Ktraha '4
POKROK DNE 22 KYfcTNA 1918
lAtfiiií ftiii: yrV'-
n r
'4
I
í?
H
POKROK
PUBLISMNG CO
vydávi
POKROK ZÁPADU
a místní vydául
v Crete pro Salině okres Ncbraska ve
Schuyler a Clarkson pro okres Colfax
Ncbraska va VTíIkou Kub pro Btát
Kanaas v CeJar Eapids la pro stát
lovní v St Paul a Minnoapolia Minu
pro stňt Minnesotu a v Tynitalt a U
pro státy Bouth a North Dokopu
Předplatné
Pro Spoiené Státy $200 Pro Kanadu
$260 Do Evropy $300 ročnft
Záailky peněžní déjtcž se pomoci pe
něžních Boukázek (Money Orders) ex
přesáních - poukázek Express Money
Orders) bankovních pouK&zeic (usnu
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete-li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti slušné psané
her úmvalu někoho osobné poškodit! a
podepny plným jménem ať již má
býtl r redakol utajeno anjoo s aopi
sem UToNjnčno
JAK NĚMCI ŠÍŘILI MEZI SLO
VANY KULTURU
V některých německých listech
denně můžeme se dočisti že za vše
co my Slovane umíme co máme a
čím jsme zavázáni jsme vděčností
Němcům kteří byli našimi učiteli
Nu' konečně — ndvmam jimž za
našich dob beztoho v nejlepším
případě věříme jen tak na polovic
možno již něco odpustiti Více k
smíchu i pláči jest setkáme-li se s
podobným tvrzením u učence tře
ba jen ' ' tak zvaného ' A můžeme
se s ním Často setkati neboť dnes
staví se v Německu vše — bd prv
ního do posledního muže — pw
prapor velkoněmecké myšlenky t
j ideje německé svčtovlady a ma
lokterý učenec asi bý měl tolikod
vahy postavit! se proti proudu a
hlásati Svým krajanům spravedli
vost vůči ostatním národům tím
měně mruyiti o rovnocennosti
Vždyť je známo že i sám člověk
tak ušlechtilý jakým jest — ne
bo aspoňměl by bvji básuík a spi
sovatel — učitel národa sám Petr
Rosegger dal se do služeb " Schul -vereinu"
jenž olupuje slovanské
děti o jejich mateřský jazyk týž
Rosegger jenž kdysí — ovšem
když jednalo se o děti židovské —
v básnické mluvě div se ncrozply
nul v slzách nad bezprávím pá
ehanvm na dětech "jiného náro
da" '
Ale více než k smíchu a pláči zá
roveň je když s takovým tvrzením
o té "povinné vděčnost i "pnjdC
vám našinec ať je to již učitel ne
bo profesor na katedře' nebo ho
spodský tlachal při sklenici piva
"Nic plátno pánové" můžeme
tu slyšet i' "nedi se upříti že z
Německa přišla k nám s křesťan
stvím kultura že Němci naučili
nás ok-hodu a mnohým řemeslům
že průmysl k nám přinesli Němci a
tak byli ve všem nebo aspoň v
mnohém našimi učiteli jimž jsme
zavázáni vděčností "
Přiznáváme že nevděk národů
je zrovna tak šeredný jako ne
vděk u jednotlivce ač se ním v
politice a zvláště v německých dě
jinách velmi často setkáváme A
nepěkné i směšné zároveň jest
když kdokoli sebe povyšuje sobě
"nalhávajc do kapsy" jiného sni
žuje a upírá mu dobré vlastnosti
jež skutečně má Proto protiví se
nám nerozumné podceňování ny-
nějáího postavení a významu ve
světě jak politickém tak kultur
ním jehož Němci dobyli vlastní
prací a nesmyslem jest když mi
sto co bychom si hleděli osvojiti
některé ty dobré vlastnosti jimiž
oni skutečně vynikají (a jež jsou
