Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 23, 1918)
Strana fl POKROK DNE 20 fifJNA 1918 VENKOVSKY VZDUCH Fr llorites i Brzo přišel i pau Landýn a po divil se nemálo zpozorovav kte rak děti jeho nenweně vodou si s pntolcm Jaroš houpal se nm n kolonou a Oleuka prohlížela je- ho hodinky i zlatě -knoflíčky spí nající náprsník i rukávy košile vyzvídala co stály kde byly kou peuy neb od koho darovány Ta- kě Aninka sedíc vedle Brodského zasypávahi jej zmatkem důvěr ných otázek "Počkej brachu!" — zvolal pan Landýn přistoupiv k Rrod skímu "Po večeři osvobodím tě neústupného obležení! Půjdeme k jelenu!" Ale Brodský odpověděl zápor ně dosvědčuje opětovně že jest mu takto tlosti dobře ano že jest mu znamenitě volno a že přednost dá večeru v kruhu rodinném Pan Landýn pokusiv se marně o docílení jiného mínění pokrčil rameny i zakýval nedůvěřivě hla vou nemoha nikterak přítele po- ehopiti Svatá povinnost poho jstřníftví uložila mu ovšem aby prohlásil že tedy také pro dnešek vzdá se obvyklé večerní pouti do hostince a doma zůstane Ale po večeři počal sebou vrtí ti nepokojně shledal pivo mizer né a vyčichlé zkažené nadobro přeléváním ze džbánu do sklení ee a že není nad doušek přímo od ěepu Také na tabáku nalezeny některé chyby a vůbec jevil pan Landýn nespokojenost se všemi věcmi na zemi i na nebi Konečně vzpomněl si že jistí obchodní cestující který jej bs- hem dne navštívil slíbil ukázat: mu večer ještě některé nejnověj- - ší vzorky oadotáiého zbojjí jVž prve opomenul s sebou přínésti a že by mimo to v učiněné již volbě jiných prodejných předmětů do bře bylo uěiniti ještě mnohé zrně ny1 — zKraiKa ornevno se nevy hnutelným aby pa'n Landýn a spoň na chvíli ještě podíval se k " zlatému jelenu" TTbezpečiv své milé že odchází jen _ velmi nerad a jen nátlaku nutnosti podléhá a že co nevidět se zase vrátí zmocnil se klobou ku — Pivní Landýnová se žertovným výsměchem přňla manželu dobrou zábavu Brodskv přátelskými slo vv jej povzbudil flby jen be?e všeho ohledu šel kam volají hn povinnosti i aby v obvyklém svém počínání k vidi němu nikterak ne dal se zdržovnti Tak dostal se pan Landvn šťast né zdomu i zasedl na své miste v bnstinei jež pro dnes zdálo se b'ž bvti odsouzeno k smutné opu štěnosti Paní Landýnová chvíli ndržo Mři řiutiti ni nrroTV svého manžela durdíe se noněkud pře ce nn něho — pak íiné proud v 7 tlačily osobnost hrdiny "zlatého jelena" a beseda byla tak živou zajímavou že nikdo z pozůstalých nepřítomnost odešlého valně ne pohřešil Brodský vůči ženě přítele svého udeřil na ten pravý tén přátelské sdílnosti jež nekladouc si mezi úzkostlivé obřadnosti naopak ni kde 7 mezí pravé zdrželivosti ne vykroěuje -Navzájem zase paní Landýnová k hosti svému chova la se s rozmarem líbezné společní ee i s důstojností ženy zároveň vědomé sobě v každém ohledu svých povinností Poměr dětí k Brodskému byl se ustálil již dokonale i vybavil se z posledních zbytkfiv ostýcbavosti pevnosti vzájemného přátelského svazku nebylo pranic už na pře kážku Jaroš dokonce dospěl už tnk daleko 'že nečinil přílišného rozdílu mezi novou svou známostí a Rebou i nescházelo mnoho že by sám byl nabídl aby si tykali Tfiké Olenka nenahlížela více proč by ebovati měla před svým příte lem nějakých tajností i zasvěco vala ho do všech svých školních intrik a zkušeností žádajíc ovšem od něho (Stejnou důvěrnost Anin ka pak neměla zajisté nejmenší příčiny aby jako "tetička" zcela nenucen? neskamarádila =- "strýcem" Milá společnost bavila vt v lomě Mluvilo se a žertovalo do váIž?o a hrálo a omrzelý životem znavený cjověk který uprchl r veFíého ívřta