Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 3, 1918)
Striwa 2 POKROK DE 3 DUBNA 191S POKROK PUBLISHING CO vydává rOKROK ZÁPADU místní vydáni v Octe pro Salině okres Nebraska ve S lmvliT a Clurksim [no okre Culm Xchraska ve Wilson Kasř pro utát Kansas r Cedar BapiJs la pro utát lown v 8t Paul a Mlnneapolia Mino {ro tSt Minneotu a t Tyndall S D pro státy Bon tli a Xorth Dakotn Předplatná: Vro Spojené Státy 200 Pro Kanadu $250 Do EYTOpy $300 roíné Zásilky pcnřžni dřjtež te pomoci pc Jiižnfeh poukázek (Money Ordere) ex presních poukázek Express Money Ordere) bankovních poukázek (Bank Draft) anebo v registrovaném dopise Oznamujeto-li své přestěhování udej te starou i novou adresu Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní me ochotně Musí býti slušné psané bez úmyslu nikoho osobně poďkoditi a podepsány plným jménem oť již má biti v redakci utajeno anebo s dopi sem uveřejněno PRO ČESKO-SLOVEN- SKÝ STÁT Nová strana — v čele Dr Kramář (Tisk kane Č N S a Sv Č K) Národní Listy dne 10 února u veřejňují toto prohlášení nové strany české: Českému lidu! Tři sta let po katastrofě bělo horské hlásí se o mocné slovo světová spravedlnost a český ná rod tři sta let soustavné a nepře tržité pokořovaný a utlačovaný vříí že Bílá Hora bude odčiněna a že se jeho životu národnímu dostane konečně koruny veškeré ho lidového snažení: Svobody! Ale svoboda národa nepřijde sama o sobě bez našeho přičině ní bez dalších zapasu snad i be nových obětí'" Tu jsme povinni otázati se jsme-li k této eestě za svobodou řádně připraveni Velikosti chvil přítomných ro ste v nás cit odpovědnosti Moc ně prožívanou dobou jsouce vzru šeni s pernou vírou v osvoboze ní národa a nezlomnou vůlí poča tý konečný zápas vítězné dokoná ti ohlížíme se po vnitřním stavu národa a vidíme v něm vedle ja su i stíny ' Válka odstranila mnohé pře kážky a rozptýlila nedorozumění především však učinila myšlen ku státní svobody národa česko slovenského majetkem všenárod ním ale neurovnané stranniekť poměry posud nezmizely a nedo statek ústřední národní moci a autority stále ještě pociťujeme Politické strany zastoupené po depsanými plnomocnými osobami rozhodly sé odklidit i škodlivý stín nejednoty a' poslouchajíce ži velného příkazu doby přítomné předstupují před veškeren česko slovenský národ a prohlašují že utvořily všenárodiií širokou á pevnou organisaei české státoprá vní demokracie Stěžejním úkolem nové strany jest vespolným národním úsilím vybojovat! a vvbudovati národu vlastní státní příbytek český stát jehož základním územím jsou hi storické a nedílné země České a území Slovenská Český stát bude státem demo kratickým veškerá jeho moc bu de vyeházetí z lidu a protože lidu českého bude jako duše a srdce lidu toho sama státem 6pra vcdlivým ke svým národnostem spravedlivým ke vsemsvvm ob čan fun a třídám Stejným duchem buď- nová strana provádétí všecky úkoly před které ji postaví nýnější vá lečná doba jmenovitě ony veliké úkoly kde půjde o léčení váleč ných ran postihnuvších těžce ná rod náš veškery jeho příslušníky všechny jeho zemé a veškero je jich obyvatelstvo Zdůrazňujíce povznášející stá toprávní skutečnost že si v nové straně podávají bratrskv U nová urana badá po v&twh ttabto otlflitwh p#rai tUztíía a naplněna smy&lem odpovědnosti a vědomím kázni vlastní i národ ní Nová strana počtem i vnitřní stavbou dostatek veliká a silná aby