackaeh sidlilo tolik lasky pfatelske a jeden ro drulielio byl scho)en vykonat vse co mold. Zde zase jiny )riklad. prisel lies souseda do drnacku a litostive knucel. I ptal se ho muz. "Kde je .lim?'? to bylo jmeno souseda. ktery bydlil sam. ale pes vrtel ohonem a knucel dal. vybe-i hi ze dveri, utikal kousek smcrem ku sousedovi a vratil se zase. I vydal se muz se zenou za psem a nasli souseda nemocneho, ktery ani o sobe nevedel a tu zase muz se zenou jako milosrdni samari tani pomahali. muz se staral o ne mocneho a zena jela na koni do vzdaleneho mesta pro lekare. a vsak na ceste zablouilila a byla by zmrzla. Povesila cervenou salu na kef na znameni ze se v torn niiste naleza lidsky tvor a stala u kone. nel) si nevedela radi kam niii jeti, vse bylo pod snehem ni kde ani sto)y "o ceste. A a v nej vetsim zoufalstvi zacala zpivat " Bliz a blize Boze miij u Tebe". a velebne se nesly zvuky pisne )o snehove jilaiii. a doktor vracejici se od jineho nemocneho sel i)o zjevu a zenu polozmrzlou nalczl. Tezko si kdo dovede pfedstavit co ti prvni osadnici museli vytr- pet. a takove lidi tak pevnych j a ryzich karakteru nam daT cesky narod dosti. Ti ktefi si sem za mo re prinesli tu ceskou vytrv'alost. poctivost a jiracovitost a za tu velkou vytrvalost a ty krasne vlastnosti se niiiiue my Cechove svemu narodu vdecit a neopoustet narod nas v traj)eni. Tak jako kdyz Kolumbus ol)jevil Ameriku ifisli jini a fikali. ze by to tez l).vli dokazali. tu on vzal vejce a pravil. "lvdo to dokaze, postavit veice na .sj)irku?' ale nikdo toiio j lu'iiiolil df)kazai. Tu on vzal vej ce a klepnul s nim a jiz stalo j ia ii"ce. li,avili, "AIv bvsnu to snss-ffi-aHis-ffi-siis-ffi f B Damske klobouky Preji si timto oznamiti ctenym damam v HOW ELLS a okoli, ze budu miti moji za sobu zenskych klobouku pfipravenou k vse obecni problidce v sobotu, 28. dubna m m r rue Mojc zasoba bude pozustavati z tech nej novejsich vzoru a tvaru. Mnohe zeny pfe ji si novomodni klobouk, ale pfemrstenou cenu se jim nezda platiti. Ja jsem bedlive zasbou tuto vybrala a jest nry mozno proda vati klobouky velmi levne. Ceny moje vas pfelvapi jak jsou nizke. Zdali dosud ne mate vas klobouk koupeni tak nyni budete miti dobrou prilezitost tak uciniti. SI. Tillie Yoboril. m-m.m-m-m-m-m.m-m &ii-ffi-ffi-M-rc:-r:- m rur t-v tlokazali.'' On na to zase "Ovsem, kdyz jsem vam napred ukazal jak si pocinat, tak byste i tez Ameriku objevih." A se sta rymi osadniky je totez, napfed sli oni cestou trnitou a po nieh pfisli ti druzi a za nimi rostla mestecka a mesta a bez chleba se nikdo neobejde ani ten nejchudsi ani nejbohatsi, tudiz oni zaujima- ji mista nejcestnejsi. A nice rrl :nkovy podpiraji cely svet, tak i ram za mofem nice sedlaka res krlio. ty ruce mozolne podraji 'iiilou zem. byl to vzdy selsky lid a selske zenv ktefi ceskou fee za- chovali. Yidim v du'.hu dosud me ho otce jak oral pole s kravami a kdyz mcl pole zorane svou hlavu obnazil a prosil Boha o pozehnii- ni a skfivanek se nad oracen vzna scl a svym libeznym zpevem pra ci jeho zehnal. Mivali jsme chleb v,erny, a ja a sestra jako deli jsme na cerny chleb re)tali a jed nou otec pravil, "Deti jezte radi cerny chleb, jen aby ho vzdy bylo v hojnosti.5 I vzpominam si. ze by asi sestra rada mela ten veliky boehnik cerneho chleba pro svoje hladove deti jaky jsme mivali za casu naseho detstvi kdyz je ted' v feclmch