ZAPADU
ECHO OSF
THE WEST
Rocnik-Volume IV.
Clarkson, Nebraska, ve stfedu 3. ledna (January) 1917
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1879
Cislo-Number 24-
OZWENM
Z EvropsKe valKy.
Berlin, Nemecko vyhovelo za
-dosti papeze Benedikta a propusti
10 se zajeti do svycarskeho inter
natu jisty pocet zajatych Francou
zu, ktefi jsou otci rodin o tfech
nebo vice dStech, a ktef i ztravili
v Nemeckem zajeti, nejmene 18
mesicu. Slibuje ze bude opatfeni
to jeste rozsireno, bude-li Francie
vuci nemeckym zajatcum jednati
podobne.
. . Amsterdam. Cisaf Vilem po
slal generalu Bisingovi, krvavemu
spravci Belgie, jenz lezi tezce ne
mocen zanetem plic, blahopf ani
v nemz pravi mezi jinym: Pouzi
val jsi silne mky (f ) a spravoval
zemi s velkou proziravosti. Posta
ral jste se o to, abyste udrzel lid
na uzde a vzdycky jste pracoval
pro nemecke zajmy, jak bylo vasi
)3onosti. Za vasi vernost a us-
pech ve vykonavani povinnosti na
miste tak tezkem a zodpovednem
vam vrele dekuji."
Londyn. Na rumunske fron
ts Nemci dosud postupuji, jak lze
souditi ze zprav z obou s trail. Z
Petrohradu oznamuje se ufedne:
':Silna nemecka vojska, podporo
yasa tSzkou i lehkou delostfelbou,
4okracovala v utocich na linie ru-
k5ko-rumunske na severovychod
od Bmnik-Saratu, ve stf ednim Ru-
munstau Stf elci se zmocnili vesni
ce Bordeci na fece Bimniku a za
tlacili nazpet raske oddily blize
Zalesci."V-Berline oznamuje mi
nistrestvo valky: "Na fronte sed
inihradske vedou se tuhe boje, v
niciiz nemecka vojska vnjkla, do
inonimunskych zakoptfa pro
nikla jeste dale, vzdor 'opetova
nym protiutokum, Vojska ruska
a rdmunska jsou pocele delce od
nor az k Dunaji stale vie a vice
.zatlacovana. ' '
-ondyn. Marsal French, by-
vaiy vrenm veutei DritiCKy na
francouzskem bojisti a nyni veli
tel vojska na puds briticke, vyslo
vU s-e k iistemu amerekemu zpra
vodaji, ze muzstvo, ktere Nemci
nasilim z uzemi zabranebo do
svych sluzeb vnuti, muze jim ne
smirne prcspeti pfi budovani za
kopu, stfezeni dopravnich linii a
pod. Veil v moznost, ze v padu
nedostatku muzstva dalsiho vrh
nou se Nemci na jine male zeme
sousedni, jako jest Holandsko a
Dansko, aby si k novym otrokum
dopcmohli.
Pafiz. Ministerstvo valky'U-
Bjnuje-nasledujici zpravu : " V
Champagne oddil nepratel siln
bombardoval jednn nasi posici u
Beausejouru -.pak na ni podnikl
uHfC Byl vsak zahnan nasi stf el
dovl Na zapad od Tahure podarilo
se nam pf ekvapiti nepfitele v za
kopech.. Na levem bfehu Maasy (u
Verdrmu probhla vse klidnS. ' '
fturiz. Marsal Joffre jdostal
od vlidy "dovolenou na doba ne
uiritou". Pravi se, ze v dalscn ve
deni valky bude zbaven veho
vlivu.
Viden. Zemfel zde Eduard
Strauss, znamy skladatel. Byl 81
rok stir.
