Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 22, 1917)
POKROK vvtíímnm co vydává roiuiOK zlvkhv tulí tul yyáínl v Cruta i)ř Huliia okrei Nbj ttetmykv a ClrlioB pro LWaa okrw Nobj t Wíhwn iíani pro t4l Kan tu r (tolar Jtapbla íaf fcro atit Iowu r Bt I'ul a Mlsatapolia Mlnn pro ttfit MlnuMtutu a T Tyaditll M I) pru táty tioutn ríyrifl uaioia POKftOK DNU 2a SRPNA l&Jfl" WedplatnéJ l'ro Hojené btaty 4200 Pro Kauadu 1200 Do Evropy 1300 ruin ZtJJt jjbuížuI díjUi pomocí p nřinleh poukázek (Money Ordun) prcini( h poukázek (Expreia ÍAomy OnJers) buukyviiícb poukázok (Bank Dsrft) anebo v rgitrovančra dopis Oiiuuinjot# 11 své píeutíhovitl udej te starou i norou adreimu Jtopiie x krubu čtsnařitra ochotné uvořcjulme Musí byli slušná pniuii box úmyslu nikoho osobo! pouk od i tl a podopiAny plným jménem aC jíl mi bytí y redakci oUjono anubo dopl him uvnřejufino 45 NĚMECKÉ NÁLADY S(M'IvhollilkV ZpřaVoduj tis liilll ( ' n S a S Č K Tun dni Vossische Zeiiung Stě žovala si že I-ÍZÍ svět JlCVéíí HČHIC- ckviu iráváiu z bojiště ba že i v neutrálních zemích německé zprá vy nikdo nečte Nechci zkoumat pokud as tato stížnost jrsí správ jioii ale předpokládám že něme cký autor byl si iisi dobře vědom co píše a tedy že v tomto případě měl pravdu Jinak není divu že přehnané rprávy německého hlav ního stanu ztratily úvěr až příliš často svědčí o neobyčejné stylisti cké " liledanosti ' která se snaží zakryti pravý stu v věcí Ostatně jiné zprávy z ne'pnilel skýeh zemí v německých novi tiá-h nestojí výře eo ne týče jejich vě rohodnosti Jmenovité zprávy z Ruska nesou velmi výraznou pc eeť loho eelut by si Němci přáli by v Hušku bylo Především pro niká německým tiskem snaha po štvali spojence mezi sebou 1'roto německé listy h takovou radostí u veřejnily falešnou zprávu z I lapa ní ndy že revoluční hnutí v Petro hradě se obrací proti spojeneckým vyslanectvím že na př anglické vyslanectví v Petrohradě je stále hlídáno 800 anglickými námořní ky a 1000 ruskými vojáky ozbro jenými nejen kulomety nýbrž i děly Takové zprávy se pekou v Ha parandě na švédsko-fiiiských hra nicích ' Jaký význam přikládají Němci své luparandské posici vi dět i z toho že německý konsulát v Ilíparundě kde by vlastně jie tněl eo dělat má 17 zřízenců! Kro mě toho V llaparandě je celý štáb německých novinářů kteří lapají tam svěží yprúvy a posílají do via ítt íuiebo kdž zvláště směle lhou nejprve do stockholmského ger manoťílského listu ' Aítonbladcť odkud potom je cituji německé časopisy iiilávajice švédský pru men Tak se stalo také se zmíoé lunt zprávou u ncbezpeéi hroíciiu iiiiíilickému vyslanectví v 1'ctro lirailé Ovšrin že nepokoje u nepohni ky v Hušku - - n Imhuži l tttko xveh iíjt u jo htále ještě dosti - vedou Němci lmi pečlivé v pu triiosti Kaidý drobný piípdd v řj-itrcenéiti koiité hne m íveliěu j' a udivÁ jako jiiunaěuý íjev pro et ikovou situaci mi u uiimoiádaou poirostÍ uleilujl ěiRimst Ltnimaš tiřuiekí linty cti kly vlail ítchotaé v iíelito duevh inohlíUřoí "Iírtíínského kurý xt" It populárnost vliv Letu m v Rtifcka tAI# toupi Tri tom poUnkmi takového útn jkn filjkov ju vvlten jk iiřhiiiiní áoviii I nlíiité éng{u!ttni " hv m lllivkho ntuvrriirfta t v Huk uklJ i houbliÍ luslrdkj " nUtiV4é ttiwt lyta dut Háwí luřgr