Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 3, 1918)
ČÁST REDAKČNÍ EDITORIAL SECTION POK R O K DNE 3 DUBNA 1918 V oznamováni vfslodek platí Zkuste "POKROK" nejdříve! In Advertisment Resnlts Couut Try "POKROK" First Původ a význam velikonoc VELIKONOCE ze všech svátku mají historii iiejzajímavější ji musíme zalétnouti do Aodt'hr iIh vnnvěku abychom seznámili o s jejich původem Svátky tyto pod lehly většímu počin změn a zpu subily více nesnázi církvím nežli kterékoliv jiiié křesťanské svátky Byly (o původně svátky n oj roz mařilejší a Italové do dnešního dne nazývají je "nedělí radosti" Staří národové měli za to že i io slunko taněí radost í na oslavu svého vzkříšení a nového života v přírodě Prvotní protestanté neje vili valné lásky k těmto svátkům a íiovonnjriiéti Puritáni nikdy jieli neslavili Protestantské církve ve Spojených Státeeh až do vál- kv občanské svátku těchto zvlášť iiesvětily elikonoce jsou jedněmi po hyblivých svátku a letošního ro ku připadly právě na konec břez na Bývají také zvány svátky čer venými a původ jejich je v do bách pohanských Jsou to svátky jarního roviíodenní oslava vzkří šení přírody k novému životu Li dé šedého dávnověku kteří těs něji spjati byli s přírodou nežli člověk moderní věnovali různým změnám a obrat dni v přírodě vět ší pozornost íi (dnili různé převra ty ty předmětem svých oslav Je přirozeno že radovali se z přibý vání tepla a světla z rozpuku no vého života y přírodě a z naděje na novou úrodu kein jako ku příkladu ve Spoje ných Státech Jo přirozeno že se svátkv ti to j spojeno mnoho pověr a mno ho zvyku Ve Spojených Státech ovšem málo z těchto zvyku je za chováváno i přistěhovalci a tak na staré tyto a namnoze velice krásné zvyky zůstává nám jenom vzpomínka Jaké krásné a poetické zvyky měli staří ('echové o tom zacho valo se nám mnoho záznamů — V objetí velikonočních lilií I Tato radost bylo projevována už od dávnověku u různých ná rodů přeruzným způsobem v čemž ovšem hlavní úlohu hrála povahu národa jejich náboženství a stejně i povaha krajiny v kte ré bydlel Různými radovánkami zpěvy a tanci oslavováno bylo ví tězství slunce a nového života v přírodě Velikonoce byly jak se zdá slaveny původně hlavně ná rody zemědělskými kteří různý mi oslavami dávali na jevo radost nad tím že příroda probouzí se z ""dlouhého' sna a že vše" probouzí se k novému životu a ruch a ra dost do přírody se vrací Již staří židé oslavovali veliko noční svátky a historikové praví že poznali je svým stykem s náro dy kanaaiiskými zvláště Filišti ny Slavili je v den prvního ú plňku a z povahy obětí které o nich přinášeli dá se souditi že považovali je hlavně za svátky ra dosti z naděje na novou úrodu Později pak současně s nimi osla vovali odchod z Egypta tedy za končení trapného otroctví První křesťanské Velikonoce o siavovanv oviv v raiestine asi v roce Cíš po Kristu na paměť z hro bu vstání Vykupitele a nvní sla ví se po celém křesťanském světě Slaví se asi v téže době kdy po dobué slavnosti konali národové pohanští Není téměř jediného národa v jehož nejstarší historii nenalézalo by se známek těchto o slav Staří Germáni ku příkladu pořádali slavnosti ku poctě bohy ně Ostary či Světlonošky jež by y velice radostné Slované pak pořádali podobni slavnosti ku poete noiiyne jara Lady ěi Vesny jež považována byla za nevěstu Slunce V té do bě zlá bohyně smrti Morami za hazována byla do vody a panova la všeobecná radost nad vítěz stvím jara a obnovením života v přírodě V prvotních dobách křesťanské Velikonoce a židovské jarní svát ky slaveny byly současně To o vš'in nebylo příjem no prvním křesťanům a proto žádali o změ nu Stanovení doby