Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, September 06, 1916, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 6, Image 6
í ' f Etrso PoKftOK l)NívC ZUíí VPOKROK i i PimLtSIIIMl CO FOKZOK ZkSKUXS m mínili v14ni v CeU pro Halino okre Neb cfcsylor a Cbwkjwa pro Colřai ©kree Web r Wlleon K pro Ut JUn M t Codr JtoplUe la pro oflt Iowo t Bt lul Mlnnoapolíe Mon yrt tát Mlnoeeutu s v Tyadall 8 1) pro eUty 8utb Nertb Ukoto MWManwMWMMMiHaOMMHMBIMMM rfdpUti řro ipojea Státy $U0 Pro Kanadu $200 Do Evrop $2M mini Ziollkr pooéíni dojUÍ m pomool po attaiea poukázek (Mono? Ordtri) ex pmtnlck poukázek (ExproiM Mono Oróert) btukovoích poukixok (liak Draft) anebo v regíetrovanťa dopUe OBoamajote li ivé přeetéboréul udej 0 mim i novou odrostu DoplíT krutifl íteoáfetv ochotní TOfejnimo Mutl býti ilulné pié feot éniTilu nikoho ©eobně polkodiM podepsán plným jménem ř jtl má ti T redkl Btajxoo anebo i dopi tou TOfeJuíno SŮL A SOLENÍ - t 4 ' Ryku 1904 upozornil Hené Luu fer v "Jlevue scientifique" že se v přítomné době příliš mnoho (so lí Obyčejné pokrmy kulturního ba i nekul t um ílio člověka obsahu jí dle mínění tohoto spisovatele to lik soli mnoho-li člověk k živoby tí potřebuje Celkem tedy netře ba' jídla naše solit i " Známa je pohádka "Hul nad zlato" vypravovaná Boženou Němcovou Hturý král se tázal svých tří deer jak která jej milu je Nejmladší odpověděla: "Jt tatuško vás rubím ako sol" Za to ji král vyhnal z domu Dcera — - jméno jjí bylo M arnika — šla do věta a vstoupila do služby k čarodějné bábě Mezitím nastala pohroma v království otcově Vše cka sůl mi" rozmočila a nebylo čím Boliti Bylo nad míru zle Lid pře Mtal jíhti a upadali v chorobu Hám král a dcery jeho onemocněly Ale když bylo nejhůř vrátila m Maru ška h pomocí babiččinou přinesla sul a bylo dobře V této pohádce zrcadlí m jaksi názor velikých muss lidových : Hňl je pro člověka nezbytná Kde ne lze solit tam lidé stůňou a mřou A není to jen názor slovenského lidu U nejrozmanitějšíeh národů stýkáme m e zjevy které potvr zují že ode dávna považována sůl za nezbytnou pro člověka Her monduři a ťhatti staří národové germánští vedli kruté boje o sla ne prameny na v escao i'ouoi)iie Burirundi a Ahmani krvavě vál čili o slané prameny dnes již ne známé Německé dvoj verši praví: "Kalz titul Brot maeht die Wau roth' (súl a chléb dělají tvář čer venou) což jest sentence dle kte ré člověk tělesně prospívá když solí Hturé slovanské vítáni hostí chlebem a solí ukazuje rovněž ju ké úctě u těchto národu se těšila sůl llomer nazývá hůl božskou Také Pliitarch čítá sůl k božím darům fiitnaué již záhy uchová vali můI ve stříbrných slánkách lidé povrhujtVÍ jinak přepychem ktřibrue mlunky chovali Kímsky voják dutávd ol správy vojen- ske svou pittNuuou denní porej soli Hudaitktí ktíclct v diifíui ai- núdé ti"nciMké "fasuji" aby ťltom mluvili hantýrkou vojen kkou nl podnes íVstuiiVí do vnitra Afriky vtwí na munu ml k Vlili stliěiHicimi obchodil % rwms mi tiártMly africkými Obchod wIÍ jU dávno rrjfu lou zákonitým uU:uiveium a ve ktaryelt (lonacii vvkimAvalt nunl tiártHfové daleké cety aby Uk lt ul k lívobytl potřrbnou CVhovs a Muravtti tiuili mil 1 alpkýťh kii'k kult Mit4aié ty byli mott 4m MUi Vílicku