Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Aug. 23, 1916)
OZVENA ZAPADU (ECHO OF THE WEST) ZABAVNY TYDENNIK PUBLISHED WEEKLY Vychizi kazdou stredu. Published Wednesday Vydavatle : : ttVARKA BROTHERS, Publisher CLARKSON, NEB. Pfedplataf na rok-$1.00 Subscription $1.00 AdreM jecboduie: fD V ARK A BROS., CLARKSON, NEBR. DOPIS Y MILWAUKEE, WIS. Co se stane s Rakousko-TJherskem po valce. M. Butler v Globe fesi otazku eo se stane s Rakousko-TJherskem po valce a pise fadu zajimavosti, jak budou muset spojenci se divat na tuto risi, ktera za dobu sve exis tence neucinila nic dobreho! Gladstone vvsetfoval tehdv, co ucinilo Rakousko-TJhersko s ital- skymi patrioty uveznivse je do podzemnich zalafu, a poznal ze historie nemuze vyk&zati jeden Sechetny skutek, kterym by se mohla tato rise pochlubiti. Zmi iiuje se o ukradeni Bosny a Her cegoviny a smlouva berlinska po rusena, pise o jejim spojenectvi s Tureckem a neni tudiz mozno, nez aby spojenci nalozily s touto fisi jako s pritelem techto dvou veli kych nepfatel civilisace. Obraei se potom ke slozeni teto slepene rise. Pise, kolik Cechu je tarn, kolik ji- nych slovanskych narodnosti. jak Nemci jsou v mensine jaky boj jest vedem mezi Cecliy a Nemci, ktefi chteji miti nadvladu ve vsem jiz odjakziva. a jak skolstvi temto vsem narodum jest odpira no, co vsecko museli vytrpeti Po laci Rusini, Slovaci a j. Ukazuje na boje na Morave. ve Slezku. na zapoleni o Halici. kde Polaci se museli tolikrat utkat s nemeekym zivlem. aby uhajili narodnostni raz svuj a celou radii strasnych zapasu jichz pficinou byla jen Ra kouska rise. Mezi fadky ukazuje stala v existenci v torn slozeni Nemci, a nemluvi mezi sebou jinak v jakem ubijela male narody po cela staleti! Zmiiiuje se pak o Uhraeh. kte raz zeme vzdyeky se povazovala za samostatne kralovstvi. Nemci j v Uhraeh povazuji se spise za Mad'arv, ackoliv jsou piivodem Nemeij a nemuvi mezi sebou jinak , Tiez mad'arsky. Az pfijde tedy Rakousko pfed spojence bude museti fici. ze jako spoienec prusaekeho "Wilema zni- cilo Srbsko bojovalo s Italii aby ! zabramlo teto vziti si svuj maje tek, sve zeme a ze bylo poslusnym traced iin "VpinPf'.ka. I Jaka bude odpoved spojencu? Nefeknou tito. ze bude nutno vratiti Srbsku samostatnosr. -- ze bude tfeba ueiniti Cechy samostat nymi s Moravou, Slovaekem. Slez temj a ze bude tfeba zfiditi Polsku jako pfed rozdelenim? Jiste, ze Uhry budou samostatnym kralovstvim. zeme nemecke patnie pfipadnou Bavorsku. nikoliv k Prusku, ponevadz umysl spojencu bude jeden a to, ze Nemecko musi byti seslabeno, aby neodvazilo se znovu pozdvihnouti svou drzou. o povazlivou hlavu," a vyvolavat zase rozbroje a nove valky v Evrope. Kdyz budou spojenci chtit zajisti ti mir. tedy se bude muset mno ho zmeniti na mape Evropy. bude tfeba odstraniti militarismus ne jnecky a tim seslabiti silu Nemec ka, Mezi Rakouskem a Nemeckem musi byti hradba a tou mobou by ti jedine samostne Cechy. I Polska samostatna bude jakousi hrazi a TJhry samostatne budou miti ten tyz iicel. Puvodni plany Nemecka musi byti zkruseny, jeho "Drang iiach Osten" zmafen docela. Ne bude zadneho spojeni mezi Berli nem a Cafihradem. A po strance obchodni, spojenci dovedou se jiz zafidit, ze vsecky vyhody ktere Nemecko'mefirpfevzmou na sebe. Poeledninfiy " naznacuji, ze Eakousko aPfpfed lnou ka tastrofou, a stale se proslycha, ze ctce mfr. Spojenci nebyU by ni- jak proti uzavfeni mini s Rakou skem, avsak musi se to stat na za- klade jejich podminek. Kdyz zu - zustane Rakousko v existenci, te dy nebude to jiz Rakousko, jedine snad nemecke zeme by zustaly, o statni pak bude rozdeleno. Neni pochyby, ze Ttalie dostane sve. Srbsko bude samostatnym statem. Polska znovu zfizena. cechum bylo