Kriiut nbtati Kumiik4 mk4ji i l rvn- luěwilť hmUÍ i'kU'l vyvlji v mirt'hittťkétrt twř jioit 0Vm n4tťkýtu tkfw iHni IwUlivl lř4ťváiy li i tuni it vVvfcujr U !y duVťUnt lťhoAv! liluiaoij r bi by ftílsi uUv'4v u j#w rJi 4 vult{tlsl mtét- ?hy t i! urw#ihv#?t uH%Uíihk(} hnutí v Kuki Ji stý hamburský líht Jokoicc vytý kul nčmeckým politikům a uovl náfňm h zbytiřM jrojcvovalí rudovi nad ruskou n-vojucl a je jím výziifiwiťifj pro utnír m Něm ckem protože prý tyto projevy iiiufuiozu přilily olejů do protině- meckéby ohni u měly řipoluuěast nu tom íc hnutí pru zvláštní mír bylo v Jiusku uraženo Ale uní oputrný jinak Jíerlinrr Tajícblutt neilovedc skrýtí svojí radost mul tím že rozklud ruské ho vojsku jenž wásludovul m re volucí a znemožnil operace většífdi rozněrů Jia ruské řrontí má o hromnou vojenskou cenu pro Nřmee Sjíojenei ehtélí prý Ně mecko sevřít kleštěmi ale zatím se ukázalo že jejich kleště mají jen jeden zub - - podotýká vojen ský kritik J5 T jizlivě Ale v posledních dnech lze po zorovat v německých listech jistou nervosu Jmenovité rozhmloé ml mí! nutí pokusu o zvláštní mír ja ké uéinilu nová koaliční vláda ru ská zřejmě rozčarovalo Němce ('ekalí že ruská anarchie bude sil nější a bezhlavější u proto je mr zí že se Rusové v poslední chvíli vzpamatovali Ostatně známý pu blicita T Wolff v Uerliner Tae blattě varoval Němce před příliš ným optimismem Kusové prý ne mohou kdyby chtěli přistoupili na zvláštní mír bez ohledu na spojence protože v tom okamžiku nejen musili by počítat se všemi nepříjemnými důsledky pro sebe se strnuv oklamaných spojenců ale byli by vlastně vydání Něm- úni na milost u nemilost Zp všech těch úvah u poznámek vysvítá jedno: touha po míru ú nava a vyčerpaní Ncmecti kon- servativei sice ještě haraší zbra němi ale sám kancléř je nucen vzbuzovati jejich nevoli svou chu tí k povinnosti Na západní fron tě unjílicko-fraiícouzské kladivo se strasno!} pravidelnosti dopadá na německou obrannou linu a po kouscích drtí linii I liiideuburo vu Ve chvíli rozpal u Něini chtě li popřít víibce existenci této li nie Není prý žádné linie llinden burj'ovy je prý jen jistý systém opevnění kde místy pronikli Je zle jestliže pro tlilo linii je ne bezpečnou etí nazývut se llínden- borcovou Censora v Německu a ještě ví ee v Rakousku ovšem slaví své hody Ale i přes tuto přísnou cen- suru pronikají zprávy které ne svědčí a vnitřní síle Nieblimž skýeh spojenců Drobná úvaha Nene Krcie JVesse května mlu ví o takových nedostatcích potra vin v neghližších dnech že končí přímou radou: "Hleďte se aspoň těch nejbližsích dní nějak pro tlouci než dostaneme nějakou po moc z jarní úrody zelíuáihké'' A ni brambor není A v némeekýeh říšských časopisech také mnoho místa véuovuiio je tomu "celto není" Avéddký lékař který nedávno přijel z Německa vyprávěl že ne- lostatečná výživa má v Německu i takové důsledky že se rodí děti často bez nehtu a částečné i bez koze Sesláblé tělo matčino ne má dosti látek pro vytvořeni tu hýeh částí dítěte! Zvláště nedo statek tuk ú má prý velmi rfebla hé následky Za tukových okolností málo po silní Němce étou li ve svých éa sopisech přehnané právy o toni jaký hlad hrozí Rusům o tom jaký nedostatek v potravinách způsobila ptiiioiková válka v An ulii když sami j