lUM'M'K X!.
Wllilttilt, N KB It A A, VK CTVKTKK, 1XK IT. DUHNA 1U02
3ravy Manor in
Kfin. 9. (lubiin Kmico Mala
tusla, italsky nnaiv.hista, liyl zdu
odsouzun na put niusiVu do vezunf
za sve ncpiflciiiiiosti, ponovadz'
joj mady tlostid v rukou iiemajf.
Julio pfftol, Sottovia, byl zalecn
u odsouzen na tuluz lliatn. Ma
latusta, jeu just uziiavau za du
ehovnflio vnd ; a iicjcliopnejsiho
unizo inezi vsonii anarchist) 11c
jon v llalii, ale vc svutu vubce,
provinil so novinafskyni M:iikt ni,
v iioinz zavrazdcnf McKinloyovo
schvaloval. ' Malalesta suoastnil
so za poslednfch 30 roku vSoch
revolucf, v Bare-clone a jinde ve
Spanolskti, na Scilii, Argentine
a jinde. Ve Ifcch runych zutnfch
byl odsouzen 1; smrti, ale nikdy
so lc poprave nedostavil. Proto
so vseobecnu myslf, ze si ani nynf
utul odsudeti ncpiij Jc.
Hon .kong, 16. dubna. Dosly
sum ?pravy, ze cfsiky general
Mil a inarsYdek Su porazili v kr
vavd bitvu 11 Konj; Chuunu lcwang
siiskd rebolv. Cfcaf.sku voisko
bylo zprvu zahnaiio zput, luc ge
neral Wong pi ispt-l cas se ifemi
ryclilopaluytni duly a dvutna duly
Ma.Nimovyini na pomoc a bitvn
rozhodl vu prospivh t isafskych.
Rcbelovd ustoupili do bor, od
kudz podnikajf obisn6 vypady.
MartSaluk Su pferuSil snojcnf 10
bclfi s prfmofskymi ph'stavy, od
kudz dostavali rcbulovu zasoby,
zbrano a stielivo.
Kodafi, Dansko, 10. dubna.
Vccrejsf tajne za.;ud;iiu panskeho
sneinu skoneilo tfumi ruznymi u
suesenfmi o prodcji zapadoindi
ckych ostrovu. Ycts5ina obiiasela
35 hlasn a rozhodla se na torn,
aby sinlouva o ndsloupcnf oslrovti
Spoj. Statum bla odloZuna az
po odhlasovani obwatulu techto
ostrovu. Osm neodvislych za
stupcii odporueovalo schvaleiif
smlouvy, alu odhlasovani obyva
telstva na ostrovcch a by provede
110 bylo po pfijetf smlouvy. Vlad
m'cb 2 1 poskmcn sc rozbodlo pro
prijctf smlouvy buzc sebo blaso
ydni'. Tyto tri zpnlvy bndou
pfudlozuny vu vcrc-jnan zasodani
a vu spolecne scbuzi obou siiuinu
budu asi dociluno shody. Ocu
kava se, zu budu co sprostredko
vacf navrb prijat onun, kteiy zA
da scbvaluni smlouvy s poduu'n
kou, zu pn na to iiasludiiji'cun
vJuobecnum blasovaiif ostrovanu
budu pfipojcui ostrovu tucb ku
Spoj. Statum vetsinou prijuto.
Oposicu ma radost, ze z.ibranila
prijctf smlouvy, alu konccnu pri
jutf joj f zabranuno byti nuindzc,
nebot' tiiivrh na uplnu odmftnutf
jcjf byl prijat senatem 35 lilasy
proti 28, takzu pro prodcj vetSi
na i v panskum snuniu just zaji
Stuna. Drazd'any, 13. dubna. tZdo byl
zatcen duvftiluty bosfk, ktury zpro
vodil se svuta sedm nialycb dftek,
naliazuv ju do Labu. Mlady tento
vrab zda se byti zalvrzdym hh'S
nfkem a spustlfkem.
