Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Ozvéna západu. (Clarkson, Neb.) 1913-19?? | View Entire Issue (Oct. 21, 1914)
Jak Nemci sbiraji. Zajimave cisliee uverejiiuje ne niecke a rakousko-uherske sdruze m pro pomoc Cervenemu Kfizi v Nemeeku a Rakousku. Celkem se brano bylo dosud na pfispeveich $113,014.S5. Az do 1. fijna dosly pfispevky od 11.2S5 osob a spoiku. Jeden pfispevek obnasel $10,000, jeden $5,000, tfinaet pfispevku by lo po $1000, tfinaet po $500, ctyfi po $300, sestnact po $250, jede nact po $200, sto tfieet po $100, stotfieettfi po $50, sestnact po $30, tfi sta osm po $25, ctyfieet osm po $20, sedesat sedm po $15, pet set sedesat po $10, jeden tisic pet set sedesat po $5, 2S po $4, 250 po $3, 1463 po $2, 4161 po $1 a me ne nez dolarem pfispeli eelkeni 2502 lide. Do Evropy bylo celkem zaplano $105,418.25, cili 450,000 niarek, z cehoz obdrzel Cerveny KHz v Berime 250,000 marek, ve Vidni 100,000 marek a v Pesti ta ke 100,000 marek. To jsou cisli ee, ktere nuti k pfeinysleni, ale pfedevsim by mely mitit k rmsle- . dovani. Jenom ten narod, ktery jest scbopeii obeti, muze doufati v uskuteeneni svych tuzeb, miize doufati v konecne vitezstvi v ny nejsim kroznem zapase v Evrope. Obeti ty musi byti obroskymi a musi je prinaseti pfislusnici za pasicich narodu, at' jsou usazeni kdekoliv. Nemci svoji povimiost v torn ohledu plni. Muzeme to fici s dobryni svedomim i my Cesi o sobe? Snad. Bud 'me svornymi lidmi a Cechy. Sbira-li kdo samo statne, liecliC tak elm, ale nechl' fadne oduvodni svuj "poem a ne cini se smesnym. Valecna dan. Sdruzeni sladku Spoj. Statu o hrazuje se proti tvrzeni vydanemu pfed nedavnemi-ve Washingtonu casopisum v zemi v tom smyslu, ze kdyz dan ze spanelske valky ulo zena byla na pivo v r. 1908 slad ci zvysili cenu piva o $1 na soud ku, kdezto dan obnasela pouze 50 centu a ze kdyz dan byla odstra nena, cena piva .se nezmensila. $Tako"; skutecnost a tifedni za- , -wiBm riBTi vnaTiPiBiro vb kv nv H I . - ' f wll- '11 1 1 I iii M mi I mm iwnTii:niifiij ?miiim tilidan $2 ze sudii piva, misto oby cejne dane ($1. procent teto doda tecne dane osobne, ponechavse zbytek obchodu, a v kazdein pfi pradu, kdyz dan. byla zrusena, cena piva ihned byla snizena. dyz se jednalo o dan ze spa nelske valky, tvrzeno bylo v dome zastupcu, ze pivovarnicky pruinT sl.jest jedinym, ktery neprotesto val proti zvysene dani, a naopak o chotne nabidnul se pomoci sebrati tu sumu. , . Neni nicim novym pro sladky, ze jsou vyzvani platit valecnou dan a nikdy se sve zodpovednosti nevyhybali. V dobe potfeby zeme, kdyz sebrano bylo 380 mil. dol. valecnych pfijmu, pivovarnicky prumysl zaplatil jednu tf etinu vyzadovane uhrnne sumy. Jak se zachazi s vojskem. Ye zprave o dobyti Antverp ci sti mozno jedno pozoruhodne uda nL Tyka se pomoci, jakou na ry chlo poslala Anglie oblezenemu mestu, kdyz jiz mu vice nebylo po moci. Vsechny mariny ano i plavce, jez mela pohotove poslala do Ant verp v nedeli a jeste silnejsi sbor v pondeli, kdyz v "iitery jiz belgi cka armada zacala ustup, vlastne litek z mesta, aby pf ipravila cestu