Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (Jan. 6, 1904)
r i opustenA: -asi;i OSUDY DIT&TE Z NALEZINOE -T ".la tnky s iloktori'in o toni no niluviln," pravlla pan! Ivnlinoso vA. "Ale niyslilu jsem, Ac by to tnk b.vla vdc pfirozonn. V vAa pfeeo neniAZo zrtstut. I'im dole In znslniio, Mm trpM bude jl pal; vstouplti liMouu za slu?.'lnou. No. niili'i pfttolky no. ja byoh no olalela. Tod' to ddvoo ma sva Iota a pfi svd obrntnosti dostano dobrou aluZhu." To byly pro pan! Rofiokou vfie zcela novd veoi, do nlohZ m-iiioh-la so na ryohlo vpraviti svynii uivfilonkaini. StAln zninySlonn a liilcolu. "Prosim vAs. milA pMlolkyne, nejak to spravte." pokracovnla pan! KalmesovA. ".IA byoh to v Hiidlicich iiovydrzeln, anobo byoh z toho mela Hinrt. A oh ji mi novolno v coldm tele mi to fikubo " vzdyohnla pani lvalmo novA stirnjfo si fiatkoni pot vy vstaly jl na cole "mustm vi'ih opuatit. Ale noznpomento na niou prosbu " Pani Rofiokou uvcdlo tolo vy zvAnt pani Kulniosovd do rozpakft a stnrostt. Tod' 11?. nikdy na to takd noponiyfilola, Zo by. Mafenku mela jit ndkdy zu mlyna do cizt Blnzby. To ddvoe bylo tod' joji pravA ruka. l'an otoo Boficky, jemuZ ihned s veci ho hv&HIu, takd volioo so ZAdosti pan! Kill mcsovd podivil. NeohApal, jak ji pfitomnost tak miltlho dovcoto v inline mnZe rozcilovuti. Co ji la bolka taky vadl? No, to tak lob ko nepfljde. Cold hospodAfatvi znA, ve vfiem je tak apolehlivA, n pH torn tak skromnA a vdecnA. "O torn se musiine poradit s Klementom," pnivil pan otec. PM nojbliZSi nAvstv6 Klomen tovd v ltndlidch doSlo k poradC. "Pani KalmesovA chco, aby cboru ilafenkn dall z ml'iia nfi kam do slufcby," zabAjil hovor pan otec. "Oo tomu HkAS?" 'Z mlyna nfiknni do Blir2by?" 7.T0I11I tAble b nejv5tiui Adivem Ivlement, jakoby dobfe neroi- Ulllt'l. "Nemfl2e vidot Maf enku" vy Hvttlovala pani BoflckA "pfi pomina ji nebozku a z toho tad svtl norvoBiii zAchvaty." "A do jakd sluiby?" rozcilen tAzal se Klemcnt. "Na torn pant Kalmesovd nezA loii, o torn niCeho nefekla" od povidala pani UofickA. "Jde jl jen o to, aby nebyla ve mln5, ji na blizku, aby Mafenku nevidfila. Xesnese toho pry, Bmrt jeji pr to bude!" "Ale ted' u2 toho b tou pani Kabnesovou inAm zrovna dost!" zvolal Kleiuent zlostne. "Tak to dAle nejde! U2 jsem toho zakusil do ouirzenl a tuhle zloiu se mi to f adafe zprotivilo!" "Co pak se ti stalo?" tazala se ted' udiveoa pani BofiokA. "Pof&de ji neco nenl yhod"' pokraooval Element "pofAde dfila i nejakd nAroky, vytkA, kara plete se do mch veoi. Co ted nuie pfekAii ji Mal-enka? Co e plete do vect tady t ml-nS? Co by Tam tekia, kdvbyate vy chtdli dglat pohldek UHe? Ne, to u prestavA vSecko!" "Klemente," pravil pari' teo, "UTaime too klidnS. Pani ETiilme nova je nervosa! " "A ry b7Bte snad chtSli to iter Pe Tyhaat z mlyna?" pFeralil Klement roziilenS slova byuo otoe. "Mili byate to ivdctti, abyate jl nkam poslali do fiu2- by? No, to by byla krAsnA vd5C- nost k nebofoe RadolovJ V hro be by te mosela obraiet!" "Ale Klemente, Klemente," uaravfi ae ozv&iu pani BoIickA ('Jak to s nfimi mluvifi? Tot' jsem proce bl&zeo!" "Poradit jsme Be s tebou cht&- li!" vzkfikl do toho zhurta pan otec. "OdpiiBtte, nemCjte mi za zl5," pravil Klement klldniji. "Ale takovA vfic mA2e Clovdku rozpfinit krev. Co i to dovoluje pani Kal inesova. uuato je Btutecne ne mocna a pak at' si ji vezme na etnroat leicaf, anebo jsou to pou h5 vrtochy a pak se museji zcela rozbodne odbyt!" "Klemente, jA tfi nepoznAvAm," domiouvala mu pani BoI-ickA sta rotliv5. "Talihle jsi o pani Kal laetovd nikdy neraluvil. Pova2, je to matka tve nevesty!" "BohuZel!" zvolal Klement k ustrnuti Bv'ch