vi UaíUUvIt tiťixi llMhrahaU Hnlbust zaziiftniciíjl h Numidátí mají fil v oíklívosti 1'liitarch vy pni Vlije ži kliéží l'ííypt6tí iívnoIÍ Na j"dnom ru Mé ne tnk věc do dne tak Jdizné kmeny sibiřské živící no honbou a rybolovem ne solí Zejména Karnčadalové a Tun (run i mají mfd v oíklivostí Také Kíi'K'zové živící ne masem a mlé kciu wdí neužívují Některým Ji duinum bylo do nedávná solení směšným I mezí eívilisovanýmí národy nu jdou m jednotlivci kte ří přesvédeční jsou VCKetaiíánj a ze zásady pokrmů nvýcii nesolí ačkoli vegeturiáni solí "nfvudz bylinná potrava obsahuje méně no li než maso' Také jrý masožraví dravci odmítají nM 'A toho plyne Že zásada Lcufe j rem vyslovená dle níž netřeba pří solovuti připravovaných pokrmu už dávno a na mnohých místech se prováděla Zajímavo je že dle I lehnu v sanskrtu není nazvu pro iíil Z toho lze vyvodili že Jndo (fermaiié kteří později zalidnili Kvropu původně asi také nesolili ač později jak jsme viděli nauči li se sřil nemálo ceniti tak že kul turní Evropan nemůže bez solí ví ce žiti líehn myslí že lovo sfd které v přerozmanitých podobách tlřměř ve všech evropských jazy cích se vyskytuje vzniklo u sla ných j-zer asijských zejména v o kotí moře Kaspického a jezera aralského kde je Hňl velmi hojná ludogermané v sousedství těchto j'-zer z nenáhla na západ se pohy bující prý zde teprve aul poznali Prý jen Litvami a Albánci mají zvláStní názvy pro nňl Prví jí na zývají družka druzí kripe nebo li krype Oběma ulovím! stojí za kmen ftojem posypání Hul je sloučenina náležející k nejvíce rozšířeným Vzpomeňme si jen spousty soli obsažené v moř k vodě Mořská voda na jednot livých místech chová 25 až 40 gra mu kuchyňské soli v litru V moři je tedy obsažena masaa nolí již ni fantasií! naše sotva dovede před staviti Vedle toho pňda 'zemská zejména na místech zabraných druhdy jezery a moři — chová rovněž obrovské spousty oli Tak zejména píkla v některých pou štích nitroasijskýeh Vedle toho však každá živoucí tkáň obsahuje kuchyňskou sůl Také šťávy a tkáni lidského těla sfd obsahují Krev míza mok ce rebrospinální žluč a lidské mléko obsahují sůl Její všudy přítomnost v těle člověka ukazuje k tomu že má pro život člověka význam ne malý V tomto smyslu je a prav divou pohádka Doženou Němco vou vypravována Kdyby bylo možno odejmouti veškerou sůl člo věku chřadl by as a zahynul Jaký ňkol sůl v organismu lid ském plní není dopodrobna známo Přisuzuje se ji důležitý úkol při OKinotickýeh jHUiiěrech Stav lidské ho těla Puk snad poskytuje ma teriál ko tvorbě šťávy žaludeční ť'kol její jest nepochybně ještě větňí Při tom všem ale jest jisto h člověk v potravě své kuchyňskou solí plýtvá jak to liené Laufcr byl vytknul Neboť rozmanité výmě šky tělo lidské opouštějící obsa bují překvapující množství ku rhyÚHké soli resp chloridu mezi nimiž ovšem kuchyňská tul čelné místo zaujímá Litr lidského po tu prý obsahuje 2 al 25 eratuu o li Výměšek ledvin — moč oha hujt za 21 hodin 10— 13 gramu chloridu resn značné množství kuchyňské noli Ialo by o ovšem myslet že pouhá přítomnost ku chyňké soli beje dalšího lučební ho spojení jest dňleíita pro život člověka ' W to wt nejídá býti prav dépodobnýtu ť"ím člověk th-le hla luví tím méně vylučuji