Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 04, 1920, Page 7, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    J
rÓKKOK tm ČtfČCMk 1920'
Etranft
n -i
[ícrcccon Alador
Vojcnaký phbéb s oimnácU
bo itolctí — ilapsal Jan Klecanda
LÍiUii!l!i::!ill!rliil!SSllllll!!!il!!I!lllllliiil!íi!il!!lli!!ii!l!!ll!H
A1Ur f Tvftj otec ví o tobě n
touží po tom aby kiih'1 tř nazvat i
8VVMI nynoiu Vnuk slyš ! Ty máš
pndohizfiit ivé ubohé matky ?"
Karacson "bezděky náhl si na pr
ku jako člověk jenž chce ncco za
kryti "v
7 Nezapírej! — Vím že tam ji
ukrýváš! řka? — —"
"Skryli! svou hanbu před nv5
tcm chtěla niti rit nepoznána a též
tak zemřela" řekl Aladár temně
"Modlíval jsem s% k jejímu
hrázu však dosud ho nikdo 11 mne
ncspatíil Xraiifsvétím ani tcu
její panuítkii"
"Ani když já tě o to prosím? —
Aladárc tvíij pán — otce tvé I
rcny!" "Múj páni" zvolal Karaeson
"Nemám již pánal Patřím teď je
nom katu! Ale řekl jste že ote?
Irény Mé Irény jste řekl? Nuže
budiž! 1'kúžu vám ten obraz ha
dám vám ho ale musíte nit přísa
hat že až'mnc již nebude ode
vzdáte ho Ireně" jako můj odkaz!"
A rozhrnuv chvatně kabátce
vyňav ze záprsí Skapuliř jejž po
dal plukovníkovi '
I Jarou přistoupiv hlíze k (dinu
rozevřel chvějícíma se rukaina
pouzdro a zadíval se na miniatur
ní podobiznu v něm ukrytou Tak
vydral se z prsou jeho výkřik u
pomínajícj Aladára na jméno k
němuž se modlíval
Plukovník všecek rozechvěn
přitiskl bkapuliř k srdci u zakryv
ši rukou oři zaštkal
"Nuže?" zvolal pak obrátí v ke
k Aladáru "Ty necítíš nic v tom
to okamžení? Nepraví ti srdee ?i_
yn setkal se s otcem?"
"Můj otec! Vy?" vzkřikl Ka
raeson Baron rozepjal ruce a Karae
son ztrácejí skorém smysly sklesl
mu do náručí
I 'plynula sotva čtvrt hodina od
chvíle kily baron dali' Aplio se
tkal se se pvýtn nalezeným synem
a ze bran jtevnosti vyrazili v di
vém trysku tri jezdci vedoucí s
sebou dva osedlané honě '
Pyl to plukovník se svými dvě
ma sluhy
Baron neoznámiv nikomu co se
bylo přihodilo vypravil se co nej
rychleji na ťestu Vzal své tri
koně i oba konéj pobočníkovy sto
jící v jeho stáji ahyi íiiobl cestou
ttřídati hon? a aby 'dorazil v čas
do Vídně císařského dvora a do
čtyřiadvaceti hodin aby mohli zas-3
být i zpět
Dvacet číyří hodiny z nichž nad
io již při 1 hodiny uplynulo to by
la lhůta jež byla plukovníkovi do
přána aby zachránil svého syna
Zbývalaf j-dina naděje — vymoc!ciiem
Život KaracMonúv visel na ten
ké nitce
Plukovník to chápal a proto po
háněl zvíře své v divokém trysku
ku předu n sluhové jeho za ním —
Ve ehvíli kdy baron - odjížděl
do Vídně aby u stupňů trfiíui vy
prosil milost pro Hvélto syna Ire
na ležela v horečce na svém loži
střežena oběma služehfiými jimž
plukovník nařídil aby před ní
zatajili jeho odjezd i vše eo se
bude dít i kdy by snad v jeho ne
přítomnosti vráfilo se jí plné ví
lonií Pronásleilována děsnými vidina
mi prodělávajíc v horečném sta
vu svém znovu všecky hrůzy a ú
trapy svého útěku Irena několi
kráte za den v polobdění vzchopila
íc z lože a byla by ku ml uprchla
své komnaty kdyby jí byly ná
silím nezadržely A v nix-i bylo
ještéMiíiře Itvla krásfiá měsíční
noc měsíc svítil jako rybí oko a
ač okna komnaty byla zavřena a
zastřena záslouami působila pře
ce neodolatelná moc jeho na ne
Mocnou dívku jež upadala v inasj
tietický spánek a chtěla vší mocí
lostat i se ven
Teprve k ránu znavena a vysí
lénu upadla Irena v klidný spa-
iick z něhož ji1 probudil temný ra
chot Vyděšena zvedla se dívka na
svém loži -v
"Pro bfih co to? Slyšíte?" zvo
lala na služky
Neslyšely ničeho Ale Iréna je
jíž smysly nemocí její byly zby
střeny nadána tnjeiunon schopno
stí sonmamhiil jež vidí i skrze stě
ny a slhí i to co sluch jiného člo
věka nepostřehne nedala se uklid
nili "blevřtc okno! Chci to porou
čím to!" volala rozčilené a služky
bojíce se nových zachvátil Jřeči
uposlechly #
Skutečně by'o z dáli slyšeli ra
chot bubnů '
"To vojáci jdou na cvičení!"