rodiCfl. "Mnsim vAm to upfimnfi fici, 2e e obA vAin tf-ch pliStich pora5rfl k pani Kalmesove." ''Tak. tu to mAme!" vvhrk' ? ebe pan otec a pani UoficJ.A uprAskla ruco. y Tim skonfila bo rozm',uvit kte rA2 vo mlyn6 zABtayila trapnou nAladu. Pan oteo i pani BoIickA do ttf doby, byli pfecrMCeni, ie .homAn . UOIIY MiJNovftjM. yn Jejioh jest neJfit'nslnf'jStni Zo- llioholll II tod' niljodllOII HOZIIIlli, nnslaly noshody iofite dloiiho ilcd svalbou. I.otow na podzlm opi'v mM so Kloinonl po odbyli oiidoovsk(' zkonSky zonlli. To byly vaziit' starosli, o niolifc man- ?.olo lloHPII ted' innoho ro.mlon- ali. rtrsovali so vsak, ?.o Klo lent proti pani ICnlmosovo' nilu- it jon vo olivilkovi1!!! rozlndC'iii, lorl pf'ojdo. Ah; jak npokoji pani Kalmosovoii. aby norvosnl jojl lav so joslt" nozhorSoval a olio- Ant jojt Klomonta nopopiizovalo joStf vloo? O loin, aby Maf-onku 10s la I i iirkiim do slii7.ly, mmotila io ro.niluve h Kloniontom by 1 1 a 151 foe. "l'rozattm nooli vso lit-zot," pra vil pan otoo. leu svo zone. "iMozna, 0 to byl take; jon ohvilkovy na tad pant Kalmosovt? a zo so o 0111 11?. nozmtnt. A kdyby znova zaoala, vysvGtH jt inondre, zo to nojdo." Podli rady td pant ItoHckA jod- nala, m1o(la naproti pani Kal- mosov1 o zAlo?.itosti MafonCinf. Nojak oas tak proSol. Pan klo mont pravidoln6 dojidul z Pra do Kndlio kadoii nodiMi a po byl bud' vo villo nob vo mlynfi ve polotnosti .lindHSky a pani Kal- mosovd. Aiaronoe fckla pani Bo- iokA, ?.o pritomnost jeji vzbnznjo v pani Kalmesovd smntud vzjto minky a nervosni pani rozcilnjo. Nifieho vice nebylo tfoba. ftia feuku nebylo videtl, kdykoli pani CnlmesovA pl-iSIa nit nAvstevu. DevCeti bylo to tnk zcela vhod. Tak niysllla pani BoHckA, Zo yS e dobfe usporAdAuo. Pani Kal mesovA z poSAtku takd nezmiilo- ala so 0 vcci dAle, jen novymi nervosnimi zAchvaty snaZila se )fipaniatovati pani BoI-icktS na bvou zAdoat. Od vyplneni t(Sto tie minila pani KalmeHovA upustiti. Pfi nAvStevAch svych sice nikdy neuzl-ela Mafenku, ale z parku Bveho kaZdodenni vidfila ji v za hrade mlnak6 a v sadu Klemen- tove, kdez k radostl pani BoHckd obstarAvala vfie jako zkuSen za hradnik. Urovnavala zAhony, pod vazovala a zaUSvala kv6tiny. A jak vesele a bezstaroBtn5 si tu vedla! NezHdka i zpev jeji do- dhal k sluchu pani Kalmesove Z toho vSeho seznAvala pani Kal mesovA, 2e patrnfi u BoUck'ch nem61i v umyslu vyhoveti jeji ZA dosti? Utkvela myslenka jeji o poineru Klementa k 3iiafence a vSecka ta divokA nenAvist vzeSIA z tohoto podezl'eni, drAZdila, roz Silovala a fitvala ji stAle pl-es vSecka opatfeni pani Bol-iokd. Musela konefine zv6d6ti, co a jak bude a rozcllena jednoho dne po spifiila za tim umyslem do ml na. "Ach milA plitelkynf, stay mAj je hroznyV' nal'ikala si pani Bo ficke", ji2 poZAdala za davernou rozmluvu. I vyprAvfila znova Slroce dlouze o svdm utrpeni a vfiecka rozcjlena tAzala se poel(-z: "A kdy ui pojde Mal-enka z mlyna?" "BoZe, boZe, jA myalela, Ze vfie je dobre!" od povidala v zjevnjch rozpacich pani BohckA. "To dev' ce se nAin tak dobre hodi, tak jsme si na ne zvykli postrAdal bychom je v mlyne. MyBlili jsme vfiichni, Ze vAs to uZ pi-eslo. ,Vzal jsme v2c v fivahu, radili Be take" b Klementem " "Nu a co fekl doktor?" vskoci la ji pani KalmesovA do I-eU t zrak jeji utkvel dychtivfi na rtech pani BoHckd, Ach, pani KalmesovA, vZdyt' ho znAte," odpovidala tato vy hybavC. "S kaZdm by ten hoch rozdelil ardce.' ' "Pan Klement nechce, o to jA vedCla!" zvolala pani Kalme bovA a vSecka vaSen jeji pocala se boul-it "Ale, prdsim, nerozcilujte se pani KalmesovA," prosebnt- obrA tila Be k ni pani BoIickA- "BucTte klidna! Nemohu vAm