Pest. Korunovace krile Kar-
1& bufliaflMKedena s velikou
v hlavnim
kra5el
postatneni a vyvlastneni vsech
hospodafskych zdroju to vse .so
soustfedi na konec v techto dvou
zakladech jez mnsi tudiz tvoviti
podstatu kazdeho odhadu vojen
ske situace. Pfi propuknufi valky
devet desetin franconzskeho pru
uivslu bvlo soustfedeno na scvo
rozapade v okrsku velkyeh a u
helnych dolu. V Belgii byly to vy
cliodni distrikty. jez tvofily jeji
dilnu. Cely prumysl Ruska mimo
zelezaren na Donu, soustfeden tu
byl v Polsku. Nemci udefili nej-
dfive na zapade., a drive nez me
sic uplynul drzeli v drapech cely
industrielui kraj Belgie a vetsinu
prflmyslovych distriktu Francie.
Uvazime-li tuto okolnost mushne
vskutku uznati za ziizrak, ze Pa
fiz nepadla. Yalka slavila sve prv
ni vyroci kdyz padla Yarsava a s
ni oeitl se v moei nepratel temef
cely prflmj'sl Ruska. Tehdy, ne
dnes, byla nejpriznivejsi chvile.
aby Nemecko dobylo vitezstvi, jo-stli-ze
viibec to bylo kdy mozno.
Ale zdalo se jakoby pokazde zu
stalo stati, udyebano a vysileno, ne
smirnyni vynalozenim energie k
olbfimu uderu. IMezitim vsak zii
padni spojenci pocali ehapati pro
blem, jemuz cell, a v dusledku to
Iiq zacali bojovati svou vlastni mu
niei. ozvolny to a obtizny proces
vyzadujici nejen rozsahleho sta
bu techniku inzenyru a ucencu,
ale i celych armad zrncnych del
nikfj. Ti vsiehni museli byti tepr
ve ze zeme vydupani. IMezitim za
sobovali se spojenci stfelivem ve
Spojenvch Statech, materialem,
jenz ostatne nejen nepfisel lined.
ale nad to byl krajne neuspokoji
vv
zasluhou nasich zlodejskych
kapitanu Industrie.' Nemecko na La musi posleclmoutl hlasuJidn a
druhe strano bylo hojng z&sobenopHiati lirohibii:.ni zAkony kterymi
potravinami, stroji i zrucnymi del prodej lihovhl byl hy zncmo2.
niky. zampstnavajic se valecnou ngn Quvern6r Nevilc mmm
mdustrii 317. od mnoha let. , m& y umyslu provfidgti
i"suclie" zakonv do podrobnosti.
Vzrust mincnich zavodu ve spoje- Neyile zvolen'bvl za pomoei
neckych zeniich byl pomaly, ale ; . ,
vytrvaly.
Anglic samotna namiste hrstky
muzu v Armstrongovych zavodech
pfed valkou. ma nvni zamestuanv
ctyrv miliony osob vyrobou stre-
livii Vsprifinv nrfinivslnvp -jivnrlv '
. , ,v . w ,
, , , , , ' " .
ansoiutiip nutne potreov pro oov-
, , , ' ,. '
vatelstvo vvrabeji nvni strehvo.
Ye Francii tytez pomery pfevla
daji, jakkoliv zde musela byti pfe
mozena dalsi nesnaz, spocivajici v
nedostatku uhelnych lozisk, ktera
vesmes byla uchvacena Teutony.
Dusledek toho jest ten, ze prvotni
vyhoda, ktere se Nemecko tesilo,
byla nejen rapidne vyvazena, ale
sklouila se jiz konecne na stranu
spojencu. To bylo dokazano v bi
tve na Somme. kde pfevaha ohne
na Strang Francouzu a Britu byla
tak velika. ze vyvazila iiplne nevy
hodu, plynouci z nutnosti podnika
ti offensivu, proti silne opevne
nym posicim. V Rusku narazelo
toto organisovani municm Indu
strie na vetsi pfekazky jezto zde
veti pocet delniku schopnych pfi
spusobeni tomuto novemu povola
ni, byl jete pomerne mensi, nez v
zemich dfive uvedenych. Pfed 5a
sem oznamovala zprava z 6ima, ze
tfi tisice zavodili pracuje dnem i
noci na vyrobe stfeliva. To mluvi
samo za sebe. I zde uskutecnila se
tato metamorfosa.
