Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, October 27, 1920, EDITORIAL SECTION, Page 5, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    1 fr
Rodltuid oltíva
4
li(iiiiMlmilliiiiiiinmHIIMIimiHtli
Také txtutnavaU ImJu i" hnfdjpiíiuiVfin mmiícUké ťnly a dt
tib hrd i baronem d Paf líc aby
tam nakoupil) dokonalou výbavu
r Jellu j fi tom i n tk mimo
ekndrm odotkln ?ipil aby ne
apoiíměl promluvit! a důchodním
učinili Jej ponorná Je nyní mu
( tnlll Mát připravené maěnějšl
ááttky hotových poně
Muša rnrndoht se re konečně
n ttnpltif Jejl píánl pobavili se
vpit nakolik neděl v onom mésě
klf Jediné liti svělé 1 i I umějí íí
li Dli jejího if ivlriif mělo by
f jeiditl tm rlinii nikoliv do Pra
ky nýbri do Paříže fcipa také sc
tW na tento výlet a vůbec má
adéjl le teprv nyní so Siohur
krm se podívá trochu lo světa —
Nctiiňže imi rozuměli jiik on i
Romuahl tolik iiejkrásnějšleh lei
avědio iivotn utolili nakopali (In
třch nudných uherských punlin
"Mři by nyní takt' si dopřáli
litjakim zábavu po těch trampo
tách vojenských" obrátil se Ziga
k Komuahlovl "vždyť jsi mi po
aud mii novy pra vo vid o své sva
tební cestě"
'0 tom ncril i-o vypravovat"
omlouval se Uomutild nuceným
nmíoheiii "mim 'oprv nyní známo
sám že Wm nu tu nevyhnuMnou
zajisté nejkrnsnější část každé
iluíné svn lby úplní' zapomněl
Všichni tutlán np nim
"Musíte hrubě aspoň někdy
dodati co jste loni zanedbal" mí
nila hraběnka Wally opít v m-j-
větši vážnosti "Ponořil jste se
příliš do starostí vyslovuji! vám
svůj obdiv jak so obětujete za
celou rodiuu"
Uomuald sice ujišťoval že pul
ním hospodářstvími nezubývá se
více než eo vnli na svyeh pojižď
káeh do losův a nemohl přijati tu
velmi lichotivou ob válu kterou
mil hraběnka vzdává ale ani no
upíra) že by jej opravdu těšilo
vvioti hubě také někam dále licj
raději do Anelie do Itálie do
Francie
'Nejlépe abychom lrtoa jel
s všichni pospolu pro ilcllinii výba
vu" rozjařeným hlasem návrhu
val Žitra a samou nidofetl nad tou
mySIcnkou vyávihl hp z křchln až
daleko od nřbo zajelo po hladko
podlaze "Vyprav ne námi mily
llomualde budeme fl znamenití'
baviti a Hicburk Kieburk ten
bude zářili ten omládne až ('ze
Kledxké tercetto vjede do lVfž
"Nemohu no tak rychle rozhod
nouti jako ty" odvftil Ilomiiabl
"nikoliv" dodal uklaiiíge ho da
mám "zajihtč ani nemusím při
pomlnati že bmnž žádná jiná
společnost nebyla v tom pékucin
tiodniku nu e jmi
"Nesmíá zupomínati #io že
hralií1 o tom jořlř nemluvil h hra
břnkou a tu johIc se neví budr-li
také jí ten tvůj návrh vhod při
Kvfdcovala Komualdovř' omluvf
hraběnka Walljr "a be uvé oho
ti náí milý přítel asi sotva by sc
vypravil na takovou cestu při
pojila n důrazem
"O tum' jsem pevně přesvédéen
že Klára uvítá mou zprávu o spo
Ječné jízd$ do Paříže nejvčlsím
iiínlsoním" odpovídal JlomiiHld
"ale mě samého překvapil ten
krásný návrli Zijíňv tak že si vy
prošuji uřkolik dul lhůty na roz
myilenoii"
Při těch slovích vzhledl v právo
po Žíkqví jenž opět přisunoval
uvé křeslw ke stolu Tu zavadil o
kota o Musil a ucítil ostré bodnutí
ve své wysli Zdálo w mu fa po
atřeliL nu její tváři soust rastný ň
smív "Potěšit nás zajisté opět brzy
voii iiávStěvou" zvala jej hra
běnka Wally "a tu sc douodne-
me
(led přeSla na nepřítomného
hraběte Felíxa jaké to bude pro
něho překvapení uí se vrátí a už
nenajde Jídlu doma ríeboř fcd
vt zastíhno-Jí ho kde na cestě
Jíst který m- n vím poíle o této
rodíné zméné hned po zásnubách
"Někde mezí Indiány a opicemi