k uteku armady ostatni. Jelikoz Antverpy jsou klicem k belgickemu pobfezi, vime, proc Anglie, kteraz az dosud necbala Belgicany takfka na holickach, spokojujic se s pfehnanou chva lou jejich statecnosti a dovednosti, teprve v posledni chvili vydatnej si pomoci snazila se jim pfispeti. Protoze tim svoji vlastni kuzi ba- Aysak nejpozoruhodnejsi udani v tetd zprave se tyka stavu, v ja , kem anglicke posily do Antverp -.'dosly. Pfisly pry bez nadobi a zimniku.f Ovsem, zprava pro An glii psana dodava, ze vesele a o chotne snasely ziinu a studeny Mnoho-li te ochoty a veselosti se strany vojimi bylo a jak'dalecc byla pfirozena a nepadelami, o torn ueebceme mluviti. Stalo by ale za to. vziti tuto pfihodu za mefitko pfipravenosti anglicke armady, kdyz zene sve vojsko do boje za tak nepfizniveho pocasi bez naleziteho opatfeni odevniho, ano ani nadobi, fyiyslime nadobi k jidlu a jineho jim v cas neopatfi. Jak to za takovyeh okolnosti asi dopada s opatfenim jineho druhu, totiz pokud se tyce stfeliva, bra ih', dustojnictva a jinych valec nyeh pomueek? Kdyz nema vlada za studeneho a destiveho pocasl pro vojsko ani nalezity oblek, tak- ze musi jiti do boje a do svizehi jkampanineli v obJcku nedostatee- iiem, kdy mokre a studene noei budou muset traviti venku za o kolnosti, kterez vesti takfka jiste onemoeneni. jak se muze spoleiia ti na nejakou duveru se strany sveho Aojska? Vojak takto zanedbany v malic kosti snadno nahledne, ze 'neeo sbnileho ve statu daskem", a po dle toho take ten'odvod dopada. Jina zprava nedavno udavala, ze podobne zimou trpeli Indove, stojiei proti Nemciim, a ze anglieti dustojniei se odebrali do Pafize a tady skoupili skoro vsechny lion ne a vlnene obleky, bez ohledu na podobu jejich, aby jim vojsko zi mou nepomfelo drive nezli se iro ti nepfiteli bude moci uplatnit. Jak se tohle vyjima proti te pri praveuosti armady nemecke, kde pamatovano na neimensi malic - J j , .,,, . -, , kost, takze 1 kazdv lezdee seboii . . , ' , nese jeste extra 4 podkovy jjro ko-1 , , . . u kalhot, aby ve pfipade, ze by se jeanj utrniy, nemei nepnjemnosti Ji" i 1111.H0111U ; noivtiini, V UlJVj 1111 , 7 napochodu. !praky a jinvmi potfebami valec-Poznal az druheho due. Z vezi Kez by bylo mozno tad.y-nabvti 'nymi. Rucnice byvaly vsak jiz Lunevillu bilo prave 9 hodin, kdyz spolehlivych zprav o tom, jak se 'vtsim dilem vlastnietvim jedno- 3sme vJeli do mta. Noc ztravili porovnava opatfeni vojska angli- Itlivcu. jsme v automobilu a unavou jsme ckeho proti nemeckemu take v ji- j jjdlo a piti? jako j obrok pro usnuli velmi zany, trebas spanek 113'ch stejne dulezitych potfebach, kong br&ti sobg smglo vojsko h'1 nepokojny. Druheho djic eas ohledne stravovani, pocatecni po- de skrovne potfeby" i na pfa rana v.vieli Lunevillu moci ve pripaae onemoeneni, po- raiieni atd Je valka draiif nz ' ozbrojeny mfr? Stoji valka vice, nezli ozbroje- hy mir? Touto otazkou zabyvali se cetni statnici a narodohospoda- fi a vsichni pfisli k usudku, ze valka vlastne ie'lacineisi a neu- klada lidu tolik obeti v v i jak ozbro- 0 vice nezli jeny mir stoji