Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Aug. 30, 1916)
ZAPADU ECHO OF THE WEST IRocnik-Volume IV. Clarkson, Nebraska, ve stfedu 30. srpna (August) 1916 "Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 18 79. Cislo-Number "6 ft KB f?-T 3 if Si 5S. - - ess? SSrte- E?? iff it ' iiifs rr vc It -1 . - - 4S. ' 1 Evropske valky. Bern, Svycarsko. Valecny do pisovatel casopisu Algemeine Zci tang, vychazejici ve Vidni sdelu je ze velikt posily hromadi gene ral Brusilov v Bukovine a pak u "Kovelu. Zprava ta zda se nasved- covati roxhodnerau ruskemu usi "Wif xnocniti se prusmyku v jinzich Karpatech a pak podniknouti no f Typad proti remecke basi, jez ae nach&zi v Kovelu. General Corsi, ktery je sftolehlivou autcritou pocita ze' r i KakonsKo ztratilo na vychodm "front? ode dne 4. cervence, kdy general Bnisilov zabajU svoji o "fensivu, az do 24. cervence pfes tri sta tisic muzu na zabitych a Tanenych a asi SG0.000 muzu kte ri se dues pohresaji. V teze dobe -na italske fronts prislo 0 150.000 muzu, uhrnem tedy o 750.000 mu ii. Od te doby pak ztraty jeho se xvyiili Udaje ty nebudou asi pic "hnane, neb Bakousko samo dozna vi, ze pred Qorici pouze prislo o zirot tficet tisis muzu na zabi tf$i a ranenych a ze pohfesuje z okoli tobo dalsich 17.000 mvzu Porta veni Bakoaska neni tudiz nijak skvele, uv&zf-li se ze za prc iii rok valky Tluspve, zajali vice jdk 600.000 musu z fad rakousko- nkfnike armady. . .Pans. Bulhafi zmocnili se cke pevnosti Startila. Velitel CSuuigas, ktery s posadkou svoii pcvnost hijil do posledni chvfle, ilylusmrcen a posadka sama vy liubtna do posledniho' muze. , ' , .Spfie. Po tuhem boji na pra ttifellwkezn kffdle jna fror.te Tttacedomke byli Srbove odraze s velikvmi ztratami. Srbove ta podnikli 18 pp sobg jdoucich -'tpku. ale bezvysledne. Byli sahnii Tii, Na vvcbodnim kfidle dostali ae Bulhafi az k feckemu pobfezi pfi ege.jskem mofi, kde na litek lahnali silny oddfl anglicke jisdy - A"V mfetech tecb obsadili Bulhafi nekolik vesnic. ..Strasburgr. Nemecko. Gene utral Kluck. ktery byl velitelem -pravebo kfidla v dobe velikeko - n&neckeho postupu na Pans, mlu vii v nedavnych dnech se sastup -cem sdruzeneho tisku oproti kte- 7 Tvmn se vyslovil. ze spojenecka o f ensiva na fronte, pfi Somme kte Ta trva jiz po nekolik tydnu, ne vyznamenava se nicim jinyra, nez smf.i TlytrSn?m, nejen lxdskych zivotu -ale i streliva. Za dobu tu ale leno Tysloven: se zaplatili spojenei xisk nekolika kilometru obrovsky ini ztratami. Anglicane nevykona pry pfi lorn docela niceho. Vy stavili se jen proti nemeckemu ve likemu protiutoku, k nemuz pry ji5te dojde. TJzemim kterym se ' spojenei nyni dostati z ne e linie, jest na tomze nifete, Ittryrn general Kluck tahl s od jSPtr svym v dobe prvmho nemcc Iwho postupu z roku 1914. Za do lu 22 mesicu vykasuje bitovni li nie v mistech tech pouze nepatr Tife zminy. Nemci byli zatlacer.i v xustecb tech jen nekolik kilomet .Tfi..Jiiiglicke ztraty na Somr.io. jw t fez bvlv strasne. isou pry uaiutvu BS-mm nez. jaKe utrpeii nemci. ro wsas ,jcasiem novem uiu.u musui xn gliiAne vyplnovati mezery svoje & ' -BOvrm muzstvem. rnpousti se, r"-M'- 'i-jr V.1. mm Minrila cilo mils. fAstFaL ale na drube strane jest pre Sjn&Suk. ze daleko vice rozhodu- I ltr VOJSKa. Angucane a, rm-s iTiitiiMnive mail na uujisu uia- Mtt. te kterym nedocilili vsak Mfafho jinibo uipechu. Ten jest vcb ztratacb smesne Srgifm a mo okolnost tu zda vbjska spojeneckeho po takie ofensiva La cele HXt BMU)pe um na. sve auc. Nietzeovo