zApadu OZVEINA ECHO OF THE WEST Rociiik - Volume II. Clarkson, Nebraska, ve'stfedu, 14. fijna (October) 1914 "Entered as Second-Class matter August 4. 1913, at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79. Cislo - Number 12 Z Evropske valky Z bojiste dochazeji zpravy o ne kolika vitezstvi Nemcu. Po dobyti Antverp dobyli tez Belgicke mes to Ghent. Londyn. Z Amsterdamu se sdeluje Reuterove spolecnosti na rdpdujici : "Z Vidne se oznamuje telegramem, ze Rusy v Halici jsou pronasledovani Rakousko-Neme- ckym vojskem. Mnoho mest jest jiz zase v rukou Rakusanu. Z Rima dochazi zprava, ze se tarn oznamuje z Petrogradu, ze Busy zanechali bombardovani Pfemyslu, a tun aby se mohli lepe postaviti proti nepfiteli v dulezi "tejsich mistech. Petrograd. Ufedni zprava po tvrzuje, ze Nemci potopili rusky ljxiznik "Pallada" na kterem se nalezala posadka citajici 600 muzu. Londyn. Die 44 vykazu, ktery "byl prave vydan, ztratila prusacka armada 211,000 muzu. Londyn. Nemci ulozili Ant verpam jedno sto millionu dolla- tvl valecne kontribuce. V bitevni cafe, pf es Pafiz. Po zoruhodny postup spojencu udal se v okoli stfedu bitevni linie, kdez spojenci vzali utokem dulezi tou nemeckou posici. Jizda spo jencu provedla odvazny zajezd, be hem nehoz odrizla nemecky zaso bov&ci sbor, ubirajici se do Roye. Spojnci tajali 850 Nemcu, a uko 4 ... v -inct.il i - aflrrilikvrrahlriTialnvnh Ami Jake budou nasledky padu Antverp. Times, ktere si dosud ndrzely povest nejpfednejslho listu anglie keho pis! ve svyeh valecm'eh iiva haeh: 'Pad Antverp dokazuje, ze se dnes proti velikym delum neu- o nem prohlasiii jeho lekafi. ze nesnt'so pohledu na krev, aby se iiiu neudelalo nanie od zaludku Cisaf Frantisek Josef za dobu sve. lio dlouheho panovanl vedl mnoho valek, ale osobne l)yl na bojisti jenom v jedne z nieh. v roce 1S59 v Italii. kde bvli Rakusane tak hrozne pobiti od Francouzii. Bitva u Solferina. o nlz se dosud tvrdi, ze by la nejkrvavejsl a na poeet padlych nejhroznejsl ze vsech devatenacteho stoleti, byl a san.a drzl zadna pevnosf, je-li tak po- p t0 ab-v flov?ku eitlivejsmm val stavenn. abv si na ni mnliln tM icenl nadosmrti znechutila, Tie . - ' m "i i leti. Ze Nemci dobvtim inesta i I-'rantisek Josef jeste potom vedl mnoho ziskali, neda se popirati, , VJ',lkv dale, -7 roce 1S66, kdy Prii- zvlaste moralnl iicinek bude veli- isove pivkvapili Rakusany na ces A vcunuu zhuuu sireuva. Londyn. Rimsky zpravodaj Exchange Telegraph Company o- znamuje, ze die depese z Vidne cholera siri se nyni po cele dualni monarchii, a novych pfipadu vy skytuje se prumerem ctyficet den ne. Pafiz Zpravodaj Journalu sde luje z Belgie, ze Nemci ztratili pfi dobyvani Antverp 40,000 muzu. Z Londyna se oznamuje velke vitezstvi cernohorcu nad Raku sany. Rim. Belehrad dosud odolava 11 tydennimu bombardovani. Hrabe Zeppelin znici Anglicany. Anglieanum naskakuje husi ku ze z hrabete Zeppelina, ktery na ne chysta velikou vypravu svymi vzdueholodemi. Psali jsme jiz ne kolikrate o torn, jak je cisaf Vi leui rozmrzen nad tim, ze v teto valce, v niz trpi Francouzi, Ruso ve i Belgieane, jedina Anglie vy: vazla a ma na svem uzemi pokoj. Y Nemecku je proti Anglieanum velike rozhorceui, oni jsou