r
i
opustenA:
-asi;i
OSUDY DIT&TE Z NALEZINOE -T
".la tnky s iloktori'in o toni no
niluviln," pravlla pan! Ivnlinoso
vA. "Ale niyslilu jsem, Ac by to
tnk b.vla vdc pfirozonn. V vAa
pfeeo neniAZo zrtstut. I'im dole In
znslniio, Mm trpM bude jl pal;
vstouplti liMouu za slu?.'lnou.
No. niili'i pfttolky no. ja byoh no
olalela. Tod' to ddvoo ma sva
Iota a pfi svd obrntnosti dostano
dobrou aluZhu."
To byly pro pan! Rofiokou vfie
zcela novd veoi, do nlohZ m-iiioh-la
so na ryohlo vpraviti svynii
uivfilonkaini. StAln zninySlonn a
liilcolu.
"Prosim vAs. milA pMlolkyne,
nejak to spravte." pokracovnla
pan! KalmesovA. ".IA byoh to v
Hiidlicich iiovydrzeln, anobo byoh
z toho mela Hinrt. A oh ji mi
novolno v coldm tele mi to
fikubo " vzdyohnla pani lvalmo
novA stirnjfo si fiatkoni pot vy
vstaly jl na cole "mustm vi'ih
opuatit. Ale noznpomento na niou
prosbu "
Pani Rofiokou uvcdlo tolo vy
zvAnt pani Kulniosovd do rozpakft
a stnrostt. Tod' 11?. nikdy na to
takd noponiyfilola, Zo by. Mafenku
mela jit ndkdy zu mlyna do cizt
Blnzby. To ddvoe bylo tod' joji
pravA ruka. l'an otoo Boficky,
jemuZ ihned s veci ho hv&HIu,
takd volioo so ZAdosti pan! Kill
mcsovd podivil. NeohApal, jak ji
pfitomnost tak miltlho dovcoto v
inline mnZe rozcilovuti. Co ji la
bolka taky vadl? No, to tak lob
ko nepfljde. Cold hospodAfatvi
znA, ve vfiem je tak apolehlivA, n
pH torn tak skromnA a vdecnA.
"O torn se musiine poradit s
Klementom," pnivil pan otec.
PM nojbliZSi nAvstv6 Klomen
tovd v ltndlidch doSlo k poradC.
"Pani KalmesovA chco, aby
cboru ilafenkn dall z ml'iia nfi
kam do slufcby," zabAjil hovor
pan otec. "Oo tomu HkAS?"
'Z mlyna nfiknni do Blir2by?"
7.T0I11I tAble b nejv5tiui Adivem
Ivlement, jakoby dobfe neroi-
Ulllt'l.
"Nemfl2e vidot Maf enku" vy
Hvttlovala pani BoflckA "pfi
pomina ji nebozku a z toho tad
svtl norvoBiii zAchvaty."
"A do jakd sluiby?" rozcilen
tAzal se Klemcnt.
"Na torn pant Kalmesovd nezA
loii, o torn niCeho nefekla" od
povidala pani UofickA. "Jde jl
jen o to, aby nebyla ve mln5, ji
na blizku, aby Mafenku nevidfila.
Xesnese toho pry, Bmrt jeji pr
to bude!"
"Ale ted' u2 toho b tou pani
Kabnesovou inAm zrovna dost!"
zvolal Kleiuent zlostne. "Tak to
dAle nejde! U2 jsem toho zakusil
do ouirzenl a tuhle zloiu se mi to
f adafe zprotivilo!"
"Co pak se ti stalo?" tazala se
ted' udiveoa pani BofiokA.
"Pof&de ji neco nenl yhod"'
pokraooval Element "pofAde
dfila i nejakd nAroky, vytkA,
kara plete se do mch veoi. Co
ted nuie pfekAii ji Mal-enka? Co
e plete do vect tady t ml-nS?
Co by Tam tekia, kdvbyate vy
chtdli dglat pohldek UHe? Ne,
to u prestavA vSecko!"
"Klemente," pravil pari' teo,
"UTaime too klidnS. Pani ETiilme
nova je nervosa! "
"A ry b7Bte snad chtSli to iter
Pe Tyhaat z mlyna?" pFeralil
Klement roziilenS slova byuo
otoe. "Mili byate to ivdctti,
abyate jl nkam poslali do fiu2-
by? No, to by byla krAsnA vd5C-
nost k nebofoe RadolovJ V hro
be by te mosela obraiet!"
"Ale Klemente, Klemente,"
uaravfi ae ozv&iu pani BoIickA
('Jak to s nfimi mluvifi? Tot' jsem
proce bl&zeo!"
"Poradit jsme Be s tebou cht&-
li!" vzkfikl do toho zhurta pan
otec.
"OdpiiBtte, nemCjte mi za zl5,"
pravil Klement klldniji. "Ale
takovA vfic mA2e Clovdku rozpfinit
krev. Co i to dovoluje pani Kal
inesova. uuato je Btutecne ne
mocna a pak at' si ji vezme na
etnroat leicaf, anebo jsou to pou
h5 vrtochy a pak se museji zcela
rozbodne odbyt!"
"Klemente, jA tfi nepoznAvAm,"
domiouvala mu pani BoI-ickA sta
rotliv5. "Talihle jsi o pani Kal
laetovd nikdy neraluvil. Pova2, je
to matka tve nevesty!"