mdi Jesl tuilií pravdépmUbné že jmiívá nu" dt by tečno tiutoho Tomu na ♦védcují i výpčty řystologieM Bunsr počítá i%- člověk il trhuje m 21 hlm 1—2 gramy soli Vr kia-ciwti viUk pohlcujmw nwtt 1? gmmi deunř Ml U toto iiicuiivini H jký v ýiiAui na drav( ltdké iidi nrrtvdííHwUihuí tvrdut lulo by (tU hlmU Iwiuk VAluW ebjrtíy- nultí jaU ju tymki i du vr4 HMM#ru4 w4d Prý tMmi%( oťhnmoti ik dri } w# ! etoletl jhí Kritu ii ! vUi trUnl íviU u hdl kurt ViV# m íml nuinka %tii ktfčnl jn fyettdaguliy íi Í4 i vUM muwhdy hlUvl aU třrbntf kianium e!i Tokovt po piivjl V lilklírjřch dť fvy orMlis( tvjťl í% tM díků uA fíiU fltfký hšk#ř lbrh'¥'í-vkt tt velikého pwHu tmh #víi %téd tttvU ltji-tjrůmiich j'nWnl Ki lý k vsi tal%il libiitti dt Htitj Ttí:l teuúy 4 ai Mi tUwts l}Mru 1)14 I !ttoUL v ikťnck itinž i ý(ktim tikový m J V lufiích Buuuoftti Vt' jo lultuá a % hijn( nriuo) h V po f t4$íé olr tuo' J ttvmatwkiS }4fovwi l v l jý ktrýH bw?t Ulo %m Vi'hi nKÍv4 &U iiit(it ei wlfiuje kuvit skou udí resp chloridy propouští jí výměšky velice málo Tak pří prudkém zánětu plic který patří řadili mezí nejvážnějšf nemocí na ších krajů pokud j lieuioc na tyciii vrcnoiu neopotmeji icmcr žádné chloridy tělo nemocného Nemoc ve příznivých případech jednoho dne rychle se obrátí k lep- šíni U a tu počne c zase lělo rychle svý''h chloridů zbosřoviiti Jest možno že také v jinýcji prudkých zejména infekčních ne modech chloridy resp kuchyňská sůl různé odchylky ukazují avšak všechno to j"šté prozkoiiriiííno ne ní - Mnohem význačnější úlohu hra jí však chloridy a s nimi kuchyň ská hůl pří iicmocech ledvinových zejména pří zánětech — obávané to nemoci Brightově Ukázalo se totiž že také pří to ho druhu nemocech organismus chorý zhusta kuchyňskou sůl v tě le zadržuje a připisuji se tomuto hromadění chloridů v těle zlý vý znam Jest totiž pravdčpodobno m organismus lidský' nese chlori dy jenom v určitém roztoku Pro to Kchnanějším roztokům se orga uísmuH všemi Milami brání a sic lim způsobem že je sám činí zře děiiějšími f'ilí jinými slovy: hro-nadí-li se chloridy v chorém těle zadrží tělo také potřebnou vodu v sobě tak aby chloridy byly v přiměřeném íýsiologickém rozto ku Avšak takové současné hro madění vody v těle hlásí se záro veň jako nový vážný stav chorob lý Nemocný toho druhu se stává vodnatelným což jest stav z pra vidla velmi obávaný a velmi tvr došíjný Francouzi Wídal a Javal ineli ten nápad zakročit proti vodna telnosti při zánětech ledvin nesla ion dietou Předpokládali že tě 'o má k svým životním potřebám aké kuvhyňské soli zapotřebí a že Uidíz bude si organimus bráti svou ootřebu z nahromaděných chloridů v různých tkaních Kdyby ale tak e stalo nepotřebuje organismus íee tolik vody a zase této se po ívém způsobu zhostí Z té příčiny doporučují nemoc lým za těchto okolností pokrmy třirozeně málo solí chovající a k tomu ještě nesolené Nemocný jí Vily sladká moučná jídla ovoce íěkteré zeleniny málo masa a p Vešmi jisti hovězích polévek tíze lých mas nakládaných ryb a p Takovým způsobem obohaceno éčení naše a nový typ o diétu ne danou Nemocní když jim vyložíme vý nam neslané diety z pravidla po douclmjí a potají nepřisoluji Ač jsou ovšem i zde výjimky Neboť není nesnadnějšího