u tak lak živoíi ries všechnu přísnost eensury Iťp eitit v německém i rakouském tisku hrftu před nastávajícím dnius hrůzu co bul% protáhne li válU ješté píe ťiiuu hrůu poUiMi ki ruské- poměry urov uat spo6 do t míry aby riuké vojko iufblo e a ujati inki ti vy Ale hyln by ntyln dronivti se íe rU " brítíení" pr kte e tak nadchli taktní Žiuuufr vahlistl mílu nníd hlubší vliv ha dusi liruiet kt ho Vojáka Nikde t ni stopy stiinosti 114 uvolnčiil n turike vujensk káinl! h(Mmt jfiil pnvhnpii kdvl jeiu si pí ěell cUiifk millií-hu h littiek- it pubiivUty !% l-A Oorhre "řri'íit 1 pulitika" nvftejrsliiý v i'w'ie r nfiwřťkftu !Uikil l'vrl tinthre J kor rehu doHu !ky ii fnuité Htslťdnl rk it rusk4 fií N' tlu!eiil l l t% páii fttilkcuil "t 11 fuoi! rfliwým pahtiekýirt tuvtueutáin pil twwUiHtt fikjt Jaki i4rMtvf bé ntiiky ívi np4l éllaVi iíů h na německé řrgnfí) J nejza tytéjáí socmlísté un politiku n"i nemyslí že všechny jejích otázky jsou fcoutřťdény na vilcc i vojen skýeh věcech Veškeré ty po litické pory domácí jím unikají protože nemají možností jj sledo vat Mezi frontou a jiěmeckýrfi tyíem je neschídi4 propast! bude prý í za míru dlouho trvat í než německý voják se vrátí ku své politické trudící před válkou ba namnoze docela změní svou o ricntaeí Ooehre přímo se obrací proti těm kteří nu základě něko lika nahodilých dopisu chtí odha lovat jakési vření ni německé frontě j německý voják i noeíální demokrat na frontě prý koná pouze svou vojenskou povinnost Tento článek by měli ěístí naiv ní lidé v Rusku kteří myslí že pouhými řečmi dostanou Němce k smíru Němci dnes nu ruské fron tě prolij mlčí že mají plné rue práce ve Franci a v Itálií a vo jcjisky si nemohou přáti ničeho více než aby rijské "bratření'' tr valo aspoň tak dlouho než si zase uvolní ruce proti východní frontě a ukáží nové pokračování Stocho da 1'olom sjíad naivní duše ru ské budou vyléčeny ze svého zhoubného optimismu 15 1 ZA ČE3K0 SLOVENSKÝ STÁT (Tisk kane ČNS a SČK) Dne ló června skončilo první zasedání rakouské říšské rady od poéátku války které — doufáme bude jeho zasedáním posled ním l kolem zasedaní tonolo nyio ukiizati světu je-li Rakousko o- pravdu státem tuk prohnilým a rozervaným jak my a ostatní Slo vané rakouští od počátku války světu dokazujeme je-li KchfTpno života a reformy a je li schopno uzavřití se spojenci mír jako jed notný stát s jednotnou vůlí a pro trraiiicin Když' lir 'laiii-Mintinitz a hr ('zemin rozhodli se dne dubna tohoto roku svolali říšskou radu 1111 žádost německých sociál nich demokratů jedoucích do Stockholmu k jednání o socialisti cký mír domnívali se že podaří se jim od poslanců rakouských národů vynutit i odpověď kladnou a pro Rakousko uspokojivou- Od pověď dostali jen že právě 0 pačnou než jakou očekávali: slo vanští poslanci nejen že neučinili žádwého projevu pro Rakousko pro dynastii a pro válku jak vlá da se domnívala nýbrž naopak slavnostně prohlásili že Rakou ska nechtějí že válku neschvalu jí porazili vládu ('lam -Martini-tze a odepřeli utvořili jakoukoli vládu jinou sestavenou dle pravi del parluiiieutarisinii odepřeli 11 činiti projev pro mír kterého vlá da tolik potřebovala odepřeli schválili nesčetná císařská naříze ni vydaná za války za nepřítom nosti sněmovny odepřeli