"BohuZel!" zvolal Klement k
ustrnuti Bv'ch rodiCfl. "Mnsim
vAm to upfimnfi fici, 2e e obA
vAin tf-ch pliStich pora5rfl k pani
Kalmesove."
''Tak. tu to mAme!" vvhrk' ?
ebe pan otec a pani UoficJ.A
uprAskla ruco. y
Tim skonfila bo rozm',uvit kte
rA2 vo mlyn6 zABtayila trapnou
nAladu. Pan oteo i pani BoIickA
do ttf doby, byli pfecrMCeni, ie
.homAn
. UOIIY
MiJNovftjM.
yn Jejioh jest neJfit'nslnf'jStni Zo-
llioholll II tod' niljodllOII HOZIIIlli,
nnslaly noshody iofite dloiiho
ilcd svalbou. I.otow na podzlm
opi'v mM so Kloinonl po odbyli
oiidoovsk(' zkonSky zonlli. To
byly vaziit' starosli, o niolifc man-
?.olo lloHPII ted' innoho ro.mlon-
ali. rtrsovali so vsak, ?.o Klo
lent proti pani ICnlmosovo' nilu-
it jon vo olivilkovi1!!! rozlndC'iii,
lorl pf'ojdo. Ah; jak npokoji pani
Kalmosovoii. aby norvosnl jojl
lav so joslt" nozhorSoval a olio-
Ant jojt Klomonta nopopiizovalo
joStf vloo? O loin, aby Maf-onku
10s la I i iirkiim do slii7.ly, mmotila
io ro.niluve h Kloniontom by 1 1
a 151 foe.
"l'rozattm nooli vso lit-zot," pra
vil pan otoo. leu svo zone. "iMozna,
0
to byl take; jon ohvilkovy na
tad pant Kalmosovt? a zo so o
0111 11?. nozmtnt. A kdyby znova
zaoala, vysvGtH jt inondre, zo to
nojdo."
Podli rady td pant ItoHckA jod-
nala, m1o(la naproti pani Kal-
mosov1 o zAlo?.itosti MafonCinf.
Nojak oas tak proSol. Pan klo
mont pravidoln6 dojidul z Pra
do Kndlio kadoii nodiMi a po
byl bud' vo villo nob vo mlynfi ve
polotnosti .lindHSky a pani Kal-
mosovd. Aiaronoe fckla pani Bo-
iokA, ?.o pritomnost jeji vzbnznjo
v pani Kalmesovd smntud vzjto
minky a nervosni pani rozcilnjo.
Nifieho vice nebylo tfoba. ftia
feuku nebylo videtl, kdykoli pani
CnlmesovA pl-iSIa nit nAvstevu.
DevCeti bylo to tnk zcela vhod.
Tak niysllla pani BoHckA, Zo yS
e dobfe usporAdAuo. Pani Kal
mesovA z poSAtku takd nezmiilo-
ala so 0 vcci dAle, jen novymi
nervosnimi zAchvaty snaZila se
)fipaniatovati pani BoI-icktS na
bvou zAdoat. Od vyplneni t(Sto tie
minila pani KalmeHovA upustiti.
Pfi nAvStevAch svych sice nikdy
neuzl-ela Mafenku, ale z parku
Bveho kaZdodenni vidfila ji v za
hrade mlnak6 a v sadu Klemen-
tove, kdez k radostl pani BoHckd
obstarAvala vfie jako zkuSen za
hradnik. Urovnavala zAhony, pod
vazovala a zaUSvala kv6tiny. A
jak vesele a bezstaroBtn5 si tu
vedla! NezHdka i zpev jeji do-
dhal k sluchu pani Kalmesove
Z toho vSeho seznAvala pani Kal
mesovA, 2e patrnfi u BoUck'ch
nem61i v umyslu vyhoveti jeji ZA
dosti? Utkvela myslenka jeji o
poineru Klementa k 3iiafence a
vSecka ta divokA nenAvist vzeSIA
z tohoto podezl'eni, drAZdila, roz
Silovala a fitvala ji stAle pl-es
vSecka opatfeni pani Bol-iokd.
Musela konefine zv6d6ti, co a jak
bude a rozcllena jednoho dne po
spifiila za tim umyslem do ml
na.
"Ach milA plitelkynf, stay mAj
je hroznyV' nal'ikala si pani Bo
ficke", ji2 poZAdala za davernou
rozmluvu.
I vyprAvfila znova Slroce
dlouze o svdm utrpeni a vfiecka
rozcjlena tAzala se poel(-z: "A kdy
ui pojde Mal-enka z mlyna?"
"BoZe, boZe, jA myalela, Ze vfie
je dobre!" od povidala v zjevnjch
rozpacich pani BohckA. "To dev'
ce se nAin tak dobre hodi, tak
jsme si na ne zvykli postrAdal
bychom je v mlyne. MyBlili jsme
vfiichni, Ze vAs to uZ pi-eslo. ,Vzal
jsme v2c v fivahu, radili Be take"
b Klementem "
"Nu a co fekl doktor?" vskoci
la ji pani KalmesovA do I-eU t
zrak jeji utkvel dychtivfi na rtech
pani BoHckd,
Ach, pani KalmesovA, vZdyt'
ho znAte," odpovidala tato vy
hybavC. "S kaZdm by ten hoch
rozdelil ardce.' '
"Pan Klement nechce, o to
jA vedCla!" zvolala pani Kalme
bovA a vSecka vaSen jeji pocala
se boul-it
"Ale, prdsim, nerozcilujte se
pani KalmesovA," prosebnt- obrA
tila Be k ni pani BoIickA- "BucTte
klidna! Nemohu vAm to tak vfie
povfidit. Nochci vAm pf-ipominat
co vAs znepokdjuje."