hlavní 'příčinou všech jejich úspě
chů") spatřujeme v tom -vlastP
ocekou povinnost" je šuiahein po
piráti
Ale to všecko nemění nic na fak
tu že my NémJríiin nejsme zavázá
ní k žádné t zv vděčnosti za do
brodiní kultury poněvadž kdyby
chom wčtli a hodili na váhu vše
cko čím nárn-Němci za tUseiletí
našeho ísouťeífcitrí 'ublížili fo nám
vzali a oč nás v pokrocích na draze
kulturní zdrželi ddeko by to vy
vážilo všecka in "dobrodiní" ji
miž te právem i neprávem honosí
Jíž po jejich šířeni křesťanství
vJá naiini prfdky! IV Č-rVni
ucmusili čekati ua německá apo
štoly víry Kristovy již chodívali
mezi nás Slovany v jedno ruce
říž v druhé meč nebo pochodeň
války my měli své slovanské vě
rozvěsty již sířili pravou lásku
již hlásali mír a učili rovnosti A
fcyli by ti naši svatí apoštolově
jejichž památku oslavujeme dale
ko více vykonali mezi Slovany
kdyby jejich klidná blahodárná
práce byla se nepučila dobyvač
ným plánům tehdejší němeické po
litiky jež v síření křesťanství mě
la nejlepší zmínku k šíření svého
panství
Podívejme se jen jak dnešní
Němci tedy — dle vlastního tvrze
ní jejich — kulturně nejvyspělejší
národ jenž je pravým vzorem šle
chetnosti — šíří kulturu v Africe
na svém získaném území Nemu
símě zde uváděti barbarství jež
Němci pášou nejen na mužích ale
i na ženách a dětech — zvláště na
ženách ubohých domorodců které
přišli "obšťastnit" evropskou kftl
túrou zdy je známo z častých
zpráv a aspoň některé případy do
taly se i před německé- soudy jez
ani "při nejlepší vůli" nemohly
zavřití oči vůca nepravostem přímo
do nebe volajícím
A nemusíte ani tak daleko do
Afriky eboditi podívejme se jen
'o Němci tropí s našimi bratry Po
láky v Poznaňsku a jiných provin
ciích kde se jim posud nepodařilo
živel slovanský úplně vyhubili A
tohle jest pokračováním v tom ve
likém kulturním díle jež privile
govaní němečtí "kulturtraegři"
po tisíciletí mezi námi Slovany ko
nali!
a velikém prostranství mezi
Labem a Odrou mezi mořem Sever
ním a Krušnými horami bydleli
ještě před nedlouhými věky Slova
né Žili tam po staletí spokojeni
šťastni — pokud nepoznali dobro
diní — německé osvěty —
U Movanech polansKyeh jtz
první stali se obětmi německé kul
turní práce píše sám očitý svědci
současný Němec Adam lírem že
"ač pohany jsou v mravnosti a po
hostinnosti nemají mezi národy so
bě rovného" O městě Slovanu
polabských Vine" píše tý Ně
mee že jest bez odporu největším
městem evropským že oplývá zbo
žím všech severních národ Ti a že
vše cožkoliv nádherného v něm
nalezli možno
JV tomuto — jak videu — suro
věrnu nevzdělanému barbarskému
národu přišli Němci hlásat kultu
ru — Pod pláštíkem víry Kristo
vy počali své kulturní poslání V
krajině jíž Němci se zmocnili sta
se Slovan dosavadní pán a vzdělá
vatcl země páriou — otrokem
Vražda a loupež byla najdenním
pořádku ale nebyla počítána ani
za vraždu ani za loupež byla-li na
Slovanech spáchána nýbrž byla
zásluhou
Ukrutný Gero jenž dal pozvali
na hody na 30 knížat slovanských
hle jaká to germánská přímost
a poctivost — a zde je úkladně du!