úkolu léčebné ho než léčení diétetieké Tisícové idí jsou přesvědčeni že co chuť lá nemůže člověku byť i byl ne mocný škoditi V tom je z pravid la i Samaritáne z nejbližšího okolí utvrzují pohrdavě o léčení diéte- tickém se vyslovujíce Proto zadu každé léčení diétetieké jistou nad průměrnou intelligeuei nemocné ho j""ho okolí Za druhé však nut uo m mocnému vyložit! aspoň v jki všin-hnýeh rysech jaké cíle urči tou dietou sledujeme Va těchto o- kolností i neslanou diétu nemocný dosti poměrně dlouho Kiiáší ač o všem z pravidla ne do nekoneč na — 1'íiu více se nemocnému za kaluje tím je nálada jeho teskněj ší a tím více zaiHnéeném tou ží Tento zjev vystihli již ftímané rčením "ťupimua negata" — tou iime po zapovězeném a jest asi siepochyhné- tak starý jako zákon vůbec Leč výsledky takovéto neslané diéty nejsou veukoucHU ukvělé Tu a tam e de tactu jmdaií n ilutmu dietou vodualrtuost rychle íioenšiti ba i odstrautti Avšak d iti čtw ledvinový prwpii ueuiá teudenet se ataili uy hrí pokra 'Hije a k osudným koncům Vřde Nietiiéi kdyby uwdaua dii ta jen jfdnumu e dvaceti ulevila anebo jrj ilokmice pydraiU nemi bý ti CdUťdbávátta ZtJiiřMUfuejUH' jcátř ( iietUitá dicU také pt Vtimtřtiuiti jiné ho původu #koutt4 Jmcu4 při vMliwtthnttifh i4uiJuth dcé imí 4Utui akoru4tétdin Npeu lúh pli ruimaiutýťU Lšvjich wv I k vátých vředech na íMUtr tm i ptij tmtijoé rýn) Tk íilť f ťi! I4u nijaký ptkttiiý vydwtřk Í4f H-ttřU4 V A ! ti#l4U4 dwlA pit I p4d'Hni J (íhrniuné ri(foi4 neuHs tt le ' H v -letn{-h ftMt ti hteh huvnl hiu?iiiu4Mi prtnuovfmi Tu pjk vylr#ni IH hfi"ii u ti fdfuim l j#hi tím chtivěji budu pohlcovat! hro lnové Mloiiéeníoy Jelikož hrom Je lučebné příbuzný n chlorem Proto doporučují vedlo bromových lou ceiiíu ncslfiuoil diétu U epileptiků Kluší nuk doznat! Že také tato my- šhoiktt není bez praktického jadér- ka Mám zkušenost že pru v epi leptikové rádi Molívajl a MÍce z mí ry Holívají V tomto případě zhu sta zákaz solení má za následek h pší výsledclť pří léčení bromový mi Mloučenínamí než když o Mole- ní se u nemocného nestaráme Na tomto podkladě všclico vy todezeno Tak navrži-no aby mc nekl chléb jenž by se solil místo solí bromidy Také se doporučuje vařiti mouku k níž místo noh iri- dá se bromidů Nemocný dle ná vrhů těchto by se léčil potřebným lékem aniž by byl nucen obvykle formy lékové nv přidrželi Nelze ovšem říci jak dlouho by nemocní snesli takové solení bro movými sloučeninami ťelkem však dlužno přiznati že neslané diétě hluší věnovali bedli vou pozornost — Jos Thomayer BUSKO A SPOJENÉ STÁTY Že v jistých kruzích zdejších jimž dostávalo se bud vědomě Spatných anebo povrchních zprav o Uuskii zavládni o této slovanské zemi pochybný na neznalosti spo čívající názor jest dobře známo Byli jsme toho přes tu chvíli svěd ky Leč V době poslední kdy zdej ší obchodní kruhy přicházejí n ru ským lidem více do styku kdy prameny z nichž vycházely "za ručené' zprávy o Hušku staly se -- na příklad anglické — přátel skými — a jiné -- jako německé -— znehodíiojí se samy sebou jež to každý dovede pochopili za ja kými účely pouštěny jsou do svě ta uplatňuje se v americké veřej uosti pravý názor o Hušku počí nají býti chápány možnosti a vý hody přátelského styku s