W
ZflPflDU
OZVENR
ECHO OF
THE WEST
Rocnik - Volume IT.
Clarkson, Nebraska, ve Stfedu, 5. srpna (August) 1914
'Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79.
Cislo - Number 2
EVROPSKA VALKA v 20.
Nernecko
nekolik Francouzskych a Ruskych mesi
Hraze v Hollandsku otevreny aby znemoznili prekroceni N6mcu,
Anglie jest pfipravena jen spustit.
Rakousko dostava "f a frak." Prvni valka ve vzduchu.
5,000,000 Nemcu do zbrane. I Die zprav nejnoveji doslych,
"Berlin. Generalni mobilisace zahledl franeouzsky letec Koland
INemecka povolava do zbrane vsec-1 Garros ve vysi 1000 stop nemec
ky obcany ve staff od IS let do 1 kouvzducholod. ktera z Elsasko-
40 let. Celkem bude mit Nernecko
ve zbrani 5,000.000 muzu.
100,000 Nemcu vtrhlo do Fraiicie
peti proudy.
Brussel. S peti armadnimi sbo
ry Nernecko podniklo vpad do
Francie a to na peti mistech s cel
kovym poctein asi 100,000 muzu.
Parazka Nemeckeho vojska.
Brussel, Divise nemeekych
liulanu byla pry iiplne potfena v
boji na francouzskych liranicich a
200 jich padlo do zajeti.
JRakousko odvolava sve voko od
Srbskych hranic.
Nis. Rakousko je zfejme zne
pokojeno pripravovanym utokem
;se, ze.uslava-ve
sve mocne Kampani proti brbsku,
aby se pfipravilo na utok rusk'.
tPrebyteene .vojsko shromazde
Jie u Zemune odtahlo neznamo
kam. Nejspise Rakousko nehodla
dale do Srbska pronikat a spokoji
se tim, ze se v dosud zabranem srb
skem uzemi opevni.
Eusko zahajuje vpad utokem
do Pruska.
Berlin. Ufedni informace pu
l)likovana sdeluje, ze Rusko zaha
jilo vpad do Nemeeka. Dvema
proudy vtrhli Rusove pf es vychod
hi hranice. Neufedni zprava mlu
"vi dokonce o tfetini vpadu. V prv
2u srazce byly pry pfedni straze
ruske zahnany na utek.
Lzive historky Rakusanu o Srbech.
Londyn. Jisty dustojnik ra
kouskeho generalniho stabu pro
Masuje, ze Sijbove porusili zneni
zenecske konvenee v bitve u Ze
mune, palice na vozy elektrieke
drahy, vezouei ranene pod ochra
nou Cerveneho kfize. Tentyz du
stojnik. popisuje boj u Zemune.
"vypravi: "Po kratkou dobu Srbo
ve pokouseli se zaujmouti posici
pfi ohybu Savy a opetovali nasi
palbu. Nase strojova dela nadelala
vsak velike mezery v jejich fadach
takze na konoe. kdyz nase houfni
ce pocaly initi na nioste ueinek.
dali se na zmatny litek. Sr)ske
ztraty byly velmi tizke v tomto
"boji.5'
Anglicke noviny nesmi do
Rakouska.
Zeneva. Anglicke .noviny jsou v
Rakousku zakazany. V Buehs. na
hranicicli Svyearska a Rakouska,
zfizenei celnice ptaji se krome o
bvykle otazky. zdali eestujici ne
veze si -take cizi casopisy. zvlaste
anglicke.
Prvni bitva ve vzduchu.
Brussel. Prvni bitva ve vzdu
clm byla vybojovana nedaleko
Nancy mezi francouzskym aero
planem a nemeckou feditelnou
vzducholodi. jNIuzstvo, ktere se na
obou letadlech nalezalo, pfi stras
live srazce. kterou mozno nazvati
prvni bitvou vzducho von v deji
nach valecnietvi vubee, do jedno
ho zahynulo, celkem 26 muzu.
utoci na vsechny strany;
Lotlirinska pfeletela francouzske
hranice. Byla to obrovska vzducho
lod" Zeppelinovskeho typu, na niz
se nalezalo 25 nemeekych vojaku.