bude asi velmi nesnadno naléztí
Jeho adreíi" smál se Zísra "J)í
vím se věru té otcovské váíuí k
idzím dílůnj avéta bezjwchyby že
f !ndí e přeplaví jeité do Au
nfralíe by mohl o sobě ííei že jc
powial víechny"
"V 4 otec má v tom fcvon záli
bu" jřavíla hraběnka VVall i
jej třsl Mluví se poMid Ktidhfm
O Jrbo honbách tt Ivy O jeho do
brtfclrulné Ubř jwi Jcrerech e
vrmiiiiiciickyih a tak dAle 'hit
jeho fclávy pmlá také na nK"
Homiiabl dal brabfnce m prav
du polvrruje fa také na Ubeii
sku velmi éastu se vrpomlná l
vAílivíeli víprav hraběte Kcliía
a byl velice rád fa se přišlo na
tento předmět s"Wného hovoru
Nemusilf se při tmu obávat i fa
nějak jm binT slovem či pohleděni
bude opěťiivrden na ropaky Ať
se mluví n vicui na světě jen ne o
jeho domácnosti
Kdy i pak asi ra pul hodiny byl
se ?'ti sainotcii v piíjomném
koutku piirkovéni skorém si od
dechl ve své jistotě
"Vaše jízda do IVU o mě tnké
velice vábl" pravil pohlížeje na
několik pávův kteří po pažitu
majestátně sobě vykračujíce roz
pínali svá kovolesklá kola proti
plné záři poledního slunce! "ale
— " a zamlčev se zdvihl se země
velmi dlouhé péro které z roze
střeného vějíře nejpěkiiějšího pá
va právě vypadlo u zvolna mával
jím nad sebou aby je nezlomil
"Mohu si to tvé ale snadno
domyslili" ozval se podle nebo
Zipi "už minule jsem ti chtěl po
radlti abysi nezanedbával jednu
díiVžitou opatrnost života niíti
totiž vždy několik tisíc zlatých v
zásobě pro nenadálé potřeby Já
bych nemohl ani pokojně usnout
kdybych v té věci nebyl stále o
patřeu Ani nechci mluvit o naSoin
projektu Pařížském taková iiuilič
kost nestojí valně za řeč ale mno
žství jiných větaích věcí může se
vvskytiionti kde okamžik1 rozpa
ky jsou naiinci velice trapné Vbf
ltomiialde přiznej se mně mú2eš
se svěřili jsme piko bralíi: jsi v
starostech o peníe !"
A zuvěsiv sc do Uoiuuuklova
lokte odváděl jej s paitu na pís
kovou stezku
V mysli hrabete Krobbsa už př
prvním dnes kroku do salonu hrn
běnky lliunbacbové vznikl trapný
nepokoj a čím„dáli! tím více při
bíral nu sebe povahu bouře jakáž
y ní posud nikdy se neozvala
Pravda Itomimld litoval velmi
trpce že důsledně ncsctrval v od
póru proti nástraha in paní Rosa
lie Ruuchové že hp nechal přinutit
k sňatku s Klárou fe posud ne
zaslechl že by tento krok jemu
do tiH prohlásil za jeho chybií a
nesfčslí také někdo jiný aby tuké
někdo jiný přímo my vyslovil své
politování Spíše musil až posud
ve vlastním nitru zápasit i s my
šlénkoii že snad přece nejednal
tak zpozdile když pojal to ne
slastné děvče za ženu a ozdobil je
jí jméno svým staroslavným er
bem Vždyť sama jeho matku do
kaxuje tnu in jest h Klárou spo
kojena u dte dnešního výroku
hraběnky Hiiinbachové matky
nejlépe dovedou posoudili ženy
svých synů NeŽ eod dovolávali w
zde toho pravidla I Hraběnka Kio
tilda jeho matka také pochází z
nižšího rodu! Nikdy posud ne
vfiiml sobě této okolnosli až dnes
když vidí žo úsudek jeho matky
o Kláře rozchází se úsudkem
hraběnky Rínnbnchové rozené
hraběnky Píttrolřovy A právě že
dáma jej politovala dojalo ho vel
mi mocně Ta zajisté lépe nežli on
sám a než všichni mužové dovede
posoudili pravou eeiu jeho man
želství A není ani nezmenší po-
diybnosll jakoby hraběnku Ilíniv
mehová byla chtěla projevením
své Moustrasfi urazili Jej Mluvila
k němu tak přátelsky tak měkce
tak srdečně dtí ním jako vlast
ni matka snad snud jeáté — lé-
) Její lítost zajisté němčin ji
ného ňčclu Udu podití bhi úlevy
ale není vinou hrabénéliiou fa je
jím soucitem }n přítížílo tnu !
