Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 27, 1920)
1 fr Rodltuid oltíva 4 li(iiiiMlmilliiiiiiinmHIIMIimiHtli Také txtutnavaU ImJu i" hnfdjpiíiuiVfin mmiícUké ťnly a dt tib hrd i baronem d Paf líc aby tam nakoupil) dokonalou výbavu r Jellu j fi tom i n tk mimo ekndrm odotkln ?ipil aby ne apoiíměl promluvit! a důchodním učinili Jej ponorná Je nyní mu ( tnlll Mát připravené maěnějšl ááttky hotových poně Muša rnrndoht se re konečně n ttnpltif Jejl píánl pobavili se vpit nakolik neděl v onom mésě klf Jediné liti svělé 1 i I umějí íí li Dli jejího if ivlriif mělo by f jeiditl tm rlinii nikoliv do Pra ky nýbri do Paříže fcipa také sc tW na tento výlet a vůbec má adéjl le teprv nyní so Siohur krm se podívá trochu lo světa — Nctiiňže imi rozuměli jiik on i Romuahl tolik iiejkrásnějšleh lei avědio iivotn utolili nakopali (In třch nudných uherských punlin "Mři by nyní takt' si dopřáli litjakim zábavu po těch trampo tách vojenských" obrátil se Ziga k Komuahlovl "vždyť jsi mi po aud mii novy pra vo vid o své sva tební cestě" '0 tom ncril i-o vypravovat" omlouval se Uomutild nuceným nmíoheiii "mim 'oprv nyní známo sám že Wm nu tu nevyhnuMnou zajisté nejkrnsnější část každé iluíné svn lby úplní' zapomněl Všichni tutlán np nim "Musíte hrubě aspoň někdy dodati co jste loni zanedbal" mí nila hraběnka Wally opít v m-j- větši vážnosti "Ponořil jste se příliš do starostí vyslovuji! vám svůj obdiv jak so obětujete za celou rodiuu" Uomuald sice ujišťoval že pul ním hospodářstvími nezubývá se více než eo vnli na svyeh pojižď káeh do losův a nemohl přijati tu velmi lichotivou ob válu kterou mil hraběnka vzdává ale ani no upíra) že by jej opravdu těšilo vvioti hubě také někam dále licj raději do Anelie do Itálie do Francie 'Nejlépe abychom lrtoa jel s všichni pospolu pro ilcllinii výba vu" rozjařeným hlasem návrhu val Žitra a samou nidofetl nad tou mySIcnkou vyávihl hp z křchln až daleko od nřbo zajelo po hladko podlaze "Vyprav ne námi mily llomualde budeme fl znamenití' baviti a Hicburk Kieburk ten bude zářili ten omládne až ('ze Kledxké tercetto vjede do lVfž "Nemohu no tak rychle rozhod nouti jako ty" odvftil Ilomiiabl "nikoliv" dodal uklaiiíge ho da mám "zajihtč ani nemusím při pomlnati že bmnž žádná jiná společnost nebyla v tom pékucin tiodniku nu e jmi "Nesmíá zupomínati #io že hralií1 o tom jořlř nemluvil h hra břnkou a tu johIc se neví budr-li také jí ten tvůj návrh vhod při Kvfdcovala Komualdovř' omluvf hraběnka Walljr "a be uvé oho ti náí milý přítel asi sotva by sc vypravil na takovou cestu při pojila n důrazem "O tum' jsem pevně přesvédéen že Klára uvítá mou zprávu o spo Ječné jízd$ do Paříže nejvčlsím iiínlsoním" odpovídal JlomiiHld "ale mě samého překvapil ten krásný návrli Zijíňv tak že si vy prošuji uřkolik dul lhůty na roz myilenoii" Při těch slovích vzhledl v právo po Žíkqví jenž opět přisunoval uvé křeslw ke stolu Tu zavadil o kota o Musil a ucítil ostré bodnutí ve své wysli Zdálo w mu fa po atřeliL nu její tváři