zApadu
OZVEINA
ECHO OF
THE WEST
Rociiik - Volume II.
Clarkson, Nebraska, ve'stfedu, 14. fijna (October) 1914
"Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 12
Z Evropske valky
Z bojiste dochazeji zpravy o ne
kolika vitezstvi Nemcu. Po dobyti
Antverp dobyli tez Belgicke mes
to Ghent.
Londyn. Z Amsterdamu se
sdeluje Reuterove spolecnosti na
rdpdujici : "Z Vidne se oznamuje
telegramem, ze Rusy v Halici jsou
pronasledovani Rakousko-Neme-
ckym vojskem. Mnoho mest jest
jiz zase v rukou Rakusanu.
Z Rima dochazi zprava, ze se
tarn oznamuje z Petrogradu, ze
Busy zanechali bombardovani
Pfemyslu, a tun aby se mohli lepe
postaviti proti nepfiteli v dulezi
"tejsich mistech.
Petrograd. Ufedni zprava po
tvrzuje, ze Nemci potopili rusky
ljxiznik "Pallada" na kterem se
nalezala posadka citajici 600
muzu.
Londyn. Die 44 vykazu, ktery
"byl prave vydan, ztratila prusacka
armada 211,000 muzu.
Londyn. Nemci ulozili Ant
verpam jedno sto millionu dolla-
tvl valecne kontribuce.
V bitevni cafe, pf es Pafiz. Po
zoruhodny postup spojencu udal
se v okoli stfedu bitevni linie,
kdez spojenci vzali utokem dulezi
tou nemeckou posici. Jizda spo
jencu provedla odvazny zajezd, be
hem nehoz odrizla nemecky zaso
bov&ci sbor, ubirajici se do Roye.
Spojnci tajali 850 Nemcu, a uko
4 ... v -inct.il i - aflrrilikvrrahlriTialnvnh Ami
Jake budou nasledky padu
Antverp.
Times, ktere si dosud ndrzely
povest nejpfednejslho listu anglie
keho pis! ve svyeh valecm'eh iiva
haeh: 'Pad Antverp dokazuje, ze
se dnes proti velikym delum neu-
o nem prohlasiii jeho lekafi. ze
nesnt'so pohledu na krev, aby se
iiiu neudelalo nanie od zaludku
Cisaf Frantisek Josef za dobu sve.
lio dlouheho panovanl vedl mnoho
valek, ale osobne l)yl na bojisti
jenom v jedne z nieh. v roce 1S59
v Italii. kde bvli Rakusane tak
hrozne pobiti od Francouzii. Bitva
u Solferina. o nlz se dosud tvrdi,
ze by la nejkrvavejsl a na poeet
padlych nejhroznejsl ze vsech
devatenacteho stoleti, byl a san.a
drzl zadna pevnosf, je-li tak po- p t0 ab-v flov?ku eitlivejsmm val
stavenn. abv si na ni mnliln tM icenl nadosmrti znechutila, Tie
. - ' m "i i
leti. Ze Nemci dobvtim inesta i I-'rantisek Josef jeste potom vedl
mnoho ziskali, neda se popirati, , VJ',lkv dale, -7 roce 1S66, kdy Prii-
zvlaste moralnl iicinek bude veli- isove pivkvapili Rakusany na ces
A vcunuu zhuuu sireuva.
Londyn. Rimsky zpravodaj
Exchange Telegraph Company o-
znamuje, ze die depese z Vidne
cholera siri se nyni po cele dualni
monarchii, a novych pfipadu vy
skytuje se prumerem ctyficet den
ne. Pafiz Zpravodaj Journalu sde
luje z Belgie, ze Nemci ztratili pfi
dobyvani Antverp 40,000 muzu.
Z Londyna se oznamuje velke
vitezstvi cernohorcu nad Raku
sany. Rim. Belehrad dosud odolava
11 tydennimu bombardovani.