obrov skou slovanskou říší — krátce ře čeno veřejné mínění poznává že až dosud bylo llusku křivděno a že jest na čase i výhodno aby se stala v tom ohledu nápravu Ve směru tom se také pracuje Samuel MeKoberts místopresi dent National City Banky který se právě vrátil z tříměsíční návště vy v Hušku popisuje uvé dojmy v běžném vydání "The American" í části jak následuje : Když Američan který nikdy před tím nebyl v Hušku zajede si 10 Petrohradu Moskvy a jiných měst o nichž slyšel a pak cestuje do tuctu jiných pěkných moder ních a inetijopolitních měst jichž jména stěží dovede si zapaniatova ti tu zcela jistě musí se diviti to mu jak se asi stalo že my zde mě- 11 jsme ž dosud o Hušku takové podivné ponětí že jsme byli tak Spatně informováni ftíšo dnes na lézá se na prahu toho co v ne dlouhé době přivodí nesmírný po krok v industrii' obchodě a bohať dví a všeobecnější rozdělení i vniknutí výchovy a vzdělání} ale jest patrno že mnohem více než to co jsme věděli bylo již v exi st etici V Hušku vidíme vše mož né jenom ne zatemnělý zpáteční cký lid Plíce v Petrohradě jsou právě tak "up to date" jako uli ce v Chicngu A to samé shledáváme na cestě skrz jinou část Huška evros1 ho lráhy jsou dobře zbudované a dobři vypravené průměrně lé pe konstruované než dráhy ve Spojených Státech ! to jim však chybí Že nikde nejsou tak rozsá hlá by posloužily Hušku a to i tef v dobé války Města jcá na títivime shledáme všechna mo derní a čilá i ta dole v krajích hra ničících na Černé a Kaspické uiu ie TurUta spatřuje tovnřá mno ho pěkné vdčlaué půdy daleko mVc iiej si uad představoval N Ir iám bohatl pídě obilná kde ittnlito xUkati vétši eklueit na akr ml jkou naši farmáři doptanou Vidíme Inka neumí jehoi e tm nad by dovedl odhadnoutt ptAvoA poutě náš frmiř lida lt M uwiosippí My mam de ru tk'Ui tf iuhuu prWukň tdnlí pto nétvý trh i ř lo viak auurt i'kv iMhitěvtdk tstuÍ ptoj'Utt př kiaptmi kdy l tám osobu hm4 r jié ruké -iilsUtsl ku (VltuMti ntuuá Kotku ftid nevyvinutá r# t kirm ! Kodtii ewd apt t t pt Správy pr wtup t k#dě Umí v'j%o hml !h PÍ po hHh til řki I í'IH? 14 J'h- jbU íikU ty ptft pfšttiiUni vy utitkinl timlroývU iJroj t duM tdiií I hnl kjrtehrtj vníkin v# velkých ro4Mr h h '-fjerj" K'k trd éí Hpjeiié Hlity v umožniv! a roz wa Ij ii pírodilcli zdrojů M4 roz náhlA reservace žlcza uhlí# uMt í vzácných índmdríájuíeb a dra hých kovfij a změdéktt možnost jeho zahrnuje dosti bavlny návi ny výborné tovární kvality aby mohla záwbítí Mpotřebii 170'KK) m) ruského lidu 1 kdyby hyh vál ka iiepřívodíla možnou vyhlídku na splnění dlouho pěstovaného ru ského Mini o východu pro jeho zbo ží přen JloKpor Huško bylo připra veno modernizovali obrovské pod niky a zřídili nové Praktický zájem Ameriky v tomto índiiNtríálním kroku na novém polí Mpočívá v té okolností že může nám zcela přirozeně u možnítí výhodné uložení naši kapitálu í zdravou a výnosnou vý měnu obchodní Dnen Mtává jisté pramálo pochybností že stávali bude zvětšený přímý obchod náš h Huškem až válka bude skonče na se vzájemnou výhodou že ne bude obstaráván německým spro středkovatelcm jak mo až dosud dělo Jest faktem že velká příle žitost Mpočívá pro naše finančně indiistríální zájmy v ruských ua hách rozvínouti