pova- tomobilove spolecnosti 600 moto- zovani za pletichafe a puvodce rovych nakladnicli vozu pro 1'ran- ky. Ale i kdvbv bvlo mesto nvni promeneno v pevnosf nemeckou. a to pevnosf prvni tridy, mnoho svym drzitelum neprospeje. pone vadz feky Seldy nemohou k plav be nzivati. Nemci snad doufaji, ze mesto podrzi, az dojde k uza- r , virani mini, ale v teto nadeji se hrozne klamou." Casopis Express pise: "Nfme cka armada mela puvodne zamife no na Pafiz, nyni miri na severni pobfezi, jak belgicke tak francouz ske. Ponevadz ji selhala rana pro ti Paflzi, mifi nyni ruhou ruiu na Anglii. Z postaveni obou ar- kych bojistich, sedel Frantisek Jo sef pohodlne ve Vidni a jel na bo jiste teprve tenkrate. kdyz uz br io po vsem. Dojel zrovna do Par- dubie, kde mil na nadrazi oznami li, ze byl Benedek u Knilove Hrad ce porazen, ze utika a ze musi utx kat take. Cisar se nedal dvakrate pobizet a Prusaka ani nespatfil.; Kdyby pfi torn vsem bylo eisafi Frantisku Josefovi valecnictvi pro ti mysli, byl by za to iictyhodnyni clovekem. Ale tomu tak neni. Hral si na vojaky po cely zivot, vzdy cky se oblekal jen do vojenske u niformy a fisi svou militarismeiu byl vzdycky vojakem ze zaliby, a: le nikdy v torn neumel chodit mad na bojisti vidhne. ze se jed- IP?ivedl na pokraj bankrotu. Cisar na Nemcuni o to, aby byla severni Francie spustosena a v pousf obra- cena." Anglicke casopisy jevl siee ja- kysi optimismus a tazl se, co si Nemci pocnou nyni s tlmto mes tem, ktere jest jiiiak diilezitym pfistavem, ale pro ne bez eeny. kdyz majl uzavfene more. Pfipo- minaji, ze take spojenci majl ve- likftvela .oblehaci- a ze Antverp dobudou prave tak snadno, jako jich dobyli Nemci nyni. To, co se Jak to vypada v Rakousku. ; Pfes Benatky oznamuje se z Rar kouska : Obchod a prumysl v ze))ii jest uplne zarazen, zastaveny vy voz bezpochyby nektery prumysl uplne znici. Nejhure jsou na torn cukrovary, ktere, jak znamo, jsou! 4ak se nekdy i nejyetsi chytraci 11 ' 1 -iv , , , Pi- .t'V- 2 ' taio-Ka vynraane v ueclacl AJ-sWvV'-v-raimlQJa nem'ch z)("'t. Yseobeeiu- si i-azl ers jnl americtl slavnl valecnl zpravo tu nahled. ze Rakousko valku vy hrati nemiiz. sympatie Vs Rusy mohutnl a Nemci pocinajl ' bvti nenavideni jak od fvehu tak Pola ku. Rusove jsou die mineni rane nych vybornl strelci. Jak hrozne to byly masakry svedcl toto : C'tr nacty pluk dragounu, lezlei do valky posadkou v Klatovech, Uo- bfanech. Horsove Tvne a Presti clch, zahynul die udanl vraeejlclch se ranenyeh skoro eelv v mocalech ruskeho Polska. Kteri neutonuli, byli prv smeteni ruskymi srapnely a strojovymi puskami. Pes! pluk cislo do, jenz se doplnuje v Plzon- skem kraji, byl prv vehnan lined po pfljezdu na bojiste do nejhroz- nejsi fezi a Rusove ho skoro celv potfeli. Podobny osud stilil pry i 102. pluk z Benesova. dajove dobv nvnejsl, nikdo vsak nevzpomel si na naselio bojovn'ho "colonela". jemuz jest popis nej bli.si. pa ze o Konec pevnostem. Pafiz. Vojenske dusledkv du Antverp budou prv ty. pfesvedcl vojenske odbornlkv zbytecnosti stalych opevnenl. MI- neni to vyslovil podplukovnik Rousset, kterv tvrdi ze vubec bu de tfeba upustiti od toho druhu obrany a nahraditi ii rvehlvmi vonstrukcemi, ktere mohou byti