daleko stavaly drive cele valky. Cela stvi P"sluseji". Takove potfeby prachem, zkfivene bojovnou zuii sedmileta valka nestala Prusko mgl sob6 vjsko lia pfatelskem jvosti a hruzou pfed smrti ! Opuste- vice jak 125 millionu tolaru, mene nezli ted' vyda kterakoliv moc- nnst n vnislrn v mV rnTinlonil pfes vsechny valky, jez vedl, zu - stavil pfi svem padu Francii ni dluh jeii neco pfes 700 millio- nu franku, zatim vsak dnesni Fran cie si k tomu, co jiz k vybudovani 'armady pbetoval dala povoliti dalsieb 2,000 millionu. Ovsem Napoleon provadel zasadu, ze se valka musi vydrzovati sama, rek- visicemi a kontribucemi v zabra nyeh zemicli. V Rakousku stav kovy dluh 1060 millionu zlatych z roku 1811 vedl k statnimu ban- krotu a take pruske papirove pe nize roku 1813 klesly na jednu ctvrtinu nominalni hodnoty a roku 1913 az 1914 vybiralo Prusko "va- lecny pfispevek' jenze daleko niz- si, nezli jest milliarda marek, kte rou dnes fise rozvrhuje na sve o- byvatelstvo. Po valkach napole- onskych pocalo obdobi zapujeek na nizky kurs vydavanyeh. Vsech ny staty putovaly pro penize do Londyna. Anglie byla bankefem sveta i pro samu Francii. Prusko vzalo v Londyne 5 proc. zapuje- ku v kursu 72, pro Francii pro- stfedkovaly 5 proc. pujeku lon dynske domy Baring, Hope a Huntinger. diz roku 1S18 vsak jiz vystou pil pro kontinentalni zapujeky v popfedi dfim Rotschildiiv a roku 1841 vytvofil ve Francii ty 3 proc. renty, ktery jest od te doby stan dartnim papirem francouzskym. V dlouhych dobach mini po roku 1815 jedina Anglie dovedla statni dluh zmensiti a konveriovati sve 5 proc. pujeky z roku 1822 na 4 proc, roku 1830 na 3 a pul, roku 1844 na 3 proc. s tak zvanou au tomatickou konversi;- Goscheno- vym to vynalezem, dokonce az na dva a pid proc, coz ale snizenim kursu bylo paralysovano. Rakou sko pfed 100 lety nemelo ani je dine z dnesnieh velkobank, ba ani banky cedulove. Potfeboval-li stat penize, tu musel se obraerti na :ou kromniky jako za dob, kdy byli Fuggerove statnimi bankefi, a vypujeoval si nejinak nez jako v dobe pujeek loternich. Tak vznik ly Rotschildovy losy let 1-4 n 1830. Za revoluce 1S4S vydany byly opet statni penize papirove. roku 1853 vydany hypotekarne zajistene salinky, roku 1851 za ne bezpeei, ze zapleteme se nevdecne proti Rusku do valky krimske, vydany byly opet losy na 50 mil- lionu zlatych a nucena vypujeka 500 millionf!, na kterou vsak vy jnijeeno plnych 611 milliouu, v fijnu roku 1859, vlada doznala, a soustavne prodavany statni dome- ny i statni drahy. V letech 1860 a 1864 vydany papirove desetikrej - cary a roku 1866 statovky, teprve valutni formou z rok!i 1802 odstra none. Zaopatreni vojsk Ces kych v stoieti XV. Kdyz zemska hotovost do pole povolana byla, bylo povinnosti jednotlivce, aby sobe zbran aode ni ve vlastnim svem zajmu opa tfil. Tim ovsem byla pestrost ve zbroji i odeni velika, nebot' kazdy dostavil se s tim, co prave mel ne bo opatfiti mohl. Kdyz Zizka na nnpatlrn vjiIpIt cLitjiI nliooin' lirl 1 - , . , liahrazoval ovsem cep, kyj :iebo i -, , , , prak jinou, dokonaleisi zbram. -rj. 1 , Pani