svátků veli konočních bylo jednou z tří hlav ních otázek jichž rozluštění před léhalo církevnímu sněmu Nicej skémii v roce 'Y27 Na tomto sně mu pak bylo rozhodnuto aby Ve likonoění svátky slaveny byly pr vní neděli po prvním jarním úplň ku a připadl-li tento úplněk na neděli neděli následující — Dle tohoto rozhodnutí Velikonoce ne mohly býti dříve než 22 března a ne později než 25 dubna Za stará oslava velikonočních fcvátků trvala celý týden ale později je nom ětyři dny Na sněmu v Tri- dentu obmezenabyIa na tři dny a později na dva Dcs v někte rých místech jsou dva dny Bviteč- Pv ly slavívány hlučně Pekl v různé a zvláštní druhy pečiva be ránky mazance a pod l)r Čeněk Zíbrt jeden z uejlepííeh histori ckých badatelů v pěkném pojed nání o tom jak naši předkové sla ví vnli Velikonoce vypravuje o těchto zvycích velice zajímavě O velikonocích svět řvala církev beránka jednak na památku be ránka jejž Jsaelští jedli před od chodem svým z Efrypta a jednak na památku Kristovu jenž jak církev učí byl jako nevinný člo věk obětován za veškero lidstvo A původem obřadu toho stal beránek jídlem velikonočním — Světívali pak beránky bud' oprav dové nebo uměním kuohařskvm těsta a j v vyrobené Kusy svě ceného beránka posílali si přátel též KÍ t # H- -i i "V w 51 1 f nu- m li jri£mfM i ti 14 h$Zmz WAtxA ~71J Dnes právem říci niiižeme že v nynější bouřlivé době chvěji se koruny tyto na hlavách císařů a králů a že snad nadejde konečně doba kdy uvědomělé lidstvo svr hne a beder svých pouta jimiž privilegovaná kasta je svírá za třese základy zastaralých a pře- i so Třináctý nebyl vůbec koruno ván poněvadž předčasnou smrtí svého olee narodil se již jako špa nělský král V RUSKŮ ÍIÍŠI KYNE NÍMCÚM VELKÁ KOŘIST Německo uchvacuje nejenoni o ny ruské krajiny kde pšenice o ves žito u ječmen znamenitě se daří íby lepšilo svoji potravino- žilýeh privilegií těchto tělesně lusevne schátralveh kast a vztvčí nad mohylami jejich zářný pra- por svobody volnosti všech Ivou situaci nle stejně brousí si i Počátek již učiněn Jedna z nej- zuby na obrovské minerální ho st arších korun evropských koru-i hni st ví podrobené země V mine rálním bohatství je Rusko jednou nejbohatěji obdařených zemí v Evropě Zlato stříbro platina že lezo měď sůl a uhlí jsou hlavní mi přírodními zdroji této země V mnohých místech tyto cenné mi neralie dobývají se způsobem je ště primitivním a těžba jejich ne ní valná Ale Němci připravují se kořistiti z těchto zdrojů co nei- na rusku jez po- staletí zdobila čela mocných Komanoveň nrud- mezi sebou a beránka dávali poddaní svojí vrchnosti V "sazemetnou středu to jest ve středu před Zeleným čtvrtkem kdy Cechové vymetávali saze z komína za příčinou nastávajících svátků zámožné hospodyně staro české chystaly "postního" berán ka jenž byl jídán na Zelený čtvr tek a Velký pátek a toho také dá valy do kostela světití Strojily a robily jej pak dle následujícího receptu: ' ezmi rejže čisto a vy per ji čistě v čisté vodě Potom ji u var na místo velmi dobře ezini vyzíeh měchýřňv z vař je v čisté vodě potom je rozetři v pánvi a protáhni skrze bílý hartiich na či stou mísu Potom vezmi čistých mandlův oblup je anebo spraže ztlnc je v moždíři a potom zetři v pánvi rozpusť je tou vodou Smě siž je s rejží prvé vařenu a přičiú mouky mezi to z rejže natlačené Směsiž to v hromadu velmi dobře Měj v(dej pohotově mandlový a by sobě ruce pomazoval 1'délcj z té rejže nejprve jako húsečku tak co by mohlo býti jako beránkův život Potom udělej krcec pak hlavičku a dodělej na mise cínové čisté potom nožičky Pak vezma té tluČcninv vobarv ii řeckvm ví nem — hrozinkami - - nebo rejží černúv Udělej jemu růžky dva