jeho dráhy dol" i tovární výrobu Huško jest dnes vůči nám přátelské a přeje si a rnerického kapitálu pro vé podniky lioUobi CO ZBYLO ZE SRBŮ V "Huských Vědomostech" lí čí Hrb V Pcšič-Oostuševskíj stra šný osud který stihl jeho nešťa stnou otčinu "Krbové postavili v r 1912 z 2900000 obyvatel do pole 402000 mužů Tuto číslici uvádí zesnulý ministr financí Lazar Pašié na zá kladě Mtatistiky o zásobování ar mády Od těch dob odvody ae ne trhly Obklíčeni nepřáteli bili jsme se do poslední kapky krve — bili se na všechny strany zmíra jíce při tom hladem Srbsko jako Belgie je zabrána kromě toho však je téměř zbavena mužského obyvatelstva ÍYist je pobila část padla dí zajetí a dovezena do Ně mecka jako pracovní síla Část prchla do Albánie kde zahynula 38000 hochů blížících se vojen skému' věku vzato bylo ustupují cí naší armádou do Albánie Víte kolik z nich došlo na Korfnt Ko tva deset tisíc Ostatní zhynuli v snězích Albánie u hranic valon ského opevněného tábora kam Srbově nebyli připuštěni z oba vy před zavlečením cholery Tak zhynul květ srbských jinochů spo lu s veterány tří válek Toliko zbytky byly převezeny na konec na Korfu a v Bizertu % Nemožno prostě uvěřit co se a námi Ktalol Snili jsme o velkém Srbsku ale všichni zhynuli Zbyt ky zmírají nyní A jestliže poně kud správně se odhaduje množství běd stihnuvších nás nevidí se že zadávena je netoliko naše říše ale žo hubí ne naše plémě V tomto tvrzení že hyne srbské plémě není přepínání Když za čali jsnie válku u Tureckem v ro ce 1!)12 počítalo su u nás na 2í)00000 duší obojího pohlaví A takový malý národ zažil ve čty řech létech čtyři války! Kdo spo- cie co zíránu jsme v nojun s Turky s Bulhary u Hakušauy s Němci i opět Bulhary T Kolik wt tisíc! Kolik pohyuulo cholerou přivlečenou Bulhary a tyfem! Ko lik met tide! A eo ztratilo Srbsko v době rakouského a německo bul harského vpádut V době vpádu kdy hubili nejen srbských vojáků ale i pokojní obyvatelstvo! děti starce žeuyf Kolik zahynulo v zá vějích albánských v době útěku národa! Známo že uprchlíci mí r!i v tisících Živili se kůl! a o buvi rojřcxHuou na kousky a u vařenou Trudno je kpočUt naše oběti Ti kilo přibyli na konce n Kor fit do Tunisu byli Jiti ale mnoho tisie muřtU v oněch místech od dechu — vyčerpáním A eo ri'i o našich brati leh Crr mdtítreich! JiJ při tUdtývátd ture ckého Hkitru i Marci a chlapci chápali e pušek šit du hoje Kdy4 bylo thdiyto LoveVuu kolík lbylti na ťVrnA lloie muiů nclmp ných imit ihrt í atllHUl í Cátt od d!t V Hjfti — t fciuff Cist ne JMlitih? itodl e i lké Hříčka hudint v nm i-tty détí ticotMl Í4i4 pl Cfho jun m tu doAtlí My pwA4ií na iutt taiiioe Ve Kink jen na jký lprtoh ahrodi itlwký nárt! N tN ha tnu Vtlikfh htbuka Itchude li íi h ! Mfeitt ttitt HH oMnl kp7 ke iř!kí ftřl#lkk: u- žfl aby m Jiaše ženy mohly íloěe kat dětí ze urbukých otefl uby mohly y kú rňnt mladé: výhonky z Mtarého kořene aby nztndíla ne Hrbům budoiieiiOMt" A proě to vš proč proéf líže te mc představujíce MÍ V duchu víe diny tyto běily jiešfaaného nvh ského líilii f Ano proéí Zíplejto se v Berlíně a ve Vídní tam to vě dí tam by mohli dát odpovéd HISTORIE OHLAŠOVÁNÍ (Dokončení ae tr 5) pocuía ne objevovali ohlášení nu stěnách domfl tímané