l'uking, 10. duoua. Veura o
tfctf hodinu by la konucnu slav-
nostnfin zpusobum podupsana
smluuva inezi Ruskcm a Cfnoii o
blednu Mandztirie. Za Cfnu po
densali sc princ C inti a Wantr
1 V
Wen bao u ptftoinnosti vsccb
lcnu zabranicnfbo ininisterstva,
za nsi riisuoii vysianec ravel
Lessar. Jak znaino, sinlouva tato
jedna jen o vyklizenf Cfny, ktu
rou se .Rusko zavazuje do 1 8 me
sfcfi opustit. Cfna inu uduhije
vulike cennu koncese zuleznicnf a
dolovnf a zavazala sc. zu zadny
jiny narod uedostanu tain prava
zuleznicu zakladat. Zi to pro
obebod budc Maiulzuriu otevrena
Vscm narodiim a Rusove taku ne
hodlajf s Anglicany. Amcrikany a
Japonci konkurovat. Myslf su, zu
inolilo Kusko dosabnouti svebo
u2elu zpusobem snaSfm a tiSsfm
a nepotfubovalo proti sobe opo -
sici vulinocf vyvolat
Brusel,''i2. dubna. Veobecnii
stavka byla prohlaSena v celu ze
mi, ktera podoba su bopuciiu ho
fu, v nfz to btiracf a huci a hrozf
kazdy ok"ani2ik vyrhrliti zhoubny
obsab. V celu zemi nastala po
liticka krise. Lid zYul.i neodklad
nou opravu konstiluce, proti Ec
muz vSak stavf se jistc tffdy. So-
cialiste a liberalove po dlouliou
dobu snaili sc pfiiueti klerikdlnf
vladu k ojM'avu volubin'lio zakoiia.
Dlu dosavadnflio volebnflio zako
na inolil kazdy volic vrlinotiti dv.i
az tfi lilasy, lc boh;i(Ni vrlinli jirb
vfeu a cliudf dulnfci ani tlovoluny
pocut. 'udcutn socialnflio limit f
just M. 'an Dor Deide, clcii ko
mory doputovanycli. Just jisto,
ze zaliajuna budu vsuobecna stav
ka, ktura budc obrovska. I'oiizu
ublokopu jest 100.000. Vojsko
sympatliisuju s dulnfky a na poli
cii nulzc su vladu spoluliat. Jfzd
iiu cutnicUo vyklizuju ulicc a roz
lianf lid. Ncnf nikointi dovoleno
stati 11a ulici a bovoriti s nukym.
d'ctnfci palf do lidu, luc iouzc 11a
slcpo, a by jej zastrasili. U doinu
musi ziMati vSccbna okna zavfe
na. Kdekoliv 'listanc okuo olc-
toiu ilincd isou tu voiaci s
daky a niusf sc zavrft. Pfi srazee
due 11. t. 111. bylo 100 ran -pilcno
do lidu, pfi cemz nckolik
lidf usmrccno a 30 ranuiio. Lid
nostavil na unclcli uarvUaclv. c-1
dna zprava df, zc kral vulinal
svou aiitoiiiiibilu pnmo do lidu a
zu nckolik osob bylo zrancno.
Cela 1)c1lmc jest iako na zliavcni
ulilf, a inozno, ze dojdc zdc k
vaznym udalostem. bocialni bsty
vyzyvajf otevfene
lid k rcvoluci
1..1 ,1K., XT., -,v
stf Maison du Temple doslo dues'
J 1
v i i lioclin ku srazce mezi ocim
ky a eclnfk)'. Cetnfci vystfclili
do lidu a i 3 osob bylo zranuno,
jeden z nicb sinrtelnu.
Mladf socialistu bojfcc sc, zu
policic budc proliludavati jej ich
mfstnosti, rozhodli su spaliti vsc
chny arcluvy.
Kralovna Henrietta tczee ocbu-
ravula vadou srdecnf a lckari se !
obavaif tobo neihorsfho. Kralov
na lezf vc Spa, v Brabantsku.
Londyn, 9. dubna. Pro pffstf
vydanf sbornfku Review of Re
views cbysta spisovatel W. T.
Stead poicdnanf pod nazvem
'Cecil libodcse politicka zavut"',
V 1 - 1 V 1
v liemz snrnuty ouuou vseruy jc
I10 planv do budoucnosti. Clanck
ten byl napsan samym Rhodese.n
a danSteadovi. aby jej uvcre;ml,
az k tomu shled;i dobu pffliodnou.
Stead jej chova od roku 1S90 a
pfidal k ncmu jen licktcre vysc
tlivky a doplfiky. V tcto politi
cku zavuti lioruje Rhodes pro vsc
obeeny svetovy nn'r, jejz lze do
cfliti spojenftn se Velku Britanie
su Spoj. Staly. Toto spojutif by
vsak niulo byti jen povrclinf, tak
aby kazde zemi jionechana byla
satnosprava. Spolccny kongres
by se schazel po 5 let vc Wasb
ingtone a po 5 let zase v Londy
nu, ale ffdil by jun zaluzitosti celu
ffse se tykajicf. Samosprava zemf
a obef by inula byti co mozno roz
Sffcna, tak aby se kazda zeme a
kazda obec mohla volne rozvfjcti.