projeveno od spo jencu dosti sympatii, zejiste na ne zapomenuto nebude. A potom Tinis Austrie ! ! Podatkem k teto uvaze racte u vefejniti baseii od pfedeasng zes nuleho nadanelio basnika J. S. Ze mana. vvdavatele ''Valecne Tri buny. Cisaf i Rakouskem ! Ve jmenu vsech tech matek zoufa jicich, tech matek ceskych. jimz dues vrazdis syny. a pro jichz bol. jen usklebek mas v licich, a v srace vzpoustis osiri gunouny. I. Ve jmenu vsech tech hladovicich sirot, jimz vzal jsi otce vzal si zivitele, a v peklo utrap, jimz jsi zmenil zivot. aniz by srdce hnulo se ti v tele. III. A jmenem bratru jez tarn u nas. doma, pfed jicny pusek stavis, vztekem li'ty, kde nad bezpravim, vvzdor jim za- chvi zloba my chcem vsech Ceclni projevit ti city IV. Nuz tedy. slys nas. kate ceskveh hochu, o nez si svoje zdecimoval pluky. slys od nas. za ne. upfimnosti trochu, na jejiz sluch tvuj. neuvyk' si zvuky : V. Dues ty nas narod, v zkazy vrhas more. ty krvi lidskou potf isneny j a tak bude zajisten mir a prosperita a kmete, vsak za vsecko to bezpravi a hofe, , i na tebe, uz snad bic si plete VI. Ze davno plet' uz. a jim tebe slehal ? ze syna vzal ti, ze ti vzal i zenu? Ne tyrane. v tu masku se uz nehal, ! neb lidske lasky nepoznal jsi cenu VII. Jak jinak mob' bys manzel byt kdy vskutku, a lil.avne otec. staroslivy, pravy, zfit tolik vdov lkat, v nejhroznej- sim smutku, a rodieu jak vlasy rosu si s hlavy? VIII. Tys nikdy nemel s nikym slito ATani, a takovym jsi zustal do svych sedin, .... dues kletby vavfin, tka ti svet kol skrani, a nejvetsmT dnes zlocinem jsi dejin ! ! IX. Svobodu rdouse, mucedniku fady, zas k spalku vedes v rodne zemi nasi, zem mrtvolami pokryta je vsady, lec z hrobu tech uz-pomsty kvet ven rasi. X. I v teto zemi, kam nas zaval osud, (rakousky ovsem, jenz nam nepfal ziti), nam v srdcich pomsta nevychladla dosud, a neschladne dfiv nez tvuj trim se sfiti! XI. Ced' dal krev nasi; zem uz neob tizi, a byf jas slunce, skryla v stiny rude. cas nezdrzis ! a doba ta se blizi, kdy lid nas s tebou uctovati bude. XII. Nas kate slysis? Chystame se k boji. a nerv v nas kazdy rozkosi se chveje, af nas to krve sebe vie uz stoji, jen kdyz tva bidna rise uz k padu DNE 7ho LlSTOPADU HUGHES a cely speje ! Jos. W. Pinkas, Milwaukee, Wis. EUGENE, ORREGON. Ttena redakce rozhodla jsem se ak('1 napsati par fadku do rubri ky "Hlasy nasich zen?ra jen jest nyni na torn aby nine mile ctenaf ky do sveho stredu pfijmuly. Pa tfim jiz do dvou zenskyeh besidek a take do dopisnicoveho klubu Svornost. Nejsem sice dlouho vasi odberatelkou, pouze nekolik me sicu, ale musim vzdati uznani et. redakci za poucny casopis jakym jest tento, a nasledovne i zabavne cteni. ktere se v nem naleza. Kari- katmy v obrazcich tez rada pro- lilizim. Chci dnes hlavne od povedet si. Bozene Rychetskyeh a sice jak se delaji koralky z ru 7A. Mohu tak ueiniti a pfispeti mo ji radou, neb sama jsem jich dela la pfed parma roky. Nasbiraji se cerstve kvety ruzi a rozemelou se na masnem mlynku (kvety nes- mi vsak byti suche) asi devetkrate se prozenou skrze mlynek za sebou nebot' cim vicekrate tim jest lepe. Roztluoeme kousek kamenku ve likosti liskoveho ofisku (kamenek coperas) pak prasek tento rozmi chame s kvetovou kasi a nechame vse stat tak asi tri dny a nekoli krate denne se to promicha a tfeti den se mobou delati koralky .Napl ni se mensi napi-stek, tak aby do cililo se stejnosti, napi-stek ten slouzi totiz za mirku : obsah z kaz deho naprstku se vynda a hnete mezi prsty do formy bud' podlou hle neb kulate. jak si kdo pfeje koralky miti. Kazdy takto uhnere ny koralek propichne se obyeej- nym spendlikem a lined s timto se ! napichne bud? na prkenko neb do papirove nejake bednicky a necha ji se tarn tak dlouho, dokud