"Ne, ne, prostm milA pfitelky'
ne," dolenala pani Kalinosova
"butfte upfiiniuA. Jsem pfiprave
na a dnes Hiiesu vfie. Musiine v t5
v6ol jasne videt. Prosim! ftekne-
te, profi je pan Klement prot
tomu?"
"Je mu patrn& Mafenky lito,"
pravila nutic e do odpovedi pnni
BoHckA. "A pak to poklAdA za
skutek povinnd vdMnoati, aby
chom kc Mal-enky ujali. Prosim
nerozcilujte ae, buclte klidna
pani KalmesovA," dodala proscb
ne a chopila se jeji ruky.
"O, jA jsem zcela klidnA," pra
vila pani KahneaovA, alo bias jeji
se trash "Zcela klidnA! Vim take
co chcete Hcl a co Setrne nazim
cujet. Ale dues mu vxpominka
mi iiuil lludonovoii iictorl II. No,
no! dsou III diHeZlldJSI vt'cl ii inn
stlo (i nlch zvddel, 1111111 pfttolky-
llt'I Jodllll SO 0 Slesll lillfiloh (It'll.''
Pant llufickA pfokvttpona jo
hlfZola mint Kalmosovd v tvnf.
'Tato zlilubol.n nl povzdochlu, mi'
klonlln se 1; innl ItciMrki5 a tin
inciiyiii hlnsem pi'ii villi:
".Mozi dokloreiu n Mm devcc-
loin so
A l.i
III'l'O (l('J(
!''
naiil KalmoMovA, kam to
mysltto!'' zvolnla pani HoMokA a
sprAskla. ruco.
"() ja vodola, Zo o torn noniA
to tnSonl" pokrarovala vAfini
vo pant Ivalmosova. "Alo nio. ni
jak tomu nonl. I'Z za Zlvobyti
pant Kndoilovrf byly tady jiloli-
by. Ach, inila prltolkyne, vy no-
ilo, 00 jA zkusila! Klomonl jon
jon liofcl, kdyZ o to lioloo inliivil,
to b.vlo ohvAly, obdivii! AZ jsom hi
o zakAzala. A propadla jsom so
anboii, kdyz ji vyznamonaval u
iHloninosti svt1 novosly. Tako-
011 holku! A .MndHska, (a do-
raC-kn vzdyt' ji boZinku znAte
lakrt o torn noma am tusoiii.
no, alio, a doklorom je zle,
milA )Iitolkyno! UZ dlouho so ke
nine neobovA, jak by mol a jako
dfiv, noZ tohle devPe pl-islo inu v
est a. A vidite, tiechco, aby la
do HluZby, jo mu lito a mno
nine mu Ilto neini '
Skoro plattivo vyznela tato
lova iiani Kalniosovt?, kterouZ b
uapjatou pozornosti a a uejvet-
iiu udivoni vysloohla. pani Bofi-
cA. Ano, tod' jt sain6 pfipadlo
na iiivsi, jau pouourna iviemen-
ta niySlonka, Ze by Mafenka mela
odejiti ze nilna. VZdyt' ho tehdy
uuM.uAvala! Byl urAZhvym a
ozlobil i pana otoe.
"Ano, milA pHtulkyne," oho-
ila ae znse alova pani Kalmeso
vA "a takovmi atarostmi cho
dim 11a druhy rok. A z toho je
tuk5 niA nemoc, nejen z t6 ne-
st'astne' pHhody na vetaude. A
proto chci, aby to dfivco pHSlo z
mlua a Klementovi z oJSi. Jinak
ze vSeho bude akandAl pama-
ujte na niA slova!"
"JA nic nepozorovala, sknteCnu
nic," pravila ted' pani BoI-ickA,
irobirajic ee ze Hvjch myfilenek.
(A nemohu veHt, Ze by Klement
mel nejakS takovS myslenky v
hlave!"
"MA, mA! jA Be nemlira!" zvo
ala pani KalmesovA. "A vy po-
chopite, jak nin5 je, kdyl jaem
tim jiata. Jak urAZlive a zahan
bujici to pro Jindfifiku! A proto
vAs prosim, uSiilte tomu konec,
milA pl-itelkyne. JA alespoQ toho
1!"
"Upokojte se, pani Kalmeso
vA," pravila mlynAIka "Neberu
to na lebkou vAhu, co jste mi
I-eklu, ale nemohu tomu prece jen
uveHti."
A pani BoHckA ujiSCovala, Ze
v5emoZn6 ucini, aby v td veci bylo
uplne jaano a aby pani Kalmeso
vou zbavila vSech Btaroati.
le matka Klemeutova nebyla
tak klidna, jak o torn pani Kal-
meaovou ujifit'ovala. Trapn ne-
pokoj rozr'val od td chvile jeji
myal. Tak rada byla by se o tak
vAZnd veci poradua b pauera ot
cem, ale nechtela mu pl-edcasnfi
auAsobiti zbvtecnd stnroati. Ta
ke" b Klementem nemohla beze
vSeho o torn jednati. Tak fii onak,
v kaZddm pHpade byla by jej po
bouHla jeStd vice proti jiani Kal
mesovd. Vyekala jeho nejbliZSi
nAvStdvy, pozorovala jeho vSecka
jednAni a chovAni se k Mnreuce,
a to ovSein bylo takovd, Ze potvr
zovalo odezreni pani Kalmeso-
vd. Odhodlala so, Ze pf istoupi 11
nou cestou k vyfielleni veci.
