W ZflPflDU OZVENR ECHO OF THE WEST Rocnik - Volume IT. Clarkson, Nebraska, ve Stfedu, 5. srpna (August) 1914 'Entered as Second-Class matter August 4. 1913. at the post office at Clarkson, Nebraska, under the Act of Congress of March 3. 1S79. Cislo - Number 2 EVROPSKA VALKA v 20. Nernecko nekolik Francouzskych a Ruskych mesi Hraze v Hollandsku otevreny aby znemoznili prekroceni N6mcu, Anglie jest pfipravena jen spustit. Rakousko dostava "f a frak." Prvni valka ve vzduchu. 5,000,000 Nemcu do zbrane. I Die zprav nejnoveji doslych, "Berlin. Generalni mobilisace zahledl franeouzsky letec Koland INemecka povolava do zbrane vsec-1 Garros ve vysi 1000 stop nemec ky obcany ve staff od IS let do 1 kouvzducholod. ktera z Elsasko- 40 let. Celkem bude mit Nernecko ve zbrani 5,000.000 muzu. 100,000 Nemcu vtrhlo do Fraiicie peti proudy. Brussel. S peti armadnimi sbo ry Nernecko podniklo vpad do Francie a to na peti mistech s cel kovym poctein asi 100,000 muzu. Parazka Nemeckeho vojska. Brussel, Divise nemeekych liulanu byla pry iiplne potfena v boji na francouzskych liranicich a 200 jich padlo do zajeti. JRakousko odvolava sve voko od Srbskych hranic. Nis. Rakousko je zfejme zne pokojeno pripravovanym utokem ;se, ze.uslava-ve sve mocne Kampani proti brbsku, aby se pfipravilo na utok rusk'. tPrebyteene .vojsko shromazde Jie u Zemune odtahlo neznamo kam. Nejspise Rakousko nehodla dale do Srbska pronikat a spokoji se tim, ze se v dosud zabranem srb skem uzemi opevni. Eusko zahajuje vpad utokem do Pruska. Berlin. Ufedni informace pu l)likovana sdeluje, ze Rusko zaha jilo vpad do Nemeeka. Dvema proudy vtrhli Rusove pf es vychod hi hranice. Neufedni zprava mlu "vi dokonce o tfetini vpadu. V prv 2u srazce byly pry pfedni straze ruske zahnany na utek. Lzive historky Rakusanu o Srbech. Londyn. Jisty dustojnik ra kouskeho generalniho stabu pro Masuje, ze Sijbove porusili zneni zenecske konvenee v bitve u Ze mune, palice na vozy elektrieke drahy, vezouei ranene pod ochra nou Cerveneho kfize. Tentyz du stojnik. popisuje boj u Zemune. "vypravi: "Po kratkou dobu Srbo ve pokouseli se zaujmouti posici pfi ohybu Savy a opetovali nasi palbu. Nase strojova dela nadelala vsak velike mezery v jejich fadach takze na konoe. kdyz nase houfni ce pocaly initi na nioste ueinek. dali se na zmatny litek. Sr)ske ztraty byly velmi tizke v tomto "boji.5' Anglicke noviny nesmi do Rakouska. Zeneva. Anglicke .noviny jsou v Rakousku zakazany. V Buehs. na hranicicli Svyearska a Rakouska, zfizenei celnice ptaji se krome o bvykle otazky. zdali eestujici ne veze si -take cizi casopisy. zvlaste anglicke. Prvni bitva ve vzduchu. Brussel. Prvni bitva ve vzdu clm byla vybojovana nedaleko Nancy mezi francouzskym aero planem a nemeckou feditelnou vzducholodi. jNIuzstvo, ktere se na obou letadlech nalezalo, pfi stras live srazce. kterou mozno nazvati prvni bitvou vzducho von v deji nach valecnietvi vubee, do jedno ho zahynulo, celkem 26 muzu. utoci na vsechny strany; Lotlirinska pfeletela francouzske hranice. Byla to obrovska vzducho lod" Zeppelinovskeho typu, na niz se nalezalo 25 nemeekych vojaku. Yyslana byla die vseho nemeckou armadou, ktera pfekrocila hrani ce u Cirey. Garros byl na hranicieh na stra ti a jakmile vzducholod" postfehi zamifil se svym aeroplanem pfimo na ni a pfekvapil ji prudkfm nara zeni. Obrovsk' gazovy obal neniec kelio Zeppelina okamzite