Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Jan. 3, 1917)
ZAPADU ECHO OSF THE WEST Rocnik-Volume IV. Clarkson, Nebraska, ve stfedu 3. ledna (January) 1917 "Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879 Cislo-Number 24- OZWENM Z EvropsKe valKy. Berlin, Nemecko vyhovelo za -dosti papeze Benedikta a propusti 10 se zajeti do svycarskeho inter natu jisty pocet zajatych Francou zu, ktefi jsou otci rodin o tfech nebo vice dStech, a ktef i ztravili v Nemeckem zajeti, nejmene 18 mesicu. Slibuje ze bude opatfeni to jeste rozsireno, bude-li Francie vuci nemeckym zajatcum jednati podobne. . . Amsterdam. Cisaf Vilem po slal generalu Bisingovi, krvavemu spravci Belgie, jenz lezi tezce ne mocen zanetem plic, blahopf ani v nemz pravi mezi jinym: Pouzi val jsi silne mky (f ) a spravoval zemi s velkou proziravosti. Posta ral jste se o to, abyste udrzel lid na uzde a vzdycky jste pracoval pro nemecke zajmy, jak bylo vasi )3onosti. Za vasi vernost a us- pech ve vykonavani povinnosti na miste tak tezkem a zodpovednem vam vrele dekuji." Londyn. Na rumunske fron ts Nemci dosud postupuji, jak lze souditi ze zprav z obou s trail. Z Petrohradu oznamuje se ufedne: ':Silna nemecka vojska, podporo yasa tSzkou i lehkou delostfelbou, 4okracovala v utocich na linie ru- k5ko-rumunske na severovychod od Bmnik-Saratu, ve stf ednim Ru- munstau Stf elci se zmocnili vesni ce Bordeci na fece Bimniku a za tlacili nazpet raske oddily blize Zalesci."V-Berline oznamuje mi nistrestvo valky: "Na fronte sed inihradske vedou se tuhe boje, v niciiz nemecka vojska vnjkla, do inonimunskych zakoptfa pro nikla jeste dale, vzdor 'opetova nym protiutokum, Vojska ruska a rdmunska jsou pocele delce od nor az k Dunaji stale vie a vice .zatlacovana. ' ' -ondyn. Marsal French, by- vaiy vrenm veutei DritiCKy na francouzskem bojisti a nyni veli tel vojska na puds briticke, vyslo vU s-e k iistemu amerekemu zpra vodaji, ze muzstvo, ktere Nemci nasilim z uzemi zabranebo do svych sluzeb vnuti, muze jim ne smirne prcspeti pfi budovani za kopu, stfezeni dopravnich linii a pod. Veil v moznost, ze v padu nedostatku muzstva dalsiho vrh nou se Nemci na jine male zeme sousedni, jako jest Holandsko a Dansko, aby si k novym otrokum dopcmohli. Pafiz. Ministerstvo valky'U- Bjnuje-nasledujici zpravu : " V Champagne oddil nepratel siln bombardoval jednn nasi posici u Beausejouru -.pak na ni podnikl uHfC Byl vsak zahnan nasi stf el dovl Na zapad od Tahure podarilo se nam pf ekvapiti nepfitele v za kopech.. Na levem bfehu Maasy (u Verdrmu probhla vse klidnS. ' ' fturiz. Marsal Joffre jdostal od vlidy "dovolenou na doba ne uiritou". Pravi se, ze v dalscn ve deni valky bude zbaven veho vlivu. Viden. Zemfel zde Eduard Strauss, znamy skladatel. Byl 81 rok stir. Pest. Korunovace krile Kar- 1& bufliaflMKedena s velikou v hlavnim kra5el postatneni a vyvlastneni vsech hospodafskych zdroju to vse .so soustfedi na konec v techto dvou zakladech jez mnsi tudiz tvoviti podstatu kazdeho odhadu vojen ske situace. Pfi propuknufi valky devet desetin franconzskeho pru uivslu bvlo soustfedeno na scvo rozapade v okrsku velkyeh a u helnych dolu. V Belgii byly to vy cliodni distrikty. jez tvofily jeji dilnu. Cely prumysl Ruska mimo zelezaren na Donu, soustfeden tu byl v Polsku. Nemci udefili nej- dfive na zapade., a drive