to tak vfie povfidit. Nochci vAm pf-ipominat co vAs znepokdjuje." "Ne, ne, prostm milA pfitelky' ne," dolenala pani Kalinosova "butfte upfiiniuA. Jsem pfiprave na a dnes Hiiesu vfie. Musiine v t5 v6ol jasne videt. Prosim! ftekne- te, profi je pan Klement prot tomu?" "Je mu patrn& Mafenky lito," pravila nutic e do odpovedi pnni BoHckA. "A pak to poklAdA za skutek povinnd vdMnoati, aby chom kc Mal-enky ujali. Prosim nerozcilujte ae, buclte klidna pani KalmesovA," dodala proscb ne a chopila se jeji ruky. "O, jA jsem zcela klidnA," pra vila pani KahneaovA, alo bias jeji se trash "Zcela klidnA! Vim take co chcete Hcl a co Setrne nazim cujet. Ale dues mu vxpominka mi iiuil lludonovoii iictorl II. No, no! dsou III diHeZlldJSI vt'cl ii inn stlo (i nlch zvddel, 1111111 pfttolky- llt'I Jodllll SO 0 Slesll lillfiloh (It'll.'' Pant llufickA pfokvttpona jo hlfZola mint Kalmosovd v tvnf. 'Tato zlilubol.n nl povzdochlu, mi' klonlln se 1; innl ItciMrki5 a tin inciiyiii hlnsem pi'ii villi: ".Mozi dokloreiu n Mm devcc- loin so A l.i III'l'O (l('J( !'' naiil KalmoMovA, kam to mysltto!'' zvolnla pani HoMokA a sprAskla. ruco. "() ja vodola, Zo o torn noniA to tnSonl" pokrarovala vAfini vo pant Ivalmosova. "Alo nio. ni jak tomu nonl. I'Z za Zlvobyti pant Kndoilovrf byly tady jiloli- by. Ach, inila prltolkyne, vy no- ilo, 00 jA zkusila! Klomonl jon jon liofcl, kdyZ o to lioloo inliivil, to b.vlo ohvAly, obdivii! AZ jsom hi o zakAzala. A propadla jsom so anboii, kdyz ji vyznamonaval u iHloninosti svt1 novosly. Tako- 011 holku! A .MndHska, (a do- raC-kn vzdyt' ji boZinku znAte lakrt o torn noma am tusoiii. no, alio, a doklorom je zle, milA )Iitolkyno! UZ dlouho so ke nine neobovA, jak by mol a jako dfiv, noZ tohle devPe pl-islo inu v est a. A vidite, tiechco, aby la do HluZby, jo mu lito a mno nine mu Ilto neini ' Skoro plattivo vyznela tato lova iiani Kalniosovt?, kterouZ b uapjatou pozornosti a a uejvet- iiu udivoni vysloohla. pani Bofi- cA. Ano, tod' jt sain6 pfipadlo na iiivsi, jau pouourna iviemen- ta niySlonka, Ze by Mafenka mela odejiti ze nilna. VZdyt' ho tehdy uuM.uAvala! Byl urAZhvym a ozlobil i pana otoe. "Ano, milA pHtulkyne," oho- ila ae znse alova pani Kalmeso vA "a takovmi atarostmi cho dim 11a druhy rok. A z toho je tuk5 niA nemoc, nejen z t6 ne- st'astne' pHhody na vetaude. A proto chci, aby to dfivco pHSlo z mlua a Klementovi z oJSi. Jinak ze vSeho bude akandAl pama- ujte na niA slova!" "JA nic nepozorovala, sknteCnu nic," pravila ted' pani BoI-ickA, irobirajic ee ze Hvjch myfilenek. (A nemohu veHt, Ze by Klement mel nejakS takovS myslenky v hlave!" "MA, mA! jA Be nemlira!" zvo ala pani KalmesovA. "A vy po- chopite, jak nin5 je, kdyl jaem tim jiata. Jak urAZlive a zahan bujici to pro Jindfifiku! A proto vAs prosim, uSiilte tomu konec, milA pl-itelkyne. JA alespoQ toho 1!" "Upokojte se, pani Kalmeso vA," pravila mlynAIka "Neberu to na lebkou vAhu, co jste mi I-eklu, ale nemohu tomu prece jen uveHti." A pani BoHckA ujiSCovala, Ze v5emoZn6 ucini, aby v td veci bylo uplne jaano a aby pani Kalmeso vou zbavila vSech Btaroati. le matka Klemeutova nebyla tak klidna, jak o torn pani Kal- meaovou ujifit'ovala. Trapn ne- pokoj rozr'val od td chvile jeji myal. Tak rada byla by se o tak vAZnd veci poradua b pauera ot cem, ale nechtela mu pl-edcasnfi auAsobiti zbvtecnd stnroati. Ta ke" b Klementem nemohla beze vSeho o torn jednati. Tak fii onak, v kaZddm pHpade byla by jej po bouHla jeStd vice proti jiani Kal mesovd. Vyekala jeho nejbliZSi nAvStdvy, pozorovala jeho vSecka jednAni a chovAni se k Mnreuce, a to ovSein bylo takovd, Ze potvr zovalo odezreni pani