při náležité dělbě práce mo hla vykazovat! úspěchy a činy ná rodu ke zdaru a sobě ke cti pro jevuje zde veřejně že je hotova s ostatními českými strauarai v pl né důvěře k nim smluviti se o společný postup v konečném zá pase za osvobození národa pro hlašuje slavné veškeré národní veřejnosti svou trvalou ochotu společnou součinnosti s mini ve stejné důvěře a věrnosti radostně provésti a zceliti vnitřní ústroj národa aby již nyní obzvláště však při konečném vyřizování a pořádáni věci války a míru mohl uplatňovati plně svou soubornou vůli národní Blaho všeho národa celku i každého jednotlivce založené na zásadách vzešlých z pouček jeho dějin a vyplynulých z čistých proudů novodobého jeho života bude nové straně vidy nejpřed nějším zákonem! Voláme tedy pod svůj prapor české státoprávní demokracie vše chny stejně smýšlející které doba zkoušky nesehnula nýbrž zoceli la voláme je všechny muže i že ny bez rozdílu země i postavení vybízíme do společných řad a ke společnému dílu i všecky ty kte ří jinak stejně smýšlejíce stáli dosud z jakékoliv příčiny opodál politického ruchu Dnes budiž konec veškeré trpnosti konec pouhému přihlížení dnes je doba činné účasti neúnavné práce o bětovné odvahy všech bez výjim ky a bez odpuštění! Dr Karel Kramář Dr Antonín Hajn Dr Adolf Stránský Dr Přemysl Šámal Ustaveni strany České státopráv ní demokracie Zástupci stran národní svobo domyslní pokrokové státopráv-ně-pokrokové ve shodě se stranou lidovo-pokrokovou zjistivše úpl ný souhlas ve všech programo vých otázkách politických ho spodářskýeh osvětových a sociá nich a dohodnuvše se o návrzíe jednotlivých stran ve věcech i stroji nove strany prohlásili že je strana "České státoprávní de mokraeie'' ustavena ykonný výbor ''České stá to právní demokracie" kterv bud vésti věci strany do jejího valn ho sjezdu složen jest takto: Fředseda: Dr Karel Kramář místopředsedové: Dr J Bu dínský dr Ant Hajn dr AI Ra šyu dr Př Šámal jednatelé: dr J Matoušek F Sys Iv St So kol dr Jar Stránský poklad nik: Ign B Bečka referenti po slaneckého klubu: dr B Fran ta Ant Kalina dr Adolf Stráň ský členové výkonného výboru dr Engllš Viktor Dyk dr J Hcrben Boh Klac Jar Kvapil dr ťr Mareš dr J Metelka dr B Němec dr J Sehiezl J Ská ba psme Z WALESU ' ÍV ' Princ z Walesu na dovolené francouzské fronty navštívil mě sto Exoter Na obrázku našem spatřujeme mayora tohoto města vítajícího mladého prince staré ěeske zemé Cechy Morava a Slezsko vzpomínáme a srděi'ý pozdrav posíláme na Slovenko Kvým bratřím a sestrám jimi knj tovláda maďarská znemožňuje prozatím veřejný prohlas Dá-áme nrrbizri prípí ii] ANGLIE A NAPOLEON Události piKileduí doby odpad nutí Ruska nucené uzavření pří men Rumunskem porážka Italů počáteční úspěchy německé ofensi vy na západní frontě to vše po skytuje důvod k hlubokému pessi inismn mezi všismi přátelv demo kracie jejíž záchrana závisí na ví tězství spojenců Ale vzdor tomu nejsou dnes vyhlídky ani z daleka tak fernne jakým čelila Anglie v roce JS10 ve své válce proti Napo leonovi elký Korsičan byl te hdy na výši své moci Dokonal právě porážku Rakouska Němé cko choulilo se u jeho nohou Fran cie Itálie íj Rýnská konfederace u- znávaly jeho vládu Švédsko pod ělilo Car dosud řídil se pokynem vydaným z Erftirtu Anglie vskutku byla ponechána samojediná k vedení boje proti že- inaJnimu výbojci Ale byla sama zmítána vnitřními nešváry Wel- ebeuerova