Yyslana byla die vseho nemeckou
armadou, ktera pfekrocila hrani
ce u Cirey.
Garros byl na hranicieh na stra
ti a jakmile vzducholod" postfehi
zamifil se svym aeroplanem pfimo
na ni a pfekvapil ji prudkfm nara
zeni. Obrovsk' gazovy obal neniec
kelio Zeppelina okamzite explodo
val a za hojne detonace bylo ne
mecke letadlo okamzite v jedinem
plameni a zaealo se fititi. Na nes
testi viak zapletl se aeroplan hr
dinskeho Garrose-do-troselwpada-jici
vzducholodi a sfitil se i s Zep
pelinem s obrovske vyse dolu. Za
hynul. ale s nim i 25 muzu vzdu
cholod 'ov posadky nemecke. Vse
eo z nich bylo nalezeno byla bez
tvarna a ohofela smes lidskeho'ma
sa a kosti.
Garros jiste vedel, ze muze ob-
rovskeho Zeppelina zniciti jedine
tim zpusobem. kdyz se s nim sra
zi. ac vedel. ze pfi torn musi sam
7ahynouti. nerozmyslel se ani mi- ;Nejvice trpi lazenska mesta, kde
nutu. podnikl s pravou francouz- pn'ive byla sezona v plnem prou
skou odvahou veliky tento cin a tlu. Z Karlovvch Varu ujelo sta
:oletcvai svuj zivot za vlast. Ne-1
meeky Zeppelin byl vyslan, aby
vypatral a prozkoumal francouz- rekvirovAny a ze by pozdeji do
ske posice. jniu nedostali. Lazne jsou opusteny
Nemei pry maji celou flotilu i z te pficinv, ze jeiieh zfizenei,
zeppelinovskych vzducholodi, kte
re vseclmy byly vyslany nad Fran
eii, a mozno tudiz ocekavati, ze
prvni bitvy ve velke valce francou
zsko-nemecke lmdou vybojovfiny
ve vzduchu.
Frantisek Josef zavrazden?
Londyn. Casopis "Daily Chro
niele" uvefejiiuje zpravu. 5e ra
kousky eisaf Frantisek Josef stal
se obeti atentatu. Az do teto chvile
vhk zprava ta potvrzena nebyla.
Stali se ryehle dustojniky!
Viden. Cisaf nafidil povyseni
vsech chovani'ii poslt-diikh roeiii
ku vojeiiMkyeli akademii ve Videii
skein Novem Meste a v Ioedlingu
na poruciky. Novopeeeni dustoj
niei musi pak ihned nastou)iti
sluzbu u luku. ku krerym budou
pfideleni.
Gsle Evrope hrosi hlad nasled
kem valky.
li;:;nyni zavi'ati;'' stoupb ceny
zivotnieli prostfedku v Londyne.
V Nemecku. Rusku a Rakousku.
kde vlady zabavily obrovske zaso
l)y potravin. jest situace hi'oznou.
V Hakousku i v Srbsku byli prace
schopni muzove povolani ku pra
)orum a do vfavy valeene prave
v dobe zni. takze zejmena zito, z
nelioz pripravuje se hlavne chleb.
jde sve zkaze vsific. Nernecko ak
neobdrzi sve obvykle zasoby z rus
kych obilnych poli, jako az dosud
se stavalo. Ve vsech evropskych
statech byla sice zrusena ela na
dovoz psenice. ale nasledkem vy -
puknuti valky je dovoz tento te-
mef uplne zastaven. Anglie pak,
ackoli opatfovanim potravin pro
vojsko je mene postizena, obavti
se pfeee prohlaseni blokady pfista
vu. ktera by ji mohla znemozniti
dovoz dulezitych potfeb zivotnick
Velike hotely zdejsi nakoupily
si zasob na tfi mesiee a platily za
iu" ty nejvyssi ceny. Chudi lide v
Londyne jiz nyni velice trpi na
stalou drahotou. Pomerne nejme
ne nedostatkem potravin ze vsech
narodii v Evrope utrpi Rusko, po-
nevadz jeho obyvatelstvo je schop
no i bez cizi pomoci se vyziviti.