povražditi byl za to oslavován a
jistě dnes zaujímá v germánské
Wallhallc čestné Místo Tehdy
byl jeho krvavý rneě "za zásluhy
o šíření křesťanství" zavěšen na
oltáři římského' chrámu — Iiyliť
Slované pohany — a Němci je křti-
Ano křtili je v zástupech
řesfanstvl u Slovana lakotou po
skvrnili"
Jiný německý dějepisce Hel-
mold takto uvádí stížnosti Slova
nů: "Knížata německá jsou na
nás tak ukrutná žo pro poplatky
a nesnesitelnou porobu přejeme si
raději smrti než života Každo
denně býváme podváděni a utla
čováni do posledního dechu "
ífuk jednali s polabskými Slo
vany knězi a kuzata nemcvKa
tedy lidé ušlechtilejší Jak s ne
bohými obětmi svými zacházel "o
beený lid" uéniweký o tom trud
ilo ba až hmisno je psati — -
Péro se vzpírá krev kypí pěsť
bezděky se zatíná Ubíjení bez
branných dítek zabíjení a znásil
ňování žen a j toť jsou zjevy s
nimi4 se Ve válečnictví starého
věku i středověku na každém kro
vů setkáváme "Běda přemože-
'I t Ti 1 ví
nym — plátno pro eeie vény
Ale co tito starogermánští šiřitelé
víry Kristovy a kultury proti Slo
vanům páchali to již přesahuj
všecky myslitelné surovosti Zase
se tu dovoláváme svědectví něme
ckého kronikáře jenž sám s oškli
vostí uvádí že Sasíci Polabany ji
nak nenazývali než psy a že na
jejich ženy sami jimi pohrdajíce
štvali své psy —
Za našich dnů kdy nenávist
vůči Slovanstvu — nenávist jež
plyne ovšem z bázně před slovan
kým olbřimem — zachvátila
Němce tak že spravedlivější lidí
mezi nimi ani nesmějí promluviti
něco co by bylo proti obecnému
proudu dnes kdy různí Momm
senové hlásají nepokrytě potřebu
rozbíjeti tvrdé 'lebky slovanské
marně bychom ovšem hledali učen
ce jenž by si troufal promluviti
slovo na obranu Slovanstva nebo
en v zájmu přátelského spolužití
Ale ještě Kollár ve svém "Cesto
pise" praví že známý německý u-
ěeuec Onken mu řekl: "Jsem sam
Němec duší-tělem ale stydím st
jím býti čta v dějinách světa o
nemilosrdném zacházení (Jermánů
s Vend v"
Nuže tu márné kus toho dohro
diní jež němečtí šiřitelé kultury
prokazovali našim ycjbližším po
krevi-ncfím Slované polabští vy
hynuli ne proto že by byli stáli
na nižším stupni kulturním — tře
ba že jejich kultura byla jiná
ale že podlehli fysické přesile vů
či níž nedovedli se sjednotiti
A totéž kulturní dílo prováděli
Němci i proti nám Cech íim kdy
koliv se jim k tomu nahodila pří
ležitost a kdykoliv měli dosti síly
Od nejstarších dob předhistori
kých jež ztrácejí se v šeru baji
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
BOLESTI A VÝTOKY USNÍ
Piše Dr J J Warta
předkové jejich způsobili a kolko-
era vzato nebyla to ani "německá
kultura" neboř tak jako my od
nich učili sc Němci dříve od Fran
couzů a Italů jimž oni jsou "po
vinni vděkem" cč se k tomu o
yšem mnoho hlásit i nechtějí
Ale neměli by zapomínati že o
málo let před tím — a vlastně sou- JJolesti v uších jsou velmi ne-
casne kdy u nas veselí žaknm ve příjemné a vyvolávají do značné
školách za České slovo "voslí lila-hníry takové mrzuté pocity jako
vir delo se neco podobného v bolesti zubu Postihne-h člověka
Německu kdo králové a knížata taková nemoc zdá se mu že ji eí
ba i učenci nechtěli mluvili a psa- ti po ťeléiu těle Nejobyčejnější
ti sprostou němčinou a libovali si příčinou bolestí v uších je nnstuze
ve franětiině ač jim tuto nikdo na-„í pocítíme často tyto bolesti
silně nevnucoval kdvž studen v vítr nám vnikne do