korouhevni, zemane a r..re- i sta opatfovala svuj lid die moz- nnsti sniy.i im npVfAvv one -7ofci- mnnS(- ,r- n - - telskem. Tak i ti, jiz pomocna voj-.a 1 dm cVvX ,rii: : ska k sobe volalL, byli povinni j jidlo, piti a obrok pro ne rniti pfi- 'praveny . Take vymifiovala sobe vojska, ackoiiv po cas pfimefi ne- mgIa na nepfatelskem skoditi, ze Pi2i a obrok brati budou, kde co naleznou, cimz primeri za rusene povazovati se nemelo. Koni, krav 1 Jineho dobytka a satuv nesmelo . .. , . .. j se brati na pfatelskem; nemene jinych veci, "kterez k hospodaf- k"POvati. Die listiny o spolek sta- vu k"izectvi svidnickeho a javor- skeho se sesti mestv r. 1426 uci-1 - ll6n' mgl lid vojensky na obranu stat-'Proti husitum svolany, a sice jiz- da sve potfeby kupovati, vzdy de- set pesich spizi a potfeby sve na .Jednom voze s sebou voziti, v zemi Pak nemeli skoditi pod trestem. Za to brlv ovsem na nepratelskem brany veskere potfeby, az na ne ktere vyjimky, smahem. Bylo bez pochyby tezko i tyto vyjimky za ehovati, pokud tak vojsko neb vudcove sami z utrpnosti necinili. Pro pfipady, ze nedostavalo se potfeb ani na nepfatelskem, pfi padala starost o spizi jako o vse like jine potfeby nejvyssim hejt manum. V f adu vevody Albrechta rakouskeho bda pfedepsana spize, kterou na vozich pro pfipad nouze s sebou voziti meli (v el. 8.) Ceska vojska davala sobe takove potfe by za sebou i do ciziny pfivazeti. Tak v cervnu r. 1432 zajali Vrati slavsti dovoz potfeb pro posadku vNemcieh urceny, ktery na 18. vo zich z Cech pfes Kladsko do Slez ska se bral a dovazel : vino, pivo, chleb, pernik, obuv a satstvo, prach, pusky a brneni. Zvlaste ziz ka mival peei o vydatnou a posil irujici stravu pro vojsko sve. Tak vime z vyzvani jeho Domazlickym, ze stal nejen o chleb, pak obrok konim, ale tez o pivo. Vypravuje take o nem Eneas Sylvius, ze z kofisti po vsich cinene pouze pa vuciny jak zertovne sunky a slaninu v selskych chysich po stro pech visici nazyval sbirati a sobe odvadeti daval, patrne za u eelem, aby vcas nedostatku chut nou potravu pro vojsko sve mel pohotove. Bylo zajiste take -poda-nim po' Zizkovi ve vojskach, ze s prazdnym zaludkem nevalne so bojuje. Jest proto vypravovani Martina z Bolkenhajnu z r. 1430 o ceskem vojsku vyznamnym, ze se chystalo rano tim zpusobem k bo ji, ze vykonalo nejdfive poboznost, a pak jedlo a pilo do syta. Vino bylo pro vojska husitsk.i vitanym napojem : davala je sobe, jak na hofe zmineno, nejen za sebou vo ziti az do Slezska. ale na pfiklad na podzim r. 1431 podnikli nektefi taborsti hejtinane s nekolika ti.si ci muzi a eetnymi vozy vypravu do Rakous na vinobrani. Tak o A'sem mohli Techove jedine eeliti zakazu, die nehoz v okolnicli ze linch s pfisnosti bylo bnineno, a by nikdo kacifum potfeb :m ne dovazel ani neprodaval. Jinak platilo pravidlo, ze dova zeni potfeb do vojsk svobodne be ze vseho obtezovani se diti ma, a bylo take kupcum dovoleno ve jvojskaeh ovsem mimo sik vozo- ; vy svobodne vykladati .Dr.T. Pohled na bojiste. Jisty knez, ktery dostal dovo leni, aby padleho dustojnika pfe vezl ze Saarbruekenu k pochovani