nez me sic uplynul drzeli v drapech cely industrielui kraj Belgie a vetsinu prflmyslovych distriktu Francie. Uvazime-li tuto okolnost mushne vskutku uznati za ziizrak, ze Pa fiz nepadla. Yalka slavila sve prv ni vyroci kdyz padla Yarsava a s ni oeitl se v moei nepratel temef cely prflmj'sl Ruska. Tehdy, ne dnes, byla nejpriznivejsi chvile. aby Nemecko dobylo vitezstvi, jo-stli-ze viibec to bylo kdy mozno. Ale zdalo se jakoby pokazde zu stalo stati, udyebano a vysileno, ne smirnyni vynalozenim energie k olbfimu uderu. IMezitim vsak zii padni spojenci pocali ehapati pro blem, jemuz cell, a v dusledku to Iiq zacali bojovati svou vlastni mu niei. ozvolny to a obtizny proces vyzadujici nejen rozsahleho sta bu techniku inzenyru a ucencu, ale i celych armad zrncnych del nikfj. Ti vsiehni museli byti tepr ve ze zeme vydupani. IMezitim za sobovali se spojenci stfelivem ve Spojenvch Statech, materialem, jenz ostatne nejen nepfisel lined. ale nad to byl krajne neuspokoji vv zasluhou nasich zlodejskych kapitanu Industrie.' Nemecko na La musi posleclmoutl hlasuJidn a druhe strano bylo hojng z&sobenopHiati lirohibii:.ni zAkony kterymi potravinami, stroji i zrucnymi del prodej lihovhl byl hy zncmo2. niky. zampstnavajic se valecnou ngn Quvern6r Nevilc mmm mdustrii 317. od mnoha let. , m& y umyslu provfidgti i"suclie" zakonv do podrobnosti. Vzrust mincnich zavodu ve spoje- Neyile zvolen'bvl za pomoei neckych zeniich byl pomaly, ale ; . , vytrvaly. Anglic samotna namiste hrstky muzu v Armstrongovych zavodech pfed valkou. ma nvni zamestuanv ctyrv miliony osob vyrobou stre- livii Vsprifinv nrfinivslnvp -jivnrlv ' . , ,v . w , , , , , , ' " . ansoiutiip nutne potreov pro oov- , , , ' ,. ' vatelstvo vvrabeji nvni strehvo. Ye Francii tytez pomery pfevla daji, jakkoliv zde musela byti pfe mozena dalsi nesnaz, spocivajici v nedostatku uhelnych lozisk, ktera vesmes byla uchvacena Teutony. Dusledek toho jest ten, ze prvotni vyhoda, ktere se Nemecko tesilo, byla nejen rapidne vyvazena, ale sklouila se jiz konecne na stranu spojencu. To bylo dokazano v bi tve na Somme. kde pfevaha ohne na Strang Francouzu a Britu byla tak velika. ze vyvazila iiplne nevy hodu, plynouci z nutnosti podnika ti offensivu, proti silne opevne nym posicim. V Rusku narazelo toto organisovani municm Indu strie na vetsi pfekazky jezto zde veti pocet delniku schopnych pfi spusobeni tomuto novemu povola ni, byl jete pomerne mensi, nez v zemich dfive uvedenych. Pfed 5a sem oznamovala zprava z 6ima, ze tfi tisice zavodili pracuje dnem i noci na vyrobe stfeliva. To mluvi samo za sebe. I zde uskutecnila se tato metamorfosa. Clenove legislatury statu Nebras ky pokusi se o utvof eni prohi- bidnich zakonu, kterymi celo- atni prohibice, ktera pfijata u, byla by takovou v ova toho smyslu. clenove nebrasske bedliye studuji y jinych sta- u jzapoved- :apovi- Nemyslis ze i tech po shromazdeni se lcgislatuvy. kte ra zasedne tolioto tydne. Tito probibicni clenove jurist! legisla- i tury jsou rozliodnuti prijmouti takove zakony. aby uzivani liho vin ve state skutecne ustalo. Nebraska byla jednim vx- ctyf zapadnieh statu, ktere pfijaly pro hibici ve vseobecnyeh listojiado vych volbach. Zatim co roliibic ni pfidavek pfijat byl znaenou vetsinou. "mokra" legislatura. . nrave tak iako "mokrv" euver- j. r , , Alo tnf