Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Přítel lidu. (Wahoo, Neb.) 1891-19?? | View Entire Issue (April 17, 1902)
lUM'M'K X!. Wllilttilt, N KB It A A, VK CTVKTKK, 1XK IT. DUHNA 1U02 3ravy Manor in Kfin. 9. (lubiin Kmico Mala tusla, italsky nnaiv.hista, liyl zdu odsouzun na put niusiVu do vezunf za sve ncpiflciiiiiosti, ponovadz' joj mady tlostid v rukou iiemajf. Julio pfftol, Sottovia, byl zalecn u odsouzen na tuluz lliatn. Ma latusta, jeu just uziiavau za du ehovnflio vnd ; a iicjcliopnejsiho unizo inezi vsonii anarchist) 11c jon v llalii, ale vc svutu vubce, provinil so novinafskyni M:iikt ni, v iioinz zavrazdcnf McKinloyovo schvaloval. ' Malalesta suoastnil so za poslednfch 30 roku vSoch revolucf, v Bare-clone a jinde ve Spanolskti, na Scilii, Argentine a jinde. Ve Ifcch runych zutnfch byl odsouzen 1; smrti, ale nikdy so lc poprave nedostavil. Proto so vseobecnu myslf, ze si ani nynf utul odsudeti ncpiij Jc. Hon .kong, 16. dubna. Dosly sum ?pravy, ze cfsiky general Mil a inarsYdek Su porazili v kr vavd bitvu 11 Konj; Chuunu lcwang siiskd rebolv. Cfcaf.sku voisko bylo zprvu zahnaiio zput, luc ge neral Wong pi ispt-l cas se ifemi ryclilopaluytni duly a dvutna duly Ma.Nimovyini na pomoc a bitvn rozhodl vu prospivh t isafskych. Rcbelovd ustoupili do bor, od kudz podnikajf obisn6 vypady. MartSaluk Su pferuSil snojcnf 10 bclfi s prfmofskymi ph'stavy, od kudz dostavali rcbulovu zasoby, zbrano a stielivo. Kodafi, Dansko, 10. dubna. Vccrejsf tajne za.;ud;iiu panskeho sneinu skoneilo tfumi ruznymi u suesenfmi o prodcji zapadoindi ckych ostrovu. Ycts5ina obiiasela 35 hlasn a rozhodla se na torn, aby sinlouva o ndsloupcnf oslrovti Spoj. Statum bla odloZuna az po odhlasovani obwatulu techto ostrovu. Osm neodvislych za stupcii odporueovalo schvaleiif smlouvy, alu odhlasovani obyva telstva na ostrovcch a by provede 110 bylo po pfijetf smlouvy. Vlad m'cb 2 1 poskmcn sc rozbodlo pro prijctf smlouvy buzc sebo blaso ydni'. Tyto tri zpnlvy bndou pfudlozuny vu vcrc-jnan zasodani a vu spolecne scbuzi obou siiuinu budu asi dociluno shody. Ocu kava se, zu budu co sprostredko vacf navrb prijat onun, kteiy zA da scbvaluni smlouvy s poduu'n kou, zu pn na to iiasludiiji'cun vJuobecnum blasovaiif ostrovanu budu pfipojcui ostrovu tucb ku Spoj. Statum vetsinou prijuto. Oposicu ma radost, ze z.ibranila prijctf smlouvy, alu konccnu pri jutf joj f zabranuno byti nuindzc, nebot' tiiivrh na uplnu odmftnutf jcjf byl prijat senatem 35 lilasy proti 28, takzu pro prodcj vetSi na i v panskum snuniu just zaji Stuna. Drazd'any, 13. dubna. tZdo byl zatcen duvftiluty bosfk, ktury zpro vodil se svuta sedm nialycb dftek, naliazuv ju do Labu. Mlady tento vrab zda se byti zalvrzdym hh'S nfkem a spustlfkem. l'uking, 10. duoua. Veura o tfctf hodinu by la konucnu slav- nostnfin zpusobum podupsana smluuva inezi Ruskcm a Cfnoii o blednu Mandztirie. Za Cfnu po densali sc princ C inti a Wantr 1 V Wen bao u ptftoinnosti vsccb lcnu zabranicnfbo ininisterstva, za nsi riisuoii vysianec ravel Lessar. Jak znaino, sinlouva tato jedna jen o vyklizenf Cfny, ktu