Clenove legislatury statu Nebras
ky pokusi se o utvof eni prohi-
bidnich zakonu, kterymi celo-
atni prohibice, ktera pfijata
u, byla by takovou v
ova toho smyslu.
clenove nebrasske
bedliye studuji
y jinych sta-
u jzapoved-
:apovi-
Nemyslis ze i tech
po shromazdeni se lcgislatuvy. kte
ra zasedne tolioto tydne. Tito
probibicni clenove jurist! legisla-
i tury jsou rozliodnuti prijmouti
takove zakony. aby uzivani liho
vin ve state skutecne ustalo.
Nebraska byla jednim vx- ctyf
zapadnieh statu, ktere pfijaly pro
hibici ve vseobecnyeh listojiado
vych volbach. Zatim co roliibic
ni pfidavek pfijat byl znaenou
vetsinou. "mokra" legislatura.
. nrave tak iako "mokrv" euver-
j. r , , Alo tnf lpm-slnfl.
seni u mokrych stejne jako u su
ohych. ktefi vefi v prohibici iro
jine. ale sami pfeji si miti zaso
bv lihovin doma.
lowsky druh prohibice neuspo-
ko.une prohibicni
zakonodarce
Nebraskv. Je dobfe ziunno. ze cele j
. -, , ,
.zeleznicm nakladv lilsovin doclia-
I .
! zo.u i iv i n.ii en su euiseK v iiwe
kazdelio due. Take prohibicni za
kony, jsouci nyni v platnosti v Co-
loradu, neuspokoiu.il, neoot i vi
Coloradu je mozno volmi snadno
ziskati lihoviny. Stejne take jiro-
niDicni zakony v rs'ortn uakote ai
Kansasu nezdaji se temto nebras-
iskym zastancum co nejpfisnejsi
prohibici dosti pfisnymi. Je dobfe
znamo. ze Topeka, Kansas, mesfo
o 50,000 obyvat'elich, zakonnym
zpusobem ziskalo v minulem roce
plneho pfil milionu kvartu whisky
Prohibicni zakony v Nebrasce ma
ji byti co nejpfisnejsi. Podafi-li
se toho dociliti suchym nasim z;'i
konodarcum jest otazkou na kle
rou dnes jest tezko jeste dati od
poved'. Danska Zap. Indie stane sev krat
kosti majetkem Spojenych Sta
tu a vseobecng se tvrdi, ze 25
millionu, ktere Tza ne vlada za
plati, nebudou'' vyhozeny na
darmo. Tak aspon soudi vsiehni stou
penei valecne pohotovosti. ktefi
pfikladaji pfistavu Sv. Tomas
velk vyznam a povazuji jej za
nevyhnutelny k ochrane panam
skeho prupl.avu. Bude pry liilo,':i
t'u namofni sta-M-n'. jejiz dule'i-
i 4 ijv o Ci.'.
tu nemuze byt mnnl nez jakouehati. Ten s,. fidi jen radami a po- zjtosti 110jlep5im a liejVhodmi
na Helgoland i o Nemecko. -I.-'kyny genenilniho stabu. ale jinak 7l)f,s0i) m.
nnK vsaK nema.p -urrovy zauoin
praktickou cenu a kdyby se na
koupi pohlizelo se stranky obchod
sotva kdo by mohl tvrditi, ze
vlada skvele pochodila. O
osm hodin jest je?e moc?
yLsr i
r.rovy jsou obavany jionejvifo
c-ernoehy a od roku 18-3") klesl po
eet obyvatelstva s 43.000 na 25.