zbudovany kdekoliv a kazduo ehvl Pak delove koule majlce me- ne odporu budou zpusobovat pou- ze malou skodu. Nikdy nebyla zadna zeme zachranena svymi pev- nostini, ba naopak mnohe pevnosti bylj- zkazou mnohe zeme. Skutec- nou ochranou naroda je ucinna vojenska moe, jez muze nepfatel- skemu vpadu celiti. liony liber cukru vyvazelo se jina leta do Ameriky, ale hlavne do An s Antverpami stalo nyni, bude se glie, Indie a jinam. Majitele eu- opakovati jeste jednou. krovaru radi by se zbavili svyoh Ale vzdor tomu pfece jest patr-' pchytecnych zasob a vyvezli je no, ze pad inesta tezee se Anglica-ze 7eme, i kdyby je nepfltel dostal nu dotknul a aspon castecne spl- J tfeba eestou neprlmou. Yhida zfi nilo se touzebne pfanl clsare Vi-jzlljp vselijake bankovnl a jine po lema, aby take Anglicane slastl vii- 'mocne iistavy, ktere vsecky trpi lecnych okusili. Jiz Napoleon I. ben jedinou vadou, nedostatkem nazval Antverpy ''bambitkou, Pcnz- Ostatne nemohou pujcovati tera jest namlfena na srdce An glie." Poclta se, ze je Nemcu v Belgii na 400.000 muzu. Rumunsky kral zemf el. Z Petrohradu dochazi sem zpra va, ze kral Karel zemrel. Patrne nm puklo srdce nad tim. ze mu narod nedovolil, aby se mohl sii castnit valky na strane Nemcu. Auta ze Soustati pro francouzskou armadu. Bethlehem, Pa. Oznamuje se, ze Bethlehem Steel Co., iednaiicl e jmenu francouzske vlady ob- ednala u jedne clevelandske au- bez zaruky, a te nikde neni. Vyji maje inesta nejvetsl jest cela zeme mrtva. Vsude se pocifuje nedosta tek muzu. Tovarny jsou zavfeny, pece vyhasle, dvefe zamcene a a- Ini hlldace nespatflte. Zeny, ktere v xiaKousKii i jinciy tezce pracuji, konajl zvhiste 113111 pnice vsecln. Nakladajl i na zeleznicnl VOZ3'. Tu a tarn spatflte jednotliveho voja ka na stnizi, ale nikde vets! odde lenl, vsecko je v Halici a na jihu. Ve Vidni se dennl zivot mnoho nezmenil, az 11a to. ze vazne vsecka sluzba, kterou muzi obstaravali, jako jizda trannvajl a podobne. vseho zleho, co Nemee postihlo, a cisaf Vilem 3psal jiz nekolik cen pro toho, kdo jim irvnl tezkou rami zasadl. Hrabe Zeppelin pri jel n3nl do AVilhelmshavenu, na pobfezi Severnllio more, a ackoli nepovedel, co tarn pohledava. kaz dy iicel jeho navsttny tusi. Bom br z jeho vzducholodl majl co nej dflve prseti na LoiuK'ii. K jedno mu zpravodaji piv se Zeppelin v slovil, ze na Anglicaii3' nezapome ne. Pfipomlna se take, ze Zeppe lin povolan b3rl nedavno k clsafi do Mohuce, kd3z tarn byl hlavnl armadnl stan. Cisaf pr3' mu fekl, ze 11a neho spoleha, ab3 V3'ko nal velike dllo, a nabldl mu, ze jej udela vrchnlm velitelem odboru vzduchoplaveckeho. Zeppelin piy to s usmevem odmltnul, ale sllbil, ze V3'znamenanl to pfijme, az si ho zaslouzl-a.az se vratl z An glie. Ve "Wilhelmshavenu pracuje Zeppelin se svymi pomocrnln dnem i nod. Jina, vzduchoplavec ka stanice zfizuje se v Emdenu. couzskou armadu. Objednavka na dalslch 400 podobn.vch stro.ju do sud neucinena. Soucasne se pro sl.veha. ze objednano take 1000 tu ristick'ch kar. pro 5 a 7 pasazeru stejnou spolecnosti. Kanada muze poslati do valky pfll millionu muzu. New York. Kanada jest ochot na a take scho)iia dodati 500,000 v3-bram'eh muzu do boje proti Ne mecku, pakli