rou se .Rusko zavazuje do 1 8 me sfcfi opustit. Cfna inu uduhije vulike cennu koncese zuleznicnf a dolovnf a zavazala sc. zu zadny jiny narod uedostanu tain prava zuleznicu zakladat. Zi to pro obebod budc Maiulzuriu otevrena Vscm narodiim a Rusove taku ne hodlajf s Anglicany. Amcrikany a Japonci konkurovat. Myslf su, zu inolilo Kusko dosabnouti svebo u2elu zpusobem snaSfm a tiSsfm a nepotfubovalo proti sobe opo - sici vulinocf vyvolat Brusel,''i2. dubna. Veobecnii stavka byla prohlaSena v celu ze mi, ktera podoba su bopuciiu ho fu, v nfz to btiracf a huci a hrozf kazdy ok"ani2ik vyrhrliti zhoubny obsab. V celu zemi nastala po liticka krise. Lid zYul.i neodklad nou opravu konstiluce, proti Ec muz vSak stavf se jistc tffdy. So- cialiste a liberalove po dlouliou dobu snaili sc pfiiueti klerikdlnf vladu k ojM'avu volubin'lio zakoiia. Dlu dosavadnflio volebnflio zako na inolil kazdy volic vrlinotiti dv.i az tfi lilasy, lc boh;i(Ni vrlinli jirb vfeu a cliudf dulnfci ani tlovoluny pocut. 'udcutn socialnflio limit f just M. 'an Dor Deide, clcii ko mory doputovanycli. Just jisto, ze zaliajuna budu vsuobecna stav ka, ktura budc obrovska. I'oiizu ublokopu jest 100.000. Vojsko sympatliisuju s dulnfky a na poli cii nulzc su vladu spoluliat. Jfzd iiu cutnicUo vyklizuju ulicc a roz lianf lid. Ncnf nikointi dovoleno stati 11a ulici a bovoriti s nukym. d'ctnfci palf do lidu, luc iouzc 11a slcpo, a by jej zastrasili. U doinu musi ziMati vSccbna okna zavfe na. Kdekoliv 'listanc okuo olc- toiu ilincd isou tu voiaci s daky a niusf sc zavrft. Pfi srazee due 11. t. 111. bylo 100 ran -pilcno do lidu, pfi cemz nckolik lidf usmrccno a 30 ranuiio. Lid nostavil na unclcli uarvUaclv. c-1 dna zprava df, zc kral vulinal svou aiitoiiiiibilu pnmo do lidu a zu nckolik osob bylo zrancno. Cela 1)c1lmc jest iako na zliavcni ulilf, a inozno, ze dojdc zdc k vaznym udalostem. bocialni bsty vyzyvajf otevfene lid k rcvoluci 1..1 ,1K., XT., -,v stf Maison du Temple doslo dues' J 1 v i i lioclin ku srazce mezi ocim ky a eclnfk)'. Cetnfci vystfclili do lidu a i 3 osob bylo zranuno, jeden z nicb sinrtelnu. Mladf socialistu bojfcc sc, zu policic budc proliludavati jej ich mfstnosti, rozhodli su spaliti vsc chny arcluvy. Kralovna Henrietta tczee ocbu- ravula vadou srdecnf a lckari se ! obavaif tobo neihorsfho. Kralov na lezf vc Spa, v Brabantsku. Londyn, 9. dubna. Pro pffstf vydanf sbornfku Review of Re views cbysta spisovatel W. T. Stead poicdnanf pod nazvem 'Cecil libodcse politicka zavut"', V 1 - 1 V 1 v liemz snrnuty ouuou vseruy jc I10 planv do budoucnosti. Clanck ten byl napsan samym Rhodese.n a danSteadovi. aby jej uvcre;ml, az k tomu shled;i dobu pffliodnou. Stead jej chova od roku 1S90 a pfidal k ncmu jen licktcre vysc tlivky a doplfiky. V tcto politi cku zavuti lioruje Rhodes pro vsc obeeny svetovy nn'r, jejz lze do cfliti spojenftn se Velku Britanie su Spoj. Staly. Toto spojutif by vsak niulo byti jen povrclinf, tak aby kazde zemi jionechana byla satnosprava. Spolccny kongres by se schazel po 5 let vc Wasb ingtone a po 5 let zase v Londy nu, ale