explodo val a za hojne detonace bylo ne mecke letadlo okamzite v jedinem plameni a zaealo se fititi. Na nes testi viak zapletl se aeroplan hr dinskeho Garrose-do-troselwpada-jici vzducholodi a sfitil se i s Zep pelinem s obrovske vyse dolu. Za hynul. ale s nim i 25 muzu vzdu cholod 'ov posadky nemecke. Vse eo z nich bylo nalezeno byla bez tvarna a ohofela smes lidskeho'ma sa a kosti. Garros jiste vedel, ze muze ob- rovskeho Zeppelina zniciti jedine tim zpusobem. kdyz se s nim sra zi. ac vedel. ze pfi torn musi sam 7ahynouti. nerozmyslel se ani mi- ;Nejvice trpi lazenska mesta, kde nutu. podnikl s pravou francouz- pn'ive byla sezona v plnem prou skou odvahou veliky tento cin a tlu. Z Karlovvch Varu ujelo sta :oletcvai svuj zivot za vlast. Ne-1 meeky Zeppelin byl vyslan, aby vypatral a prozkoumal francouz- rekvirovAny a ze by pozdeji do ske posice. jniu nedostali. Lazne jsou opusteny Nemei pry maji celou flotilu i z te pficinv, ze jeiieh zfizenei, zeppelinovskych vzducholodi, kte re vseclmy byly vyslany nad Fran eii, a mozno tudiz ocekavati, ze prvni bitvy ve velke valce francou zsko-nemecke lmdou vybojovfiny ve vzduchu. Frantisek Josef zavrazden? Londyn. Casopis "Daily Chro niele" uvefejiiuje zpravu. 5e ra kousky eisaf Frantisek Josef stal se obeti atentatu. Az do teto chvile vhk zprava ta potvrzena nebyla. Stali se ryehle dustojniky! Viden. Cisaf nafidil povyseni vsech chovani'ii poslt-diikh roeiii ku vojeiiMkyeli akademii ve Videii skein Novem Meste a v Ioedlingu na poruciky. Novopeeeni dustoj niei musi pak ihned nastou)iti sluzbu u luku. ku krerym budou pfideleni. Gsle Evrope hrosi hlad nasled kem valky. li;:;nyni zavi'ati;'' stoupb ceny zivotnieli prostfedku v Londyne. V Nemecku. Rusku a Rakousku. kde vlady zabavily obrovske zaso l)y potravin. jest situace hi'oznou. V Hakousku i v Srbsku byli prace schopni muzove povolani ku pra )orum a do vfavy valeene prave v dobe zni. takze zejmena zito, z nelioz pripravuje se hlavne chleb. jde sve zkaze vsific. Nernecko ak neobdrzi sve obvykle zasoby z rus kych obilnych poli, jako az dosud se stavalo. Ve vsech evropskych statech byla sice zrusena ela na dovoz psenice. ale nasledkem vy - puknuti valky je dovoz tento te- mef uplne zastaven. Anglie pak, ackoli opatfovanim potravin pro vojsko je mene postizena, obavti se pfeee prohlaseni blokady pfista vu. ktera by ji mohla znemozniti dovoz dulezitych potfeb zivotnick Velike hotely zdejsi nakoupily si zasob na tfi mesiee a platily za iu" ty nejvyssi ceny. Chudi lide v Londyne jiz nyni velice trpi na stalou drahotou. Pomerne nejme ne nedostatkem potravin ze vsech narodii v Evrope utrpi Rusko, po- nevadz jeho obyvatelstvo je schop no i bez cizi pomoci se vyziviti. V-cechach je velke rozcileni. Ceehy octly s uplna pod vladou vojenskou. Kam az sahaji vojen ska opatfeni, videti je z toho, ze v-Praze obsadilo vojsko vsecky mosty pfes Vltavu. Zmocnilo se i zeleznic a jejich zfizencum bylo oznameno. ze se vsecky dovolene rusi a kazdy zeleznieni zfizenec jest nucen byt-i ustavicne pohoto ve. aby mohl byti do sluzby povo hin. To neni jen v Praze ale i na venkove. Tato pfisna opatfeni ne- hibi Se eizim turistum. hlavne A merikanum. ktefi Techy a Rakou sko v nejvetsim spechu opousteji. Amerikanu do Nemeeka. obav? jk r,e. ze budou vlaky vojskei a- em maiitele i muzsti zamestnanci ho- telu. restauraci a jinych podniku. povolani byli ku