VeSla jednoho dne za Malen
kou do jeji komflrky, kterouZ vy
hradne pro ni byla upravila 1
zadni cAsti obytndho staveni po
blize loZnice mnnZelA Bol-ickch
Nic v torn nebylo nApadndho
MlynAI-ka pHchAzela sem Sasteji
V nrostdm torn priBtenku; jehoZ
jedind okno obrAceno bylo do za
hrady, bylo radost se ohlednout
VSe tu bylo zcela jeduoduchd
skl-ifi, poatel, stolek, nekolik Zid
li, uni'vadlo, pak na jodnd atenfi
obrnz KristAv, na druhd obraz
Panny Marie a maid zrcadlo nad
um'vadlem. Ale kouzlo ovanulo
kaZddho, kdo som vatoupll. Leak
1A belost zAclon okennteb a po
kryvky postolni, akvostne vyfiitA
deekn na stolku, pletend ozdoby
na Zidlich, ruenik a nArodnim vy
fiivAnim, pestfe obfiity kobereo u
poatyMky, vfie vkuanA prAce pil
nyoh rukou Mafeneinych, vfie lad
nd a akladnd, nikde skvrny, nikde
prAfiku. Dojom poh'idku, vkuau
a cistoty byl v proatdm tomto u
tulku mocnejSi, neili v akvost
ndm budoiru bohatd dAmy. A a
okon . kvetinAcu, po8tavei5'ch do
Koiiinerne proatfihanch obalft
malovandho papiru, anAfiola ae do
komfirky avdZi z.'leil a pestrd kve
ty kynuly pfichoziinu vstHc
Zdc spolu usedly pani BoHckA
b Mal-enkou.
"Poalyfi, dite," pravila mlynAf
lea, vzavfii ji za ruku, laskave a t6
uem Hidetuym, "zeptAm se te na
udco a ty mi feknei boil pravdu,
jak tomu jl svykJA. Nio n mou
otazkou nelilcdoj! Iv villi sobo
yoli so to aiii noptala. im na
ilcd, 00 mi toknoft, Mafonko. Alo
iro jislnii pMiMini iiiiihIiii iiiftl
vou odpovod' a ta zajlMtd liudo u-
rtmiiA, vid' Maionko?"
"flekiiu ryzi pravdu," odpovo
ola klidiio Marotika.
"Odpovez tody 1111 Into otAzku,"
11-a villi inlyiiAr-ka hlodto Maronce
uph'tio v IvAf. "Mlu vil s lebou
nC'kd.v auob jedilal tak, aby'a to
noniolila nobo nochteln bez osty-
I111 vyznatl, mAj ayn Klo
monl?"
PoloZila jmoiio Klonieiit sohvAl-
no 1111 konec olAzky, a a dfirazom
0 vyslovila, aby pfekvaponi bylo
im uoiiinejfil. Zrakoma avyma
pelu na dtveine tvAH. Nic! Ma-
lonka ant brvou iiepobnula, blan-
k'ytiid of! joji a plnou upliiunosti
vzhliZoly k pani Bof iokd, kdyZ boz
oziakfi, klidno odvetila:
"Moliu vfie vyznati, co pan ICle-
meiit nine kdykoli fekl. ilo, pro
stm chcete vodeti, niiloatpani?"
Pani BoHokd bylo, jakoby obe-
jmoiiti mela Matonkn a pollbiti ji
nu cudnd Clalotnd jeji Colo. V ne-
inuosti svd fekla ji vse a jefitd
ae tAzala, co ji mA Hci!"
"Nic vice, deveCko!" pravila
mlyiiAMai, hladtu Malenciuu ru-
iii. "UZ jai mi vlastne poyedela
vse, co jaem cuteia veueii. aio
fokni jefite, Cini te kdy Klement
yznamenal, co ti od neho bylo
uejmilejSi?"
Ani tuto otAzka 11011 vedla div
u v rozpuky. Na chviiku aice ae
odmlcela, sAhla rukou k hlave ja
koby ai vzpomiiialu, ale a touZ u-
pHmnoati jako dlive a s blah5'm
UHinevera odpovidala:
"Nevim veru, co bych vytknou
i inula! Je toho tak innoho, cim
.1 1
nine pan iviemenc vyznameiiai.
VZdy byl ke nine tak laakav! UZ
:dyZ jaem byla fikolaokou a pfed
oni v Praze a kdyZ matinka u-
mlela a ted' tady v mlyne! Ne
vim, co bych zvlASt' mela uvdsti.
MAm od pana Klementa take mi-
011 pauiAtku!" zvolula Mal-en
ka a. odbehla ku akl-ini, ze kterdZ
vyfiala v ciatfi bildm platendui o-
balu ukryty modry sluuecnlk,
jejZ s usmeveni radoatnym roze-
vl-ela.
Byl tak iSist, neporufien, jako
novtf.
"Vim, o torn, Malenko, vim,"
pravila mlyuAI-kd. "Ten ti dal
Klement o sv. Jane v Praze . . ."
"A jeSte jednu pamAtku mAm
od pana Klementa," pravila Ma
l-enka.
"Jakou?"
Mafenka vztAhla levou svou ru
ku, na jejiZ ukazovACku skvfil ae
zlaty prstynek a tyrkisem.
