í ' f
Etrso
PoKftOK l)NívC ZUíí
VPOKROK
i
i
PimLtSIIIMl CO
FOKZOK ZkSKUXS
m mínili v14ni
v CeU pro Halino okre Neb
cfcsylor a Cbwkjwa pro Colřai ©kree
Web r Wlleon K pro Ut JUn
M t Codr JtoplUe la pro oflt
Iowo t Bt lul Mlnnoapolíe Mon
yrt tát Mlnoeeutu s v Tyadall 8 1)
pro eUty 8utb Nertb Ukoto
MWManwMWMMMiHaOMMHMBIMMM
rfdpUti
řro ipojea Státy $U0 Pro Kanadu
$200 Do Evrop $2M mini
Ziollkr pooéíni dojUÍ m pomool po
attaiea poukázek (Mono? Ordtri) ex
pmtnlck poukázek (ExproiM Mono
Oróert) btukovoích poukixok (liak
Draft) anebo v regíetrovanťa dopUe
OBoamajote li ivé přeetéboréul udej
0 mim i novou odrostu
DoplíT krutifl íteoáfetv ochotní
TOfejnimo Mutl býti ilulné pié
feot éniTilu nikoho ©eobně polkodiM
podepsán plným jménem ř jtl má
ti T redkl Btajxoo anebo i dopi
tou TOfeJuíno
SŮL A SOLENÍ
- t
4 '
Ryku 1904 upozornil Hené Luu
fer v "Jlevue scientifique" že se
v přítomné době příliš mnoho (so
lí Obyčejné pokrmy kulturního
ba i nekul t um ílio člověka obsahu
jí dle mínění tohoto spisovatele to
lik soli mnoho-li člověk k živoby
tí potřebuje Celkem tedy netře
ba' jídla naše solit i
" Známa je pohádka "Hul nad
zlato" vypravovaná Boženou
Němcovou Hturý král se tázal
svých tří deer jak která jej milu
je Nejmladší odpověděla: "Jt
tatuško vás rubím ako sol" Za
to ji král vyhnal z domu Dcera
— - jméno jjí bylo M arnika — šla
do věta a vstoupila do služby k
čarodějné bábě Mezitím nastala
pohroma v království otcově Vše
cka sůl mi" rozmočila a nebylo čím
Boliti Bylo nad míru zle Lid pře
Mtal jíhti a upadali v chorobu Hám
král a dcery jeho onemocněly Ale
když bylo nejhůř vrátila m Maru
ška h pomocí babiččinou přinesla
sul a bylo dobře
V této pohádce zrcadlí m jaksi
názor velikých muss lidových : Hňl
je pro člověka nezbytná Kde ne
lze solit tam lidé stůňou a mřou
A není to jen názor slovenského
lidu U nejrozmanitějšíeh národů
stýkáme m e zjevy které potvr
zují že ode dávna považována sůl
za nezbytnou pro člověka Her
monduři a ťhatti staří národové
germánští vedli kruté boje o sla
ne prameny na v escao i'ouoi)iie
Burirundi a Ahmani krvavě vál
čili o slané prameny dnes již ne
známé Německé dvoj verši praví:
"Kalz titul Brot maeht die Wau
roth' (súl a chléb dělají tvář čer
venou) což jest sentence dle kte
ré člověk tělesně prospívá když
solí Hturé slovanské vítáni hostí
chlebem a solí ukazuje rovněž ju
ké úctě u těchto národu se těšila
sůl llomer nazývá hůl božskou
Také Pliitarch čítá sůl k božím
darům fiitnaué již záhy uchová
vali můI ve stříbrných slánkách
lidé povrhujtVÍ jinak přepychem
ktřibrue mlunky chovali Kímsky
voják dutávd ol správy vojen-
ske svou pittNuuou denní porej
soli Hudaitktí ktíclct v diifíui ai-
núdé ti"nciMké "fasuji" aby
ťltom mluvili hantýrkou vojen