A tak bude-li nám někdo mlu- ují ambo kdvž celá tvář je vysta
viti o povinné vděčnosti vůči ně- vona studeným proudům vzducho-
meckym "šiřitelům kultury' Vvm no něiakou dobu —
cmeje iak jaKsi aoKazovau supe- Máme-li uši normální jenom
rioritu (povýšenost) Němců pro-Lika máme bolesti anebo nesná-
ti nám inferioním Slovanům mů- Ze „ té kdy vvstaveni jsme stu
ženíc inu směle odpověděti: "Vše děnému vzduchu nicméně zkuše
co máme a eo vmímc získali jsme losti podobné múže mít i každý ať
svou vlastní silou svým přičíně- jakkoliv sc před nimi chrání Má
ním a nejsme zavázáni vděčností „Pii cl olró chloupky a normální
ani Neumím ani vladam ježto nas m10žství vosku jež chrání vint P-
nasieh kulturních snahách nikdy n{ nstrojí ucha studený vítr ne-
nepodporovaly tou měrou jako pronikne touto ochranou a nebu-
Nemee anobrz mnohdy nas v po- t}me tt-pěti bolestí
kroku zumyslně zdržovaly yAl to však lidé kteří mají ve
Je pravda že za posledních pa-U-vku nepřetržitě rvpati si v u
lcsát sto let učinili jsme obrovské L]1U a odstraňovat i z něho vosk
honili je do dravých vln řek nebo
je vodili pod kříže a tam stínali
— Slovanům se od šlechetných ši
řitelú víry dostalo "dobrodiní" h
směli zemřít i — jako křesťané
Sinímcrliž se diviti že staří Pola-
baué tak tvTdošijně bránili svou
starou víru? Aby se nezdálo že
přeháníme uvedeme tvrzení ve
směs německých kronikářů -?
mee Vidukinďíše: "Bodrci —
větev Polabanů — volili raději boj
vážíce sobě svobody více nežli bíd
né poroby' — ' Jinde píše týž
pro Slovany jistě ne nespravedli
ve zaujatý — německý spisovatel :
"Pokolení toto — t j slovanské
— jest otužilé v práci vytrvalé a
chudičké stravě přivykle" Co u
du našemu obtíží (t j práce) to
Slovanům je pravou rozkoší
' lile národ jenž nachází rozkoš
v prá'i a střídmém životě možno
li tu mluvili o barbarstvu
Máme však ještě více podobných
svědectví Němců které jistě nebu
de nikdo podezřívati že by lhali ra
úkor vlastních pokrevcwů
Zmíněný jíž Adam: Brem takto
líčí nám uěmecké- apobtoly
"Smýšlení jejich více bylo obrá
ceno na vydírání poplatku nežl
na pokřeéfovaní lidu NVŠlechet
níei tito nevidí jak velikou řkoďi
zoVbili (vír Ilmvfe) L1ri
' v' w — m
V takovém případě 1 I
epochybně o poruchu f
íku a ušní lékaři nečc- '
pokroky ano my ve mnohém jsme tlpj bolestmi v uchu více než jiní
preusunu acmicc kuti zyi v nu- v pi-cdciiázeiiciin clíiiiku
ko příznivějších poměrech ale to jslllť naznačili takové nepřetržité
vše je naše dílo naše prače naše násilné dobvvání ušního vosku ve-
vlastní zásluha Privilegovaní 'st !„ T1nvi(iíi„s neienom k zničení
řitelé kultury" nás v kulturní yoskovvch žláz ale i ochranných
práci vždy daleko vide zdwcli cbloupkii tak že studenv větry a
než nám prospěli Lstl£ vzduchové proudy mají
snadný přístup dovnitř ucha
EUDOUCNOST NÁRODU zvláště lilk v takovém případe
íuají-li otvoiy ziměiiější nebo pří
mé Většina ušních avukovodů je
poněkud zatoíena — stcju5 jakj
2ňkonv voifiků — abv sc zaoratnio
přímému úderu vzduchu anebo o
strého zvuku
Jsme-li postižeui bolestí v ušicj
im nastuzení mohou trvati po nu
kolik dní a po té může z nich vy
jiti výměšek
jedna se ne
ušního bubínku
kají na další a ucho dokonalo vy
čistí neboť tím nejenom zabráni
se dalším bolestem ale ucho i lépe
un linií VSL-ilí iíi nvi'111 KtlVÍt
případ je vážnější a že dostane se
až k ušní kosti a tu je nutnou o-V
perace ucha -
Pacienti kteří trpí velkými bo