000 a pomery nejsou nijak pfizni
vy. nojakemu vetsimu rozvoji ho
siiodarskemu neb prumyslovemu.
Za rok 1914 bylo ze Zapadni Tn
die pF-vezeno do Spojenych Statu
pouze za $30,000 zbozi a vyvoz z
nasi zeme na danske ostrovy ob
$890.9666. Cely vyznam ostrovu
jest ochranna panamskeho prfi
Dlavu pfed nepftelskym lod'stvem
a to aspon v pfitomne rlobe pada
nejar ua vahu.
Zajimave jsou zmeny ktere vyvo
lala valka ve vladach sucastne-'
: oral. ."listaly vo vsech zemieh ;
vlady bezezmeny. Ale potom spo-
.loud museli prodelati zle casv a
ti-pke zkouskv i nastalv vehke pre
' .. ,.. , v
ratv. e rrancn a v Angln bvlv-
, , . , , '
utvorenv kabinetv tak zvane ale
.
t-ue. ktere zustaly utvarem sle.i-
no. zmemly se jen oso
.. . . . i
bv pi-ibra-'T
; 1 .
el niincidn
iu.il novyeh muzu z fad oposic.e. I
obtize se tim jen umensil
, , jzemkv. Ivto vsak nebvly zkonfis-
dani rostlo. uspecliv nebviv in- , r . i i i- i
, , , . , ,. ' v " : kovanv. Alajitele udali pod prisa-
kde zadne. I samo se k prevratuni', . .. , , - -. . ,
, , . . , Jiou jojicli cenu a vlada je od inch
desperatnim .iakv provedla naw , , . ,
. ... , ivvkoupila za cenu tu- Ale tato ce-
pred Anglic, ktera jest povestna , , , ,
Isvvm houzevnatvm lpenim na sta '
l'vch zvyeicli a nerada neiake u-1, , - -V1 .
, , , c , ko kupec, nvbrz ridila se die to-
stavni reform v provadi. Starv ka-', . . , , , ....
1 vv ho. jak pred revoluci ma.iitel io-
bmet jiadnul a vlada sverena dik- , -, . , . , 1t ,
. , , v ' zemku pod prisahou je odhahdl k
tatorovi. kterv ma moc takrka nc, .,- n - . m , ,
v .'vuli zdanem. lento zpusob by se
obmezenou. o niz se deli se ctvrnn - . c, . V,.,
. , . znamenite osvedcil i ve opoj. bta-
imvmi. ktere si sam vvbral a od,, , - , 1 . , -. .
. ov . :tnch, az se bude jednat o zavedeni
nichz ted v muze ocekavati souhlas i , ' j m , . . - - i
I vladniho vlastnictvi zeieznie a
a poslusnost- Ye Francii nasledo-! , , , o -r7- ,
1 ;itveh utiitnich podniku. Vaechna
val podohnv pfevrat.. Tarn mini-1 ' - 1 , . ,v,
nou, kdez ponekud mensi
Anglii Loyd-George. Tato ohro
mna moc byla muzum tern svefena
za tim ucelem aby mohla byti val
ka vedena s lepsim zdarem. Ale
epsim zdarem. Ale'
toto preneseni moei iest ien doeas . - 0 nn , , , ..v
1 it(vi(no 2.n00 skol. detska PTace
ne. Oba ministri jsou zodpovedni j & zapov5zena , 2enskfi pr;lcVln'
svym snrmovnam a maji moc tuto, omeznm za uPelem. abv zdruvi
jen tak dlouho. pokud jim ji par-; matek bvlo za;hoV!,no.
lanioHtypropujaroboubytisvrj-Akoilv neimellgi pHpstni-
iml,H'ue S(rl'"LU,"imzde a o nejdelsi pfipustne dwEfef
cum naroaa znenm.i. iNemecKu
Rakousku a Turecku, zadnych tn-jko
mstn jsou poiiliynu klorky. cv
vykonavnji pnini osobnosti vys-!
