OZVCNA ZAPADU
: (ECHO OF THE WEST)
TYDENNIK
PUBLISHED WEEKLY
Vycfcizi iaiclou stredu. Fublished Wcdneidaj
Hlasy naskh zen.
. Vydavatele :: Publiihers
DVARKA BROTHERS, CLARKSON, NEB.
B1BB51
eUtne na rok $130 Subscription $130
"Entered as second-class matter March 10,
191 1, at the postoffice at Clarkson, Nebr.,
under the Act of Congress of March 3, 1879.
44resa jednoduse :
DVARKA BROS," CLARKSON, NEBR,
Orac.
Paul Shivell.
Bazne, krok za krokem kraeim
;brazdou dlouhou.
krok za krokem. pole sirokeho
kolem.
zvraeic zem a nekde mysi hnizcto
brazdou,
a jasajic v srdci. snive pohlizim
za hroudou,
jak hladee odletuje tise sumnym
zvukem,
padajic do tahlych lesklyeh hrub-
ku za mnou.
Jiz obrazim si stonky korny
. klatici.
jiz yidim klasy velke se lamajiei,
vozici.
cas seti a sklizne, smichu a slzy.
smatku a radosti, a stesti naieza
.lici, rok za rokem jako sipka.
zivot speje k cili. a hlubsi stavi se,
tof tajemstvi jeho. a blize byt
pocina
hodina rozlusteni. an mladi straei
v sile.
Z ang. prelozil A. B. F.
Velka poptavka po vlajkach.
Domy, vyrabejici a obehodujici
s.vlajkami, jsou tfi az pet dnu
zdrzeny s vyplnenim objednavck.
Nikdy v historii vyroby ameri
ckych vlajek nebyla takova po
ptavka po patriotickyeh odzna
cieh ruznych rozmeru a vseeh fo
rem jako v poslednich nekolika
dnecb. Kazda posta pfinasi cers
tye objednavky, Vyroba vlajek
jest dues vynosnym ohchodem.
Yyplaci se tovarnikiim a poskytla
novy zdroj prace velkemu poctu
devcat. V New Yorku samotnem
jest poptavka po vlajkach vseho
druhu tak velika. ze zadna ze spo
leenosti je vyrabejieich nemfize
pocet jieh ani zhruba odhadhouti.
Jedna firma vyrobi ve tfech
svych tovarnach asi 2,000,00 vla
2ck vseeh druhu tydne. Mi mil y
tydeii otevfela opet jednu tovar
no v New Yorku. aby vyhoveti
jitohla -vladn-mn kontraktu pfesa
hujidimu $100,000 za vlajky pro
armadu, lod'stvo. postovni de
partmenty a dopravni sluzbu. Vy
roha malych vlajek do kabatove
dirky jest ohromna. Jest nejinene
nakladna a vlajky se vybonie
prodavaji. Skoly, doniovy. ustavy
v&eiio. druhu jsou Jiyni ozdo!:eny
Dcera v bednera stavu. A Mit
chell. Bagdad. Ky.. pise: M;i dee
ra byla ve velmi bednem stavu s
ledvinovym neduhem. Pnjmel
jsem ji k tonm aby uzivala Foley
ho ledviuove pilulky a nyni jest
zeela vylecena." Foleyho ledvino
ve )ilulky sesili znavene a nemoz
ne ledviny: napravi niychyfove
stiznosti: odezenou l'evniatieke za
chvatv a boleiii zad. E. II. Koza.