kkou nl podnes íVstuiiVí do
vnitra Afriky vtwí na munu ml
k Vlili stliěiHicimi obchodil % rwms
mi tiártMly africkými
Obchod wIÍ jU dávno rrjfu
lou zákonitým uU:uiveium a ve
ktaryelt (lonacii vvkimAvalt nunl
tiártHfové daleké cety aby Uk
lt ul k lívobytl potřrbnou
CVhovs a Muravtti tiuili mil
1 alpkýťh kii'k kult Mit4aié
ty byli mott 4m MUi Vílicku
vi UaíUUvIt tiťixi llMhrahaU
Hnlbust zaziiftniciíjl h Numidátí
mají fil v oíklívosti 1'liitarch vy
pni Vlije ži kliéží l'ííypt6tí iívnoIÍ
Na j"dnom ru Mé ne tnk věc do
dne tak Jdizné kmeny sibiřské
živící no honbou a rybolovem ne
solí Zejména Karnčadalové a Tun
(run i mají mfd v oíklivostí Také
Kíi'K'zové živící ne masem a mlé
kciu wdí neužívují Některým Ji
duinum bylo do nedávná solení
směšným I mezí eívilisovanýmí
národy nu jdou m jednotlivci kte
ří přesvédeční jsou VCKetaiíánj
a ze zásady pokrmů nvýcii nesolí
ačkoli vegeturiáni solí "nfvudz
bylinná potrava obsahuje méně no
li než maso' Také jrý masožraví
dravci odmítají nM
'A toho plyne Že zásada Lcufe j
rem vyslovená dle níž netřeba pří
solovuti připravovaných pokrmu
už dávno a na mnohých místech
se prováděla Zajímavo je že dle
I lehnu v sanskrtu není nazvu pro
iíil Z toho lze vyvodili že Jndo
(fermaiié kteří později zalidnili
Kvropu původně asi také nesolili
ač později jak jsme viděli nauči
li se sřil nemálo ceniti tak že kul
turní Evropan nemůže bez solí ví
ce žiti líehn myslí že lovo sfd
které v přerozmanitých podobách
tlřměř ve všech evropských jazy
cích se vyskytuje vzniklo u sla
ných j-zer asijských zejména v o
kotí moře Kaspického a jezera
aralského kde je Hňl velmi hojná
ludogermané v sousedství těchto
j'-zer z nenáhla na západ se pohy
bující prý zde teprve aul poznali
Prý jen Litvami a Albánci mají
zvláStní názvy pro nňl Prví jí na
zývají družka druzí kripe nebo
li krype Oběma ulovím! stojí za
kmen ftojem posypání
Hul je sloučenina náležející k
nejvíce rozšířeným Vzpomeňme
si jen spousty soli obsažené v moř
k vodě Mořská voda na jednot
livých místech chová 25 až 40 gra
mu kuchyňské soli v litru V moři
je tedy obsažena masaa nolí již ni
fantasií! naše sotva dovede před
staviti Vedle toho pňda 'zemská
zejména na místech zabraných
druhdy jezery a moři — chová
rovněž obrovské spousty oli Tak
zejména píkla v některých pou
štích nitroasijskýeh
Vedle toho však každá živoucí
tkáň obsahuje kuchyňskou sůl
Také šťávy a tkáni lidského těla
sfd obsahují Krev míza mok ce
rebrospinální žluč a lidské mléko
obsahují sůl Její všudy přítomnost
v těle člověka ukazuje k tomu že
má pro život člověka význam ne
malý V tomto smyslu je a prav
divou pohádka Doženou Němco
vou vypravována Kdyby bylo
možno odejmouti veškerou sůl člo
věku chřadl by as a zahynul
Jaký ňkol sůl v organismu lid