Kalmeso- vd. Odhodlala so, Ze pf istoupi 11 nou cestou k vyfielleni veci. VeSla jednoho dne za Malen kou do jeji komflrky, kterouZ vy hradne pro ni byla upravila 1 zadni cAsti obytndho staveni po blize loZnice mnnZelA Bol-ickch Nic v torn nebylo nApadndho MlynAI-ka pHchAzela sem Sasteji V nrostdm torn priBtenku; jehoZ jedind okno obrAceno bylo do za hrady, bylo radost se ohlednout VSe tu bylo zcela jeduoduchd skl-ifi, poatel, stolek, nekolik Zid li, uni'vadlo, pak na jodnd atenfi obrnz KristAv, na druhd obraz Panny Marie a maid zrcadlo nad um'vadlem. Ale kouzlo ovanulo kaZddho, kdo som vatoupll. Leak 1A belost zAclon okennteb a po kryvky postolni, akvostne vyfiitA deekn na stolku, pletend ozdoby na Zidlich, ruenik a nArodnim vy fiivAnim, pestfe obfiity kobereo u poatyMky, vfie vkuanA prAce pil nyoh rukou Mafeneinych, vfie lad nd a akladnd, nikde skvrny, nikde prAfiku. Dojom poh'idku, vkuau a cistoty byl v proatdm tomto u tulku mocnejSi, neili v akvost ndm budoiru bohatd dAmy. A a okon . kvetinAcu, po8tavei5'ch do Koiiinerne proatfihanch obalft malovandho papiru, anAfiola ae do komfirky avdZi z.'leil a pestrd kve ty kynuly pfichoziinu vstHc Zdc spolu usedly pani BoHckA b Mal-enkou. "Poalyfi, dite," pravila mlynAf lea, vzavfii ji za ruku, laskave a t6 uem Hidetuym, "zeptAm se te na udco a ty mi feknei boil pravdu, jak tomu jl svykJA. Nio n mou otazkou nelilcdoj! Iv villi sobo yoli so to aiii noptala. im na ilcd, 00 mi toknoft, Mafonko. Alo iro jislnii pMiMini iiiiihIiii iiiftl vou odpovod' a ta zajlMtd liudo u- rtmiiA, vid' Maionko?" "flekiiu ryzi pravdu," odpovo ola klidiio Marotika. "Odpovez tody 1111 Into otAzku," 11-a villi inlyiiAr-ka hlodto Maronce uph'tio v IvAf. "Mlu vil s lebou nC'kd.v auob jedilal tak, aby'a to noniolila nobo nochteln bez osty- I111 vyznatl, mAj ayn Klo monl?" PoloZila jmoiio Klonieiit sohvAl- no 1111 konec olAzky, a a dfirazom 0 vyslovila, aby pfekvaponi bylo im uoiiinejfil. Zrakoma avyma pelu na dtveine tvAH. Nic! Ma- lonka ant brvou iiepobnula, blan- k'ytiid of! joji a plnou upliiunosti vzhliZoly k pani Bof iokd, kdyZ boz oziakfi, klidno odvetila: "Moliu vfie vyznati, co pan ICle- meiit nine kdykoli fekl. ilo, pro stm chcete vodeti, niiloatpani?" Pani BoHokd bylo, jakoby obe- jmoiiti mela Matonkn a pollbiti ji nu cudnd Clalotnd jeji Colo. V ne- inuosti svd fekla ji vse a jefitd ae tAzala, co ji mA Hci!" "Nic vice, deveCko!" pravila mlyiiAMai, hladtu Malenciuu ru- iii. "UZ jai mi vlastne poyedela vse, co jaem cuteia veueii. aio fokni jefite, Cini te kdy Klement yznamenal, co ti od neho bylo uejmilejSi?" Ani tuto otAzka 11011 vedla div u v rozpuky. Na chviiku aice ae odmlcela, sAhla rukou k hlave ja koby ai vzpomiiialu, ale a touZ u- pHmnoati jako dlive a s blah5'm UHinevera odpovidala: "Nevim veru, co bych vytknou i inula! Je toho tak innoho, cim .1 1 nine pan iviemenc vyznameiiai. VZdy byl ke nine tak laakav! UZ :dyZ jaem byla fikolaokou a pfed oni v Praze a kdyZ matinka u- mlela a ted' tady v mlyne! Ne vim, co bych zvlASt' mela uvdsti. MAm od pana Klementa take mi- 011 pauiAtku!" zvolula Mal-en ka a. odbehla ku akl-ini, ze kterdZ vyfiala v ciatfi bildm platendui o- balu ukryty modry sluuecnlk, jejZ s usmeveni radoatnym roze- vl-ela. Byl tak iSist, neporufien, jako novtf. "Vim, o torn, Malenko, vim," pravila mlyuAI-kd. "Ten ti dal Klement o sv. Jane v Praze . . ." "A jeSte jednu pamAtku mAm od pana Klementa," pravila Ma l-enka. "Jakou?" Mafenka vztAhla levou svou ru ku, na jejiZ ukazovACku skvfil ae zlaty prstynek a tyrkisem. "Tento prsten," pravila. "Ten ie tak od Klementa?" tAzala se ted' pl-ekvapena pani BoHckA. Znala