nepostačoval uji šťovat? že nikdy víc netouží zpět a že se mn zalíbilo náležité v mi krokosmu úzkého kruliu rodinné ho světa zapadlého v tiehé ústra ní -- Pan Landýn vrátiv se — dluž 'no užnuti že nezvykle brzo -— z objetí jelena nalezl milé své vše chny ještě pohromadě v rozmaru přímo výtečném Jeho návratem dáno heslo k rozchodu Octnuv se vc svém pokoji pro eházel se Brodský chvíli ještě sem a tam blaženě se usmívaje r polo- hlasitě sáni s sebou hovoře Xevěda ani jak octnul se u stolku a již držel v ruce tužku jíž jezdit i jal se po papíře Pojednou uleknuv se ustal vc svém počínání i ohlédl se spěšně jako by přesvčdčiti se chtěl že o- pravdu nikdo nebyl svědkem jeho hříchu Byl spáchal jakousi idyllu v an tických rozměrech Ráno probudil se Brodský po aěkud řasně z nejkrásnčjšflio spánku byv vyrušen hlučnou ná vštěvou přítele Jaroše Tvářil se sice z počátku trochu kysele ale brzo rozpomenuv se že ranní hodiny jsou vlastně nej- pííjemnější dobou na venku byl svému neočekávanému buditeli skorém vděčen Tmíml si také že zvykne si vůbec ode dneška vstávati s kohoutem Oblékal se kvapeni ačkoli pří tomnost malého neposedy tu a tair mu překážela a také některé žer tovné kousky které Jaroš k obve selení myslí byl předsevzal znač ně jej zdržovaly Chtěje se obou- ti musil Brodský sundati dříve boty své pracně z hliněné vázy vztýčené na vrcholu kamen kam mrštný klučina je uschoval vyspi bav se nahoru s rychlostí veverky Hodinky byly uloženy mezi sirky a nuž kapesní nebyl vůbec k na- ezení Shledalo se konečně že si jej Jaroš vypůjčil maje v úmyslu přeměniti nové své pravítko na šavli Brodský byl dalek toho poká rat i snad původce všech těchto a podobných činnv a úmyslfiv ano smál se hlasitě a spůsobern po vzbuzujícím každému novému vtipnému nápadu přítele Jaro še Dopoledne uběhlo spůsobem zce la dobrým V městě byl tí h a pan Landýn připoután ku svému krámu z ně hož nemohl k své žalostí vzdálit! se ani do vinárny ' Také Brodský tam nešel ačkoli každodenními hostmi očekáván Včerejší soused nemoha odolati déle vzchopil se se svého místa u zeleného stolu a celou hodinu ob cházel Landýnův dům dívaje se vyzývavě nahoru do oken Zašel i do krámu a teprve pak vrátil se jako Noemův havran s nepoříze nou do archy Brodský nikterak nejevil touhu žapřádati dále nové své majoměst ské známosti Na procházku vyšel si zadními vraty vedoucími do prostranství uličky i vrátil se opatrně tudy též s blahým pocitem že vyhnu! se šfastně všem nástrahám které opravdu četní venkovští pavouci chystali na ubohou pražskou mou chu j Pak zůstal doma v pokoji ve společmosíi dětí v Jaroš zejména držel se strýčka zuby nehty Ale tento také plnil každé jeho přání a ochota jeho vrcholila v urobení papírové če píce která znamenitě se povedla přesně dle vzoru pokrývky geni ální hlavy poraženého u Lipska Též u krásné pleti nalézala do vednost ochotného strýčka vděč ného uznání Brodský vystříhal Olence celé tucty panákův a pa nen a dětí kosíkův í domů stro mů psův a koček lodí i draků co jí právě napadlo eo jen dětská je jí fantasie si vymyslila Aninka nebyla přítomna Byla vzdálila se aby svým přítelkyním v městč učinila návst&vu i vrátila se až v samé poledne Dnes obědváno rychle s ehva tem Namesfi bylo plno for a se dláci a selky teprve teď když by li se sve strany hotoví s prodejem přivezeného na trh obilí přichá zeli nakoupiti své potřeby ke kup ci Manželé Landýnovie oba musili sesíliti sbor svých obchodních po mocníku Brodský navrhnul po jídle aby jako věera 5'o se do zahrady - 0 bráti! Re návrhem ivým k Anin ce4 Ale slečna Anna tvářila ne ku podivu vážně i