ském plní není dopodrobna známo
Přisuzuje se ji důležitý úkol při
OKinotickýeh jHUiiěrech Stav lidské
ho těla Puk snad poskytuje ma
teriál ko tvorbě šťávy žaludeční
ť'kol její jest nepochybně ještě
větňí
Při tom všem ale jest jisto h
člověk v potravě své kuchyňskou
solí plýtvá jak to liené Laufcr byl
vytknul Neboť rozmanité výmě
šky tělo lidské opouštějící obsa
bují překvapující množství ku
rhyÚHké soli resp chloridu mezi
nimiž ovšem kuchyňská tul čelné
místo zaujímá Litr lidského po
tu prý obsahuje 2 al 25 eratuu o
li Výměšek ledvin — moč oha
hujt za 21 hodin 10— 13 gramu
chloridu resn značné množství
kuchyňské noli Ialo by o ovšem
myslet že pouhá přítomnost ku
chyňké soli beje dalšího lučební
ho spojení jest dňleíita pro život
člověka ' W to wt nejídá býti prav
dépodobnýtu ť"ím člověk th-le hla
luví tím méně vylučuji mdi Jesl
tuilií pravdépmUbné že jmiívá
nu" dt by tečno tiutoho Tomu na
♦védcují i výpčty řystologieM
Bunsr počítá i%- člověk il trhuje
m 21 hlm 1—2 gramy soli Vr
kia-ciwti viUk pohlcujmw nwtt
1? gmmi deunř
Ml U toto iiicuiivini H jký
v ýiiAui na drav( ltdké iidi
nrrtvdííHwUihuí tvrdut lulo by
(tU hlmU Iwiuk VAluW ebjrtíy- nultí jaU ju tymki i du
vr4 HMM#ru4 w4d Prý tMmi%( oťhnmoti ik dri }
w# ! etoletl jhí Kritu ii ! vUi trUnl íviU u hdl kurt
ViV# m íml nuinka %tii ktfčnl jn fyettdaguliy íi
Í4 i vUM muwhdy hlUvl aU třrbntf kianium e!i Tokovt po
piivjl V lilklírjřch dť fvy orMlis( tvjťl í% tM díků uA
fíiU fltfký hšk#ř lbrh'¥'í-vkt tt velikého pwHu tmh
#víi %téd tttvU ltji-tjrůmiich j'nWnl Ki lý k
vsi tal%il libiitti dt Htitj
Ttí:l teuúy 4 ai Mi
tUwts l}Mru 1)14 I !ttoUL v ikťnck
itinž i ý(ktim tikový m J
V lufiích Buuuoftti
Vt' jo lultuá a % hijn(
nriuo) h V po
f t4$íé olr tuo' J ttvmatwkiS }4fovwi l v l
jý ktrýH bw?t Ulo %m
Vi'hi nKÍv4 &U iiit(it ei wlfiuje kuvit
skou udí resp chloridy propouští
jí výměšky velice málo Tak pří
prudkém zánětu plic který patří
řadili mezí nejvážnějšf nemocí na
ších krajů pokud j lieuioc na
tyciii vrcnoiu neopotmeji icmcr
žádné chloridy tělo nemocného
Nemoc ve příznivých případech
jednoho dne rychle se obrátí k lep-
šíni U a tu počne c zase lělo rychle
svý''h chloridů zbosřoviiti
Jest možno že také v jinýcji
prudkých zejména infekčních ne
modech chloridy resp kuchyňská
sůl různé odchylky ukazují avšak
všechno to j"šté prozkoiiriiííno ne
ní -
Mnohem význačnější úlohu hra
jí však chloridy a s nimi kuchyň
ská hůl pří iicmocech ledvinových
zejména pří zánětech — obávané
to nemoci Brightově
Ukázalo se totiž že také pří to
ho druhu nemocech organismus
chorý zhusta kuchyňskou sůl v tě
le zadržuje a připisuji se tomuto
hromadění chloridů v těle zlý vý
znam Jest totiž pravdčpodobno
m organismus lidský' nese chlori