lpm-slnfl. seni u mokrych stejne jako u su ohych. ktefi vefi v prohibici iro jine. ale sami pfeji si miti zaso bv lihovin doma. lowsky druh prohibice neuspo- ko.une prohibicni zakonodarce Nebraskv. Je dobfe ziunno. ze cele j . -, , , .zeleznicm nakladv lilsovin doclia- I . ! zo.u i iv i n.ii en su euiseK v iiwe kazdelio due. Take prohibicni za kony, jsouci nyni v platnosti v Co- loradu, neuspokoiu.il, neoot i vi Coloradu je mozno volmi snadno ziskati lihoviny. Stejne take jiro- niDicni zakony v rs'ortn uakote ai Kansasu nezdaji se temto nebras- iskym zastancum co nejpfisnejsi prohibici dosti pfisnymi. Je dobfe znamo. ze Topeka, Kansas, mesfo o 50,000 obyvat'elich, zakonnym zpusobem ziskalo v minulem roce plneho pfil milionu kvartu whisky Prohibicni zakony v Nebrasce ma ji byti co nejpfisnejsi. Podafi-li se toho dociliti suchym nasim z;'i konodarcum jest otazkou na kle rou dnes jest tezko jeste dati od poved'. Danska Zap. Indie stane sev krat kosti majetkem Spojenych Sta tu a vseobecng se tvrdi, ze 25 millionu, ktere Tza ne vlada za plati, nebudou'' vyhozeny na darmo. Tak aspon soudi vsiehni stou penei valecne pohotovosti. ktefi pfikladaji pfistavu Sv. Tomas velk vyznam a povazuji jej za nevyhnutelny k ochrane panam skeho prupl.avu. Bude pry liilo,':i t'u namofni sta-M-n'. jejiz dule'i- i 4 ijv o Ci.'. tu nemuze byt mnnl nez jakouehati. Ten s,. fidi jen radami a po- zjtosti 110jlep5im a liejVhodmi na Helgoland i o Nemecko. -I.-'kyny genenilniho stabu. ale jinak 7l)f,s0i) m. nnK vsaK nema.p -urrovy zauoin praktickou cenu a kdyby se na koupi pohlizelo se stranky obchod sotva kdo by mohl tvrditi, ze vlada skvele pochodila. O osm hodin jest je?e moc? yLsr i r.rovy jsou obavany jionejvifo c-ernoehy a od roku 18-3") klesl po eet obyvatelstva s 43.000 na 25. 000 a pomery nejsou nijak pfizni vy. nojakemu vetsimu rozvoji ho siiodarskemu neb prumyslovemu. Za rok 1914 bylo ze Zapadni Tn die pF-vezeno do Spojenych Statu pouze za $30,000 zbozi a vyvoz z nasi zeme na danske ostrovy ob $890.9666. Cely vyznam ostrovu jest ochranna panamskeho prfi Dlavu pfed nepftelskym lod'stvem a to aspon v pfitomne rlobe pada nejar ua vahu. Zajimave jsou zmeny ktere vyvo lala valka ve vladach sucastne-' : oral. ."listaly vo vsech zemieh ; vlady bezezmeny. Ale potom spo- .loud museli prodelati zle casv a ti-pke zkouskv i nastalv vehke pre ' .. ,.. , v ratv. e rrancn a v Angln bvlv- , , . , , ' utvorenv kabinetv tak zvane ale . t-ue. ktere zustaly utvarem sle.i- no. zmemly se jen oso .. . . . i bv pi-ibra-'T ; 1 . el niincidn iu.il novyeh muzu z fad oposic.e. I obtize se tim jen umensil , , jzemkv. Ivto vsak nebvly zkonfis- dani rostlo. uspecliv nebviv in- , r . i i i- i , , , . , ,. ' v " : kovanv. Alajitele udali pod prisa- kde zadne. I samo se k prevratuni', . .. , , - -. . , , , . . , Jiou jojicli cenu a vlada je od inch desperatnim .iakv provedla naw , , . , . ... , ivvkoupila za cenu tu- Ale tato ce- pred Anglic, ktera jest povestna , , , , Isvvm houzevnatvm lpenim na sta ' l'vch zvyeicli a nerada neiake u-1, , - -V1 . , , , c , ko kupec, nvbrz ridila se die to- stavni reform v provadi. Starv ka-', . . , , , .... 