ffdil by jun zaluzitosti celu ffse se tykajicf. Samosprava zemf a obef by inula byti co mozno roz Sffcna, tak aby se kazda zeme a kazda obec mohla volne rozvfjcti. K dosazenf tohoto velikeho cfle by se inula utvofiti tajna spolec- nost die vzoru jezovitii, ktcra by z odkazii bobacfl stfadala ohrom nu jnicnf a toho aby bylo upotfe - bov.'ino k dosazenf techto daluko sahlych cflu. Nejprve spojunf vSuch zemf narodu anglicky nilu vfcfch a pak i ostatufch. Rhodes byl pfesvedcen, ze spojenf Velkc Britanie se Spoj. Staly by zabez pecilo svttovy mfr a Spoj. Staty ze musi byti v cele vSech niirodu sveta. Vfden, 1 2. dubna. Nemccky kancluf Buelow zavftal na cfsaf sky brad a dlouho radii se s Frant. Josefum o obnoveni troj spolku. Porad sucastnili se hr. Golucliowski, ministr zahranic nfch zalezitostf a pfedscda rak. ininisterstva dr. Kocrber. 'ysle dek jednanf byl spolek Numecka, Rakouska a Italic znovu uskutuc niti. Italic podvolila s ncin. kancluf i jiz den pfed tun. Novo smlouvy budou vyhotovuny a jod- 1 nifnky vyznaceny. Neniecko ucinf pry nektcre ustupky ve sinerii ob- chodnfm. Petrohrad, 16. dubna. Dues byl stfulen a suiiluhiu porailun niitiibtr vuitro. Sipiagnine pied budovoti ministeria. Osudnou ra mi vypalil nail jisty student, jenz byl ihned zatEen. Utofnfk stiulil ininistra z bezprostiednf blfzkosti. LJtok udal su v 1 130 a ve 2 hod. i lanuny skonal. Sipiagnine niilu- Izcl k vzihj5cii6 roditie ruku. Vtilka v Traii.svnahif Oznainujf sc hem poda bnosti o velkc bitvu u Dornbaltu, kde Anglicanu byli na hlavu porazeni. Tfi dustojnfci a 24 muzi byli jim pobiti, 16 dustojnfkft a 131 tnufcil )orauuiio. Zubitc a por.nicnu Uoery odhudujf Anglicanu na 130, coz obyccjnc byva vfee nczlf jest pravda. Anglicanu dovudcli su, zu boursky dopr.ivnf .sbjr poby buju su krajinoti ai 5 mil o.ltud, .Jauuchali tody tabor Kanatlauu. a pustili se za tifin. Alu jutu ue byli ani pdl nu'lc dalcko, kdyf Houfi na 11c pocali zu vsccb stran paliti. Anglicanu v ncjvi i.s'm spe cial vratili so zpalky, lubli si do pffkopu a stffleli. ICanad'any sc I zavazadly posl;ili pryE. 'nocru I a jcduo maie cicio, jimiz rtuguca Infini pfisobili veliku skody. Bitva I byla tuba a trvala tfi hodiny. I Kanad'aiie padli do poslednfllo 1 miize mrtvi ncbo ranuni. Angli canu tulcgrafovali o posily, ale loefi jiz utok licobnovili, Na jiiictn mfstu, 11 13oscbman Kopu, vjelo 200 Anglicanu omy lem inezi 400 liocm. Stalo se to za noni a Ijocii byli ukryti vc l.v . . . 1 ..1. .11... 1 ...'.iy..y .y.,i , I Kiovmacn, otiKiui vyiucuu suuuu. "J r ncH 1 tin 7t!iln a Boeii se za . . '.v v ( 1111111 llWI'l lllll mini ustavicne tlacili. Anelica- nflm pfisla 11a pomoc dve dcla, alu inezi Inn pocalo svftali aBoe fi mohli lupe mffiti. AngliSanu dun pfed 1 1 111 zajali velitulc Prc toiia a incli jej subou. Za bitvy podafilo se Pretoriovi uprchnouti. Jedna zprava oznamujc, ze pry byl na lituku postfulen. V bitve padl bocrskv velitel Prinsloo. Kitchener pravf, ze sc vSemi An glicany, lucre Boeii zajali, znchd zeno bylo sl'usnc. Anglicanu sdulujf, zc mezi te nd, kdoz se v ppsludnf dobe vzda