takova bida. Dopis ten to pisi z velike ucty ku starym pionyrum. neb jsem sama na do in) vine mnoho zkusila. Tak se v drnackach a chyzkach rodili mu zove a zeny silnych a slechetnych karakteru. nebyl to vzdy palac kde stala kolebka muzu a zen sle chetnych. ale casto to byvaly chu de chyzky tak jako kolebka sle chetneho presidenta Lineolna sta la v chude chvzce. a je malo tech lidi. ktefi by pamatku jeho ne ctili. Rada ctu ze zivota presiden ta Lineolna. z neho by si meli bra ti mladici pfiklad. Zivot presiden ta Lineolna nebyl nikterak ra dostny. naop.-k jako ehlapec a mladik tezce jiracoval. kacel stro my, sekal dfivi, a jako mladik eh o. hi kolik mil pesky poslech noi.t vhlasiu'-ho advokala aby se .h'vj naucil. Y Chicap'ii jsem vi dela mladici jen vzily cisti o pra v'ich. micafich a hraeich vseho druliu, ale co redaktor upravil se svoji pili a energii. neco poucne ho. cloveka k lepsimu povznase jieiho. to jednoduse ani necetli a devcata delala tez podobne. cet ly jen o modach a kde se kdo ze nil a vdaval, ale pfecist si neco -ennejsilio to nestalo ani za cas. A pak se nafika ze mladez jiz ne ni tak hodna a zdvofila. Otci je-1-no duse feknou '"old man,' matce -e "old woman" a tak to jde. Dobra cetba cloveka vzdelava a povznasi. do knih dali lide to nejlepsi co meli. a v easoj)isech dobrych je tez mnoho poueneho a mnoho namahy nekdy redaktora stoji aby upravil uzitecnou eetbu a mnozi lide nic podobneho ne rtou. Setkala jsem e ve meste se zm'imym Amerikanem, ktery pra vil ze me jiz davno nevidel ve meste. I odpovedela jsem ze ne mam mnoho easu jezdit do mesta, a ze co iotfebuji ze nine manzel koupi a kdyz mam trosku casu ze si neeo rada pfectu. On pravil,' "Moje zena by s necim jiodob nym nebyla spokojena, dnesni ze ny takfka si niceho nevazi. nej mou s nicim spokojeny." Zastavil se s nami jiny pan. ktery podob ne dosvedeoval. ravil zo nevi eo dnesni zeny c-hti Pravila jsem. "Zeny vase nic nezkusily. take i ;ez nii'-cho nevazi. Tnozi ml.uii lide nuiji malou uctu ro pr?'ie: jinyh ovsem mnozi jsou dosud mladiarozum z toho nemaji a kdyz po :;1 ;',t ' eh a skod'eii jej nahu dou. obycejne nejlepsi eas zivota npiynul a oni nafikaji ze byli ne .t'atni. Neco chylii nasi mhidezi. lieiniluje krasnou eetbu a usleeh tile zabavy. lieiniluje krasnou pfi rodu tak jak by meli aby si pak vseho vazili. -Ja miluji pfirodu a kazdy kvitek v ni. s radosti na slouclu'im stebetani ptaeiva. vi i i 5 in rada radost zvifat z jejich zivota a od maleho kufatka az po velkeho kone mam vse rada. Tu popleskam lelatko. tu zase jiodr bu prasnici kdyz pfibehne s;'i se latka ukazat. A lak inusi byt ze ny. zase jak byvaly druzkami a pomoenicemi muzu a )ak volebni pravo zen jn'-inesT zadouei ovoce a liez jirave obetavosti a zenskosti .traci volebni pn'ivo zen na ucte iiiuzu neb muz neni taky jenom proto stvofen aby se staral a pra eoval a proto se mnoh.v boji ze ii('iii ze by snad jeho vydelek ne staeil na pozadavky moderni ze ny. I nabazi se kazdy pohledu na obraz sebe krasnejsi. kdyz urn schazi ram zenskych cnosti. ne minim tim snad aby zena pr.iva nemela, takovou by eh sama roz hodne nechtela byt, ale bud 'me muzum tim co oni u zen hledaji a pak i oni bii!ou tim s-o u nieh my 'lie li'-mc. Zn;:l:i is-.' a v Chi au'U 'a to zena z tech pravych ces kych zen, muzovi svemu ve vsem pomahala, drzela stravniky, tez rn la pro lidi a on mel dost