uznalí říšskou radu za sbor povolaný k řešení jejich národních otázek kterou vláda navrhla k jejich' u spokojení a statečné prohlásili že jen mezinárodně o príšt im osudu rakouských Slovanů může hýli rozhodnuto a to jediné jen ve smyslu újjuého jejich 'národního Kťbeiiréení Všechny pokusy vlády a koru ny přivést i Slovany ke smířlivěj šímu stanovisku úplné ztroskotá y Nadarmo nabízel ministerský píededl Seídleť lit von ní veliké ho purhiiiiculárního ministerstvu o L't členech v němž měly být i zastoupeny všechny rakouské ná rody nadarmo nabízel utvoření vlastni státní rady která měla píipřiiviivttti eo jicjrychlejši opra vu ústavy ve smvslu národní uu tonoíiůe nadarmo etkroěovtt il iř 11 všech slovanských stran u nadarmo se uhodla! k roxáhU po litkM ituueshi Vieehuu Ůilí o roešeui krUe 104ti Ulila se o nc ílmuuý olpor kolnUruicU stran lflvnskýih kttrí in vednl řt skéhu klubu v)trvly pevu n4 prograittu 4uiettttýťh Arod uieh strttft proliláieném 'lne 'M květa VUd Němeům neh t4 ktvt# iwé kiniittl st ilU4ei ti#iiiuMit vm Uiku tik }4 ki It llmiann ll"!l-tf jenl ota ni f 'rrntn"v stiíky tt nutřeHl SU)v#nť bwtlive Hlpijrl iitieen luiutl iséprwlý tirup'li vřhi 'ku n rpr4tul mir RiukťiH 7uu'i I4U utuU I ťVi máji přv4u ivrdili in ti4iHÍiutu( utáiky lok niski 119 lVU t'Akěb p4taiueilu bu'ui lojrriUnr 4 uly mj liikimí vrk vint n ftubl j iué íthl Bb pfJk r b jíštfeh lud rozhoJov(l JVuto říšxkA rada nnrofunn n jedíno (i stuvtil výbor pověřen dalším ne veřejnn projednáváním ústav nich otázek aby tak na veuck by lo povzbuzeno zdání že nezmizela jíté veškerá imdřjc na dohodu mezí poslanci jednotlivých náro- dfl Aíijiistcrský předseda Heidler pronesl ještě před rozejitím se íš ské rady velikou řeč v kjeré snu žil se zakrýtí katastrofální výsle dk parlamentního zasedání u nu til sc do nejrůžovéjšího ojitímí srnu "Vláda vyjde vKtříc každé ukci parlamentu směřující k re formě ústavy a dokáže lak ěinein že v Rakousku není ani utlaěova nýeh národů a že každému náro du při zachování státní jednoty má zůst ati zajištěno právo sebi určovali Tím bude" — pravil di' Seídler — "nepřátelské eízi ně odiuto poslední zdání zámin ky vměšovali se do věcí které my zde mezí sebou máme uspořá dali" Ministerský přiylscda po ložil ovšem hned podmínku ze kteřé je patrno jak představuje si ono rakouské sebeiiréování ná rodů kterým by ehtél Slovuny u- spokojit! Dualismus rakousko uherský musí zůstali nedotčen a veškeré zcela nepřípustné vměšo vání se do poměrů rakouských musí být i vyloučeno Rakouská vládu zdá se že si neuvědomuje že již tuto jediná podmínka činí jakoukoli dohodu s Cechy a Jihoslovany nemožnou neboť ťeši nikdy se nevzdají po žadavku sjeduoeení s uherským Slovenskem stejně jako Jihoslo vané ncpopiistí ani čárku ze svjé ho programu žádajícího sjedno cení všech Srbů Chorvatska 11 Slovinců žijících dosud jak v Ra kousku tak i v Dírách Protože pan Seidler si rozporu toho neu- vědomi! bylo třeba aby Češi zno va důrazné mu jej připomněli a lak hh též stalo Veškerý český tisk jednomyslně oduiíll prohlášení ministerského přcd-edy jako hrubou provokaci u velmi rozhodně prohlásil že ne jde a nesmí dnes již jíl i o nějaké záplatování staré rakousko -uherské ústavy které zejména ("Vši ni kdy neuznali a že není