dy jenom v určitém roztoku Pro
to Kchnanějším roztokům se orga
uísmuH všemi Milami brání a sic
lim způsobem že je sám činí zře
děiiějšími f'ilí jinými slovy: hro-nadí-li
se chloridy v chorém těle
zadrží tělo také potřebnou vodu
v sobě tak aby chloridy byly v
přiměřeném íýsiologickém rozto
ku Avšak takové současné hro
madění vody v těle hlásí se záro
veň jako nový vážný stav chorob
lý Nemocný toho druhu se stává
vodnatelným což jest stav z pra
vidla velmi obávaný a velmi tvr
došíjný Francouzi Wídal a Javal ineli
ten nápad zakročit proti vodna
telnosti při zánětech ledvin nesla
ion dietou Předpokládali že tě
'o má k svým životním potřebám
aké kuvhyňské soli zapotřebí a že
Uidíz bude si organimus bráti svou
ootřebu z nahromaděných chloridů
v různých tkaních Kdyby ale tak
e stalo nepotřebuje organismus
íee tolik vody a zase této se po
ívém způsobu zhostí
Z té příčiny doporučují nemoc
lým za těchto okolností pokrmy
třirozeně málo solí chovající a k
tomu ještě nesolené Nemocný jí
Vily sladká moučná jídla ovoce
íěkteré zeleniny málo masa a p
Vešmi jisti hovězích polévek tíze
lých mas nakládaných ryb a p
Takovým způsobem obohaceno
éčení naše a nový typ o diétu ne
danou Nemocní když jim vyložíme vý
nam neslané diety z pravidla po
douclmjí a potají nepřisoluji Ač
jsou ovšem i zde výjimky Neboť
není nesnadnějšího úkolu léčebné
ho než léčení diétetieké Tisícové
idí jsou přesvědčeni že co chuť
lá nemůže člověku byť i byl ne
mocný škoditi V tom je z pravid
la i Samaritáne z nejbližšího okolí
utvrzují pohrdavě o léčení diéte-
tickém se vyslovujíce Proto zadu
každé léčení diétetieké jistou nad
průměrnou intelligeuei nemocné
ho j""ho okolí Za druhé však nut
uo m mocnému vyložit! aspoň v jki
všin-hnýeh rysech jaké cíle urči
tou dietou sledujeme Va těchto o-
kolností i neslanou diétu nemocný
dosti poměrně dlouho Kiiáší ač o
všem z pravidla ne do nekoneč
na — 1'íiu více se nemocnému za
kaluje tím je nálada jeho teskněj
ší a tím více zaiHnéeném tou
ží Tento zjev vystihli již ftímané
rčením "ťupimua negata" — tou
iime po zapovězeném a jest asi
siepochyhné- tak starý jako zákon
vůbec
Leč výsledky takovéto neslané
diéty nejsou veukoucHU ukvělé
Tu a tam e de tactu jmdaií n
ilutmu dietou vodualrtuost rychle
íioenšiti ba i odstrautti Avšak d
iti čtw ledvinový prwpii ueuiá
teudenet se ataili uy hrí pokra
'Hije a k osudným koncům Vřde
Nietiiéi kdyby uwdaua dii ta jen
jfdnumu e dvaceti ulevila anebo
jrj ilokmice pydraiU nemi bý
ti CdUťdbávátta
ZtJiiřMUfuejUH' jcátř ( iietUitá
dicU také pt Vtimtřtiuiti jiné
ho původu #koutt4 Jmcu4 při
vMliwtthnttifh i4uiJuth dcé
imí 4Utui akoru4tétdin Npeu
lúh pli ruimaiutýťU Lšvjich wv I
k vátých vředech na íMUtr tm i ptij
tmtijoé rýn) Tk íilť f ťi!