"Tento prsten," pravila.
"Ten ie tak od Klementa?"
tAzala se ted' pl-ekvapena pani
BoHckA. Znala tento prstynek,
viddla jej Caato na ruco Mafenky,
ale netuSila, 4e by podiAzel od
Klementa. "A kdy ti jej dal?"
"Pan" Klement nodal mi jej
sAm," odpovidala Mafenka, kte
rouZ znepokojovalo udiveni pani
Bofickd. "NeboZka matinka nu
jej takd tehdA b sv. Jane vezla z
Prahy. Dal ji to pan Ivlement
pro mue na pamAtku pobytu na
fieho v Praze."
"A vi nekdo," tAzala se pani
BofiekA, "Ze tento prsten poehAzi
od 'Klementa?"
"Nevi," pravilo devce pfekva
pond touto otAzkou. "KdyZ mi jej
matinka odevzdAvala, pravila, a
bych nikde se tim nechlubila. A
dodnea nikdo 0 torn nezveddl. .fen
panu Klementovi jsem se pode
kovaln."
"Nefikej to nikde ani ted"."
pravila puni BoIickA vAZne. "A
nij'ini otAzkami nelam si hlavu,
nic na torn neni, Mafenko!" doda
la nak. iakobv ledabyle, kdyZ
Mal-enka udivenA k ni pohliZela
Teprve po odchodu jejlm hlou
bavA mvsl udivend divky pocala
pracovati a hledAti pficiny nA
hl.ch a divnch, pfepodivnfch o
tAzek matky Klementovy. Pa
ni BofiekA pAtrala po tajuostech
mezi ni a Klenfentem, podivila
se, Ze Klement ji dal prsten na
pamAtku, nakazovala ji, aby to
nikde nefiknla!
Jako bleskcm nAhle znsvitla ji
hlavou mySlenka, kterAZ zachvela
colon bvtosti ieji. Srdee v ni
boufilo a k rozpAlenra akrAnim
zdvihnla rukou sv.foh. Pfistoupi
la chvatne ku akfini doaud ote
vfend a rozevl-ela krabici hedvA
bim obSitou, ze kterdZ vstfic ji
hlodel obraz Klementnv. UstrnSe
na zadivala se v jeho tyAf, jakoby
z ni vycisti cbt&la objev velkd zA
hady. lekala se, chvela se rozci
leuiui, brAnila ae td myfildnce
kterAZ poI-Ade urcJtejl a jaandji a
poaldz moci neotlolatelnoii zabra
la colon jeji dusi, myaleuce, Ze
pan Klement jest k ni laskavej
dim, ueZ ae sluSi! To znamennly
otAzky pani BoHckd! O torn pfi
Sal ae k ni pfeivedciti! Proto ji
nakAzala, aby utajeno zAstalo
pfed lidmi, Ze Klement dal ji pr
sten ua pamAtku!
Hlava ji hofela a tfesouci ae
rukou pfimkla viko Iwdyabod kra
t!u a niulnUHIL AI abns
I
Kloniontfiv dAle luiplilovul colon
ojt diifil, zAfil a nkvi'1 so lam,
idoia joj pfod sobou a laskavym
iiainovoin v tvAH, oitila o po-
itlla to jiZ i-asto vo akuteC-noHti
jakoby Klement vfelo llskl jt
itku a byla by zajasala blabom.
Alo lined znse lokla se vlaatni
m.vfilonky, jakoby se byla pfistih-
a pfi zldm skill ku. O vei n, kdy
by tod' matka Klemoiitova kladlu
svd otAzky, nozftslavala by
vlidnoii, nybrz oh vela by so oba-
ami, tod' nevzhliZola by k nt u-
(ftninynia HV.nia of-ima, v nichZ
roadlila so cola noviunoat jojt
use, nybrZ kloiiila by je k zemi,
tod' snad riiiioiioo Hindu polil by
oji tvAfe a Hand v trpky vypnkla
y plAe, Ze lakovA niyfilonka hfifi-
11A ohvAti jeji srdoe! Klement Ze
e ji vice uuklotien, nozli to ami
byl, noZli to lidd aineji y'!et, ueZ-
h! to pfeje jeho matka! 0 boze,
BoZe! Co bude tod', aZ aetkA se
panem Klcmenteiii, jak stieae
jeho pfitoinnost a jeho pohlod?
zda-li straSnd toto tajeniatvi
nevyctou z tvAfe jojt vfiickni lidd,
zda-li noprohlddue je ihned pani
KalmeaovA a co fekne ueveata
I leme n t o va J i n dl-i ak a ?
NeprozfeteluA pani BofiekA! V
nevinndm ardoi mladd divky roz
Zehla poZAr, jejZ nikdo vice nezha-
i a rozpoutala boufi, jiZ nikdo
uedovede utifiiti.
S blahem, jakdZ nikdy pfed tim
nepoznala a a trzui hroznou, jeZ
ji fitvala a muiila, chodila Mnfen-
a zmAmena io mlyne, po dvofe,
o zahrad6. V nov, nepoznany
doaud vstoupila avdt!
V sadu Klementove vsocky
kvety se ua ni aniAly. Na vysoko-
kmenud rAzi vlastniho pfsteni
niatkv Klementovy, na kterdZ vi-
sela tabulii-ka pani Bofiekou tam
ifipevnenA s nApiaem: "Doktor
Bofickd", akv&lo se v prvnim roz-
niku jarnim poupd nachovd. To
jakoby k ni volalo: "Klement!