Hrabe Zeppelin znici Anglicany.
Anglieanum naskakuje husi ku
ze z hrabete Zeppelina, ktery na
ne chysta velikou vypravu svymi
vzdueholodemi. Psali jsme jiz ne
kolikrate o torn, jak je cisaf Vi
leui rozmrzen nad tim, ze v teto
valce, v niz trpi Francouzi, Ruso
ve i Belgieane, jedina Anglie vy:
vazla a ma na svem uzemi pokoj.
Y Nemecku je proti Anglieanum
velike rozhorceui, oni jsou pova-
tomobilove spolecnosti 600 moto-
zovani za pletichafe a puvodce rovych nakladnicli vozu pro 1'ran-
ky. Ale i kdvbv bvlo mesto nvni
promeneno v pevnosf nemeckou. a
to pevnosf prvni tridy, mnoho
svym drzitelum neprospeje. pone
vadz feky Seldy nemohou k plav
be nzivati. Nemci snad doufaji,
ze mesto podrzi, az dojde k uza-
r ,
virani mini, ale v teto nadeji se
hrozne klamou."
Casopis Express pise: "Nfme
cka armada mela puvodne zamife
no na Pafiz, nyni miri na severni
pobfezi, jak belgicke tak francouz
ske. Ponevadz ji selhala rana pro
ti Paflzi, mifi nyni ruhou ruiu
na Anglii. Z postaveni obou ar-
kych bojistich, sedel Frantisek Jo
sef pohodlne ve Vidni a jel na bo
jiste teprve tenkrate. kdyz uz br
io po vsem. Dojel zrovna do Par-
dubie, kde mil na nadrazi oznami
li, ze byl Benedek u Knilove Hrad
ce porazen, ze utika a ze musi utx
kat take. Cisar se nedal dvakrate
pobizet a Prusaka ani nespatfil.;
Kdyby pfi torn vsem bylo eisafi
Frantisku Josefovi valecnictvi pro
ti mysli, byl by za to iictyhodnyni
clovekem. Ale tomu tak neni. Hral
si na vojaky po cely zivot, vzdy
cky se oblekal jen do vojenske u
niformy a fisi svou militarismeiu
byl vzdycky vojakem ze zaliby, a:
le nikdy v torn neumel chodit
mad na bojisti vidhne. ze se jed- IP?ivedl na pokraj bankrotu. Cisar
na Nemcuni o to, aby byla severni
Francie spustosena a v pousf obra-
cena."
Anglicke casopisy jevl siee ja-
kysi optimismus a tazl se, co si
Nemci pocnou nyni s tlmto mes
tem, ktere jest jiiiak diilezitym
pfistavem, ale pro ne bez eeny.
kdyz majl uzavfene more. Pfipo-
minaji, ze take spojenci majl ve-
likftvela .oblehaci- a ze Antverp
dobudou prave tak snadno, jako
jich dobyli Nemci nyni. To, co se
Jak to vypada v Rakousku. ;
Pfes Benatky oznamuje se z Rar
kouska : Obchod a prumysl v ze))ii
jest uplne zarazen, zastaveny vy
voz bezpochyby nektery prumysl
uplne znici. Nejhure jsou na torn
cukrovary, ktere, jak znamo, jsou! 4ak se nekdy i nejyetsi chytraci
11 ' 1 -iv , , , Pi- .t'V- 2 '
taio-Ka vynraane v ueclacl AJ-sWvV'-v-raimlQJa
nem'ch z)("'t. Yseobeeiu- si i-azl ers jnl americtl slavnl valecnl zpravo
tu nahled. ze Rakousko valku vy
hrati nemiiz. sympatie Vs Rusy
mohutnl a Nemci pocinajl ' bvti
nenavideni jak od fvehu tak Pola
ku. Rusove jsou die mineni rane
nych vybornl strelci. Jak hrozne
to byly masakry svedcl toto : C'tr
nacty pluk dragounu, lezlei do
valky posadkou v Klatovech, Uo-
bfanech. Horsove Tvne a Presti
clch, zahynul die udanl vraeejlclch
se ranenyeh skoro eelv v mocalech
ruskeho Polska. Kteri neutonuli,
byli prv smeteni ruskymi srapnely
a strojovymi puskami. Pes! pluk
cislo do, jenz se doplnuje v Plzon-
skem kraji, byl prv vehnan lined
po pfljezdu na bojiste do nejhroz-
nejsi fezi a Rusove ho skoro celv
potfeli. Podobny osud stilil pry i
102. pluk z Benesova.