plukum. Fiakryjna prvni a byla postizena nejtize. vubee nejezdi a poulicni drahy jen 'je zmimo, ze v polovici cervence s obtizemi. Rakousko bez hlavv. Yeobeenym nahledem celnym evropskych novin jest, ze nynejsi valka mohla vzniknouti jenom tim spusobem. ze j'st rakouska fise bez Ulavy. ?Jysliva se. ze fiditelem rakouske poiitiky jest eisaf Yilem, ale byva to pravda jen nekdy a zajiste tomu nebylo v fipadu torn to. Vilem byl nahlym vynoveze niiu valky pfekvapen. Cisaf Fran tisek -Tosef jest pouliou sficeninou, zivym telem bez dueha. cemuz se nemUze diviti nikdo pfi jeho S4 leteeh. J est uz pouhym ditetem. s nirnz si mohou delati lide z jeho okoli. eo se jim libi. Jisto jest, ze eisaf sotva ehapal jedineho slova z tolio manifestu. kterv podespal. Podpisuje to. co se mu k jiodepsa ni pfedlozi Nad Rakouskem vlad ne mocna klika diploma ticko-vo-jenska. jiz v eele stoji dva odvaz ni muzi. zahranieni ministr Perch tohl a nacelnik generalniho st'abu general Konrad. Ti ovsem ojuraji se o celou fadu vojenskyeh hod nos'tafu jinych, o arciknizata a vy soke slechtice. Jsou to lide dobro druzni. kazdy hleda svuj vlastni prospeeh a o budoucnost" Rakou ska se neboji. Dovedou ziti v neni i bez neho. Jest to skupina lidi. STOLETI zaujalo ktefi hledaji vojenske dobrodruz- stvi a jsou v Rakousku tak mocni. ize jim k nejvyssim iifadum dopo anolil zavrazdenv naslednik Fran ftisek Ferdinand, kterv siim bvl Hednijii z nich a kterv se jinymi jjidmi nikdy neobklopoval. Rakouska vhida nahledla, ze na alkane vinou hrabete Berchtol- a a naslednika trunu Frantiska lerdinanda zabfedla do nesnazi, tere bv bvlv muselv skonciti hroz Is ' ' pnoii jeji porazkou. Je to dobro druzstvi albiinske. Rakousko utr- Ielo revoluci albtinskou velikou lamaz, a hrabeti Berchtoldovi Jjrisla vhod tato pfilezitost', kdy N-muze vvhlasenim valkv renutaei 5-f; ' L "j""vt f nil napravin. iyni se pro rosico na Albaiiii zapomina. wJak dalece ma v torn vinu cisaf iilSm, -neni znamo, ale zda se, ze mu nynejsi situace pfijemna neni. Hraje-li Rakousko hru s Nemec kem smluvenou, pak by byl cisaf Yilem tim neobratnejsim liercem na svete. Cesi se hlasi do ruske armady. T Rusku ziie mnoho Cechu. za- lozniku rakouskveh, ktefi bvli vi denskou vladou vyzvani k navra tu domu. Ale nuilo jich posleehlo. Tfi tisice reehu v Kieve pfihh'i silo se joka dobrovolnki do rus kych pluku. Kievska guberine ma 20.000 rakouskveh poddanych, kfe fi nalezi do zalohy. Z tech jen 4000 odjelo domu. Y Rusku jeste nikdo nepamatu je takoveho rozcileni, jakym byla cehi zeme zaclnicena jako je nyni Nesfastne Cechy? Zeme eeska byla valkou postize poeinaji v C'echach zne zita v kra jinach rovinatych a nize poloze nyeh, jinde v horach az pocatkem srpna. Pak dojde na jeemen. kdez to sklizeni psenice se nikde nezaei na dfive nezli v prvni polovici srpna. Nyni byl vsechen mhnly liii od prace odvolan. obili zustalo na polich a hnije tain. 3iarne nama haji se je dopraviti do stodol star ci, zenv a deti. Ke vsemu ieste bv- ly cele Techy due 20. cervence a pozdeji postizeny silnymi desti a prutrzemi mracen. ktere pole spu stosily. Pomery jsou tak zle. ze musela vhida zakrocit a zakazat liehvu s potravinami. pokud to totiz via da zmuze. Libra mouky ma dues cenu tfikrat tak vysokou. jakou jeste mela pfed deseti dny. Plavba po mofi zarazena. Cestovani z Ameriky do Evropy jest uplne zastaveno, pokud se ty ce lodi