rceni, ze musi byti chaos ma-li se zrodit nova hve zda, osvedcuje se obrazne i v Rusku. Ani ten nejvetsi pissimista ne popfe. ze nynejsi valka pfivbdila v Rusku celou fadu radikalnich zmen. ktere nm budou v budouc- j llosti znacue ku prospeehu.. Za u- plynula dvg leta ucinil rusky na rod jako celek vetsi pokrok. nez li cela dve desitileti pfed tim. A pad byrokratickeho rezimu s Ko remikinem v cele byl prvni jas- lion strnnkniT. nohlahplin listnnn - , i; ,r. , . . ve neobmezenon nine reakeioiiMri ' kolem carskebo trunu a v dume, tam, kde drive uplatnovan byl zboubny vliv nemecky. tamzasa- ibnul do4vedeni valky lid. cili tak zvana zemstva. Misto zlode.iskycb dvoruich dodavatelu, zasobuji ny iri armadu organisace lidove, roz vetvene po cele zemi. Proto maji dues vojaci dostatek vseho. co po tfebuji a sotva by mohlo dojiti zase k takovym nicemnostem, ja ko za valky rusko-japonske, kdy carske vojsko muselo chodit v madzurskych planieh za nejvetsi ho mrazu boso. ponevadz podle o kiudleneho vyroku vojaku nosil jejich boty velkoknize Vladimir v kapse a sotva by mohlo dojiti k takove kalamite. jako pfed ustu pem z Karpat v kvetnu minuleho roku, kdy armada byla prakticky bez stfeliva. Rusky narod poznal zkratka svoje skudce, prime i za kuklene a zbavil se jieh velice ra dikalnim spusobem. Ale valka pfi nesla ruskemu lidu uzdraveiu a v jinem smeru. Tak jako byl ve Francii zahajen boj proti absintu ac jako se zaeimi brojit proti obzn stvi v Anglii. tak polozen byl za kaz i na vodku v Rusku. ktera by la -ravou kletbou ruskebo muzi ka. Zaslulm o to ina pfedevsim ruska inteligenee. ale spojenei u platnili zde take svuj vliv. Alko bol mel mezi ruskymi venkovany mnobo na svedomi. Jako vsude I juule meli kofalny na Rusi v ru kou ponejviee zide. ktefi dovodli ze slabosti muziku teziti pin on merou. poskytovali venkovanfun liver a ak jim proste zabavovali urodu na jiolich. Takovym spiVo bem vznikla jiroti zidovska nala da. (lochazelo k pogromum a na- '.iliiostem. a zide kten je. meli ve lmteeiinsti na vedomi, volali oi sympathie do eelehosveta. Jakym kym spusobem byly pogromy vy lieovany jmenovite v angliekein tisku v Soustati. jest vseobecne znamo. Dues jest i zde pozorovan rapidni obrat k lepsimu. lide se naucili stfizlivosti i hospodarnos ti a materielni stavruskeho venko vana nebyl nikdy lepsim. nez 15 prave nyni. aekoliv valka doleha z pravidla na kazdy narod bez vy jimky. I na zidy zacina se pohli zeti jinak, nez pfed valkou. Kdez dfive byvali pfedmetem nenavi ti a lid si ua nieh vybijel svou na ladu, zaujimaji nyni svoje v.iisto v ruskem narode a je jim poskyto vana pfilezitost k uplatneni. V armade jieh slouzi velike proeen to. mnoho pry jieh bylo pro sta teliest v poli vyznamenano a jak se proslycha bude v pfistim zase wuu dumy podan navrh jim;? by se zidum dostalo vsech obfan skych prav, jakym se tesi i vsicb ni ostatni poddani ruskeho cara. Pfedloha ma arci hodne nepfatel nebof strana reakcionafu jest az dosud v Rusku dosti silnou. ale proto pfece panuje domenka ze navrh bude pfiznive prcsazen a zidum dostane se rovnopravnosti .Ale i kdyby se svate sinode a zpa tecnickym zivlum podafilo .ie ji pfijeti znemozniti. nemelo by to pfiznivy vyvoj dalsich udalosti v' ruskem narodg valneho vlivu. Popery v Rusku budou se iepsit cim dale tim vice 3. ruzne iy ne- Srazi nitviie z.ievy, ut eve neivetsi sio- anske fisi ziskaly nazvu nejtem j sko neobstoji pf i zkouzce dvoji o- deni tohoto zvj-ku ve Spojenych ubiranim bfemena. Toto ubirani uej?i