Klement!" Hlava ae ji zatocila a
marne proti vftli sAhln po torn
kvetu. Ale ostrd trni zabodlo ae
ji v praty a zbarvilo krvi bilou je
ji ruku. Mafenka prchala ze, sa
du Klementova, ze zahrady, zpet
do avd komflrky . . .
Nikdy Bnad tak vroucnS, jako
does, ncpomodlila se pfed obra-
zem Panny Marie ve avd komur
ce, neZli ulehla do ciatfe bild, syd
postflky. O jak zdrave a tvrde
tam jindy BpAvaln! Dnes vfiak
probdela celou noc a kdyz rAno a
casnvm jitrem vstAvala, Cinila
tak s odhodlAnim, Ze v srdci je
jim jako v hrobe hlubokdm na
vZdy akryto musi zoatat jeji ta
jemstvi ...
"mmm
Kapitola XVII.
CESTY VYDfiRAOE. ''"
Co vfie toto se dAlo, KramAfovi
Zili v Praze, kamZ ae byh pfeate
hovali. KramAf v dobe, kdy jeho
Zena odbvala si trest ve vezeni,
prodal v'hodne chalupu a polno
sti v lludlioicb, a najal si maly
bvt na ZiZkov. Z vezeni jiZ Kra
mAfovA neodebrala se do Kudlic,
u'brZ do novdho bytu.
PH pfestehovAni atala se a o
bdma manZely znai-nA znienn. 0
patl-ili ai Saty mestakd a Krama
I-ovA dokoncc si koupila i klo-
bouk.
KramAf -jiZ na stavby nechodil
pracovat, nbrZ navfitevovnl ho
atince, kavarniC-ky a vinAruy, kde
ae schAzeli podnikateld ataveb,
dohazovaei pozemkfi, ruzni apro
atfedkovateld koupi a prodejft do
mu. aaioucuai jicn novoru, vy
zvidal od nioh a zasveeoval ae do
itch nraktik. V mistnostech tech
bylo vZdy hluCno, v liernAch bra
lo ae den 00 den o velikd atimy,
KramAf dovedl v hernach cold ho
diny vysedCti pfi skleniiSce kAvy,
ale nikdy se karet nedotknul.
Paid baronka Burhardova aku
tefine po poaledni nAvfitdvd v Rud
licieh mefikala dlouhy i-aa nuiiio
Prahu. Nejprve byla a nemocn.Vm
nKinZelem v kterychat ceakych
JAznich. Na zimu die rady Idknffi
9
odebrala ae a nim do teplejfiich
jiZnich krajin a teprve nAsleduji-
ciho jara ae zase do Prahy vrAtt
la. Panu plukovnikovi vfiak lAz-
nd a pobyt na jihu jen pomerne
prospivaly a nemohly zabt-Aniti
Ze jeho ally telesnd a jefite vice
dufievni ochabovaly.
Baronka poaylala KramAfo
vm po dobu avdho pobytu v cizi
nd piitiize do Kudlic, odkud je po
fita dopravovala na adroau Kra
mAfovu do Prahy.
Co baronka meSkala mimo Pra
hu, vdnoval KramAf tim vetfii po
zornoat druhd "tetiCce", pani By
volovd.
ZAaadou KramAfo vou bylo, Ze
nevydAval v Praze ze avdho an
krejearu, aby kapitAl jeho zaho
apodafeny a z jirodejo ohalupy a
poll vytdZeny se neztencovnl. Pod
nejrAznfijftimi zAmlnkaini vyma
moral na pani Hyvolovd penize
Vycihal al dobu, kdy mauZol jeji
vyfiel z domu u pak z uenadAni
vpadl do obydli jojiho. Jednott
ZAdal napfed ua cely rok plat za
travevani a vychovani MafenCi
110, podrulid olitel.ua fiat.v a obuv
jojt Ptoiii znse vyniAhal maid
pujoky, klerd ovSein byly davAny
ua vooiioti opIAtku.
PH techto nAvStevAch vypravo-
al fiirooo, jak dobfe jeat o Ma-
fonku vo mlyne 11 Bofiokych po
staraiio a sozual takd, ZO pani
yvoiova zaiiASi seni.vfilotikou co
1110Z11A brzo svou mladistvou doe-
11 Ulifikn, pochAzojict z maiiZel-
stvi jejilio s Ilyvoloii, provdati za
niladeho stavitolo .lanskdhd, kte-
y fldil atavbn jednoho domu By-
volova.
"Mne se-zda, Zo ByvolovA by mi
Ada nejak vyklouzla," pravil jed
noho due KramAf ke avd Zone,
rAtiv so od Hyvolovd. "Ona my-
ali, kdyZ provdA dceriij ze pak ji
nobudii mtti v rukou. Ale to ho
iiaramue myli. Na nine by si mu-
sola tuze casne pfivstAt."
KraiuAfovA podivila so temto
zpravam. "KoliK paic lei mnze
yti tomu ddveeti?"
"No, joatli jt bude sestnact,"
odvetil KramAf. "Yzdyt' jefite
iiedAvno chodila do fikoly. Je vy-
tAhlA si hubeiiA a veru neniA na-
spech a vdavAnini."
"Patrne ae td bojt," prohodila
vramAfovA, "a mysli ai, kdyby
bylo nejliAf, Ze by mela aapofi
dceru odbytou."