nemeekych. Anglick lode dosud jezdi a jest mozno ze budou jezditi jeste hodne dlouho, nebof jim nebezpeei zadne nehro;-i. lo--edeli jsme jiz. ze obe nemecke spolecnosti poslaly telgraficke roz kazy vsem lodim. aby ustaly v pfistaveeh. a ktere byly jiz na ces te. byly odvolany.. Pfista vy, v nichz lode prodlevajf, jsou Ham burg, Bremy. New York a Boston.. a v IZ Tain jsou lode v bezpeei. Tisice ; dfivejsi zadost o vice del a stfeli cestu jii-fell jest n'm postizeno. Kdfriva iro oolni delostfelectvo. pra- chii' z Anieriky do Evropy. musi na jmouti lod" anglickou, holand -kou anebo jiiiou neutralni. ale hufe jsou na torn Amerikani. kte fi ve stfedni Evrope uvizli a nemo liou pfes hranice. Na Yaterlandu melo odjeti pfes 3000 lidi, ktefi nyni hledaji mista na lodieh ho iandskyeh, belgiekych a francouz skych. Y New Yorku utrpeli znaene skody obchodnici, ktefi zasobuji nemeeKe parnikv notravmami. Mnoho potravin se tim spusobem oznamuje. ?.e cisaf nafidil castec zkazi. nebof kupce na ne najiti j nou mobiiisaci a die te reservi dosti ryehle neni mozno. Y New ; sr: kn,H mtf.f k nsin; ..,.', tifm Yorku jsou nemecke lode stfeze ny a nikomu se nedovoluje na ne vejiti. Linie vychodo-asijska. ktera jez di mezi New Yorkem a Libavou a nalezi Rtisum, bude bezpochyby na svych lodieh pfiste pouzivati pra pom d.'mske ho. Je to umozne no tim, ze mezi majiteli jest ne kolik Danu. Pravi se, ze pojist'uji ci spolecnosti odpiraji pfijimati pojisteni na lode ruske a nemecke. Na jiue lode eitaji pojisteni v o- hromne vvsi. Inoho zvedavosti vyvolava o- sud nemeckeho parniku Kronprin- cessin Cecilie, kterv byi jiz na si rem mofi, kdyz nebezpecLpropuk- lo a nemohl byti odvolan. Jak se dostane do Brem, jest otazkou, a- le neni pochybnosti, ze jeho kapi tan situaci zna. Jest mozno, ze se lod? pokusy obeplouti severni bfe hy skotske, aby nepadla Anglica- num do rukou. Lod7 veze mnoho zlatych penez, a to jiz samo o so be staci, aby ji Anglicane zadrze- li a poneehali si ji v rukou az do J I y I Jin Ml M.llly lIL ra je jiz oiizko evropsKeno orenu, obratila na zpatecni cestu do A meriky, mohl by ji chytiti nektery anglicky rvchlv kfiznik. Podobnym spusobem jsou ne- meeke parniky zdrzeny ve ueii.ii, Jiuma-aiii, v iraivestone v Baltimore. Zpet do Evropy. Washington, D. C. Nasled kem vadky v Evrope ocekjiva cen- sovni ufad Spojenych Qtatu, ze vystchovalectvi eizincu do jejich lomovskych zemi ohromne stoup- . Die statist" kv bylo vypocila- no, ze ve bpo.ienvch btatech test nejmeiie dva mijiony vojenske sluzbe povinnych eizozemeu a tu. jakmile bude jisto ze jest jich nutne potfeba, biulou povolani k arniadani, pokud si neziskali a merieke obcanstvi. Pocii.i se po-' cet tech eizincu. ktefi neziskali a merieke obcanstvi, nasledovne : Nemcfi 400.000: Rusu "000.000: I talu G50.000: Rakusanu G755.000; Franeojizu 30.000 a Anglicanii 7(V).O00. Nase vojsko u porovnani s jinymi jest neputrne. Washington. D. C. Brig. gen. Leonard Wood ve sve zprave jako nacelnik stabu vojska se vyslovil, ze nase vojsko u porovnani s icymi vyzbro.ienymi vo.n v hvrope jest male. Fkazuji skuteenou sflu vojska 4G02 dustojniku a SO.OOO vojinu roztrousenych po celem sve te. takze kdyby se melo ve Sjoj. Statech drzeti dosti vojska jen pro malon vypravu a kazdodenni sluz bu, musel by se pocet pravidelne ho vojska o hodne zvysiti. Gen. Yrood navrhnul, l)y pesi pinky me ly setniny po 