tento prstynek, viddla jej Caato na ruco Mafenky, ale netuSila, 4e by podiAzel od Klementa. "A kdy ti jej dal?" "Pan" Klement nodal mi jej sAm," odpovidala Mafenka, kte rouZ znepokojovalo udiveni pani Bofickd. "NeboZka matinka nu jej takd tehdA b sv. Jane vezla z Prahy. Dal ji to pan Ivlement pro mue na pamAtku pobytu na fieho v Praze." "A vi nekdo," tAzala se pani BofiekA, "Ze tento prsten poehAzi od 'Klementa?" "Nevi," pravilo devce pfekva pond touto otAzkou. "KdyZ mi jej matinka odevzdAvala, pravila, a bych nikde se tim nechlubila. A dodnea nikdo 0 torn nezveddl. .fen panu Klementovi jsem se pode kovaln." "Nefikej to nikde ani ted"." pravila puni BoIickA vAZne. "A nij'ini otAzkami nelam si hlavu, nic na torn neni, Mafenko!" doda la nak. iakobv ledabyle, kdyZ Mal-enka udivenA k ni pohliZela Teprve po odchodu jejlm hlou bavA mvsl udivend divky pocala pracovati a hledAti pficiny nA hl.ch a divnch, pfepodivnfch o tAzek matky Klementovy. Pa ni BofiekA pAtrala po tajuostech mezi ni a Klenfentem, podivila se, Ze Klement ji dal prsten na pamAtku, nakazovala ji, aby to nikde nefiknla! Jako bleskcm nAhle znsvitla ji hlavou mySlenka, kterAZ zachvela colon bvtosti ieji. Srdee v ni boufilo a k rozpAlenra akrAnim zdvihnla rukou sv.foh. Pfistoupi la chvatne ku akfini doaud ote vfend a rozevl-ela krabici hedvA bim obSitou, ze kterdZ vstfic ji hlodel obraz Klementnv. UstrnSe na zadivala se v jeho tyAf, jakoby z ni vycisti cbt&la objev velkd zA hady. lekala se, chvela se rozci leuiui, brAnila ae td myfildnce kterAZ poI-Ade urcJtejl a jaandji a poaldz moci neotlolatelnoii zabra la colon jeji dusi, myaleuce, Ze pan Klement jest k ni laskavej dim, ueZ ae sluSi! To znamennly otAzky pani BoHckd! O torn pfi Sal ae k ni pfeivedciti! Proto ji nakAzala, aby utajeno zAstalo pfed lidmi, Ze Klement dal ji pr sten ua pamAtku! Hlava ji hofela a tfesouci ae rukou pfimkla viko Iwdyabod kra t!u a niulnUHIL AI abns I Kloniontfiv dAle luiplilovul colon ojt diifil, zAfil a nkvi'1 so lam, idoia joj pfod sobou a laskavym iiainovoin v tvAH, oitila o po- itlla to jiZ i-asto vo akuteC-noHti jakoby Klement vfelo llskl jt itku a byla by zajasala blabom. Alo lined znse lokla se vlaatni m.vfilonky, jakoby se byla pfistih- a pfi zldm skill ku. O vei n, kdy by tod' matka Klemoiitova kladlu svd otAzky, nozftslavala by vlidnoii, nybrz oh vela by so oba- ami, tod' nevzhliZola by k nt u- (ftninynia HV.nia of-ima, v nichZ roadlila so cola noviunoat jojt use, nybrZ kloiiila by je k zemi, tod' snad riiiioiioo Hindu polil by oji tvAfe a Hand v trpky vypnkla y plAe, Ze lakovA niyfilonka hfifi- 11A ohvAti jeji srdoe! Klement Ze e ji vice uuklotien, nozli to ami byl, noZli to lidd aineji y'!et, ueZ- h! to pfeje jeho matka! 0 boze, BoZe! Co bude tod', aZ aetkA se panem Klcmenteiii, jak stieae jeho pfitoinnost a jeho pohlod? zda-li straSnd toto tajeniatvi nevyctou z tvAfe jojt vfiickni lidd, zda-li noprohlddue je ihned pani KalmeaovA a co fekne ueveata I leme n t o va J i n dl-i ak a ? NeprozfeteluA pani BofiekA! V nevinndm ardoi mladd divky roz Zehla poZAr, jejZ nikdo vice nezha- i a rozpoutala boufi, jiZ nikdo uedovede utifiiti. S blahem, jakdZ nikdy pfed tim nepoznala a a trzui hroznou, jeZ ji fitvala a muiila, chodila Mnfen- a zmAmena io mlyne, po dvofe, o zahrad6. V nov, nepoznany doaud vstoupila avdt! V sadu Klementove vsocky kvety se ua ni aniAly. Na vysoko- kmenud rAzi vlastniho pfsteni niatkv Klementovy, na kterdZ vi- sela tabulii-ka pani Bofiekou tam ifipevnenA s nApiaem: "Doktor Bofickd", akv&lo se v prvnim roz- niku jarnim poupd nachovd. To jakoby k ni volalo: "Klement! Klement!" Hlava ae