V-cechach je velke rozcileni.
Ceehy octly s uplna pod vladou
vojenskou. Kam az sahaji vojen
ska opatfeni, videti je z toho, ze
v-Praze obsadilo vojsko vsecky
mosty pfes Vltavu. Zmocnilo se i
zeleznic a jejich zfizencum bylo
oznameno. ze se vsecky dovolene
rusi a kazdy zeleznieni zfizenec
jest nucen byt-i ustavicne pohoto
ve. aby mohl byti do sluzby povo
hin. To neni jen v Praze ale i na
venkove. Tato pfisna opatfeni ne-
hibi Se eizim turistum. hlavne A
merikanum. ktefi Techy a Rakou
sko v nejvetsim spechu opousteji.
Amerikanu do Nemeeka. obav?
jk r,e. ze budou vlaky vojskei
a-
em
maiitele i muzsti zamestnanci ho-
telu. restauraci a jinych podniku.
povolani byli ku plukum. Fiakryjna prvni a byla postizena nejtize.
vubee nejezdi a poulicni drahy jen 'je zmimo, ze v polovici cervence
s obtizemi.
Rakousko bez hlavv.
Yeobeenym nahledem celnym
evropskych novin jest, ze nynejsi
valka mohla vzniknouti jenom tim
spusobem. ze j'st rakouska fise
bez Ulavy. ?Jysliva se. ze fiditelem
rakouske poiitiky jest eisaf Yilem,
ale byva to pravda jen nekdy a
zajiste tomu nebylo v fipadu torn
to. Vilem byl nahlym vynoveze
niiu valky pfekvapen. Cisaf Fran
tisek -Tosef jest pouliou sficeninou,
zivym telem bez dueha. cemuz se
nemUze diviti nikdo pfi jeho S4
leteeh. J est uz pouhym ditetem. s
nirnz si mohou delati lide z jeho
okoli. eo se jim libi. Jisto jest, ze
eisaf sotva ehapal jedineho slova
z tolio manifestu. kterv podespal.
Podpisuje to. co se mu k jiodepsa
ni pfedlozi Nad Rakouskem vlad
ne mocna klika diploma ticko-vo-jenska.
jiz v eele stoji dva odvaz
ni muzi. zahranieni ministr Perch
tohl a nacelnik generalniho st'abu
general Konrad. Ti ovsem ojuraji
se o celou fadu vojenskyeh hod
nos'tafu jinych, o arciknizata a vy
soke slechtice. Jsou to lide dobro
druzni. kazdy hleda svuj vlastni
prospeeh a o budoucnost" Rakou
ska se neboji. Dovedou ziti v neni
i bez neho. Jest to skupina lidi.
STOLETI
zaujalo
ktefi hledaji vojenske dobrodruz-
stvi a jsou v Rakousku tak mocni.
ize jim k nejvyssim iifadum dopo
anolil zavrazdenv naslednik Fran
ftisek Ferdinand, kterv siim bvl
Hednijii z nich a kterv se jinymi
jjidmi nikdy neobklopoval.