A což teprv tm prohiedný vý
umě v na tváří komicky Mu&íí
Ten tajný výsměch diVéí jej ranil
jcHé hloub a bolestněji než soij
strstné slovo sfaré paní Není le
(jViiýéletí se riéelio jiného U-d
JeJomtek v dindm svéťu yoUlh
Žefif na jeho nynéjsí nchodá jako
nt 'zaslouženou pokutu a to fa
soká v fam vdnitul n"vííírj ani
Jijí 1JH(U krásy ani jejího ulav
néjio rodu
A k tom vlčinu jclá Aaíh
lsKnoK UMÍ ?T UřJVA
f nělí TI b? tl lxr M l(
ÍrHki d výlt tKh mnh
din pubJrnýb i bulni e aíle
V-h kmůrtk bál %ř dt)UÍ to4
It lidi kteil Uké jcilě ti tiWřHt
jitléw itmíilejl lnblt Ur ro
Ittoi nms( k pUtit srklVum a -
ímii jeikt lilu Jak 11)1111 V pdA
M rdle ttt kd)á e Hwe
pntětbh! HVvalrt to nUcm W l
ky tV nic nikdy nrliJiht hu to
tak Jnkil II) lit kd)l ldl ♦
lva kdy jcbu liHoni Mtv s
řlepit Um hlavně blv by mohly
a míly se n Hobiti pr-sjřin
MMtrk to b bkonnslné sém rm
fil Pouhé lmpodfciil na llbm
ku se sedniVni dílem tieposkj Itije
mnoho iirtilějt aby mohl míli mv
kdy několik Inde MalyMi nu m
jaké vyirtienl tVlý jlio Íot ne
sloj! n xa nic ) nynějška al do
smrti aby se lopotil pro všechny
ostatní členy své rodiny' kteří je-1
Aiě se tváří jakoby mu prokaao
h I i veliké dobrodiní kdy e spo
kojojf toliko tukovými diVbo
ly nhy mohli poněkud slnine žl
ti slále na venkově Jak rAd by
ti všeohiio řiněuil! Mrzl se u? na
všechny své pNbuué Jest jich
příliš mnoho tak těsně při něm
Snad kdyby ud něho byli ponf
kud vzdáleni nby měl kolem
sebe více místa nhy volněji si
mohl pohybovat!