vysvětlovala stará I lá ta
"Ne ne!" křičela Iréna ''Taít
tiehubuují k "veselému pochodu!
Tof je jako pohřeb! A slyšíte ten
divný smutný hlas bubnů? Jsou
risstřeny suknem — ó znám to
znám! To někoho vedoti na popra
vu" vzkřikla náhle zoufale
'"Půjdu se zeptat" nabídla se
mladší tdužka ráda "že še může
vzdálit a pohlédnuvši významně
na starou Mátu odběhla
Iréna se na chvilku utišila leč
za' nedlouho zazněl smutný zvuk
bubnů blíže
"Proč nepřichází aby mi řekla
co se tieicí volala nemocnu- v ro::-
tlil ÍU (tíllfl lliUSUll U
určeny byly aby doprovodily na J bez ohledu nia to padl-li kdo po
poslední cestě Kuraeyjiia Alndéru' kopyta a by 1 -11 vytažen se zdru
si ve Vídní slySciií u panovníka a
vyprositi milost!
Ale tento úkol ucmohl a nechtti
baron svěřili nikomu jinému Ni
kdo jiný nebyl mn dosti spolehli
vým a nikdo jiný byl by si asi ne
dovedl tak rychle vymoci uudieii
ci u císaře k němuž bylo časem
nesnadno se t dostat i
Plukovník" byl i všem pánem
nad svými vojáky Mohl prnpn
slili od svého pluku koho cbtěl
když zjednal za něho pod císařský
prapor jiného muže mohl provi
nilce proptisliti i na svobodu po
něvadž jistě nenašel by se nikdo
kdo by ho obžaloval u válečné
dvorní rady ale — - jakmile jed-
nou již soud pronesl svůj orte!
mohla pomoci jen milost císařovi!
nebo osvobozující výrok dvorní ra
dy — A pOJiěvátlž tehdy vojenská
Kpravedlnost předpisovala Jhftti
dvaceti čtyř hoflin k provedení o
Kckuee a o odkladu vojenské re-
jdcmeufyiiéeho mvěděly byl A
clár ztracen kdyby se milost ne
dostavila do stanovené lhůty
Dvacet čtyři hodiny! NejJejmí
jezdce na dobrém koni nemohl to
dokázali Proto vzal wTmu ba
rou koně tří aby na zpáteční ee
hlé sjuhové čekali ho na dvou s(i
novených místech h odpočinutým
koněm Poženc-ií tří koně jdtio
ho po druhém vždy až do strhání
počítá! baron — míižc se ještě na
vrátili v čas aby směl pak roztr
hali M'fel Karacsoriův ~ Ale Uf-
fméld se mu An effcty' poítavíti ani
tiftjtnenií phiMkn '"--měla ' ho! nimi i první stnina liajduki pln
jolkatj žádné nehoda — -
lihy v případě potUby byly po
ruce Kdyby snad lid cli tři odsun
íence osvobodit nebo což zejména
čarodějníkům nejednou se stalo
kdyby chtěl sám na odsouzenci
vykonali ortel smrti
Zatím odsouzenec dumal vo své
cellí odevzdán jsa jil do vůle
nulu Věern když plukovník dal
e mu jiozunti a když objav ho a
zlíbav náhle od něho odběhl vrá
tila se mu naděje že baron uedú
mu řemííti ' Ale den uplynul při
ila noc a baron nepřicházel á od
svého strážce jenž přestrašcu o
iudeni svého předchjldce profósa
snlěel jako hrob nemohl se ničeho
dovřděti
Teprve když setmělo se a když
přišel polní páter aby v nhstal-í
tmě odsouzenci tím živěji mohl
před oči před věsti plameny ipekel
něho ohně a vzbudil tak jeho ka
jíenost dozvěděl Aladár io baron
náhle zmizel nezanechav žádných
rozkazů '
Nešťastník tušil kam asi plu
kovník odjel a z toho čerpal no
vou naději Ale noc minula nu
st a I den blížila se již osudná ho
dina a baron se nevracel
A odkladu nebylo
Karaeson ani netušil že v oka
mžiku tom co on přece ještě dou
fal jinde rozhodují již o jeho ži