tez kou praci, skladal naklady do ze leznicnich vozu. Yydelek jeho byl maly. ale s velkou pili a setrnos ti si koupili pekny domek se za hradkou a meli tez jiz nejake pe nize, zena ta jiz nepracovala pro jine lidi. jen se starala o dve de ti, hoeha a devce. Cekavala na sveho muze kazdy vecer u bran ky, prinesla plechac piva k vece fi a pak po vecefi si sli sednout do zahradky, kde muz bafeil z dymky a ja a ona jsme o leda cemz rokovaly. Zena ta byla tak moudra a mila ze pohovofeni s ni bylo pravym pozitkem a muz jeji nade vsee.ko miloval. Yypravova la me udalost z Cech jak v jiste l'odine kde muz mnoho pil a s ve selymi kunpany hyfil a ve sve dobrote dovolil zene take sest krejcaru na skleniei piva kazdy den, avsak zena tech sest krejca ru kazdy den usetfila a za neko lik let to delalo pfes 400 zlatych. I stalo se ze muz v kartach pro hral penize sveho zamestnavatele a pfisel domu cely zdrceny a pra vil : "Ach zeno. co si pocnu, jak ty penize nahradim. budu zavfen jako zlodej. kdybych aspon mel 400 zlatych.' z"ena pravila: ''To ti mob u pomoci. zrovna tolik mam." A on na to, "Ale zeno kde bys tolik penez vzala?" I jiravila inn zena. "Tys me dovolil sest krejcaru na skleniei piva kazdy den, ale ja jsem je neutratila a za ta leta to dela vice nez 400 zla tych tak ti s nimi pomohu." Tu se muz zastydel. on utratil kazdy den vice nez sest krejcaru. ale pak byl hodnym manzelem. Tak mili ctenafi a ctenafky, jako do bry strom nese ovoee dobre a krasne. a take vime ze ovoee od siromu daleko nepada. tak i my jsme zdedili nase vlastnosti po pfedcich a rodieich a mame se jim za to vdecit a nezapominat na tu zem odkud zivot nas vyprystel. ctena redakce pofada sbirku na r. N. S. tak nezaiomente na ma ter cesko- slovanskou. S uctou Frant iska Ilauzerova. (Poz. red. : Yazemi iani, jako kazde pilne hospodynce. take te- dy i Yam nastala race v zahrad- ce jak se v iozn;imee pfiznavate, ale doufame, ze na besidku nasi pfi Yasi pili nezapomenete.) 5 Longin Folda, pf edseda J. M. Mundil, misto pfedseda Clarkson State Bank (Zalozen pfed.25 roky.) CLARKSON, NEBRASKA Bankovni obchod by vyhovel nasemu okoli a vsechny jine prace se konaji die zkusenosti a opatrnosti. Penize vzdy u nas k dostani a nase vklady jsou zarucene. EMIL FOLDA, kasir F. Jelinek a Jos. Mundil, vyp. kasirove. in FARMERS STATE BANKA Kapital a pfebytek $30,000.00 CLARKSON, - NEBRASKA : Jest pripravena vam vy hoveti ve vsem co spada do bankovmho oboru. John D. Wolf, pfedseda Adolf Dudek, kasir E. E. Dudek, vyp .kastr. I if Ocekava se, ze Nebraska bude mi ti nejvetsi urodu kukufice v ce- le dobe trvani statu. Pude ji vice sazeno. nez kdyko- liv jindy a rolnictvo ecleho statu uznava nutnot zuzitkovati kaz- deho kusu pudy, aby .Spojene Sta- ty byly v nynejsi dobe valecne ehraneny od nedostatku potravin. Z jizm casti statu bylo pfed ca sein onamovano, ze vsechna pse- nice byla znicena irudkymi mra zy, avsak nedavne deste prispely na jiomoc a psenicna )ole se po- cmaji zelenati. Nasledkem toho mnozi ustali od zaoravani jioli a cekaji. zdali nekolik teplejsich dni ozimku dostateene vzkfisi, a- by neniusela byt zaoravana a na- hrazena jinym obilim. Poklada se za jiste. ze je nepatrne procento roli. kde bvla psenice znicena mrazy. zustane neoseto bud' jarni )senici. ovscm neb jecinenem. Btanchard Mo. 24830 plnolorevny French Draft hfebec resistrovany u National rrench Uraft Horse Asso. Uzn4n vlddou Spoj. Statu. Vj-pesto- van Harvey Keys z BlandinsviHe. 