100 muzich, nove pinky se pfidaly a rovnez odporu ("uje 12 dodatecnyeh praporu pol niho delostfelectva. Rovnez zikop niku melo bv byti o sedm setnin vice a podobne i dodatecnyeh teclijdat bez svoleni svvch rodicu. ze nickych shorn, protoze Filipiny. Liavajsko a' Panama maji o hodne vetsi zodpovednosti a iirumerne nu vymozenou. Nebof opacne roz velke posadky v techto drzavach hodnuti soudu by pry smefovalo mohou se zfiditi jenom zmense- proti vefejnemu blahu a neodstra nim vojska doma. General na- nil0 by mozne nasledky, jakez ta nejvys nalehave obnovuje svoji kovy snatelcnriti muze. j videine i dobrovolnieke a jezto ne mohla by se tato v pfipadu nut- noti lined sehnati. molilo by se to stati pro zemi osudnym. Volaji rakouske poddane k navratu. Washington. D. C. Ufedni vy zvani vsem stjitnim pfisrusnikum Rakouska a T'her. ktefi podlehaji vojenske sluzbe ve sve domovine, aby se dostavili k praporum, bylo rozeshino po cele zemi rakousko- ,,u ti.',. sborum musi ihned se pfipravit na cestu domu, aby se ehopili zbrani. Cestu jim po pfipade kosuhit za plati. Ovsem, kdo nepujde, to ho ani rakousky velvyslanec nedo nuti. A tech bude vice, nez tech, ktefi pujdou. Spoj. Staty a Evropska valka. Washington. D. C. Die vlad nich ufedniku nasledky valky se. daji v Soustati pocititi takto: 1. Yliv nasi vlady na politiku e vropskou nabude ponekud vetsi moci. 2. Klesnuti ceny ameriekych ak cii y Evrope. 3. Silne zvysene vyvazeni zlata do Evropy. 4. Vyssi ceny surovin a potravin k valecnym ucelum importova nych. 5. Odehod nekolika tisic pfislus niku k evropskym armadam. Pre sident Wilson posle vyzvani stran setfeni zivotu a majetkovych prav Americanu y tech zemich. Dale se vsem Americanum do- stnrtP vvstrahv .,ahv rrven elib- yayalf VtUH Podle stavajieich pravidel pre sident muze, die dobrozdani, za kcizati prodej uhli. zbrani a stfeli va. jakoz i jakehokoliv jineho ma terialu vjileieim mocnostem. Znknnv lipnt.valitv ison nmnA Zapovidaji sbirati a posilati voj sko, nebo vypravovat- lodi proti kteremukoli narodu. Lide, ktefiz se vraci do stare vlasti k iicasti na boji, nebudou se smet organisovat v teto zeii)i, ale budou muset odjizdeti jako jednot livci. Odvolani zalozniku mohlo by byti porusenim zakonu Spoj. Statu. Washington. D. C. Rakousko a Srbsko snazi se odvolati ze Spoj. Stiitfi do vojenske sluzby mnoho tisic svych obcanu, ktefi jsou za mestnani v ameriekych dilnach a vzbudily tim pozornost iifadu. Vy volana otazka zda-li takovii ciu nost nepfesahuje Jiic-ze zakony o neiitralite pfedepsane. Y miioh'eh ameriekych easopisechobjevily se oznamky vyzyvajici zalozniky a ji ne Rakusany a Srly podlehajici vojenske sluzl)e vratiti se do svych vlasti do sluzby a nabizeji se jim na cestu penize. Zakony nestran nosti vsak nejen zapovidaji od jezd ozbrojenych ze Spoj. Statu vel-ljiHiao proti pfatelske zemi. ale jmenovite odvadeni jest zakazano. Jednotlivemu eizinci iest dovoleno odjeti ze zeme jako jednotlvici, a le poskytnuti mu pomoci v podobe penez na cestu a vyloh a jakykoli pokus fiditi jeho cestu na jake misto shroniazdeni v cizi zemi ne ktefi iifadnici povazuji za poehyb ne zakonite a rovne odvodu. Snatek deti zakonitym. Olympia. Wash.: Nejvyssi solid zdejsiiio statu rozhodl. ze kdyz chla pec a devce. ktefiz jeste nedo- s;ihli zakoniteho stafi. se daji od- snatek jejich jest platny. ackoiiv bvl uzavfen na licensi proti zako- 5