I4u nijaký ptkttiiý vydwtřk
Í4f H-ttřU4 V A !
ti#l4U4 dwlA pit I p4d'Hni J
(íhrniuné ri(foi4 neuHs tt le '
H v -letn{-h ftMt ti hteh
huvnl hiu?iiiu4Mi prtnuovfmi
Tu pjk vylr#ni IH hfi"ii
u ti fdfuim l j#hi
tím chtivěji budu pohlcovat! hro
lnové Mloiiéeníoy Jelikož hrom Je
lučebné příbuzný n chlorem Proto
doporučují vedlo bromových lou
ceiiíu ncslfiuoil diétu U epileptiků
Kluší nuk doznat! Že také tato my-
šhoiktt není bez praktického jadér-
ka Mám zkušenost že pru v epi
leptikové rádi Molívajl a MÍce z mí
ry Holívají V tomto případě zhu
sta zákaz solení má za následek
h pší výsledclť pří léčení bromový
mi Mloučenínamí než když o Mole-
ní se u nemocného nestaráme
Na tomto podkladě všclico vy
todezeno Tak navrži-no aby mc
nekl chléb jenž by se solil místo
solí bromidy Také se doporučuje
vařiti mouku k níž místo noh iri-
dá se bromidů Nemocný dle ná
vrhů těchto by se léčil potřebným
lékem aniž by byl nucen obvykle
formy lékové nv přidrželi
Nelze ovšem říci jak dlouho by
nemocní snesli takové solení bro
movými sloučeninami
ťelkem však dlužno přiznati že
neslané diétě hluší věnovali bedli
vou pozornost — Jos Thomayer
BUSKO A SPOJENÉ STÁTY
Že v jistých kruzích zdejších
jimž dostávalo se bud vědomě
Spatných anebo povrchních zprav
o Uuskii zavládni o této slovanské
zemi pochybný na neznalosti spo
čívající názor jest dobře známo
Byli jsme toho přes tu chvíli svěd
ky Leč V době poslední kdy zdej
ší obchodní kruhy přicházejí n ru
ským lidem více do styku kdy
prameny z nichž vycházely "za
ručené' zprávy o Hušku staly se
-- na příklad anglické — přátel
skými — a jiné -- jako německé
-— znehodíiojí se samy sebou jež
to každý dovede pochopili za ja
kými účely pouštěny jsou do svě
ta uplatňuje se v americké veřej
uosti pravý názor o Hušku počí
nají býti chápány možnosti a vý
hody přátelského styku s obrov
skou slovanskou říší — krátce ře
čeno veřejné mínění poznává že
až dosud bylo llusku křivděno a
že jest na čase i výhodno aby se
stala v tom ohledu nápravu Ve
směru tom se také pracuje
Samuel MeKoberts místopresi
dent National City Banky který
se právě vrátil z tříměsíční návště
vy v Hušku popisuje uvé dojmy
v běžném vydání "The American"
í části jak následuje :
Když Američan který nikdy
před tím nebyl v Hušku zajede si
10 Petrohradu Moskvy a jiných
měst o nichž slyšel a pak cestuje
do tuctu jiných pěkných moder
ních a inetijopolitních měst jichž
jména stěží dovede si zapaniatova
ti tu zcela jistě musí se diviti to
mu jak se asi stalo že my zde mě-
11 jsme ž dosud o Hušku takové
podivné ponětí že jsme byli tak
Spatně informováni ftíšo dnes na
lézá se na prahu toho co v ne
dlouhé době přivodí nesmírný po
krok v industrii' obchodě a bohať
dví a všeobecnější rozdělení i
vniknutí výchovy a vzdělání} ale
jest patrno že mnohem více než
to co jsme věděli bylo již v exi
st etici V Hušku vidíme vše mož
né jenom ne zatemnělý zpáteční