111. Zp'ozen 6. kvetna 1910. Cerne barvy. Vaha 1 8001b. Lincense : Vyse uvedeny hrebec Bianchard 24880 byl prohHdnut zakonnitym mspekto- rem hrebcu a ma povoleni k vereinym sluz- bam ve statu Nebraska a jest z cistokrevncho pleneme a uplne ve zdravotm'm stavu. iSebraska btalhon board. ude stati tuto sezonn nasledov ne: kazily jiatek a soliotu na t'ar me Jos. Janecka. 1 mili vychodne a : j jizne od Clarkson : kazdou stfedu u Jakuba Janecka. 1 mili jizne od Tleun : ostatni domu na farme majtele. 1 mili severne a l1 zap. od lleun. Podminky: $18.00 za zive bribe; za icazcie nasiedu.pei nrioe .iiK.uu V padu. ze by byla kobyla proda na neb pfestehovana z domaciho mista. tak vyse uvedeny obnos jest lined splatny. Velka opatrnost se venuje. ale v padu nestesti, ne ni majitel hfebce za nie zodpoved ny. Piste neb telefonnjte si o dni. J. W. Konicek, maj. CIn.rk:on, Re7Ji'asl:"a Hotit3 1. Koupenfm si Janseville sazeiShy usponte si penize i praci! ! ! ! Prijd'te si prohlednouti JANES VILLE sazecku kukufice. Shledate, ze nei na ni zbytecnych soucasti. Sestrojeni jeji" jest jednoduche snadno ovladatelne, snadno rozebratelne. Po uzivanim hfideloveho pohonu zmensujeme pocet pracujicich casti, jakych jest na obycejnych sazeckach. kukufice tfeba. Odstranili jsme spojku nemusite tudiz miti fetezovych ko lecek, per a neni moznosti, ze by se stroj zagumoval, polamal nebo ze byste potfebovali zbytecnych oprav. Ujist'ujeme vas, ze sazecka vase pujde stale. Nebudete zdrzovani cekanim na obnoveni polamanych soucasti. Misto abyste museli petrolejo vati svuj stroj pfi kazde otace, staci, abyste naolejovali tento hfidel jednou za sezonu. Kterakoliv soucast, jez mela by neja ky kaz v materialu, obnovi se vam zdarma, dokud stroj trva. Proc neuspofiti si starosti a prace v teto rocni dobe na a mnoho let nasledujicich koupi JANESVILLE sazecky kukrice Jedine s hfidelovym poohnem. Stroj muzete nariditi na jakekoliv semeno na akr. Muzeme dodati tez zafizeni na umele hnojivo a navysev kravskeho bobu. S kazdym strojem dodava se 80 rodu dratu, navijak, kotoucovy zna'menac a cely soubor okrajovych spousti, tak jako i ploche plotnicky na sazeni do ctverce a do fadek. Ho tovi se v nasledujicich modelech: Na sazeni do ctverce a do fadek, pouze k fadkovani a pak na listrovani. Popejte se u nas na Janesville pluhy, brany a ovoravace a jine hospodafske stroj e. WOLF a YITEK, Clarkson, Nebraska. Nezahazujte HH SHRHRflB eB vase rozbite soucastky z jakychkoliv stroj u, neb mohu vam je spraviti tak ze budou zase k potfebe jako kdyz byly nove. Zafidil jsem si do sve kovarny potfebny stroj k tomuto, kte ry vidite na tomto obrazku. Snadno svafim vesmes vsechny druhy litin aneb ocele. Mnohody se stalo ze k vuli dosti ne patrne rozbite soucastce bylo vam nutno dosti cenny stroj odloziti, ale nyni tomuto se jiz moderni vedou da pfedejiti. Cylindry od automobilu aneb od gasolinovych hybostroju a vsechny jine veci at' jsou to jakehokoliv druhu spravym k uplne vasi spokojenosti. Veskera prace jest uplne zaru cena. Dejte mi pfilezitost vam poslouziti Ad. Lukl? Clarkson. PodpOrUjte Obchod-1 NA DBJI- Um na pro siw iT 1 AUI..;.' jedny varhany z druhe ruky tomto mistnim caso- pise. ktere prodam-za velmi levne kdyz- j.rodany budou lined. F: J! Miller, ciarkson, Neb'.