soust rastný ň smív "Potěšit nás zajisté opět brzy voii iiávStěvou" zvala jej hra běnka Wally "a tu sc douodne- me (led přeSla na nepřítomného hraběte Felíxa jaké to bude pro něho překvapení uí se vrátí a už nenajde Jídlu doma ríeboř fcd vt zastíhno-Jí ho kde na cestě Jíst který m- n vím poíle o této rodíné zméné hned po zásnubách "Někde mezí Indiány a opicemi bude asi velmi nesnadno naléztí Jeho adreíi" smál se Zísra "J)í vím se věru té otcovské váíuí k idzím dílůnj avéta bezjwchyby že f !ndí e přeplaví jeité do Au nfralíe by mohl o sobě ííei že jc powial víechny" "V 4 otec má v tom fcvon záli bu" jřavíla hraběnka VVall i jej třsl Mluví se poMid Ktidhfm O Jrbo honbách tt Ivy O jeho do brtfclrulné Ubř jwi Jcrerech e vrmiiiiiciickyih a tak dAle 'hit jeho fclávy pmlá také na nK" Homiiabl dal brabfnce m prav du polvrruje fa také na Ubeii sku velmi éastu se vrpomlná l vAílivíeli víprav hraběte Kcliía a byl velice rád fa se přišlo na tento předmět s"Wného hovoru Nemusilf se při tmu obávat i fa nějak jm binT slovem či pohleděni bude opěťiivrden na ropaky Ať se mluví n vicui na světě jen ne o jeho domácnosti Kdy i pak asi ra pul hodiny byl se ?'ti sainotcii v piíjomném koutku piirkovéni skorém si od dechl ve své jistotě "Vaše jízda do IVU o mě tnké velice vábl" pravil pohlížeje na několik pávův kteří po pažitu majestátně sobě vykračujíce roz pínali svá kovolesklá kola proti plné záři poledního slunce! "ale — " a zamlčev se zdvihl se země velmi dlouhé péro které z roze střeného vějíře nejpěkiiějšího pá va právě vypadlo u zvolna mával jím nad sebou aby je nezlomil "Mohu si to tvé ale snadno domyslili" ozval se podle nebo Zipi "už minule jsem ti chtěl po radlti abysi nezanedbával jednu díiVžitou opatrnost života niíti totiž vždy několik tisíc zlatých v zásobě pro nenadálé potřeby Já bych nemohl ani pokojně usnout kdybych v té věci nebyl stále o patřeu Ani nechci mluvit o naSoin projektu Pařížském taková iiuilič kost nestojí valně za řeč ale mno žství jiných větaích věcí může se vvskytiionti kde okamžik1 rozpa ky jsou naiinci velice trapné Vbf ltomiialde přiznej se mně mú2eš se svěřili jsme piko bralíi: jsi v starostech o peníe !" A zuvěsiv sc do Uoiuuuklova lokte odváděl jej s paitu na pís kovou stezku V mysli hrabete Krobbsa už př prvním dnes kroku do salonu hrn běnky lliunbacbové vznikl trapný nepokoj a čím„dáli! tím více při bíral nu sebe povahu bouře jakáž y ní posud nikdy se neozvala Pravda Itomimld litoval velmi trpce že důsledně ncsctrval v od póru proti nástraha in paní Rosa lie Ruuchové že hp nechal přinutit k sňatku s Klárou fe posud ne zaslechl že by tento krok jemu do tiH prohlásil za jeho chybií a nesfčslí také někdo jiný aby tuké někdo jiný přímo my vyslovil své politování Spíše musil až posud ve vlastním nitru zápasit i s my šlénkoii že snad přece nejednal tak zpozdile když pojal to ne slastné děvče za ženu a ozdobil je jí jméno svým staroslavným er bem Vždyť sama jeho matku do kaxuje tnu in jest h Klárou spo kojena u