také ani pomyšlení aby v dnešní histori eké chvíli kdy na staletí rozho duje se o osudu národů (Vši 11 znali nedotknutelnost uherského státu a vydali bratrské Slovensko na pospas Maďarům Politické delegace českého národa - lak psaly Národní Listy — stojí roz hodně nejen proti centralismu i v novém jeho vydání nýbrž i pro li dualismu který -ministerský předseda bere do ochrany České prohlášení je pro historicko poli tieké individuality' a pro spojo vání zemí ve větší státoprávní cel ky Vybudování těchto celků mu sí býti takové aby měly všechny vlastnosti samostatného státu Or gán agrární strany "Venkov" vy slovil Ne ještě radikálněji "Český nároď' - tak píše vídenský do pisovatel Vnukova — "nepředsta vuje si ovšem novou úpravu po měrů tak jako vláda a má na zře teli úpravu jinou úpravu kterou již důrazné proklamoval když žá dal Zřízení českoslol veiiského stá tu na němž trvá a bude trvali dokud tohoto vytéeného cíle ne dosáhne " A podobné psaly i jiné listy konservaliviii í socialistické Kon ference důvěrníků strany sociálně demokratické která dosud býva la nejhoilivějšim zastáncem ra kouského parlamentu šla dokou e tuk dalekti Žn žádala svoláni poslanců ue Zemí Českých národ nosti české i německé ve sbor po věřený právy úsUvdárného shiu ttiáídéní ktei'4 jedině můrt nu hoduouti o budoucí úpravé éeskf ho státu lo jen ceU logickým JAsledkem teto kituet i ěritl pokhuei odepielt kůěastiutt M po rad huhkoaiitětu úuQÍha výba ru diaťeuéh k pmlrobnýtu pora diiu o nuuéh ústavy vhram jics k} jeduati tatím lOříi kebou 4 a Nrlní lUdoii tiienou drrtu MatikM iu o útav nh h takát li budouťibi ťíkulurnské(ti tA Im Tímto avýut rtuhiMlsmttm dU i'ti pvM4iu( nejlíp 114 jcvo ie Jii dua pracuji na vvlwttu! $i klada uavlii piUtiho ti4rudUia latu h Ji dn% řiti e býti a uiotétnýiu t4lHi a h iiun4 laji jt ' IUkoukka jtki kUlu h ptau t Utitjíih Čím dAla tíut itilvé a patrtiéjšlai á ěrské le tu Anta)i k Kakouki Ni merku v iwtwirii sKďto'w jik" '4 'fnl l'li k Neutr ku p'tu'f i ' f írrt rozdílem íff Néířieeko Jlel (říí netroufalo aí dosud formální onektovatl a belgické obyvatel tvo nutí násilím zatím jen k pra eřiři v muničních továrnách kdež to v dechách ftnektovftiiýeh postu pem ataletl Rakousko počíná i ja ko v zemí porobených otrok A kte ré nutí I k bojí proti vlastnímu tiárodu a státu Tím dána jest také zcela zřetel ně Auiěrweo našeho odboje za hra níeemí Jako Jlelgie a Srbsko vy puzené z vlastního území jiepřc stávají býti samostatnými atátý které se avýmí státními orgány svou vládou a vojskem uchýlily se na přátelskou pudu Spojenců tak í my Čechoslováci musíme u- silovali o to flbyejiom vytvářeli pouejiáhlu mimo půdu své obsaze né vlasti všechny ty "vlasljiosli samostatného Hiátu" o kterých mluví "Národní Listy" a kterých náš lid domu a nafli politikové do sud vytvořili nemohou Opírá-li se dnes právní existence IJelgie o "kus papíru" podepsaný roku lH'J(j evropskými velmoeemi a roz trhaný Německem r Pil I proč nemohli bychom my pracovali k uznání své statuí existence opíra jící se o kusy papíru neméně cen né než smlouva o neutralitě IM- gie jež mají jen tu widu že vedle těchto "papírů" na které Kvj-o-pa již téměř zapomněla máme pro sebe mocný argument jednot né statečné projevené vůle nájro