K dosazenf tohoto velikeho cfle
by se inula utvofiti tajna spolec-
nost die vzoru jezovitii, ktcra by
z odkazii bobacfl stfadala ohrom
nu jnicnf a toho aby bylo upotfe -
bov.'ino k dosazenf techto daluko
sahlych cflu. Nejprve spojunf
vSuch zemf narodu anglicky nilu
vfcfch a pak i ostatufch. Rhodes
byl pfesvedcen, ze spojenf Velkc
Britanie se Spoj. Staly by zabez
pecilo svttovy mfr a Spoj. Staty
ze musi byti v cele vSech niirodu
sveta.
Vfden, 1 2. dubna. Nemccky
kancluf Buelow zavftal na cfsaf
sky brad a dlouho radii se s
Frant. Josefum o obnoveni troj
spolku. Porad sucastnili se hr.
Golucliowski, ministr zahranic
nfch zalezitostf a pfedscda rak.
ininisterstva dr. Kocrber. 'ysle
dek jednanf byl spolek Numecka,
Rakouska a Italic znovu uskutuc
niti. Italic podvolila s ncin.
kancluf i jiz den pfed tun. Novo
smlouvy budou vyhotovuny a jod-
1 nifnky vyznaceny. Neniecko ucinf
pry nektcre ustupky ve sinerii ob-
chodnfm.
Petrohrad, 16. dubna. Dues
byl stfulen a suiiluhiu porailun
niitiibtr vuitro. Sipiagnine pied
budovoti ministeria. Osudnou ra
mi vypalil nail jisty student, jenz
byl ihned zatEen. Utofnfk stiulil
ininistra z bezprostiednf blfzkosti.
LJtok udal su v 1 130 a ve 2 hod.
i lanuny skonal. Sipiagnine niilu-
Izcl k vzihj5cii6 roditie ruku.
Vtilka v Traii.svnahif
Oznainujf sc hem poda bnosti
o velkc bitvu u Dornbaltu, kde
Anglicanu byli na hlavu porazeni.
Tfi dustojnfci a 24 muzi byli jim
pobiti, 16 dustojnfkft a 131 tnufcil
)orauuiio. Zubitc a por.nicnu
Uoery odhudujf Anglicanu na 130,
coz obyccjnc byva vfee nczlf jest
pravda. Anglicanu dovudcli su,
zu boursky dopr.ivnf .sbjr poby
buju su krajinoti ai 5 mil o.ltud,
.Jauuchali tody tabor Kanatlauu. a
pustili se za tifin. Alu jutu ue
byli ani pdl nu'lc dalcko, kdyf
Houfi na 11c pocali zu vsccb stran
paliti. Anglicanu v ncjvi i.s'm spe
cial vratili so zpalky, lubli si do
pffkopu a stffleli. ICanad'any sc
I zavazadly posl;ili pryE. 'nocru
I a jcduo maie cicio, jimiz rtuguca
Infini pfisobili veliku skody. Bitva
I byla tuba a trvala tfi hodiny.
I Kanad'aiie padli do poslednfllo
1 miize mrtvi ncbo ranuni. Angli
canu tulcgrafovali o posily, ale
loefi jiz utok licobnovili,
Na jiiictn mfstu, 11 13oscbman
Kopu, vjelo 200 Anglicanu omy
lem inezi 400 liocm. Stalo se to
za noni a Ijocii byli ukryti vc
l.v . . . 1 ..1. .11... 1 ...'.iy..y .y.,i ,
I Kiovmacn, otiKiui vyiucuu suuuu.
"J
r ncH 1 tin 7t!iln
a Boeii se za
. . '.v v
( 1111111 llWI'l lllll
mini ustavicne tlacili. Anelica-
nflm pfisla 11a pomoc dve dcla,
alu inezi Inn pocalo svftali aBoe
fi mohli lupe mffiti. AngliSanu
dun pfed 1 1 111 zajali velitulc Prc
toiia a incli jej subou. Za bitvy
podafilo se Pretoriovi uprchnouti.
Jedna zprava oznamujc, ze pry
byl na lituku postfulen. V bitve
padl bocrskv velitel Prinsloo.
Kitchener pravf, ze sc vSemi An
glicany, lucre Boeii zajali, znchd
zeno bylo sl'usnc.