"Ale to md prave dopaluje,"
zlobil se KramAf, "ze ai mysli, Ze
jaem talc luoupy, aoyon jeji piany
neprohlddl. Ale poekej, jA vfiak
na ni vyxraju. JA ji trhnu."
KramAf pfemitnl a hloubal o
torn, jakby to zaonacil, aby zlatA
ryblcka mu ze site nevyklouzla,aZ
ae uatanovil na urcitdm rozltod-
nuti.
Za nekolik dni zafiel opet k cho-
ti podnikatele staveb. ,
Dflm Ryvolftv, jejZ sAm obyval,
atAl v jednd z novdjfiioh ulic na
Vinphradech. S nejvdtfiim pohod-
im zafidil ai tu byal piaaf a
nyni bounty podnikatel staveb
velik byt v prvnim poschodi, jeZ
celd- obyA'ala jeho rodina. Ostatni
cAst domu byla pronajnta.
Pttni RyvolovA byla vZdy velice
rozci lena a ustraSeun, kdyZ spat
Hla KramAfe vchAzeti. OdvAddla
jej pak do nejzazfiiho pokoje, aby
nikdo jich hovoru naslouchati ne
mohl. Pozorovala a hrfizou, Ze
nAroky clovdka toho den ke dni
roatou a Ze ji drZi v moci svd, a-
niz by se hnouti mohla.
"Miloatpauf," pravil KramAf,
poaadiv se pohodlne do kfesin, co
pani RyvolovA nervosnd rovnala
tfAsne atolni pokryvky. "Velice
Ad bych koupil vdtfii pozemek na
ZiZkovd. Bude to vyhodnA kou-
pe. Ale achAzi mi jefite tisic zla-
tych . . -"
"A profi ho chcete koupit, kdyZ
wia ndj pendz nemAte?" namitala
pani RyvolovA desic se myfilen
ky, Ze snad dice ty penize na ni.
"P.roc? Protoze jsem ae jiz do
sti naplahocil po cel zivot avflj
a kdyZ vidim, jak jini, ktefi byli
pfed nekolika lety chudAci, bo-
hatnou a v pohodli a uAdhefe Zi-
jt, rAd bych to delal podle nich,"
pronesl dree a mAchnul kolem ae
be rukou, jakoby chtdl pani Ryvo-
lovou upozorniti, Ze dobfe vi, jak
ae manZel jeji domohl ltyndjfiiho
jmdtii av.dho.
"Snad byale se mohl obrAtiti v
pficind pozemkA na mdho manZe
la," pravila vyhjT'bave pani Ryvo
lovA, tvAfic ae, jakoby jeho narAZ
ce nerozumeln. "JA vdeem tdm
nerozumira."
"Hm, pan Ryvola ten by to kou
pil sAm," namitl KramAf. "Ale
jA chci kupovat a prodAvat na
avflj Aeet a proto bych vAa chtdl
poprosit, abyate mi t-AC-ila tech ti
aic zlatych zapfljdit."
"Pro bfilt, co pak vas to napa
dA?" zvolala pani RyvolovA.
"Milostpani, myalim zkrAtka,"
pravil KramAf rozhoduy-m bin
sem, "Ze to neni tak ohromnA au
ma, Ze byste mi ji z vddonoati za
vfiecku nafii pdfii 0 to dite. nemoh
la opatfiti, a pak jt chci jen jako
pnjeku."
"Ale povaZte, Ze Jsem vAm jiZ
tolik dnla. Doatal jste napfed
na stravovAni, potom maid pftjfi-
ky, dAle pak jate dostnl na Saty
a padeaAtku na pfeatdhovAni. Po
alednd jsem vain dnla ato zlatych,
abyate ai mohl, jak jate pravil,
nejnkf- obchod zafidit. Mftj boZe,
to je pfece doat. Muaite mitt ne
jakd meze."
"CoZ pak je nemAm? ZAdAm na
vAs neco nemoZndho?" zvolal Kra
mAf hlasiteji.
"Prosim vAa, mluvte tifieji,"
prosila jej pani RyvolovA a poo
tevfevfii dvofe ustrafione vyzvida
la, zdali nekdo iienaalouchA. "Mu
site uznnti, Ze jA penezi nevlAdnu,
nybrZ mAj muZ a jemu by bylof
nApadnd, kdybych na ndm tolik'
ZAdala."
"Ale jA ty penize potfebuji,"
tvrdd a drze atAl na avdm. "Vyte-
Zim z koupfi pozemkfi hezkch pAr
stovek. A potom neamite zapo
minat, milostpani," Ilia) dAlo, "Ze
to vfiocko, 00 budu initi, jodnou
zauechAm Mafenoe. To je tedy
zrovna tak, jako kdybyste pro ui
uklAdalu penize."
"Ale JA nemohu, opravdu ue
moliu," ZAdala joj pani RyvolovA,
'zvlaSte ted , kdy so 1110 je deem
Ellfika niA vdAvati. Ona Jo za-
snoiibotia se slavitolom p. Jan-
sk.V-iu. I'oekojto nspoii ndjalt,-
uiesio. Snail mi to potom bude
splfio moZno."
"J A vfiak nomoliii a noohoi re
ati," rozbodnd pronesl KramAf,
lrzo so dtvaje na pant Rj'volovou,
ktorA so ualdzala v nejtrapuej-
filch rozpactoh.