Takové inyiilenky rychlosti ble
skův křižovaly se v jeho mysli už
kdvž seděl h dámami v snloně
tak Že inu-dl namáhati se nby 11
držel svou pozornost pří spoleé
iiéiu hovorní nyní když snnioten
so Žiiřou nrocbázcl se narkem než
r - 1
by nadešla dobu oběda rojily e v
ní jako vosy
Ho odporu zcela bez vftb krá
11 A' 1
cel pouie iiiry zasiuuscny zrj
upřený na proměnlivou hru burev
v oku pávího peru
"Hláhový" opět ujal se slova
Jíiiřa když několik krokuv da
mlčky byli postoupili "penízi
jsou nejiřicnsl přičinoit pro ktc
roii bych sob kalil třeba toliko
jedinou chvíli života Už dávno
jsem ti nabídl svou radu 11 punim1
dno ti opětuji své nabídnuli y
pňjě sobů trochu peněz neznám
pro tebe mc snadnějšího než to
Pán na Iiilictislui nm zajisti nej
krásnější úvěr po celé zemi"
pokračoval s důvěrnou úsliižnosti
"Ahych ti jeilě více dokázal své
přátelství zařídím ti všechnu sam
Chceš li budci míli n dva dm pe
níže cokoliv mJ jich zlíbí Mám
náhodou doma několik bletiket
siuěnkivýcli podpii jedou o dul
š( necli se starali ninc
"A když se přihlíží den abych
zaplatil dluhf" xvolnu u ba
livě nuiuítul Uomiiuld
"Právě pocínují žně niúá za ji
sté velmi krásnou úrodu stržíš
pěkně peníze budei-li chtíťzapla
tit dohře kdyby ll to pru ve m
itylo vhod tuké dobře iiedáa ani
krejcaru nputřítu ti zase všech
no écho třebu Vfřilel bude rád
když sobě jeho peníze nechán tlele
jak dlouho budeš chtít"
"Ale konečně" ozval se Ro
muald hlasem v němž už znělo ví
cc přání než zdráhání
"Koneňněl Nu konečně 1" za
smál so Ztiin jako skušeiiý mislt
véirni bázlivému žáku "končené
to nřece nějak zaplatíš Ale kdo
by hned při všem myslil nu kone
1"
ZaSedse do nejbliŽší kvetoucím
svlačccm lnisté zastíněné besídky
obu přátelé zn malou chvíli už ru
dilí se kolik asi tisíc lloiniiubl by
sobě měl vyiňjéí(i aby ní mohl
lopřáti nějaké útraty mimo vsc
lni potřeby životní a neiniisíl pro
každou maličkost mfti zkažení
len ilomiiabl odvážil se vyslovili
tři nu nojvýiV étyří tisíce Ale Zi
lín w dal (hi srdečného smí bu h
jal se poučovali nováčku v dělá
uí dluhíiv ehcc-ll dokázati že je
éivéru hoden že musí žádali za
míčku nejméně ileseii tisíc I tu
číslice že ht prancputrnil v po
mém v jeho stavu a hodnoto Li
'iónského puiwtví Tří čtyři tisíce
irubětí Krobbsovl M ncpfijél ni
kdo alo k'M't a jeité raději dva
ct tisíc že mu půjčí a nejvétél fit
lostí každý vyhoví při toru je
sté d věrna velmi důležitým pod
mínkám přední upokojí se s pou
Uitů podiósein váženého kavalíra
a z druhé achivi ta íiriunéiii
sp#jeí brabětem jako irtijpří-
néjšl tajemství ve svém nitru
linnabi jcšl několikrát m-
lulouvui U toJlk yvifa nikdy ao
há nevypůjčí ytUiliMuiťhtťO Mtíví
o bý a mini fiHWtelkúyi'mii
Z'm jeál4 Irpet vt(kil U U"tií
41 domu tak zmiíwii jak k sluší
nu repreantaid r4n tak nv
uého kdž biu ún m uváznou
nřbylodí by r príllad #niil-jáí
mwiii i1 mu mu
fii'ji
yiřn
Peníze do Československa
MfUiti r)M 1 iitinUM mi pllm knjrid fiuiolwVi binkoa hilk 'tr
id bankou Mniolůuje uiui t)ld ijpUernl riUJiUrli lásdik U kaídoti ílkil rwéliue
hpistítdkiijVmt ulwietd neb )llvUitl skladu v ktfNkoliV Unce apolilrln 10 b
b„ v ivskodimnskti £!ÍdaU!tir:
VystAvujcme drafty pliitné v Ccikolovcniku