Anglicanu sdulujf, zc mezi te
nd, kdoz se v ppsludnf dobe vzda
li, jest Kruegeriiv syn Kapar a
24 jinf jeho pffbuznf, kteff sc ua
zyvajf Kruegerovc.
V judne ufednf zpnive odhadu-
ie Kitchener, ze ie dosud v noli
-8ooo , QQOO Ho(l rQZ.
.......v , v . :..
zapadc od Garies na vychod k
Piet Reitif.
Jeden anglicky dustojnfk, jenz
pfi byl s vojenskym transportem
z Kajjskuho mcsta do Pl moutliu,
sdelujc, zu proti odsouzenyin au
stralskym drtstojiifkuin bylo po
ilano 3 1 zalob, z nicb- nuktere
znuly na zavrazdcnf iiun a dftek.
Statccnost kanadskcho vojska
v boji u Kluinharts Rivcru nacbu
zf v anglickum tisku vuobecnou
pochvalu. Odvctvf United Irish
League v Castlebaru prijalo rc
soluci, v nfz se pravf, Zc clen iar
lamuntu John Dillon pro svoji
odvahu a vlastenectvf, jez dal na
jevo tun, zeChamberlaina nazval
Jidasem Ukariotskym a lhafein,
. i zasluhuje veskere pochvaly. V re-
solucte pravf se do.-lovnu: "My
1 hvalujemc toto vyj.i
dienf viici
krali lliafft a nustoudnfku a dou-
faine upffiniie, ze Jidas Chambcj--lain
zustane na zivu, aby dockal
se nevyhuutelne porazky Anglic,
kterou jf pfintsu loup.;ziu'i valka
proti slatecnyni jihoatrickym jo-1
publiki'nu.
V Prctorii shrorhaidili se tento
tyden vsichni vnlitelovc boeik6
ho vojska, jako gen. Dc La Key,
Do Wctt, Louis Botha, Lucas
Mayer, ufadujfcf president Shalk-
Burger a president Oran skho
statu Sleyn, aby zdc s nejvyS.-fni
koniisafem Sireni Miltiuruiii a r.ej
vyssfin velitelein anglicke ann;idy
lordem Kitchenerem vyjednavali
o mfr.
O torn nynf dochdef ovSein sd
bodlouhu zpravy, luc dosud nic
urcituho uzavfcuo nebylo.
Die uternfeh zpr.lv sclivdlili
Boerovu, aby vhlda dosadila do
Transvaalu vladnfho komisafu,
ktery by s jcdnfiu uxekutivndn
ufadnfkem I36eiem meli vrchuf
spravu v zemi a sfdlo jich Uude
Pietorie.
Transvaal rozdelun bude 11:1
distrikty s britickymi disltiktnfmi ! SOuhlasf s tfm uplnf, aby knezf a
ufednfky a boerskmi obeenfmi ,nni i,yij nuc0ni ostrov opustiti.
vybory, kteff budou voloni burg-e2itost tato jest ciste obchod
MulT' I nf a doufa so pcvn6, zu soudci
Veto v kazduin j)ffpad5 ma jTuftovi podaff se tu uiinili uspo
vlada anglickd roservovano. kojivc urovnanf tuto otazky.
'ctiua ufadufku transaal
skjib nuisf obuznaincna byti s
jazykem Boerilv.
Johaiicsburg budc postotipcn
Aiiglicaiiuiu uplnu a budc infti
anglickoti civilnf spnivu. ,
Odzbrojciif naslane, az poslcd
ni zajaty Boer vratf so do Trans
vaalu. alecnu Uiihrada ,Cl 0,000.000
bade sehnaim rtiznymi vybory,
Zadiui valecna dan nebmlo ti
valcnn na lid.
Oba jayky, 'anglicky i boersky,
niusf uznavdny byti vsude, vc
Jkohich, ufadech a na ufcdnfch
spisech (ltd.
'ylolly gainisonu vydrzovane
ho v Transvaalu ponese vlada
anlicka sama zc sveho.
Nj'iiujSi ufednfci ziislanou vc
svych ufadech po tak dlouho, jak
budc mozno.
To- jsou clanky dosavadnflio
dohodnulf, kterd ovscm mfize vla
da briticka bud schvalit, opravit
ancbo doccla zruSit.
V Londync se jedna pilnu o te
vuci a schuze ininisterstva odby
vany jsou v palaci kolonialnfho
ininistra Chamberlaina, kamz i
kral se dostavil.