a podrobeného cizímu pollačova teli a když mimo to je nás mimo hranice na dva milliony a tudíž mnohokrát více než je Srbů a Hel gičimu mimo hruniee obsazeného Srbska a Relgic' Máme na svi st raiě pní vo a také jnáme moc Máme již dnes politický organ u- znaný od dvou milionů Cechů a Slováků dlících za hranicemi via stí h kterými vlády spojenců zá vazně jednají máme také již voj- ko které zítra již může se stáli armádou větší než jakou má lec který z malých válčících stálů NOVÉ RUSKO (Tisk kane ČNS a SČK) "Národ bezmolvslvujct"- - Lid mlei — těmito dvěma slovy cna rakterísoval Puškiii ve svém llo risu (ioduiiovu poměr ruského li du k historickým událostem pře vrátivším vnitřní i vnější poměry Ruska v 17 století Ruský národ mlčel - - neb lépe řečeno byl u mlčen V Mvropč západní a slicd 11 í — a do tělo části Kvropy geo graficky třeba počítali i náš na nd — ovládl nesprávný názor že samodržaví nevolnictví temnota bezprávttost je jaksi přirozeným živlem pro ruského člověka Vši ehni viděli jen samoděržuvného ani buťušku za nímž lid vždy lůjde v slepé oddanosti a nikdo na to nemyslil že počátky ruské- 10 státního života až do tyranské poroby naprosto nevykazují abso- utistieký ráz ze samoděrzaví pro niká teprve v moskevské Rusi a to ještě jako přímé napodobení mongolského a byzantského ubso- utisniu a že ještě moskevská Rus prvé doby musila zápasili s řepu ilikánskou soutéi svobodného Velikého Novgorodii a jeho sou sedá Pskova u že teprve poraze- ním u rozmetáním těchto ruských republik (narodopravst vo) za l véna Hrozného byly na Rusi do kyřáit otevřeny dveře samodržaví Ostatně je charakteristické že scUké nevolnictví zavedl na Rusi florU (ioduiiov člověk tatarské ho původu Proto ni to i dnes a jest tro chu cizí pio široké nheeeuUvo mluví li se o demokratické ruké republice dukunee o tmeialistirké ruské irubtieeAle neprávám Ru ský uárod jiJ před m Imy byl trlv pru politickou uvobodu jii tehdy tiejlep] jebo Mvy mluvily o tiutbiwti kotutituef Sperauaklj dvkHi# " urjvélUut auublaseut" euvv)val v roku IMW uhwh ú ttavy prft Alexandra l V }n tk ItatUii Nkuvuat (kvalty Metan dra I bla pučinou ju tehdv Hušku iidoialo se ihtavniltii il mil é aut rovtdinid pokut d1 kttblUtU V roku l š'' liftuel Úípé vbu a l teprve vliV-i trxdin ť luku tHAi vy tnitit t si poetky H stavuiha ituda 1)4 li UM % té Ir u V Íl]U4lhruii duuti t ran )e i kdy 4 a iVuiíkru pakovala uui Nnpdevumo ujek bývalý b kr!r' k Jťuib lsr b e tse iiříapouueli a buV litu # tiíuumhl' U jsldnUu pa novtiikoU tukúu tnotej luta l lt pouitli lk l# Hlriim ji vltJ D4U iU í taul bk kte rou mu dala rusko jjjnousbá vA ka jí upojená ní rvvoluv ttůsí! ía mjjriou H úpornou avěhiavosij odmítal zřítí rfiziiých prcrftfM lív nic nedbaje n to ím faktická při nvé alabé povaze veliké výkoJA né mocí nemá tu že jeho Jinéiemj íde ve vlastní prospěch vedou jci ho vládní sfvftry Jt nechával vel kou říší za strašné války v ruk lidí kteří myslili buď Jen na ( osobní výhody nebo pracovj nřímo do rukou nepřít cb IlísOř' rie Rasimtínova tiosloužíla k ťí mu že ukázala všem lidem korup eí na něj vyšších místech tt talj Iíl!! 1 11111 lilio ntiili velmi sílí něho kouzla — tajemné povýšen stí nad zloby dne A když po ni bílí Rusputíuu car Nikolaí II vší ehny