Poalouehejlo, KramAfi," pra
vila polohlasne, "co 11a mue ZAda-
e, to pfosahujo vfiooku mini. Vy
ohcoto te.it z mdho trapndho po-
atavoni a mysltto, zo niAzete ho
nine bflh vi jakd sumy vyZdlmati.
Alo jA vAm to tod' fektiu zkrAtka:
dal jsem vAm jiZ tnnohem vh-e,
noz vAm nAloZi. Dnes vAm vyho
veti nemohu,"
"Milostpani, rozniyaletc ai to,"
namitl KramAf vhrflZne. ".Isle
mi novinna za mou uilt-eiili-
vost "
"Tak jdete a povdzto vfiocko
nidiiiu muZovi!'' vzkflkla zoufalo.
"Mne je to vfiocko lkostejno."
"0 jA vim, Ze vAm to lhostojno
neni, milostpani," pravil KramAf
a uanidvem. "A pak jeat zde jefite'
mVo, 11116 raoite zapominati
policie a aoudy pro odloZoni di-
tdte."
"ZadrZte, hrozny 61ovePe!" zvo-
lain tryznetiA pani. "Vy mue
chcete dohnat k zoufalstvi. Chce
te mne 'znicit, tak nebo jinak "
"Nechci vasi zkAzu, niiloatpa
ni," ujifitovnl ji KramAf, "ale po
tfebuji tech tisic zlatych a vy mA-
te pendz jako Zelez."
Pani RyvolovA pf istouplla k ok-
nu a divajic se v myfilenkAch Aa
ulici nervosnd bufiila praty do
akla.
KramAf s. AsmSvem pohliZel na
ni poznavaje, Ze pohrAZka jeho
policii a soudy neminulu Be odtn-
kem.
"NuZe, poslyfite," obrAtila se
po chvili k ndmu, "opatfim vAm
tdch tisic zlatych. Ne jako pnjckli,
ubi-Z jA vAtn je dam, ale miisije
se mi zavAzat, Ze uZ nikdy niceho
na mnd poZadovati nebudete."
"Hni, dobrA," odvdtil KramAf
a zamyslil se.
"DAte mi to pisemne," pokra-
covala pani ityvoiova, "ze jiz iij
Ceho na mno chtiti nebudete.
vfiem na Mafenku doklAdala t(i-
Seji budu platit jako dosud
to se rozumi samo aebou."
"To ai musim rozmyfllit," pravil
KramAf po chvili mlee-ii.
"Ano, rozmyslete si to," nali-
hala pani RyvolovA, kterA vo syd
prostomyslnoati mela za to. ;ty
timtp Bpfisobem se dotdravdlto
vydHducha navZdy zbavi. "Roz
mylete ai to a pfijcTte sem zttr 1
odpftldne aZ mAj muZ nebude do
ma. Vyplatim vArn tisic zlntyeh
ale jen a tou podminkou, Ze j!.
nifieho vice na mne zAdati neini-
dete."
"Tak jA tedy pfijdu," prohodil
KramAf.
"A pfineste si prohlASeni so
bou," pokracovala chot' podnikii
tele staveb. "MAZete si jo dotna
napsati a zde je jen podepffiot:
id nikdy vice nifieho na mne ZAda
ti nebudete."
' KdyZ KramAf opustil jeji byt.
zarAdovala Be pani RyvolovA lo
gic se myslenkou, ze timto spuso
benr'se navZdy vyprosti z rozjia
kfl, ve kterd 'ji pdstoun Mafem'in
uvAddl.
KramAf vyfiel takd se zAHoi
tvAH z domu. SehrAl avflj Akol
velmi dobfe.
Tiaicovka Jej minouti nemciklh.
"HloupA ZennkA!" pravil Kra
mAf sAm k Bobe. "JA ji dfim tfe
bns deset prohlASeni a na kollcu
jc tomu. Co pak ji takovd lejstro
pomftze? Svddky si na nd vziti
nemfiZe. A k soudu s nim takd
nopfijde.NechAm ji nejak md
sic 'nebo dva 11a pokoji a potom
pfijdu zas....A kdyby delala cavi
ky, pohrozim znovu. To bude niiti
na ni vZdy Aciuek a kdyby mela
tisic lejster."
Na cestd koupil ai papir a ze
Zertu i ndkolikakrejcarovy" ko
lek aby pry listina mdla nf ja
ky vzhled. PHfied domA posadll
se a nasadiv si brejle zamyslil ae
nad papirem. Po del fii in i-ozmy-filoni
napsal teZkou, neohrabanou
rukou, ale dosti f-itelne fivaba
chetn toto prohlASeni :
"JA niZepsan' potvrzuji, ie
jsem obdrZel od pauj RyVolovd
tisic zlatych jako odtudnu, Ze
jsem jeji tajeniatvi tykajiei ae
jeji nemanZelskd dcery aZ do
dnefiuiho due zachoval, a prohlu
fiuji, Ze jiZ nikdy vice niceho za
znchovAni tdhoto tajeniatvi ZA
dati nebudii."
KdyZ listinu dokoncil, dal ie
do amichu a vypravoval svd Zen,
jak na ndj starou vojnu
choe RyvolovA vyzrAti.
"Ale to se nArnmud mate," pra
vil a iniiul hi vesele nice. "S tim
hie prohlASenim nemflZe na ve.
fojiiost. To pro ni nomA ceny aat
za zlAmanou grefili."
"JA to vZdycky HkAra, 2e jit
velik.f filuta," liohotila mu la
kotuA Zeua, kterou mySlenka nu
tinicovku uvAdela u rytrleaL