Zpravy domaci.
Dues nctaji se vice v Bi'lein
Dvjine, ze lieutenant general Mi
les, nejvysbf velitel spolkove ar
mady, bade dan do vysluzby a ze
gen. Brooke slane so jeho na
stupcem. Roztrzka mezi ustfednf vladou
a gen. Milesein datuje se lined
od dob vlady Clovelandovy.
President vyjsldf il su v soukro
li'Vch kruzi'ch, ze to nenf osobnf
spor niuzi gun. Miluscm a tajem
nfkein Rootem, na jehoz bedrach
spoefva pfftomnc takove bfeme-
no, jako Ha zadncin jinem z vlad
nfch ufednfku a take zadny jiny
muz slabafch nurvu a niunsf ener
giu by tfliu tohoto ufadu nuunesl.
A tu prave v dobe, kdy just mil
nuv)hnulclne zapotfebf loyalnf
pbdpory kazdeho podffzeneho dfi-
stojnfka, muscl ncustale napfnati
vsuchny sve sfly, aby vvhovoval
pozadavkum vrchnfho velitulc ar
mady a neustale inn cinil ustup
ky. Bude-li gun. Miles dan do
vysluzby, ledy sc to stanc na ci
stc ethickych zakladech a po
vech moznych pokusech vyhnouti
se tomu. Dalsf sctrvanf jeho v
armadu ncmulo by zadny dobry
vliv. Dalu pravf president, ze
gen. Miles vysinul se v hoduost
nejvySsfho velilele vojska poiihou
st'astnou nahddoii, kdyz byl ustou
pil gen. Ord. Miles vc svem po
vySenf pfeskocil vice tariVh sou
drulni svj'ch, kteff meli vutsfch
narokfl na ono mfsto ncz on. Na
jeho Ziidost a nalehanf byl dan
ilo vysluzby i gen. Noycs, ac byl
teprve 62 roku star.
Gen. Brooks ma skvMejSf vo
jensky rckord, jest ntarsf nez Mi
les, vykonal v poslednf valce skve-
lu slu2by v armade. Proto jest
take hodnosti tuto uplnu hoden a
to tfm vice, an Miles dostal se
pros uuho k 0116 dilstojnosti, kte
r.i pluj'm pravum pfed nun nslle-
jla Brooksovi.
V kiuzfch politicly ch mluvf se
vclmi mnolio o zvlafitufm osol
stvf, juke vyslano bude z Wash
uiirtonu do Kinia a to sice za
pffcinou nalehanf guverneraTaftn
na presidenta a tajemmua vaiKy,
auy z I'llipinsuycn ostrovu vypo
vezoui byli knezf a innisi, jinak
ii rcvoluci na ostrovcch konec
nebude. Kuc2f a uiniSi jsou to,
co proti AuiuriCanuin vzbuzujf 11
doinorodcu pfedsudek. Guvuinur
Taft inu saui s poselstvfm tiiiito
do Runa jeti a zdu nilluzite vec
tu vu Vutikanu piojaluati. Taft
piavi, zu uscdoiuclf b'ilipiuci, ac
koliv isou vosmes ffinsko-katolfci.
Tajuinnfk valky Root naffdil
pffsnu vysutiovaiif iiulucrych dii
stojnfku na Filipincch pro surovu
nakladanf s inustvcm. General
Smith a nckolik vySSfch dtlstoj
m'kfi budc postavetio pfed vojen
skv soud.
Hcv. I)e Witt TnliiifiKe mrtev.
Due 12. t. 111. zotnfel ve Wash
ingtonu ncjslavtiujsf kazatul aniu
ricky dr. Du Witt Talmage. Ze
infuly byl kazateleui prcsln tersku
cfrkvo a juho filosolicka a thcolo
ficka kazanf pfinaSuly tumuf vsu
cky americke casopisy, nebot' Tal
mage byl hluboce myslfcf muz,
vj-soce vzdulany knuz, Sravcdli
vy a rovny, ktery karal vSc, co
mulo byti kaiano, a vclebil, co
ehvaly zasluliovalo. Rev. Tal
irage zemfcl zauctctn mozkovych
blan a po delsf dobu nachazel se
v uplnein bezvedoinf. lined jak
onemociicl, prohlasili lekafi, zc
stav jeho jest beznadujny a zc
hodiny zivota jeho jsou secleny.