vi tu a čítají minuty
Podplukoyník jenž jako nej
starší důstojník v nepřítomností
komandanta pluku i pevnosti cho
pil se velení domyslil se kam ba
ron podjel a neztráceje naděje v
jeho návrat hleděl oddáliti exe
kiici ' Á hádal se s plukovním au
ditorem i pobočníkem o výklad
zákona jenž předpisoval dvacet
Čtyři hodiny
Auditor neúprosný muž para
lírafú jenž byl by utejně odsou
dil 'svého bratra nebo otce Jrval
na svém že ortel má by t í prove
den druhý den v tutéž hodinu kdy
byl pronesen Jemu ochotně svěd
čil Eiscnscbwert jenž nemohl se
již dočkali chvíle kdy uvidí ne
náviděného soka na popravišli —
Leč podpliikovnik prohlásil roz
'indtiě že až osudná hodina udeří
dá rozkaz k vyvedení odsouzence
a dříve ne —
# Doufal tak nabyti hodinu času
od níž očekával pro nešťastníka
spásu — — -
Konečně nadešla chvíle nebla
há líubny jež jako o pohřbu za
haleny byly černým suknem za
rachotily dvéře věznice se otevře
ly a z ueli vyšel Karaeson -prová
zen páterem Dziákem a následo
ván několika vojáky s puskami a
hala part naini
t I51ed s rukama na zad sváza
nýma ale s hlavou vztyčenou vy-
Sel do dvora kasáren Hlavu měl
pokrytou-jen bílou vlásenkou s
ůpkem na sobčj měl vojenský ka
bátec" se všemi odznaky své tlesát
nické hodnosti jež tmi teprve na
popravišti kamarádi měli strba-
tl cinve ne ho óijďíítiaji UíKaii
kata a jeho holomků
Šumot 'soucitu i překvapení o
zval se V řadách vojáků leč v tom
již zazněl povel a smutný průvod
pomalu Ke seřadil aby vyšel z ka
sáruího nádvoří 4
V předu jízdní četa dragonů zv
ní četu pěších v Širokém šiku bi
tevním pak sestoupily se čtyři če
ly'do dvou řad dvojstupem tvo
říci) tak Špalír v jehož středu krá
čel odsouzence se svým těšitelem
auditorem a několika důstojníky
kteří neměli u setnin velení ale
cht ěli přece "dopřáli si řídké po
divane poyravy — Několik ect
pěších a jízdy uzavíralo průvod
Karaeson s hlavou vztyčenou
posledně rozhlédl se po dvoře Tu
a tam z okna jež byla přeplněna
vojáky kteří měli Zůstat doma
kynula 'mu' niká kamaráda po
slední pozdrav někde ozvalo se i
kvíitvé zavýsknutí jako zavytí ša
kala Byl to pozdrav na rozlou
čenou Mnohý' vousáč tu oslze)
pomyslil na neblahý osud dobré
ho kamaráda jenž kráčel vstříc
lak hrozné a potupní smrti!
Průvod vyrazil z kasáren
f Tlíce města jindy tak klidné
přeplněny byly davy lidu Zpráva
o tom že "popraven bude voják
rozletěla se jako bleskem a neby
lo snad v celém Tněstc Člověka
jenž by-se byl Vlobro volně chtěl
Vm vzácné té podívané Malí i
velcí ny i détú bohatí i vm
tísnili zfiména poblíže kfífen
jíž od eatnéJio'rána a když Prf'
y'í I vvi-x ítííí dovedli n
kovriíkovýeh a hkodrona vit%(r zíti ce:iuf rozjízdjíte sdo lida
vědět!" 1 v
Hlas bubnu zase ztichl a tím
uklidnila se i nemocná
Po chvilce tratila se služka —
Iíylá na smrt bledá ale dovedla
se vnutit 'do veselého smíchu tah
?e fréna jí ti věřila a podléhá jíc
Kase únavě sklesla do podušek
"('o je? ťo si) děje?" zašeptala
lt chvilce stará Máta vidouc h'
velitelka její usnula "
V lom ozvalo se dálí mí strr-
ty městských valu zatrouoini—
stranu —
!