do jeho domova, lici v "K. Zei tulig" svou jizdu takto: V nedeli due 27. srpna o 2. ho dine odpoledni vtahly nemecke oddily za zvuku hudby do mesta Luneville, ktereho den pfed tim dobyli. Dojeli jsme jeste tehoz ve cera automobilem do Lunevillu. Ze jsme cestou projeli cerstvym bojistem, toho jsem si nasledkem tmy nepovsiml. Lezely sice na sil nici, kterii vede pfes bojiste a na nig se take bojovalo, eetne mrtvo ly konske z casti v pine vyzbroji, a!e ze tu byli take padli lide, a 'to tisice a tisiee Nnof. to iSPln -va kratko lezelo )red nfnni roz hniistp mVs fcfpn' isinp tpIi za tmy. Kdo popise hruzyplny po hled na kra j, kde se bojovalo ! Le zeli tu mrtvi s roztfilenymi tely v slinicnich pfikopecli, na svazich pahorku, na rovnem poli, pod ni mi, vedle nich a snad nimi konske mrtvoly. Hrozne obrazy! Ruka xii ' i t Y y stunia pn naprazeni k oorane, pe- ,sti ve smrtelnem zapasu kfecovite zat'aty, obliceje potfisnene krvi a ne mumeni vozy, z casti prevrzene s Koiy rozDitymi Jtoztrnane a za- olacene Kusy unitorem, kupy zDra ni vseho druhu. Strasne tu zufila furie valky- Smrt mela plnou zeii. Odporny zapach krve, ktery na nekolik hodin eesty naplnoval ce ly kraj, zde se misil se zapachem hnilobm'm, takze nebylo mozno a ni dychati. Ale nevideli jsme ani jednu mrtvolu franeouzskeho vojii ka. Velke cerstve mohyly, peclive upravene a kameny ohranicene s dfevenymi kfizi, ukazovaly nam hromadne hroby, ktere nasim pad lym upravili jejich verm kamara di. Zde jako vsude jinde nasi vo jaci nejdfive se postarali o pocho vani nasich padlych. Cesta vede nas do Eineville k polnimu lazaretu cislo 7. Jake to misto nepopsatelneho hofe! Pro zil jsem tu dva vecery. Hruza ztravenych chvil bude mi nezapo menutelna. Lezeli tu umirajici, snad jiz mrtvi, tezce raneni ve velke ville, ktera nalezela fran couzskemu notafi, muz vedle mu ze. A lezeli pod sirym nebem jeste neobvazani na travniku velke za hrady pfed domem ve due v noei. Lekafi pracuji s nevyrovatelnou obetavpsti, ale nemohou zmoci o brovsky svuj ukol. Ve tmach ta pajice, davame pozor, abychom nedotkli se nohama ranenych, aby chom nevstoupili na mrtve. Naslou cham, stoje u temne louky, kde le zi hlava na hlave. Hrozne ticho vecerni. Jen tu a tarn slabe zaste nani. A opet ticho hrobu. Jsou mrtvi? Umiraji? Nevime. BQu boce mi rozechvelo srdce utrpeni tezce ranenych, ktefi ve dne v no ei lezeli-pod sirym nebem bez po moci.' Nikdy nezapomenu na obraz z Einevillu u pruplavu Ryn-Mar- na, nikdy nezapomenu na sklicu jici dech krve tohoto hrozneho mista. Konecne nasel jsem mrtveho, je hoi jsem hledal a jehoz jsem do vezl truchliei vdove, aby byl po chovan na hfbitove sveho domova u svych milyeh, nasel jsem mlade ho dustojnika, ktery nekolik dm )0 mobilisaci sesvou mladou zenou stal pfede union u oltafe, abyeh jejich bna tku pozehnal pro eely zivot. A dnes jiz, nekolik dni po uryehlenem snatku, lezi pfede imiou padly ve sve krvi. Francouz sti obyvatele z Eineville, chudi del nici. pomohli mi nalezti mrtveho mezi hromadami jinych, ktefi tu byli pokoseni. V potu tvfai ucast nili s smutneho