ji zatocila a marne proti vftli sAhln po torn kvetu. Ale ostrd trni zabodlo ae ji v praty a zbarvilo krvi bilou je ji ruku. Mafenka prchala ze, sa du Klementova, ze zahrady, zpet do avd komflrky . . . Nikdy Bnad tak vroucnS, jako does, ncpomodlila se pfed obra- zem Panny Marie ve avd komur ce, neZli ulehla do ciatfe bild, syd postflky. O jak zdrave a tvrde tam jindy BpAvaln! Dnes vfiak probdela celou noc a kdyz rAno a casnvm jitrem vstAvala, Cinila tak s odhodlAnim, Ze v srdci je jim jako v hrobe hlubokdm na vZdy akryto musi zoatat jeji ta jemstvi ... "mmm Kapitola XVII. CESTY VYDfiRAOE. ''" Co vfie toto se dAlo, KramAfovi Zili v Praze, kamZ ae byh pfeate hovali. KramAf v dobe, kdy jeho Zena odbvala si trest ve vezeni, prodal v'hodne chalupu a polno sti v lludlioicb, a najal si maly bvt na ZiZkov. Z vezeni jiZ Kra mAfovA neodebrala se do Kudlic, u'brZ do novdho bytu. PH pfestehovAni atala se a o bdma manZely znai-nA znienn. 0 patl-ili ai Saty mestakd a Krama I-ovA dokoncc si koupila i klo- bouk. KramAf -jiZ na stavby nechodil pracovat, nbrZ navfitevovnl ho atince, kavarniC-ky a vinAruy, kde ae schAzeli podnikateld ataveb, dohazovaei pozemkfi, ruzni apro atfedkovateld koupi a prodejft do mu. aaioucuai jicn novoru, vy zvidal od nioh a zasveeoval ae do itch nraktik. V mistnostech tech bylo vZdy hluCno, v liernAch bra lo ae den 00 den o velikd atimy, KramAf dovedl v hernach cold ho diny vysedCti pfi skleniiSce kAvy, ale nikdy se karet nedotknul. Paid baronka Burhardova aku tefine po poaledni nAvfitdvd v Rud licieh mefikala dlouhy i-aa nuiiio Prahu. Nejprve byla a nemocn.Vm nKinZelem v kterychat ceakych JAznich. Na zimu die rady Idknffi 9 odebrala ae a nim do teplejfiich jiZnich krajin a teprve nAsleduji- ciho jara ae zase do Prahy vrAtt la. Panu plukovnikovi vfiak lAz- nd a pobyt na jihu jen pomerne prospivaly a nemohly zabt-Aniti Ze jeho ally telesnd a jefite vice dufievni ochabovaly. Baronka poaylala KramAfo vm po dobu avdho pobytu v cizi nd piitiize do Kudlic, odkud je po fita dopravovala na adroau Kra mAfovu do Prahy. Co baronka meSkala mimo Pra hu, vdnoval KramAf tim vetfii po zornoat druhd "tetiCce", pani By volovd. ZAaadou KramAfo vou bylo, Ze nevydAval v Praze ze avdho an krejearu, aby kapitAl jeho zaho apodafeny a z jirodejo ohalupy a poll vytdZeny se neztencovnl. Pod nejrAznfijftimi zAmlnkaini vyma moral na pani Hyvolovd penize Vycihal al dobu, kdy mauZol jeji vyfiel z domu u pak z uenadAni vpadl do obydli jojiho. Jednott ZAdal napfed ua cely rok plat za travevani a vychovani MafenCi 110, podrulid olitel.ua fiat.v a obuv jojt Ptoiii znse vyniAhal maid pujoky, klerd ovSein byly davAny ua vooiioti opIAtku. PH techto nAvStevAch vypravo- al fiirooo, jak dobfe jeat o Ma- fonku vo mlyne 11 Bofiokych po staraiio a sozual takd, ZO pani yvoiova zaiiASi seni.vfilotikou co 1110Z11A brzo svou mladistvou doe- 11 Ulifikn, pochAzojict z maiiZel- stvi jejilio s Ilyvoloii, provdati za niladeho stavitolo .lanskdhd, kte- y fldil atavbn jednoho domu By- volova. "Mne se-zda, Zo ByvolovA by mi Ada nejak vyklouzla," pravil jed noho due KramAf ke avd Zone, rAtiv so od Hyvolovd. "Ona my- ali, kdyZ provdA dceriij ze pak ji nobudii mtti v rukou. Ale to ho iiaramue myli. Na nine by si mu- sola tuze casne pfivstAt." KraiuAfovA podivila so temto zpravam. "KoliK paic lei mnze yti tomu ddveeti?" "No, joatli jt bude sestnact," odvetil KramAf. "Yzdyt' jefite iiedAvno chodila do fikoly. Je vy- tAhlA si hubeiiA a veru neniA na- spech a vdavAnini." "Patrne ae td bojt," prohodila vramAfovA, "a mysli ai, kdyby bylo nejliAf, Ze by mela aapofi dceru odbytou." "Ale to md prave