Prodáváme CetUcilovtná nová bankovky
Americká Státní Banka
1025 DÍU9 Itland Ave roh 10 a Loemis til Chicago III
MOHOVITOST PAES 51 MILLIONU DOLLARO
J r fiTÉPINA phditdA A J KRÁSA pokUdnílc
Ví'1 w
} 00Q0
kilihy na hibenskii všechny kn
mnuly měl upraveny pro vlastni
rvou tloináeiHHd aby mohl sám
řváli k sobě a přijímat I u sebe
hosti aby to u něho skutečné vy
padalo jako ii hraběte Krtbbsi:
lit již slabý odpor jeho pod vy
mluvnosti fliirovoii roztál jako
sníh pod jitřním sluncem jeSlé
před obědem ?iil H Veselou tváří
schovával do své tobolky jeho
nodpis na směnce děsili tisb zla
Iveh na tři měsíce a zval j'j aby
si pozejtří přijel pro peníze aé
není li mu příjemnější ahy e mu
přislaly o fistě Uomuald slíbil že
sám přijede
Oběd odbyl se bez Jclly která
dala se omluvili chorobou Ilovor
točit se kolem lil Roniunbl př
svřdčovnl ve všem Židovi i čehož
liruhěnka Wally měla velikou ra
dost —
1'rAvě k obědu pošta přinesla
Židovy několik lislův a zAsylek
z (Vededii n z Pruhy Haron Nie
hurk ozminioval který den jistě
přijede aby Žia mohl dotyčně
parte zásnub opatřili souhlasným
datem K tomu listu by la přílohou
skřínka n drahocenným briliantu
vým ápoikeui pro Jellu Váiehni
byli udiveni výborným ušlechti
Iv ni vkuhciu barona Hieburka a
šlédrostl jeho opravdu kavalír
skou Muša ncnieškaU zkoušet i
lined jak ty vzácné skvosty bu
don nevěstí slušeti Objala diade
ment syč krásné čelo spustila ko
liT po bělostné hrudi připjala si
náramky pod milostuj mi důlky
sněhobílých loktúvi zutýéilu ná
prsní jehlici nad štíhlý pás a za
nadšené pochvaly matčiny i obou
pánův spěchala k ncjbližšíuiu zr
(!iu(lii v němž inolihi shlédnout! s
od Uavy až k patě Byla krásná
bez této ozdoby Nyní objevila se
co nějaká vílu z pohádky Hornu
ald zadívul se do ní i do jejího
obrazu a nemalou rozkoší Ilraběn
co Wally neušlo s jakou tesknotou
Muša skládala šperky pět do
skvostného pouzdra ozdobeného
lirahěci korunou a písmeny J R
vše z těžkého zlatého plechu
Muša sobě vyžádala že ten der
sama odevzdá Jetle aby se pře
svědčila jaký to dojem na ni u
dělá Hraběnka Wally ochotně k
lomu svolila
flítfa už neposlouchal Jlylť prá
vé hluboce pohroužen do étení li-
mí ii jiného méně příjemného než
který byl poslal baron Sicburk
Perlinami psal že podpis barona
Hieburkii patrné padělaný zpfiso
buje- inu veliké starosti že by rád
i Židovi nějakou mrzutost se sou
dy ušetřil i sám už nějakou částku
svých oriivněných požadavkňv o
želel jen kdyby hrab mu fio nej-
Irfvij vyměnil tento impodobeny
podpis m pravý Žífra ani nevší-
miije sobě posledních slov ve spo
eéiiéiu hovoru odhodil list Perl-
mannfiv mrzutá před sob u kvap
né otevřel jiný n poštovní znám
kou pražskou Zase dotěrný ím-
icrtmentní věřiteli Dovéflél se
m hrubé Kínuhach jest doma nu-
i'bá opatřit na brzké zaplacení
padělaných amétiek jinak není ai
ochoten áetfifi dlužníka který
jej svými sliby nMistáb klame V
neinskýeh deskách UŽ ' pesvěd
čil fa HruÁkov ne má té ceny ja
kou Zunu při podpisováni atuáuek
předstír! ivář Zíaov zachmuří-
mává slavnost rodinná na Hruš
kově odbývali se bude a za bla
hosklonné svoleni nby směla vy
pravili k ní svého zvláštního zpra
vodaje který pro rozhlášení ro