dte dnešního výroku hraběnky Hiiinbachové matky nejlépe dovedou posoudili ženy svých synů NeŽ eod dovolávali w zde toho pravidla I Hraběnka Kio tilda jeho matka také pochází z nižšího rodu! Nikdy posud ne vfiiml sobě této okolnosli až dnes když vidí žo úsudek jeho matky o Kláře rozchází se úsudkem hraběnky Rínnbnchové rozené hraběnky Píttrolřovy A právě že dáma jej politovala dojalo ho vel mi mocně Ta zajisté lépe nežli on sám a než všichni mužové dovede posoudili pravou eeiu jeho man želství A není ani nezmenší po- diybnosll jakoby hraběnku Ilíniv mehová byla chtěla projevením své Moustrasfi urazili Jej Mluvila k němu tak přátelsky tak měkce tak srdečně dtí ním jako vlast ni matka snad snud jeáté — lé- ) Její lítost zajisté němčin ji ného ňčclu Udu podití bhi úlevy ale není vinou hrabénéliiou fa je jím soucitem }n přítížílo tnu ! A což teprv tm prohiedný vý umě v na tváří komicky Mu&íí Ten tajný výsměch diVéí jej ranil jcHé hloub a bolestněji než soij strstné slovo sfaré paní Není le (jViiýéletí se riéelio jiného U-d JeJomtek v dindm svéťu yoUlh Žefif na jeho nynéjsí nchodá jako nt 'zaslouženou pokutu a to fa soká v fam vdnitul n"vííírj ani Jijí 1JH(U krásy ani jejího ulav néjio rodu A k tom vlčinu jclá Aaíh lsKnoK UMÍ ?T UřJVA f nělí TI b? tl lxr M l( ÍrHki d výlt tKh mnh din pubJrnýb i bulni e aíle V-h kmůrtk bál %ř dt)UÍ to4 It lidi kteil Uké jcilě ti tiWřHt jitléw itmíilejl lnblt Ur ro Ittoi nms( k pUtit srklVum a - ímii jeikt lilu Jak 11)1111 V pdA M rdle ttt kd)á e Hwe pntětbh! HVvalrt to nUcm W l ky tV nic nikdy nrliJiht hu to tak Jnkil II) lit kd)l ldl ♦ lva kdy jcbu liHoni Mtv s řlepit Um hlavně blv by mohly a míly se n Hobiti pr-sjřin MMtrk to b bkonnslné sém rm fil Pouhé lmpodfciil na llbm ku se sedniVni dílem tieposkj Itije mnoho iirtilějt aby mohl míli mv kdy několik Inde MalyMi nu m jaké vyirtienl tVlý jlio Íot ne sloj! n xa nic ) nynějška al do smrti aby se lopotil pro všechny ostatní členy své rodiny' kteří je-1 Aiě se tváří jakoby mu prokaao h I i veliké dobrodiní kdy e spo kojojf toliko tukovými diVbo ly nhy mohli poněkud slnine žl ti slále na venkově Jak rAd by ti všeohiio řiněuil! Mrzl se u? na všechny své pNbuué Jest jich příliš mnoho tak těsně při něm Snad kdyby ud něho byli ponf kud vzdáleni nby měl kolem sebe více místa nhy volněji si mohl pohybovat! Takové inyiilenky rychlosti ble skův křižovaly se v jeho mysli už kdvž seděl h dámami v snloně tak Že inu-dl namáhati se nby 11 držel svou pozornost pří spoleé iiéiu hovorní nyní když snnioten so Žiiřou nrocbázcl se narkem než r - 1 by nadešla dobu oběda rojily e v ní jako vosy Ho odporu zcela bez vftb krá 11 A' 1 cel pouie iiiry zasiuuscny zrj upřený na proměnlivou hru burev v oku pávího peru "Hláhový" opět ujal se slova Jíiiřa když několik krokuv da mlčky byli postoupili "penízi jsou nejiřicnsl přičinoit pro ktc roii bych sob kalil třeba toliko jedinou chvíli života Už dávno jsem ti nabídl svou radu 11 punim1 dno ti opětuji své nabídnuli y pňjě sobů