sich. Pro vseehny tyto zeme jest
vladce jen jeden. cisaf- Yilem. je-
i..-i .j ,. : .kc i
neni zodpoveden nika
na sve-.
te. Nemeckv
co fici
sloucha
UaII
lideleni
jest jen klubem debatnim, kde se
moliou mluviti feci a odbyvati hla
sovani. ktere vsak nemaji na fize
ni valky nejmensiho vlivu. Az bu
de uzaviran mir, neni cisaf nijak
vazan otazati se sveho naroda o
radu- Neni jioehybnosti, ze valka
bude miti na tyto utvary vladni
nemaly vliv. At' jiz dopadne jak-
jkoliv v Nemeeku dojde na sucto
jvain, ktere bude pro cisaf skou di
jnastii inalo pfijemne.
Zavedeni nietrickeho systemu v
obchodu, ve Spojenych Statech
bylo odporuceno rtaymi f ec -
nncy na nonvenci iimeriCKe asso
ciace pro pokrop vedy.
George F. Knnz pfedseda Aka
demie ved v New Yorku, pravil.
ze pfitomna doba poskytuje mimo
fadnou jifilozitost. zavesti metric
ky system v ameriekem obchodu
a prumysl u. ,:Pro ucinny rozvoj
naseho obchodu. pravil. aby vsec
ky cizi cenniky a publikace vj'da
vane nasimi tovarniky, mely uda-
ny vseehny rozmery. nejen v An
glickyeh ale i v metriekych vyra
zeeh mor a vah" Poptiivka po va
leenom materialu. pravil, vynutila
zavedeni nietrickeho svstenui ve
mnohych tovarnach. Organisaee
k fedrovani pfijeti tohoto syste
mu byla navrzena jirofesorem H.
Armym z universit3' Columbie.
Test cas aby tato zeme setfsla o
kovy Elisabetskeho standardu a
aby nasich sto milionu Idi bylo pfi
duo ku 437 milionum. ktefi jiz u
zivaji nietrickeho systemu.
Kapitaliste ktefi stale volaji, aby'.
Spojene Staty v Mexiku zakrpci
ly, tvrdi, ze Menicane sami nej-
sou snhopni zavesti ve sve zemi "c" nuu yu v.xnm
pofadek a vefIIe tono svefena ji stavba po-
. , i - i -. -v- x i ' uorky vetsieh rozmeru. ktera mu
Ale mexukv stat Yucatan, da- ' .
t, i-i - i . 'ze podniknouti cestu pres mofe.
vzdalony. rovoluoi ukoneil a sice ,,,, ,, ,Z
i.stastne. Nikomu se nezdari znovu'.
tarn povstam rozmtiti A pn torn
. , , . .
, iiniiio ni.iiu x' iieaaesiu pi u-1
! cent obyvatelstva Yueatanu jsou
infivnrln inrlij'mskolin ?o inn it
, A , -, rr - ,
7-. . ,
! Diaze. jejz kapitaliste amenoti
i - , , i .
itak casto velebi. ,iezto po cela de-
1 1, 1 ,.
isefiieti dovedl udrzeti v zemi
a
venokvskv lid v Yueatanu
, , M - , ,
.byl zbaven sveho maietku a stal
I
i"
se nevolnym. poddanym. Revolu-
" j ee vratila venkovanum jejich po-
. n - , ,
jjcuvtiia runiih.n. Jxierv je vzueii
; vii. Statni vlada jest bankefem a
' )fijcila penize. jez ma zarucene
iiozemkv i urodou. Od ukonceni
vM,fll,n .n n
; pracovni )vly p?ijatv Celfi
potK,m aby kapitali
, vvdrzuji uajatce ,fl
lWvaji nesvAl, vvkli(lilv zcm tlf
nf) m,koHk rokft a p011(l(,lia.
,v li(u t;Humt-jiimi volnon ri:kn.
4
Tento dasopis s
.4T
Naslm ctenarum!