pouklzala raravo kírni na nepříslušnost mnohých věcí Žertovnou odpověď Brod ského přijala velmi nemilnstivf' "Víš co" — poučil jej Jnros klety o své ujmě byl šťastně přee dospěl k bratrskému 'ty'' "víš co! -— Ona tě lieehee" Brodského Ivář učinila němé znamení otázky "Ona tě nechce že prý jsi starý" — pokračoval malý klevet ník "a nemáš prý skorém žád né vlasy" " A kdo ti to všechno" — zvo lal s úžasem Brodský — "kdo ti to všechno řekl Jaroši?" — "Žádný Já jsem to sám sly šel" — pochlubil se tento "Teti čka to před chvílí řekla mamince A že si tě nikdy nevezme — nikdy a nikdy" "A což já"— ozval se zas Brod ský skorém rozhorlené - - "což já ji chci? Kdo pak ťhle řekl? Kdo pak to nalhal Anince ?" "A to ty nevíš''" zněla díi vtiplná odpověď "To nevíš že Ityla na návštěvách?" "(' příielkyů!" — zvolal lirnd- skv leniuz se iioiedMoii v Mave rozbřesklo "Tam se všechno dověděla"— doložil malý vševěda "Ale to jest dobré! — To jej znamenité — - Brodsk v dal se tlo smíchu hlučného veselého který však byl také projevem mrzuto sti a snad více než čeho jiného V tom vešla ta o níž byla řeč sama do pokoje Brodský přistoupil k ní a vzal ji za bradu a podíval se jí šibal sky do očí "Což Aninko" — řekl zlomysl né "Což abychom provedli dnes včerejší její návrh a zahráli si na slepou bábu?' Takového něco hodí se docela dobře pro tak malou holčičku!'' — Aninka s přirozeným důvtipem pocítila dohře ostří této rány Po hlédla na Brodského i na Jaroše a pak se začervenala až po uši On ví o všem eo mluvila před tím v kuchyni se sestrou! A teď se jj směje lest tedy pravda to řekla Marie že přítelkyně udě laly si z ní dobrý den n nikomu tedy také jemu pražskému hostu zajisté ani nenapadne povazova li ji Aninku a něco jiného než za hloupé dite často veliee nespu sobné ! A tak červeň rozpakův a studu na tvan Amneine změnila se v červen vzdorovité zlosti Ona se ho neprosí o uějakou snad zvláštní pozornost — ne to ne ona mileráda přenechá ho pří telkyním ona by ani nepřija la jeho dvoření Jídyby chtěl je i prokazovati jí to řekla také hned Marii! — Ale : — jako s dítě tem nemusí s ní zacházeti! — Že ona není více žádné malé děťátko a že jest jí už šestnáct let a dva měsíce bez několika jen dnů Xu — jak pak tedy Aninko"1 — řekl Brodský nemilosrdně "Te- dy mě opravdu nechce?" — A slečna Anna odvrátila se s ne' smířitelným hněvem v srdci n v řasách plno slz Brzo však musila své oči usnši- ti Přišly přítelkyně oplatiti jí ranní návštěvu Že prý nemohly se dočkati i chtějí vůbce přítomnosti Anínči- ny v městě co nejvíce užiti Brodský mrzutě se vzdálil jak jen slušnost dovolovala poněkiu tak učiniti Ve své mužské zabedněné nechá pavosti ani netušil proč celý ter sbor švitořivých děvčat vpadl dnes s takovým spěchem U Landýno- yurn Byl by se musil smáti srdeč- ně kdyby byl pozoroval ' kterak všechny ty krásné oři vítajíce nej mladší svou družku po něm a jen po nem se obracejí Za to Aninka pozorovala vše a pochopila velmi dobře Brodský po svém odchodu roz umí se stal se předmětem hovoru Zevnějšek: jeho obstál v kritické vřavě různých mínění skorém skvěle Amnka byla uvedena v zasloužené rozpaky A oprav du! Jeií ranní poznámky o spolu- hosti připadaly i jí samé teď poně- kuď upřílisněné Brodského o- Iraz na okamžik kmitl se jeií hla vou i ve světle jakéhosi ozáření "Ale ne! — Jí w přcee jn ne IfMí Opravdu nelíbí Ona tr vá na tom eo řekla prve v návalu rozpaků a překvapení ve kter netvíepou mrávou o úmyslech A rího mnž byla uvedena Ona ho nechce! Za žádnou cenu ne chce A tn před zrakem ubohí Anin- kv obíevíl se zas Brodská v po loh? shovívavého strýce beroucí- ho jí úsměvem a trochu kíravř za bradn jako rozmazlenou a ne rozumnou holčičku KteraTc pak zachoval se k ostat ním dívkám k jejím družkám když nimi se sešel?