U sinrtelneho lozc jeho nalezala
su chot', ncdavno provdana dcera
Maud a bratr jeho Rev. Frank
De Witt Talmage. Pos'ednf slo
va slavncho toho miize byla od
poved' jeho dcefi, ktera sc ho ta
zala, zda ji zna. "Ovsem, zu te
zinim, Maude," odpovcdel a za
okamzik na to skonal. Mrtvola
juho dopravena byla do Brook
lyna, N. V., a zde na hfbitove
Greenwood v rodinne hrobce po
hfbena. Most odsoiizett.
U appelacnflio soudu v New
Vorku zavrzena zadost Johanna
Mosta, redaktora anarchistickeho
neineckeho tydennfku "Freiheit",
die nfz novy proccs mel inu b't
povolen. Odepfenf znamena, ze
Most musf slraviti rok v kaznici,
jak svuho casu nizsf inslancf roz
hodnuto. Jak znaino, zatccn Most
lined po zavrazdcnf presidenta
McKinleyho pro clanek nadepsa
ny "Vrazda proti vrazdu", v nuniz
k podobnjin zlocinum prfmo pry
se vybfzelo. Most dokazoval sic,
ze to byl pouliy otisk, prcct 30
c-ty otisknuty, vyniluva ta vsak
mu nepoinolila.
Nalezl svou zemi zavrazdeiiou.
Khner P. Collins, zamoziiy a
mlady larmaf, bydlfcf nedalcko
Laurel, Del., nalezl mill, sobotu
w . 1 II V
v masiaii liianzeilui svou zavraz
deiiou a mrtvolu jej f strasnu zo-
liaveiiou. Collins rano oduscl po
sve praci 11a pole a mlada zena
jeho inula pfijfti za mm. Jclikoz
Uoulio neprich.izela, sel Collins
pro 111 a tu k svutnu nroznemu
zdcenf nalezl ji v maslali zavraz
deiiou Krk mela podffznuty od
ucha k uclni, hlavu rozstepenou a
cele telo pokryto ranami. Mrtvo
la byla jestu tepla. Rychle uci-
nen pokfik a sbehnuv&f se lidu
rozprchli se pak na vsechny stra
ny. patrajfee po vrahu, lec po
tomto neualezuno te nejnientSf
stopy. V bngach podle mrtvoly
nalezena zkrva:ena sekcrka a
kus zeleznu tyce, jimiz strasny
ten cin byl vykonan. Die lekaf
skeho dobrozdanf niusela byti pf.
Collinsova zavrazdena 011011 tycf
a pak teprve vrab jiouzil sekerky,
jfz mrtvolu tak zohavil. Die vse
ho jedna se tu o vrazdu loupez
nou, nebot' Collins odehazeje za
nechal zone $20, kteru zmizely.
Manzelu se ncdavno vzali za sebe.
Noe vrazd v Detroit.
Due 1 1. tin. spachal v Detroit,
Mich., 4luly acitel hudby Josul
Milur, ktery ohavne za razdil svou
zaEku si. Charlotu M. Junaldovu
na osainelcm nifste na 13. ulici,
mezi 10. a 11. hodinou v noci.
Miller dfvku svedl a tato za knit
ky cas mela poroditi ducko a juli
koz Miller just zunat a otcem cet
ne rodiuy, chtul obut' sveho zlo
cinu odstraniti, coz taku provcdl.
Dcvce bylo kdesi ve schuzi, Mil
ler pocfhal si nan v ponuktid od
lehlych infstech a ozbrojen jsa
sukurkou, rozpoltil nujdffve dfvi u
hlau, nacuz tulo jujf hroznyin
zpusobum posekal. Druhuho dne
ratio byla mrtvola iiubohe dfvky
nalezuna a dopravena do morgue.
RodiEe jcjf, kdyz ilevco teze noci
domft nepfiSlo, byli v ncinalych
starostcch a kdyz konccne zvu
deli o ntilezu mrtvoly, kvapil otec
u zlc predluse do iiiorguu a tu
k svutnu liioznctuu zdesuni poznal
v desue zohavcuu mrtvolo svou
deem. Podezfcnf iadlo ihned 11.1
Millera a policiu taku nalczla v
byte juho ve stolku kuchyfiskein
zkrvacuiiou sckerku, pak krvf po
tffsnunv rucnik a tuz 11a odevu
Millera nalezeny krvavu skvrny.
Vrab byl zatEun, lec ku vscm o
tazkain zatvrzelu mlccl a ani k
soudcuni, ani ku strazefun a )rav
nfkilin ncproinluvil ani jcdiiieho
s!oa. Bestialnf tato vrazda vy
volala v cclcin nieste pociiopilul
nu vzruJcnf. Pozdujif zprava df,
y.c se Miller jiz ku viazde pfiznal.