Mužka ukázala v_ 1u
"Knraison" šeptala
ptala se druhá
Co je s ii im
"Popraven!" -
DÍVoký výkřik zazněl z lože
fréna jež byla se probudila při
zvucích polnice zaslechla šepot
hltižek u skokem hyla postele
"Slyšíte? Tam — tam! — On
umírá!"
A jako šílená nedbajíc toho že
oiiena je pouze nociuin -oblekem
cyběhla ze sVětnife dříve než vy-
raéícné služky se vzpamatovaly
' XVI
Nu dvoře kasáren jíž oďeašiiého
jitra panoval živý ruch klcrý
však dnen byl prost onoho vojá
kfint vrozeného veselí
Vojínové vycházeli chodeb v
plné zbroji zasmušilí pilčeliví Tí
že sestupovali se v čety a šla jim
dnex trt exeírka bez křiku a napo
mínání předšla vejiýcíi lépe nežli
kdy jindy
Vždyť véiJék jaký smolný úkol
dn!s čeká Dví wtmny mn
vými luly
Výkřiky zděSení a bolesti přen
tu chvíli ozývaly se ze zástupů'
do nichž dragoni statečně bili nn'
plocho šavlemi čerň lidu tu a tam!
couvla s křikem a proklínáním j
ale hned zuse tlačilo se vše ku pře
du uby vidělo oiliouzenee
Aladár zmámen vším eo v 'po
klednfcli dnech a ním bylo se dělo
zmítán pochybnostmi proč náhle
zmizel otec k němu se přihlásiv
ší rozechvěn nadějí a ohlušen ra
ehotem bubnů jež před ním a za
ním nepřetržitě vířily aby snad
odsouzenec nemohl promluviti k
lidu kráčel ku předu jako stroj
Nechápal nic z toho všeho co by
lo kolem něho myšlénky vypoví
daly mu službu či spíše rojily se
hlavou jeho v tak divém zmatku
že žádná z nich nemohla na oka
mžik nabyti vrchu
t Vzpomínal i na Irénu ale ne
jako na sestru svou nýbrž jak)
na milenku V celé té vřavě my
šlének skoro si ani neuvědomil ž
Iféna nebyla mu tef ničím nežli
sestrou že milenku ztratil — r Je
nom clivílcuú probudily ho výkři
ky ozývající se z lidu z jeho du
mání Někde nespatřoval v něm
lid než zločince nebezpečného
kouzelníka jenž za své hříchy
propadl rukám trestající sprave
dlnosti a výkřiky posměchu klet
by i nadávky sypaly se Re všech
stran na jeho Jilavu Jinde za
ozvaí se výkřik soucitu vyvolaný
pohledem na bledou sličnou tvář
mladého vojáka jenž iak klidné
kráčel na smrt Ženy a dívky ký
valy na něho plačíce a volajíce
slova útěchy nebi proklínajíce
soud ' Vojáci několikráte rozjeli
se do davu odkáni zaznívaly klet
by pěšáci ranami pažebdo lidu
zjednávali uznání spravedlnosti
A Karaeson při všem tom za ví
ření bitbunů zasmušile a mlčky
kráčel dále —
i Minuli ulice města prošli bru
jjou a stanuli zá městem na nepa
trném kopečku u rozcestí silnic
kde odjiepHinčti stávala kameimú
justice Aladár dobře znal ono
smutné místo kam ho tak často
zaháněla chmurná nálada mysli
cXb -zejména ve večerní fdobě i{
dúvúl zátiší í samoty v níž mohl
scoddávati svým myšlénkám - Ale
dnes zvedala se opodál kamenné
příšery šibenice příšera dřevě
ná — — -
Stál tu vysoký do země zaraže
ný kůl kolem něho narovnána by
la hranice polen a drobného lou
Zachvěl se mladý muž spatřiv
svoje popravištř otřásli se i otti
žili vojáci již na povel důstojní
ků rozestupoval i se kolem osud
néhq místa ve dlouhé dvojnásob
né řady ětverhranu v jehož středu
vedle odsouzence zaujali místo
auditor důstojníci a kat jenž so
svými pomocníky čekal u sloupu
Davy lidu vyhrnuvší se ze
bran tísnily se kolem vojska ne-
UNION STATE Ml
- i
16 a Dodgc ul (proti pošlé)- Omaha
OZNAMUJEME KRAJANŮM
že právě nyní je nejlepší příležitost ku zasílání
peněz do CECHOSLOVENSKA ježto kurs je
nejnizsi — Zvlasteti kteri zamýšlejí jeti se
Sokolskou Výpravou měli by použiti této pří
ležitosti Zaslali jsme více peněz za poslední
dva měsíce do vlasti nežli za celou dobu před
tím —
Vyřizujeme veškerý obchod bankovní a
vymáháme dědictví Za spokojenost ve všem
ručíme Naše obsluha je vzorná
NAVŠTIVTE NÁS A PŘESVĚDČTE SE!