lestmi v uších hledají různé úlevy
zkoušejíce to i ono z domácích
prostředků ale jedná-li se o hoře
ji vylíčený případ nepocítí valné
úlevy Musí po té obrátili na
zkušeného lékaře který sám musí
rozhodnout i čeho je třeba a volit i
prostředky k ulevení takové ne
příjemné bolesti
Jeduá-li e o bolesti v hlavě z
nastuzení je dobře vzíti dobrou
dávku kastorového oleje anebo jv-'
ného projímadla a na to přikládnti
teplé obklady z vnějška Je dobře
když neco teplého vlejeme do ucha '
několikráte Obyčejný glyevrin o
hřátý na lžičce umístěné na po
vrch teplé vody je dobrým k to
mu prostředkem
(Pokračování)
l
I
až do dob husitských a pak až do
zhoubné války třicetileté každ
vkročení německých vojsk ua pů
lu českou znamená hroznou zhou-
i)U "ohuěm a mečeny" Naši vždy
stejní "dobří sousedé" stále a stá
c si vymýšleli záminky k napadá
uí zemí našich Tu bylo to šíře
ní křesťanství tu zase vyplenění
kacířství jež zavdávalo jim příči
nu —
Tím vším pak těmi hroznými
škodami jež působili nám na ma
jetku a tím že nutili naše pred-
y aby "odkládali rádlo a ehapa
i se meče" na obranu svých vždy
ohrožených hranic působili nám
jistě po celá staletí daleko větš'
Škody než nám prospěli tím če
rnil nás v té době "naučili" Přísli
nám tedy tito "učitelé" velice
draze neboť nás ve vývoji naší ha
morostlé kultury zdržovali
Leč obraťme sc k době novější!
Němečtí spisovatelé pro své tvrze
ní že my všecku svou vzdělanost
máme jen od nich uvádějí porov
nání stavu obecné vzdělanosti v
Německu a v Cechách na počátku
minulého století
Nedá se ovšem popírati žc v oné
době našeiteríjtura byla v plen
kách ze nasi řpi-sovatcle)Uditclc
aamnoze těžili z německé literatu
ry že obecný lid náš byl nevzdě
laný (však německý nebjd lepší
leda že "uměl německy") a vzdě
lanci bylí odchováni němeiftýni
duchem a v německých tkclách
ale k tomuto faktu by se Němci
neměli ani hlasití neboť ono jest
hroznou obžalobou jejich předků
Což neuiueujc te tu sama sebou
otázka: Kdo způsobil toto hrozné
ponížení u národa jenž druhdy
vzdělaností vynikal i nad Němce?
Kdo to byl jenž uvrhl nás v po
robu jenž zničil a vyhnal naši m
f diligenci jenž zahubil naši naděj
ně rozkvétající literaturu a zavřel
nám školy? -
To co na'm Němci dali či milo
itivé dovolili abychom se tomu od
nich naučili ani zdaleka nevyváží
iy hrozná kulturní Škody yl e&3
Kíká sc že pokud budou na svě spclost musí český lid usilovati
tc lide budou i války poněvadž Buď si 'bohatý či chudý kazdy na
se člověk bez boje neobejde" Ne- jde možnost jednak sc sám vzdělá
věří se v polepšení lidí neboť pa- vat v druhé řadě i jiným ve vzdě
nuje stálý boj v přírodě a z toho ]ání napomáhat Podmínkou toho
se usuzuje že ani v lidské společ- jP pořádek a touha po vyšším
nosti nemůže "býti jinak I člověk vzdělání v rodinách neboť 'z ro
je dnívec praví se a proto svět din přenese se i ve společnost 51c-
krásným bytí nemue J pro hu- ehetnv mrav Šlechetnost často
loucnost opovídá se jen boj a boj h)a smui zpravidla ještě mnohem
Naprosto zmizela víra v spravedl ví(( imponuje než odvaha Toto
nost a s ní i víra ve spravedlivý l)Urme pamětlivi o to opírejme
soíid Právem a zákonem stává L „adčie v sebe kritičtějších do-
jedme moc a v důsledcích toho je hJau _ Vid Deník
i představitelkou spravedlnosti
jedině moc Co řekne mocný to FETR VELIKÝ
je pravdou :i porobený se brání
marně a marně usiluje o zjednaní tu jvtl Veliký nesporně jeden