britieka vlada jich potfebuje. Tak vyslovil se plukov nlk Sam Hughes, kanadskv mini str milice, jenz odplul prave do Anglie. Proc ma Frantisek Josef byti jedinym z panovniku, ktery nenavstivil bojiste? VsichnI panovnlci zeml ve valee sucastnenyeh, i president Poinea re, navstlvili bojiste, jedine rakou sky cisaf toho neucinil. Ta okol nost', ze je pf His star, zde asi jedi na rozhoduje. Snad je pravda, co Portugalsko na pomoc spojencum. New York. YrehnI konsul Por tugalska Sampaio oznamil, ze je ho zeme uza vf el a smlouvu s reii kou Britanil a je pfipravena vstou piti do vsevropske valk na strane spojencu na zavohinl. Prohlasuje, ze 5000 muzu odtahlo z Lisabouu cliraniti )ortugalske osad- v Afri ce a v padu prohlasenl val lev. voj sko j)ortugalske. v poctu 360.000 muzu. jez je po nice, zahajl oka mzit' utok na nemeeke kolonie. uznavajl dnes Anglicane, kd3z si s bolestl vzpomenou na ostrov Hel goland. Helgoland bvl od roku 1S07 az do roku 1S90 majetkem Anglicanu. Tenkrate kdoz vl, co jim to napadlo pfipustili jej Anglicane Nemeum, ktefl jim zan dali afrieky ostrov Zanzibar. Hel goland jest ostruvek celkem mal.v. ale skalnat.v a ma tu hlavnl diile- zitost", ze ezi tesne u nemeckeho brehu a ma nesmlrnou strategic kou diilezitosf. Do te dob- meli Anglicane pokoj, ale sotva se 0 strov octnui v drzenl Nemcu, kar ta se obratila. Nemci z ostrova de portovali rybafske obyvatelstvo a promenili tuto mofskou skalu v jedinou obrovskou pevnosf, kteni je plna del a streliva. PomocI Hel- golandu jsou Nemci se svn'iii lod? stvem k anglickemu brehu asjion 0 padesat mil bllze. Podmorske lo de, ktere nedavno potopih' Angli eanum tfi kfiznlk-, ojierovah j)ra ve z vod helgolandsk'ch. Pribli ziti se k osrovu neni mozno, ne bof more jest vsude viozeno mi nami. Proto neni pochylu-. v.v An glicane, vyhrajl-li v teto valce, bu dou zadati, aby jim byl Helgoland vracen, a nebude-li ho Nemeeko ehtlt V3'dati. aby byl aspon vracen Dansku. ktere b'lo jeho majitelem pfed rokem 1S07. Co se oznamuje z Cech. Zprav-. ktere sdelujl krajane z Cech se prave vr.itivsl, jsou smut in'. Skoro z kazde rodiiv nekdo jest na vojne, 7. nekterveh rodin etyri i vice clenu a seen 3-. jez se odehriivah pfi loucenl se manzelu se zenanii a dltkami, S3nu s rodi ci, byly srdeervoucl. Kone jsou z cele Iorav3- i Cech vybrakovam a 11a uliclch jsou jen polochclple herln-. Ve skolach se malokde xy ucuje. Jaro pfinese chud3'm rodi- 11am straslivou bldu. Lide zprii vara z bojist' pfestali vefiti, zej mena kd3'z pocalo jezditi tolik ra- Kdo bude asi tim novodobym Napoleonem. Vnucka Tolstoje nedavno pripo menula pi-dzvest velkeho toiioto muze. jez ucinil v roce 1910 a kie raz uskuteciiena l3'Ia pi'itomnou evropskou valkou, a pfi torn upo zornila na pfedzvest udalostl pro rok 1915. Ze severu ma jifijlt ne znani3' muz, novodoln' Napoleon, jenz vzdor nedostatku Aycviku vo jenskeho, jsa pouln'm spisovalelem neb zurnalistou, objevl se na jevi sti krvaveho dramatu evropskeho a zeleznou rukou uchvatl " poro bu Evropu celou, a 1)3 drzel ji v tomto zeleznem sevfenl do roku 1925. Vzhledem k pfedpovedi teto V3sloveno b3lo jiz mnoho domne nek a spekulacl, kdo by tim 'Na poleonem" mohl b3't a v domnen kach