HERRICK, SOUTH DAKOTA,
Ctena redakce, mill etenafi a
ctenafky! Pfecetla jsem kolik
dopisu v kaleudafi "Amerikan"
od staryeh osadniku z Nebrasky
a i jinyeh statu. Zdali pak si mla
de pokoleui uvedomi na cem je
jejich blahobyt zalozen? Na ni
eem jinem ne nez na velke vytr
valosti a pracovitosti jejich rodi
eu a pfedku. Yazte si tech mi
lvch stafeckii a starenek, kteiri
budovali nynejsi bohatstvi a roz
kvet. kde se nyni vypma nadher
nii residence, staval nekdy maly
drnacek. a co radosti a zalu ty
drnove steny nekdy skryvaly, a
co stn'uhini a zkousek musel muz
a zena prodelati nez dosahli sve
ho cile. Kdyz jsem tak ty dopisy
cetla. easto me size z oci vyhrkly
co museli rodice mit za litost
kdyz na ceste jim umfelo dite
ktere tak dlouho sebou nesli az
pfece jej museli pochovat nez
dosli sveho cile kde se chteli usa
dit. A kdyz pak cap nad drnakem
zakrouzil a. noveho svetoobcana
pi'inesl. v jakou ehudickou koleb
hu jej ukladal. Jak jsem cetla,
kdyz zena dala zivot robatku, dr
nacek jejich byl mnoho mil vzda
len od sousedu a od mesta jeste
dale, a tu se manzel a jelio pfitel
o zenu starali a venku zufil stras
ny blizzard, matka ditete byla tez
ce nemocna a v mivalu horecky
kazdou cbvili muzum z loze uti
kala, a male robe zemfelo. O s
jakou dojemnou neznosti se pri
tel manzela staral a do rnbasku
strniil nialnu nirtvolu. rtv "ielio
septaiy modiirou any min aspon
matku zachoval. Az teprv kdyz
vanice us1;ila. vydal se )Htel pro
lekare daleko pres zaveje. Iyslim
si tak ze v tech drhackaeh sidlilo
tolik lasky pfatelske a jeden ro
drulielio byl scho)en vykonat vse
co mold. Zde zase jiny )riklad.
prisel lies souseda do drnacku a
litostive knucel. I ptal se ho muz.
"Kde je .lim?'? to bylo jmeno
souseda. ktery bydlil sam. ale pes
vrtel ohonem a knucel dal. vybe-i
hi ze dveri, utikal kousek smcrem
ku sousedovi a vratil se zase. I
vydal se muz se zenou za psem a
nasli souseda nemocneho, ktery
ani o sobe nevedel a tu zase muz
se zenou jako milosrdni samari
tani pomahali. muz se staral o ne
mocneho a zena jela na koni do
vzdaleneho mesta pro lekare. a
vsak na ceste zablouilila a byla
by zmrzla. Povesila cervenou salu
na kef na znameni ze se v torn
niiste naleza lidsky tvor a stala
u kone. nel) si nevedela radi kam
niii jeti, vse bylo pod snehem ni
kde ani sto)y "o ceste. A a v nej
vetsim zoufalstvi zacala zpivat
" Bliz a blize Boze miij u Tebe".
a velebne se nesly zvuky pisne )o
snehove jilaiii. a doktor vracejici
se od jineho nemocneho sel i)o
zjevu a zenu polozmrzlou nalczl.
Tezko si kdo dovede pfedstavit
co ti prvni osadnici museli vytr-
pet. a takove lidi tak pevnych j
a ryzich karakteru nam daT cesky
narod dosti. Ti ktefi si sem za mo
re prinesli tu ceskou vytrv'alost.
poctivost a jiracovitost a za tu
velkou vytrvalost a ty krasne
vlastnosti se niiiiue my Cechove
svemu narodu vdecit a neopoustet
narod nas v traj)eni. Tak jako
kdyz Kolumbus ol)jevil Ameriku
ifisli jini a fikali. ze by to tez
l).vli dokazali. tu on vzal vejce a
pravil. "lvdo to dokaze, postavit
veice na .sj)irku?' ale nikdo toiio j
lu'iiiolil df)kazai. Tu on vzal vej
ce a klepnul s nim a jiz stalo j ia
ii"ce. li,avili, "AIv bvsnu to
snss-ffi-aHis-ffi-siis-ffi
f
B
Damske klobouky
Preji si timto oznamiti ctenym damam v
HOW ELLS a okoli, ze budu miti moji za
sobu zenskych klobouku pfipravenou k vse
obecni problidce
v sobotu, 28. dubna
m
m
r
rue
Mojc zasoba bude pozustavati z tech nej
novejsich vzoru a tvaru. Mnohe zeny pfe
ji si novomodni klobouk, ale pfemrstenou
cenu se jim nezda platiti. Ja jsem bedlive
zasbou tuto vybrala a jest nry mozno proda
vati klobouky velmi levne. Ceny moje vas
pfelvapi jak jsou nizke. Zdali dosud ne
mate vas klobouk koupeni tak nyni budete
miti dobrou prilezitost tak uciniti.