Rusie, nalezi jiz ne.ocbyb-1 fensivy, jez jest vedena proti ne-j Statech jest pfilezitost k vrdela-, bfemena se deje rozsifenim krev ne minulosti. (bi ozene Rusko pu-( mu na dvou stranach na fronte ni penez. Adams se svym oteem nich cev na obvode tela, cimz tlak jde ku pfedu a!.. no zpet. j ruske a na fronte italske. Jest to'poeal vyfabeti guimi ke zvykani. i krve se zmirni a srdci se vykon, (videti jiz z tobo ze z Nemecka a1 leli z pouatku znacne potize uleheuje. Takove rozsifeni obvod- Mezi jednim milionem zajatcu v Bulharska a ba i ze samotneho Tujpfi uvadeni ji do obchodu. ale po nich zilek valecnich se doeili pfi- icusmi, jest 1 neKOinc radons- skych stabmch dustojniku, kte-, majr cualni monarchiii zachninit. fi se citi nemalo urasenymi a , PosilynEy 'pbraku rakouskou po- snizenymi, jednanim generalni ngkud oddali, ale nikdy ji neza- ho stabu nemeckeho a nijak se(brani koncem, ktery pro Rakous- netaji svym protinemeckym ci- ko bude pravdepodobne tragic- tenm. kym. Xemci iO(v-iiiaji si panovite a " maji Rakousko cele ve svem vie- Gotch se vzdava a odchazi na ku. Dobrovolne vypraveli co se ' odpocinek. stalo pfi vojenske poradc ktera se konala v Kovelu pfi obrane o- titul mistra svetovebo v zapaseni hrozenycli mist v Karpateeh. Pfi volneho stylu. vzdal se sveho ti porade te doslo ku dramaticke tulu championa a odchazi do sou scene v pfitomnosti 19 nemec- kroineho zivota. odkazuje ostat-J kveh a rakouskyeh generalii. Po- mm zaiiasnikum. aby si titulu to- sel zvlastni od cisafe . Vilema ho zaslouzili a v.ybojovali mezi se bavorsky princ Leopold doru- eil lackensenovi vlastnorueiii do pis cisafnv. Iarsalek pfijal jej stoje. a kdyz si byl dopis pfecetl. proste jej spal'il. Prine Leopold a ostatni generalove eekali. co jim marsalek fekne. ale ten se k mlu- veni nemel. Rakousti generalove eitice se timto byti uraJceni. tazali e bo. jaky ukol byl na nebo vlo- zen velmoeemi, ze tak jedna. a tu raekensen jim odvetil. ze jejich otazka jest neinistna. dodavaje : 'Polni marsalek Hindenburg. a ja . bvli isme poslani, bvebom vas za-' se zachranili." Rakousti genera-, Mackova, dcera demokratickebo ztezuje. totiz promena jednotli love lined potom odesli. a tu zvo- narodniho committeemana Nor-jvych druhu bakterii. Jiz po neko- 11 raekensen k lUMneckvin du-1 stojiiikum : Vidite je! Pfi valee-j nvfh noradae b dela i ze sebe sa- porj me jMachiavely. ale kdyz dojde k einu. tu vzdy maji mozky jen ze slamy a ruee z vaty.'" Druha valeena porada konala se v Kar pateeh, kde si Mackensen pocinal jako n-avy diktator. mene mista rakouskveh dustojniku die sve li bosti. Kdyz pak ti proti tomu pro testovali. fekl jim ze valka tato vedena jest beztakjen Nemeckem na zacbranu rise rakouske. S jed uotlivymi rakouskymi oddily de lal si, co chtel. Tak uherskou jiz du poslal do ITber. prohlasuje ze tam bude delati divy pfi hajeni vlastni zeme a rodne pudy. Na hradil ji jizdou nemeckou. Ces kych a slovanskych vojaku uzito bylo pfi transportu a jinych vo jenskych sluzbach. pfi kterych je jieh sympathie nemohou se nijak uplatniti. Dustojnici ti jsou pfe svedceni, ze osud Rakouska zda se? Lemen in St. Louis Post-Dispatch. se bvti niz zneceten a ze Kakon - reekajsou posilany posily, Jctere Frank Gotch jenz az dosud mel bou. Gotch zlomil si pfi jednom zapase nohu a sotva kdy se doko- nale iiozdravi. Vi ze jiz nikdy by nemobl zapasit a proto vzda- va se zapaseni vfibec. Jeste jifed nedavnem mel se konati zapas se Stecherem. ceskyiu mistrem. vsak : pfekazky tomu