Rakouska vhida nahledla, ze na
alkane vinou hrabete Berchtol-
a a naslednika trunu Frantiska
lerdinanda zabfedla do nesnazi,
tere bv bvlv muselv skonciti hroz
Is ' '
pnoii jeji porazkou. Je to dobro
druzstvi albiinske. Rakousko utr-
Ielo revoluci albtinskou velikou
lamaz, a hrabeti Berchtoldovi
Jjrisla vhod tato pfilezitost', kdy
N-muze vvhlasenim valkv renutaei
5-f; ' L
"j""vt f nil
napravin. iyni se pro rosico na
Albaiiii zapomina.
wJak dalece ma v torn vinu cisaf
iilSm, -neni znamo, ale zda se, ze
mu nynejsi situace pfijemna neni.
Hraje-li Rakousko hru s Nemec
kem smluvenou, pak by byl cisaf
Yilem tim neobratnejsim liercem
na svete.
Cesi se hlasi do ruske armady.
T Rusku ziie mnoho Cechu. za-
lozniku rakouskveh, ktefi bvli vi
denskou vladou vyzvani k navra
tu domu. Ale nuilo jich posleehlo.
Tfi tisice reehu v Kieve pfihh'i
silo se joka dobrovolnki do rus
kych pluku. Kievska guberine ma
20.000 rakouskveh poddanych, kfe
fi nalezi do zalohy. Z tech jen
4000 odjelo domu.
Y Rusku jeste nikdo nepamatu
je takoveho rozcileni, jakym byla
cehi zeme zaclnicena jako je nyni
Nesfastne Cechy?
Zeme eeska byla valkou postize
poeinaji v C'echach zne zita v kra
jinach rovinatych a nize poloze
nyeh, jinde v horach az pocatkem
srpna. Pak dojde na jeemen. kdez
to sklizeni psenice se nikde nezaei
na dfive nezli v prvni polovici
srpna. Nyni byl vsechen mhnly liii
od prace odvolan. obili zustalo na
polich a hnije tain. 3iarne nama
haji se je dopraviti do stodol star
ci, zenv a deti. Ke vsemu ieste bv-
ly cele Techy due 20. cervence a
pozdeji postizeny silnymi desti a
prutrzemi mracen. ktere pole spu
stosily. Pomery jsou tak zle. ze
musela vhida zakrocit a zakazat
liehvu s potravinami. pokud to
totiz via da zmuze. Libra mouky
ma dues cenu tfikrat tak vysokou.
jakou jeste mela pfed deseti dny.
Plavba po mofi zarazena.
Cestovani z Ameriky do Evropy
jest uplne zastaveno, pokud se ty
ce lodi nemeekych. Anglick lode
dosud jezdi a jest mozno ze budou
jezditi jeste hodne dlouho, nebof
jim nebezpeei zadne nehro;-i. lo--edeli
jsme jiz. ze obe nemecke
spolecnosti poslaly telgraficke roz
kazy vsem lodim. aby ustaly v
pfistaveeh. a ktere byly jiz na ces
te. byly odvolany.. Pfista vy, v
nichz lode prodlevajf, jsou Ham
burg, Bremy. New York a Boston..
a v
IZ
Tain jsou lode v bezpeei. Tisice ; dfivejsi zadost o vice del a stfeli
cestu jii-fell jest n'm postizeno. Kdfriva iro oolni delostfelectvo. pra-
chii' z Anieriky do Evropy. musi
na jmouti lod" anglickou, holand
-kou anebo jiiiou neutralni. ale
hufe jsou na torn Amerikani. kte
fi ve stfedni Evrope uvizli a nemo
liou pfes hranice. Na Yaterlandu
melo odjeti pfes 3000 lidi, ktefi
nyni hledaji mista na lodieh ho
iandskyeh, belgiekych a francouz
skych. Y New Yorku utrpeli znaene
skody obchodnici, ktefi zasobuji
nemeeKe parnikv notravmami.
Mnoho potravin se tim spusobem oznamuje. ?.e cisaf nafidil castec
zkazi. nebof kupce na ne najiti j nou mobiiisaci a die te reservi
dosti ryehle neni mozno. Y New ; sr: kn,H mtf.f k nsin; ..,.', tifm
Yorku jsou nemecke lode stfeze
ny a nikomu se nedovoluje na ne
vejiti.