li, jest Kruegeriiv syn Kapar a 24 jinf jeho pffbuznf, kteff sc ua zyvajf Kruegerovc. V judne ufednf zpnive odhadu- ie Kitchener, ze ie dosud v noli -8ooo , QQOO Ho(l rQZ. .......v , v . :.. zapadc od Garies na vychod k Piet Reitif. Jeden anglicky dustojnfk, jenz pfi byl s vojenskym transportem z Kajjskuho mcsta do Pl moutliu, sdelujc, zu proti odsouzenyin au stralskym drtstojiifkuin bylo po ilano 3 1 zalob, z nicb- nuktere znuly na zavrazdcnf iiun a dftek. Statccnost kanadskcho vojska v boji u Kluinharts Rivcru nacbu zf v anglickum tisku vuobecnou pochvalu. Odvctvf United Irish League v Castlebaru prijalo rc soluci, v nfz se pravf, Zc clen iar lamuntu John Dillon pro svoji odvahu a vlastenectvf, jez dal na jevo tun, zeChamberlaina nazval Jidasem Ukariotskym a lhafein, . i zasluhuje veskere pochvaly. V re- solucte pravf se do.-lovnu: "My 1 hvalujemc toto vyj.i dienf viici krali lliafft a nustoudnfku a dou- faine upffiniie, ze Jidas Chambcj--lain zustane na zivu, aby dockal se nevyhuutelne porazky Anglic, kterou jf pfintsu loup.;ziu'i valka proti slatecnyni jihoatrickym jo-1 publiki'nu. V Prctorii shrorhaidili se tento tyden vsichni vnlitelovc boeik6 ho vojska, jako gen. Dc La Key, Do Wctt, Louis Botha, Lucas Mayer, ufadujfcf president Shalk- Burger a president Oran skho statu Sleyn, aby zdc s nejvyS.-fni koniisafem Sireni Miltiuruiii a r.ej vyssfin velitelein anglicke ann;idy lordem Kitchenerem vyjednavali o mfr. O torn nynf dochdef ovSein sd bodlouhu zpravy, luc dosud nic urcituho uzavfcuo nebylo. Die uternfeh zpr.lv sclivdlili Boerovu, aby vhlda dosadila do Transvaalu vladnfho komisafu, ktery by s jcdnfiu uxekutivndn ufadnfkem I36eiem meli vrchuf spravu v zemi a sfdlo jich Uude Pietorie. Transvaal rozdelun bude 11:1 distrikty s britickymi disltiktnfmi ! SOuhlasf s tfm uplnf, aby knezf a ufednfky a boerskmi obeenfmi ,nni i,yij nuc0ni ostrov opustiti. vybory, kteff budou voloni burg-e2itost tato jest ciste obchod MulT' I nf a doufa so pcvn6, zu soudci Veto v kazduin j)ffpad5 ma jTuftovi podaff se tu uiinili uspo vlada anglickd roservovano. kojivc urovnanf tuto otazky. 'ctiua ufadufku transaal skjib nuisf obuznaincna byti s jazykem Boerilv. Johaiicsburg budc postotipcn Aiiglicaiiuiu uplnu a budc infti anglickoti civilnf spnivu. , Odzbrojciif naslane, az poslcd ni zajaty Boer vratf so do Trans vaalu. alecnu Uiihrada ,Cl 0,000.000 bade sehnaim rtiznymi vybory, Zadiui valecna dan nebmlo ti valcnn na lid. Oba jayky, 'anglicky i boersky, niusf uznavdny byti vsude, vc Jkohich, ufadech a na ufcdnfch spisech (ltd. 'ylolly gainisonu vydrzovane ho v Transvaalu ponese vlada anlicka sama zc sveho. Nj'iiujSi ufednfci ziislanou vc svych ufadech po tak dlouho, jak budc mozno. To- jsou clanky dosavadnflio dohodnulf, kterd ovscm mfize vla da briticka bud schvalit, opravit ancbo doccla zruSit. V Londync se jedna pilnu o te vuci a schuze ininisterstva odby vany jsou v palaci kolonialnfho ininistra Chamberlaina, kamz i kral se dostavil. Zpravy domaci. Dues nctaji se vice v Bi'lein Dvjine, ze lieutenant general Mi les, nejvysbf velitel