zabranily. Gotch vydelal si za dobu sveho zapaseni slusne penize. Steelier jest prvni , ktery ma narok na titul svetove- ho mistra. Pfeletela vodopady j a Niagara Falls. SI. Norma maim E. ilaeka. jest prvni zenou. ktere se podafilo pfeleteti Niagara- sko vodopnuy ve-vzciuciioiuui. xa- to se snesla s ni skoro k same vo- de. pak se zase vznesla a koneene promenach v povaze bakterii. o po delsi dobu ve vysi jedne mile kolisani jedovateosti (virulence). )oletovala nad vodopady v kras-.Xyni vsak nemuze byti iiochybno nych a zdafilych spiralech. Slec-jsti o torn, ze bakterie mohou vli na lackova pfi pf istani k bfehu ( vem sVeho okoli i takove vlastno se vyslovila. ze pfi letu torn nepo sti meniti. ktere dosud k rozpoz citovala naprosto zadne bazne. Za nani jednotlivycli druhu slouzily. jimavym pak jest, ze sama vubec Cela fa da objevu v poslednicb le ani nevedela, ze odvaznym svym tech na to ukazuje. Dale zjistilo, letem docilila rekordu. Vzletu je- ze nektere bakterie. puvodne ue jimu byli pf itomni. jeji rodice, kte skodne. dvoedou se podivne pfi- 11 KrOUZeill VZUUCIieiu sicuukui . sveho automobilu. Obdrzel zbozi za 30 let. J. C. Mathews objednal si r. 1886 totiz dva bubnove svrsky. Tehdy byl clenein kocujici pevec ke spolecnosti, ktera vystupovala pravg v Tarboro, N. C. Objednane veci nedosly a Mathews zanechal v Tarboro instrukce. kam za nim maji byti poshiny. Objednavku vsak nikdy nedostal. Az teprve v tecbto dnech obdrzel ji v Charle ston, AV. Ya.. kde nekolik let jest usazen. Bubnove svrsky pfisly v tomze obalu, v kterem puvodne byly zaslany a postovni razitko dokazuje, ze byli poslany brzo po obdrzeni objednavky. Nikdo nevi kde byly po cele ty roky. Padesat let zvykani gumy. Je tomu prave padesat let. co j ani pomysleni. Srdecni vady sta ve Spojenych Statech bylo zave-, vaji se povazlivymi. kdyz vysky deno zvykani gumy. ktere stalo j tuji se pfiznaky jez dovozuji ne se zvykem milionu lidi v prfibebu ( pomernost srdecni iikonnosti doby. lalo komu jest znamo. ze a sice k ukolum srdci uloze zvyk zvykani gumy pfisel k nam j nyin, kdyz objevuje se nedostatec z ilexika. Byl to mexicky general . nost srdecni sily, ktera nemuze Santa Ana. tehdy kandidat presi- tlak krve vice pfekonati. takze se dentstvi, ktery upozornil na tento dostavuje stavka krve v komo zvyk sveho ameriekeho pfitele. ' rach srdecnieh a srdee se tim roz General Santa Anna cerv. roku sifuje nebo v nejkrajnejsim pfipa 1866 pfijel do Snug Harbor na . de i ochrne. Za takovych pfizna Staten Islande, a by konferoval se j ku se podavaji emocnym leky. jez svym pfitelem. Pfi teto pfilezitosti navstivil generala Thomas Adams mladsi, hovofili spolu delsi dobu. kdyz ge neral nahle otevfel zasuvku a z te to vyndal kus bile hmoty a ulomil si kousek vstrcil do vist. Nabidl sa. Pfi leceni vodou se vychazi z take kousek Adamsovi. a sdelil t docela jineho stanoviska, pfi ne mu ze jest to guma z jisteho stra . patrne nepomernosti tlaku krve nm a ze jest znama jeho pfatelum , k srdecni sile se totiz srdci nasle jako "chicle". Adams oehutnal ha. nepobizi jako ten konik, ale ' emmv n Hinr! nnznal. -p v vavp. nekolika mesicich zavedli preee ' p0 svem vyrobku poptavku. Zbo- j hatli z tohoto poclniku a zavedli 7vyk. ktery pf isvojilo si miliony Hdi. Dues vyroba zvykaci gumy jest pozoruhodnym odborem pru- . myslovym. Zvykani gumy stalo se ! zvykem nejenom u nas, ale i v ne- kferyeh zemich evropskych. I . Pokroky v badani o sifitelich na- kazlivych nemoci ucinily po- znamejsi, ale take