F C HORÁČEK President
JAK HORÁČEK Viec Pres
D M MlELENZ kasír v
EMIL KAVALÉO výp kasír
Puritan mouka
' 1 ZÁRUKA — Spotřebujte plný pytlík a nepodaří-li se vám
upéci nejlepší ohléb jaký jste kdy pekli vraťte prázdný pytlík
svému obchodníku' jenž nahradí vám bez námitek vaše peníze
Odborně mletá z nejlepší pšenice v Americe
Všichni groceristé ji mají na skladě
WELLS-ABBOTT-NIEMAN CO
Schuylery Neb' ' y
l
1 Šikmí cypryšový criltag - 4r 5 nebo 6 palců i
' My lii úpravu jemo vlastní náS cypřišový eribbing takovým způsobem
řc ktlyž jest botový je témčř plný palec tloušťky Na prvém místě tato
6'V čís 1 cypřišová fencovka jest přes jeden palec tloušťky My z ní
ubéřemc jen tolik na jedné straně aby se íúslial bladk- povrch a aby
jeítě řQstalo prkno arao tlustým ííení dřiví jož' by se vyrovnalo cy
přiši na cribbiug Je to jédno z nejtrvanlivíjžích a uejpevnějších a při
tom Lfijlcpškh prken ku přibíjení ježto se nerozštípne
líechť jisté s námi počítáte na mnteriál pro cornerib pákli jst v
trlm pro něco tohoto tlrubu Rozumějte ío my udáváme cenu 8 dodávkou
na Dibližší vaši stanici " '
O HAFER LUMBER CDMPANY Council Elnffs Iowa %
Tíinlo oxnamuji všřin říitoýin etárym i ový-iu príznivcAm že vlastním
hotel "přaha'':::t"
který jest ůplmV znovu vypnivcii višiin vnitřuim xařizeuini vkusné de
korován a kdo krajané zavítavší dn Oňialiy naleznou nyní hVinou ob
sluhu a pohodlí to iiejiepĚí Chutná jí Ila z pravé české kui-hyn vždy
vili uspokojí O přiučit-' mítítnírb i venkovníob krajani) uctivě žádá
JOSEF PIVOŇKA
soN na ncdalokí
V
Bob 13 a Wllllara ul
OMAHA NIIBUASKA
tmu
umy
"Milost! Milost!" vykřikl kdo
si ze zástupu a slovo to hned tisí
eeronásobná ozvěna roznáScla po
eelém davu "
relittl dal znauiení bubny zno
vu e rozšířily a na (ov(d vojý-i
obrátili sci proli lidu hrozivě s na
přnženýnii bodáky nyní pře'l
zljehlým dáveni zatajujíc-íiu deeh
poc"a!o se odchrávati slrašné cli
vadlo 'popravy
Katíi v ])ornociiík s rozžaton
siifolnicí Klál již nowlál iíc kajc na
znanicjií Zahlaholila polniee bu
bny ztichly a auditor pluku po
?alf přederítati rozsudek
'i ''Jménem 'jeho majestátu eísa-řo-svaté
říše ííjnské " roz
léhal e kedem barašivý jeho hlas
zveKtmjn-1 zc Karaeson Aladar
lesátník první Hetniuy hajdtikfi
za zlociny své odsouzen ku ztrátě
Šarže k Milrti upáleníut na hra-nieí
A zaxe zaraehotily bubny —
Dva vojácř na dané znamení při
stoupili oprostili óclscnizenee pont
stí n li ne bo nsařsky kabát
jejž zločinem svým byl zneuctil
Aladár jenž nebyl již whopen
iiiýlériky klidně vh to suáwl
nevěda ani vn na děje —
Vr toni otřásl "vzduchem a pro
nikl i rac:hote4ri bubnu zoufalý vý
křik a řadami vojáku prodrala k:
bílá jxiKtava Odsouzcoiee po
znal Irenu Jediiiýni "jtohybem