sluchu svým nazorum A dle- to z neivětších mužů svého věku
ho usuzuje se i o budoucnosti na- sV0U prostotou a přístupností lišil
rodu Nemá ani po válce býti ro- se (Hl všech současných panovníků
ven jeden druhému jakoby pro zejména však od despotů východ
všechny pod sluncem místa neby- níeh s nimiž ho rádi srovnávají ťi
lo Mnoho se mluví o jich sebe- la „dovedou ho nochoniti Car
rčení leč nechce se rozuměli slo- (íieobmezený panovník obrovské
lil
vu tomu tak co ve skuteenosii ř{-0 piověk v jehož rukou byl osud
znamená nybrz poema se pouzí va- miHionú jeví se nám ve svém sou
ti výkladu aby na papíře sebe- jaomelll jvotti dobrodušný
určení sic bylo leč ve skutečnosti ciěiník) plostý námořník nebo ve
aby ho nebylo ják Rvli ji"stě i jiní panovníci
Múže však opravdu trvat i mezi i-tpří rádi stýkali se s lidem a do
národy jen boj a nevraživost? Zlé přývali mu sluchu ale ouo kouzlo
viue je tu nosr ro se popmi ueaa Jllt]iti důvěru v lidu neovládal ji
Nevermc vsak ze nemftze bytí pre- s(f njjíao v mtfc ear petťi
konáno Pravda nedbá so toho 11(-miiž stejně lnuli jeho poddá
co je samozřejmé naprosto se pre- ní) ji0 izinciř s „imiž sc stýkal
Klíží žc za skutečné rovnoprávno- 1roto jMH]lopjtoluo žc () caru
stí a svohody narouu monid ny v- h„ vvnilv„iP N( tolik z:iíma-
ti Kvropa nejŠťastnějŠÍ a na ml(ih rrílt0lf 'oIik pavdi vih a
sto any raznoii roim preK-uia- hiia(1 j wwíIpjJ-ch aIlok(]ot z jeho
vú se rozhodnut meci nez pn-ce J( o rakoUKkflll ťf
ani meč se neubraní ri a smero- T f lirnsim
datnou se stan jedině ''rí 'I(iíi(-hu Veliké a to tím spíše
vyspělost národu
Neříkali jsme marně před vál
kou že není nejsilnéjším národ
jenž má nejvíc vojáků nýbrž ná
rod v němž je nejvíce škol o
sehouivch učitelů Po válce se o
pravdivostí těchto slov přesvědčí
me důkladn'' Celá Kvropa je o
že-braěena a nevybledne z tísně
kdo se dovede nejlépe rvát i ný
brž kdo bude nejvyspělejším a do
vede nejúčelněji pracovat Ani
že on pro život svého národa a pro
vývoj své říše znamenal daleko
více než kterýkoliv jiný z pauov-
uíkn evropských
Zavděčíme se tedy jistě svému
- i i: „ i _i i í
ťUMiary vu poxiame-ii z uoiiíik
sbírky oněch příhod některé u
kázky
Když car Petr pobýval v Ar
chanclsku zacházel rád ve chví
případě tomu není jinak Ncpod lích oddechu do přístavu kdež
éhá ien slabší Pilnějšímu podléhá prohlížel se zájmem všecky oo
méně dokonalé vyvinutějšímu niž- chodní lodi cizí i domácí jež sem
íí fonna formě vyšší méněcenné zajížděly bylt car Petr jat zua
je oporou existence cennějšího mo horlivým oprávcem ba přímo
Proto ani národ v němž jsou pod- stvořitelem ruského lodstva a pod
mínkv kulturního vývoje ueraiisí nikl za tím účelem i cesty do cizí-
se děj se co děj o budoucnost ny kdv drahnou dobu pracoval v
svou strachovat i Zbraně budou loděnici jako prostý dělník aby íe
uloženy a rozhodovaťí bude íntel- co nejlépe obeznámil se stavbou lo-
licence Celé Evropě bude za po -Mí —
třebí s-hopnvcli lidí a šťasten ná- Kdysi )atl v přístavišti ar
rod jenž této podmínce bude mo- changelském několik prostých po
eí vyhověli divných lodí jež bvým tvarem
(Vkv národ vvkazoval se nej-UzMidily jeho powrnost říekli
- j - - - — — 1
)'inhím počtem analfabetů mezi mu že jsou to lodi cholmogorod
rakouskými národy český národ ských lidí kteří přivážejí na pro
má před řebou ještě velké kultur- dej sv výrobky hliněné nádob!