pazourky voěi uprostřed vstrč zrno s cukrem připravené a po trus místo vlny a vstrkej regály vuókol anebo rejží žlutou uvaře nou a hubičku pěkně udělej ja koby leže podclinul nožičky Po tom udělej nad ním jakož obyčej stbom a nějaké věci a ptáky a vo- strkej regály barevnými a udělej mu jako trávu pod hubičkou a na to pamatuj ať jest kadeřavý Po tom necit ať vystydne" Kromě beránka 'byl oblíbeným jídlem velikonoční jeřábek Dle bible krmil Půli Israelity na pou šti křepelkami Pták jeřábek po dobá se koroptvi o křepelce Iý val často jídlem staročeským — Prokládali si tudy latinský text že "Búh dal manu a jeřábky lidu Israelskému" a jídali o velikono cích jeřábky Rovněž jeřábky svě tívali v kostclích a před kostelem nebo před radnicí a pak jídali Staří Cechové měli zvláštní zvy ky na každý den od Zeleného čtvrtka až po velikonoční pondělí Jméno Zeleného čtvrtka jo dosti nápadné i záhadné Zdá se že pří vlastek Zelený pochází z doby přísného postu kdy staří jako n Židů bylo zvykem toliko zelenin požívali Jiní vykládají jméno t i ze slavnosti Jozilio Jela druhdy no Zelený čtvrtek slavené při níž so oltáře dosud zahalují zelení — Jinde dni tomu i jiných jmen so dostalo tak u Francouzů nazývá so Bílým což vykládá se dle chle bů které v fen den chudým byly rozdávány Církevně sluje také Magnus — Veliký což ukazujo k důležitosti jeho ana ne v církvi slaví památka ustanovení oběti mše fcv — Hojné zvyky a pově ry na ten den zachované ukazují že i dávným předkům nnšbi byl Ikým a neočekávaným záchvěvem smetena s hlavy slabomyslného Mikuláše a těžko jest předvídali jak dlouho ještě záře korun na hlavách ostatních panovníku bu se stkvít i tolik však je jisto že povšechné pomiéry příští politie ké i společenské nemohou a ne smí brát i se starými ušlapanými j více kolejemi nýbrž že nutně musí na- Jedinými místy kde těžba uhlí stati rozhodný převrat v celém za-i a železa je vyvinuta v značné mí- inzeni světovém iře je tak zvaný doněcky basou v Na zříceninách a troskách růz-1 Polsku a některá místa v Sibiři Jiýeh těch monarchií a samovlád! Železnou rudu možno nalézt i ve — velkém množství nejenom v riiz- edlnosti! ných částech Ruska evropského ale i asijského Velké doly nalé- J vzejiti musí vláda nová vláda g -"svobody pravdy spravodlno Čtvrtek byl u pohanských národů zasvěcen bohu hromu tak byl u Rímanú dies Jovis u Oermánů všech větví dnem Donarovým ne bo Thorovým odkud i dosavadní jméno Donnerstag- u Slovanu Po labských 1'ercndan den Perunův Z celých Velikonoc hojností a rozmanitostí zvyku zvláště vyni ká Vellv nátek V tradici lidu s" dětí nyní ovšem o zvykový tnaje-j tek svůj s nedělí velikonoční a-1 však zdá se že i původně význam jeho nebyl skrovný Církev kla douc kc dni tomu památku umu čení Kristova a tudíž spečetění i potvrzení všeho učení jeho doda- jaV všechny národy zvláště ve století osmnáctém V Cechách a na Mo ravě do dnešního dne tyto zvyky se udržují a v mnohých krajinách těmto kraslicím věnuje se veliká pozornost I na Slovensku kras lice jsou velice oblíbeny Velikonoční svátky pak končí se pomlázkou v pondělí Je to zvyk obdobný s vánoční koledou Ve starých krajích chodí do dneš ního dne o pomlázce mládež po do mech a zpívá různé písně O zvy cích pomlázkových dala by se na psati celá kapitola stejně jako o písních které jsou zpívány Hoši la mu ovsem významu lého tak důstojného pletou si bičíky z proutí vrbového k truch- a šlehají jimi aby zimu vyhnali z I osob tak abv jaro štěstí se v ně Bílá sobota jako své jméno do- dostalo ' stala z jistého obřadu církevního! " ' - - i ~ t r i- i _ i i ! tán i línovými zvvkv cele opira se o chrámové obřady Bílou nazvvá se