Linie vychodo-asijska. ktera jez
di mezi New Yorkem a Libavou a
nalezi Rtisum, bude bezpochyby
na svych lodieh pfiste pouzivati
pra pom d.'mske ho. Je to umozne
no tim, ze mezi majiteli jest ne
kolik Danu. Pravi se, ze pojist'uji
ci spolecnosti odpiraji pfijimati
pojisteni na lode ruske a nemecke.
Na jiue lode eitaji pojisteni v o-
hromne vvsi.
Inoho zvedavosti vyvolava o-
sud nemeckeho parniku Kronprin-
cessin Cecilie, kterv byi jiz na si
rem mofi, kdyz nebezpecLpropuk-
lo a nemohl byti odvolan. Jak se
dostane do Brem, jest otazkou, a-
le neni pochybnosti, ze jeho kapi
tan situaci zna. Jest mozno, ze se
lod? pokusy obeplouti severni bfe
hy skotske, aby nepadla Anglica-
num do rukou. Lod7 veze mnoho
zlatych penez, a to jiz samo o so
be staci, aby ji Anglicane zadrze-
li a poneehali si ji v rukou az do
J I y I Jin Ml M.llly lIL
ra je jiz oiizko evropsKeno orenu,
obratila na zpatecni cestu do A
meriky, mohl by ji chytiti nektery
anglicky rvchlv kfiznik.
Podobnym spusobem jsou
ne-
meeke parniky zdrzeny ve
ueii.ii, Jiuma-aiii, v iraivestone
v Baltimore.
Zpet do Evropy.
Washington, D. C. Nasled
kem vadky v Evrope ocekjiva cen-
sovni ufad Spojenych Qtatu, ze
vystchovalectvi eizincu do jejich
lomovskych zemi ohromne stoup-
. Die statist" kv bylo vypocila-
no, ze ve bpo.ienvch btatech test
nejmeiie dva mijiony vojenske
sluzbe povinnych eizozemeu a tu.
jakmile bude jisto ze jest jich
nutne potfeba, biulou povolani k
arniadani, pokud si neziskali a
merieke obcanstvi. Pocii.i se po-'
cet tech eizincu. ktefi neziskali a
merieke obcanstvi, nasledovne :
Nemcfi 400.000: Rusu "000.000: I
talu G50.000: Rakusanu G755.000;
Franeojizu 30.000 a Anglicanii
7(V).O00.
Nase vojsko u porovnani s jinymi
jest neputrne.
Washington. D. C. Brig. gen.
Leonard Wood ve sve zprave jako
nacelnik stabu vojska se vyslovil,
ze nase vojsko u porovnani s
icymi vyzbro.ienymi vo.n v hvrope
jest male. Fkazuji skuteenou sflu
vojska 4G02 dustojniku a SO.OOO
vojinu roztrousenych po celem sve
te. takze kdyby se melo ve Sjoj.
Statech drzeti dosti vojska jen pro
malon vypravu a kazdodenni sluz
bu, musel by se pocet pravidelne
ho vojska o hodne zvysiti. Gen.
Yrood navrhnul, l)y pesi pinky me
ly setniny po 100 muzich, nove
pinky se pfidaly a rovnez odporu
("uje 12 dodatecnyeh praporu pol
niho delostfelectva. Rovnez zikop
niku melo bv byti o sedm setnin
vice a podobne i dodatecnyeh teclijdat bez svoleni svvch rodicu. ze
nickych shorn, protoze Filipiny.
Liavajsko a' Panama maji o hodne
vetsi zodpovednosti a iirumerne nu vymozenou. Nebof opacne roz
velke posadky v techto drzavach hodnuti soudu by pry smefovalo
mohou se zfiditi jenom zmense- proti vefejnemu blahu a neodstra
nim vojska doma. General na- nil0 by mozne nasledky, jakez ta
nejvys nalehave obnovuje svoji kovy snatelcnriti muze.
j videine i dobrovolnieke a jezto ne
mohla by se tato v pfipadu nut-
noti lined sehnati. molilo by se to
stati pro zemi osudnym.