dajove dobv nvnejsl, nikdo vsak
nevzpomel si na naselio bojovn'ho
"colonela". jemuz jest popis nej
bli.si.
pa
ze o
Konec pevnostem.
Pafiz. Vojenske dusledkv
du Antverp budou prv ty.
pfesvedcl vojenske odbornlkv
zbytecnosti stalych opevnenl. MI-
neni to vyslovil podplukovnik
Rousset, kterv tvrdi ze vubec bu
de tfeba upustiti od toho druhu
obrany a nahraditi ii rvehlvmi
vonstrukcemi, ktere mohou byti
zbudovany kdekoliv a kazduo ehvl
Pak delove koule majlce me-
ne odporu budou zpusobovat pou-
ze malou skodu. Nikdy nebyla
zadna zeme zachranena svymi pev-
nostini, ba naopak mnohe pevnosti
bylj- zkazou mnohe zeme. Skutec-
nou ochranou naroda je ucinna
vojenska moe, jez muze nepfatel-
skemu vpadu celiti.
liony liber cukru vyvazelo se jina
leta do Ameriky, ale hlavne do An
s Antverpami stalo nyni, bude se glie, Indie a jinam. Majitele eu-
opakovati jeste jednou. krovaru radi by se zbavili svyoh
Ale vzdor tomu pfece jest patr-' pchytecnych zasob a vyvezli je
no, ze pad inesta tezee se Anglica-ze 7eme, i kdyby je nepfltel dostal
nu dotknul a aspon castecne spl- J tfeba eestou neprlmou. Yhida zfi
nilo se touzebne pfanl clsare Vi-jzlljp vselijake bankovnl a jine po
lema, aby take Anglicane slastl vii- 'mocne iistavy, ktere vsecky trpi
lecnych okusili. Jiz Napoleon I. ben jedinou vadou, nedostatkem
nazval Antverpy ''bambitkou, Pcnz- Ostatne nemohou pujcovati
tera jest namlfena na srdce An
glie."
Poclta se, ze je Nemcu v Belgii
na 400.000 muzu.
Rumunsky kral zemf el.
Z Petrohradu dochazi sem zpra
va, ze kral Karel zemrel. Patrne
nm puklo srdce nad tim. ze mu
narod nedovolil, aby se mohl sii
castnit valky na strane Nemcu.
Auta ze Soustati pro francouzskou
armadu.
Bethlehem, Pa. Oznamuje se,
ze Bethlehem Steel Co., iednaiicl
e jmenu francouzske vlady ob-
ednala u jedne clevelandske au-
bez zaruky, a te nikde neni. Vyji
maje inesta nejvetsl jest cela zeme
mrtva. Vsude se pocifuje nedosta
tek muzu. Tovarny jsou zavfeny,
pece vyhasle, dvefe zamcene a a-
Ini hlldace nespatflte. Zeny, ktere
v xiaKousKii i jinciy tezce pracuji,
konajl zvhiste 113111 pnice vsecln.
Nakladajl i na zeleznicnl VOZ3'. Tu
a tarn spatflte jednotliveho voja
ka na stnizi, ale nikde vets! odde
lenl, vsecko je v Halici a na jihu.