dinné slávy hrábni Itinnbaohilv
iiělnf čeho potřebí bude ftipa
všechny listy ppnlrně sebral a
schoval do kapsy Teprv za chvíli
opět přidružil se k spolivtiémil
hovoru a divil se jak Uomuald
tím časem se rozmluvil
Hraběti Krobbsovl věru dnes a
nl se nechtělo t Hrušková Nad
Bezdězem už bbully večerní čer
vánky a silný chlad houstnoucího
soumraku už kvapně zaháněl den
ní vedro když z parkové besídky
kde se pil ěaj Zign vyprovázel jej
na dvůr k jlzdeckému koni
"Mudeš niíti dnes překrásnou
judu domu I" loučil se hrabě
lvinnbach se svým přítelem jenž
lehce bixlnnv krásného ryzáka
rychle' mizel ve stínech zámeckých
budov Jen kvapný dusot koň
ských kopyt xaznlvnl za nim vždy
temněji aí také zanikl
žiflra rychle se odebral do svého
pokoje a přisedl k psacímu stolku
Permaniiovi dal ujištěni že baron
Sieburk zaplatí druhou směaiku
jiiko zaplatil první na kteréž nni
nebyl podepsán ale opakoval
svou přísnou nápověď by před ěa
sem nic se nejednalo v té věci Na
delší oplátku svých dluhuv 'ŽÍRU
přiložil do toho listu směnku s
pravým podpisem hraběte Krob
Itsm jehož Perlinami zajisté prý
velmi dobře zná co zámožného
kavalíra českého 'Ale uci tento
list zapečetil pomoci průsvitného
papíru velmi opatrně napodobil
podpi lioniualda hraběte Kobbsa
na dvou nových směnkách každou
o desíti tisících Ještě napsal dva
řádky svému ' pražskému upoiuí
uaěi že jest UŽ na cestě k němu s
penězi aby nepodnikal ničeho z
čeho by jen sám měl největál iko
du — a rovněž kratičkou xlpověď
redakci Pražského listu s oznáme-
níin dne slavnostního Pak prudce
trhl zvoncem a přikázal přikva
pivšímu lokajovi nby hned Ke za
přáhlo Nesměli' dlouho otáleli
ahy jeitě stihl k dnešnímu noční
mu vlaku jenž z krajského města
pojede ku Praze
a m jaátá Vici} Poslední list rov
něž A Prahy byl by zístaí zajisté
ncrozpecVílii kdyby nu avé obáb
ce nebyl inél stáiiipíjílll (trnko li
stu do něhož Zijfu byl ied néko
líkst řhiv 'póibdoznáiru0 chy
sliiuýcb zásnubách svá nestrylVa
M otevři YAtm vu strachu feriř
nepfcal žiídný jeho ititv Redakce
bádala pana iirubéto %% milostivé
iii4meí - dne kdy t v4ťá t i
m vekrii vijnoot velíc' ejjř "to pri-ea stojí u podívnuoi'
XI
Tou dobou komteska Muša tiše
vstoupila do komnaty sestřiny —
Přitlumené světlo lanrpové na
nízkém nočním stolku podle lůžka
slabě ozařovalo bledou tvář kom-
lesky Jclly odpočívající pod tno-
Irou hedvábnou pokrývkou nu
poduškách kajčího peří Jellu
nespálil Lehounce zdvihla svou
hlavu po níž krásné avětlé vinny
volných vazeh propuštěné v
iiijných nádherných vlnách splý
valy co obruba spanile unylých lí
cí —
"Jáť jaem milá sestro jež o-
sméluiu se rušíti tvňj večerní
klid" něžným přítulným hlasem
iravíla Mumi opatrně přisunujíc
sobi sedadlo k lůžku Jellinu
folia nemálo se podivila té ná
vštěvě l'ž dávno tomu eo Muša
nepřišla k ni do komnaty a posled
ní setkání se Či spíš řoiíenoď v
saloně nenasvědčoval tomu jako
by sesterská laská svedla je tak
brzy dohromady Proťt Jella až
užasla když )luá tak táiiiě k ni
prídl ' '
Přináším tt překvapeni které
tá zajisté potálí" pospíchal Mu
ša ukoijňtí sltuati jejížto rozpa
ky sama cítila a již pokládala
fihijil JcUiiiíir nízký lolktyo'd