SI. Tillie Yoboril.
m-m.m-m-m-m-m.m-m &ii-ffi-ffi-M-rc:-r:-
m
rur
t-v tlokazali.'' On na to zase
"Ovsem, kdyz jsem vam napred
ukazal jak si pocinat, tak byste i
tez Ameriku objevih." A se sta
rymi osadniky je totez, napfed
sli oni cestou trnitou a po nieh
pfisli ti druzi a za nimi rostla
mestecka a mesta a bez chleba se
nikdo neobejde ani ten nejchudsi
ani nejbohatsi, tudiz oni zaujima-
ji mista nejcestnejsi. A nice rrl
:nkovy podpiraji cely svet, tak i
ram za mofem nice sedlaka res
krlio. ty ruce mozolne podraji
'iiilou zem. byl to vzdy selsky lid
a selske zenv ktefi ceskou fee za-
chovali. Yidim v du'.hu dosud me
ho otce jak oral pole s kravami a
kdyz mcl pole zorane svou hlavu
obnazil a prosil Boha o pozehnii-
ni a skfivanek se nad oracen vzna
scl a svym libeznym zpevem pra
ci jeho zehnal. Mivali jsme chleb
v,erny, a ja a sestra jako deli
jsme na cerny chleb re)tali a jed
nou otec pravil, "Deti jezte radi
cerny chleb, jen aby ho vzdy bylo
v hojnosti.5 I vzpominam si. ze by
asi sestra rada mela ten veliky
boehnik cerneho chleba pro svoje
hladove deti jaky jsme mivali za
casu naseho detstvi kdyz je ted'
v feclmch takova bida. Dopis ten
to pisi z velike ucty ku starym
pionyrum. neb jsem sama na do
in) vine mnoho zkusila. Tak se v
drnackach a chyzkach rodili mu
zove a zeny silnych a slechetnych
karakteru. nebyl to vzdy palac
kde stala kolebka muzu a zen sle
chetnych. ale casto to byvaly chu
de chyzky tak jako kolebka sle
chetneho presidenta Lineolna sta
la v chude chvzce. a je malo tech
lidi. ktefi by pamatku jeho ne
ctili. Rada ctu ze zivota presiden
ta Lineolna. z neho by si meli bra
ti mladici pfiklad. Zivot presiden
ta Lineolna nebyl nikterak ra
dostny. naop.-k jako ehlapec a
mladik tezce jiracoval. kacel stro
my, sekal dfivi, a jako mladik
eh o. hi kolik mil pesky poslech
noi.t vhlasiu'-ho advokala aby se
.h'vj naucil. Y Chicap'ii jsem vi
dela mladici jen vzily cisti o pra
v'ich. micafich a hraeich vseho
druliu, ale co redaktor upravil se
svoji pili a energii. neco poucne
ho. cloveka k lepsimu povznase
jieiho. to jednoduse ani necetli a
devcata delala tez podobne. cet
ly jen o modach a kde se kdo ze
nil a vdaval, ale pfecist si neco
-ennejsilio to nestalo ani za cas.
A pak se nafika ze mladez jiz ne
ni tak hodna a zdvofila. Otci je-1-no
duse feknou '"old man,' matce
-e "old woman" a tak to jde.