trochu peněz neznám pro tebe mc snadnějšího než to Pán na Iiilictislui nm zajisti nej krásnější úvěr po celé zemi" pokračoval s důvěrnou úsliižnosti "Ahych ti jeilě více dokázal své přátelství zařídím ti všechnu sam Chceš li budci míli n dva dm pe níže cokoliv mJ jich zlíbí Mám náhodou doma několik bletiket siuěnkivýcli podpii jedou o dul š( necli se starali ninc "A když se přihlíží den abych zaplatil dluhf" xvolnu u ba livě nuiuítul Uomiiuld "Právě pocínují žně niúá za ji sté velmi krásnou úrodu stržíš pěkně peníze budei-li chtíťzapla tit dohře kdyby ll to pru ve m itylo vhod tuké dobře iiedáa ani krejcaru nputřítu ti zase všech no écho třebu Vfřilel bude rád když sobě jeho peníze nechán tlele jak dlouho budeš chtít" "Ale konečně" ozval se Ro muald hlasem v němž už znělo ví cc přání než zdráhání "Koneňněl Nu konečně 1" za smál so Ztiin jako skušeiiý mislt véirni bázlivému žáku "končené to nřece nějak zaplatíš Ale kdo by hned při všem myslil nu kone 1" ZaSedse do nejbliŽší kvetoucím svlačccm lnisté zastíněné besídky obu přátelé zn malou chvíli už ru dilí se kolik asi tisíc lloiniiubl by sobě měl vyiňjéí(i aby ní mohl lopřáti nějaké útraty mimo vsc lni potřeby životní a neiniisíl pro každou maličkost mfti zkažení len ilomiiabl odvážil se vyslovili tři nu nojvýiV étyří tisíce Ale Zi lín w dal (hi srdečného smí bu h jal se poučovali nováčku v dělá uí dluhíiv ehcc-ll dokázati že je éivéru hoden že musí žádali za míčku nejméně ileseii tisíc I tu číslice že ht prancputrnil v po mém v jeho stavu a hodnoto Li 'iónského puiwtví Tří čtyři tisíce irubětí Krobbsovl M ncpfijél ni kdo alo k'M't a jeité raději dva ct tisíc že mu půjčí a nejvétél fit lostí každý vyhoví při toru je sté d věrna velmi důležitým pod mínkám přední upokojí se s pou Uitů podiósein váženého kavalíra a z druhé achivi ta íiriunéiii sp#jeí brabětem jako irtijpří- néjšl tajemství ve svém nitru linnabi jcšl několikrát m- lulouvui U toJlk yvifa nikdy ao há nevypůjčí ytUiliMuiťhtťO Mtíví o bý a mini fiHWtelkúyi'mii Z'm jeál4 Irpet vt(kil U U"tií 41 domu tak zmiíwii jak k sluší nu repreantaid r4n tak nv uého kdž biu ún m uváznou nřbylodí by r príllad #niil-jáí mwiii i1 mu mu fii'ji yiřn Peníze do Československa MfUiti r)M 1 iitinUM mi pllm knjrid fiuiolwVi binkoa hilk 'tr id bankou Mniolůuje uiui t)ld ijpUernl riUJiUrli lásdik U kaídoti ílkil rwéliue hpistítdkiijVmt ulwietd neb )llvUitl skladu v ktfNkoliV Unce apolilrln 10 b b„ v ivskodimnskti £!ÍdaU!tir: VystAvujcme drafty pliitné v Ccikolovcniku Prodáváme CetUcilovtná nová bankovky Americká Státní Banka 1025 DÍU9 Itland Ave roh 10 a Loemis til Chicago III MOHOVITOST PAES 51 MILLIONU DOLLARO J r fiTÉPINA phditdA A J KRÁSA pokUdnílc Ví'1 w } 00Q0 kilihy na hibenskii všechny kn mnuly měl upraveny pro vlastni rvou tloináeiHHd aby mohl sám řváli k sobě a přijímat I u sebe hosti aby to u něho skutečné vy padalo jako ii hraběte Krtbbsi: lit již slabý odpor jeho pod vy mluvnosti fliirovoii roztál jako sníh pod jitřním sluncem