výprava skončila nezda rem a způsobila strašlivé ztráty na mužích i penězích a zničila dobré jméno svých vůdců Premiér o ri(P nemocněl a rezignoval a jeho- míto zaujal Člověk jehož jedinou kvali fikací bylo zkořtoatélé zpátečni ctví & MTOpnÓht tupé tATdošíjno stí Spravována jsouc slátaným ka binetem a majíí v tele krále je htí rwaa tyl toa inbvi hrviz- uějne zatemněn soslabena jsou škrtícím dráj)em kontinentálního systému Anglie vskutku zdála se býti na pokraji shrouceni Napo leon sám rozmáchl se k poslední mu úderu Vyslal Massénu a své nejlepší vojáky do Španělska aby zahnali Wellingtona a jeho výpla vu do moře Sklizně v Anglii v létech 1804 1807 a lbOS byl subnormální V létech 1S0'J a 1S10 panovala v An glii úplná neúroda Z $215 ža buši v červenci 1809 stoupla pšeni ce na $150 buši v červím 1810 a na $10j buši v srpnu toho roku Mezi tím ceny rozličného zboží které stouply závratně v divoké vlně spekulace v několika přede šlých letech z nenadání se shrou- tily Virgiuský tabák klesl s vysoké ceny 50 centů za libru v roce 1 SOS a ISO!) na pouhých 6 centů v roce 1810 a 1811 Plediuotské hedvábí kleslo na polovinu ceny konopí kleslo z $590 tuna na $25: í vil ská vlnu za $150 libra na 72 cfn ty Počet obchodních úpadků byl bezpříkladný Ze šedesáti přti v dubnu lSOfi stoupal jich počet kaž dého roku až dosáhl 1 -i0 v srpnu roku 110 Spekulační vývoz do Jižní Ameriky byl úskalím nu němž obchodní domy se ztrosko taly Jedna obchodní zpráva z t doby po7i!inieu')vala že "veřejný úvěr v léto době jest tak ní:ký jako by) udy v piuuěti lidské Ko -j IWiní -(-n na peněžním trhu jes j nepniilanne Konsoly které od svého pádu 7:1 na 50 v roce 10:! pozvolna stoupaly klesly v roce 1SI0 ze 7J na 61 Když přišel krach nebylo ve Spojeném království bavlnářské tkalcovny která by nebyla zmeu šila počet zaměstnanců o polovinu Mnohé textilní továrny zavře! nadobro Dělníci kteří byli podr ženi byli nuceni pracovali zi mzdv ztmí-ně snížené přece Anglie byla zachráněna: neboť Napoleon ovládán-jsa sla nin obchodní thorií žf vývoz musí býti podporová aby převýšil zna né dovoz posílal kukuřice a jiné požíratiny do Anglie v liodinS je jí nejvřtáí tísni Domníval se že tímto způsobům zakoupí si cestu do bankrotu Anglie byla koneč ně s to poraziti Napoleona po dva ceti letech válčení protože se k ní připojily v roce 1812 Rusko N5 nicek o Švédsko a Rakousku Na polcon podlehl v roce 1815 Přesunovaní alliancí porážky smlouvy vzpamatováni se a pře rušování příměří za éry Napoleo novy mohou býti s prospěchem připamatovány těm kdož věří že Rusko jest permanetně ztraceno pro spojence V onom období spojenci proti Francii opět a opět zavazovali se neuzavírati separátního míru a o pčt a opět porušovali tento záva zek Za dvacet let napoleonských válek bylo při nejmenáím patnáct roků ve kterých tato nebo ona ze mě uzavřela mír s Francií nebo vy pověděla jí válku Pouhý chrono logický seznaní jest obšírný V rodí 1792 byl francouzský král přinucen vypovědět i válku Rakousku Prusku jiným něme ckým státům a Sardinii V roce 17!W byl francouzský král popra ven Anglie Rakousko lrusko německá státy Španělsko Neapol sko a jiné nenší státy utvořily i hned allianei proti Francii V ro ce 1795 uzavřen byl mír mezi Francií a Pruskem Následující ho roku menší německé státy za nechaly dalšího zápasu Španělsko vypovědělo válku Anglii Neapol sko uzavřelo mír