Ve Vidni se dennl zivot mnoho
nezmenil, az 11a to. ze vazne vsecka
sluzba, kterou muzi obstaravali,
jako jizda trannvajl a podobne.
vseho zleho, co Nemee postihlo, a
cisaf Vilem 3psal jiz nekolik cen
pro toho, kdo jim irvnl tezkou
rami zasadl. Hrabe Zeppelin pri
jel n3nl do AVilhelmshavenu, na
pobfezi Severnllio more, a ackoli
nepovedel, co tarn pohledava. kaz
dy iicel jeho navsttny tusi. Bom
br z jeho vzducholodl majl co nej
dflve prseti na LoiuK'ii. K jedno
mu zpravodaji piv se Zeppelin v
slovil, ze na Anglicaii3' nezapome
ne. Pfipomlna se take, ze Zeppe
lin povolan b3rl nedavno k clsafi
do Mohuce, kd3z tarn byl hlavnl
armadnl stan. Cisaf pr3' mu fekl,
ze 11a neho spoleha, ab3 V3'ko
nal velike dllo, a nabldl mu, ze jej
udela vrchnlm velitelem odboru
vzduchoplaveckeho. Zeppelin piy
to s usmevem odmltnul, ale sllbil,
ze V3'znamenanl to pfijme, az si
ho zaslouzl-a.az se vratl z An
glie. Ve "Wilhelmshavenu pracuje
Zeppelin se svymi pomocrnln
dnem i nod. Jina, vzduchoplavec
ka stanice zfizuje se v Emdenu.
couzskou armadu. Objednavka na
dalslch 400 podobn.vch stro.ju do
sud neucinena. Soucasne se pro
sl.veha. ze objednano take 1000 tu
ristick'ch kar. pro 5 a 7 pasazeru
stejnou spolecnosti.
Kanada muze poslati do valky pfll
millionu muzu.
New York. Kanada jest ochot
na a take scho)iia dodati 500,000
v3-bram'eh muzu do boje proti Ne
mecku, pakli britieka vlada jich
potfebuje. Tak vyslovil se plukov
nlk Sam Hughes, kanadskv mini
str milice, jenz odplul prave do
Anglie.
Proc ma Frantisek Josef byti
jedinym z panovniku, ktery
nenavstivil bojiste?
VsichnI panovnlci zeml ve valee
sucastnenyeh, i president Poinea
re, navstlvili bojiste, jedine rakou
sky cisaf toho neucinil. Ta okol
nost', ze je pf His star, zde asi jedi
na rozhoduje. Snad je pravda, co
Portugalsko na pomoc spojencum.
New York. YrehnI konsul Por
tugalska Sampaio oznamil, ze je
ho zeme uza vf el a smlouvu s reii
kou Britanil a je pfipravena vstou
piti do vsevropske valk na strane
spojencu na zavohinl. Prohlasuje,
ze 5000 muzu odtahlo z Lisabouu
cliraniti )ortugalske osad- v Afri
ce a v padu prohlasenl val lev. voj
sko j)ortugalske. v poctu 360.000
muzu. jez je po nice, zahajl oka
mzit' utok na nemeeke kolonie.
uznavajl dnes Anglicane, kd3z si
s bolestl vzpomenou na ostrov Hel
goland. Helgoland bvl od roku
1S07 az do roku 1S90 majetkem
Anglicanu. Tenkrate kdoz vl,
co jim to napadlo pfipustili jej
Anglicane Nemeum, ktefl jim zan
dali afrieky ostrov Zanzibar. Hel
goland jest ostruvek celkem mal.v.
ale skalnat.v a ma tu hlavnl diile-
zitost", ze ezi tesne u nemeckeho
brehu a ma nesmlrnou strategic
kou diilezitosf. Do te dob- meli
Anglicane pokoj, ale sotva se 0
strov octnui v drzenl Nemcu, kar
ta se obratila. Nemci z ostrova de
portovali rybafske obyvatelstvo a
promenili tuto mofskou skalu v
jedinou obrovskou pevnosf, kteni
je plna del a streliva. PomocI Hel-
golandu jsou Nemci se svn'iii lod?