- v Mnoho pozornosti jim nevěnoval pravda ale - přece nepovažoval je za dě ti A srdce Aniněina zmocnil se pojednou pocit neznámý jemu do sud pocit zloby a závisti a snad dokonce i — žárlivosti Brodský uchýlil se do své lož nice provázen jsa Jarošem Tento vynasnažil' se všemožně o zábavu I "činil několik pěkných íiávrhúv a sám některé zajímavé kousky k oh veselení provedl vv bízeje přítele svého k účasten ství Ale k podivení jeho nemalému ztratil strýc pojednou všechnu zá lihu ve světech jeho dětského my šiení jimž před nedávnou chvil věnoval tolik účastenství Zapáliv si doutník sedl Brod ský k oknu a seděl tu mlčky ne mluvě zamyšlen Zmocnila se ho mrzutost One hdejší poznámky Landvnovy pro iiešené v žvatlnvé náladě čajové neústupné vracely se mu na mysl Planý ten klep nabyl patrně už znacnéiio rozšíření do kruhů šir ších! V městě není pochyby jest už veřejným tajemstvím že přijei k vůli sestře paní Landýnové K smíchu! Vždyť hostitelce své udělil už absoluei přijav vše jako nevinný žert Příchozí sama rozptýlila jeho nedůvěru Vzpomněl kterak včera s Antukou hrál si v zahradě kierak naivně nazvala jej strýcem n jak důvěrně k němn se měla s dětskou prostomilostí Před stavil si ji v duchu živě — skota čivou pohyblivou jako rtuť v krátkých ještě sukýnkách zee- a dítě! Ale co tof Představy Jana Brodského se předou dale Teď obraz Anin- ky se změnil k nepoznání Tak ! — ano tak se udiveným jeho zra kům objevila když zadíval se na ni v knihu přítelkyň! Jako by pojednou byla vyrost la dospěla 'Kterak se to stalo? Co ji tak xměuiln?" 'IBrodský vyskočil Vyrušil se ze svýcli myšlének Jaroš mysle že usnul šimral ho taškářsky pod' nosem Večer stráven opět v rodině Pan Landýn odešel k "jelenu vymysliv stastne jakousi málo věrohodnou záminku lozOstali zahájili zase přátel skou besedu Ale zábava dnes vá zla patrně nechtělo se jí niktera dařiti jako včera Rozchod stal se také o mnoho dříve Zavřev za seboů dvéře své lož nice procházel se Brodský chvíli a díval se pak z okna -ven do za brady Zas se procházel kroky zrychlenými a zase zahleděl se do tmy I ak vyndal z kapsy notiční knížku a hbitě psal něco do ní "Blázním?" zvolal pojednou ro zehnav se oběma rukama jako by po necem lapal Vytrhl zlostně z notesu popsané listy zmačkal je a "v vuíeiJimiii upru V du už zamilován jako pošetilý mladík? — ' Oheň kvapem uchvátil i posled ní rým Stydě se sám za sebe a před se bou vrhl se Brodsky v nárué pe řin ( Tknout i však nemohl Myslil na Aninku Jaký oheň vyšlehl to náhle z jejího oka! — Ano — toť ten oheň svatý který eclou bytost člověka dovede uchvátiti kouzel nym wpiem svým on jest to jenž 'zdvihl pojednou i pokojné vlnky jejích ňader — žár jeho vnitřní učinil jemnou a průhled nou a tak svůdnou celou její plec "Zamilovala se" řekl Brodský ?use tof nepoehybno a phroze no konečně' Ale do koho " Přemýšlel chvíli a pak se za smál — velmi významně se za smál Potom vstal kvapem skokem vyletěv s postele Rozsvítil a se svíjnem v ruce přistoupil k zrcadlu Díval se dlouho na vou podo hn a hladil si prořidlý svfij vlas jako by ho poěítal věnoval í svým vráskám na ěele povzdech soucitný Kráfmé slunně teplé dní Jetní vystřídány byly nenadále oním mlhavým vlhkým zimomřivým poěasíra které na duSevní tav mnohého člověka působí tak ne snesitelně Také Brodský náležel snad k ta kovým lidem jejichž nálada vý tečným bývá obrazem meteoru! o jrické tvářnosti přírody Aspoň od té doby co slunce skrylo