jeSlé před obědem ?iil H Veselou tváří schovával do své tobolky jeho nodpis na směnce děsili tisb zla Iveh na tři měsíce a zval j'j aby si pozejtří přijel pro peníze aé není li mu příjemnější ahy e mu přislaly o fistě Uomuald slíbil že sám přijede Oběd odbyl se bez Jclly která dala se omluvili chorobou Ilovor točit se kolem lil Roniunbl př svřdčovnl ve všem Židovi i čehož liruhěnka Wally měla velikou ra dost — 1'rAvě k obědu pošta přinesla Židovy několik lislův a zAsylek z (Vededii n z Pruhy Haron Nie hurk ozminioval který den jistě přijede aby Žia mohl dotyčně parte zásnub opatřili souhlasným datem K tomu listu by la přílohou skřínka n drahocenným briliantu vým ápoikeui pro Jellu Váiehni byli udiveni výborným ušlechti Iv ni vkuhciu barona Hieburka a šlédrostl jeho opravdu kavalír skou Muša ncnieškaU zkoušet i lined jak ty vzácné skvosty bu don nevěstí slušeti Objala diade ment syč krásné čelo spustila ko liT po bělostné hrudi připjala si náramky pod milostuj mi důlky sněhobílých loktúvi zutýéilu ná prsní jehlici nad štíhlý pás a za nadšené pochvaly matčiny i obou pánův spěchala k ncjbližšíuiu zr (!iu(lii v němž inolihi shlédnout! s od Uavy až k patě Byla krásná bez této ozdoby Nyní objevila se co nějaká vílu z pohádky Hornu ald zadívul se do ní i do jejího obrazu a nemalou rozkoší Ilraběn co Wally neušlo s jakou tesknotou Muša skládala šperky pět do skvostného pouzdra ozdobeného lirahěci korunou a písmeny J R vše z těžkého zlatého plechu Muša sobě vyžádala že ten der sama odevzdá Jetle aby se pře svědčila jaký to dojem na ni u dělá Hraběnka Wally ochotně k lomu svolila flítfa už neposlouchal Jlylť prá vé hluboce pohroužen do étení li- mí ii jiného méně příjemného než který byl poslal baron Sicburk Perlinami psal že podpis barona Hieburkii patrné padělaný zpfiso buje- inu veliké starosti že by rád i Židovi nějakou mrzutost se sou dy ušetřil i sám už nějakou částku svých oriivněných požadavkňv o želel jen kdyby hrab mu fio nej- Irfvij vyměnil tento impodobeny podpis m pravý Žífra ani nevší- miije sobě posledních slov ve spo eéiiéiu hovoru odhodil list Perl- mannfiv mrzutá před sob u kvap né otevřel jiný n poštovní znám kou pražskou Zase dotěrný ím- icrtmentní věřiteli Dovéflél se m hrubé Kínuhach jest doma nu- i'bá opatřit na brzké zaplacení padělaných amétiek jinak není ai ochoten áetfifi dlužníka který jej svými sliby nMistáb klame V neinskýeh deskách UŽ ' pesvěd čil fa HruÁkov ne má té ceny ja kou Zunu při podpisováni atuáuek předstír! ivář Zíaov zachmuří- mává slavnost rodinná na Hruš kově odbývali se bude a za bla hosklonné svoleni nby směla vy pravili k ní svého zvláštního zpra vodaje který pro rozhlášení ro dinné slávy hrábni Itinnbaohilv iiělnf čeho potřebí bude ftipa všechny listy ppnlrně sebral a schoval do kapsy Teprv za chvíli opět přidružil se k spolivtiémil hovoru a divil se jak Uomuald tím časem se rozmluvil Hraběti Krobbsovl věru dnes a nl se nechtělo t Hrušková Nad Bezdězem už bbully večerní čer vánky a silný