spolkove ar mady, bade dan do vysluzby a ze gen. Brooke slane so jeho na stupcem. Roztrzka mezi ustfednf vladou a gen. Milesein datuje se lined od dob vlady Clovelandovy. President vyjsldf il su v soukro li'Vch kruzi'ch, ze to nenf osobnf spor niuzi gun. Miluscm a tajem nfkein Rootem, na jehoz bedrach spoefva pfftomnc takove bfeme- no, jako Ha zadncin jinem z vlad nfch ufednfku a take zadny jiny muz slabafch nurvu a niunsf ener giu by tfliu tohoto ufadu nuunesl. A tu prave v dobe, kdy just mil nuv)hnulclne zapotfebf loyalnf pbdpory kazdeho podffzeneho dfi- stojnfka, muscl ncustale napfnati vsuchny sve sfly, aby vvhovoval pozadavkum vrchnfho velitulc ar mady a neustale inn cinil ustup ky. Bude-li gun. Miles dan do vysluzby, ledy sc to stanc na ci stc ethickych zakladech a po vech moznych pokusech vyhnouti se tomu. Dalsf sctrvanf jeho v armadu ncmulo by zadny dobry vliv. Dalu pravf president, ze gen. Miles vysinul se v hoduost nejvySsfho velilele vojska poiihou st'astnou nahddoii, kdyz byl ustou pil gen. Ord. Miles vc svem po vySenf pfeskocil vice tariVh sou drulni svj'ch, kteff meli vutsfch narokfl na ono mfsto ncz on. Na jeho Ziidost a nalehanf byl dan ilo vysluzby i gen. Noycs, ac byl teprve 62 roku star. Gen. Brooks ma skvMejSf vo jensky rckord, jest ntarsf nez Mi les, vykonal v poslednf valce skve- lu slu2by v armade. Proto jest take hodnosti tuto uplnu hoden a to tfm vice, an Miles dostal se pros uuho k 0116 dilstojnosti, kte r.i pluj'm pravum pfed nun nslle- jla Brooksovi. V kiuzfch politicly ch mluvf se vclmi mnolio o zvlafitufm osol stvf, juke vyslano bude z Wash uiirtonu do Kinia a to sice za pffcinou nalehanf guverneraTaftn na presidenta a tajemmua vaiKy, auy z I'llipinsuycn ostrovu vypo vezoui byli knezf a innisi, jinak ii rcvoluci na ostrovcch konec nebude. Kuc2f a uiniSi jsou to, co proti AuiuriCanuin vzbuzujf 11 doinorodcu pfedsudek. Guvuinur Taft inu saui s poselstvfm tiiiito do Runa jeti a zdu nilluzite vec tu vu Vutikanu piojaluati. Taft piavi, zu uscdoiuclf b'ilipiuci, ac koliv isou vosmes ffinsko-katolfci. Tajuinnfk valky Root naffdil pffsnu vysutiovaiif iiulucrych dii stojnfku na Filipincch pro surovu nakladanf s inustvcm. General Smith a nckolik vySSfch dtlstoj m'kfi budc postavetio pfed vojen skv soud. Hcv. I)e Witt TnliiifiKe mrtev. Due 12. t. 111. zotnfel ve Wash ingtonu ncjslavtiujsf kazatul aniu ricky dr. Du Witt Talmage. Ze infuly byl kazateleui prcsln tersku cfrkvo a juho filosolicka a thcolo ficka kazanf pfinaSuly tumuf vsu cky americke casopisy, nebot' Tal mage byl hluboce myslfcf muz, vj-soce vzdulany knuz, Sravcdli vy a rovny, ktery karal vSc, co mulo byti kaiano, a vclebil, co ehvaly zasluliovalo. Rev. Tal irage zemfcl zauctctn mozkovych blan a po delsf dobu nachazel se v uplnein bezvedoinf. lined jak onemociicl, prohlasili lekafi, zc stav jeho jest beznadujny a zc hodiny zivota jeho jsou secleny. U sinrtelneho lozc jeho nalezala su chot', ncdavno provdana dcera Maud a bratr jeho Rev. Frank De Witt Talmage. Pos'ednf slo va slavncho toho miize byla od poved' jeho dcefi, ktera sc