Po culou hodinu a patnact niiiiut
sedul ve svcdcckeni kfeslc, zatvr
zelu inlcciif zachovavaje, lec ko
nocne jiropukl v plat a pfiznal se
ku seimi. Doznal, ze udrzoval
s duvcctein ncdovoleny pomei a
.2 snazil sc je pohuouti, aby slo
vylezut do nemocnicc, coz duvce
lozhodnu odepfelo a 011 obavaje
se o.iliuly a skandalu, odhodlal sc
je zavrazdit. Dcvce pry niitilo
ho, aby opustil zemi a rodinu a
nprrhl s nf z niusta a tu on zasa
dil jf rami sekerou a skoliv ji u
pichl domfl. Miller odsouzen k za
1iii na dozivolf. A jeStu jedna
podobna vrazda spachana byla v
Detroit v leze dobu. Jisty Gj
Hcy.vood bydlfcf vc svem di mu
spolecne s Win. F. Joncscm, byl
nalezcn mrtev s roztfi'Stunou lub
kou a z vrazdy te jest obvineii a
zatcun Jones. Tento se nuko
likralc vyjadfil, ze Hcywood sta
va se pron nesnesitclnym a zc
bude-li jednou mrtvola juho vy
tazuna z feky, budou vedut, kdo
to uciuil. Jones udrzoval pry nc
dovoleny poincr su zunou Hey
woodovou a Jonesova prave chtu
la proto nail podati Zalolni. Jonus
just Nebrascan a bydlel po dclsi
dobu v Lincoln.
NEBRASKA
I Ve Schuyler zemful mill, ty
den p. M. F. Budnaf. kterv slou-
zil dve lhuty co okresuf pokladnfk
jako rev,iblil;an. Pan Beduaf
bydlfval pfed vice lety v tomto
okresu a prvil manzelka juho by
la rozeii.i Vosikova. Zdu ma zu
snuly bra Ira p. Prokopa Bednafo
u Dorchester, ktery dlel v Schuy
ler na polubu zenifcleho bratra.
I V Omazc jest obzalovan v
kruzfeh ccskych v.4cobecne ziuimy
Chas. Kaufman, pojiSfujfcf a po
zemkovy jednatel Trades Insu
rance Co., pro zpronevefenf asi
$2000. Kaufman pfed soudem
doznal, ze penfze pro onu spo
lccnost pfijal, lec nemtize udati,
co sc s nimi stalo, V soudnf sfni
odehial sc pak dojemny vystup.
Mezi tfm, co starsf Kaufman byl
vyslychan, dostavil se do soudnf
sun; syn jeho Karel Kaufman a
pfistoupiv k soudci problasil, ze
on vlastuc jest viuen onoho zpro-
nevereni a za a, any oozaloua
nafi sc vztahovala. Souilce sv6
fil tuto Zi'dczitost statnfmu na
vladnfmu, lec ten vySetfil, zejeto
slcchetna obet' klaou "dice syn
pfinusti svuinu otci, zakon vsak
nic podobneho nedovoluje.
I V Tecumseh zastfelil se v
pondulf stary cernoch Levi Young,
jtnajitol rcstaurantu, nasludkem
Spatnuho obchodu. Young hy'val
az do obcansku vAlky otrokeni
na jihu.
j Soud noveho druhu b 1 za
dan u supreme soudu. Jistj Kor
ris Brown zazaloval totiz Nonpa
reil Steam Laundry v Omaze, .a
jMcdrzuje devcata tain zamustna
na pfus cas v praci.
I V Basett odsouzun byl jisty
Otto Vend do kaznice na 6 nie
sfcii pfi tezke praci pio udrzovYuri
iiedoNoluuuho pouiuru so zenou
suho piacidajcu, ktera jest na
mysli pomuteua.
j V ncduli ydali su da phi
tulu l-loyd Miller a p'rud Nichols
Pierre na lov rb. Dafilo su
jim dobfe, lec pfi delenf lovu dali
se lovci do sebu a sice tak du-
kladne, ze Miller udciil svuho
soudruha lopalou do hlavy, ze van byl liiigenc F. Waro z Kan
by byl z neho inalein dufei vyrail. ( sas na mfsto I I. Clay Evnu .
Raneny jen .q tak zivolem vy- Waro jest ndvokat a inrnali't 1 t
Viizl, jTopcka.