chlad houstnoucího soumraku už kvapně zaháněl den ní vedro když z parkové besídky kde se pil ěaj Zign vyprovázel jej na dvůr k jlzdeckému koni "Mudeš niíti dnes překrásnou judu domu I" loučil se hrabě lvinnbach se svým přítelem jenž lehce bixlnnv krásného ryzáka rychle' mizel ve stínech zámeckých budov Jen kvapný dusot koň ských kopyt xaznlvnl za nim vždy temněji aí také zanikl žiflra rychle se odebral do svého pokoje a přisedl k psacímu stolku Permaniiovi dal ujištěni že baron Sieburk zaplatí druhou směaiku jiiko zaplatil první na kteréž nni nebyl podepsán ale opakoval svou přísnou nápověď by před ěa sem nic se nejednalo v té věci Na delší oplátku svých dluhuv 'ŽÍRU přiložil do toho listu směnku s pravým podpisem hraběte Krob Itsm jehož Perlinami zajisté prý velmi dobře zná co zámožného kavalíra českého 'Ale uci tento list zapečetil pomoci průsvitného papíru velmi opatrně napodobil podpi lioniualda hraběte Kobbsa na dvou nových směnkách každou o desíti tisících Ještě napsal dva řádky svému ' pražskému upoiuí uaěi že jest UŽ na cestě k němu s penězi aby nepodnikal ničeho z čeho by jen sám měl největál iko du — a rovněž kratičkou xlpověď redakci Pražského listu s oznáme- níin dne slavnostního Pak prudce trhl zvoncem a přikázal přikva pivšímu lokajovi nby hned Ke za přáhlo Nesměli' dlouho otáleli ahy jeitě stihl k dnešnímu noční mu vlaku jenž z krajského města pojede ku Praze a m jaátá Vici} Poslední list rov něž A Prahy byl by zístaí zajisté ncrozpecVílii kdyby nu avé obáb ce nebyl inél stáiiipíjílll (trnko li stu do něhož Zijfu byl ied néko líkst řhiv 'póibdoznáiru0 chy sliiuýcb zásnubách svá nestrylVa M otevři YAtm vu strachu feriř nepfcal žiídný jeho ititv Redakce bádala pana iirubéto %% milostivé iii4meí - dne kdy t v4ťá t i m vekrii vijnoot velíc' ejjř "to pri-ea stojí u podívnuoi' XI Tou dobou komteska Muša tiše vstoupila do komnaty sestřiny — Přitlumené světlo lanrpové na nízkém nočním stolku podle lůžka slabě ozařovalo bledou tvář kom- lesky Jclly odpočívající pod tno- Irou hedvábnou pokrývkou nu poduškách kajčího peří Jellu nespálil Lehounce zdvihla svou hlavu po níž krásné avětlé vinny volných vazeh propuštěné v iiijných nádherných vlnách splý valy co obruba spanile unylých lí cí — "Jáť jaem milá sestro jež o- sméluiu se rušíti tvňj večerní klid" něžným přítulným hlasem iravíla Mumi opatrně přisunujíc sobi sedadlo k lůžku Jellinu folia nemálo se podivila té ná vštěvě l'ž dávno tomu eo Muša nepřišla k ni do komnaty a posled ní setkání se Či spíš řoiíenoď v saloně nenasvědčoval tomu jako by sesterská laská svedla je tak brzy dohromady Proťt Jella až užasla když )luá tak táiiiě k ni prídl ' ' Přináším tt překvapeni které tá zajisté potálí" pospíchal Mu ša ukoijňtí sltuati jejížto rozpa ky sama cítila a již pokládala fihijil JcUiiiíir nízký lolktyo'd mm '- Utapii " sk vost i aioúdro áojrřkov Plná xátWiiU íwMíM koruoovaué jméno JelU %% li věk Jakoby uiréz ji fcyl ovi nul Zastřely ú oči rukíg opět Hihila Muša odírajíc