ho ta zala, zda ji zna. "Ovsem, zu te zinim, Maude," odpovcdel a za okamzik na to skonal. Mrtvola juho dopravena byla do Brook lyna, N. V., a zde na hfbitove Greenwood v rodinne hrobce po hfbena. Most odsoiizett. U appelacnflio soudu v New Vorku zavrzena zadost Johanna Mosta, redaktora anarchistickeho neineckeho tydennfku "Freiheit", die nfz novy proccs mel inu b't povolen. Odepfenf znamena, ze Most musf slraviti rok v kaznici, jak svuho casu nizsf inslancf roz hodnuto. Jak znaino, zatccn Most lined po zavrazdcnf presidenta McKinleyho pro clanek nadepsa ny "Vrazda proti vrazdu", v nuniz k podobnjin zlocinum prfmo pry se vybfzelo. Most dokazoval sic, ze to byl pouliy otisk, prcct 30 c-ty otisknuty, vyniluva ta vsak mu nepoinolila. Nalezl svou zemi zavrazdeiiou. Khner P. Collins, zamoziiy a mlady larmaf, bydlfcf nedalcko Laurel, Del., nalezl mill, sobotu w . 1 II V v masiaii liianzeilui svou zavraz deiiou a mrtvolu jej f strasnu zo- liaveiiou. Collins rano oduscl po sve praci 11a pole a mlada zena jeho inula pfijfti za mm. Jclikoz Uoulio neprich.izela, sel Collins pro 111 a tu k svutnu nroznemu zdcenf nalezl ji v maslali zavraz deiiou Krk mela podffznuty od ucha k uclni, hlavu rozstepenou a cele telo pokryto ranami. Mrtvo la byla jestu tepla. Rychle uci- nen pokfik a sbehnuv&f se lidu rozprchli se pak na vsechny stra ny. patrajfee po vrahu, lec po tomto neualezuno te nejnientSf stopy. V bngach podle mrtvoly nalezena zkrva:ena sekcrka a kus zeleznu tyce, jimiz strasny ten cin byl vykonan. Die lekaf skeho dobrozdanf niusela byti pf. Collinsova zavrazdena 011011 tycf a pak teprve vrab jiouzil sekerky, jfz mrtvolu tak zohavil. Die vse ho jedna se tu o vrazdu loupez nou, nebot' Collins odehazeje za nechal zone $20, kteru zmizely. Manzelu se ncdavno vzali za sebe. Noe vrazd v Detroit. Due 1 1. tin. spachal v Detroit, Mich., 4luly acitel hudby Josul Milur, ktery ohavne za razdil svou zaEku si. Charlotu M. Junaldovu na osainelcm nifste na 13. ulici, mezi 10. a 11. hodinou v noci. Miller dfvku svedl a tato za knit ky cas mela poroditi ducko a juli koz Miller just zunat a otcem cet ne rodiuy, chtul obut' sveho zlo cinu odstraniti, coz taku provcdl. Dcvce bylo kdesi ve schuzi, Mil ler pocfhal si nan v ponuktid od lehlych infstech a ozbrojen jsa sukurkou, rozpoltil nujdffve dfvi u hlau, nacuz tulo jujf hroznyin zpusobum posekal. Druhuho dne ratio byla mrtvola iiubohe dfvky nalezuna a dopravena do morgue. RodiEe jcjf, kdyz ilevco teze noci domft nepfiSlo, byli v ncinalych starostcch a kdyz konccne zvu deli o ntilezu mrtvoly, kvapil otec u zlc predluse do iiiorguu a tu k svutnu liioznctuu zdesuni poznal v desue zohavcuu mrtvolo svou deem. Podezfcnf iadlo ihned 11.1 Millera a policiu taku nalczla v byte juho ve stolku kuchyfiskein zkrvacuiiou sckerku, pak krvf po tffsnunv rucnik a tuz 11a odevu Millera nalezeny krvavu skvrny. Vrab byl zatEun, lec ku vscm o tazkain zatvrzelu mlccl a ani k soudcuni, ani ku strazefun a )rav nfkilin ncproinluvil ani jcdiiieho s!oa. Bestialnf tato vrazda vy volala v cclcin nieste pociiopilul nu