cký lid Plíce v Petrohradě jsou
právě tak "up to date" jako uli
ce v Chicngu
A to samé shledáváme na cestě
skrz jinou část Huška evros1
ho lráhy jsou dobře zbudované
a dobři vypravené průměrně lé
pe konstruované než dráhy ve
Spojených Státech ! to jim však
chybí Že nikde nejsou tak rozsá
hlá by posloužily Hušku a to i
tef v dobé války Města jcá na
títivime shledáme všechna mo
derní a čilá i ta dole v krajích hra
ničících na Černé a Kaspické uiu
ie TurUta spatřuje tovnřá mno
ho pěkné vdčlaué půdy daleko
mVc iiej si uad představoval N
Ir iám bohatl pídě obilná kde
ittnlito xUkati vétši eklueit na akr
ml jkou naši farmáři doptanou
Vidíme Inka neumí jehoi e
tm nad by dovedl odhadnoutt
ptAvoA poutě náš frmiř lida
lt M uwiosippí My mam de ru
tk'Ui tf iuhuu prWukň tdnlí pto
nétvý trh i ř lo viak auurt
i'kv iMhitěvtdk tstuÍ ptoj'Utt př
kiaptmi kdy l tám osobu hm4
r jié ruké -iilsUtsl ku
(VltuMti ntuuá
Kotku ftid nevyvinutá r#
t kirm ! Kodtii ewd apt t
t pt Správy pr wtup t k#dě
Umí v'j%o hml !h PÍ po hHh
til řki I í'IH? 14 J'h-
jbU íikU ty ptft pfšttiiUni vy
utitkinl timlroývU iJroj t
duM tdiií I hnl kjrtehrtj
vníkin v# velkých ro4Mr h h
'-fjerj" K'k trd
éí Hpjeiié Hlity v umožniv! a roz
wa Ij ii pírodilcli zdrojů M4 roz
náhlA reservace žlcza uhlí# uMt
í vzácných índmdríájuíeb a dra
hých kovfij a změdéktt možnost
jeho zahrnuje dosti bavlny návi
ny výborné tovární kvality aby
mohla záwbítí Mpotřebii 170'KK)
m) ruského lidu 1 kdyby hyh vál
ka iiepřívodíla možnou vyhlídku
na splnění dlouho pěstovaného ru
ského Mini o východu pro jeho zbo
ží přen JloKpor Huško bylo připra
veno modernizovali obrovské pod
niky a zřídili nové
Praktický zájem Ameriky v
tomto índiiNtríálním kroku na
novém polí Mpočívá v té okolností
že může nám zcela přirozeně u
možnítí výhodné uložení naši
kapitálu í zdravou a výnosnou vý
měnu obchodní Dnen Mtává jisté
pramálo pochybností že stávali
bude zvětšený přímý obchod náš
h Huškem až válka bude skonče
na se vzájemnou výhodou že ne
bude obstaráván německým spro
středkovatelcm jak mo až dosud
dělo Jest faktem že velká příle
žitost Mpočívá pro naše finančně
indiistríální zájmy v ruských ua
hách rozvínouti jeho dráhy dol" i
tovární výrobu Huško jest dnes
vůči nám přátelské a přeje si a
rnerického kapitálu pro vé podniky
lioUobi
CO ZBYLO ZE SRBŮ
V "Huských Vědomostech" lí
čí Hrb V Pcšič-Oostuševskíj stra
šný osud který stihl jeho nešťa
stnou otčinu
"Krbové postavili v r 1912 z
2900000 obyvatel do pole 402000
mužů Tuto číslici uvádí zesnulý
ministr financí Lazar Pašié na zá
kladě Mtatistiky o zásobování ar
mády Od těch dob odvody ae ne
trhly Obklíčeni nepřáteli bili
jsme se do poslední kapky krve —
bili se na všechny strany zmíra
jíce při tom hladem Srbsko jako
Belgie je zabrána kromě toho
však je téměř zbavena mužského
obyvatelstva ÍYist je pobila část
padla dí zajetí a dovezena do Ně