techto jmenovani bWi vsich- Divoch a vzdelanec. zadne dobe neb3l3 protivv bohatstvi a chudoln tak pflki V3vinut3 v zivote narodu, jako prave v dobe pfltomne, nebof uplna, skutecnii chudoba vznika t)ouze v uustedKii vvsoKe a ne- zdrave vzdCdanosti co zjev trva- K. V stavu pfirozenem, u cloveka divokeho a nevzdelaneho nelze si ji ni3sliti, nebof prvni a nejhlav nejsl v3kou zivota kazde 03'tosti estrojne jest hledati si dostatec- nelio pokrmu. To jest zivotnl za kon, kterv ovlada cloveka tak do- bfe, jako vseck3 jine bytosti zijl cl. Divoch nedovede se vsak po drobiti bide a hladu, nvbrz bo- juje proti nim a bud' zvltezl nad nimi anebo pfemozen, klesa a hy- ne. Az kd3z clovek ztratil spojenl s vsezivlcl matkou zemi. kd3z od trhnul se od brazcv sveho po le a pflroda nemuze jiz k neinu dosahnouti, ab3 podala mu daru svvch, kdvz usldll se ve zdeeh vel komesia a vzda se udelu sveho 11a pude, lese i fece a nemuze vice vlastnlma rukama dobvati si po trav3 z pflrodnl ziisobarm v fisi zivocisne a rostlinne, nybrz jest odkazan na V3menu V3robku sve ho femesla za plodim pflrodnl od jinych monopolisovane, tu tepr ve poclna moznost, ze mensina shromazd'uje velike bohatstvi a ...... . -m t . V I vetsine zb3va uplna, sKiitecna chudoba zrcadllcl se v naprostem nedostatku i tech nejnutnejsich a iiejpjitivnejsjch.4pJf( tu, jako je idlo, sat a obydli, bez kterych clovek pfece vubec exi stovati nemuze. Dues aspon xychazl na jevo, ze vlada nebude moci propadlou za ruku cerneho desertera vj-mahat, ponevadz vlastne nenia na kom. Jeden z rueitelu Johnsonov3ch u cinil totiz osemetny upadek, dnes nenui praktick3 nic a kde nic neni, tain ani smrt nebefe. Ani 11a dru liem ruciteli, jlmz b3la Johnsono va matka, nebude podle vseho nic k V3nnihanl. Tolik aspon doznava, sani v3pomocny spolkov3' navlad nl. Stiycek Sam je takto dobr3 poctaf, ale jak figura ukazuje, najdou se pfece jenom casern lide vsemi mastmi mazanl, ktefl mu do- vedou pfes vsecku opatrnost pod strcit povedomou zlatou cihlu. Kaidy pfistehovalec ma pry cenu $1,000 pro nasi vladu. Nvnl, kd3z pfestalo pfistehova lectvl skoro uplne, take ustalo stvani proti pfistehovalcum a formovanl zakonu, kteiymi by se pfistup pfistehovalcu do teto ze me ztlzil. Naopak jednii se 0 to, aby Spojene Staty mely co nejvet sl uzitek z v3stehovaleckeho prou du, kterv se po valee z Evrop3 valiti bude. At" jiz zvltezl ta ci 0 na strana. bude tain zniceno tolik majetku, ze blda bude tarn vseo becnou a krutou a ze lide. jen kdyz trochu budou moci, utlkati budou jinam. Kde jim K3ne nacieje na lej)sl zivot. Abraham Lincoln se V3'jadfil, ze kazd3' zdravy pfiste hovalec ma pro tuto zemi, cenu nejmene $'1,000. Nvni je na teto zemi. "aby takovemu cennemu pfl nistku pfipravila podmink3'. za kteiych 1)3 se zde mohl patficne uplatniti. Vladnouel kruln budou musit se postarat, ab3 meli pflle- zitost ku praci a slusnemu zivo- bytl ti. ktefl jsou jiz tad3", a po tom mohou mlti jistotu, ze. jakmi le valka bude ukoncena. pochvata- jl sem pfistehovalci novl, ab po- mahali ke zvelebenl a k obohaeeul teto zeme, jako to cinili pfisteho- j valci pfed nimi. Prcc ta valecna dan? Z ruzin'ch stran zdviha se po- kfik proti zavedenl dane, kterou b3 