drazsi. Ysednf sledni dobou zajimave pokroky voda nevzbuzuje zadnou zveda a nekterl zjevy mohou miti vel- ost. na kterouzto modern! rekla kou dulezitost pfi pctirani na- !Uafi maji naliceno. kazlivych nemoci. Jiz rusky badatel Pavlov uka-' Laska. zal na to. ze ruzne druhy bakterii , jsou mezi sebou ve zvlastnim vzla-: hu. takze jejich zabadne pusobeni na zvife a eloveka od pfitomnosti jinych druhu bakterii zavisi. Mno- he z teehto organismu. ktere ji-. nak vedou pomerne klidny zivot. j mohou velkou nepleehu stropiti. ; jsou-li podporovany jinymi. o so-; h(- rovnez tak klidnymi spoludru-1 hy. -Tini otevfelo se vedeckenui ba j dani nove pole, kde jeste mnoboi zbvva objasniti. Xyni pfistupuje k tomu jeste jina okolnost. ktera bakteriologicka studie jeste vice j lik let sleduje se tento prubeh a eim vice pozorovani se hromadi. tim ciuiezire.isi jsou Dfive mluvilo se jen o nepatrnych zpusuuili J ainitiji su iiiuuuiM a jine zhoubne bakterie. tak na pf. tak zvane streptokoky. podleh lv rovnez zmenam, takze nabyly vlastnosti zcela jinych bacilli. Je vi se tudiz dosti opravnena nade- ie, ze bude mozno i nebezpecne l bacilly ppmeniti v neskodne. Uspech je koketta; pitomy milovnik nikdy ji nedostane. Jaky vliv ma voda na srdecni vadu. IJyvaly easy a tomu neni dav no. ze nemocni srdecni vadou sti zeni se v ustaveeh vodolecebnich odmitali s vystrahou, ze srdecni vady se pro leceni vodou napros to nehodi. Dnes zaujima veda sta novisko zcela jine. pfijimajic sr decni vadu do leceni vodou; kte rouz se jim skutecne zjedna patr- i ne ulevy, na jakouz drive nebylo maji silu srdce vzpruzit- a tez ji , skutecne vzpruzuji, ale tak jako 1 bic zpruzuje umdleneho konika, pobizeje ho k vycerpani posledni sily. Slehnuty konik poskoci na nejakou ehvili. ale tim drive kle- : IiImiIi' o diilmn civlm vvTinv5i mefenym podrazdenim civu koz- nieh. at jiz je to kratkym, prud- kym slehem studenou vodou nebo. teplou, eistou i mineralni nebo nauheimskou uhlicitou. ci dokon- ee elektrosvetelnou koupeli; uci- nek je zeela tentyz, jenom forma a cena koupeli je jina. pfi cemz se objevuje lidska kfebkost tim zpusobem, ze nemocni si radeji vzdy voli prostfedek novejsi a ne- Dgti maji byti vyehovavany pfedevseini k bisce. k lasce k pfi- rode a bliznimu. Ale jak? Tomu se da tezee nauciti. Je-li vychova- tel slechetnym clovekem vfeleho srdce, najde spravnou cestu bez obtizi. lusi byti svemu diteti ne- uo ehovanei spise dobrym pfite- em a vernym rad.eem. nen vyeho- vatelem. Jest mu lined od pocat- kn ziskati si duverv ditete. vsti- pjti mu, ze v nem. ve vyehovatelh 1 0tej nebo matce) nalezne vzdy podpory. ktera nikdy nezklaine, 0ebrance. kterv ve vseeh tezkych zivota boufieh mu vzdy verne bu de po boku. K tomu nepatfi tak -:va-?a "o)iei laska". kterou je vi easto rodice ke svym detem, ny brz laskave jednani. Nikdy nevy klouzni vyehovateli fotei neb mat ce) neprozfetelne. tvrde slovo; je-li nucen trestati, necht' tak ci iii s bolesti nad jejich pokleskem. Stale maji rodice k tomu pfihli zeti. aby dite povazovala vsech ny lidi za sobe rovne a nikdy se nad ne nevyvysovalo. Vychovatel vfeleho srdce odusevni diteti elo veka, zvife a vse kolem svym. vlastnim, veselym, zivotem, da pramenku vypravovati pohadky, slysi mluviti kamenky o divech stvofeni, a co z tobo pfeteka do mekke detske duse, jez mu napo lo vychazi vstfic, jest laska. laska k pfirode, cloveku a zvifeti. Nikdy neperte vlnene po kryvky v dnech vlhkych, neb za mracenych, vybefte si vzdy k to mu den slunecny a vzdusny. J