stvem k anglickemu brehu asjion
0 padesat mil bllze. Podmorske lo
de, ktere nedavno potopih' Angli
eanum tfi kfiznlk-, ojierovah j)ra
ve z vod helgolandsk'ch. Pribli
ziti se k osrovu neni mozno, ne
bof more jest vsude viozeno mi
nami. Proto neni pochylu-. v.v An
glicane, vyhrajl-li v teto valce, bu
dou zadati, aby jim byl Helgoland
vracen, a nebude-li ho Nemeeko
ehtlt V3'dati. aby byl aspon vracen
Dansku. ktere b'lo jeho majitelem
pfed rokem 1S07.
Co se oznamuje z Cech.
Zprav-. ktere sdelujl krajane z
Cech se prave vr.itivsl, jsou smut
in'. Skoro z kazde rodiiv nekdo
jest na vojne, 7. nekterveh rodin
etyri i vice clenu a seen 3-. jez se
odehriivah pfi loucenl se manzelu
se zenanii a dltkami, S3nu s rodi
ci, byly srdeervoucl. Kone jsou z
cele Iorav3- i Cech vybrakovam
a 11a uliclch jsou jen polochclple
herln-. Ve skolach se malokde xy
ucuje. Jaro pfinese chud3'm rodi-
11am straslivou bldu. Lide zprii
vara z bojist' pfestali vefiti, zej
mena kd3'z pocalo jezditi tolik ra-
Kdo bude asi tim novodobym
Napoleonem.
Vnucka Tolstoje nedavno pripo
menula pi-dzvest velkeho toiioto
muze. jez ucinil v roce 1910 a kie
raz uskuteciiena l3'Ia pi'itomnou
evropskou valkou, a pfi torn upo
zornila na pfedzvest udalostl pro
rok 1915. Ze severu ma jifijlt ne
znani3' muz, novodoln' Napoleon,
jenz vzdor nedostatku Aycviku vo
jenskeho, jsa pouln'm spisovalelem
neb zurnalistou, objevl se na jevi
sti krvaveho dramatu evropskeho
a zeleznou rukou uchvatl " poro
bu Evropu celou, a 1)3 drzel ji v
tomto zeleznem sevfenl do roku
1925. Vzhledem k pfedpovedi teto
V3sloveno b3lo jiz mnoho domne
nek a spekulacl, kdo by tim 'Na
poleonem" mohl b3't a v domnen
kach techto jmenovani bWi vsich-
Divoch a vzdelanec.
zadne dobe neb3l3 protivv
bohatstvi a chudoln tak pflki
V3vinut3 v zivote narodu, jako
prave v dobe pfltomne, nebof
uplna, skutecnii chudoba vznika
t)ouze v uustedKii vvsoKe a ne-
zdrave vzdCdanosti co zjev trva-
K. V stavu pfirozenem, u cloveka
divokeho a nevzdelaneho nelze si
ji ni3sliti, nebof prvni a nejhlav
nejsl v3kou zivota kazde 03'tosti
estrojne jest hledati si dostatec-
nelio pokrmu. To jest zivotnl za
kon, kterv ovlada cloveka tak do-
bfe, jako vseck3 jine bytosti zijl
cl. Divoch nedovede se vsak po
drobiti bide a hladu, nvbrz bo-
juje proti nim a bud' zvltezl nad
nimi anebo pfemozen, klesa a hy-
ne. Az kd3z clovek ztratil spojenl
s vsezivlcl matkou zemi. kd3z od
trhnul se od brazcv sveho po
le a pflroda nemuze jiz k neinu
dosahnouti, ab3 podala mu daru
svvch, kdvz usldll se ve zdeeh vel
komesia a vzda se udelu sveho 11a
pude, lese i fece a nemuze vice
vlastnlma rukama dobvati si po
trav3 z pflrodnl ziisobarm v fisi
zivocisne a rostlinne, nybrz jest
odkazan na V3menu V3robku sve
ho femesla za plodim pflrodnl od
jinych monopolisovane, tu tepr
ve poclna moznost, ze mensina
shromazd'uje velike bohatstvi a
...... . -m t . V I
vetsine zb3va uplna, sKiitecna
chudoba zrcadllcl se v naprostem
nedostatku i tech nejnutnejsich a
iiejpjitivnejsjch.4pJf(
tu, jako je idlo, sat a obydli, bez
kterych clovek pfece vubec exi
stovati nemuze.