nahrazen byl schodek, vznikuu- vsl ve spolkove pokladne nasled- kem evropske valk3. Ale siroke vrstv- lidu neprotestujl, n3'brz jen ti, ktefl D3 dan tu nejsnaze unesli. Tak ku pflkladu se v pfedloze za- da, ab3 placena b3la dan z auto- mobilu. Z jiste strai- se. kficl, ze vlada tim zniciti chce jeden z nej- dfilezitejslch oboru pruni3'slovycIi. Poplach ten je doeela plain' a ne melo b3' ho v kongresu a na roz- lodujlclch mlstech byti dbano. Spolecnosti, yrabejlcl automobi- pracujl s takov3'm vydelkem, ze by jim to nijak neuskodilo, kdy- b' z neho neclm pf ispel3 na vlad- 111 hospodafstvl. A kdj'b3" se k to mu nechteh odhodlati, mohou do eela snadno dan tu zaplatit svym iikaznikum. Kdyz nekdo plat! za automobil nekolik set nebo nekolik tisic, dela to u neho maly rozdfl, biuUinut;d4t zane j - ftet ir uo uvacet uoiiaru vice, te 10 jiz jest tak s nasimi velkokapitalisty a velkoprum'sbiIk. Od vlady do zadujl se nejvetsl oehranu, ale kd-z vlada na nieh chce take neja kou obef. nejakv pflspevek jia sve vydrzovanl, lined kficl. jako 1)3 jim nasazovala nfiz na lirdlo. NejsirsI vrstv3- lidu plat! "valec nou dan" jiz davno v podobe u mele do V3'se Ayhnanych cen zi votnlch potfeb, ze kterez dane vy tezek meli a majl pouze kapitalis te a spekulanti, neprotestujl proti kolku na pive, doutnIk3 a 11a ji ne. co vetsine lid! stalo se iiutnos ti, ale bohaci zdvihajl protest lined, jak jen se nekdo zmliil, ze b- take oni meli neeo platit. Jest na case, a 1)3' se naucili znati ziisa d:i. ze ten. kdo od spolecnosti ma nejvetsl oehranu, take musi nej vlce na jej! udrzovanl pfisplvati. Jack Johnson pfece pokute uplachl. Skandcilne proslaveii3' cenn' za- jiasnlk Jack Johnson 1)31 v Chica gu sice pfed casern odsouzen pro pfestoupenl lannova z.ikona 0 bllem otrokafstvl na rok a den do vhidnlho vezenl, ale sotva si asi kd3 tento "kasarnlk" odsedl. Johnson v3uzitkoval totiz techni-ekx-ch klicek zakona. odvolal se k appellacnlmu soudu, nechal za sebe slozit zaruku y obnosu $15, 000 a pak jednoduse uplachl do Evrop3'. Vedel nepoelvbne dobfe, co cinl, $15,000 je sice velika suma, ale to pouze tenkrat, musl-li je clo vek klopit do opravd3. A tomu v pflpade Johnsonove asi nebude. Ztrata Sp. Statu evropskou valkou. Nejvaznejslm dusledkem evrop ske v;ilk3' pro Spojene Stat3' jest ztrata eizozemskeho obchodu. Do valclelch zemi b3'lo dodano y mi nulem roce za tisic milionu dolia ru zbozl a bylo importovano sko ro za tfi ctvrte bilionu. Celnl pfij-1113- klesnou o sto milionu dollaru rocne. )rotoze takfka nic sem ne muze Irvt dovazeno a valka tudlz yTOvna se v torn ohledu nej'vys slmu ochrannemu clu, jake si kdy mohl republikanskv kongres vv- mysliti. Tovarnlci, ktefl touzili po v3sokem clu, aby domacl priini3' sl 1)31 ch ra nen pfed tvropskou sou tezl. majl 113111 pomeiy, ktere se rovnajl pflme zapovedi vseho .lo vozu a tedy vets! oehranu, nez ja ke si mohli pfati. Jest pouze otaz kou. v jake mlfe to dovedou V3u zitkovati a postarati se 0 dosta tecne zasobenl domaclho trim. As pon pro mnoho pflstlch mesleu ne mohou se v3mlouvati na to, ze 110- ve celnl sazb3' poskozujl americky priini3sl. Tento casopis stoji pouze $1.00 na cely rok. Richter's Anchor Pain-Expellor.