dle bílého roucha katechumenů jež tito druhdy v tento den křtě ni jsouce oblékali Noe z Bílé soboty na neděli ve likonoční na niž církev klade pa mátku z mrtvých vstání Kristova dala celým svátkům jméno avšak nyní již nevyznačuje se n nás ni čím zvláštním kdežto u jiných větví slovanských i srbolužickýeh tráví se za mnohých obřadů jimiž buď noc sama se oslavuje buď li dé na slavný Hod Boží se připra vují Vždyť u nás aii sama nedě le velikonoční % daleko nemá ve zvycích lidových místa tak vyni kajícího jako na příklad u Srbů nebo Rnsínů podělilať se — jak již svrchu řečeno — o své tradice s Velkým pátkem a to více nežli sestersky neboť iriíohé z toho co jí tu a tam zbylo má s oním dnem spoločno A na konec pak dlužno učiniti zmínku o kraslicích malovaných vajíčkách Jsouť tato nejpoetič tějším symbolem velikonočních svátků Staří Egypťané považova li vejce za symbol přírody pro bouzející se ze zimního spánku a malovali je a opatřovali krásný mi kresbami Staří Římané pova žovali velikonoční vajíčko za symbol plodnosti a jarního obro zení přírodních míz Rozdávání vajíček ěi kraslic rozšířilo se na KORUNY KRÁLŮ BUDOU BRZY VÉCÍ MINULOSTI micivia sveiova varna lato o brátila pozornost eelého téměř světa k panovnickým rodinám ev ropským hlavně p-vk k rodinám těch na jichž pokyn zažehnuta byla tato válečná pochodeň při čemž mimoděk vznikla v mysli čtenářů myšlenka jakým právem koruny tyto jsou údělem jedné kasty lidí a odkud asi vyšel pů vod jejich Původ a počátek korunovací počítali můžeme z dob dávného starověku z doby starořímské a starořecké kdy jednotlivci za ob zvláštní odvážnost za neohrože nost za udatnost neb za výmineč ně dobré služby vlasti prokázané zdobeni byli věncem vavřínovým ač zvyk tento již dávno před tím u různých národů nalézt i možno Prvním počátkem základem [tříštích drahocenných korun by la zlatá čelenka již v první době vzniku potomní mocná říše řím ská věnčila čelo vojevůdce zmoc nivšího se nepřátelského města po razivšího nepřátelská vojska neb vojína jenž zvláštní odvahou a hrdinstvím se vyznamenal První vojín jenž slezl nepřátelské hrad by byl pravidelně ověnčen právě tak jako kapitán jenž vyhrál bi tvu námořní a rovnosti" Není daleká doba kdy draho kamy poseté koruny královské u kazovány budou jako památky za šlých dob v nitisojích a uloženy k starším družkám svým Kam po děla se koruna jež před založe ním republiky věnčila hrdá cela králů francouzských? Nečinně nepovšimnuta klidně odpočívá v Louvre u Paříže Jak divný běh osudu! Koruna jež prvně zaskvě la se na čele všemocného Napoleo na L dnes bezúčelně leží v ústra ní zapomenuta těmi kdož kdysi se klaněli před leskem jejím Nejdražší korunou chlubiti mů že se německý císař Cena původ ní koruny německé páčí se na dva a půl millionu dollarů kteréžto ceně nikdo zajisté nebude se ob divovati nvážíme-li že v ní obsa ženo jest 1200 diamantu Císař ská koruna rakouská dle odhadu nojlepších znalců směle řaditi se může po bok koruně 'císařů něme ckých Vedle celé řady překrás ných diamantů a rubínů vvzdobe- na jest ve středu svém skupinou vzácných a drahocenných perel jež k oslňujícímu lesku jejímu ve velké míře napomáhají Královskou korunu' anglickou právem možno řaditi mezi nejlep ší umělecká díla a mistrovské Ne řádění a zasazení diamantu peřel saířťů a rubínů možno z vát i sku tečně uměleckým výtvorem Ko runli královny anplické do krásy a nádhery nemá sobě roviiu Hlav ní okrasou koruny jest nádherný Kohi-tioor diamant umístěný ve středu koruny Diamant tento vá ží 18G1-1G karátu a věnován byl královně Viktorii a těší se své vlastiií historii Dle pověsti dia mant tento jest přes 5000 roků starý a