mm '- Utapii " sk vost i aioúdro
áojrřkov Plná xátWiiU íwMíM
koruoovaué jméno JelU %%
li věk Jakoby uiréz ji fcyl ovi
nul Zastřely ú oči rukíg
opět Hihila Muša odírajíc pou
zdro Pod lampou Jako když náhle
rozkvete tré čarokrásnýcli květu
"V mém hoři nemnjí pro mne
ceny nni všechny poklady světu"
vzdychla Jella a jošlě se nepodí
vala eo Muša přinosili ně jií
tušila eo v pouzdru nsi jpst "A
vy všichni jste na mne tak zlí"
připojili! šl kajíc
"VidfA Jello" odvětili! Muša
dojemným hlasem "právě proto
jsem přišla k tobě samé se hsiiuIi
ním darem barona Slcburka po
něvadž jsem se obávala že i mun
máš v takovém podezření jako
bych k tobě nebyla upřímná" A
hledajíc její ruku pod pokrývkou
pokračovala: "Teprve v těchto
dnech jsem sc přesvědčila jak pe
vná a nezvratná jest tvá náklon
nost k hattovi a jak těžctby ku
na tobě hřešilo kdyby se u('iinil'o
tvému něžnému srdej 'zu toW pří
ěinou nějaké Jiášilí"
Jolu aatna' uchopila nabízenou
rulfi Hllinu stiskbi ji pevně a
přivinula ji k svým ňadrňm Zrn
ky obou aester setkaly ae Jelliu
planoucí vděčností za ten neoče
kávaný projev soustrasti Mušin
pln radosti že snad se daří po
čem v tajnosti své duis luocnú
zahořela
"Přiznám se Mušo že jsem už
1 o tobě zoufala Ani nemohu po
vědéti jakou blahost cítím že jsi
ke mné tak promluvila ' Přece
mám sestru milou dobrou která
mi rozumí která no mnou cítil"
A sklonivši Mušu k sobě líbala
vroucně jejf vlasy čelo oéi tváře
až dotkla se úst a utkvěla nu nich
svými ohnivými rty
Muša cítila ten žár u radost
srdce jejího rostli Necbalu so li
hati až teprv po chvíli lebce vy
viiiuv&i se ze zimriiěilfi sladkého '
objetí Jellinu pravila tiše :
"A vím Jello proě jMcni vlastně
přišla í"
Jella složivši obě její ruce do
svých hebounkých dlani upřela mt
ni sviij nmosrne ittavy zrak
"Chces-li Lat to přece bude
tvůj!" pruvila Mušií ták kvapně
že Jellu hned nni nepostihla ně
kolik těchto slov jejích Teprv zu
některý okamžik se rozpomenula'
co slyšela spustila hlavu zpět do
podušek upřela oči před sebe ke
stropu a jako z nějakého přelíbea
noho hluhokčho snu znšcpfulu
( hci-li uby Ltttto byl mňjj
Zde ti slibuji že tnké budcl"
zvolala Muša s potěšením sledu
jíc každé hnutí a každé slovo své
sestry
Jella vzpjala uvé lokty přímo
vzhůru jakoby objatí chtěla něja
lion bytost viditelnou jMi zraku
jejímu pak obě dlaně přitisknuv
Si k svému čelu uvolnila srdci
překypujícímu "nevýslovným bia
hetn v proudu horkých slz Marně
hledala slova do nichž by vložila
vé nynější city Veškeru její by
tost tonula v štěstí a' rozplývala
se blahem) milostné opojení za
cbvátílo všechny její smysly ne
výslovná blažená přestala myslítí
Teprv za některou chvílí zlehoun
ka se jfdvíhla přitiskla své čelo k
iiakloiiěnéum éclu Muňinu tak h
její dlouhé hedvábné 'vlasy lni
fctýw aiávojew zakrývaly obě tvá
ře —
"Preju ti dahá Hestro a bytí
h) la někdy také lak áf'tná jako
nyní jáil" vytrysklo % nejfajnějř-í
hlubiny jejího srdce
"Nemohla jsem dél lívtí m
na tvá útrapy" pravíbt po chvíJí
Auáa vybírají! Jedfiotlííé kousky'
pefku":y pouzdca a vyklidajíe j
ihi pokrývce Jcilíné Modrá pftďa
vzbudila v nich aový lesk n novou
Ij ni ba re v kdyí AI u& xrov0
byla oditraniJa Umpu j