za mraky byl změněn v celé kvč by tosti a sám nemohl a nechtěl změ nu tu- jinak vysvětlili Rozkoš s kterou byl vpíjel se v nezvyklé požitky jež domácnost přítelova mu poskytovala změnila se v nevolnost nno v očividnou nevrlost K nepochopení malého šibabi Jaroše stal se strýc takořka přes noc učiněným morousem Ani rásná zajisté myšlénka nby ná kladem i prací společnou pořídil si obrovský papírový drak a s blíz kého kupce puštěn byl pak do za vratné výše vzdušné nenalela souhlasu s ocbotjié dříve tak stra ny Též vyzvání k zahájení love ckého sportu políčením na vrabci' pod řešeto — potkalo se s rozhod nutím záporným Olence zase lůvčrnost s kterou zmocnila se strýčkova notesu ehtčjíe s obsa hem jeho aspoň zběžně se sezná miti oplacena k jejímu překva pení nešetrným vytržením jí před mětu z nikou a nevlídným zabru šením Ani Mániným zajímá vým počátkům tanečního umění nevěnováno více než úsměv hodno ty velice pochybné Xejnúpadiiřjí choval se Brodský proti Anince Vícekrát siee po kusil se j'Ště aby vůči ní zaujal zas místo laskavého trýee — ale nechtělo se mu dařit i Aninka každý takový pokus odmítala s rozhorlením Sama zase stala se k strýci skorém urážlivou Činila mu víc na vzdory vyhýbala se mn V nelad Brodského byl ďui ode lne povážlivějším Domúeí kruh o němž vstoupiv do něho tolik byl ilouznil a v němž cítil se tak bla ženým stal se mu nesnesitelným Měl vědomí že právě zde hrozí mu veliké nebezpečí jemuž za potřebí jest v čas se vyhnóuti prchnout! před ním Ale kam prchnout i ' V zoufalé rozhodnosti počal ú- flstniti se' Brodsky i večerních výletů přítelových k "jelenu" ano i vinárny stal se pravidelným lostem Brzo ploval v plném proudu ma- 'iiicstského života společenského činili ho skvěle účastným všech jeho puvabův a Vnad v Pil v jejich středu své určité mnoství piva hrál s nimi již i denně zajímavou "šístku" hovo ře pří tom o módě nezbednosti če ládky a potřebě nápravy všestran né ve věcech obecní správy V krátkém čase podoba! se dokonale váženému měštěnínu venkovské obce OnehoVjší soused z vinárny pe čoval zas eo nejsvědomitěji aby obklopen byl stálou zásobou du ševních požitků 'Bavil jej rozto mile svými opravnými náhledy ze všech oborů lidského vědění a nej houževnatěji držel se literatury - pronášel se dosti pochvalně též o jeho spisovatelské činnosti po- vzbuzujeme j k další úrodné práci udělením mnohých otrovských po-1 kynňv a rad zejména vzhledem ku směru jímž by měl se bráti a pak po stránce jazykové Jjusty pan který sedel naproti o první návštěvě Brodského ve ví nárne vytasil se při' každé příle žitosti se svým nekonečným joliti- ckyin klubkem překvapuje praž skeho hosta denně obrovskou pa měti s kterou všechny dávno za pomenuté a na dobro zastaralé u- lálosti novinářského trhu v bujné svěžesti zachovati si dovedl po sluchačňm je uváděje v podobě sensařních novinek itozumi se ze nevynnul se Brodský ani známosti dám Něko lik vážených paní a půvalwiýeh dívek shledalo pojednou že by s manžely svými neb otci sdíleti mo hly slasti veěerní a k malé radosti některých členů společnosti "zla tého jelena kteří v žádném o hldu nebyli přátely emancipace pohlaví slabšího změnil se útulný jcjicn siancK poKoje na tri dny v týdnu v hlučnou dvoranu jejfrn tředem byl vzácný host města obklopen kruhem kvtoncíeh í od květajících již krása víe Brodskému tím spSsobcw uve dla se v příjemnou známost hrli vfi milovnice hudby zvoref íej k návštěvě piana na něž slíbila za hřátí mu nřk'('ik neínověišfch konskA — uvedla se ctitelka vý tvarného umění jež nabídla se o- všem stydlivě a náležitě se zardí vajíc zasvětit! jejr