vzruJcnf. Pozdujif zprava df, y.c se Miller jiz ku viazde pfiznal. Po culou hodinu a patnact niiiiut sedul ve svcdcckeni kfeslc, zatvr zelu inlcciif zachovavaje, lec ko nocne jiropukl v plat a pfiznal se ku seimi. Doznal, ze udrzoval s duvcctein ncdovoleny pomei a .2 snazil sc je pohuouti, aby slo vylezut do nemocnicc, coz duvce lozhodnu odepfelo a 011 obavaje se o.iliuly a skandalu, odhodlal sc je zavrazdit. Dcvce pry niitilo ho, aby opustil zemi a rodinu a nprrhl s nf z niusta a tu on zasa dil jf rami sekerou a skoliv ji u pichl domfl. Miller odsouzen k za 1iii na dozivolf. A jeStu jedna podobna vrazda spachana byla v Detroit v leze dobu. Jisty Gj Hcy.vood bydlfcf vc svem di mu spolecne s Win. F. Joncscm, byl nalezcn mrtev s roztfi'Stunou lub kou a z vrazdy te jest obvineii a zatcun Jones. Tento se nuko likralc vyjadfil, ze Hcywood sta va se pron nesnesitclnym a zc bude-li jednou mrtvola juho vy tazuna z feky, budou vedut, kdo to uciuil. Jones udrzoval pry nc dovoleny poincr su zunou Hey woodovou a Jonesova prave chtu la proto nail podati Zalolni. Jonus just Nebrascan a bydlel po dclsi dobu v Lincoln. NEBRASKA I Ve Schuyler zemful mill, ty den p. M. F. Budnaf. kterv slou- zil dve lhuty co okresuf pokladnfk jako rev,iblil;an. Pan Beduaf bydlfval pfed vice lety v tomto okresu a prvil manzelka juho by la rozeii.i Vosikova. Zdu ma zu snuly bra Ira p. Prokopa Bednafo u Dorchester, ktery dlel v Schuy ler na polubu zenifcleho bratra. I V Omazc jest obzalovan v kruzfeh ccskych v.4cobecne ziuimy Chas. Kaufman, pojiSfujfcf a po zemkovy jednatel Trades Insu rance Co., pro zpronevefenf asi $2000. Kaufman pfed soudem doznal, ze penfze pro onu spo lccnost pfijal, lec nemtize udati, co sc s nimi stalo, V soudnf sfni odehial sc pak dojemny vystup. Mezi tfm, co starsf Kaufman byl vyslychan, dostavil se do soudnf sun; syn jeho Karel Kaufman a pfistoupiv k soudci problasil, ze on vlastuc jest viuen onoho zpro- nevereni a za a, any oozaloua nafi sc vztahovala. Souilce sv6 fil tuto Zi'dczitost statnfmu na vladnfmu, lec ten vySetfil, zejeto slcchetna obet' klaou "dice syn pfinusti svuinu otci, zakon vsak nic podobneho nedovoluje. I V Tecumseh zastfelil se v pondulf stary cernoch Levi Young, jtnajitol rcstaurantu, nasludkem Spatnuho obchodu. Young hy'val az do obcansku vAlky otrokeni na jihu. j Soud noveho druhu b 1 za dan u supreme soudu. Jistj Kor ris Brown zazaloval totiz Nonpa reil Steam Laundry v Omaze, .a jMcdrzuje devcata tain zamustna na pfus cas v praci. I V Basett odsouzun byl jisty Otto Vend do kaznice na 6 nie sfcii pfi tezke praci pio udrzovYuri iiedoNoluuuho pouiuru so zenou suho piacidajcu, ktera jest na mysli pomuteua. j V ncduli ydali su da phi tulu l-loyd Miller a p'rud Nichols Pierre na lov rb. Dafilo su jim dobfe, lec pfi delenf lovu dali se lovci do sebu a sice tak du- kladne, ze Miller udciil svuho soudruha lopalou do hlavy, ze van byl liiigenc F. Waro z Kan by byl z neho inalein dufei vyrail. ( sas na mfsto I I. Clay Evnu . Raneny jen .q tak zivolem vy- Waro jest ndvokat a inrnali't 1 t Viizl, jTopcka. I Dosla soiii