dila, ale kdvz jsem je chtel odmeniti, odmitli. Podavam jim vsem ruku a dekuji jim v hlubokem pohnuti. Dal jsem se na c stu k domovu s tiehym mrtvy:".. Jeste jednou zastavili jsme pfed lazaretem, ve kterem Iezela mrtvola plukovnika, ktery ten den rano podlehl svym tez kym ranrtin. Ryehle byla zhotove na rakev z nouze a take tohoto muze vzal jsem na nakladni auto mobil s sebou do vlasti. Kozaei. Povesti o kozacich a jejich va lecnych cinech sahaji do doby na poleonskych A'alek proti Rusku. Ukol pro ne byl tedy jako stvo feny. Na ustupu napadli se vsecli sti'an z nenadani roztazene arma dy francouzske, uf ua polovici v rozkladu se nalezajiei, je pron.-i-sledovali a dobijeli. Tuto ulohu svou provedli tehdy jezdei tito ve stepieh se svymi nevzhlednymi a le neuvefitelne skrovnymi a vytr alymi konicky opravdu znameni te. Velitele, ktefi dovedli si ziska ti pfizeii techto lidi a je sorgani sovati jako roku 1813 Cernisev a iloradovic a roku 1878 v turec kych valkach Gurko a Skobelev, mohli doeiliti jimi jeste jinych vy sledkii: ve vsech bitvach bojovali tito valecnici z povolani znameni te. Naproti tomu selhali kozaei u plne ve valce s Japonskem a to hlavne z toho duvodu, ze rusti ge neralove nevedeli co pociti s veli kynii'jizdeckymi sbory. Pdzdeji da la si ruska vlada velikou praci, a by kozacke vojsko pfi setfeni jeho zvlastnich vlastnosti pevneji sor ganisovala. Zejmena snazila se zlepsiti uroveii vzdelani jich dii stojniku. V kazdem pfipade jest vojenska cena kozaku dnes ne hlede k telesnym kozackym pki kiun v Petrohrade a a- Moskve pro otvfeny boj nie'nsi ceny. Ko zaei znamenaji pouze mnoho pro drobne sarvafky a strazni hlidku. Ovsem, nesmi se podcenovat jejich pocetnost. Mirova pohotovost ko zacka byla roku ISIS 60,000 jezd eu; pocet ten vzrost na 90,000 a pfi vyvolani vsech vyzev muze dnes dostoupiti vyse 170 az 200 ti sic jezdeu. Jsou take pesi kozaei, zejmena u Vanu a prave jich vo jenske schopnosti byly vysoce o ceneny a oslavovany. Kozacke jizd ni vojsko cita ve valce 939 setnin, tazda. po 150 muzich. Pesi kozaei deli se na tfi brigady po 5,000 mu zich, k cemuz pfistupuje jeste 49 jizdnieh a 6 pesich zaloznich set nin. Tohoto vojska muze ovsem byti jenom z casti pouzito do ev ropskych bojisf. Jizdni kozaei jsou ozbro jeni kro me karabin dlouhym kopim bez praporku. Kavkazsti kozaei maji misto kopi dlouhou cerkeskou (kynzal). Jezdi na konich bez os truh a pohaneji sve kone, opatfe ne pouze ohlavkou, bicem s krat kou nasadou, zvanym nahajka. Pfilis paradnim dojmem setnina kozaku nepiisobi. To je snadno po chopiteliie, uvazime-li ze se sami vyzbrojili a sami si musi opatfiti kone. Za to dostanou kus zeme nekde na hranici rozsahle fise, kterou jsou povinni chraniti proti cizim vpadum. Nejsou-li vsak uz v neustalych bojich s polodivoky mi loupeznymi narody, meni se ve zeela usedle sedlaky, ztraceji mnoho ze stareho valecneho du cha. Podle puvabu rozeznavaji se v ruskem vojsku donsti kozaei, ku bansti kozaei, uralsti a mursti ko zaci. Jednotlive tyto kozacke kme ny lisi se podstatneji ve svem vzhledu i ve svych