s Francií V roce 1797 podepsán byl v Campo Formio mír mezi Rakou skem a Francií V roce 1793 Tu recko vypovědělo válku Francii Rusko a Anglie utvořily allianei V roce 1799 Francie vypověděla po znovu válku Rakousku V roce 18()I Rakousko uzavřelo mjr s Na poleonem v Lúneville v- Madridě podepsána mírová smlouva mezi Španělskem a Francií současně u zavřen byl mír nťczi Římem a Na polconem podepsán konkordát Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ TRACH0MA OČÍ Píše Dr J J Warta Trachoma očí je dosti obyčej nou oční chorobou Některé přípa dy jsou velice vážné n jiné jenom lehké Je to choroba očních víček lidských která u zvířat s výjim kou opic se nevyskytuje Nachá zíme ji hlavně na hořejších očních víčkách a je-li zanedbávána pře náší se také na očuí bulvu Ne moc tato je nakažlivou a osoby zdravé často jsou jí postiženy když utírají se ručníkem kterého před tím použila osoba trachomou postižená V Indii a Egyptě jak se sdělu je většina lidí oslepnuvších nej dříve postižena byla trachomou Bylo mně sděleno Prof- Pryan tem že na svých cestách v Indii v jednom místě viděl sochu t zv posvátného býka a lidé s nemoc nýma očima v celých stech sem přicházeli a tvořili dlouhé linie aby předstoupit! mohli před po svátného býka dotknouti sc jeho očí a po té potříti svoje oči v na ději že to přinese vyléčení jejich očím Bylo mi řečeno že bronzové oči hlavy býka musí býti nahrazová ny jednou ročně následkem toho že se stálý-m třením nespočetného množství nemocných opotřebují Něco podobného je možné jenom v Orientě V Americe taková věe by dovolena nebyla ať už by ta kový býk považován byl za něco posvátného některými lidmi aneb nikoliv Všichni přistěhovalci jsou pozorně prohlíženi při vstu pu na půdu Spojených Států po stiženi jsou-li trachomou než je jim dovolen vstup do země V některých zemích v zámoří jsou zvláštní školy kde lidé po stižení trachomou jsou léčeni za tím co studují anebo učí se něja kému řemeslu Z tobd můžeme si uciniti představu jak obyčejnou je tato nemoc v některých zemích V Americe nemoc tato není tak o byěejnou Vidímo ji hlavně v o sadách kde nalézají se přistěho valci hlavně Rusové a také v ně kterých našich školách indián ských — Trachona jest chronic kou nemocí Nejprve oči jsou bolavé jako při jiných íiemoecch Jsou začer venalé uslzené a bolí značně — Ráno oční víčka jsou těžká a s po tížemi oko se otevírá Později víč ka oční stávají se ztrnulýnii je těžko je obraceli Bolest se stup ňuje a postižený má pocit jako by byla plna písku zvláště pod hořejšími víčky V téže době může oční bulva se zanítiti a zrak vážně poškozen a nebo zcela ztracen V některých případech nemoc trvá dlouho a oční víčka jsou plna jizev a stej ně i brvy působí nesnáze násled kem stálého tření -očí Při ohrnu tí víček vidíme malé pupenee ja ko seménka a jedná-li se o nemoc delší dobu trvající pouze jizvy (Pokračovaní) AVIATICKÝ REKRUT Cm Ji wZ jtfm 1 -"v " X múmMSM' apexem Piem VII a mír s Ru skem V roce 1-Š02 podepsán byl v A miensu mír mezi Francií Španěl skem a Batavskou republikou na jedné sírane a Velkou Britanií na straně druhé Francie uzavřela mírovou smlouvu s Tureckem V roce Anglie poznovu vypově děla' Francii' válku V roce 1805 Anglie Rakousko Švédsko a Ru sko uzavřely formální allianei nro- ti Francii jihoněmecké státy po stavily se na stranu Bonapartovu Napoleon porazil spojené armády Rakouska