Dobra cetba cloveka vzdelava a
povznasi. do knih dali lide to
nejlepsi co meli. a v easoj)isech
dobrych je tez mnoho poueneho a
mnoho namahy nekdy redaktora
stoji aby upravil uzitecnou eetbu
a mnozi lide nic podobneho ne
rtou. Setkala jsem e ve meste se
zm'imym Amerikanem, ktery pra
vil ze me jiz davno nevidel ve
meste. I odpovedela jsem ze ne
mam mnoho easu jezdit do mesta,
a ze co iotfebuji ze nine manzel
koupi a kdyz mam trosku casu
ze si neeo rada pfectu. On pravil,'
"Moje zena by s necim jiodob
nym nebyla spokojena, dnesni ze
ny takfka si niceho nevazi. nej
mou s nicim spokojeny." Zastavil
se s nami jiny pan. ktery podob
ne dosvedeoval. ravil zo nevi eo
dnesni zeny c-hti Pravila jsem.
"Zeny vase nic nezkusily. take i
;ez nii'-cho nevazi. Tnozi ml.uii
lide nuiji malou uctu ro pr?'ie:
jinyh ovsem mnozi jsou dosud
mladiarozum z toho nemaji a kdyz
po :;1 ;',t ' eh a skod'eii jej nahu
dou. obycejne nejlepsi eas zivota
npiynul a oni nafikaji ze byli ne
.t'atni. Neco chylii nasi mhidezi.
lieiniluje krasnou eetbu a usleeh
tile zabavy. lieiniluje krasnou pfi
rodu tak jak by meli aby si pak
vseho vazili. -Ja miluji pfirodu a
kazdy kvitek v ni. s radosti na
slouclu'im stebetani ptaeiva. vi
i i 5 in rada radost zvifat z jejich
zivota a od maleho kufatka az po
velkeho kone mam vse rada. Tu
popleskam lelatko. tu zase jiodr
bu prasnici kdyz pfibehne s;'i se
latka ukazat. A lak inusi byt ze
ny. zase jak byvaly druzkami a
pomoenicemi muzu a )ak volebni
pravo zen jn'-inesT zadouei ovoce a
liez jirave obetavosti a zenskosti
.traci volebni pn'ivo zen na ucte
iiiuzu neb muz neni taky jenom
proto stvofen aby se staral a pra
eoval a proto se mnoh.v boji ze
ii('iii ze by snad jeho vydelek ne
staeil na pozadavky moderni ze
ny. I nabazi se kazdy pohledu na
obraz sebe krasnejsi. kdyz urn
schazi ram zenskych cnosti. ne
minim tim snad aby zena pr.iva
nemela, takovou by eh sama roz
hodne nechtela byt, ale bud 'me
muzum tim co oni u zen hledaji a
pak i oni bii!ou tim s-o u nieh my
'lie li'-mc. Zn;:l:i is-.' a v Chi au'U
'a to zena z tech pravych ces
kych zen, muzovi svemu ve vsem
pomahala, drzela stravniky, tez
rn la pro lidi a on mel dost tez
kou praci, skladal naklady do ze
leznicnich vozu. Yydelek jeho byl
maly. ale s velkou pili a setrnos
ti si koupili pekny domek se za
hradkou a meli tez jiz nejake pe
nize, zena ta jiz nepracovala pro
jine lidi. jen se starala o dve de
ti, hoeha a devce. Cekavala na
sveho muze kazdy vecer u bran
ky, prinesla plechac piva k vece
fi a pak po vecefi si sli sednout
do zahradky, kde muz bafeil z
dymky a ja a ona jsme o leda
cemz rokovaly. Zena ta byla tak
moudra a mila ze pohovofeni s ni
bylo pravym pozitkem a muz jeji
nade vsee.ko miloval. Yypravova
la me udalost z Cech jak v jiste
l'odine kde muz mnoho pil a s ve
selymi kunpany hyfil a ve sve
dobrote dovolil zene take sest
krejcaru na skleniei piva kazdy
den, avsak zena tech sest krejca
ru kazdy den usetfila a za neko
lik let to delalo pfes 400 zlatych.