dopaluje," zlobil se KramAf, "ze ai mysli, Ze jaem talc luoupy, aoyon jeji piany neprohlddl. Ale poekej, jA vfiak na ni vyxraju. JA ji trhnu." KramAf pfemitnl a hloubal o torn, jakby to zaonacil, aby zlatA ryblcka mu ze site nevyklouzla,aZ ae uatanovil na urcitdm rozltod- nuti. Za nekolik dni zafiel opet k cho- ti podnikatele staveb. , Dflm Ryvolftv, jejZ sAm obyval, atAl v jednd z novdjfiioh ulic na Vinphradech. S nejvdtfiim pohod- im zafidil ai tu byal piaaf a nyni bounty podnikatel staveb velik byt v prvnim poschodi, jeZ celd- obyA'ala jeho rodina. Ostatni cAst domu byla pronajnta. Pttni RyvolovA byla vZdy velice rozci lena a ustraSeun, kdyZ spat Hla KramAfe vchAzeti. OdvAddla jej pak do nejzazfiiho pokoje, aby nikdo jich hovoru naslouchati ne mohl. Pozorovala a hrfizou, Ze nAroky clovdka toho den ke dni roatou a Ze ji drZi v moci svd, a- niz by se hnouti mohla. "Miloatpauf," pravil KramAf, poaadiv se pohodlne do kfesin, co pani RyvolovA nervosnd rovnala tfAsne atolni pokryvky. "Velice Ad bych koupil vdtfii pozemek na ZiZkovd. Bude to vyhodnA kou- pe. Ale achAzi mi jefite tisic zla- tych . . -" "A profi ho chcete koupit, kdyZ wia ndj pendz nemAte?" namitala pani RyvolovA desic se myfilen ky, Ze snad dice ty penize na ni. "P.roc? Protoze jsem ae jiz do sti naplahocil po cel zivot avflj a kdyZ vidim, jak jini, ktefi byli pfed nekolika lety chudAci, bo- hatnou a v pohodli a uAdhefe Zi- jt, rAd bych to delal podle nich," pronesl dree a mAchnul kolem ae be rukou, jakoby chtdl pani Ryvo- lovou upozorniti, Ze dobfe vi, jak ae manZel jeji domohl ltyndjfiiho jmdtii av.dho. "Snad byale se mohl obrAtiti v pficind pozemkA na mdho manZe la," pravila vyhjT'bave pani Ryvo lovA, tvAfic ae, jakoby jeho narAZ ce nerozumeln. "JA vdeem tdm nerozumira." "Hm, pan Ryvola ten by to kou pil sAm," namitl KramAf. "Ale jA chci kupovat a prodAvat na avflj Aeet a proto bych vAa chtdl poprosit, abyate mi t-AC-ila tech ti aic zlatych zapfljdit." "Pro bfilt, co pak vas to napa dA?" zvolala pani RyvolovA. "Milostpani, myalim zkrAtka," pravil KramAf rozhoduy-m bin sem, "Ze to neni tak ohromnA au ma, Ze byste mi ji z vddonoati za vfiecku nafii pdfii 0 to dite. nemoh la opatfiti, a pak jt chci jen jako pnjeku." "Ale povaZte, Ze Jsem vAm jiZ tolik dnla. Doatal jste napfed na stravovAni, potom maid pftjfi- ky, dAle pak jate dostnl na Saty a padeaAtku na pfeatdhovAni. Po alednd jsem vain dnla ato zlatych, abyate ai mohl, jak jate pravil, nejnkf- obchod zafidit. Mftj boZe, to je pfece doat. Muaite mitt ne jakd meze." "CoZ pak je nemAm? ZAdAm na vAs neco nemoZndho?" zvolal Kra mAf hlasiteji. "Prosim vAa, mluvte tifieji," prosila jej pani RyvolovA a poo tevfevfii dvofe ustrafione vyzvida la, zdali nekdo iienaalouchA. "Mu site uznnti, Ze jA penezi nevlAdnu, nybrZ mAj muZ a jemu by bylof nApadnd, kdybych na ndm tolik' ZAdala." "Ale jA ty penize potfebuji," tvrdd a drze atAl na avdm. "Vyte- Zim z koupfi pozemkfi hezkch pAr stovek. A potom neamite zapo minat, milostpani," Ilia) dAlo, "Ze to vfiocko, 00 budu initi, jodnou zauechAm Mafenoe. To je tedy zrovna tak, jako kdybyste pro ui uklAdalu penize." "Ale JA nemohu, opravdu ue moliu," ZAdala joj pani RyvolovA, 'zvlaSte ted , kdy so 1110 je deem Ellfika niA vdAvati. Ona Jo za- snoiibotia se slavitolom p. Jan- sk.V-iu. I'oekojto nspoii ndjalt,- uiesio. Snail mi to potom bude splfio moZno." "J A vfiak nomoliii a noohoi re ati," rozbodnd pronesl KramAf, lrzo so dtvaje na pant Rj'volovou, ktorA so ualdzala v nejtrapuej- filch rozpactoh. Poalouehejlo, KramAfi," pra vila polohlasne, "co 11a mue ZAda- e, to pfosahujo vfiooku mini. Vy ohcoto te.it