a Ruska u Slavkova Smlouva byla uzavřena s Pruskem V Pregnurku nodeosán bvl mír nezi Francií a Rakouskem V ro ce 1807 uzavřen byl v Tilsitu mír mezi Francií a Ruskem Prusko přistoupilo k němu za několik dní později V roce 1809 Ralsousko poznovu vrhlo se do boje s Napoleonem Napoleon poznovu' porazil Raku šany následoval mír v Schocn brunu V roce 1812 vypovědě' Napoleon válku Rusku a téhož ro ku nastal osudný ústup z Moskvy Následujícího roku tentonské ná rody se vzchopily a společně u clivátily zbraň proti Francii Ku sové utvořili allianei s Prušáky Švédsko a Rakousko vypověděly válku Napoleonovi jenž bvl pora žen u Lipska v roce 1814 a koneč ně definitivně u Waterloo v roce 115 VELKÝ OMYL VYVRÁCEN Amerika jest zvána žerní příJe jžitoxti pro každého ale zle se pře počítali všichni ti kdož sem při jeli s domněnkou že zde lítají li- idcm pečení holubi do úst Ameri- jka jak se statisíce a milliony lidí [přesvědčily skytá člověku mno ihcm více příležitosti k uplatnění 1 svých sil a vydobytí si míst řeka j na slunci nežli starý- svět ale jest i zároveň zemí tvrdé usilovné prá jec a pro toho kdo se takové prá cí nedovede podrobili skytá má lo medu Je mnoho těch kdo po 'poznání života a práce zdejší pro jhlásili ? mohli mít i Ameriku do jma kdyby chtěli tak plahočit ja j ko zde musí Každý však připouští žc pro to ho kdo svých sil uplatnili dovede la chce jest tu lepgí příležitost k (postupu k rnístňm lépe placeným !i také k zabezpečení svého domo pro i-hzbu'va dobrého webování At -AU-1 1 - ' " " rj-noptecKon S "MazKu bezstarostného stán c0ř ve ata našem spatřujeme jednoho tako-irvch vlastech mnnhrftr „ni Sm vého amerického - vzduchoplavecikdo se do přepínání všech il Io- Strýček £m evičí velké tví mladých mužií mii"z- kého rekruta držícího poštovního potili nezdařdo Lduba ntkelik ácí tUxého Jinak u'ak j#it tethinou chápá na ona známá prňpovídka žV1 v A mericc je každému otevřena cesta k blahobytu bohatství a vlivnému postaveni fu obyčejné odpovídá sobě každý: Ano mnoho jest Do volaných ale málo vyvolených Průměrný smrtelník se domnívá že tato cesta k vrcholnému bodu lidských tužeb jest otevřena pou ze těm kdo jsou nějak zvláště ob dařeni buď vynikajícím nadáním pro některý odbor práce nebo vě dění nebo mimořádnou bystrostí a chytrostí nebo jinou vlastností která tnu sama o sobě dává výho du nad jinými smrtelníky Tato domněnka jest však vyvrá cena denně příklady lidí na kte rých nebylo pozorovali nějakých zvláštních darů přírody pokud se bystrosti nebo nadání týče a kteří pojednou vyrazí z řady lidí stejné ho společenského stupně a stejné třídy a doniohou se mimořádných úspěchů Na všech stranách vidí me lidi o kterých se lidově se špet kou závisti říká že měli více ště stí nežli rozumu A přece kdyby chom probrali tyto případy shle dali bychom že sotva v jeduom ze sta z nich jedná sc skutečně o nějakou šastnou náhodu a vc všech ostatních případech že nebylo ono příslovečné "štěstí" ničím jiným nežli výsledkem přičinění houžev natosti a vytrvalosti Každý z takových případu po učuje nás že nic není s takovou překážkou na dráze k úspěchu jako podceňování svých vlastních schopností jako říkáuí o sobě: "Já nejsem z toho dřeva ze kte rého se dělají velcí lidé" Naopak každý měl by býti přesvědčen o tom že není nikoho kdo bv neměl v sobě něco čím může se uplatnili činí může nad svoji? okolí vynik nouti když