I stalo se ze muz v kartach pro
hral penize sveho zamestnavatele
a pfisel domu cely zdrceny a pra
vil : "Ach zeno. co si pocnu, jak
ty penize nahradim. budu zavfen
jako zlodej. kdybych aspon mel
400 zlatych.' z"ena pravila: ''To
ti mob u pomoci. zrovna tolik
mam." A on na to, "Ale zeno kde
bys tolik penez vzala?" I jiravila
inn zena. "Tys me dovolil sest
krejcaru na skleniei piva kazdy
den, ale ja jsem je neutratila a
za ta leta to dela vice nez 400 zla
tych tak ti s nimi pomohu." Tu
se muz zastydel. on utratil kazdy
den vice nez sest krejcaru. ale
pak byl hodnym manzelem. Tak
mili ctenafi a ctenafky, jako do
bry strom nese ovoee dobre a
krasne. a take vime ze ovoee od
siromu daleko nepada. tak i my
jsme zdedili nase vlastnosti po
pfedcich a rodieich a mame se
jim za to vdecit a nezapominat na
tu zem odkud zivot nas vyprystel.
ctena redakce pofada sbirku na
r. N. S. tak nezaiomente na ma
ter cesko- slovanskou. S uctou
Frant iska Ilauzerova.
(Poz. red. : Yazemi iani, jako
kazde pilne hospodynce. take te-
dy i Yam nastala race v zahrad-
ce jak se v iozn;imee pfiznavate,
ale doufame, ze na besidku nasi
pfi Yasi pili nezapomenete.)
5
Longin Folda, pf edseda
J. M. Mundil, misto pfedseda
Clarkson State Bank
(Zalozen pfed.25 roky.)
CLARKSON, NEBRASKA
Bankovni obchod by vyhovel nasemu okoli a vsechny
jine prace se konaji die zkusenosti a opatrnosti.
Penize vzdy u nas k dostani a nase vklady jsou zarucene.
EMIL FOLDA, kasir
F. Jelinek a Jos. Mundil, vyp. kasirove.
in
FARMERS STATE BANKA
Kapital a pfebytek $30,000.00
CLARKSON, - NEBRASKA :
Jest pripravena vam vy
hoveti ve vsem co spada
do bankovmho oboru.
John D. Wolf, pfedseda
Adolf Dudek, kasir E. E. Dudek, vyp .kastr.
I
if
Ocekava se, ze Nebraska bude mi
ti nejvetsi urodu kukufice v ce-
le dobe trvani statu.
Pude ji vice sazeno. nez kdyko-
liv jindy a rolnictvo ecleho statu
uznava nutnot zuzitkovati kaz-
deho kusu pudy, aby .Spojene Sta-
ty byly v nynejsi dobe valecne
ehraneny od nedostatku potravin.
Z jizm casti statu bylo pfed ca
sein onamovano, ze vsechna pse-
nice byla znicena irudkymi mra
zy, avsak nedavne deste prispely
na jiomoc a psenicna )ole se po-
cmaji zelenati. Nasledkem toho
mnozi ustali od zaoravani jioli a
cekaji. zdali nekolik teplejsich
dni ozimku dostateene vzkfisi, a-
by neniusela byt zaoravana a na-
hrazena jinym obilim. Poklada se
za jiste. ze je nepatrne procento
roli. kde bvla psenice znicena
mrazy. zustane neoseto bud' jarni
)senici. ovscm neb jecinenem.
Btanchard Mo. 24830
plnolorevny French Draft hfebec
resistrovany u National rrench Uraft Horse
Asso. Uzn4n vlddou Spoj. Statu. Vj-pesto-
van Harvey Keys z BlandinsviHe. 111. Zp'ozen
6. kvetna 1910. Cerne barvy. Vaha 1 8001b.
Lincense : Vyse uvedeny hrebec Bianchard
24880 byl prohHdnut zakonnitym mspekto-
rem hrebcu a ma povoleni k vereinym sluz-
bam ve statu Nebraska a jest z cistokrevncho
pleneme a uplne ve zdravotm'm stavu.
iSebraska btalhon board.
ude stati tuto sezonn nasledov
ne: kazily jiatek a soliotu na t'ar
me Jos. Janecka. 1 mili vychodne
a : j jizne od Clarkson : kazdou
stfedu u Jakuba Janecka. 1 mili
jizne od Tleun : ostatni domu na
farme majtele. 1 mili severne a
l1 zap. od lleun.