mecka jako pracovní síla Část
prchla do Albánie kde zahynula
38000 hochů blížících se vojen
skému' věku vzato bylo ustupují
cí naší armádou do Albánie Víte
kolik z nich došlo na Korfnt Ko
tva deset tisíc Ostatní zhynuli v
snězích Albánie u hranic valon
ského opevněného tábora kam
Srbově nebyli připuštěni z oba
vy před zavlečením cholery Tak
zhynul květ srbských jinochů spo
lu s veterány tří válek Toliko
zbytky byly převezeny na konec
na Korfu a v Bizertu %
Nemožno prostě uvěřit co se a
námi Ktalol Snili jsme o velkém
Srbsku ale všichni zhynuli Zbyt
ky zmírají nyní A jestliže poně
kud správně se odhaduje množství
běd stihnuvších nás nevidí se že
zadávena je netoliko naše říše ale
žo hubí ne naše plémě
V tomto tvrzení že hyne srbské
plémě není přepínání Když za
čali jsnie válku u Tureckem v ro
ce 1!)12 počítalo su u nás na
2í)00000 duší obojího pohlaví A
takový malý národ zažil ve čty
řech létech čtyři války! Kdo spo-
cie co zíránu jsme v nojun s
Turky s Bulhary u Hakušauy s
Němci i opět Bulhary T Kolik wt
tisíc! Kolik pohyuulo cholerou
přivlečenou Bulhary a tyfem! Ko
lik met tide! A eo ztratilo Srbsko
v době rakouského a německo bul
harského vpádut V době vpádu
kdy hubili nejen srbských vojáků
ale i pokojní obyvatelstvo! děti
starce žeuyf Kolik zahynulo v zá
vějích albánských v době útěku
národa! Známo že uprchlíci mí
r!i v tisících Živili se kůl! a o
buvi rojřcxHuou na kousky a u
vařenou Trudno je kpočUt naše
oběti
Ti kilo přibyli na konce n Kor
fit do Tunisu byli Jiti ale mnoho
tisie muřtU v oněch místech od
dechu — vyčerpáním
A eo ri'i o našich brati leh Crr
mdtítreich! JiJ při tUdtývátd ture
ckého Hkitru i Marci a chlapci
chápali e pušek šit du hoje
Kdy4 bylo thdiyto LoveVuu kolík
lbylti na ťVrnA lloie muiů nclmp
ných imit ihrt í atllHUl í Cátt od
d!t V Hjfti — t fciuff Cist ne
JMlitih? itodl e i lké Hříčka
hudint v nm i-tty détí ticotMl
Í4i4 pl Cfho jun m tu doAtlí
My pwA4ií na iutt taiiioe
Ve Kink jen na jký lprtoh
ahrodi itlwký nárt! N tN
ha tnu Vtlikfh htbuka Itchude li
íi h !
Mfeitt ttitt HH oMnl
kp7 ke iř!kí ftřl#lkk: u-
žfl aby m Jiaše ženy mohly íloěe
kat dětí ze urbukých otefl uby
mohly y kú rňnt mladé: výhonky
z Mtarého kořene aby nztndíla
ne Hrbům budoiieiiOMt"
A proě to vš proč proéf líže
te mc představujíce MÍ V duchu víe
diny tyto běily jiešfaaného nvh
ského líilii f Ano proéí Zíplejto
se v Berlíně a ve Vídní tam to vě
dí tam by mohli dát odpovéd
HISTORIE OHLAŠOVÁNÍ
(Dokončení ae tr 5)
pocuía ne objevovali ohlášení nu
stěnách domfl
tímané ohlašovali různým způ-
ni Ohlašovali nejenom oí-
cIjoiIV ale i ilivinllu koime nv
- - -
dražby majetek ku koupi a ztruci
né předměty Mnoho římských o-
hlášek zachovalo se nám a dle nich
soudití můžeme jak mí tito první
ohlašovatclé počínali Hímané jsou
původci vývěsních tubulí na kte
rých ohlašovali vše na eo chtěli ti
pozorniti Umění ohlašování ale u