vlastností těch použije s pevnou vůlí zvítězili a s nezdol nou vytrvalostí Člověk nemůže za to není-lí nadán zvláštní ehy Trosu jicdo snaauosu v uccni se a zručnosti v používaní toho čemu se naučil Ale tchází-li člověku ctižádostivost odvaha do velkých úkolů pak jest to jeho vinou po něvadž tyto duševní vlastnosti se dají vypéstovati řekli bychom vy nutili tam kde jest si člověk vé- ďom své důstojnosti a dovede od sebe odvrhnout! měkkost a ucroz-hodnost Pozoruhodný případ vyvrácení lomněiiky že musí býti člověk ně- jak zvláště nadán má li v boji o uspech vymknout! podává přizná ní jednoho z dnešních předních kapitánů průmyslu který před třemi desítiletími byl poubým klér- sem Muz jako dvacetiletý mla dík plahočil se po nádvořích stok yárdů % archem číslú- v ruce a vy Škrtávfl! a zaznamenával řísla ná kladními vozů a který dne kdy jest y plné životní m jejt Mavou závodu tt řvýtjvýtti jménem a za městnavatelem dvou descttbícfi li ným vynikajícím bohatstvím du cha jest skutečně vjevem pozoru hodným ' Mužem tím jest Thomas E "Wil son jehož jméno nese jeden z nej větších jatkářskýrh závodů na svě tě Jiní uznávají jej za velikána duchem ale on to sám popírá a skromné p sobě praví žc se nepo važuje za pratiic rozumnějšího u nadanějšího než jsou ostatní lidé a že svůj úspěch přičítá jedině to mu že sc vždy s plnou címtí lá skou i zálibou věnoval každému úkolu který mři před sebou o ne šetřil pílí a vyt rva lodí k jeho pro vedení Byv tázán k čemu přičítá svůj báječný úspěch odpověděl pan Wilson předseda jatkářské firmy Wilson and Co: "Já nejsem žád ným zázrakem žádným divem svě ta Nejsem o nic nadanější nebo moudřejší nežli množství jiných lidí Můj celý úspěch sc dá vy stopovati k faktu že jsem našel zálibu vc své práci a že jsrm jí věnoval všechny svoje síly Žád ný úkol nebyl pro mne nikdy pří liš Velkým abych se do něho nepu stil To jest základ úspěchu v de víti případech z desíti — míti dů věru sama v sebe a věnovat i se své práej s plným úsilím Jest příliš mnoho lidí kteří se Íokouií těžiti ze své reputace takoví lidé očekávají výsledků o výtěžků od toho vo již vykonali aniž by se snažili denně usilovali o nové úspěchy Člověk nemůže vsaditi svoji budoucnost na dílo t i i v nunujosu aic na prací přítomnosti ji energii na všechno cokoliv pod niká a jasné sobě uvědomili že na té jediné věci ať má před sebou právě cokoliv závisí celá jeho bu doucnost" Toto životní pravidlo mělo by býti pravým pokladem pro kaž dého mladého muže — a to platí stejuě o dívkách neboť dnes jest svět téměř stejně otevřen pohlaví ženkému jako mužskému a pří pady žen které sc vlastní silou do pracovaly vysokých a závidění hodných míst jSOu před našimi zraky Mále — a mezi našimi lidn:i mělo by býti hojné těch fctHrt stejně jako p Wilson vě'fí fa ni koliv nějaký dar s lifuy nebo ně jaké zvláštní Štěstí ale síla vlast ní povahy jest spolehlivým prů vodčím na klikaté strnu a obtíž né ale vděčné cestě k úspěchu Italové ztratili onn lodí béhem týdne ítíra 29 března — Ztrátv ob- ebodníeh italských lodí v důsled ku ponorkového vedení války by ly v týdnu končícím 21 března dle právě vydané zprávy oásle dují"í: Tri parníky víc jak 1 d) tuná'b dvě Hacbettií UU r -u a jen u wvjij pruua ze ncoyi ve j více jait jw tunách a tri plachel svém vzestupu podporován žád-jní lodi nieuší Jeden párník byl rvm zvlártnúa nadáním #i:t iád-jneútpacé napaden