slabé stránky avého vladaře I ní podržel když vládni zvůle mi nezmenšovala stalo se jeu olái kou řasil kdy vypukne revolucéí která smete starý režim Na fej velmi jasné ukazoval ještě v mii nulém roce (Jučkov ve svém piv slijém srpnovém dopise generálu' Alexejevu kde také poukázal na to že zbraň která se kuje proť této anarchii shora je dvojsečná i protože může při věstí k probuzenfy duchů kteří zase s dola mohou l hrozili stáluí bytí Ruska Ovšem projevy mínění toho rá zu jak vidíme na připadá (Jučko va byly v lé době spojeny s mno iiyiui nepřijcmnosi mi nam liiuj kov utekl se před následky avého kroku do "lázní'' na Kavkaz Sin hové starého režimu tvrdili že tam omlouval převrat spolu s bý valým iiáiněslníketn Kavkazu vel koknížeteni Níkolaiem Nikolaievi cení Ani Miljukovu ktorý na pod zim při zahájení dumy vystoupil obžalovací řečí prosti Stiiermero ví nebyl ten krok snadný Soud který mu pro tento parlamentní výkon hrozil mohl skončit pro něho nepříjemné jeho řeč rozle těla se tehdy v statisících cxrm pláříeh po širé Rusi a byla jedním Z ncjniohill učjsíeh prostředků )' gitace pro převrat lívážíme-li žn válečné neúspěchy joul iiejsilnéj ším důkazem špatností politické ho zřízení a nutnosti nolil iekého převratu i í ř Miljukovu byla jj- loženu (irávě na tom že odhlaV valu příčiny ruského neúspěchu J nechácla ie především v netehoii 110 ti a ješlé více v zlé vůli 1'idyJ Ovšem revoluci nedělají jed-J notlivci lakové revoluci se říks palácová revoluce stal ní převru' — ale massy Massy které kon cem února oeilly se na pctrolirud i'i rii 11 iif eké Prolopo)ov jisté s tímto zje vem poéítul a byl proto připra ven petrohradská pliie měla j ilisposiei poueouy piieri kuioiiiii' tň aby očistila ulice od dělníků} hladových masu kterým vyhláška velitele petrohradského okruhu Chabalova tak výmluvně ukaž vala na bohatství třMy které pij si napekly zásoby sueirů a pr lo že není v Petrohradě dosti m o i - i - 1 _ 1 _ Ky iiiaiovc iiiv vsiik iieiiuiy zlákali vládní pn voka i k ohvy klvm kdysi " e 11 'iiria -ím " n brž pokračovaly proti vládě tfr uionslřovat v " l 1I11 tiylrt vy hraná jakmile na 1 -a it i jeho jn čali se přidávat vojů -i poslaní 1 smiloval vzbouřence Kozáci in učeni zkušenost mi roku l!J0ó dali se lentokllile svesti U služ' reakci Ale začalo i blésit i i dové vojsko Neleppči všeobe né branné poviiiiecii p o abso tisinus ukázalo se pn ie pnUv (osti v plném rozsahu Ditu[ vi sko -- zvláště to které bylo v l volnění dni v Petrohiiti é to ne vojsko obvcejinho vojenské) drilu to j vlastně již milice v děná několika vyšším) ibWojník vojáky 1 řemesla MaM dftidft niťká — prapojčÍH ~- je dw obiakeho rau a nmsaa u) ktva je vlastul edUk a dln oblečený dí jitk uuiforu Na lo není času aby pil spt-ín výcviku voják oave-jil l oby- nou htirn artpoa iif poiaui nalour o kterých a na ptZ ale veiejiií mluvilo jm dnji sobily na uvolněni alťpé kUoí ěi iladaii A hUh proto w% tohiťtd siijoál aby se njnijdi v tbdt nipík0jen I detun lvii kV tld bitUi44ic iifibtA i %ko l"tv dvou dnevh pruVil vvé r btea a iicia jtho vladuu i- ul Ulil I řirkoilll truuvk líťbtw "koUHMttl byht jj fvlfUi niio ktiu tYté Rusku pili mkleblH 4 UpkljciiilU lviii foui it imU hal r čmou (vilika tiťt(ř Mjcliíl JMlil ar kiny I 1 vf 1