ní posláni' proto ti kdož Hni jsou Car Ihned zaměřil k oněm priuií
zápolit h nimi na poli civilivice a livním' plavidlům a přecházeje z
jen násilím nás chtěli a chtějí zni- jeduoho na drule po pruecli ve
éit kíičí marně: " je žiivota eky fio řadě je prohlížel V jed
schopno knkem ne ve svém vzrů- nom z nich udělal chybný krok a
stu zadržeti nedá 'spadl do nádobí na dně rozloženc-
Proto o nejvySCÍ kulturd v- ho kdež způvjbíl ovwis velikou
spoustu aě na štěstí sobě samému
neublížil
Majitel lodi poděšen tou pohro
mou popadl se za hlavu a zvolal:
"Oh báťtiško teď nedostanu mno
ho za svůj tovar!"
"A kolik bys tu vzal za to vše
cko co vezeš v lodi?" ptal se car
'"Kdybych všecko dobře pro
dal" odvětil muž "mohlo by býti
čtyřicet altýnfi ba snad i více'
Car sáhl do kapsy své kainizol)
a vyňal "Červenec" veliký zlatý
peníz i podal jej muži řka:
"Tu máš za škodu kterou jsem
ti způsobil Tcr doufám že tobě
je veselo jako i muč veselo a ne
smíš říci že bych tě byl přivedl do
kódy!"
Tako pravý "ruský člověk" car
Vtr v dětství svem neměl rad
moře ale pochopiv jaký význam
má moře pro jeho říši překonal
svou nechuť a stal &c pak přímo
náruživým námořníkem Ba zdá-
o sc často že tak jako dovedl žc
czntiu vidí svou ovládati lidi do
vedl voleti i rozkaeeným živlům
Kdysi sc btalo že na Bílém mo
ři rozzuřila se děsuá bouře Ce
stující i mužstvo neveliké lodina
níž nacházel sc i Petr ztrácelo
strachem hlavu Zdálo se již ze
záhuba lodi je neodvratnou Jen
dva lidé nepozhývali odvahy to
tiž mladý car a starý kormidcluík
Antip Panov
Car Petr pomodliv sc vroucně
i svému patronu v jehož ochranu
boval nežloutnou důvěru prochá
zel se mezi námořníky snaže se po-
vzbuditi se a dodati jim dobré my- f
sli Pak zašel k Panovu a jal se mu
raditi jak by měl si počínali sc
svým kormidlem
"Jdipryě" vzkřikl na ného sta J
ík hrozným hlasem "Vím lépe i
než tV co mám dělali a kam ic
du!"" 4
V_ M 1 lil VltlIU T lilii UIU T %4 p
vzdálil Ke — a skutečné za ncdlou }
10 loď přistála v bezpečném pří 1
stavě a mužstvo šťastně dopravě- f
no ua břelu Tu Petr přistoupil ku
kormidelníku a řekl mu: "Parna-tuješ-li
se bratře jak jsi ic na
mne rozkřikl tam ua lodi?"
Paaov padl caru k nohám a pro
bil o milost Ale car zvedl ho po
bbil třikrát© pravil: "Ty hcjm
ničím vinen příteli můj neboť
jednal jsi zcela správně a mí li
kdo prosit za"ódpu&tění jeraUo
já jenž jsem tě chtl poticovati"
I iňav bele řst proinoklvuž
do pohlední nitky dal jej na
mátku Panovy jemu! pak vym
ni i sIuíuou dožwotní pensi
coiw 'ifh
SÁVĚ %Wf}