Timto cislem pocina vychazeti?
velezajimavy povidka 'Otrokyne'."
Jest to povidka ze zivota angiic
keho a my pevng doufame, ze cte
riafi nasi budou uplne spokojeni,
nebo" povidka tato jest velezaji
inava a jako takova nalezne mezf -ctenafi
nemale obliby. Pfi te
pfilezitosti zavdecili byste se nam
kdybyste upozornili vase sousedy
(zdaliz nejsou odberateli naseho
casopisu) by staii se odberateli a
tim 2ajist6 i oni byli by ydm ydg5
ni, ze dostalo Se jim dobreho, po
ucneho a zabavneho casopisu.
Odvarka bratfi, vyd.
Voiackovani jest ovsem tezke bfe
meno pro poplatnictvo, ale na
druhe strane , se znamenite vy
placi vyrabiWn a dodavate.
lum valecnfiJh poeb, coz jest
konecne veci davno znamou.
Amerieka. lod'afska firma Sub--.ine
pnat Company zhotovila
beh em piil druheho roku pro bri
H'iron vladu celkem 550 valecne
ulavidlo vetsinou to podmofskych
"lnnvi za ktere obdrzela 23 milio
ny dollar u. Temef polovina toho
to obnosu pfedstavuje cisty zisk.
-Te to profit ie uzasny, ale An
e lodg potrebuje a proto za ne
pi tolik kolik kontraktofi po-
a'uiji. Jineho vyhnuti pro ni be
hem valky neni. .Tiny lod'afsky
zavod, firma Lake Torpedo Boat
Company, ziskala zase od ameri-
.mujr UUUVMU
Z , : lenoz :?ou
ziva hlavne k obrane pobfezi, za
, T
" . .
vnpo. ze na kazde z techto. lodi i
Jvydehi firma nejmene $100,000 a
i neni vyloucena moznost'. ze cisty
! vvdeik dosahne dvojuasobne vy
5e. .Taky potom dv, ze pfi tako
! vychto "vydeleckt'iclr' je aspoii
s nekterych stran tak horlive agi--;'no
pro valecnou pohotovost?
Svetovy mir ,ie treba krasna vec,
, ' v. , , v 1 -
" 1 o lV71irC ' V HOT TO7hnHni no
o nvznvs
ti tj ViilllUm lib"
kouka.
Delo chrlici noze.
Za nynejsi svetove valky nej
vetsi pfekazkou utocicich pesieh
kolon, ukazaly se byti dratene rt'i
seky. Podobne pfehrady z ostna-
teho dratu pfesekavany byly pu
vodne tfaskavinami. nyni jsou
vsak niceny pomoci del, noze chr
lici. Deje se tak jedine na strane
francouzske. ponevadz jedna se o
vynalez ryze francouzsky. Dotce
na dela vychrli spoustu noziku se
ctyfnasobnou ostfi. Projektily ty
rozetnou veskere dratene pfekaz
ky, nacez tepr bodakovy utbk
nasleduje. Pfi uzivani vybuSnin
mnohy vojak byl za explose po
ranen a zabit vlastni pumou ku
niceni dratu urcenou, coz za vy-
stfelovani nozu z del se stati ne-
muze. Delo vyklesti prftlom v za-
sekach tak dokonale, ze nasledu
jici nabeh bodakovy jest pomSnie
snadnv.
Pro hospodynku.
Zrdcadla a okna maji byti dr-
zeny v nejvetsi cistote, nebof cely
byt nabyva tim veselejsiho vzhle
du a jak6hosi puvabu. Okna a zr
dcadla spinava cini zdanlive cely
byt spina vym. K cistern skla hodi
se velice dobfe magnesium raicha-
na s cistym benzinem, tak 'i
vstala vlhka. ale nepravi
massa. Smisenina ta ovsei
byti chovana v uxav;
nebot! benzi'ri jak
.vynafuie. Trs
vatii.