zvycich. Uk rutnymi kozaei nejsou, naopak spi se dobromyslnymi. Jinak je ko zak pohostinny a dobromyslny v nejvetsi mife. Richter's Anchor Pain-Exnellor. Jak predejiii valkam. Xejpopularnejsim navrhem, jak by bylo lze pfedejiti valkam a tr valeho mini doeiliti jest, aby byl ustanoven mezinarodni rozhodci tribunal, cili soud, sestavajici ze zastupcu vsech zemi, ktery by rozhodoval vsecky mezinarodni spory. Vsecky armady aby byly rozpusteny, vseobecne odzbrojeni provedeno a k vymahani usneseni mezinarodni rozhodciho tribuna lu a k udrzovani ponidku, aby by la zafizena mezinarodni polieie cili armada. Nelze popirati, ze ten to navrh zda se byti parkticky. Zdali by se vsak osvedcil ovaem je ho uskutecneni jest dosud vzda leno neni zajisteno. Snazi-li se dnes silne mocnosti dobyti kon troly nad slabsimi narody prova denim stfedovekeho pestniho prava, muzeme ocekavati, ze pak snazily by se doeiliti stejneho cile prostfednictvim mezinarod niho rozhodciho tribiuialu. Ziska ni kontroly v tomto telesu zna menalo by ziskani kontroly nad vsemi zememi, v tomto zastoupe nymi. Jakmile by pak nektera mocnost snazila se Ayuzitkovati te to kontrolyve svuj prospech a na ukor zemi jinych, tu nespokoje nost nasla by jedine utociste zase V( zbrani. Nejlepsim prostfedkem k od straneni valek' a militarisinu, die naseho usudku, jest odstraneni sjioru, jez k valkam vedou. Valky a militarism odstranen oide jen tehdy, az lidstvo vsech zemi na hledne, ze vsecky narody maji stejne pravo na existenei, politi ckou a narodnostni svobodu a pfirozeny, nicim nezdrzovany ho spodafsky a kulturni vyvoj. Maji li se odstraniti valky, musi byti vsem narodum udelena upbia svo boda a odstraneny snahy vlad je dnotlivych narodu po rozsifeni moci na ukor nafodu jinych. Tak zvana ''vybojna'Vzahraiiicniipolii tika imisi?byti ddstranena. Atx Nebylo to nic jineho nez doby vacna zahranicni politika Nemec ka a Rakouska, jez zavdala pod net k nynejsi valce. Valka stala se neodvratnym nasledkem anexe Bosny a Hercegoviny Rakouskem. Tato rozpinavost a panovacnost Rakouska stala se nesnesitelnou. Kdyby Bosna a Hercegovina byly ponechany Srbsku, jemuz vsim pravem pfinalezi a Rakousko hle delo si svych vnitfmch zalezitosti, nemnselo k valce dojiti. Kazdy na rod ma dosti pfilezitosti a dosti pudy k rozvoji v ramei svych vlastnlch hranic. Ba casto se sta va, ze domaci pfilezitosti jsou zanedbavan-, jen aby zahranicni pfilezitosti mohly byti uchvaceny Tim ovsem neminime fici, ze me zinarodni obchod by musel byti zastaven. Naopak, mezinarodni ob ehod vsecli zemi mohl by doznati netuseneho rozvoje udrzovanim pfatelskych styku. Pouze ta lac nost po cizim uzemi, jez jest vlast nosti vetsiny vsech narodu, rusi klid a zavdava pficiny k hroznym krveprolitim, jakeho jsme nyni svedky. Odporucte tento ca sopis vasemu souse du, zdaliz neni odbe-ratelem. Chrafite se BEZCENNCYH PADBLK0 a vzdy zadejte o pravy Richteruv kotvovy s kotvou a ochrannou znamkou jak zde vy obrazena. Za 25 a 50 centu v lekarnach ne bo pnmo u F. AD. Bichter & Co 74-80 Washington St. NEW YORK,- N. Y. . . :7.,f-..