Dues aspon xychazl na jevo, ze
vlada nebude moci propadlou za
ruku cerneho desertera vj-mahat,
ponevadz vlastne nenia na kom.
Jeden z rueitelu Johnsonov3ch u
cinil totiz osemetny upadek, dnes
nenui praktick3 nic a kde nic neni,
tain ani smrt nebefe. Ani 11a dru
liem ruciteli, jlmz b3la Johnsono
va matka, nebude podle vseho nic
k V3nnihanl. Tolik aspon doznava,
sani v3pomocny spolkov3' navlad
nl. Stiycek Sam je takto dobr3
poctaf, ale jak figura ukazuje,
najdou se pfece jenom casern lide
vsemi mastmi mazanl, ktefl mu do-
vedou pfes vsecku opatrnost pod
strcit povedomou zlatou cihlu.
Kaidy pfistehovalec ma pry cenu
$1,000 pro nasi vladu.
Nvnl, kd3z pfestalo pfistehova
lectvl skoro uplne, take ustalo
stvani proti pfistehovalcum a
formovanl zakonu, kteiymi by se
pfistup pfistehovalcu do teto ze
me ztlzil. Naopak jednii se 0 to,
aby Spojene Staty mely co nejvet
sl uzitek z v3stehovaleckeho prou
du, kterv se po valee z Evrop3
valiti bude. At" jiz zvltezl ta ci 0
na strana. bude tain zniceno tolik
majetku, ze blda bude tarn vseo
becnou a krutou a ze lide. jen kdyz
trochu budou moci, utlkati budou
jinam. Kde jim K3ne nacieje na
lej)sl zivot. Abraham Lincoln se
V3'jadfil, ze kazd3' zdravy pfiste
hovalec ma pro tuto zemi, cenu
nejmene $'1,000. Nvni je na teto
zemi. "aby takovemu cennemu pfl
nistku pfipravila podmink3'. za
kteiych 1)3 se zde mohl patficne
uplatniti. Vladnouel kruln budou
musit se postarat, ab3 meli pflle-
zitost ku praci a slusnemu zivo-
bytl ti. ktefl jsou jiz tad3", a po
tom mohou mlti jistotu, ze. jakmi
le valka bude ukoncena. pochvata-
jl sem pfistehovalci novl, ab po-
mahali ke zvelebenl a k obohaeeul
teto zeme, jako to cinili pfisteho- j
valci pfed nimi.
Prcc ta valecna dan?
Z ruzin'ch stran zdviha se po-
kfik proti zavedenl dane, kterou
b3 nahrazen byl schodek, vznikuu-
vsl ve spolkove pokladne nasled-
kem evropske valk3. Ale siroke
vrstv- lidu neprotestujl, n3'brz jen
ti, ktefl D3 dan tu nejsnaze unesli.
Tak ku pflkladu se v pfedloze za-
da, ab3 placena b3la dan z auto-
mobilu. Z jiste strai- se. kficl, ze
vlada tim zniciti chce jeden z nej-
dfilezitejslch oboru pruni3'slovycIi.
Poplach ten je doeela plain' a ne
melo b3' ho v kongresu a na roz-
lodujlclch mlstech byti dbano.