ioukronié ú spěchy svého malířského nadání— uvedla se mu i primadonna ochot nického divadla rozbalujíc před ním bohatství svého repertoiru ti seznamujíc 1 jej s podrobnostmi jednotlivých úloh V nichž obzvlá- ' sté so vyznamenala jak dosvědču je balík pochvalných recensí ?a sýlaných do světa místním kriti- kem panem učitelem Šťovíčkem' Jiná strana v krásnější části společnost it vzala si zase za úlohu sežnamovati cizince s knihou zá ležitostí místních i odhalovány jemu všestranně i tajemné stránky rodinných poměru veškerého oby vatelstva Brodský sám strnul ú- žasem nad obrovskou spoustou no vých vědomostí Vracel se domů v stavu úplné skleslosti "O venlkove! ó ven- koc! ach venkove!" vzdychal vrhaje se v náruč peřin "lile! část svých radostí Toť vše co pronásledovalo mne v životě do- snvadníni z něhož chtěl jsem na chvíli aspoň utéci a ke všemu mám zde pouhý surotrát hanebné příchuti O venkove o němž jsem slyšel vždy jen vše krásné a sám také psal! Kdyby aspoň bylo hezky abych mohl utéci tomu vše mu ven do přírody " Ale obloha podobala se lenivé mu to'ku olova a první zvuk kterv Brodský vstávaje zaslechl bx 1 pleskot dešťových kapek na dláž dění rozpleskáva jících se tu v ka luže šeredného blála "Vrátím se do Prahy!" oznámil jednoho dne rozhodně po dlouhém boji' "Hned!" doložil "nepro dlené! Dnes!" "Tak!" zvolal pan Landýn u- zasnuv nemálo "Jo bys tomu dal! Co ti napadá? — " "Jakže — vy chcete odejiti?" vmísila se paní Landýnová "Te dy se vám u nás nijak více nelí bí? — A první chvíle zdál jsle se tak šťastným" doložila s očima truchlivě sklopenýma a s úsmě vem svlcoro Selinovským "Ano — ano" přisvědčil pui Landýn "Z počátku byl jsi s ven kovem spokojen tuším Co pak tě tak změnilo'' Xepoehopuji věru? — Činíme přee" pokračoval po tiěkud uražen patrným tak nelo "ťnttkem uznání "činíme vše co dá se vůbec dělat! Celé měsio snaží se aby se ti u nás uezastc sklo " závodí v projevování ti nej větší pozornosti " "Ale to jest právě to" ozval se Brodský -- "to jest eo mne od tud vyhání! Ach venkove!" mlu vil dále s vřelostí až dojemnou "kde jsou ty slasti jež věsily se v mých myšlénkách vždy na tebe? Obraze pokoje klidu — ústraní zátiší" "Nuže" pravila Landýnová ni koli bez výčitky "Sám stal jste se nevěrným vysněné idyle! Omr zel vás nepochybně náš rodinný kruh — rozhněval jste se na nás — přestal jste nalézali zálibu v unií společností " "Ale milostivá paní — mýlíte se zajisté se mvlíte opravdu ujišťují vás " "1'staň lirachu !" přerušil pmi Landýn zmatené přítelovy omlu- Zena má pravdu r A také )a umývaní sve ruce! Neučinil jsem na tebe žádný nátlak ponechal jsem úplně tvé vůli kte rak bys život na venku si zařídil Ty sáni o své ujmě rozhodl jsi se hledati zábavu mimo dům Jest to ostatně při rozeno hahaha! Na bažil jsi se zkrátka fádní idyly hehe Děti bezpochyby přiči nily svůj řádný díl aby se ti sta!! i pramenem mnohých muk '" "Nikoli bránil ví lti-ítL-í 3 "ujišťuji tě že nikoli " "Co pak tedy" vedl pan Lnn dýn dále svou "eo pak přeběhlo ti přes cesty? — Snad nevinný můj čajový žert! No — no"' zně lo chláchol i vě "Vždvť si ji ne- musíš vzít i brachu! Žádný tě ne nutí — hahaha — Jak? Cože? Nu uz mlčím! Neřeknu více aui slovo! Anebo jste si vy dva" pokračoval pí chvíli "opravdu něco uděla li? Co? Aninko? Co? — Co máš tak najednou proti strýci? — Co má strýc proti tetince? 'f V tom přiběhly děti do pokoje Zaslechly že strýc chce odjeti a daly se do křiku a pláce v který nevědouc oč se jedná pronikavě vpadla i Máňa Jaroš chopil se sfrýcoya šosu chtěje násilím jej zpátky zadržeti (Pokračování) ) I AX9TKEI van saví:: ti