zprava z Beatrice, zu ncdaluko N'irgiiru .istielcil byl nust'astnou nahodou v poudelf 22 lot stary Ant. lltibka, syn tatntif ho vazuiiuho krajana. Koroncr Waldun vzal mi tvolu v oSutfovailf a vyiutfuju ncst'aslny pffpad. I M. K. Zook, dobytkrtf z Laurel, klcsl onchdy na iG. ulici v Omazc mezi California a Wub stur ul. k zemi a byl v okaini'ku mrtev. Stafcc byl as 70 let star. Druhy den 11a to v tech samycli nifstccb klcsl jiny clovek a nc2 dostavila so i)omoc, skonal. I Zastupci Win. Rhea, ktery1 pro vrazdu hostinskeho zahim byl odsouzen k smrti a ma byli popraven, clit' to neja' vyklicko vati, aby guverner popravu qd!o zil nebo rozsudok v dozivot if a laf zinunil. Lec obcaustvo Dodo okresu podalo giivcrnerti pctici i, 500 podpisy, aby dal rozsudku uplny pruchod, coz sc take uepo chybnu stanc. I Slcvarny U. P. dfleii v O maze byly na ncurcitou dobu za fcny. I Jisty John Studclka, ktery se chlel naucil umunf lioliEgkcmu na kolcji holicskc v Omazc, zaza loval Into, ze ho liolicskym opo racfin za 8 ucdul nenaucila, jak to bylo umluveuo, a scud piifknul 11111 nahrailu $52.50 za zlraceny cas a $40 skolnuho, klere zapla til a lucre mu muselo byl vrAco 110. Ustav hajil sc, ze nebylo dost "liiaierialu" 1; uceni, ponc vadz holici ustav bojcotlujf. Drobiic zprav U L'niontown, Pa., zavra den byl lupici lariner Alfred J, Joucs, stryc okrus. navladnfho a muz vclice zamoziiy. Dve sestry stareho Jonese byly hlfilany dvu ma bandit)', kdeztd druzf vnikli do pokojc Jonesova, kde Jon esc zauazdili, vbe co bylo cenueho, ukradli a uprchli. V Clevelandu, O., stielil a sinrtehie jiorauil zelezafsky del nfk Win. Rogers jisteho John Turuiera, 11a nehoz zarlil, doinnf vaje se, ze se koff jeho zenu. V Chicagu )olozen byl mint sobotu zakladnf kamen ku utulnS pro orthodoxnf zidy. Na budovu tu sebrano jest jiz znaEna suma jienez. nebot' dary obnaSf od $5 az do $1000. Budova stati bade na Ogden a Albany Av. V Bostone stavkujf sladov nictf delnfci a vyhlfdky jejich na vftuzstvf jsou pry vclmi skvele. V Memphis, Tumi., zavraz den byl tajemnym zpusobem inia. sobotu A. T. Sharne, cestuifcf zastupce velkc lekarnicke finny Park, Davis oc Co. v Detroit, Mich. Sharpe byl zavra&len u prostfed velkeho davu lidf a ni kdo ucmohl udati, l;do lyl jeho vrahem. Lec v nedeli dostavil se na policii jisty mladik, Lacey Chase, ktery udal, ze mel pfed tun liadku sc Sharpcm, ktery jej srazil k zemi. Na to vytahl Chase miz, nasledoval Sharpa a v davu lidf dvakrate jej bodl. Manzelka Sharpova, v Detroit bydlfcf, kdyjj se v casopiscch doEctla. jaky o sud stihl jcjfho manzela, upadla ilo tezke a nebezpeend choroby. 1 President ustanovil James R? Garficlda, syna zavraziluneho pre sidenta (iariielda, z Ohio, kothi safcm ciyilnf sluzby, Win. Wil liamse z New Yorku koniisafem vNStuhovaleckym v New Yorku .a Jos. 11. II anise poStmistrem v Kansas City. Mai) paiuik "Win. Cliff", ktury nalezl pfed duma inuSlVi (aiuaiduv purnfk "Ltrjuria" so zloincmm sroiibuin na inofi a do pnivil juj bezpecnu na Aorsk ostvovy, byl odinSnen ii.ooo libry steiiingu. 'onsijnim koinisareiu jmeno-