Spolecnosti, yrabejlcl automobi-
pracujl s takov3'm vydelkem,
ze by jim to nijak neuskodilo, kdy-
b' z neho neclm pf ispel3 na vlad-
111 hospodafstvl. A kdj'b3" se k to
mu nechteh odhodlati, mohou do
eela snadno dan tu zaplatit svym
iikaznikum. Kdyz nekdo plat! za
automobil nekolik set nebo nekolik
tisic, dela to u neho maly rozdfl,
biuUinut;d4t zane j - ftet ir
uo uvacet uoiiaru vice, te 10 jiz
jest tak s nasimi velkokapitalisty
a velkoprum'sbiIk. Od vlady do
zadujl se nejvetsl oehranu, ale
kd-z vlada na nieh chce take neja
kou obef. nejakv pflspevek jia
sve vydrzovanl, lined kficl. jako
1)3 jim nasazovala nfiz na lirdlo.
NejsirsI vrstv3- lidu plat! "valec
nou dan" jiz davno v podobe u
mele do V3'se Ayhnanych cen zi
votnlch potfeb, ze kterez dane vy
tezek meli a majl pouze kapitalis
te a spekulanti, neprotestujl proti
kolku na pive, doutnIk3 a 11a ji
ne. co vetsine lid! stalo se iiutnos
ti, ale bohaci zdvihajl protest
lined, jak jen se nekdo zmliil, ze
b- take oni meli neeo platit. Jest
na case, a 1)3' se naucili znati ziisa
d:i. ze ten. kdo od spolecnosti ma
nejvetsl oehranu, take musi nej
vlce na jej! udrzovanl pfisplvati.
Jack Johnson pfece pokute
uplachl.
Skandcilne proslaveii3' cenn' za-
jiasnlk Jack Johnson 1)31 v Chica
gu sice pfed casern odsouzen pro
pfestoupenl lannova z.ikona 0
bllem otrokafstvl na rok a den do
vhidnlho vezenl, ale sotva si asi
kd3 tento "kasarnlk" odsedl.
Johnson v3uzitkoval totiz techni-ekx-ch
klicek zakona. odvolal se k
appellacnlmu soudu, nechal za
sebe slozit zaruku y obnosu $15,
000 a pak jednoduse uplachl do
Evrop3'. Vedel nepoelvbne dobfe,
co cinl, $15,000 je sice velika suma,
ale to pouze tenkrat, musl-li je clo
vek klopit do opravd3. A tomu v
pflpade Johnsonove asi nebude.
Ztrata Sp. Statu evropskou valkou.
Nejvaznejslm dusledkem evrop
ske v;ilk3' pro Spojene Stat3' jest
ztrata eizozemskeho obchodu. Do
valclelch zemi b3'lo dodano y mi
nulem roce za tisic milionu dolia
ru zbozl a bylo importovano sko
ro za tfi ctvrte bilionu. Celnl pfij-1113-
klesnou o sto milionu dollaru
rocne. )rotoze takfka nic sem ne
muze Irvt dovazeno a valka tudlz
yTOvna se v torn ohledu nej'vys
slmu ochrannemu clu, jake si kdy
mohl republikanskv kongres vv-
mysliti. Tovarnlci, ktefl touzili po
v3sokem clu, aby domacl priini3'
sl 1)31 ch ra nen pfed tvropskou sou
tezl. majl 113111 pomeiy, ktere se
rovnajl pflme zapovedi vseho .lo
vozu a tedy vets! oehranu, nez ja
ke si mohli pfati. Jest pouze otaz
kou. v jake mlfe to dovedou V3u
zitkovati a postarati se 0 dosta
tecne zasobenl domaclho trim. As
pon pro mnoho pflstlch mesleu ne
mohou se v3mlouvati na to, ze 110-
ve celnl sazb3' poskozujl americky
priini3sl.
Tento casopis stoji pouze $1.00
na cely rok.
Richter's Anchor Pain-Expellor.