1 vv ho. jak pred revoluci ma.iitel io- bmet jiadnul a vlada sverena dik- , -, . , . , 1t , . , , v ' zemku pod prisahou je odhahdl k tatorovi. kterv ma moc takrka nc, .,- n - . m , , v .'vuli zdanem. lento zpusob by se obmezenou. o niz se deli se ctvrnn - . c, . V,., . , . znamenite osvedcil i ve opoj. bta- imvmi. ktere si sam vvbral a od,, , - , 1 . , -. . . ov . :tnch, az se bude jednat o zavedeni nichz ted v muze ocekavati souhlas i , ' j m , . . - - i I vladniho vlastnictvi zeieznie a a poslusnost- Ye Francii nasledo-! , , , o -r7- , 1 ;itveh utiitnich podniku. Vaechna val podohnv pfevrat.. Tarn mini-1 ' - 1 , . ,v, nou, kdez ponekud mensi Anglii Loyd-George. Tato ohro mna moc byla muzum tern svefena za tim ucelem aby mohla byti val ka vedena s lepsim zdarem. Ale epsim zdarem. Ale' toto preneseni moei iest ien doeas . - 0 nn , , , ..v 1 it(vi(no 2.n00 skol. detska PTace ne. Oba ministri jsou zodpovedni j & zapov5zena , 2enskfi pr;lcVln' svym snrmovnam a maji moc tuto, omeznm za uPelem. abv zdruvi jen tak dlouho. pokud jim ji par-; matek bvlo za;hoV!,no. lanioHtypropujaroboubytisvrj-Akoilv neimellgi pHpstni- iml,H'ue S(rl'"LU,"imzde a o nejdelsi pfipustne dwEfef cum naroaa znenm.i. iNemecKu Rakousku a Turecku, zadnych tn-jko mstn jsou poiiliynu klorky. cv vykonavnji pnini osobnosti vys-! sich. Pro vseehny tyto zeme jest vladce jen jeden. cisaf- Yilem. je- i..-i .j ,. : .kc i neni zodpoveden nika na sve-. te. Nemeckv co fici sloucha UaII lideleni jest jen klubem debatnim, kde se moliou mluviti feci a odbyvati hla sovani. ktere vsak nemaji na fize ni valky nejmensiho vlivu. Az bu de uzaviran mir, neni cisaf nijak vazan otazati se sveho naroda o radu- Neni jioehybnosti, ze valka bude miti na tyto utvary vladni nemaly vliv. At' jiz dopadne jak- jkoliv v Nemeeku dojde na sucto jvain, ktere bude pro cisaf skou di jnastii inalo pfijemne. Zavedeni nietrickeho systemu v obchodu, ve Spojenych Statech bylo odporuceno rtaymi f ec - nncy na nonvenci iimeriCKe asso ciace pro pokrop vedy. George F. Knnz pfedseda Aka demie ved v New Yorku, pravil. ze pfitomna doba poskytuje mimo fadnou jifilozitost. zavesti metric ky system v ameriekem obchodu a prumysl u. ,:Pro ucinny rozvoj naseho obchodu. pravil. aby vsec ky cizi cenniky a publikace vj'da vane nasimi tovarniky, mely uda- ny vseehny rozmery. nejen v An glickyeh ale i v metriekych vyra zeeh mor a vah" Poptiivka po va leenom materialu. pravil, vynutila zavedeni nietrickeho svstenui ve mnohych tovarnach. Organisaee k fedrovani pfijeti tohoto syste mu byla navrzena jirofesorem H. Armym z universit3' Columbie. Test cas aby tato zeme setfsla o kovy Elisabetskeho standardu a aby nasich sto milionu Idi bylo pfi duo ku 437 milionum. ktefi jiz u zivaji nietrickeho systemu. Kapitaliste ktefi stale volaji, aby'. Spojene Staty v Mexiku zakrpci ly, tvrdi, ze Menicane sami nej- sou snhopni zavesti ve sve zemi "c" nuu yu v.xnm pofadek a vefIIe tono svefena ji stavba po- . , i - i -. -v- x i ' uorky vetsieh rozmeru. ktera mu Ale mexukv stat Yucatan, da- ' . t, i-i - i . 