ohlašovali různým způ- ni Ohlašovali nejenom oí- cIjoiIV ale i ilivinllu koime nv - - - dražby majetek ku koupi a ztruci né předměty Mnoho římských o- hlášek zachovalo se nám a dle nich soudití můžeme jak mí tito první ohlašovatclé počínali Hímané jsou původci vývěsních tubulí na kte rých ohlašovali vše na eo chtěli ti pozorniti Umění ohlašování ale u padlo jo pádu římské říše a tepr ve ve středověku opětně objevují se pouliční vyvolavaěi kteří ozna movali prodeje a pod Tito poulič ní vyvolavaěi mc počali í organíso vatí byli obdaření různými vý sadami Jednotlivé živnosti po té zača ly zaváděti odznaky které vyvě šovaly nad své místnosti aby by ly k rozeznání J)o dnešního dne ještě v některých krajinách spa třujeme nad různými obchody ta kové odznaky I ve Spojených Hiá tech odznaky holičů jsou sloupy natřené barvami bílou červenou a modrou a dřevění Indiáni ohlušu jí prodejny tabáku a doutníků r— Modrá kotvu černý drak červe ný lev pletouce citronů a podivné věci užívány byly za odznaky růz ných obchodů Tří kulí užívali ve tešníci a do dnešního dne můžeme ' je Kputřití i v amerických městech Vývoj casopisectva učinil v o hlašovúní značnou změnu fíž roz šíření umění tiskařského zavedlo nové způsoby do ohlašování Hůz né druhy tištěných letáků plaká tů a pamfletu byly užívány ob chodníky k ohlašování jejich zbo ží William Cnxton v roce 1117 zbudoval první tiskařský lis vo Wostiiiiiistcr Abey u o dvě století později v roce 1022 časopis kte rý považuje nc za-první skutečný časopia byl tištěn Časopin tento jmenoval se Weekly Níw a měl obsahovat! zprávy z Německa An glie Francie Cech a Uherska — Zprň vy obsažené v tomto časopi se nebyly příliš "čerstvé" neboť v prvním čísle tohoto prvního sku tečného časopisu na světě čteme o porážce české královské armá dy na Bílé Hoře ti Pruhy dne 8 listopadu roku KJ20 Vylíčení té to bitvy je tu dosti podrobné — sm uva roay po tuiaiosti teto An glie četla tuto zprávu ještě jnkt zajímavou novinku Jaký pokrok učinily časopisy od těch dob! Dnes dovídáme se v Americe o událostech nu různých evropských bojištích ješlé téhož dne Zprávy o důležitých bilváeh získáme za šet hodin po té kdy se udály Byla-li svedena bitva o (I hodině ranní v nevěrní Prancii čteme o tom propustí li ovšem tu to zprávu censor jíž při obědě vo Spojených Státech Ohlášky v ěasoj usech počaly s objevovali ai v roce 1700 Ohla šovaly se tu hlavně medicíny Za první obchodní ohlášku v časopi sech považuje e ona Natlianii li Butiera který oznamoval ku pro dej i knihy Dnen není ani jediné ho časopisu a měsíčníku který ne mčl by ohlášek Nebyli ohlášek časopisy nebyly by ac ho pity poky tovat takové mntwUhí četby výut čtenářům na poměrní ueMitniýob nos Ohlášky jsou hlavním pra menem příjmů všech émtopiHtt a tuuoJůujl jich vydáváni Croa kterou čtenář platí a čMipU a mho luajítjťiu nekryje plné nf ii i ho t asoptMt ř Opatftni ro priM lUvky Tpck4 — JMha Atrhmj T'p k nd Hatila rV prbU imtMrgfi proti i4ttk4ut jtl pn kají tvrhlé lkáte které bv Itittá I 4-Uí teíd tteMÍ tt'd4i 4 mé týk m i áilek dolytú Ni Hnhtt y t velhv iUttd V pUtoot Mvtl#pan hudmt hl4VUÍ mt U tu IHi-řiprtté #hiii dMbio fká i iHHlthíjh ihv epad4 u dršhr Hnt IV tvriv tnt ttUďv j e #ťie e i-