Podminky: $18.00 za zive bribe;
za icazcie nasiedu.pei nrioe .iiK.uu
V padu. ze by byla kobyla proda
na neb pfestehovana z domaciho
mista. tak vyse uvedeny obnos
jest lined splatny. Velka opatrnost
se venuje. ale v padu nestesti, ne
ni majitel hfebce za nie zodpoved
ny. Piste neb telefonnjte si o dni.
J. W. Konicek, maj.
CIn.rk:on, Re7Ji'asl:"a Hotit3 1.
Koupenfm si Janseville sazeiShy
usponte si penize i praci! ! ! !
Prijd'te si prohlednouti JANES VILLE sazecku kukufice.
Shledate, ze nei na ni zbytecnych soucasti. Sestrojeni jeji" jest
jednoduche snadno ovladatelne, snadno rozebratelne. Po
uzivanim hfideloveho pohonu zmensujeme pocet pracujicich
casti, jakych jest na obycejnych sazeckach. kukufice tfeba.
Odstranili jsme spojku nemusite tudiz miti fetezovych ko
lecek, per a neni moznosti, ze by se stroj zagumoval, polamal
nebo ze byste potfebovali zbytecnych oprav. Ujist'ujeme vas,
ze sazecka vase pujde stale. Nebudete zdrzovani cekanim na
obnoveni polamanych soucasti. Misto abyste museli petrolejo
vati svuj stroj pfi kazde otace, staci, abyste naolejovali tento
hfidel jednou za sezonu. Kterakoliv soucast, jez mela by neja
ky kaz v materialu, obnovi se vam zdarma, dokud stroj trva.
Proc neuspofiti si starosti a prace v teto rocni dobe na a
mnoho let nasledujicich koupi
JANESVILLE sazecky kukrice
Jedine s hfidelovym poohnem.
Stroj muzete nariditi na jakekoliv semeno na akr. Muzeme
dodati tez zafizeni na umele hnojivo a navysev kravskeho
bobu. S kazdym strojem dodava se 80 rodu dratu, navijak,
kotoucovy zna'menac a cely soubor okrajovych spousti, tak
jako i ploche plotnicky na sazeni do ctverce a do fadek. Ho
tovi se v nasledujicich modelech: Na sazeni do ctverce a do
fadek, pouze k fadkovani a pak na listrovani.
Popejte se u nas na Janesville pluhy, brany a ovoravace
a jine hospodafske stroj e.
WOLF a YITEK,
Clarkson,
Nebraska.
Nezahazujte
HH SHRHRflB eB
vase rozbite soucastky z jakychkoliv stroj u, neb mohu vam
je spraviti tak ze budou zase k potfebe jako kdyz byly nove.
Zafidil jsem si do sve kovarny potfebny stroj k tomuto, kte
ry vidite na tomto obrazku. Snadno svafim vesmes vsechny
druhy litin aneb ocele. Mnohody se stalo ze k vuli dosti ne
patrne rozbite soucastce bylo vam nutno dosti cenny stroj
odloziti, ale nyni tomuto se jiz moderni vedou da pfedejiti.
Cylindry od automobilu aneb od gasolinovych hybostroju
a vsechny jine veci at' jsou to jakehokoliv druhu spravym
k uplne vasi spokojenosti. Veskera prace jest uplne zaru
cena. Dejte mi pfilezitost vam poslouziti
Ad. Lukl? Clarkson.
PodpOrUjte Obchod-1 NA DBJI- Um na pro
siw iT 1 AUI..;.' jedny varhany z druhe ruky
tomto mistnim caso-
pise.
ktere prodam-za velmi levne kdyz-
j.rodany budou lined.
F: J! Miller, ciarkson, Neb'.