původně byl odměnou hr diny Karna Ve století čtrnáctém dostál se do Delf v držení Alaid dina a roku 1673 prodán Taver nieru Konečně dostal se v maje tek Východoindické společnosti jez pro zvláštní jeho historii a bá ječnou cenu určila jej k ozdobě koruny královské Koruny králů a císařů ostat ních třebas l3' nehonosily se tak velkou cenou a nádherou mají přece do sebe své vlastní zajímá vosti Koruna dřívějších králů portugalských byla svého ěasu dána v zástavu Rothshildům lon dýnským španělský král Alfon- ní h jinde jenom nedělo jo svát- ten ďn Kvítkem významným — NOVÝ RUSKÝ MOST JENŽ JE NEJDELŠÍM NA SVÉTÉ 4 t 4 Jedním z cejdelších mostů na evětě je železniční most přes řekni Amur v Oiabarovtiku v Sibiři kte rý zbudován byl nákladem $9000000 Stavba jeho trvala plných p§t let Je 7598 stop díoubý Jest moíno že tento nový moBt bude hráti rolli vt víle ježto Tontori mimi jej použiti bndoij-li e ebtíti do sfati do jiřtýeh řástí Sibiře zají se v jižním Rusku Tak zva ná magnetická železná ruda na chází se ve velkém množství v ho rách Uralskýeh Před válkou fin sko těžilo méně než šest millionu tun železné rudy a z toho asi Čty ři milliony tun přišly z jižního Ruska Železářský a ocelářský průmysl ruský byl v plenkách je ště před válkou ale přes to v ro ce ]!)15 železa a ocele vvrobeno bylo tři milliony tun Nejlepší uhlí hlavně tvrdé tě ženo je v dolech v Polsku a jižním Rusku V těchto dvou místech zí skává se devět desetin celkové těžby Před válkou Rusko těžilo ročně asi pětatřicet millionu tun což nepostačovalo jeho spotřebě a z (džiny hlavně Anglie přivezlo se deset millionu tun Hlavní zdroje zlata nalézají se v Sibiři a v Uralskýeh horách — Před válkoji roční těžba byla asi dva milliony troyských uncí z čehož asi polovina přišla ze Sibi ře Kde těžba se již nevyplácela přenechávána byla venkovanům kteří dobývali drahé kovy způso bem nejprimiti vnějším a přiroze ně nebyli schopni získati mnoho zlata z takovýchto opuštěných do lů Odborníci jsou toho náhledu že i v těchto opuštěných dolech mnoho zlata dá se vyzískati jest liže k dolování použito bude mo derního strojoví a systematické práce Jestliže Němcům podaří se získati kontrolu nad těmito ú zeiními není pochyby že pokusí se z dolů co nejvíce získati Mědě těžilo se před válkou asi čtyřicet tisíc tun ročně a přichá zela hlavně z Uralskýeh hor a z Kavkazu Menší množství mědě těžilo se také v Polsku a ve Fin sku Asi í)0 procent světové zá soby platiny přicházelo ze západ ní strany Uralskýeh hor — asi dvě stě tisíc uncí ročně Zinková ruda nachází se hlavně v Polsku a před válkou těžilo se jí asi 65 000 tun Tato ložiska zinkové ru dy nalézají se nyní v kontrole ně mecké Rusko má nejbohatší ložiska so li ve světě Před válkou těžilo se ročně asi dva a půl millionu tun Ve Finsku nalézají se obrovské žulové lomy V některých jezír kách na rozsáhlých ruských ste pích těží se soda Porculánová hlí na a mořská pěna nachází so ve velikém množství na Krymu Dlužno zmíniti se též o velkých petrolejových studních v Baku v Zakavkazí z kterých těží se roč ně více jak šedesát millionň sudů V příznivých letech Rusko před válkou vyváželo sto millionň bu šili pšenice a v roce 1913 vyvezlo 120835500 bušlň nalézajíc se tak na seznamu zemí odprodávajících pšenici na druhém místě Spojené Státy zaujímaly místo první Vět šina této pšenice se rodí v úrod ných krajinách jižního Ruska — proslulých pro svoji úrodnou čer nou půdu Produkce žita rovná se asi pro dukci pSeniee V jižním Rusku kde nalézá se dobrá éerná orníoe asi dva milliony akru půdy kaž dého roku jsou vénovány cukrov ce V Rusku v značné raíře jet pěstován len Len pěstuje se té mř všude