pou zdro Pod lampou Jako když náhle rozkvete tré čarokrásnýcli květu "V mém hoři nemnjí pro mne ceny nni všechny poklady světu" vzdychla Jella a jošlě se nepodí vala eo Muša přinosili ně jií tušila eo v pouzdru nsi jpst "A vy všichni jste na mne tak zlí" připojili! šl kajíc "VidfA Jello" odvětili! Muša dojemným hlasem "právě proto jsem přišla k tobě samé se hsiiuIi ním darem barona Slcburka po něvadž jsem se obávala že i mun máš v takovém podezření jako bych k tobě nebyla upřímná" A hledajíc její ruku pod pokrývkou pokračovala: "Teprve v těchto dnech jsem sc přesvědčila jak pe vná a nezvratná jest tvá náklon nost k hattovi a jak těžctby ku na tobě hřešilo kdyby se u('iinil'o tvému něžnému srdej 'zu toW pří ěinou nějaké Jiášilí" Jolu aatna' uchopila nabízenou rulfi Hllinu stiskbi ji pevně a přivinula ji k svým ňadrňm Zrn ky obou aester setkaly ae Jelliu planoucí vděčností za ten neoče kávaný projev soustrasti Mušin pln radosti že snad se daří po čem v tajnosti své duis luocnú zahořela "Přiznám se Mušo že jsem už 1 o tobě zoufala Ani nemohu po vědéti jakou blahost cítím že jsi ke mné tak promluvila ' Přece mám sestru milou dobrou která mi rozumí která no mnou cítil" A sklonivši Mušu k sobě líbala vroucně jejf vlasy čelo oéi tváře až dotkla se úst a utkvěla nu nich svými ohnivými rty Muša cítila ten žár u radost srdce jejího rostli Necbalu so li hati až teprv po chvíli lebce vy viiiuv&i se ze zimriiěilfi sladkého ' objetí Jellinu pravila tiše : "A vím Jello proě jMcni vlastně přišla í" Jella složivši obě její ruce do svých hebounkých dlani upřela mt ni sviij nmosrne ittavy zrak "Chces-li Lat to přece bude tvůj!" pruvila Mušií ták kvapně že Jellu hned nni nepostihla ně kolik těchto slov jejích Teprv zu některý okamžik se rozpomenula' co slyšela spustila hlavu zpět do podušek upřela oči před sebe ke stropu a jako z nějakého přelíbea noho hluhokčho snu znšcpfulu ( hci-li uby Ltttto byl mňjj Zde ti slibuji že tnké budcl" zvolala Muša s potěšením sledu jíc každé hnutí a každé slovo své sestry Jella vzpjala uvé lokty přímo vzhůru jakoby objatí chtěla něja lion bytost viditelnou jMi zraku jejímu pak obě dlaně přitisknuv Si k svému čelu uvolnila srdci překypujícímu "nevýslovným bia hetn v proudu horkých slz Marně hledala slova do nichž by vložila vé nynější city Veškeru její by tost tonula v štěstí a' rozplývala se blahem) milostné opojení za cbvátílo všechny její smysly ne výslovná blažená přestala myslítí Teprv za některou chvílí zlehoun ka se jfdvíhla přitiskla své čelo k iiakloiiěnéum éclu Muňinu tak h její dlouhé hedvábné 'vlasy lni fctýw aiávojew zakrývaly obě tvá ře — "Preju ti dahá Hestro a bytí h) la někdy také lak áf'tná jako nyní jáil" vytrysklo % nejfajnějř-í hlubiny jejího srdce "Nemohla jsem dél lívtí m na tvá útrapy" pravíbt po chvíJí Auáa vybírají! Jedfiotlííé kousky' pefku":y pouzdca a vyklidajíe j ihi pokrývce Jcilíné Modrá pftďa vzbudila v nich aový lesk n novou Ij ni ba re v kdyí AI u& xrov0 byla oditraniJa Umpu j