I Dosla soiii zprava z Beatrice,
zu ncdaluko N'irgiiru .istielcil byl
nust'astnou nahodou v poudelf 22
lot stary Ant. lltibka, syn tatntif
ho vazuiiuho krajana. Koroncr
Waldun vzal mi tvolu v oSutfovailf
a vyiutfuju ncst'aslny pffpad.
I M. K. Zook, dobytkrtf z
Laurel, klcsl onchdy na iG. ulici
v Omazc mezi California a Wub
stur ul. k zemi a byl v okaini'ku
mrtev. Stafcc byl as 70 let star.
Druhy den 11a to v tech samycli
nifstccb klcsl jiny clovek a nc2
dostavila so i)omoc, skonal.
I Zastupci Win. Rhea, ktery1
pro vrazdu hostinskeho zahim
byl odsouzen k smrti a ma byli
popraven, clit' to neja' vyklicko
vati, aby guverner popravu qd!o
zil nebo rozsudok v dozivot if a
laf zinunil. Lec obcaustvo Dodo
okresu podalo giivcrnerti pctici
i, 500 podpisy, aby dal rozsudku
uplny pruchod, coz sc take uepo
chybnu stanc.
I Slcvarny U. P. dfleii v O
maze byly na ncurcitou dobu za
fcny.
I Jisty John Studclka, ktery
se chlel naucil umunf lioliEgkcmu
na kolcji holicskc v Omazc, zaza
loval Into, ze ho liolicskym opo
racfin za 8 ucdul nenaucila, jak
to bylo umluveuo, a scud piifknul
11111 nahrailu $52.50 za zlraceny
cas a $40 skolnuho, klere zapla
til a lucre mu muselo byl vrAco
110. Ustav hajil sc, ze nebylo
dost "liiaierialu" 1; uceni, ponc
vadz holici ustav bojcotlujf.
Drobiic zprav
U L'niontown, Pa., zavra
den byl lupici lariner Alfred J,
Joucs, stryc okrus. navladnfho a
muz vclice zamoziiy. Dve sestry
stareho Jonese byly hlfilany dvu
ma bandit)', kdeztd druzf vnikli
do pokojc Jonesova, kde Jon esc
zauazdili, vbe co bylo cenueho,
ukradli a uprchli.
V Clevelandu, O., stielil a
sinrtehie jiorauil zelezafsky del
nfk Win. Rogers jisteho John
Turuiera, 11a nehoz zarlil, doinnf
vaje se, ze se koff jeho zenu.
V Chicagu )olozen byl mint
sobotu zakladnf kamen ku utulnS
pro orthodoxnf zidy. Na budovu
tu sebrano jest jiz znaEna suma
jienez. nebot' dary obnaSf od $5
az do $1000. Budova stati bade
na Ogden a Albany Av.
V Bostone stavkujf sladov
nictf delnfci a vyhlfdky jejich na
vftuzstvf jsou pry vclmi skvele.
V Memphis, Tumi., zavraz
den byl tajemnym zpusobem inia.
sobotu A. T. Sharne, cestuifcf
zastupce velkc lekarnicke finny
Park, Davis oc Co. v Detroit,
Mich. Sharpe byl zavra&len u
prostfed velkeho davu lidf a ni
kdo ucmohl udati, l;do lyl jeho
vrahem. Lec v nedeli dostavil se
na policii jisty mladik, Lacey
Chase, ktery udal, ze mel pfed
tun liadku sc Sharpcm, ktery jej
srazil k zemi. Na to vytahl Chase
miz, nasledoval Sharpa a v davu
lidf dvakrate jej bodl. Manzelka
Sharpova, v Detroit bydlfcf, kdyjj
se v casopiscch doEctla. jaky o
sud stihl jcjfho manzela, upadla
ilo tezke a nebezpeend choroby.
1 President ustanovil James R?
Garficlda, syna zavraziluneho pre
sidenta (iariielda, z Ohio, kothi
safcm ciyilnf sluzby, Win. Wil
liamse z New Yorku koniisafem
vNStuhovaleckym v New Yorku .a
Jos. 11. II anise poStmistrem v
Kansas City.
Mai) paiuik "Win. Cliff",
ktury nalezl pfed duma inuSlVi
(aiuaiduv purnfk "Ltrjuria" so
zloincmm sroiibuin na inofi a do
pnivil juj bezpecnu na Aorsk
ostvovy, byl odinSnen ii.ooo
libry steiiingu.
'onsijnim koinisareiu jmeno-