'ze podniknouti cestu pres mofe. vzdalony. rovoluoi ukoneil a sice ,,,, ,, ,Z i.stastne. Nikomu se nezdari znovu'. tarn povstam rozmtiti A pn torn . , , . . , iiniiio ni.iiu x' iieaaesiu pi u-1 ! cent obyvatelstva Yueatanu jsou infivnrln inrlij'mskolin ?o inn it , A , -, rr - , 7-. . , ! Diaze. jejz kapitaliste amenoti i - , , i . itak casto velebi. ,iezto po cela de- 1 1, 1 ,. isefiieti dovedl udrzeti v zemi a venokvskv lid v Yueatanu , , M - , , .byl zbaven sveho maietku a stal I i" se nevolnym. poddanym. Revolu- " j ee vratila venkovanum jejich po- . n - , , jjcuvtiia runiih.n. Jxierv je vzueii ; vii. Statni vlada jest bankefem a ' )fijcila penize. jez ma zarucene iiozemkv i urodou. Od ukonceni vM,fll,n .n n ; pracovni )vly p?ijatv Celfi potK,m aby kapitali , vvdrzuji uajatce ,fl lWvaji nesvAl, vvkli(lilv zcm tlf nf) m,koHk rokft a p011(l(,lia. ,v li(u t;Humt-jiimi volnon ri:kn. 4 Tento dasopis s .4T Naslm ctenarum! Timto cislem pocina vychazeti? velezajimavy povidka 'Otrokyne'." Jest to povidka ze zivota angiic keho a my pevng doufame, ze cte riafi nasi budou uplne spokojeni, nebo" povidka tato jest velezaji inava a jako takova nalezne mezf -ctenafi nemale obliby. Pfi te pfilezitosti zavdecili byste se nam kdybyste upozornili vase sousedy (zdaliz nejsou odberateli naseho casopisu) by staii se odberateli a tim 2ajist6 i oni byli by ydm ydg5 ni, ze dostalo Se jim dobreho, po ucneho a zabavneho casopisu. Odvarka bratfi, vyd. Voiackovani jest ovsem tezke bfe meno pro poplatnictvo, ale na druhe strane , se znamenite vy placi vyrabiWn a dodavate. lum valecnfiJh poeb, coz jest konecne veci davno znamou. Amerieka. lod'afska firma Sub--.ine pnat Company zhotovila beh em piil druheho roku pro bri H'iron vladu celkem 550 valecne ulavidlo vetsinou to podmofskych "lnnvi za ktere obdrzela 23 milio ny dollar u. Temef polovina toho to obnosu pfedstavuje cisty zisk. -Te to profit ie uzasny, ale An e lodg potrebuje a proto za ne pi tolik kolik kontraktofi po- a'uiji. Jineho vyhnuti pro ni be hem valky neni. .Tiny lod'afsky zavod, firma Lake Torpedo Boat Company, ziskala zase od ameri- .mujr UUUVMU Z , : lenoz :?ou ziva hlavne k obrane pobfezi, za , T " . . vnpo. ze na kazde z techto. lodi i Jvydehi firma nejmene $100,000 a i neni vyloucena moznost'. ze cisty ! vvdeik dosahne dvojuasobne vy 5e. .Taky potom dv, ze pfi tako ! vychto "vydeleckt'iclr' je aspoii s nekterych stran tak horlive agi--;'no pro valecnou pohotovost? Svetovy mir ,ie treba krasna vec, , ' v. , , v 1 - " 1 o lV71irC ' V HOT TO7hnHni no o nvznvs ti tj ViilllUm lib" kouka. Delo chrlici noze. Za nynejsi svetove valky nej vetsi pfekazkou utocicich pesieh kolon, ukazaly se byti dratene rt'i seky. Podobne pfehrady z ostna- teho dratu pfesekavany byly pu vodne tfaskavinami. nyni jsou vsak niceny pomoci del, noze chr lici. Deje se tak jedine na strane francouzske. ponevadz jedna se o vynalez ryze francouzsky. Dotce na dela vychrli spoustu noziku se ctyfnasobnou ostfi. Projektily ty rozetnou veskere dratene pfekaz ky, nacez tepr bodakovy utbk nasleduje. Pfi uzivani vybuSnin mnohy vojak byl za explose po ranen a zabit vlastni pumou ku niceni dratu urcenou, coz za vy- stfelovani nozu z del se stati ne- muze. Delo vyklesti prftlom v za- sekach tak dokonale, ze nasledu jici nabeh bodakovy jest pomSnie snadnv. Pro hospodynku. Zrdcadla a okna maji byti dr- zeny v nejvetsi cistote, nebof cely byt nabyva tim veselejsiho vzhle du a jak6hosi puvabu. Okna a zr dcadla spinava cini zdanlive cely byt spina vym. K cistern skla hodi se velice dobfe magnesium raicha- na s cistym benzinem, tak 'i vstala vlhka. ale nepravi massa. Smisenina ta ovsei byti chovana v uxav; nebot! benzi'ri jak .vynafuie. Trs vatii.