vyrval e z rukou vojákft odtreil
knézt jen práf-Š k nímu přihtu
poval b výkřikem vrhl do
aaru í 4ívce
Výborná naše káva
i
nomSla by scházet v žádné domácnosti Chcete-li si opravdu pochutnali
pošlete si pro nasi 40c kávu velmi Jalioduou specialitu Lepší druhy za 42e
a 4-in libra což jest cna rn tyto druhy kávy velmi nízká 3iudc platíte za
tuto kávu o 10 až 13 centu více za Iiljm'
Mák kniin rubký čaj kofeuí celó i mleté stále na skladé '
' Objednávky laskavě zasílej to na ! '''
Western Coffee mills
OF CEETE NÉBEASKA ' J VAVÉINA majiteí
Pišto sl o cenník a vzorky
liadostuý úžas zašuměl zástu-i Velitel pokynul vojínům aby
peiniidu a vojáci sami pohlíželi- pustili Karacsona a v tom již roz-
na dívku jež v-bílém obleku k
vlajícím zlatýiu vlasem' vrhla se
k odsciueiicM jako na íiadpozem-
ský zjev
Ale dva lidé v tom okamžiku
noztratili duchapřífoninosfi Byli
lo audilor jenž ' neměl na mysli
nic nez aby spraveciinosti učinilo
se zadost a pobo'cník zaujatý my
šlenkou pomsty
"Chopte se ho!" zvolal poboí
nik na vojáky „
"Zpátky bídníci !" vzkřikla I
réna h'd blížící se k ní muže' "Jen
společné nás můžete upálili !"
Vojáci v rozpacích a potěkáni
couvali ale pobočník rozlícen o
pakoval svůj rozkaz u kynul i ji
ným
Několik iiiužíi vrhlo se na lri'jii
a Aladáru aby je od sebe odtrhli
Bubny zavínly aby piVhlijSily
výkíky jejich a volání davu pi
milost í — Leč v lom okamžikis
když Aladár již již podléhal pře
siř a Irénu cpoustMy smysly
pi-oníkl vcduclicm nový výkřik
davu
Zvuky všech obracely se: siné
imi jímž několik diváků úkaze
vah) Bylo viděli jezdce let ícílio
na k'od a mávajícího povětří hí
lýmiátkerci "Miht-t!" zalni-d "v hfaih
ryí?iú "irtjbrt"
val dav l:4yi
st uplval se zástup lidu i řady vo-
jákft- ]) středu ětverhranu vří
lil scí plukovník — barnn clall'
Ajílio '''' -'„:
Zpěněný 'kůň uštván a vysílen
padl k zemi v témž okamžiku kdy
hjirnii ho zarazil a seskočil jesle v
hitu ''' - '
"dniéneni jeho milosti císaře —
pardon Odsouzenci!" vyrazil zc
sebe plukovník a vyňal ze záprsí
arch papíru
Kadostný jásot lidu byl odpo
vědí na ta slova '
Aladár stál tu mlčky jako ka
oMnný sloiij) drže v objetí omdle
lou sestru ' 'j
"Synu míij!" zvolal plukovník
líbaje ho na čelo 'Msi svoboden!
Milost císařská uznala že neby
la to kouzla ale přirozené pouto
bratrské lásky jež k zločinu té
svedlo Ajty dvacátý pátý ti
prominul a ostatní vykoupil jsem
svým důstojenstvím!"
A ohjuY Jmni i AladáriS při
iskl je k sobé
"Mňj otce! Míij miláčku!" zn
šerdala dívka otvírajíc oči
"Milence jsi ztratila -— VHalr
našla jsi bratra a já yjiu!" řekl
baron vkuxitýs na Aladára : '
V oattiž'ki loii podplukovník
zavr Jel vojsku mi pcwhod Hubny
nnhž vojáci ' rhati écroé rou-
i - - w t
my v-ři iaviruy — — —
KOKEC
' i -
1 !