padlo jo pádu římské říše a tepr
ve ve středověku opětně objevují
se pouliční vyvolavaěi kteří ozna
movali prodeje a pod Tito poulič
ní vyvolavaěi mc počali í organíso
vatí byli obdaření různými vý
sadami Jednotlivé živnosti po té zača
ly zaváděti odznaky které vyvě
šovaly nad své místnosti aby by
ly k rozeznání J)o dnešního dne
ještě v některých krajinách spa
třujeme nad různými obchody ta
kové odznaky I ve Spojených Hiá
tech odznaky holičů jsou sloupy
natřené barvami bílou červenou a
modrou a dřevění Indiáni ohlušu
jí prodejny tabáku a doutníků r—
Modrá kotvu černý drak červe
ný lev pletouce citronů a podivné
věci užívány byly za odznaky růz
ných obchodů Tří kulí užívali ve
tešníci a do dnešního dne můžeme '
je Kputřití i v amerických městech
Vývoj casopisectva učinil v o
hlašovúní značnou změnu fíž roz
šíření umění tiskařského zavedlo
nové způsoby do ohlašování Hůz
né druhy tištěných letáků plaká
tů a pamfletu byly užívány ob
chodníky k ohlašování jejich zbo
ží William Cnxton v roce 1117
zbudoval první tiskařský lis vo
Wostiiiiiistcr Abey u o dvě století
později v roce 1022 časopis kte
rý považuje nc za-první skutečný
časopia byl tištěn Časopin tento
jmenoval se Weekly Níw a měl
obsahovat! zprávy z Německa An
glie Francie Cech a Uherska —
Zprň vy obsažené v tomto časopi
se nebyly příliš "čerstvé" neboť
v prvním čísle tohoto prvního sku
tečného časopisu na světě čteme
o porážce české královské armá
dy na Bílé Hoře ti Pruhy dne 8
listopadu roku KJ20 Vylíčení té
to bitvy je tu dosti podrobné —
sm uva roay po tuiaiosti teto An
glie četla tuto zprávu ještě jnkt
zajímavou novinku
Jaký pokrok učinily časopisy od
těch dob! Dnes dovídáme se v
Americe o událostech nu různých
evropských bojištích ješlé téhož
dne Zprávy o důležitých bilváeh
získáme za šet hodin po té kdy se
udály Byla-li svedena bitva o (I
hodině ranní v nevěrní Prancii
čteme o tom propustí li ovšem tu
to zprávu censor jíž při obědě vo
Spojených Státech
Ohlášky v ěasoj usech počaly s
objevovali ai v roce 1700 Ohla
šovaly se tu hlavně medicíny Za
první obchodní ohlášku v časopi
sech považuje e ona Natlianii li
Butiera který oznamoval ku pro
dej i knihy Dnen není ani jediné
ho časopisu a měsíčníku který ne
mčl by ohlášek Nebyli ohlášek
časopisy nebyly by ac ho pity poky
tovat takové mntwUhí četby výut
čtenářům na poměrní ueMitniýob
nos Ohlášky jsou hlavním pra
menem příjmů všech émtopiHtt a
tuuoJůujl jich vydáváni Croa
kterou čtenář platí a čMipU a
mho luajítjťiu nekryje plné
nf ii i
ho t asoptMt
ř
Opatftni ro priM lUvky
Tpck4 — JMha Atrhmj
T'p k nd Hatila rV prbU
imtMrgfi proti i4ttk4ut jtl pn
kají tvrhlé lkáte které bv Itittá
I 4-Uí teíd tteMÍ tt'd4i
4 mé týk m i áilek dolytú Ni
Hnhtt y t velhv iUttd V pUtoot
Mvtl#pan hudmt hl4VUÍ mt U tu
IHi-řiprtté #hiii dMbio fká
i iHHlthíjh ihv epad4 u dršhr
Hnt IV tvriv tnt ttUďv j
e #ťie e i-