Volaji rakouske poddane k
navratu.
Washington. D. C. Ufedni vy
zvani vsem stjitnim pfisrusnikum
Rakouska a T'her. ktefi podlehaji
vojenske sluzbe ve sve domovine,
aby se dostavili k praporum, bylo
rozeshino po cele zemi rakousko-
,,u ti.',.
sborum musi ihned se pfipravit na
cestu domu, aby se ehopili zbrani.
Cestu jim po pfipade kosuhit za
plati. Ovsem, kdo nepujde, to
ho ani rakousky velvyslanec nedo
nuti. A tech bude vice, nez tech,
ktefi pujdou.
Spoj. Staty a Evropska valka.
Washington. D. C. Die vlad
nich ufedniku nasledky valky se.
daji v Soustati pocititi takto:
1. Yliv nasi vlady na politiku e
vropskou nabude ponekud vetsi
moci.
2. Klesnuti ceny ameriekych ak
cii y Evrope.
3. Silne zvysene vyvazeni zlata
do Evropy.
4. Vyssi ceny surovin a potravin
k valecnym ucelum importova
nych. 5. Odehod nekolika tisic pfislus
niku k evropskym armadam. Pre
sident Wilson posle vyzvani stran
setfeni zivotu a majetkovych prav
Americanu y tech zemich.
Dale se vsem Americanum do-
stnrtP vvstrahv .,ahv rrven
elib-
yayalf VtUH
Podle stavajieich pravidel pre
sident muze, die dobrozdani, za
kcizati prodej uhli. zbrani a stfeli
va. jakoz i jakehokoliv jineho ma
terialu vjileieim mocnostem.
Znknnv lipnt.valitv ison nmnA
Zapovidaji sbirati a posilati voj
sko, nebo vypravovat- lodi proti
kteremukoli narodu.
Lide, ktefiz se vraci do stare
vlasti k iicasti na boji, nebudou se
smet organisovat v teto zeii)i, ale
budou muset odjizdeti jako jednot
livci. Odvolani zalozniku mohlo by byti
porusenim zakonu Spoj. Statu.
Washington. D. C. Rakousko
a Srbsko snazi se odvolati ze Spoj.
Stiitfi do vojenske sluzby mnoho
tisic svych obcanu, ktefi jsou za
mestnani v ameriekych dilnach a
vzbudily tim pozornost iifadu. Vy
volana otazka zda-li takovii ciu
nost nepfesahuje Jiic-ze zakony o
neiitralite pfedepsane. Y miioh'eh
ameriekych easopisechobjevily se
oznamky vyzyvajici zalozniky a ji
ne Rakusany a Srly podlehajici
vojenske sluzl)e vratiti se do svych
vlasti do sluzby a nabizeji se jim
na cestu penize. Zakony nestran
nosti vsak nejen zapovidaji od
jezd ozbrojenych ze Spoj. Statu
vel-ljiHiao proti pfatelske zemi. ale
jmenovite odvadeni jest zakazano.
Jednotlivemu eizinci iest dovoleno
odjeti ze zeme jako jednotlvici, a
le poskytnuti mu pomoci v podobe
penez na cestu a vyloh a jakykoli
pokus fiditi jeho cestu na jake
misto shroniazdeni v cizi zemi ne
ktefi iifadnici povazuji za poehyb
ne zakonite a rovne odvodu.
Snatek deti zakonitym.
Olympia. Wash.: Nejvyssi solid
zdejsiiio statu rozhodl. ze kdyz
chla pec a devce. ktefiz jeste nedo-
s;ihli zakoniteho stafi. se daji od-
snatek jejich jest platny. ackoiiv
bvl uzavfen na licensi proti zako-
5