dohr nmiQflmmi. Sehiiutim se vsak o mnoho zniensi a proto tedy za cerstva musi se delati vetsi. Koral ky mobou se delati ruznobarevne. die libosti namichani barvy. Mo zno ze nekdo poda navod lepsi nez republikansky listek jest muj. Mate-li ruze v rozkvetu tedy pouzijte asi jeden gallon kve tu, z kterehoz jest mozno dosti ko ralku vyrobiti. Zaroveii nemo hu si odepfiti napsati neco o tech vzoreckach o kterych se ctene cte- ! nafky jiz talc trochu rozepsaly. ' Die meho nahlcdu jest to velmi na j kin due pro redakci neehati hoto- viti rytiny. Ja sina co se mni ty-(V-e jsem milovnici vysivani a hac- kovani. Mile pani a slecny, kte ra z vas se zabf va hackovauim a neb vysivanin a umite aiifrlicky cist, odporucovala. bych mesionik ktM-y ja odebiram jiz po nekolik rcku a kterv stoji pouze 25 eentu na rok. Adressa jest: "Needle Craft'' Augusta. Maine. Tento ca sopis se nine Aelice zamlouva neb jsem jak jsem svrchu uvedla milo vnici vysivani a hackovani. Kaz deho roku vystavuji sve veei na "okresni vystave" a vzdy odnesu si mnobo premii. V novinach o- tiech jsou veei vyobra;.ene a navod yst ku kazde jocim1 praci. Take tfoane veei a pletene, me a t'aeene vzorkv mozno odtamtu.l objednati. Objednate-li si je ne ktera. jsem jista ze budete spokoje na. a ze nebudete litovati a udejte v dopise v novinach jak se vam za mlouvaji. Nevim jest-li to pan re daktor pfecte po torn mem psani, (Poz. red. I ano. ano, jen piste mi la pani casteji neb vase dopisy budou vitany jako vsech vasieh druzek vitany jsou.) Koncim s po zdravem na vsechny etenafky zna menam se Mrs. Zuzana Vodjansky. TABOR, SO. DAKOTA. Ct"na redakce zase jsem se od hodlal napsati par fadecku do mi leho nine casopisu. Nyni liz se pot s cloveka tak'ueleje. jak to bylo joste pfed tydnem. kdy clovek ne vedel kam ma zalest aby uprehl ne milosrdiie palicim slnuecnim- papr skum a zapadnimu vetru, tak ja- ko by z peee vyehazel. Ackoliv nam uenamoklo pfece se ochladilo tak. ze jest prace v polich o mno-; FAIRBANKS hem snazsi, totiz pfi delani sena a. mlaceni. Orat se nemuze nasled kem sucha a marno by by lo namahani pluh v zemi udrzetL Kukufiee budou vydavati malo obzvhiste ty pozdejsi a tez na pod zimni orbe, neb jarnf udrzi vice vlahy drobne obili. Psenice ta nenf jakosti takove, jako lonskeho ro ku. za to ovsi jsou lepsi nebot ne ni v nieh tolik sneti jako lonske ho roku, nebot' v loni se z neho koufilo pfi mlaceni jako z nejake tovarny na v'robu 'prachu!' Cetl jsem clanek vas o zachovani vajec v poslednim cisle a davam vam ve vsem pravdu, ale jen v jednom ne, neb mate v nem udano, "ze by to ani prasatka nepapala. Jen byste jim to mohli podat a videli byste jak by se cinily at by tarn uz byla tfeba nejaka kustka, ta by jim nevadila. Jest to' konecne dobre ponauceni by hospodynky sbiraly vejee aspoii jednou za den a ktere najdou leckde ve trave sl ktere tarn lezi nekdy od obcanske valky by je nebraly. Kdyz jsou vejee za 18 19centu jak jsou pfi tomne dobr, a tak co si asi pomy sli oni spotfebovatele kdyz za ne maji platit tolik. Zajiste ze posfla ji takove sberatele do "horou cich skal." Pane Zmeliku piste zase brzo v tomto liste." Nynf vsak uz musim ukoncit neb pujdu do schuze kdez jsem ucetnikem a jako takovy tarn musim byti, tedy na shledanou pfiste. Tomas Svanda." Jak odstranime mastne skvrny J z hedvabnych jemnobarevnych a na barvu choulostivych latek? Navlhcime dotyenou skrnu pomo ci jemneho bileho lneneho klucku napusteneho glycerinem. aniz by chom ji vsak tfeli a maostnotu roz tirali. To opakujeme tak dlouho az mastnota zmizi. Pfi torn barva latky neutrpi ani v nejmensim a take nebude ani nejmensi stopy po okrajich skvrny. kterou tyto i yz jsou odstraneny, obycejne po sobe zanechazaji