z mdho trapndho po- atavoni a mysltto, zo niAzete ho nine bflh vi jakd sumy vyZdlmati. Alo jA vAm to tod' fektiu zkrAtka: dal jsem vAm jiZ tnnohem vh-e, noz vAm nAloZi. Dnes vAm vyho veti nemohu," "Milostpani, rozniyaletc ai to," namitl KramAf vhrflZne. ".Isle mi novinna za mou uilt-eiili- vost " "Tak jdete a povdzto vfiocko nidiiiu muZovi!'' vzkflkla zoufalo. "Mne je to vfiocko lkostejno." "0 jA vim, Ze vAm to lhostojno neni, milostpani," pravil KramAf a uanidvem. "A pak jeat zde jefite' mVo, 11116 raoite zapominati policie a aoudy pro odloZoni di- tdte." "ZadrZte, hrozny 61ovePe!" zvo- lain tryznetiA pani. "Vy mue chcete dohnat k zoufalstvi. Chce te mne 'znicit, tak nebo jinak " "Nechci vasi zkAzu, niiloatpa ni," ujifitovnl ji KramAf, "ale po tfebuji tech tisic zlatych a vy mA- te pendz jako Zelez." Pani RyvolovA pf istouplla k ok- nu a divajic se v myfilenkAch Aa ulici nervosnd bufiila praty do akla. KramAf s. AsmSvem pohliZel na ni poznavaje, Ze pohrAZka jeho policii a soudy neminulu Be odtn- kem. "NuZe, poslyfite," obrAtila se po chvili k ndmu, "opatfim vAm tdch tisic zlatych. Ne jako pnjckli, ubi-Z jA vAtn je dam, ale miisije se mi zavAzat, Ze uZ nikdy niceho na mnd poZadovati nebudete." "Hni, dobrA," odvdtil KramAf a zamyslil se. "DAte mi to pisemne," pokra- covala pani ityvoiova, "ze jiz iij Ceho na mno chtiti nebudete. vfiem na Mafenku doklAdala t(i- Seji budu platit jako dosud to se rozumi samo aebou." "To ai musim rozmyfllit," pravil KramAf po chvili mlee-ii. "Ano, rozmyslete si to," nali- hala pani RyvolovA, kterA vo syd prostomyslnoati mela za to. ;ty timtp Bpfisobem se dotdravdlto vydHducha navZdy zbavi. "Roz mylete ai to a pfijcTte sem zttr 1 odpftldne aZ mAj muZ nebude do ma. Vyplatim vArn tisic zlntyeh ale jen a tou podminkou, Ze j!. nifieho vice na mne zAdati neini- dete." "Tak jA tedy pfijdu," prohodil KramAf. "A pfineste si prohlASeni so bou," pokracovala chot' podnikii tele staveb. "MAZete si jo dotna napsati a zde je jen podepffiot: id nikdy vice nifieho na mne ZAda ti nebudete." ' KdyZ KramAf opustil jeji byt. zarAdovala Be pani RyvolovA lo gic se myslenkou, ze timto spuso benr'se navZdy vyprosti z rozjia kfl, ve kterd 'ji pdstoun Mafem'in uvAddl. KramAf vyfiel takd se zAHoi tvAH z domu. SehrAl avflj Akol velmi dobfe. Tiaicovka Jej minouti nemciklh. "HloupA ZennkA!" pravil Kra mAf sAm k Bobe. "JA ji dfim tfe bns deset prohlASeni a na kollcu jc tomu. Co pak ji takovd lejstro pomftze? Svddky si na nd vziti nemfiZe. A k soudu s nim takd nopfijde.NechAm ji nejak md sic 'nebo dva 11a pokoji a potom pfijdu zas....A kdyby delala cavi ky, pohrozim znovu. To bude niiti na ni vZdy Aciuek a kdyby mela tisic lejster." Na cestd koupil ai papir a ze Zertu i ndkolikakrejcarovy" ko lek aby pry listina mdla nf ja ky vzhled. PHfied domA posadll se a nasadiv si brejle zamyslil ae nad papirem. Po del fii in i-ozmy-filoni napsal teZkou, neohrabanou rukou, ale dosti f-itelne fivaba chetn toto prohlASeni : "JA niZepsan' potvrzuji, ie jsem obdrZel od pauj RyVolovd tisic zlatych jako odtudnu, Ze jsem jeji tajeniatvi tykajiei ae jeji nemanZelskd dcery aZ do dnefiuiho due zachoval, a prohlu fiuji, Ze jiZ nikdy vice niceho za znchovAni tdhoto tajeniatvi ZA dati nebudii." KdyZ listinu dokoncil, dal ie do amichu a vypravoval svd Zen, jak na ndj starou vojnu choe RyvolovA vyzrAti. "Ale to se nArnmud mate," pra vil a iniiul hi vesele nice. "S tim hie prohlASenim nemflZe na ve. fojiiost. To pro ni nomA ceny aat za zlAmanou grefili." "JA to vZdycky HkAra, 2e jit velik.f filuta," liohotila mu la kotuA Zeua, kterou mySlenka nu tinicovku uvAdela u rytrleaL
